Námořní konvoje ve válce: US Navy dopravní lodě neochrání

*Raketový křižník USS Chancellorsville doprovází nákladní loď USNS John P. Bobo; větší foto / US Navy*

V případě rozsáhlého válečného konfliktu bude až 90 % materiálu dopravováno ze Spojených států na zámořská bojiště pomocí velkých dopravních lodí. Americké námořnictvo (US Navy) však otevřeně přiznává, že těmto zásobovacím konvojům nedokáže poskytnout potřebnou ochranu.

Velké nákladní lodě slouží jako hlavní logistický nástroj pro dopravu vojáků, techniky, munice a paliva ze Spojených států na případná zámořská bojiště. Bez robustní lodní dopravy nemohou Spojené státy vést rozsáhlý válečný konflikt v Evropě, v Jihočínském moři, Středním východě nebo kdekoliv jinde.

„Americký národ příliš věří tomu, že dokážeme letecky přepravit vše potřebné do Evropy, ale to prostě nejde,“ varuje penzionovaný kapitán a námořní analytik Jerry Hendrix. „Jsme schopni letecky přepravit pouze brigády [zejména pěchoty - pozn. red. ], ale pokud bychom potřebovali reagovat na rozsáhlý konflikt s Ruskem, musíme přesunout dvě nebo tři divize.“

Stačí se podívat do nedávné historie ‒ během operace Airborne Dragon v severním Iráku (2003) bylo potřeba 30 letů těžkých dopravních letadel C-17 Globemaster III pro dopravu pěti (!) tanků Abrams, pěti (!) bojových vozidel pěchoty (BVP) Bradley, mobilní velitelství a potřebný personál.

Avšak v jednom praporu americké obrněné brigády (ABCT) slouží 29 tanků Abrams, 32 BVP Bradley a 25 obrněných transportérů M113 (a další technika). K přesunu jednoho praporu ABCT tak je třeba okolo 200 letů dopravních letadel C-17 Globemaster III!

Tak, jako není možné pro Rusko vést rozsáhlý válečný konflikt bez železničního spojení, tak pro USA to není možné bez robustního dopravního loďstva.

Většina zásobovacích, transportních a podpůrných lodí US Navy spadá pod Velitelství námořní dopravy MSC (Military Sealift Command). Velitelství MSC provozuje zhruba 130 lodí, od tankerů, přes speciální lodě (radarové, radioelektronický a oceánografický průzkum), zdravotnické nebo nákladní. Pod MSC také spadá celá vojenská námořní doprava v době války.

Celkově může US Navy využít pro transport techniky, materiálu a lidí v čase krize zhruba 121 velkých nákladních lodí, a to včetně lodí MSC (15 plavidel), rezervních sil (Ready Reserve Force; 46) a komerčních lodích (60), které jsou k dispozici pro období krize nebo války (Maritime Security Program).

Jmenované lodě ke své obsluze potřebují 11 678 námořníků, ale Spojené státy mají pouze 11 768 vhodně vycvičených námořníků, které však nelze v případě ztrát rychle nahradit. Navíc řada lodí je zastaralá a odcházejí také zkušení námořnici, kteří tyto staré lodě umějí obsluhovat.

„Průměrný věk této flotily [Ready Reserve Force - pozn.red. ] je 43 let,“ říká penzionovaný admirál Mark Buzbye, který nyní vede námořní kancelář na americkém ministerstvu dopravy. „Jsou to staré dámy, které ale dobře sloužily. Už nejsou komerčně životaschopné, ale jsou vojensky užitečné z důvodu jejich konfigurace, pevnosti paluby a výšky trupu.“

Buzby dále upozorňuje, že US Navy v případě války nemá jak ochránit své velké dopravní lodě. Důvod je prostý, US Navy je dvakrát menší, než v dobách studené války, kdy muselo bojovat z obrovskou flotilou sovětských ponorek. V dobách studené války (a platí to i dnes) bylo hlavním úkolem sovětských ponorek právě potápět americké dopravní lodě v Atlantském oceánu. Ostatně jak již pochopili Němci během druhé světové války, je snazší potopit nákladní loď se sto tanky na moři, než zničit sto tanků na souši.

