Elektromagnetické dělo na torpédoborcích Zumwalt

Foto: DDG-1000 USS Zumwalt na otevřeném oceánu; větší foto / U.S. Navy
DDG-1000 USS Zumwalt poprvé na otevřeném oceánu; větší foto / U.S. Navy

Americké námořnictvo (U.S. Navy) úspěšně pokračuje s vývojem a testováním elektromagnetického (EM) děla. V letošním roce se plánuje námořní demonstrace zbraně na plavidle EFT (Expeditionary Fast Transport). Námořnictvo však uvažuje o přeskočení demonstrace a instalaci EM děla přímo na nové torpédoborce třídy Zumwalt.

EM dělo pro Zumwalt

Podle zatím platných plánů se počítá s dočasnou testovací instalací EM děla na rychlých transportních lodích EFT (Expeditionary Fast Transport) třídy Spearhead - dříve známých jako JHSV (Joint High Speed Vessel).

Podle admirála Pete Fanta, ředitele velitelství pro povrchové válčení námořnictva, však stojí za úvahu instalace EM děla přímo na rozestavěnou loď Lyndon B. Johnson, třetí torpédoborec třídy Zumwalt. Ušetří se tak jeden rok vývojových prací a především peníze.

"Zjistil jsem, že pokud se budeme držet námořní demonstrace (na EFT - pozn. red.), zpomalí to vývoj," uvedl admirál Fanta. "Raději chci získat operační jednotku, než dělat demonstrace, jejichž výsledkem je jen demonstrace."

Výhodou lodí třídy Zumwalt je obří zdroj elektrické energie o výkonu 78 MW a robustní elektrická síť (zvládá velké přenosy elektrické energie). Loď dokáže navíc energii směřovat podle potřeby do pohonu, senzorů nebo zbraní. Jedná se o nejlepší námořní platformu pro instalaci "elektrických" zbraní, jako jsou EM děla a lasery.

"Třída lodí Zumwalt je jednou z několika možností pro umístění elektromagnetického děla," uvedl komandér Hayley Sims, mluvčí námořnictva, a pokračoval armádním úřednickým jazykem: "Vzhledem k požadavkům na velikost, hmotnost a energii, jsou některé platformy vhodnější než jiné."

V případě lodě třídy Zumwalt EM dělo nahradí jeden z námořních kanónů AGS (Advanced Gun System) ráže 155 mm. Dlouhodobým záměrem je umístit na každou loď třídy Zumwalt jedno EM dělo.

"Není to rozhodně shozené ze stolu (námořní demonstrace EM děla - pozn. red.), ale ani se to nehýbe kupředu, především proto, že trvá velmi dlouho, než přemístíme energetické napájení na novou loď, abychom mohli při testech párkrát vystřelit. Chtěl bych mít raději funkční jednotku, než čekat devět měsíců nebo jeden rok, který si vyžádá příprava demonstrace, instalování systémů, vzít jediné operační dělo co mám, umístit ho na loď, odvést na moře, provést dvanáct výstřelů, otočit, sundat a vrátit ho zpět do testovacího zařízení," vysvětluje úskalí demonstrace Fanta.

Zatím ale není nic rozhodnuto. "Plán námořní demonstrace v roce 2016 stále běží," řekl Matt Leonatd, mluvčí Velitelství pro námořní systémy NAVSEA (Naval Sea Systems Command). "V zásadě zde nejsou žádné změny plánu, ale diskuze stále pokračuje."

Testování HVP projektilu a EM děla.

Tři cesty, jak vše zničit

Americké námořnictvo v rámci EM zbraní pracuje na dvou klíčových technologiích - první je samotná EM zbraň a druhou vysokorychlostní projektily HVP (Hyper Velocity Projectile) s velmi dlouhým doletem (přes 100 km).

HVP je nová generace munice určená pro celou řadu dělostřeleckých systémů. Pomocí různých sabotů (prvků pro vedení projektilu v hlavni) lze HVP odpalovat z děl ráže 127 mm, 155 mm nebo z nově vyvíjených EM zbraní.

Vývoj EM zbraní, laserů a přesných zbraní patří do společné snahy amerického námořnictva jak zvýšit svou palebnou sílu a ničivost. Podle adimirála Fanty námořnictvo přijalo filozofii "tří způsobů, jak zničit všechno" - EM zbraně, lasery a novou generaci řízených střel.

"Uvědomuji si, že to nemusí být moc pěkný způsob vyjadřování, ale vážení, naší práci je zabíjet lidi a ničit jejich hračky," uvedl Fanta na každoročním sympoziu Surface Navy Association. "Pravda je taková, že o nic jiného ve světě nejde."

"Námořnictvo je rozhodnuté zvýšit ofenzivní sílu hladinových válečných lodí," řekl Loren Thompson, analytik Lexington Institute. "Udělat to s omezeným rozpočtem znamená, že je třeba se podívat na vše, od inteligentní munice, přes EM zbraně až po lasery."

Zdroj: Military.com

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Zumwalt se zpožděním

Jeden z klíčových projektu amerického námořnictva (U.S. Navy) nabral několika měsíční zpoždění. ...

Elektromagnetické zbraně na torpédoborcích třídy Zumwalt

Americké námořnictvo studuje možnost vyzbrojit torpédoborce třídy Zumwalt elektromagnetickými (EM) ...

HVP: Munice pro elektromagnetická děla

Americké námořnictvo v příštím roce začne s ostrými námořními zkouškami elektromagnetického (EM) ...

