Nákup pušek pro přesnou střelbu pod lupou Armádních novin

Český odstřelovač
Foto: Nové pušky mají nahradit letité ruské pušky pro přesnou střelbu SVD (Dragunov) / army.cz

Národní úřad pro vyzbrojování Ministerstva obrany ČR (MO ČR) má v úmyslu nakoupit v nejbližší době více než dvě stovky pušek pro přesnou střelbu. O tom, jak nakládá Ministerstvo obrany ČR s penězi daňových poplatníků při realizaci nové zbrojní zakázky, vám podají informaci následující řádky.

Co na to zákon…

Česká armáda vyhlásila v letošním roce výběrové řízení na dodávku 238 souprav pušek pro přesnou střelbu. Zakázka v hodnotě 120 milionů korun zahrnuje jak samotné zbraně, tak i náhradní díly a příslušenství. Předmětem kontraktu jsou tedy pušky s dvounožkou, denní zaměřovače, průhledové kolimátorové zaměřovače, noktovizní předsádky (noční vidění), náhradní hlavně, soupravy na čištění, nosné řemeny, zásobníky, transportní pouzdra, kufry atd.

Národní úřad zadává zakázku podle § 28 zák. č. 137/2006 Sb. V souladu s ním oznamuje užší řízení, jež je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace k účasti v užším řízení. Zadavatel si podle zákona musí vybírat ze zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace, a to na základě objektivních kritérií a nediskriminačně. Podstatné je, že zájemce musí splnit všechny podmínky kvalifikace požadované zadavatelem. Pokud nesplní kterýkoliv z požadavků, nemůže postoupit do užšího řízení, v němž podává vlastní nabídku.

Původní zadávací dokumentace

V původní zadávací dokumentaci na nákup pušek pro přesnou střelbu, do níž měly Armádní noviny možnost nahlédnout, požaduje zadavatel jako součást zbraňového kompletu optické přístroje. Bohužel jsme však v původní dokumentaci zjistili, že některé požadované technické parametry s vysokou pravděpodobností nesplňuje žádný výrobek na trhu (kterých technických parametrů se to týká, vysvětlíme dále v textu)! Přesto rozeslal Národní úřad pro vyzbrojování zájemcům zadávací dokumentaci se všemi chybami.

Zadavatel však zároveň požadoval, aby zájemce dle § 56 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb. předložil doklady o shodě požadovaných výrobků, vydané příslušným orgánem, např. výrobcem zboží, a to pro konkrétní typ výrobku nebo i další výrobky, jež zájemce hodlá nabídnout.

(Pozn.: Jde o shodu skupiny výrobků v rámci zbraňového kompletu, včetně případných alternativních typů pro konečnou optimalizaci konfigurace)



Žádost o účast a doklady k prokázání kvalifikace ve věci nákupu pušek pro přesnou střelbu poslalo několik zájemců. A jelikož na trhu neexistují (jak dále v textu dokážeme) kupříkladu denní zaměřovač a kolimátor s parametry požadovanými MO ČR, nepředložili někteří zájemci "doklad o shodě" v požadovaném rozsahu. Ministerstvo obrany pak tyto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení vyloučilo.

Přesto několik dalších uchazečů "doklad o shodě zbraňového kompletu" zaslalo. Vyvstává však vážné podezření, že prohlášení předložená zájemci, kteří v zadávacím řízení nakonec zůstali, jsou minimálně krajně problematická. U kterých výrobků to vlastně prohlašovali shodu, když ty, jež by splňovaly původní, tehdy platné požadavky zadání, na trhu vůbec neexistovaly? A proč si uchazeči vynucovali příslušné změny v zadání?



Národní úřad pro vyzbrojování MO ČR pak musel některé požadované parametry pod tlakem zbývajících účastníků opravit. Jenže opravenou zadávací dokumentaci odeslalo MO ČR již pouze zbylým zájemcům. Nejen vyřazení zájemci, ale i ti, kteří výběrové řízení po prostudování zadávací dokumentace s nereálnými požadavky vzdali už na samém počátku a nikam se nehlásili, takto doplatili na chyby v původní zadávací dokumentaci, a tudíž dle dosavadního přezíravého postoje MO k zásadám nediskriminace mají smůlu.

Původní vs. nové požadavky MO – optika

O kterých nereálných technických požadavcích je zde řeč? Zadavatel požadoval třeba u denního zaměřovače korekci paralaxy (ostření objektivu) od nula metrů do nekonečna. Nejenže není korekce paralaxy od nula metrů technicky proveditelná, navíc je u pušek pro přesnou střelbu zcela zbytečná. Copak se cíl bude někdy dotýkat čočky dalekohledu?!

A ještě ke všemu je součástí zbraňového kompletu kolimátor, tedy mířidlo primárně určené ke střelbě v rámci CQB (k boji na blízko). Z toho tudíž jasně vyplývá, že původní zadání nemohli zájemci splnit, protože požadavky Ministerstva obrany ČR odporovaly zákonům fyziky. Teprve po urgenci zbývajících účastníků posunul zadavatel minimální korelaci paralaxy na obvyklých 50 metrů.

A pokračujme v tomto duchu dále. V původní dokumentaci stanovilo MO napětí baterie pro kolimátor přesně na 1,5 V, ačkoli standardní napájecí zdroje pro zadavatelem vymezený okruh možných kolimátorů jsou třívoltové. Požadavek MO ČR tak nemohou splnit kolimátory renomovaných výrobců, jako jsou např. Aimpoint, EOTech, Trijicon, Hensoldt, Docter a Leupold. A jako v předešlém případě i nyní zrušilo MO na základě tlaku zbylých zájemců původní limit a umožnilo jim aplikovat běžně dostupné zdroje – s již zmiňovaným obvyklým napětím 3 V.

Zadavatel v původní dokumentaci rovněž požaduje výhradně kolimátor tubusový průhledový nebo otevřený holografický o maximální hmotnosti 160 gramů. Otevřený reflexní, který se pro dané účely často používá, nepřipouštěl. Hmotnostní limit však splňují pouze kolimátory tubusové, a to verze "mikro". Ovšem tyto kolimátory se používají s již zmiňovanými bateriemi o napětí 3 V.

Holografický kolimátor s hmotností menší než 160 gramů na trhu vůbec neexistuje. A poznovu se opakoval stejný postup: nám známé připomínkování ze strany zbývajících zájemců a ze strany zadavatele korekce požadavku na hmotnost – zvýšena na akceptovatelných 260 gramů. A navrch zařadil zadavatel do výběrového řízení i dříve odmítaný otevřený reflexní kolimátor.

Posledním z hlavních problematických požadavků je zvětšení denního zaměřovače v rozsahu 3,5–10x. Kromě toho, že běžně dostupné zaměřovače nabízejí menší i větší zvětšení, není jasný důvod tak striktně omezeného rozsahu. Navíc noktovizní předsádka (noční optika) některých výrobců dovoluje zvětšení v rozsahu 1–12x. Pokud by zadavatel trval na požadovaném omezeném rozsahu zvětšení, pak by potenciál noktovizní předsádky zůstal nevyužit. Na základě připomínek zbylých zájemců užšího kola výběrového řízení povolilo MO menší i větší rozsah optiky.

Původní vs. nové požadavky MO – zbraň

Jak zjistily Armádní noviny, Národní úřad pro vyzbrojování MO ČR řeší v části o technických dokumentacích spíše než výkony samotnou konstrukci zbraně. V zadávací dokumentaci je například jasně popsáno, že zbraň musí pracovat na takovém principu, "kdy je funkce odvozena od tlaku plynů při výstřelu, odebraných z vývrtu hlavně působících, na píst a dále na nosič závorníku, nebo kdy tlak plynů odebraných z vývrtu hlavně prostřednictvím plynové trubice působí přímo na nosič závorníku".



Je ale otázkou, proč zadání řeší konstrukci zbraně, nikoli její výkon. Především není zřejmé, podle jakého klíče MO ČR stanovuje vhodnou konstrukci zbraně. V zadávací dokumentaci na nákup nových útočných pušek ráže 5,56 x 45 mm MO požadovalo výhradně princip automatiky, založený na působení plynů na píst. Ostatně to byl také hlavní důvod, proč se soutěže nemohly zúčastnit zbraně, u nichž plyny působí přímo na nosič závorníku, tj. zejména zbraně typu M4/M16 a jejich deriváty.Oproti tomu u pušek pro přesnou střelbu povoluje MO oba principy pohonu automatiky zbraně.



