Námořní testy elektromagnetických zbraní v roce 2016

Foto: Testovací projektil vystřelený z EM kanónu. Všimněte si ionizovaného vzduchu za projektilem a také stlačeného vzduchu před projektilem. / US Navy
Foto: Testovací projektil vystřelený z EM zbraně. Všimněte si ionizovaného vzduchu za projektilem a stlačeného vzduchu před projektilem. / US Navy

Americké námořnictvo US Navy v roce 2016 vstoupí doslova a do písmene do nové éry námořního válčení. V roce 2016 poprvé američtí námořníci na palubě lodě USNS Millinocket JHSV (Joint High Speed Vessel) otestují elektromagnetický kanón.

Pro testování byla na první pohled poněkud překvapivě vybrána transportní a zásobovací loď kategorie JHSV. Výhodou lodí JHSV je ale modulární konstrukce a především obrovský a snadno dostupný nákladový prostor.

 

Elektromagnetický (EM) kanón potřebuje ke svém fungování obrovské množství elektrické energie. Právě nákladový prostor JHSV se zdá ideální k zástavbě výkonných generátorů elektrické energie a veškerého příslušenství.

 

EM zbraně slibují mnoho výhod. Jednou z nich je i obrovská univerzálnost použití. EM zbraně dokáží působit proti lodím, cílům na pevnině, ale i proti vrtulníkům, letadlům a dokonce proti raketám (i balistickým). EM zbraň navíc funguje jako kanón (přímá střelba) nebo jako dělo (nepřímá střelba).

 

Univerzálnost použití zajišťuje obrovská rychlost vystřeného projektilu. Současné teoretické návrhy počítají s urychlováním projektilů až na rychlost 36 000 km/h (Mach 30). Od tak výkonných EM zbraní nás ještě ale dělí minimálně dekáda (či dekády) vývoje. Obrovským problémem je například vznikající horká plazma při výstřelu, která má devastující vliv na stěny hlavně.

 

V první fázi chce americké námořnictvo vyzkoušet méně výkonné EM zbraně. Loď JHSV otestuje EM kanón schopný střílet projektily o hmotnost 10,43 kilogramů rychlostí Mach 7 (8350 km/h na úrovni moře). Dostřel je až 160 kilometrů.

 

Video: EM kanón v akci. / YouTube

Testovaný projektil zasahuje cíl s energii 32 MJ. Pro představu, tunový objekt pohybující se rychlostí 160 km/h má energii 1 MJ.

„Elektromagnetické zbraně představují neuvěřitelné nové ofenzivní možnosti pro americké námořnictvo,“ řekl kontradmirál Bryant Fuller, hlavní inženýr námořnictva. "Tato funkce nám umožní efektivně čelit široké škále hrozeb za relativně nízkou cenu, při udržení lodí a námořníků bezpečnější tím, že odstraníme nutnost obsluhovat vysoce-explozivní zbraně."

Kontradmirál Bryant Fuller připomněl jeden důležitý fakt. Munice do EM zbraní neobsahuje žádnou výbušninu ani jiné chemické látky. Cíl je ničen samotnou kinetickou energii při nárazu. Obrovsky se tak zjednodušuje a zlevňuje manipulace s municí a zvyšuje se bezpečnost a odolnost lodě.

Cena speciálně tvarovaného náboje pro EM kanón se odhaduje na 25 000 dolarů. Ceny řízených střel se přitom mohou pohybovat od 500 000 do 1,5 milionu dolarů. Na palubu tak není problém umístit stovky projektilů pro EM zbraně.

Nízká cena má doslova a do písmena strategický význam. Za pouhých 25 000 dolarů dokáže EM kanon ničit nejmodernější rakety v hodnotách statisíců nebo dokonce milionů dolarů. Vlastník EM zbraní tak získává obrovskou ekonomickou výhodu nad protivníkem.

 

Zdroj: Reuters

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

BAE Systems získala kontrakt na vývoj rychlejšího elektromagnetického děla

Zbrojní gigant BAE Systems vyvine do konce roku 2014 pro americké námořnictvo US Navy další generaci ...

Revoluční elektromagnetická munice MAHEM

Dnešním článkem začínáme volný seriál o výjimečných vojenských projektech americké agentury pro ...

General Atomics představil pozemní elektromagnetické dělo

General Atomics na konferenci Association of the US Army (AUSA) ve Washingtonu představil pozemní ...