Obří torpédoborec USS Zumwalt poprvé na oceánu

V pondělí vyplul na otevřený oceán nový torpédoborec amerického námořnictva (U.S. Navy) USS Zumwalt. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Dlpa
    22:06 22.02.2016

    Těžký život papoušků a cvičených opiček z českého mainstreamu.
    https://vlkovobloguje.wordpres...

  • Vrata
    10:58 19.02.2016

    justus - cas na urychleni strely hraje roli jen pokud mate delo bez zakluzu tak, ze veskere predani hybnosti hlavne do zeme se deje behem vystrelu trvajiciho nekolik milisekund.

    Pokud ma hlaven zakluz, tak behem cca nekolika milisekund vystrelu zustava vetsina hybnosti hlavne zachovana (hlaven se pohybuje vzad po vyleteni naboje z hlavne) a v podstate az po opusteni hlavne dochazi k brzdeni hlavne nejakou silou danou konkretnim brzdovratnym zarizenim. Toto brzdeni postupne predava hybnost hlavne pres lafetu do zeme. Cim je zakluz delsi a pomalejsi, tim je mensi brzdna sila, ktera se prenasi pres ramena lafety do zeme (a tim se prenasi hybnost hlavne do hybnosti Zeme). Bude-li doba vystrelu cca 1ms a doba zakluzu 1s, lze ocekavat ze sila pusobici na lafetu bude cca 1000x mensi (po dobu 1000x vetsi), nez kdyby byla hlaven pevne spojena se zemi.

  • Vrata
    10:45 19.02.2016

    justus -
    ale no jiste, ze zalezi na dobe zakluzu. Celkova hybnost dela po vystrelu, tedy soucin rychlisti a vahy projektilu je ale rozhodujici cislo, kteremu se nevyhnete. Naproti tomu konstrukce zakluzu je individualni parametr dela a nelze ho bez konkretnejsich udaju diskutovat.
    Samozrejme, ze railgun bez zakluzu bude na lafetu pusobit cca o 1 az 2 rady vetsi silou nez railgun se zakluzem.

  • justus
    06:35 19.02.2016

    slavoslav
    já tomu rozumím (viz moje posty), ale ostatní to asi nemohou pochopit.
    Moje prvotní otázka zněla, jak se u EM děla tlumí zpětnej ráz , při enormních silách, který přitom vznikají. A pak se to zvrhlo ve flame

  • Slavoslav
    22:40 18.02.2016

    justus

    cas, alebo ked chces drahu na ktorej musis strelu umiestnit mas obmedzeny dlzkou hlavne. Ak ju nechces mat neumerne dlhu tak mas impulz sily +- rovnaky v kazdom pripade.

    co je dolezite je hybnost m*v

    tam plati rovnost ako som napisal a v realite musis tuto hybnost po vystrele u dela pohltit.

    z uvedeneho vzorca m1*v1=m2*v2 dostanes vyslednu rychlost ktoru ziskaju zaklzujuce casti a tu musis dostat na nulu kde F=m*a

    teda bud posobis mensou silou na dlhsej drahe, alebo naopak

    Dalsia cesta je zvysit hmotnost systemu cim dosiahnes mensiu zaklzujucu rychlost, ale tu je nutne uvedomit si nasledovne: Primarne je urychlovana hlaven. Kazda dalsia urychlovana cast spojena na pevno s hlavnou je urychlovana prostrednictvom tohoto spojenia na ktore posobia sily. Tieto sily su tym vacsie cim lachsia je hlaven a preto sa brzdovratne zariadenie vklada medzi hlaven a toto spojenie, aby sa tento impulz rozlozil na dlhsiu dobu a posobili nan toto spojenie mensie sily.

    Tazko to vysvetlit a dufam ze pochpis co myslim. Pre napovedu toto je dovod preco sa montuje brzdovratne zaraidenie aj na tank i ked pri jeho celkovej hmotnosti by bol urychleny smerom vzad minimalne.

  • justus
    11:47 18.02.2016

    vrata

    ale tady vstupuje do hry čas potřebný na urychlení střely. Okopčil jsem to z jedněch stránek o fyzice abych si ušetřil práci

    Abychom uvedli hmotný bod do pohybu je třeba působit malou silou po dlouhý čas nebo stačí kratší časový interval působit silou větší. Rozhodující je impuls síly, tedy součin síly a doby, po kterou síla působila.

    Ten, kdo hrál někdy volejbal, zdá impuls síly z praxe. Při odehrání prudkého míče musí hráč míč zastavit a zase ho odehrát zpět. Letí-li míč rychle, je i změna jeho rychlosti (a tedy i změna jeho hybnosti) velká. Proto se doporučuje při odehrání takového míče „couvnout“ při odehrání míče rukama dozadu. Tím prodloužíme brzdnou dráhu míče a tedy i čas, během kterého se bude měnit rychlost (resp. hybnost) míče. K odehrání míče bude stačit menší síla. Vyrazíme-li rukama proti míči, zkrátíme čas brzdění míč a tím zvětšíme působící sílu. Takový odpal tedy bude více bolet!

  • Vrata
    09:50 18.02.2016

    Jeste k hybnosti predane projektilu v railgunu - ona neni az tak velka ve srovnani s energii. To je dano tim, ze energie E=0.5*M^V^2, tedy E roste s druhou mocninou rychlosti (V^2) zatimco hybnost P roste pouze s 1 mocninou rychlosti: P=M*V.