Zadávací dokumentace taktéž striktně stanovuje délku hlavně na 457–510 mm. Proč vlastně zadavatel specifikuje délku hlavně, když předtím vymezil hmotnost i celkovou délku zbraně, dostřel a přesnost? Dle našich informací jsou k mání na trhu zbraně, které sice splňují výkonové požadavky českého výběrového řízení, bohužel však nemají tu "správnou" délku hlavně – a proto nemohou v soutěži uspět.

A ještě tu máme maximální požadovanou poruchovost zbraně 0,5 %, bez započítání vad střeliva. Nepsaným dlouholetým standardem u moderních palných zbraní je poruchovost maximálně 0,2 %, s níž se ostatně setkáváme u celé řady výrobků. Kupříkladu samopal vz. 58 nebo puška SVD, jež má být novou zbraní pro přesnou střelbu nahrazena, mají poruchovost do 0,2 %. Také nová CZ 805 BREN má deklarovanou poruchovost do 0,2 %.

Ministerstvo obrany tedy tímto parametrem připouští u nové pušky pro přesnou střelbu spolehlivost nižší než u původních, nahrazovaných zbraních SVD (Dragunov)!



Podle jakého klíče se tudíž MO ČR řídí při posouvání míry spolehlivosti zbraně?! U nově pořizovaných pistolí ráže 9 x 19 mm (CZ-75), samopalů 9 x 19 mm (CZ Scorpion EVO III) a útočných pušek 5,56 x 45 mm (CZ 805 BREN) byla a je požadována spolehlivost zbraně 0,2 %. U pušek pro přesnou střelbu ráže 7,62 x 51 NATO pak poruchovost zbraně až 0,5 %.

Zatímco tedy moderní zbraně v normálních podmínkách obvykle dosahují parametru tisíce ran do závady, MO postačí střední doba mezi dvěma závadami pouhých 200 ran! Tento parametr ale odpovídá ne příliš kvalitním komerčním civilním zbraním!



Výběr a zkoušky zbraní

MO ČR vybírá nabízené zbraně jedině podle údajů deklarovaných dodavatelem. Vybraný zbraňový komplet je testován až po podpisu smlouvy! Vojákům ČR tak chybí možnost otestovat a porovnat nabízené zbraně v reálném prostředí, aby je mohli objektivně posoudit.

Problém spočívá především v tom, že nikde není přesně definován obsah kontrolních (KZ) a vojskových zkoušek (VZ). Formulace v zadávacím řízení zní neurčitě a fádně: "KZ budou provedeny s cílem plnohodnotně ověřit a objektivně posoudit technickou způsobilost a úroveň splnění – dosažení požadovaných technických parametrů a charakteristik zboží uvedených v příloze č. 1 této smlouvy. …KZ budou provedeny podle kupujícím schváleného ‚Programu a metodiky provedení KZ‘ (dále jen Program KZ), zpracovaného ve spolupráci s akreditovanými pracovišti rezortu MO ČR. Prodávající oznámí kupujícímu do 30 (třiceti) kalendářních dnů po podpisu smlouvy termín připravenosti předat zboží do KZ. Kupující zajistí zpracování a schválení Programu KZ do 30 (třiceti) kalendářních dnů po oznámení termínu připravenosti předat zboží do KZ prodávajícím. …Nařízení k provedení VZ zpracuje kupující na základě oznámení návrhu termínu zahájení zkoušek, předloženého prodávajícím min. 45 (čtyřicet pět) kalendářních dnů před zahájením VZ. Předmětem VZ bude ověření, zda zboží splňuje požadavky kupujícího dle přílohy č. 1 této smlouvy."



Jelikož potenciální dodavatelé nevědí, jakým způsobem bude testování probíhat, znesnadňuje jim to nastavení a vyladění celého zbraňového kompletu. Zjednodušeně řečeno: Potenciální dodavatelé netuší, v jak náročných podmínkách chce armáda zbraň testovat a používat, takže mohou pouze odhadovat, které příslušenství mají ke zbrani zvolit.



Velmi ošidná je rovněž skutečnost, že MO ČR bude přesně specifikovat KZ a VZ až po podpisu smlouvy! A tak se může stát, že pro jednotlivé zbraně, resp. Dodavatele, mohou být zkoušky nestejně náročné. Podobný postup navíc očividně vytváří korupční prostředí, kdy lze prostřednictvím vhodně nastavených KZ a VZ vyřadit nežádoucího dodavatele, anebo jinému naopak pomoci.

Shrnutí problematických technických požadavků v původní dokumentaci

Zbraň

  1. Délka hlavně 457–510 mm: Neexistuje racionální důvod přesně specifikovat délku hlavně, zejména pak délku maximální, když je stanovena největší přípustná délka zbraně.

  2. Zásobníková šachta kompatibilní se zásobníky AR-10 Gen II: Zadavatel zde uvádí odkaz na konkrétní výrobek (skupinu výrobků), aniž by ovšem připustil obdobné řešení. Přitom MO žádný větší počet zbraní s touto šachtou nevlastní a kompatibilitu v rámci NATO, kde neexistuje standardizace zásobníků, požadavek zdaleka nezajistí.

  3. Míra spolehlivosti 0,5 %: Všechny nové, ale i ty již po několik desetiletí zaváděné osobní palné zbraně v AČR mají obvyklou míru spolehlivosti 0,2 %. Samopal vz. 58 a SVD mají rovněž míru spolehlivosti 0,2 %.

  4. Mechanismus automatiky: Zadavatel povoluje u pušek pro přesnou střelbu dvě konstrukční řešení mechanismu automatiky. U zakázky na útočné pušky ráže 5,56 x 45 mm však zvolil výhradně jeden konkrétní mechanismus. Proč tak rozdílný přístup?

Optika – denní zaměřovač

  • Korekce paralaxy nula až nekonečno: Korekce paralaxy (ostření) od nula metrů je technicky neproveditelná a pro pušku pro přesnou střelbu zcela zbytečná, u kompletu s kolimátorem v sestavě je takový požadavek skutečně neobhajitelný.

  • Požadovaný rozsah zvětšení 3,5–10x u denního zaměřovače: Proč tak omezený rozsah zvětšení, když se v Evropě např. obvykle používá zvětšení 3–12x?

  • Hmotnost do 1100 g (s kolimátorem, bez zdrojů): Není jasné, co si pod tímto údajem představit. Spadají tam i všechny montážní prvky? Proč MO ČR definuje hmotnost obou zaměřovačů beze zdroje, pakliže již definovalo hmotnost kolimátoru i celé zbraňové sestavy?

Optika – kolimátor

  • Rozsah vertikální a horizontální rektifikace – min. 100 MOA/úhlových minut: Proč zadavatel požaduje rozsah rektifikace kolimátoru v tak značném rozsahu? Takový rozsah rektifikace nemají ani všechny zaměřovací dalekohledy určené ke střelbě na střední a velké vzdálenosti. Zadavatel přitom vůbec nestanovil rozsah rektifikace hlavního (denního) zaměřovače, což by bylo vzhledem k jeho nezastupitelné úloze a způsobu zaměřování ("kompenzace poklesu dráhy střely") při střelbě na velké vzdálenosti mnohem logičtější.

  • Zdroj baterie 1,5 V: Všechny známé malé kolimátory předních výrobců využívají baterie o napětí 3 V. V kombinaci s požadovanou hmotností 160 gramů jde o nereálný požadavek, jenž veskrze nikterak nesouvisel s výkony a kvalitou, MO např. klade na životnost zdrojů ze současného hlediska skutečně velmi podprůměrné požadavky (pohotovostní režim pouhých 360 hodin).

Shrnutí problematického postupu při výběrovém řízení

  1. Ministerstvo obrany ČR v původní zadávací dokumentaci kladlo nereálné a technicky neproveditelné požadavky, které nesplňuje žádný výrobek na trhu. Přitom inkriminované požadavky nikterak nesouvisely se skutečnými výkony kompletu či s jeho kvalitou.

  2. Ministerstvo obrany ČR požadovalo splnění uvedených nereálných požadavků. Zájemci museli de facto předložit doklad o shodě na neexistující výrobky!