„Námořnictvo mi a velitelství námořní dopravy upřímně řeklo, že zřejmě nebudou mít dost lodí, aby nám zajistili doprovod. Řekli:‚Plujete na vlastní pěst; plujte rychle a tiše,‘“ uvedl Buzby. Ve válečném konfliktu se tak komerční dopravní lodě musí naučit fungovat bez navigačních světel, automatického identifikačního systému, radiolokátorů nebo mobilních telefonů, tedy bez jakýchkoliv zařízení, které mohou odhalit prostředky radioelektronického průzkumu nepřítele. US Navy proto nyní pracuje na technice a taktice, která umožní maximálně snížit elektromagnetickou stopu nákladních lodí.

Bez lodní dopravy nemohou Spojené státy podpořit Evropu v případě rozsáhlého bojového střetnutí.

Skutečným strategickým problémem Spojených států je však zaniklý civilní loďařský průmysl, který by dokázal v době krize rychle vyrábět dopravní lodě, jako byly například druhoválečná plavidla třídy Liberty a Victory. Když začala druhá světová válka, Spojené státy měly 1340 nákladních lodí, na konci druhé světové války to už bylo ale 4221 lodí s celkovým výtlakem 44 940 000 tun. Vždyť 18 loděnic (které dnes již neexistují) mezi roky 1941 až 1945 postavilo 2710 lodí třídy Liberty. Takové počty jsou dnes naprosto nemyslitelné. Na začátku války navíc na obchodních lodích sloužilo 55 000 námořníků a na konci války více než 200 000 námořníků.

US Navy má stále na paměti vysoké druhoválečné ztráty, které způsobily německé ponorky. Vždyť během druhé světové války Spojenci v Atlantském oceánu přišli o 3500 obchodních lodí a 36 000 námořníků.

„Operace Overlord [vylodění v Normandii - pozn.red. ]. Podívejte se na všechen ten [přepravený] materiál. Operace by nemohla proběhnout, pokud bychom nevyhráli druhou bitvu o Atlantik. Tahle bitva zuřila několik prvních let války a Němci nás málem dostali na kolena s použitím taktiky vlčí smečky,“ varuje před druhoválečnou zkušeností admirál James Foggo, šéf amerického námořnictva v Evropě.

Otázka je, zda i dnes s vědomím velkých ztrát bude ochotno na obchodních lodích sloužít dostatek námořníků. „Tradice obchodního loďstva velí, že vyplujeme na moře, bez ohledu na torpéda. Většina z nás věří, že naši lidé se nezaleknou. Ale pokud nebudou na velitelském můstku, nikdy si nemůžete být jistý,“ varuje Foggo.

Velkým testem přepravních schopností US Navy bude cvičení Trident Juncture, které proběhne na přelomu října a listopadu v Norsku. Do cvičení se zapojí 45 000 námořníků, vojáků a mariňáků, přes 60 lodí, 120 letadel a 10 000 kusů pozemní techniky. „Takže opravdu otestujeme schopnost naší reakce na aktivaci článku 5 a naší schopnost rychle se přesunout... a co je ještě důležitější, otestujeme naší schopnost provádět operace v ‚šesté doméně‘ válčení, což je logistika, které je opravdu rozhodující,“ říká Foggo.

Ostatně zdá se, že tento logistický handicap Ozbrojených sil Spojených států si plně uvědomuje americký prezident Donald Trump, který požaduje rozšíření flotily bojových lodí US Navy na 355 plavidel. Zvýšit počet plavidel má zejména program nových fregat FFG(X), v rámci kterého US Navy získá minimálně 20 nových fregat.

Americké fregaty mají být levnější a rychleji budované než torpédoborce třídy Arleigh Burke, ale přitom mohu operovat na otevřeném oceánu a doprovázet tak obchodní lodě.