    Kdyz jsem si spocital P a E pro railgun za predpokladu, ze M=10kg a V=2500m/s, dostavam
    E=32Mj, P=25 tisic kgm/s.

    Pro 15cm kanon s M=50kg a V=800m/s dostavam
    E=16Mj, P=40 tisic kgm/s.

    Tedy celkova hybnost P predana u 15cm polniho kanonu je skoro 2x vetsi nez hybnost u railgunu (zatimco kineticka energie je polovicni).

  • KOLT
    08:56 18.02.2016

    Přesný kalibr se nikde nepíše, ale s ohledem na sabot u 127mm verse to vypadá, že o moc méně to nebude. Každopádně u takhle šípovité střely to není až tak zásadní informace, důležitější je hmotnost a rychlost. Projektil by měl mít kolem 14 kg, přičemž cca 1/2 by mělo tvořit "užitečné zatížení".

  • justus
    08:45 18.02.2016

    crusader
    proč myslíš? projektil ničí svou kinetickou energií, stejně jako podkaliberní munice u tanků. Navíc energie roste se čtvercem rychlosti E=m x V2.
    Navíc čím menší průřez při dané energii, tím vyšší přůřezové zatížení a tím i průbojnost. I když si myslím, že od určitých rychlostí se střela asi rozloží hned při dopadu a bude spíše fungovat jako výbušná.
    Třeba rychlá ,223 rem střela se kolikrát rozbije už těsně pod kůží zvířete a nepronikne do hloubky.

  • crusader
    08:09 18.02.2016

    Nevíte někdo jakou ráži má samotný projektil?
    Píše se tu, že ho lze vystřelovat z ráže 127, 155 a EM děla.
    Je to podkaliberní střela, takže to tipuju na max ráži střely 50mm (127/3 - střela + 2 poloviny vodicího pouzdra).
    Sice dosáhnou velkého dostřelu a průraznosti ale stejně se mi to zdá docela málo.

  • justus
    06:51 18.02.2016

    dave22
    asi to nemá cenu ti to vysvětlovat. Pleteš do toho gravitaci, ale ta s tím nemá prakticky nic společného. Kromě hmotnosti zařízení.

    Jak jsem už psal, jsou jen 3 možnožti tlumení zpětnýho rázu:
    -hmotnost děla. At už vlastní , nebo tím, jak zmínil Vrata, spojit jej pevně s něčím hmotným (lod země). protože pokud 1 kg střelu urychlíš na rychlost V z děla o hmotnosti 1000 kg, bude reakční síla (zpětný ráz 1000x menší)
    -brzdovratným zařízem. Rozdělíš ráz do delšího časového úseku. Což je brzdovratný zařízení. Stejně funguje i tlumič na autě. Až si budeš stavit kanon, tak jej klidně můžeš použít.
    -protizávažím. Princip bezzákluzovýho děla
    -poslední možnost je nějak ochcat fyzikální zákony. Vzhledem k tomu že se to nikomu zatím nepovedlo, tak bych to neuvažoval.

  • Slavoslav
    19:01 17.02.2016

    akcia reakcia

    ako tu niekto napisal bude stale platit:
    m1*v1=m2*v2

    a to bez ohladu na sposob akym tu strelu zrychlujete

    u palnych zbrani je to trochu komplikovanejsie pretoze nam do hry vstupuje este hmotnost prachovej naplne + dodatocny ucinok prachovych plynov ktore vytekaju z stia hlavne ktora tak posobi ako tryska a dodatocne urychluje zbran.

    Tieo plyny samozrejme este urychluju aj strelu na drahe kota sa uvadza 30-40 kalibrov

    samozrejme zbran by nam po vystrele nemala odputovat a preto musi byt ukotvena. Aby nam na toto ukotvenie neposobili neumerne velke sily pouzivame brzdovratne zariadenie ktore nam tento impulz rozlozi do dlhsieho casoveho useku pocas ktoreho nam na zbran staci posobit mensou silou (reakcia v ukotveni) laicky vysvetlene.

  • Vrata
    16:52 17.02.2016

    Jeste dodatek: to ze u railgunu nevidite zakluz muze byt dano tim, ze je velmi pevne spojen se zemi, takze se neutrhne. Celkovy system v tomto pripade neni delo a naboj ale delo+zeme a naboj, no a rychlost Zeme se pozorovatelne nezmeni diky jeji obrovske hmotnosti.

  • Vrata
    16:47 17.02.2016

    Panove, s tim delem a jeho zpetnym razem pri vystrelu je to pomerne jednoducha fyzika, tedy pokud si uvedomite existence zakona zachovani hybnosti v "izolovanem" systemu hmotnych teles (tedy v takovem systemu, kde na jeho soucasti nepusobi dalsi vnejsi sily - idealni by asi byl system daleko v prazdnem vesmiru ale da se to nasimulovat specielnejsim pripadem konkretne s delem:

    Budete-li mit delo na rovine umistene na rovne kolejnici a delem namirenym vodorovne ve smeru kolejnice, tak veskere gravitacni sily od Zeme jsou v tomto systemu pred vystrelem a behem vystrelu vykompenzovany "opiranim se" dela o kolejnice-zem a opiranim se projektilu o hlaven (po opusteni hlavne projektil samozrejme zacne padat k zemi). Ve smeru vystrelu neni zadna dodatecne vnejsi sila, takze ve smeru vystrelu mame jakysi linearni izolovany system, splnujici pozadavky vyse (samozrejme, zanedbavame treni).