  3. Ti, kteří doklad o shodě na neexistující výrobky nepředložili, byli vyloučeni.

  4. Ti, kteří doklad o shodě na neexistující výrobky předložili, postoupili do užšího výběrového řízení.

  5. Ministerstvo obrany ČR poté nereálné požadavky opravilo, ale opravenou zadávací dokumentaci poslalo již pouze těm zájemcům, kteří postoupili do užšího výběrového řízení.

  6. Zbylí zájemci, nyní již uchazeči, dodají k vojskovým a kontrolním zkouškám zbraně. Uchazeči však netuší, jak budou vojskové a kontrolní zkoušky probíhat, tzn. nevědí, v jak náročných podmínkách chce armáda zbraně testovat a používat.

  7. Vojskové a kontrolní zkoušky bude Ministerstvo obrany ČR definovat po předložení nabídek!

  8. Podmínky vojskových a kontrolních zkoušek může přizpůsobovat i v průběhu zkoušek samotných.

V této záležitosti jsme oslovili ve dnech 23.8. kompetentní pracovníky MO ČR, avšak s lítostí musíme konstatovat, že se nám, i přes telefonickou urgenci, nedostalo ústního, ani písemného vyjádření.

Vyjádření Tiskového oddělení MO:

1) U jakých výrobků tedy zbylí zájemci prohlašovali shodu, když ty, které by splňovaly původní, tehdy platné požadavky zadání, na trhu vůbec neexistovaly?

Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval v rámci kvalifikačních předpokladů  čestné prohlášení o shodě v souladu s § 56, odst.1), písm. f)  zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento požadavek z osmi zájemců, kteří se do kvalifikačního řízení přihlásili, dva nesplnili, a to ani po opětovném vyzvání. Zadavatel požadoval  prohlášení zájemců, že určitá skupina jimi nabízených výrobků (např. optických přístrojů, zbraní) splňuje právní předpisy a technické normy platné v zemi výrobce, což ještě nevypovídá nic o tom, že konkrétní nabízené výrobky budou odpovídat požadavkům (uživatelským potřebám) zadavatele. Technické parametry nabízených výrobků budou hodnoceny až v rámci jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek.

 2) Proč Národní úřad pro vyzbrojování nezrušil celou zakázku a nevyhlásil ji znovu, když původní zadání bylo zcela nerealistické. Nedochází tak k diskriminačnímu jednání?

Jak vyplývá z odpovědi na první otázku, zadavatel doposud nehodnotil plnění technických parametrů nabízených výrobků, a proto nespatřuje důvod rušit zadávací řízení ve stádiu, kdy je ještě možné dodatečnými dotazy zájemců vyjasňovat a případně upravovat zadávací podmínky v těch aspektech, které v zájemcích vzbuzují nejasnosti. Každý zájemce se mohl, v souladu se zákonem, dotázat na jakýkoliv parametr, který považoval za kolizní.

Jiří Caletka, tiskové oddělení MO



Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Modernizace CZ 805 BREN

Nová útočná puška české armády CZ 805 BREN je již od počátku terčem kritiky. Jednou z výtek byl i ...

CZ 750 SNIPER I v otázkách a odpovědích

Před časem jsme vás informovali o nákupu 18 odstřelovačských pušek CZ 750 SNIPER I pro Hradní stráž ...

Nové zásobníky od firmy DH Industries pro CZ 805 BREN

Před více než týdnem jsme vás na stránkách Armádních novin informovali o záměru Armády ČR pořídit si ...

Indická armáda začíná testovat CZ 805 BREN

Indická armáda letos v zimě začne s dlouhodobým testováním pěti útočných pušek, mimo jiné i CZ 805 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Zbrojir
    18:00 02.09.2013

    k Jenda

    Přiřadit přívlastek "holografický" je věc jedna, druhá pak skutečný princip zobrazování zaměřovací značky a zařazení produktu do příslušné kategorie výrobků.

    Trijicon RMR (Ruggedized Miniature Reflex) je kolimátor s polopropustným zrcadlem a LED zářičem (verze LED RMR a Adjustable LED RMR). Mj. nemám povědomí, že by ho výrobce deklaroval jako holografický. Stránky, na které zde odkazujete, mj. nejsou oficiální stránky výrobce.

    Zadavatel v původním zadání požadoval kolimátory tubusové průhledové nebo otevřené holografické, reflexní nepřipouštěl (to zdůraznil i v dodatečných informacích). Dále mj. požadoval typ zdroje – baterie 1-2x1,5V.

    Takže, pokud by někdo chtěl s RMR v tendru uspět, musel by přesvědčit zadavatele a především konkurenty, jelikož ti mohou okamžitě podat námitky, že RMR je holografický, není reflexní a že baterie CR2032 je vlastně zdroj 1-2x1,5V.

    U nás je možné již téměř vše a na MO zejména, avšak, to by museli býti konkurenční dodavatelé poněkud retardovaní, aby se okamžitě neodvolali (mohou na MO, ÚOHS i celou věc řešit soudně).

  • Jenda
    13:39 02.09.2013

    Ještě k tomu, že holografický kolimátor pod 160g neexistuje....holografický ještě neznamená nutně EOTech.....přívlastek "holografický" se dá přiřadit i některým reflexním kolimátorům např.:

    http://www.holographicsightgui...

  • Zbrojir
    17:20 01.09.2013

    Každý zadavatel veřejných zakázek musí samozřejmě nějakým způsobem vymezit předmět plnění. Technická specifikace může být velmi obecná či naprosto detailní. Je nepochybné, že vždy budou někteří potenciální dodavatelé více, či jiní méně spokojeni. Podstatné však je, aby byla zadávací dokumentace nediskriminační, fundovaná a ve svých požadavcích pokud možno i vyvážená.

    Zadavatel rovněž musí stanovit kritéria pro hodnocení a jejich váhy. Nabídky může vybírat pouze podle nabídkové ceny, nebo na základě ekonomické výhodnosti (poměr cena/kvalita). Podstatné je, aby byla kritéria a váhy pokud možno objektivní a fundovaná.

    Předmětem kritiky zde tedy není, že MO má odlišnou představu o kompletu DMR 7,62mm a jeho jednotlivých součástech od mnohých z nás, ale skutečnost, že předmět plnění vymezilo zjevně diskriminačně, mnohdy velmi neodborně a navíc vskutku nevyváženě. Některé nejzávažnější chyby MO sice dodatečnými informacemi poopravilo, avšak nedalo rovnou šanci všem potenciálním dodavatelům, aby mohli na podstatné změny v zadání reagovat.

    Článek AN i některé komentáře zde vyslovují pochybnosti, či dokonce vážné podezření hraničící s jistotou, že MO jedná naprosto neprofesionálně a že celou veřejnou zakázku na dodávku kompletu DMR 7,62mm zpackalo.

    MO je instituce s ročním rozpočtem několik desítek miliard Kč a velkým aparátem, proto bych očekával, že místo dosavadního blábolu, k jehož zpracování opravdu nebylo třeba čekací lhůty v řádu dnů, nám předloží fundovanou argumentaci, ve které věrohodně a srozumitelně obhájí svůj postup. Vždyť se zde jedná o našich 120 milionů Kč! Příklady:

    • Prokázání shody předmětu plnění u takto složité specializované veřejné zakázky již v rámci kvalifikace a nikoli v rámci posuzování a hodnocení nabídek bylo žádoucí zejména z těchto důvodů…

    • U DMR požadujeme funkční spolehlivost 0,5% závad (200 ran do závady), ačkoli dlouholetým standardem je 0,2% (500 ran do závady). Disponujeme informacemi, že moderní ruční palné zbraně dosahují v běžných podmínkách hodnot v řádu tisíců ran do závady, ke stanovení nižší spolehlivosti nás vedly zejména tyto důvody…

    •U DMR je sice stanovena max. délka 1200mm a účinný dostřel min. 600m, délka hlavně v rozmezí 457–510 mm je požadována zejména z těchto důvodů…
    …..

    Očekávám, že MO bude argumentovat fundovanými tuzemskými a zahraničními analýzami, např. z bojových nasazení, komparačních zkoušek DMR apod.

    V opačném případě bude přetrvávat vážné podezření, že striktní požadavek na předložení dokladu o shodě součástí kompletu u takto složité a specializované veřejné zakázky již ve fázi podávání žádostí o účast a prokazování kvalifikace (mj. v této podobě nemá „předběžné“ prokazování shody reálnou přidanou hodnotu), nízká funkční spolehlivost, vymezení délky hlavně a mnohé další kontroverzní požadavky mají především zvýhodnit, či znevýhodnit některé potenciální dodavatele. A to by již byla práce pro policejní orgán.