Zdroj: The Drive

Nahlásit chybu v článku

Související články

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

UnionPacific

16:36 11.10.2018
- 1
- 0
Táto diskusia bude možno dalšou bitkou v slávnej vojne medzi USA a Ruskom. Najprv betónove lode,pokračujeme vzdušnými útokmi na konvoje a už sme u protilodných rakiet.Možno dôjde ...Zobrazit celý příspěvek

Táto diskusia bude možno dalšou bitkou v slávnej vojne medzi USA a Ruskom. Najprv betónove lode,pokračujeme vzdušnými útokmi na konvoje a už sme u protilodných rakiet.Možno dôjde aj na Kindžaly Skrýt celý příspěvek
Slavoslav

16:22 11.10.2018
- 1
- 1
gangut co sa tyka bombarderov z doletom niekolko tisic km. Na sirom mori dokaze USA zabezpecit vzdusnu ochranu bez problemov a velky bombarder bez stihacieho doprovodu bude mat ...Zobrazit celý příspěvek

gangut

co sa tyka bombarderov z doletom niekolko tisic km. Na sirom mori dokaze USA zabezpecit vzdusnu ochranu bez problemov a velky bombarder bez stihacieho doprovodu bude mat zivotnost kolko?

To iste rakety s dosahom v stovkach km. Kto a co im doda v Atlantiku vstupne data o polohe rychlosti a kurze tych obchodnych lodi potrebne na odpal striel? Kto urobi identifikaciu aby si nepotopil lode neutralnych statov?Skrýt celý příspěvek
gangut

16:17 11.10.2018
- 1
- 0
Vačšina ľudí tu premýšľa v intenciách WW2. Ponorky, torpéda... Bombardéry s dosahom niekoľko tisíc kilometrov a ponorky vyzbrojené protilodnými strelami s dosahom niekoľko stoviek ...Zobrazit celý příspěvek

Vačšina ľudí tu premýšľa v intenciách WW2. Ponorky, torpéda... Bombardéry s dosahom niekoľko tisíc kilometrov a ponorky vyzbrojené protilodnými strelami s dosahom niekoľko stoviek kilometrov úplne menia podmienky.Skrýt celý příspěvek
alexa123

16:12 11.10.2018
- 0
- 0
... během operace Airborne Dragon v severním Iráku (2003) bylo potřeba 30 letů těžkých dopravních letadel C-17 Globemaster III pro dopravu pěti (!) tanků Abrams, pěti (!) bojových ...Zobrazit celý příspěvek

... během operace Airborne Dragon v severním Iráku (2003) bylo potřeba 30 letů těžkých dopravních letadel C-17 Globemaster III pro dopravu pěti (!) tanků Abrams, pěti (!) bojových vozidel pěchoty (BVP) Bradley, mobilní velitelství a potřebný personál...

OK, ale v prípade vojny by boli štátom určite "skonfiškované" všetky použiteľné nákladné B-747, 757, ...787 ktoré by prepravili minimálne mobilní velitelství a potřebný personál. A čo sa týka lodi - čo tak vyvinúť nejaký povedzme modulárny sonarový systém detekujúci ponorky, ktorý by sa osadil na bežné komerčné nákladné lode. A tiež modulárny protiponorkový zbraňový systém (protiponorkové torpéda a pod.) Ak by sa to v prípade krízy osadilo na nákladné lode, minimálne by to "znervoznilo" a do istej miery aj odradilo Rusov útočiť na americké konvoje.Skrýt celý příspěvek
Slavoslav

16:08 11.10.2018
- 1
- 0
btw tie betonove lode nie su az take marne tu mate jednu z roku 1921, stale sa udrzi na vode http://blog.sme.sk/blog/9672/2... a v chudobnejsich ...Zobrazit celý příspěvek

btw tie betonove lode nie su az take marne

tu mate jednu z roku 1921, stale sa udrzi na vode

http://blog.sme.sk/blog/9672/2...

a v chudobnejsich regionoch ako azia ci afrika sa taketo lode v mensej tonazi robia bezne aj dnes. Ak v tomto blogu neklamu tak len v cine sa postavili v tonazi 700000 ton v roku 2006

https://peterpaulik.blog.sme.s... Skrýt celý příspěvek
Slavoslav

15:58 11.10.2018
- 0
- 0
Marthy ono ale Nemecko mohlo vsetky svoje ponorky vrhnut do boja. Rusko by napr muselo vyznamnu cast svojich utocnych ponoriek ponechat na strazenie severnych oblasti kde by ...Zobrazit celý příspěvek

Marthy

ono ale Nemecko mohlo vsetky svoje ponorky vrhnut do boja. Rusko by napr muselo vyznamnu cast svojich utocnych ponoriek ponechat na strazenie severnych oblasti kde by operovali ich strategicke ponorky schovane pre pripad posledneho sudu.