    Pred vystrelem je delo s nabojem v klidu a celkova hybnost = M.V = 0 (nebot rychlost celku delo+naboj V = 0, M je hmotnost naboje+dela, hmotnost strelneho prach zanedbejme). Tato nulova hybnost se podle vyse zmineneho zakona zachovani nesmi zmenit ani vlivem vystrelu (protoze ve smeru vystrelu nepusobi ZVNEJSKU zadna sila). To znamena, ze pokud 10kg naboj ziska rychlost +1000m/s ma hybnost +10000 kgm/s. Tato ziskana hybnost musi byt stejne velka ale opacneho nez hybnost zbytku systemu, tedy dela - proto, aby byla celkova hybnost 0 kgm/s. Delo tedy musi mit po vystrelu hybnost -10000kgm/s - tomu pro delo vahy 10000kg odpovida ziskana rychlost -1m/s. Podle tohoto zakona je uplne jedno, jake druh sil oddaluje delo od granatu, je-li to vybuch chemicky nebo elmag. sila. V obou pripadech bude celkove ziskana hybnost dela stejna ale opacneho znamenka nez hybnost granatu.
    A praxe - v brzdovratnych zarizenich se kineticka energie dela meni behem vystrelu na (nejspise) tepelnou energii a o zbytek se postara ukotveni do zeme - tady je nutno do systemu jiz zapocitat i zemi a fakticke sily mezi delem a casticemi zeme (hlinou), coz je jen komplikovanejsi pripad. Elevaci dela lze resit tak, ze cast kladne hybnosti granatu smerem kolmo od zeme je vykompenzovana posunem systemu delo+zeme opacnym smerem (hybnost je vektor).

  • KOLT
    16:20 17.02.2016

    OK, děkuji za poučení. Já to bral hlavně tak, že velká část zpětného rázu klasické zbraně poháněné výstřelovými plyny, je dána nesměrovým působením těch plynů. Už jsem zapomněl, kolik to je, ale tuším desítky procent. Tohle u railgunu řešit nemusíte.

  • dave22
    14:06 17.02.2016

    No nebudu tady motat dohromady vztahovy sosutavy a zakon zachovani hybnosti s resenim zkutecnyho zpetnyho razu pri udeleni stejne energie stejny strele. Skoda, ze to asi prakticky nejde. Justuss zkus si tedy postavit klasicky delo a v nem urychlit stejnou strelu na 6 -7 machu. Nevsim jsem si, ze by ten testovaci railgun mel nejaky extra brzdovratny zarizeni, ci neco podobnyho. Alle chtel bych videt to klasicky delo takhle pridelany k podlaze.
    To je ten rozdil. Tady nikdo nerozporuje princip gravitacniho pusobeni dvou teles na sebe. Ale dusledku a reseni klasicky delo x railgun.
    Zpetny raz je terminus technikus. Newtonovy zakony tady nikdo nerozporuje. Jde o pochopeni psaneho textu.To se za nas zas ucilo uz v 5 tr. v cestine.

  • Shania
    13:57 17.02.2016

    Otázka není jestli má nebo nemá railgun zpětný raz, ale kolika a jak to ovlivní použití zbraně.

    Zatím to moc nevypadá, že by to byl nějaký závažnější problém u kalibrů které chtějí nasadit.

  • Jan Grohmann
    13:49 17.02.2016

    dave22 - jednou z možností, o které uvažují, je snadná výměna hlavní. Po určité době prostě pomocí nějakého automatického nebo poloautomatického systému vymění horkou hlaveň za novou a budou pokračovat v palbě. Stejný princip jako výměna hlavní u kulometu.

  • Charlie
    13:45 17.02.2016

    Swen: přečtěte si ten článek od Shanii, tam je působení sil celkem pěkně vysvětleno. Navíc - je jedno, jestli ta cívka tehne nebo tlačí.

    Pokud jde o energie, současné railguny se svými energiemi sice vzdálily běžným kanonům, ale schválně se koukněte, jaká kvanta energie tvořily čtyřicetipalcáky na Iowách. A ty jich měly při cca trojnásobném výtlaku devět!

    (Jestli sem správně počítal, tak průbojný projektil Mk.8 měl něco přes 350MJ).

  • dave22
    13:43 17.02.2016

    Me by spis zajimala jina vec a to je chlazeni. Neprichazi tady moznost chlazeni jak v tokamaku a pak je tady taky unava a opotrebeni vlastni hlavne, kde k posledni faze vystrelu dochazi ke generaci plazmy. Prototyp je jedna vec a nasazeni v realu s potrebou menit casti zbrane, jako civky, chlazeni a hlaven je vec druha.
    Moc optimistickej bych v tomhle pripade nebyl.

  • Jan Grohmann
    13:36 17.02.2016
  • justus
    13:34 17.02.2016

    ještě k tomu vlaku, maglevu
    dle tvé torie, by ty magnety co hejbou vlakem vlasně mohli bejt volně položený. Vždyt elektrika se bere v elektrárně :-) a ta má přece sakra velký základy:-)

    sakra, tohle je učivo 7 třídy zdš. Aspon za mých mladých let v dobách komunismu. Dnes se to asi vyučuje na vejšce, tak s tím má značná část populace problém

  • justus
    13:31 17.02.2016

    dave
    studoval jsi elektro, a tak by jsi měl vrátit vysvědčení.
    Vysvětlím ti to tak, aby jsi to pochopil i ty. Představ si elektromotor položenej na zemi. A pust do něj proud. Co ti udělá? stator má snahu vyrovnat hybný moment rotoru a celej motor ti poskočí. To je ten zpětnej ráz. Nebo jinak. Vem si velkou rozbrusku a pust jí. Cukne ti v ruce.