    Samotné vedení MO, odpovědné mj. za hospodaření v rámci příslušné kapitoly, by tedy mělo mít eminentní zájem o urychlené vyjasnění situace.

  • Jan Grohmann
    12:09 01.09.2013

    Pane Jendo, pouze ocituji jeden odstavec našeho článku:

    "Jelikož potenciální dodavatelé nevědí, jakým způsobem bude testování probíhat, znesnadňuje jim to nastavení a vyladění celého zbraňového kompletu. Zjednodušeně řečeno: Potenciální dodavatelé netuší, v jak náročných podmínkách chce armáda zbraň testovat a používat, takže mohou pouze odhadovat, které příslušenství mají ke zbrani zvolit."

  • Jenda
    22:21 31.08.2013

    Pane Grohmanne potřeboval bych poradit? Kdybych byl, čistě hypoteticky, novinář a chtěl bych mít informace o tendru z první ruky, měl bych kamaráda s vhodnou firmou a smyslem pro recesi, který by do toho šel. Jakou konkrétní pušku a optiku bych měl nabídnout. aby to nevypadalo moc podezřele? ;-)

  • liberal shark
    09:26 31.08.2013

    Dovolím si navrhnout další postup: Podle dostupných informací je toto výběrové řízení vedena zcela nevyhovujícím způsobem. Doporučuji znalým a zainteresovaným osobám kontaktovat vhodného senátora (nebo poslance, až bude po volbách) a donutit ho interpelovat v této věci ministra obrany. Samozřejmě se pokusí věc ignorovat, ale člověk se nesmí nechat odradit. Naštěstí máme v ruce klacek na ty mládence - platné zákony ČR. (správní řád, přístup k informacím, trestní zákoník, atd.)

  • Zbrojir
    01:19 31.08.2013

    Máte samozřejmě pravdu, komentář jsem psal na ceste na vypůjčeném zařízení, ani jsem si toho nevšiml, automatická korekce chyb není vždy dobrým pomocníkem. Není nad to moci si text přečíst v klidu na papíře.

  • Jura99
    21:41 30.08.2013

    pane Zbrojíři, nic proti Vašim příspěvkům, ale těch schodů je fakt moc. Málokdy v diskusích někoho napomínám za překlep, ale tady to vypadá, že shodu fakt máte zafixovanou jako schody a to by ti, co nemají potřebné znalosti, jak sám píšete, fakt už vůbec nepochopili ;-).

  • Zbrojir
    14:18 30.08.2013

    k Jenda

    Velmi rad bych byl kratsi, ale to by ti, co nemají potrebne znalosti ohledně tendrů a inkriminovanou zadavaci dokumentaci, patrne vubec nic nepochopili.

    V případe prohlášeni schody jste poněkud mimo, zde se nejedna o klasické prohlášeni o schode "ze zakona", ale dle podminek zadávacího řízení.

    Navíc i renomovaný dovozce speciální techniky, mj.. na nekteré MO požadované položky se prohlášeni o schode bežné nedává, nemůže předvídat, s čím zadavatel v zadávacich podmínkách přijde a nemůže byt na vse predem pripraveny.

    Prohlášeni o schode, které mate na mysli a ktere se běžně užívá při uvádění vybraných výrobkům na civilni trh, opravdu není totéž. Pro ty, co neznají pravidla tendru, není vskutku lehké se ve věci zorientovat.

  • Binos
    13:57 30.08.2013

    pro Zbrojir:

    pravidelně čtu vaše příspěvky nebo se alespoň snažím. Jak už tu někdo psal, zkuste je zredukovat a to aspoň na polovinu. Většina lidí tak dlouhý příspěvek jednoduše přeskočí a to je celkem škoda.

  • Jenda
    13:01 30.08.2013

    "Prohlášení o shodě" musí mít dovozce na každý výrobek ať už je to dudlík, tablet, auto atd. . Jde o doklad toho, že výrobek splňuje platné předpisy a dává to určitou jistotu že např laser. dioda kolimátoru nepoškdí zrak, že výrobek nevyzařuje radioaktivitu, neuvolňují se z něj nebezpečné látky a pod.

    Pokud zájemce nedodá prohlášení o shodě, tak je jasné, že nemá zkušenosti s dovozem čehokoli do ČR a je poměrně nedůvěryhodný. Předpokládám, že vyřazené firmy vznikli účelově pro tento obchod, případně to někdo jen zkusil...

  • Jenda
    12:28 30.08.2013

    Myslím, že se tu pletou pojmy s dojmy:

    Prohlášení o shodě:
    http://www.mpo.cz/dokument6648...

    to Zbrojir: Doporučuji zredukovat vaše příspěvky minimálně na desetinu. Nedovedu si představit, že má někdo sílu tohle číst...

  • Zbrojir
    10:26 30.08.2013

    K odpovědi MO

    ad 1)

    Dle odpovědi MO tedy není zřejmá souvislost mezi výrobky, u nichž je prokazována shoda a ostatními požadavky zadávací dokumentace. Mohl bych zde argumentovat, že z logiky celého výběrového řízení přece musím prohlašovat schodu u skupiny výrobků, které předpokládám nabídnout (předmět plnění zakázky) a ty musí splňovat veškeré požadavky zadání, jinak by prokazování schody ztrácelo smysl, přičemž po předložení nabídky obsahující takové výrobky bych byl z výběrového řízení pro nesplnění dalších požadavků zadání automaticky vyloučen. Požaduje-li zadavatel samonabíjecí DMR s variabilním zaměřovačem, pak není opravdu smysluplné, aby mu někdo prokazoval schodu u opakovací pušky a zaměřovače s fixním zvětšením.

    Raději si však odcitujeme zákon, části inkriminované zadávací dokumentace včetně příslušných dodatečných informací, kterými zájemcům MO, jakožto zadavatel, upřesňovalo své požadavky:

    Zákon
    § 56, odst. 1), písm. f) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (technické kvalifikační předpoklady) „K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat doklad prokazující schodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem.

    Oznámení užšího řízení čj. 123-8/2012-1350
    bod 4.4.
    Splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1 písm. f) zákona prokáže zájemce, který předloží doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem.

    Zadávací dokumentace čj. 123-10/2012-1350
    bod 4. písm. a)
    Zájemce ve své nabídce doloží:
    „prohlášení podepsané výrobcem nabízeného zboží, že toto zboží splňuje požadované technické parametry, vlastnosti a kritéria uvedená v „Takticko-technických údajích, provozních a užitkových vlastnostech požadovaného zboží“.
    Pozn.: pokud nedoloží, bude vyloučen…

    Dodatečné informace (odpovědi MO) k zadávacím podmínkám k bodu 4.4. „Technické kvalifikační předpoklady“

    "Zadavatel bude v rámci posuzování technických kvalifikačních předpokladů vyžadovat dle § 56 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem. Z tohoto důvodu musí zájemce o veřejnou zakázku (dále jen „zájemce“) předložit tento doklad nebo doklady k nabízenému zboží již ve fázi prokazování kvalifikace."

    "Dle vyjádření právníků musíme i v této fázi, kdy se řeší kvalifikační předpoklady v rámci užšího řízení, reagovat na dotazy týkající se zadávací dokumentace, kterou máte k dispozici. Z toho důvodu požaduje zadavatel předložení dokladu prokazující shodu požadovaného výrobku (zboží), které nabídnete v nabídce."

    "Přesto, že předmětné požadované zboží není uvedeno v nařízení vlády ČR, zadavatel požaduje v rámci technických kvalifikačních předpokladů, aby zájemce dle § 56 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb. předložil doklad o shodě požadovaného výrobku výrobcem zboží.
    Doklad prokazující shodu výrobku vydaný zahraničním výrobcem bude akceptován."

    "Doklad o shodě požadovaného výrobku vydaný výrobcem může být v rámci technických kvalifikačních předpokladů předložen pro konkrétní typ výrobku nebo i pro další výrobky, které uchazeč předpokládá zadavateli nabídnout ve své nabídce."

    Opravdu byste na základě těchto požadavků a několika upřesnění MO dospěli k závěru, že prokazovat schodu můžete u skupiny výrobků, jejichž vlastnosti a parametry až tak nemusí nekorespondovat se všemi požadavky zadávací dokumentace. Já tedy nikoli.