Cina je na tom vlastne ako s ponorkami? Svojho casu ich mala vela ale kvalita nic moc a posledny vyvoj u nich nejak neviem ako pokrocil kvalita/mnozstvoSkrýt celý příspěvek
skelet

15:48 11.10.2018
- 1
- 0
Luky ono se v ramci "haha" efektu dost zapomina, ze ten led mel byt izolovany od okolniho prostredi a hlavne mel byt neustale chlazen. Jinak je logicke, ze nedokazi ochranit ...Zobrazit celý příspěvek

Luky ono se v ramci "haha" efektu dost zapomina, ze ten led mel byt izolovany od okolniho prostredi a hlavne mel byt neustale chlazen.

Jinak je logicke, ze nedokazi ochranit konvoje. To nedokazal nikdo nikdy. Takze by to byla takova ta klasika. Nedostatek plnotucnych lodi, zrekvirovani rychlych civilnich lodi, prekopavka na doprovodne plavidlo a po case by se prijaly nizkonakladove vojenske lode. Historie se furt opakujeSkrýt celý příspěvek
Luky

15:35 11.10.2018
- 0
- 0
I v železobetonu je celkem dost ocelové výztuže. Onehdá byl v Ábíčku článek o ledovcové letadlové lodi....teď ale říkají, že jim to čím dál víc taje. Když jsem před dvěma ...Zobrazit celý příspěvek

I v železobetonu je celkem dost ocelové výztuže.

Onehdá byl v Ábíčku článek o ledovcové letadlové lodi....teď ale říkají, že jim to čím dál víc taje.

Když jsem před dvěma týdny přistával na Ruzyni, rolovala akorát na start C-17. Nevíte, s čím létají do Prahy? Nebo to souviselo se dny NATO?Skrýt celý příspěvek
Marthy

15:31 11.10.2018
- 1
- 0
Na druhou stranu jsou moderní ponorky mnohem účinnější než za 2.světové,budou mít daleko přesnější informace o tom kde se konvoj nachází atd. Ten letecký most je další věc-je sice ...Zobrazit celý příspěvek

Na druhou stranu jsou moderní ponorky mnohem účinnější než za 2.světové,budou mít daleko přesnější informace o tom kde se konvoj nachází atd.
Ten letecký most je další věc-je sice realizovatelný (na rozdíl z 2.sv.) ale je taky protivníkem napadnutelný,třeba těžkými stíhači s podporou letounů tankerů,takže dopravit do Evropy množství techniky a vojáků by ani dnes nebylo nic snadného.Skrýt celý příspěvek
StandaBlabol

15:20 11.10.2018
- 2
- 1
Operuje se tu čísly z 2.sv.v., jenže je třeba se podívat i na protivníka. Třeba v Evropě potenciálně Rusko. Kolik ponorek měli na začátku války Němci. A kolik jich pak dokázali ...Zobrazit celý příspěvek

Operuje se tu čísly z 2.sv.v., jenže je třeba se podívat i na protivníka. Třeba v Evropě potenciálně Rusko. Kolik ponorek měli na začátku války Němci. A kolik jich pak dokázali ročně vyrábět. Bylo by Rusko schopné něčeho podobného? Útoky na konvoje by se neobešli beze ztrát na obou stranách a je otázka kolik ponorek by protivníkovi zbylo po prvních pár konvojových bitvách.