    Smiř se s tím, že projektil letí na jednu stranu a magnety jsou tlačený na druhou a čím je větší jedna síla, tím je větší druhá.

  • Charlie
    13:30 17.02.2016

    Ale dyť ten katapult (a je úplně jedno, jestli elmag nebo parní) působí na tu letadlovku taky, akorát že když má ta loď desítky tisíc tun a ta F-18 jen pár desítek, tak je to tak velkej rozdíl, že nám ta Nimitz nezačne couvat (respektive, ona trochu zpomalí, ale pozorovatel si toho bez něčeho přesnýho na měření nevšimne).

    Pár cívek stavět nemusím, stačí, když popadnu silnej magnet a přiblížím ho k radiátoru - bude se mě snažit vytrhnout z ruky, páč radiátor je těžkej a přišroubovanej do zdi, takže s tím fakt nehne. Kdybych byl já těžkej a přišroubovanej, tak se naopak pohne ten radiátor.

    Tšžká cívka s něčím lehkým pohne, aniž by sebou mrskla, to je jasný. A když budu mít naopak cívku, která bude mít pár gramů a zkusím pohnout řekněme kilovým závažím, tak pokud ta cívka nebude fet přidělaná k něčemu nepohyblivýmu, tak se spíš hne ta cívka. Cívky v kolejnici maglevu mají pár kilo či pár desítek kili, zatímco vlak má spoustu tun, jenže právě proto jsou ty cívky zadělaný v masivním betonovým korytu, aby nám je ty magnetický pole mezi nima a supravodivejma magnetama v podvozku vlaku nerozházely po celým okolí.

    Navíc, u obyčejnýho děla je ta hlaveň taky xkrát hmotnější než projektil a jak sebou škubne, a u railgunu tam pereme tý energie mnohem víc. A kde nám vzniká je v tu chvíli uplně jedno, důležitý je, kde nám působí.

  • Swen von Walhallion
    13:26 17.02.2016

    u kalsickych zbrani opravdu pusobi zakon akce a reakce pac spolu reaguji silove dva objekty, expandujici plyn a strela. U elmag zbrani chybi ta slozka expandujícho plynu a strela je urychlovana elektromagnetyckym polem kde u coilguny se urychly pri kazdem pruchodu civkou o X, u kolejnicovych to je pomoci lorenzovy sily jestli si to pamatuju dobre.

    u klasickych zbrani pusobici proti sobe, u elmag zbrani to tak neni. U coil gunu je projektil pritahovan elektromagnetickym polem civky dopredu takze projektil je urychlovan taznou silou na rozdil od tlacne u soucasnich zbrani, u kolejnicovych zbrani je to trochu slozitejsi

    jinak tady je odkaz na jednoduchy vysvetleni jak to v principu funguje.
    http://www.ryu.cz/elektro/sezn...

    PS: kdyb u elmag zbrani fungoval zakon akce a reakce stejne jako u expanznich tak pochybuju ze existuje lod co by ten zpetnej raz ustala bez nasledku kdyz se pracuje s nekolikanasobne vysimi energiemy nez u standartnich del.

  • kazd
    13:16 17.02.2016

    U vlaku je matoucí to, že moc malých "magnetů" působí na jeden velký vlak a on se pohne, což každý vidí.
    Zatímco opačně jeden velký vlak působí na strašně moc malých magnetů, které se nehýbou, což má za následek pocit, že opačně nic nepůsobí.

    Proto je tak důležité jezdit MHD. Když si tam tak stojíte bez držení s poctem, že na vás žádná síla nepůsobí a řidič dupne na brzdu....

  • dave22
    13:10 17.02.2016

    Charlie, myslim, ze o fyzice toho vim dost. Jeste snad i o lektrice, kterou jsem sudoval.
    To, co pisete o klasickych zbranich je pravda. Neni, to nic proti tomu, co pisu. Budto maj zaver, nebo protiblok.
    Ale k cemu to potrebuju u el. magnetu umistenych linearne v hlavni, ktera je nepochybne x krat hmotnejsi nez projektil. Tady se energie totiz nevyrabi v hlavni, ale v elektrarne a magnety jsou jen prostredek a ne zdroj! To by letadlovka s elm. katapulterm musela pak podle nekterych prispevku zacit couvat pri katapultazi. Kdyz porovnam hmotnost nalozeny f 18 a projektilu tohosle dela. Michat gravitacni silu ve vztahu dvou teles a zpetny raz pri vystrelu fakt nejde. Zkuste si postavit par civek doma a neco lehciho, nez ty civky s nima zkuste uryclit... Pak to porovnejte s tim, kdyz to samy budete chtit udelat chmickym rozkladem cehokoliv. Tot Fyzika.

  • Charlie
    13:02 17.02.2016

    dave22: váš příspěvek svědčí o naprrostém nedostatku znalostí v základních fyzikálních principech.

    Maglev samozřejmě, jako každý pohybující se hmotný objekt, při svém pohybu působí na cívky v tělese dráhy. Pokud stojí, tlak na ně působící se je snaží "zatlačit" do betonu, pokud zrychluje, přidá se ještě vekotor síly opačný vektoru vlakové soupravy. Stejně tak, když šlapete na kole, působíte silou na zem pod vámi. To že jedete vy a netočí se pod vámi planeta je dáno jen obrovským rozdílem hmot.