    Je nepochybné, že zadavatel zde požadoval prokázat schodu u předmětu plnění veřejné zakázky a předložené stanovisko MO k této otázce je tedy naprostý blábol.

    ad 2)

    Takže podle vyjádření MO je zadávací dokumentace vlastně takový polotovar, který se zveřejní, a je tedy především na zájemcích, aby postupovali s odbornou péčí, příslušnou zadávací dokumentaci po všech stránkách řádně zkontrolovali, měli komplexní znalost trhu i řešené problematiky a aktivním a velmi trpělivým přístupem přesvědčovali zadavatele, že jsou jeho požadavky neodborné či dokonce nerealistické, přičemž on jejich dotazy zváží a dle svého uvážení, mnohdy až po několika kolech dotazů na stejné téma, požadavky pozmění, přičemž ti neaktivní, co to na počátku po prostudování problematického zadání a po mnohaletých zkušenostech z odbornou a morální způsobilostí úředníků MO rovnou vzdali, mají prostě smůlu, s těmi se o podstatných změnách zadání, mj. měnících okruh možných dodavatelů, již MO bavit prostě nebude.

    Mohl bych zde argumentovat, že s odbornou péčí má povinnost zadávací dokumentaci zpracovat zadavatel, přičemž zájemce má primárně pracovat na přípravě nabídky vyhovující požadavkům zadání a nikoli se dohadovat se zadavatelem o relevantnosti jeho požadavků. Za chybnou zadávací dokumentaci tedy nese odpovědnost výhradně zadavatel, zájemci mohou, avšak nemusí aktivně ovlivňovat požadavky zadání (on je to většinou jev spíše nežádoucí). Navíc je otázkou, zda je zadávací dokumentace, korigovaná partikulárními zájmy několika zbylých zájemců a nikoli komplexní odbornou revizí zadavatele, vlastně ještě dokument splňující veškeré obecné požadavky kladené na zadávací dokumentaci.

    Nejlépe ale bude uveřejnit vývoj alespoň u malé výseče požadavků:

    Zajímá mne, zda-li se, co se kolimátoru týče, opravdu trvá, v případě otevřené varianty, pouze na holografickém kolimátoru, nebo je přípustný i reflexní? Otevřený holografický kolimátor do hmotnosti 160 g vč. montáže totiž na trhu není k dispozici. V kategorii záložních kolimátorových zaměřovačů však je na trhu množství zaměřovačů pracujících na reflexním principu. Je tedy opravdu trváno na holografickém systému, nebo se jedná o nedorozumění v ZD? Dále, hmotnost kolimátoru bude brána v potaz pouze s montáží pro upevnění ve sklonu 45°, nebo i s montáží k denní optice? A nebo naopak pouze s montáží/úchytem k denní optice?

    MO
    „V případě otevřené varianty se požaduje kolimátor holografický (reflexní není přípustný). Hmotnost kolimátoru bude prověřována pouze s úchytem k montáži. Montáž pro upevnění ve sklonu 45° musí být integrovatelná na pušku pro přesnou střelbu pomocí rozhranní MIL STD 1913 a v případě hodnocení nebude započtena do hmotnosti kolimátoru. Upevnění kolimátoru na tubus (tělo) optického zaměřovače není přípustný.“

    K bodu 3. „Průhledový zaměřovač kolimátorového typu“ (v textu – „Požaduje se kolimátor tubusový průhledový nebo otevřený holografický.“) Přílohy č. 1 ke KS zadávací dokumentace.
    K bodu 3. „Průhledový zaměřovač kolimátorového typu - Základní takticko technické požadavky podle TP“ Přílohy č. 1 ke KS zadávací dokumentace:
    - hmotnost – včetně úchytu – do 160 g;
    Dotaz: Trvá zadavatel na požadavku hmotnosti do 160 g včetně úchytu nebo na požadavku holografické verze?

    MO
    „V případě otevřené varianty se požaduje kolimátor holografický (reflexní není přípustný). Hmotnost kolimátoru bude prověřována pouze s úchytem k montáži. Montáž pro upevnění ve sklonu 45° musí být integrovatelná na pušku pro přesnou střelbu pomocí rozhranní MIL STD 1913 a v případě hodnocení nebude započtena do hmotnosti kolimátoru. Upevnění kolimátoru na tubus (tělo) optického zaměřovače není přípustný. Zadavatel trvá na požadavku hmotnosti do 160 g včetně úchytu k montáži.“

    Vzhledem k váze, pouhých 160 g bychom usuzovali, že bude požadován reflexní. Opravdu požadujete holografický?

    MO
    „Zadavatel požaduje kolimátor tubusový průhledový nebo otevřený holografický a připouští jeho hmotnost – včetně úchytu – do 260 g.“

    Pokud budete trvat na holografickém, neupravíte požadovanou hmotnost 160 g. S touto hmotností není na trhu.

    MO
    „Odpověď viz bod (výše).“
    U průhledového je problém hmotnost také. Pokud by se nabídl s požadovanou hmotností, tak se bude jednat o odlehčenou variantu vhodnou tak maximálně na airsoftovou pušku.

    MO
    „Odpověď viz bod (výše).“

    Upozorňuji, že akceptace změny hmotnostního limitu kolimátoru byla provedena až v šestém kole dodatečných informací. Při komunikaci s odbornými útvary MO prostě musíte mít neobyčejnou trpělivost a zejména odhodlání. Když na svůj dotaz obdržíte odpověď, podmínky nezměníme, tak se musíte dotazovat tak dlouho, až svého cíle dosáhnete. Vezmeme-li v úvahu, že zadávací řízení obsahuje desítky parametrů, tak to případným zájemcům o zakázky v resortu MO opravdu nezávidím.

    Je tedy nepochybné, že dodatečné informace pozměnily zadávací podmínky takovým způsobem, že změnily okruh možných dodavatelů, přitom další postup MO naprosto neodpovídá těmto skutečnostem. Rovněž odpověď MO na druhou otázku je tedy naprostý blábol.

    Opět se potvrdilo, že MO použije celý potenciál svého aparátu, aby se, je-li chyceno při lumpárně, z problému prostě vylhalo. Podle mého osobního názoru je třeba pracovní poměr odpovědných osob za takto „kvalifikovanou odpověď“ na MO co nejrychleji ukončit. Vždyť Vás pánové a dámy platíme ze svých daní a takové ignoranty spravovat naše prostředky opravdu ponechat nemůžeme.

    Také si myslíte, že odborná a morální nezpůsobilost je u mnoha zaměstnanců MO naprostým standardem? Já si to nemyslím, já jsem o tom již hluboce přesvědčen.

  • pezul
    08:45 30.08.2013

    Tak nevím, ale proč se pořád bavíme o tom, jestli byla paní Pašková rozhořčena oprávněně, nebo ne?
    Mně by spíše zajímalo, jestli je pravda to, co se píše v článku a pokud ano, tak jestli se jedná o amatérismus úředníků MO, nebo záměr.

    Zatím jsem tady neslyšel obhajobu, proč bylo výběrové řízení nastaveno takto, pouze osobní útoky na redaktory.

  • Michal Voska - ArmádníNoviny.cz
    08:34 30.08.2013

    Myslím si, že dále se vyjadřovat k urgencím nemá smysl, MO má digitální ústředny, nebyl by problém dle čísla dohledat telefonát, kam byl přepojen, jak dlouho trval, ale myslím si, že celá debata je spíše odvádění pozornosti od podstatných problémů, které jsou v článku zmíněny.

  • Jura99
    22:34 29.08.2013

    Takže budu asi v menšině, ale mě přijde vysvětlení té paní Paškové v normě. Pokud píše, že tiskové oddělení se ze své podstaty dotazy novinářů zabývá (je k tomuto účelu zřízeno), tak je celkem logické, že se na odpovědi pracuje a pokud je otázka skutečně rozsahem větší, tak mi přijde běžné, že státní správě to trvá déle než soukromníkovi, který odpovídá jenom sám za sebe. Takže nebudu netrpělivě čekat odpověď snad v řádu hodin. Navíc jestli to z článku správně chápu, otázky se týkají běžícího vř, takže případné odpovědi mohou mít (možná) i právní dopady na toto vř. Odpověď na email typu, "děkujeme Vám za otázku na odpovědi se pracuje" bych nebral za nutnost, to je spíš spam. Pokud se nepočká na odpověď a uveřejní se téměř hysterický článek, že se snad chtějí koupit zase ty "nesprávné" flinty a jediný kdo tomu rozumí jsem já, tak mi to připomíná novinařinu bulváru. Pikantní je rovněž ta věc s "osobním" telefonátem, který asi uskutečnil kolega a skončil někde na ústředně a bere se to za telefonickou urgenci :-).