Druhá věc jsou schopnosti letecké přepravy. V době 2. sv.v. neexistovalo letadlo, které by přepravilo střední tank nebo jinou těžkou techniku z Ameriky do Evropy. Dnes jsou schopnosti letecké přepravy úplně jinde. Je v porovnání s lodní samozřejmě mnohem dražší a s neporovnatelně nižší kapacitou, ale v nouzovém režimu by letecký most do Evropy dokázal věci, které byly během 2.sv.v. prostě nemyslitelné.Skrýt celý příspěvek
Grull

15:20 11.10.2018
- 1
- 0
Rase - To by bylo řešení (rychlá výroba lodí), ale stále by jsi přišel o náklad. Pokud by tedy nenastala doba tanků z betonu :-) Jako, pokud by nedošlo na Atom, tak za týden či ...Zobrazit celý příspěvek

Rase - To by bylo řešení (rychlá výroba lodí), ale stále by jsi přišel o náklad. Pokud by tedy nenastala doba tanků z betonu :-)

Jako, pokud by nedošlo na Atom, tak za týden či měsíc stejně nemáš po čem střílet nebo čím střílet.
Výroba moderních zbraní nejde vůbec rychle a kdyby začala válka zítra, tak nevím, kolik toho mají jednotlivé armády provozuchopné :-)Skrýt celý příspěvek
Rase

15:03 11.10.2018
- 0
- 0
Nějaké autonomní přepravní lodě ve stylu třídy Liberty (levné na výrobu a nenáročné) by se jistě hodily i dnes nebo v budoucnu. Myšleno na přepravu materiálu, techniky a zásob přes ...Zobrazit celý příspěvek

Nějaké autonomní přepravní lodě ve stylu třídy Liberty (levné na výrobu a nenáročné) by se jistě hodily i dnes nebo v budoucnu. Myšleno na přepravu materiálu, techniky a zásob přes oceán. Ideálně pokud by je ani nemuseli stavět lidé, ale nějací roboti (jen dodávat díly). Tak si říkám, že by bylo zajímavé i oprášit myšlenku betonových lodí. Zní to možná blbě, ale v době kdy může být ocel problém - proč ne že. Sranda by bylo je tisknout pomocí 3D tisku

https://epochaplus.cz/lode-z-b...

Myšlenka má původ už v roce 1848, 1917 vyplula první betonová loď na moře. Během druhé světové války armáda koketuje s myšlenkou betonových válečných lodí. Jejich hlavní výhodou má být nízká cena a rychlost stavby – má stačit několik dnů. Díky pokročilejším technologiím sice mají tenčí stěny, testy však ukazují, že manévrovací schopnosti stále nejsou takové, aby v boji obstály.

Pokud by byly autonomní, tak by ani moc nevadilo, pokud by se protivníkovi někdy podařilo takovou loď potopit. I ta ponorka má omezenou zásobu torpéd.Skrýt celý příspěvek
Slavoslav

14:27 11.10.2018
- 1
- 0
co ja viem, tie zeleznice su pomerne rychlo opravitelne ako ukazali aj Nemecke skusenosti z druhej svetovej, skutocne by zabolela len mostna infrastruktura. Lode su na tom co sa ...Zobrazit celý příspěvek

co ja viem, tie zeleznice su pomerne rychlo opravitelne ako ukazali aj Nemecke skusenosti z druhej svetovej, skutocne by zabolela len mostna infrastruktura.

Lode su na tom co sa nahrady tyka horsie no treba ich na sirom oceane vypatrat a dostat sa k nim cez obranu pripadnych konvojov.Skrýt celý příspěvek
GlobeElement

14:12 11.10.2018
- 0
- 0
Pomalé dopravní lodě stejně jako tisíce kilometrů dlouhé železnice nelze ochránit a naopak je možno účinně napadnout z velké dálky. Takže válce mezi supermoderními armádami ...Zobrazit celý příspěvek

Pomalé dopravní lodě stejně jako tisíce kilometrů dlouhé železnice nelze ochránit a naopak je možno účinně napadnout z velké dálky.

Takže válce mezi supermoderními armádami Ruska a USA zabrání zranitelnost něčeho tak banálního, jako jsou koleje a kontejnerové lodě.

Je to docela paradoxní.Skrýt celý příspěvek