    Zpětný ráz má s energií střely velmi mnoho společného - je jí totiž úměrný (ve spolupráci s konstrukcí té které zbraně), u klasického děla, pušky nebo pistole je jeho velikost dokonce stejná jako energie střely opustivší hlaveň. U bezzákluzových zbraní se kupříkladu energie těžké pomalé střely vyrovnává momentem vyvozeným lehčím, ale o to rychlejším reakčním médiem (spaliny, ocelové piliny atp.), u zákluzových zbraní funguje součet hmoty hlavně a horní kolébky ve spolupráci s brzdovratným zařízením a část síly se samozřejmě přes lafetu převádí až do země. Tank si poskočí, samohybné houfnice často viditelně "přidřepnou", u velkých bitevníků byl při plné boční pozorovatelný náklon na opačnou stranu (a dolíky ve vodě pod hlavněmi).

  • dave22
    12:53 17.02.2016

    Tak laser se da samozrejme pouzit i na projektil z em.g dela. Jen se jaksi energii paprsku lip nici oplechovana rizena strela plna elektroniky a vybusnin, nez homogeni kus oceli.

  • dave22
    12:49 17.02.2016

    justus:
    Zpetny raz nema s energii strely nic spolecneho, ale je zavisly na konstrukci zbrane.
    Zatimco kanon ma zaver, proti kteremu pusobi tlak plynu pri vystrelu, emg. delo nic takovyho nema, bo tam dochazi pouze k urychlovani behem linearniho pohybu. Pro pochopeni se staci podivat na jakykoliv megalev nebo podobnej samohyb. Ten taky jezdi po koleji a negeneruje zadny zpetny raz, bo nema o co. Dopredu ho posouvaji pouze magnety. Takze enrgie strely u emg. dela zavisi na tom, kolik a jak dlouho budu pouztet stavu do tech magnetu a jak dlouha bude ta draha. Cim delsi, tim bude strela rychlejsi az se dostanu na fyzikalni limity.. Pro info staci jakekoliv video na youtoobe a kouknout na domaci dela.
    Jsem zvedavej, kdy nam odpiraci zbrani zakazou kupovat draty aby jsem si neco takovyho nemohli umotat v garazi,

  • simpanz
    12:43 17.02.2016

    namořnictvo se EM dělo zajímá protože rakety jsou drahý, může nastat porucha, zarušení, sestřelení (třeba nastupující lasery). Tady spadne na protivníka pár kilo urychlenýho železa za pakatel. Realná obrana proti takovýmu projektilu žádná.

  • simpanz
    12:17 17.02.2016

    http://www.ga.com/railgun-syst...
    na videu uvidite že zpětnej ráz neni problem, tím je teplota výstřelu a zatim omezena životnost hlavně

  • Charlie
    12:12 17.02.2016

    Swen: v klasické zbrani rozhodně nedostane střela všechnu energii v jednom okamžiku zapálení. Neiniciujeme trhavinu, nýbrž zapalujeme střelný prach (bavlnu), který hoří a tím nám v hlavni navyšuje tlak, který působí na střelu a urychluje ji k volnému konci hlavně.

    V děle střela dosahuje maximální rychlosti na konci hlavně, u velmi krátkých hlavní může docházet k "plýtvání" (ke kompletnímu spálení střeliviny nedojde při opuštění hlavně střelou, nýbrž část střelivin ještě hoří i poté), stejně jako "plýtvají" tankové kanony - ty pro dosažení co největší rychlosti mají velký objem střelivin a tudíž i jejich zášleh je "ohnivý"

    http://i.imgur.com/uKNvUc7.jpg...

    Celá vaše konstrukce je tedy nesmysl, respektive urychlování platí stejně pro elmag zbraně jako pro chemické zbraně.

    Kuše má malý zpětný ráz protože dává střele relativně malou energii za relativně dlouhý čas.

  • justus
    12:12 17.02.2016

    Swen
    řekl bych že nemáš pravdu. Střela o hmotnosti M a rychlosti V generuje stejný spětný ráz, at je vystřelena z čeho chce. Furt platí že E=m x V2( na druhou), tj čím rychlejší střela, tím větší pohybová energie. Čím větší rychlost, tím kratší časovej úsek, kdy reakce působí na dělo, tím větší síla. Přesně to popisuje článek od Shanii

    U střelný zbraně trochu působí navís lauf jako raketa, když vylétnou plyny z laufu, ale to tak 5 procent. Zanedbal bych to.

    ještě si dokáži představit bezzákluzový princip, kdy vystřelí EM dělo druhej projektil na druhou stranu. Nicméně má to nevýhodu stejnou jako klasický bezzákluz. Nemůžeš střílet strmějšími úhly a za tebou je dost velkej nebezpečnej prostor. Navíc spotřeba energie 2x větší

  • pet.rok
    12:05 17.02.2016

    Swen von Walhallion: u klasickej zbrane rozhodne nema strela vsetku energiu v case vyhorenia prachovej naplne (okrem ineho aj samotne horenie trva urcity cas) ale maju ju plyny ktore vzniknu horenim a postupne ju predavaju strele (expanziou v uzavretom priestore hlavne) pricom ju sami stracaju.

  • Charlie
    12:01 17.02.2016

    Kolt: zákon akce a reakce, pokud něco urychluju jedním směrem, tak nám vzniká vekor stejné velikosti, ale směru opačného.