  • Zbrojir
    22:14 29.08.2013

    Zakázky resortu MO, ty výzbrojní nevyjímaje, oprávněně vzbuzují již mnoho let vážné pochybnosti, že výdaje zde neslouží k uspokojení oprávněných potřeb ozbrojených sil, nýbrž primárně k nasycení neomalených, aktuálně určujících politicko-ekonomických lobby. V souvislosti s nákupy Národního úřadu pro vyzbrojování MO již existují nepřehlédnutelné signály o organizované skupině, která tyto nekorektní praktiky, ale i nezákonnosti, zjevně poškozující vojsko i státní pokladnu, v rámci státní administrativy neustále prosazuje.

    Česká republika se dobrovolně přihlásila k volné hospodářské soutěži taktéž v oblasti obrany a bezpečnosti (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES a tzv. „malá novela“ zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Tzn., že při zadávání zbrojních zakázek musí MO dodržovat principy transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace, a v maximální možné míře uplatňovat i soutěžní princip.

    Většina zbrojních kontraktů je díky aktuálně platné legislativě velmi administrativně náročná a pro nezasvěceného i velmi málo srozumitelná. Této skutečnosti umně zneužívají různé zájmové skupiny k manipulaci, která bez hlubší znalosti zákona i odborného hlediska může vypadat jako běžné výběrové řízení. Praxe tedy potvrzuje, že sebepřísnější a „sofistikovanější“ legislativa lumpárnám nezabrání, naopak, příliš složitá legislativa a administrativně náročné procesy vytvářejí konkurenční výhodu především zájmovým skupinám, které dlouhodobě parazitují na státním sektoru.

    Nákup 238 souprav pušek pro přesnou střelbu ráže 7,62x51mm NATO včetně příslušenství v předpokládaném finančním objemu 120 mil. Kč v tomto ohledu náleží rovněž ke krajně podezřelým. Není to tak dlouho, co zde byl řešen velmi pochybný postup MO při nákupu odstřelovačských pušek CZ 750 pro Hradní stráž, kde zadavatel, bez racionálního zdůvodnění, doslova opsal produktový katalog CZUB a ve „výběrovém řízení“ si tak nakonec „konkurují“ CZUB a její slovenský obchodní zástupce!

    Plánovaný finanční objem veřejné zakázky 120 mil. Kč vyžaduje realizovat regulérní výběrové řízení. Zadavatel může za určitých okolností požadovat dodávku konkrétních výrobků (skupiny výrobků), avšak v takovém případě musí být nákup s ohledem na další požadavky platných předpisů dostatečně a fundovaně odůvodněn. Pokud by se zde např. jednalo o kontinuální proces přezbrojování, pak by mohl zadavatel postupovat dle § 23 odst. 5 písm. b) „dodatečné dodávky“, kdy může z důvodu zachování unifikace výzbroje oslovit konkrétního dodavatele. Taková podmínka zde ale naplněna není. Zadavatel zkrátka nemá volný prostor pro realizaci výdajů ze státního rozpočtu.

    Jelikož jsem měl možnost prostudovat si zadávací dokumentaci MO na dodávku 238 souprav pušek pro přesnou střelbu ráže 7,62x51mm NATO (čj. 123/2012-1350) a její dodatečně korigovanou variantu, dovoluji si vyjádřit zde svůj osobní názor:

    1. Technická specifikace je zcela nevyvážená, po odborné stránce velmi problematická, v některých případech i zjevně diskriminační. Primárně není zaměřena na výkony a vlastnosti, jak to mj. vyžaduje zákonodárce, nýbrž zcela zbytečně stanovuje mnoho dílčích parametrů, které v praxi nemají reálnou přidanou hodnotu (pro uživatele jsou naprosto neužitečné). Některé požadavky stanovené MO v zadávací dokumentaci byly opravdu nerealistické. Přitom nikterak nesouvisely s reálnými výkony a vlastnostmi zbraňového kompletu pušky pro přesnou střelbu.

    2. Aplikovaný princip výběru, kdy jsou jednotlivé nabídky porovnány pouze dle deklarativních údajů výrobců bez komparačních zkoušek zbraní, a to na základě několika, do značné míry formálních kritérií (cena 70%, hmotnost kompletu 20%, životnost hlavně 10%) je krajně problematický. Vybraný zbraňový komplet bude zkoušen dodatečně, a to až po podpisu kupní smlouvy. Vojsko tak nemá možnost reálného srovnání aktuálně dostupných produktů na trhu. Vezmeme-li v úvahu, že většina zkoušejících logicky nemá a nemůže ani mít hluboké znalosti o možnostech soudobé techniky, lze tímto způsobem do výzbroje prosadit i velmi podprůměrné produkty. Jsem přesvědčen, tento postup byl zvolen s přihlédnutím k nedostatkům platné legislativy (administrativní náročnost a upřednostňování formy před obsahem)‚ právě za tímto účelem, jelikož při regulérní komparaci zbraňových kompletů by nebylo s výsledkem výběrového řízení možné tak snadno manipulovat.

    Formální způsob výběru, kdy dle matematického modelu automaticky zvítězí nejlevnější (pozor, nejlevnější z nabízených) a nejméně hmotný komplet formálně vyhovující zadání, sice nezákonný není, ale u zbraňových kompletů pořizovaných s perspektivou cca dvou desetiletí, je přinejmenším velmi nemoudrý. Ve vyspělém světě vskutku neobvyklý.

    Srovnatelným procesem výběru „prošla“ dodnes „zdokonalovaná“ CZ 805 jako nejvýhodnější, a tak si udělejte obrázek, jak dobře je nastaven. Mj. všeobecně se dnes ví, že „vítězná“ CZ 805 je předražená a že její vývoj zdaleka nebyl v době výběru ukončen, což byla mj. základní podmínka zadání. V regulérním a odborně správně nastaveném výběrovém řízení je dosažení takto nepříznivého výsledku u nejvýhodnější nabídky vskutku krajně nepravděpodobné.

    3. V zadávací dokumentaci není nikterak specifikován obsah kontrolních a vojskových zkoušek či alespoň uveden odkaz, kde si lze „Program a metodiky k provedení KZ a VZ“ vyzvednout. Tzn., že konkrétní obsah zkoušek není zájemcům, ani uchazečům (zájemci co podali nabídku) o veřejnou zakázku znám, což nejenže výrazně ztěžuje pozici potenciálním dodavatelům, jelikož zájemce o takto specializovanou veřejnou zakázku by bezpochyby měl mít před rozhodnutím o účasti či neúčasti dostatek informací, mj. i o rozsahu a náročnosti zkoušek, kterým bude jím nabízený zbraňový komplet v případě výběru dodatečně podroben. Velmi obtížná je rovněž optimalizace konfigurace kompletu (nevím, pro jak náročné podmínky mám komplet vlastně sestavit, přitom jsem k levnějším a zpravidla i méně odolným řešením tlačen vysokou vahou kritéria cena), ale především tento postup vytváří prostor pro nerovný přístup k různým dodavatelům, jehož jsme na MO tak častými svědky. Jelikož program KZ a VZ zpracovává MO dodatečně, tj. až po podpisu kupní smlouvy, mohou být pro různé dodavatele zkoušky zkrátka nestejně náročné.

    Princip inkriminovaného „výběrového řízení“ bych ve zkratce shrnul takto:

    Původní zadání, navíc s podstatnými odbornými vadami, zní na "10 - ti nápravový automobil". V první fázi tedy odpadnou firmy, které ničím takovým nedisponují, prostě se vůbec nepřihlásí.

    Nabídku přesto některé firmy podají, protože věří (vybraní možná i vědí), že zadání se zjevnými odbornými vadami bude muset zadavatel dříve nebo později nějak korigovat. Jelikož však zadavatel již při prokazování kvalifikace požadoval po zájemcích doklad o shodě výrobků, které uchazeč předpokládá zadavateli nabídnout, jsou z "tendru" dále vyloučeni ti, co takové prohlášení nepředložili (patrně se báli uvádět obsahově velmi nekorektní údaje).