Elektromagnetická zbraň: Vojenská a finanční převaha nad protivníkem

Na námořním výročním sympóziu Navy Surface Warfare Association přednášející seznámili novináře s ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Hitman
    07:59 17.05.2014

    Můj názor je že jedinej problém railgunu je materiál kontaktů (kolejnic) ta izolace na vysoký teploty a velký tlaky se používá naprosto běžně v každém státě kde znají elektrickou energii (například zhášecí komory vypínačů pro energetiku).

    Energie 32MJ odpovídá 8,8kW/h, pokud budu chtít střílet šest ran za minutu tak krát 600 = 5,280MW. To platí pro 100% účinost, kámoš co si hraje s coilganem se dostal na účinnost 4%, přičemž předpokládam že jakýkoliv vojenský výzkum na tom bude podstatně. Takže účinnost dejme tomu 10%. takže 52,8MW zdroj pro jedno dělo s 6 ranama za minutu. To je tak odhadem 25tun nafty na hodinu provozu běžného diselagregátu a tedy i děla.

    Vcelku žádnej problém, takže pochybuju že to nevlastní kdejakej stát, akorát se s tim nikdo nechlubí tak jako USA :-)

  • Vrata
    21:10 16.04.2014

    vojacek v zaloze: co se tyce zasahu lodi na 100 km souhlasim. Za dobu letu projektilu dejme tomu 1-2min urazi valecna lod dejme tomu 1km. Pokud by lod trochu manevrovala, tezko se do ni nerizena strela trefi. Jina by ovsem byla situace, pokud by se strelu podarilo udelat manevrujici a rizenou.
    V protiraketove obrane nemusite mit tak docela pravdu. Jednak, dnes je (asi) spousta hlavic stale jeste balisticka a neschopna manevrovani. Druhak, pokud se podari udelat hlavice raket manevrujici, pak by v principu melo byt mozno udelat i manevrujici projektil z railgunu (jiste, nevim lze-li vyresit vliv obrovskeho zrychleni pri vystrelu railgunu ktere neni u rakety). V protiraketove obrane jsou tu 2 velke potencialni vyhody railgunu:
    1. cena projektilu ve srovnani s raketou a antiraketou.
    2. je tam potencialni moznost (viz. clanek) udelit vystrelem az 1. kosmickou rychlost (ca 29 000 km/h), coz je v podstate maximalni rozumna rychlost pro ICBM (s vyssi rychlosti ICBM se totiz hlavice odpali dale od Zeme a doba letu k cili kolem zakrivene Zeme se prodluzuje misto aby se zkracovala - v extremu, pokud by jste dosahl tusim 2. kosmicke rychlosti, hlavice by od Zeme odletla a v podstate by se nevratila, pri dosazeni 3. kosmicke rychlosti by vyletla ze Slunecni soustavy). Pokud jsem dobre pochopil, rychlost antirakety je limitujici prvek raket protiraketove obrany takze obrovska rychlost strely z railgunu radove shodna s rychlosti cile muze protiraketove obrane znacne pomoci.

  • vojáček v záloze
    20:25 16.04.2014

    Smyslem použití zbraňe způsobí nějakému plavidlu, bylo a je:
    1) umožnit vniknutí vody do lodního trupu
    2) ničit vybavení a posádku lodi

    Střela bez výbušné náplně musí mít (relativně vzato) omezený účinek ve srovnání s projektilem výbušným. Jednoduchá střela může lodí proletět a za určitých okoností může mít, jako střela z ochuzeného uranu, sekundární zápalný efekt. Ale pro velké moderní lodě se složitými trupy, rozdělenými do velkého množství vzájemně vodotěsně oddělených oddělení by bylo třeba udělat takových otvorů obrovské množství. Takové množství vyžaduje spíše delší, než kratší čas a loď vybavená dělem schopným střelby na 100 a více kilometrů určitě nebude mít na moři klidnou plavbu. Výbušný projektil má jiný úkol. Má proniknout do vnitřního prostoru lodě a explodovat. Explozí se dosahuje většího ničícího účinku. Jsou ničeny přepážky, stroje a zařízení a usmrcováni lidé.