    Railgun mít zpětný ráz bude, ne možná stejný jako klasika, ale bude tam, a jeho vielikost i průběh v času bude záviset na konstrukci děla.

    Mi58 - railgun nemá cívky, ale kolejnice, proto je to taky railgun.

  • pet.rok
    11:59 17.02.2016

    problem je ze kym v klasickom dele posobi spatny raz priamo na hlaven a je mozne kompenzaciu spatneho razu riesit brzdovratnym zariadenim, ustovou brzdou atd. tak v pripade em-dela posobi "spatny raz" na casti ktore generuju magneticke pole, ktore strelu urychluje. o tom pise ten clanok ktory tu sem dal shania.
    vyhoda naopak zase je ze aj ked celkovy impuls moze byt vacsi ako u klasickeho dela jeho priebeh moze byt lepsie kontrolovany a maximalne hodnoty okamziteho impulsu budu nizsie.

  • Swen von Walhallion
    11:56 17.02.2016

    no on v tom zpetnym razu je celkem znatelnej rozdil pri porovnani klasicke strelne zbrane a elmag zbrani. U klasicke zalozene ny urychleni výbušnou slozkou v podstate strela dostane veskerou energi v jednom okamziku pri odpaleni prachove náloze takze se da rict ze V max je dosazena v tomto okamziku a strela pak uz jen energii ztraci. Kdezto u elmag zbrani strala zacina s V0 a pomoci magnetickeho pole je postupne uyrchlovana po cele jeho draze ( strele je dodavana energie po celou dobu pruchodem halvni) a strela dosahne V max ve chvili kdy oposti urychlovac ( nebo hlaven) takze je eliminovan ten moment kdy vybuchne prachová náloz a talk expandujícich plynu vymrsti strelu jeinym moznym smerem ale zaroven pusobi i na druhou stranu. V podstate uplne zjednodusene elmag funguje jako kuse kde tetiva da energi sipce aniz by to vyprodukovalo vetsi zpetny raz.


    doufam teda ze si to pamatuju dobre uz je to nejakej ten patek co sem mel na FF prednasku zbrane sveta ME vs realita kvuli ktere sem se v tom stoural.

  • justus
    11:31 17.02.2016

    shania
    díky, pročtu si to

    Kolt
    jak už ti napsali jiní. Zákon akce a reakce neochčiješ. Proto jsem se na to ptal. Zpětný ráz můžeš řešit 2mi způsoby. Velkou hmotou, která svou setrvačností utlumí ráz (těžké středověké dělo) , nebo rozložení rázu do delšího časového úseku (zákluz moderních kanonů)
    Pokud jsi někdy střílel z pistole, tak bys to poznal. 10 auto má rychlou, relativně lehkou střelu a ráz je ostrý. 45 LC má těžkou pomalou střelu a ráz je měkčí i když mají obě zhruba stejný výkon.

    pokud by střela spotřebovala na urychlení 30 MW, tak zpětný ráz by byl bez započítání hmoty zbraně cca 100 GJ, což si nedovedu ani představit (lovecká kulovnice má 4 kJ, tj 25 000x méně)

    To byl taky důvod proč Musaši A Jamato měli dělové věže těžké jak torpédoborec

  • Shania
    11:11 17.02.2016

    K zpětnému rázu:

    třeba se vám bude hodit tohle:

    https://www.utexas.edu/researc...

  • Arccos
    10:18 17.02.2016

    EM zbraně se od klasických liší pouze způsobem urychlení projektilu. Jinak pro ně platí totéž - mají zpětný ráz. Fyziku a konkrétně zákony akce a reakce a zachování hybnosti prostě nejde obejít.
    Jediný rozdíl může být v době trvání impulzu, který může být u EM zbraně delší.

  • Magister_Peditum
    09:55 17.02.2016

    Mi58 a Charlie: Na tom videu v článku je při výstřelu zpětný ráz velmi malý. Rozhodně menší než u klasického děla.

  • Mi58
    09:07 17.02.2016

    ad zpětný ráz - projektil se urychluje magnetickým polem, ale i to se musí o něco "opírat" (v tomto případě o hlaveň, nebo jak nazvat tu řadu elektromagnetů). Nebo myslíte, že to EM pole je samo o sobě fixované v prostoru? Takže zpětný ráz samozřejmě bude a ne malý, vzhledem k výsledné kinetické energii projektilu.

  • KOLT
    08:30 17.02.2016

    pro Charlie: Asi jsem blbý, ale kde se bere nějaký zásadní zpětný ráz? Je to urychlené magnetickým polem...

    A druhý dotaz – co myslíte tou astronomickou cenou? Jestli cenu za celý program, tak to pak ano. Jaká bude výrobní cena zařízení si netroufám odhadnout. Cena za výstřel bude sice vyšší než u klasického kanónu, ale řádově nižší než u raket, přičemž to část jejich práce zastane.

    Jinak vcelku souhlas. Zumvalt bude ve výsledku asi hlavně na testování. Není ovšem vyloučené, že až se doladí technologie, výroba atd., začnou se znovu stavět v nějaké modernizované versi, protože cena prostě poklesne na snesitelnou míru.