    Zadavatel nakonec musí pod tlakem dotazů zbylých zájemců k zadání některé neobhajitelné požadavky korigovat a zadání tak změnit na více obvyklý "4 nápravový automobil", ale se změnami zadání, které ale nejsou důsledkem komplexní, objektivní a odborné revize, nýbrž důsledkem partikulárních zájmů několika zájemců, obešle již jen ty firmy, co ve "výběrovém řízení“ zůstaly (jak korektní a regulérní…). Ve své aroganci již nikterak neřeší, že díky zcela chybnému zadání již na počátku odradil, popř. v rámci prokazování kvalifikace vyloučil zájemce, kteří měli A ČR co nabídnout a mohli tak přispět ke standardnímu konkurenčnímu prostředí, a to se všemi s tím souvisejícími pozitivy pro kupujícího.

    Ve výběrovém řízení tak nakonec zůstaly firmy, co předložily doklady o shodě výrobků, přičemž musely vědět, že některé z nich nesplňují v té době platné technické požadavky zadavatele (nesmyslné původní technické požadavky kladené na průhledový kolimátorový a denní zaměřovač byly s výrobky dostupnými na trhu nesplnitelné, a pak že se v Čechách nevyplatí mlžit, lhát a podvádět…).

    S kritikou MO v článku „Nákup pušek pro přesnou střelbu pod lupou Armádních novin“ proto naprosto souhlasím.

  • D.i.p
    19:59 29.08.2013

    Paskovam: citace: "Předně pan Grohmann - jelikož nekomunikoval s MO poprvé - dobře ví, že žádné odpovědi typu "Děkujeme za dotaz, budeme se jím zabývat, odpověď očekávejte za XY dní" tiskové oddělení nerozesílá. "

    Tak to si děláte srandu! Já odvádím státu měsíčně cca 15 tisíc a vy nejste schopný odpovídat na maily, když víte, že vám to bude trvat déle?
    Nemusíte děkovat pokud vám to dělá obtíže. Uvědomte si ovšem, že mi jsme de fakto vaši chlebodárci.

  • flash666
    16:10 29.08.2013

    to by me zajmalo co vyberou... je nekde seznam vyrobcu co se o ten tendr zajmaj ?

  • dan.persec
    15:30 29.08.2013

    Paní Pešková, žádám Vás, aby jste si své osobní útoky řešila třeba mluvou do zdi v kanceláři a ne v této diskuzi. Vaše vystupování je v této diskuzi velmi na hraně (ne-li za ní). Chováte se naprosto nepřístojně k Vaší pozici, nějaké vyprošování si zde z Vaší pozice a osobní útoky na jednotlivé redaktory nejsou absolutně na místě. Pokud máte dojem, že článek poškozuje nějaký státem chráněný zájem, kontaktujte právní zastoupení. Na druhou stranu bych toto velmi doporučoval i redakci AN ať už ve věci agresivního vystupování, státního zaměstnance, paní Peškové v této diskuzi nebo samotného tendru.

  • Jenda
    15:12 29.08.2013

    Žena má v hádce vždy poslední slovo. Cokoli řekne poté muž, je začátkem další hádky....;-)

  • Paskovam
    14:46 29.08.2013

    Pánové redaktoři AN, tisk. služba má tel. 973 200 147, komunikujete s ní poměrně dost na to, abyste vynechali ústřednu MO. Pracovníci tiskového oddělení se do telefonu zásadně představují a rozhodně se pak vzájemně neoznačují jako "ten, co dělá emaily" či podobně. Navíc pokud písemný dotaz píše pan Grohmann, měl by to být i on, kdo volá. Nebo tím pověřil svého kolegu Vosku a ten třeba zavolat vlastně zapomněl? Nechci spekulovat, jak to bylo, ale celý tento postup mi přišel zcela vyšinutý z dosavadních vzájemných zkušeností. Jste si opravdu jisti, že jste se nenechali unést, utáhnout jen nějakým jedním zdrojem, ke všemu bez jasné příčiny neuvěřitelně zbrkle? Copak jste snad měli informace, že vám dané téma chce někdo vyfouknout a publikovat jako první? Věřte nebo ne, jste první. Je to ale vítězství? Každý zodpovědný novinář by si na vyjádření MO počkal... A tím to asi ukončím, protože beztak si toho jste už jistě vědomi.

  • Jenda
    14:24 29.08.2013

    Mě přijde vůbec nějaké výběrové řízení v tomto případě kontraproduktivní. Požadavek na 200ks pušek vyplývá spíš z konkrétní potřeby než ze snahy přezbrojit. A ten kdo je požaduje asi ví co potřebuje a ostatním Dragunov stačí. V tendru by se nemělo řešit co se koupí, ale kdo a za kolik tu konkrétní zbraň a konkrétní optiku dodá. Jak to bylo s kulomety Minimi? U nich se řešilo co to bude za kulomet, nebo se řeklo že se chce tenhle a nabídněte za kolik?

  • Krtek
    14:07 29.08.2013

    Přesná ukázka všech výběrových řízení v našem úžasném státě. Místo odborníků zaberou místa známý známých atd.,kteří si chodí pro výplatu. Utrácejí prachy za X poradců protože sami nejsou schopni vyprodukovat něco co má hlavu a patu a stejně je to k h....

  • Jan Grohmann
    13:57 29.08.2013

    Pokud je odpověď MO k dispozici, rádi ji přiložíme k článku a do všech našich komunikačních kanálů. Zatím však jsme e-mailem žádnou odpověď nedostali.

    Pro Jenda. Bohužel finální nabídku uchazečů, tady i nabídku samotných zbraní, neznáme.

  • Jenda
    13:51 29.08.2013

    Padla tu otázka, kdo a jaké pušky jsou ve hře? Odpověď na tuto otázku by byla jistě zajímavější než vzájemné honění trika....

  • Krtek
    13:20 29.08.2013

    Přesná ukázka všech výběrových řízení v našem úžasném státě. Místo odborníků zaberou místa známý známých atd.,kteří si chodí pro výplatu. Utrácejí prachy za X poradců protože sami nejsou schopni vyprodukovat něco co má hlavu a patu a stejně je to k h....

  • Michal Voska - ArmádníNoviny.cz
    13:10 29.08.2013

    Musím se ohradit a vstoupit do toho též - na linku 973201111 jsem telefonoval několikrát já, což lze na ústředně snadno dohledat, vždy s žádostí o přepojení na tiskové. Poprvé po přepojení tlf.nikdo nebral, napodruhé mi bylo sděleno, že "někdo, kdo sedí u hlavního mailu (info@army.cz) se na to podívá... A samozřejmě jsem se představil a uvedl redakci...

  • pezul
    13:06 29.08.2013

    Hmm, paní Pašková je, zdá se, člověk na svém místě.

    Jestli Vás mělo něco naštvat, tak to byly právě ty chyby ve výběrovém řízení.
    Ne to, že autor nečekal, až se na MO někdo probudí. Holt v civilu plyne čas trochu rychleji, než ve státní správě (mohu porovnat).
    Ostatně, podle mého názoru, už to, že Vám dal šanci se k tomu vyjádřit je bonus. To se dnes už moc nevidí.

    Takže jestli chcete být na někoho naštvaná, tak by to měl být někdo, kdo je zodpovědný za komunikaci ze strany MO. Nejste to náhodou Vy?

    Tímto nijak nehodnotím informace uvedené v článku.

  • Paskovam
    12:55 29.08.2013

    Pan Grohmann se nezachoval profesionálně a neuvádí pravdu, a já si proto vyprošuji, aby mi bylo vytýkáno, že jsem na to upozornila. Předně pan Grohmann - jelikož nekomunikoval s MO poprvé - dobře ví, že žádné odpovědi typu "Děkujeme za dotaz, budeme se jím zabývat, odpověď očekávejte za XY dní" tiskové oddělení nerozesílá. Ze své podstaty se vždy a okamžitě dotazy novinářů zabývá, a sice páteční dotaz od pana Grohmanna přeposlal pracovník tohoto oddělení na dotčený úřad již 10 minut od chvíle, kdy dotaz dorazil. Odpověď přišla v úterý na konci pracovní doby, ve středu bylo nutné ji doplnit, finální odpověď byla připravena dnes v 9:19. Je opravdu nehorázné, pokud novinář čeká na vyjádření všeho všudy 3,5 pracovního dne, načež článek vydá bez vyjádření dotčené strany a ještě si do ní rýpne, že nebyla schopna odpověď dodat. Co je ale nejhorší, pan Grohmann tvrdí, že odpovědi telefonicky urgoval, což není pravda!!! Na tiskovém oddělení je stálá služba, přesto žádný telefonát od pana Grohmanna zaznamenán nebyl. Což je škoda, protože pokud by byl, pak by se pan Grohmann býval dozvěděl, že odpověď bude ve čtvrtek ráno hotová, což je opravdu velice rychlý postup. A ještě v jedné záležitosti pan Grohmann neuvedl pravdu - nepokládal jeden dotaz, nýbrž dva: 1) u jakých výrobků tedy zbylí zájemci prohlašovali shodu, když ty, které by splňovaly původní, tehdy platné požadavky zadání, na trhu vůbec neexistovaly?; 2) proč Národní úřad pro vyzbrojování nezrušil celou zakázku a nevyhlásil ji znovu, když původní zadání bylo zcela nerealistické. Nedochází tak k diskriminačnímu jednání? Tedy, opravdu si trvám na svém, že mě jednání pana Grohmanna silně rozčílilo a mám právo to napsat. Zvláště právě s ohledem na to, že jsme k němu zde na MO vždy byli nadstandardně vstřícní a způsob, jakým se nyní zachoval a na adresu tiskové služby MO vyjádřil je naprosto neprofesionální a nemorální.

  • liberal shark
    12:10 29.08.2013

    Pro paní Paškovou:

    V závěru článku je toto sdělení:
    "V této záležitosti jsme oslovili ve dnech 23.8. kompetentní pracovníky MO ČR, avšak s lítostí musíme konstatovat, že se nám, i přes telefonickou urgenci, nedostalo ústního, ani písemného vyjádření".
    Které ani při té nejhorší vůli nelze považovat za jakýkoliv útok na MO nebo dokonce projev neprofesionality autora.
    Naopak váš příspěvek zcela zjevně JE osobním útokem na pana Grohmanna a ze strany státního úředníka je naprosto nepřijatelný. Státní úředník je povinen se řídit (mimo jiné) Správním řádem, který vám doporučuji jako povinnou četbu. Na místě pana Grohmanna bych na vás okamžite podal stížnost a dosáhl vašeho propuštění z MO pro hrubé porušení pracovní kázně.

  • Nikdo
    11:07 29.08.2013

    Pan Grohmann byl možná netrpělivý , překvapují mě však útoky na jeho profesionalitu. Při čtení novin mi nikdy nepřišlo že se novináři zabývají armádní technikou až do takové hloubky jako pan Grohmann.Nemyslím si , že do diskuze na Armádních novinách , která má dost často vysokou odbornou úroveň patří takové emotivní útoky případně uražené ego ve stylu čí chleba jíš toho píseň pěj.Věřím že nás pan Grohmann velice rád seznámí s odpovědí MO a že osobní neshody si vyřešíte někde jinde.Já osobně jsem zmiňovanou větu považoval spíše za konstatování než za útok a předpokládal sem pozdější doplnění o odpověď.

  • Laci
    10:36 29.08.2013

    Ví se teda jaké pušky (nebo aspoň zbrojovky) vstoupily do tendru a jaké pušky v tendru zůstaly? To je pro mě informace číslo jedna.

  • Jan Grohmann
    10:29 29.08.2013
    Oblíbený příspěvek

    Dobrý den, paní Pašková,

    děkujeme Vám za Vaši reakci. K tomuto pouze dodáváme následující: Náš e-mail obsahující jediný dotaz (Otázkou je, proč Národní úřad pro vyzbrojování nezrušil celou zakázku a nevyhlásil ji znovu, když původní zadání bylo zcela nerealistické. Nedochází tak k diskriminačnímu jednání?), k němuž jsme chtěli znát stanovisko MO ČR, jsme odeslali v pátek dne 23. 8. 2013. Telefonicky jsme se dotazovali ještě v úterý 27. 8. 2013, ale nikdo nám nebyl schopen poskytnout i takovou informaci, zda se odpovědí na náš dotaz někdo zabývá, či nikolivěk.

    Čtyři dny, pokud nebudeme brát v potaz víkend, jsou dle našeho názoru naprosto postačující k zaslání alespoň zdvořilostní odpovědi obsahující sdělení, že Vám odborné posouzení vzhledem k nedostatku podkladů nějaký čas potrvá a že máme posečkat do Vámi stanoveného termínu. Bohužel, reakci jsme ze strany tiskového oddělení nezaznamenali veskrze žádnou.

    Na tomto místě bychom chtěli velmi zdůraznit, že jsme v žádném případě neměli v úmyslu atakovat Ministerstvo obrany ČR, nýbrž jsme jako řádní občané tohoto státu, jimž leží na srdci prosperita a řádná správa země, chtěli poukázat na případné nedobré hospodaření s penězi daňových poplatníků.

  • D.i.p
    10:25 29.08.2013
    Oblíbený příspěvek

    Paskovam: Tak ono v normálním soukromém sektoru to funguje tak, že dám vědět, že se daným problémem zabívám a to nejlépe s nějakým výhledovým datumem.

    Je vidět, že MO by jako firma nepřežilo jediný rok. Kdyby MO dotazovateli včera či předevčírem napsalo, že se na odpovědi pracuje, jistě by si počkal. Šest dní ticha je již docela dlouhá doba.

  • BoudiSVK
    10:16 29.08.2013

    Jenda: HK 417, SCAR SSR, SR25ECR alebo britska L129a1

  • Jenda
    09:35 29.08.2013

    Troufnu si tvrdit, že optika bude Meopta:

    http://www.meopta.com/CCE/Down...
    (brožury a katalogy/vojenské produkty/ Připravované produkty pro armádu...)

    + ZD 5x40GRD

    Kdyby měla CZ UB BRENa v 7,62x51 tak by to bylo taky jasné, takhle HK417

    Schválně ;-]]]]

  • Paskovam
    09:20 29.08.2013

    Takhle jsem se po ránu už dlouho nenaštvala. Ne kvůli chybám ve výběrovém řízení, kteréžto prostě na MO vznikají a asi vždy i do určité míry budou. Ale rozčilená jsem teď kvůli poslední větě článku.

    Vím, že na tiskovém oddělení se dotazem pana Grohmanna z Armádních novin od pondělí zabývají, včera kvůli tomu jeden z kolegů odpoledne protelefonoval. Je standardní, že i celostátní tisk čeká na odpovědi minimálně týden, obvykle dva. Je to samozřejmě dáno tím, že nakontaktovat zodpovědné osoby za tu či onu oblast není snadné, mohou být třeba na dovolené, na služební cestě, nebo zkrátka nemají hned čas. Obzvláště pak, když oproti jasným a krátkým dotazům profesionálních novinářů (řekněme do půl strany A4) zasílá pan Grohmann i několikastránkové elaboráty, které mísí dotazy, komentáře a argumenty rovnou.

    Přesto, od samého vzniku Armádních novin, se Odbor komunikace a propagace MO snažil panu Grohmannovi pomáhat, dostával podklady pro články, znal armádní témata skutečných novin, byl zařazen mezi příjemce tiskových sdělení... Patrně jsme jej zhýčkali, znáte to, podáte prst a ukousnou vám ruku... A ještě si do vás (nebo kolegů) kopne.

    Pakliže si o sobě nyní pan Grohmann myslí, že dosáhl žurnalistického vrcholu a po třech pracovních dnech bez odpovědi může vyrukovat s jednostranným článkem, pak se musím buď ptát: Qui bono? Nebo: Nezbláznil jste se?

  • liberal shark
    08:44 29.08.2013

    Tyto problémy jsou mi důvěrně známé. Vyskytují se všude tam, kde je nákup technického zařízení svěřen do rukou nesvéprávných úředníků, zcela izolovaných od techniků a budoucích uživatelů zařízení. Úředníci naprosto netuší, co mají do technických podmínek napsat, proto tam nabuší první číslo, které najdou na internetu nebo opíšou z dokumentace některého výrobce. Výsledkem je naprosto zmršené výběrové řízení, naštvaný koncový uživatel, znechucení dodavatelé a hromada zbytečně vyhozených peněz. Výběrové řízení mají dělat skupiny složené z budoucích uživatelů, techniků, obchodníků, právníků a finančáků. Jen tak může být zaručen uspokojivý výsledek. Na MO je nutno prosadit do týmu vojáky, velitele a techniky.