  • KOLT
    08:24 17.02.2016

    * Předpokládám, že pevně spojené s lodí nebude, to by moc nedávalo smysl.
    * Nijak, žádný prakticky není.
    * Pročpak by střela letící po balistické křivce neměla využít svou kinetickou energii? Prostě ji pošlete výš a ona v zestupné fází získá více energie z gravitačního zrychlení.
    * Ráže 155 mm je málo? Ona se větší dneska už ani moc nepoužívá ;-) Proti zodolněným cílům lze použít výbuchem formovanou munici, ale ta vyžaduje přesný zásah...
    * Pokud nebude zdroj energie, EM dělo nestřílí. Proto zřejmě zůstane zachovaný druhý klasický kanón. Ostatně stále jsou k dispozici rakety, což je stejnak hlavní výzbroj.
    * Loď má velkou reservu výkonu. Maximálně to může znamenat, že se při "plnou parou vpřed" sníží kadence. Jenže kanón u torpédoborce není zbraň, kterou se střílí při takových manévrech :-)

  • Charlie
    08:10 17.02.2016

    justus: EM dělo se zaměřuje obdobně jako normální dělo - na "krátké" vzdálenosti přímo, na "dlouhé" se počítá balistika projektilu. Akorát díky velké úsťovce jsou trochu posunuté velikosti krátké a dlouhé vzdálenosti. Stejně tak se bude řešit zpětný ráz nějakou kompenzací, ani u lodi s výtlakem křižníku by to konstrukce nevydržela.

    Ta malá ráže HVP může být trochu problém, znamená méně trhaviny, nutnost preciznějšího terminálního navedení. Je to vyměněná ničivost za dostřel. Cena bude astronomická.

    Jinak ono to s tou instalací na Zumwalt má smysl ze dvou důvodů:
    1) má k dispozici spoustu výkonu díky elektrické pohonné soustavě a naddimenzované přenosové síti, jak už bylo řešeno v článku

    2) Zumwalt v dnešní době nemá žádný vliv na akceschopnost NAVY jako takové. Z páteřního, low cost plavidla, které mělo nahradit Spruance, se vyvynul předražený mastodont, který si i superbohatá NAVY může dovolit jen ve třech kusech - čili se defacto jedná o přiznání neúspěchu programu (koukněte se, kolik letadlovek, násobně větších a dražších, pořizují).

    Ty tři kousky kupují z několika důvodů - první bude prestižní (máme takhle velký lodě, s futuristickým designem, HI-TECH vybavené. Druhý finanční - utopili v tom příliš mnoho a lodě jsou v příliš velké rozestavěnosti, než aby to stopli. Navíc loděnice určitě lobbují, až se z lobbistů kouří. Třetí praktický - dostanou super platformu na zkoušení nových systémů, s obrovskou rezervou výtlaku (ten werk má 15k tun výtlaku, a výzbroj a výbavu jak Burke) a elektrického výkonu.

    Je to něco jako Enterprise - stálo to mrtě prachů, ale vyzkoušely se na tom systémy a pak z toho vzejde něco normálního.

  • justus
    07:19 17.02.2016

    chlapi, vysvětlete mi pár věcí:
    -jak se EM dělo zaměřuje? Je na nějaké otočné plaformě, nebo pevně spojené s lodí. Pokud pevně spojené, jak se zaměřuje?
    -Jak je řešený zpětný ráz?
    -pokud je vedena střelba za horizont, musí být použita klasická munice, protože střela letí po balistické křivce a nevyužije svou kinetickou energii naplno. Pokud má výbušnou střelu, tak ta nemůže být moc velká (ráže 150) a tím i efektivní proti pancéřovaným cílům.
    - ta lod v případě poruchy motoru zůstává prakticky bezbranná, nebo je pohonná jednotka redudantní a nepoškozená část dodá dostatek energie?
    -pokud stříli EM dělo, tak lod nejede? Když je energie směrované vždy do nějakého uzlu?

    Díky

  • Magister_Peditum
    21:24 16.02.2016

    Zabahaz: Proč nešťastný? Jen naprostý naiva si může myslet, že armády tu nejsou od toho, aby zabíjely své nepřátele. Spíš mi přijde tento výrok zbytečný, protože to každý ví. Jinak jsem docela překvapen, jak delace s tím railgunem pokročili, když už ho budou testovat na lodi.

  • Takeda
    19:17 16.02.2016

    Zabahaz: Ten výrok pana admirála je prostě konstatováním reality...

    Třída Zumwalt ještě nemá plný operační schopnosti, testujou jí, takže "ostrá" teprv bude. Z tohodle pohledu je fuk, jestli se bude testovat jeden systém navíc. Ty normální děla tam sou 2, takže 1 bude v použitelný na testy, trénink a všechno co je potřeba k získávání plných operačních schopností a na místě druhýho si budou hrát s railgunem. Takže ano, ten proces musí proběhnout, ale nemusí probíhat 2x. To je nesporně úspora času.

    Chtělo by to, aby admirál Fanta měl stejný souběh funkcí jako Rickover a mohl posílat stížnosti sám sobě, kdyby něco nešlo tak rychle, jak by si představoval a už by ty railguny třeba měli:-D

  • Zabahaz
    18:04 16.02.2016

    Osobně si myslím, že výrok "vážení, naší práci je zabíjet lidi" je velmi nešťastný, leč (kouzlo nechtěného?) nesmírně výmluvný...
    Přeskočení demonstrátoru je imho jen řečnická klička. Buďto se praktické problémy prvoinstalace vychytají na demonstračce, nebo je bude vychytávat posádka "ostré" lodě. Je dočista jedno jak se to nazve, proces bude muset stejně proběhnout. Pan admirál má patrně na realizaci EM děla závislé tučné prémie. proto se tak prsí.

Stránka 1 z 2