    Aby zbraň používající jednoduchý projektil mohla překonat a vyřadit z výzbroje klasické námořní dělo s výbušnými střelami, musela by být schopna zasahovat cíl s mimořádnou přesností. Řekněme, co druhá střela, to zásah. Bude EM dělo schopno zasahovat pohyblivý hladinový cíl s takovou přesností na 100 nebo 150 kilometrů? Osobně o tom pochybuji, pokud nedojde ke koncentraci více děl na malém prostoru kvůli palbě salvami a na to žádná loď nemá dost velký prostor v trupu. Zdroj energie by musel být obrovský. Spíše mi to připadá jako další zbrojařský mega-tunel, po tunelu se strategickou protiraketovou obranou a interceptory, které nefungují. A představa, že bude možné zasahovat neřízeným projektilem rychle se pohybující raketové střely, zvláště ty manévrující, ta je podle mého názoru zcela mimo jakýkoli smysl pro realitu - jsou to pohádky pro děti.

  • MarcusMaximusVictus
    13:20 16.04.2014

    shal
    je mi jasne že railgun je "mokrý sen" pre účtovníkov US army a politikov ktorí horko ťažko ospravedlňujú tú horu dolárov pre armádu, aj že projektil je nezastaviteľný, aj že črepiny narobia riadnu paseku na živej sile (KOLT) no podľa toho čo som zatiaľ
    o tejto technológii zistil na základe verejných info. dosť pochybujem o kadencií 6-10 rán/min. ono sa to časom určite zlepší no dovtedy moja skepsa trvá.

    A nemôžem sa zbaviť dojmu že sa svojim spôsobom vraciame o pár storočí do minulosti kde po sebe lode striedali kusy železa, ktorými si čiste kinetickou energiou prerážali paluby a trup.
    (ale to len tak medzi rečou :) )

  • jenikdavid
    00:05 16.04.2014

    Velice by mne zajímala přesnost střelby na 160 km. A držím palce, že se co nejdříve podaří vyřešit zahřívání hlavně, aby byla možná smysluplná kadence.

  • KOLT
    23:09 15.04.2014

    shal: přesně tak. Navíc je třeba vzít v úvahu, že krom vlastního projektilu dojde ke spolupůsobení tepelné energie, která vznikne přeměnou z kinetické ve chvíli nárazu. A nezapomínat na hromady "střepin", které vzniknou z proražených palub, příček a samotného trupu.

  • shal
    20:29 15.04.2014

    MarcusMaximusVictus: Možná jedna střela z railgunu nebude mít takový účinek jako řízená raketa, ale za 100x menší cenu můžeš cíl zaplavit salvou nezastavitelných projektilů

  • shal
    20:24 15.04.2014

    MarcusMaximusVictus: Za cenu pár desítek či stovek tisíc dolarů. Jedna střela Harpoon stojí 1.2 milonů dolarů a lze sestřelit.

  • shal
    20:20 15.04.2014

    MarcusMaximusVictus: A teď si představ, že takových 50cm dír do toho křižníku vystřelíš za minutu 6 nebo 10, na desítky kilometrů a žádná protiraketová obrana to nezastaví.

  • MarcusMaximusVictus
    12:13 14.04.2014

    Charlie
    Niekde som čítal že by mal byť projektil zhotovený z bližšie nešpecifikovaného druhu legovanej ocele, o hmotnosti by som len špekuloval...

    To porovnanie energií projektilov je zaujímavé ale treba zohľadniť aj cenu, každý vypálený projektil si možno predstaviť ako zväzok bankoviek vyhodených von oknom a klasická munícia je v porovnaní s muníciou pre railgun-y mnohonásobne drahšia.

    Použitie railgun-ov v PVO je určite to "pravé orechové" ale čo sa týka inštalovaním na lode a používaných proti lodiam či pozemným cieľom som skeptický. Na 100km urobíte 50 cm dieru skrz na skrz do dajme tomu krížniku, no a? pokiaľ nezasiahnete citlivé miesto (ako už bolo spomínané) muničný sklad, strojovňu a pod. nič závažného sa de facto nedeje alebo sa mýlim?

  • Adanedhel
    09:10 14.04.2014

    Nicméně vývoj jde velmi rychle dopředu, musíme si uvědomit že k výkonům dnešních děl a a pušek to trvalo dejme tomu od poloviny 15. století do druhé poloviny 19. století přibližně 400 let , a rakety se používají dejme tomu 150 let a jaký pokrok nás zaskočil v minulých 70 - 40 letech. Mám za to, že za nějakých 20 - 30 let už tyto zbraně budou novou královnou bojišť a to kdekoli.

  • Vrata
    09:05 14.04.2014

    Jeste dodavam ke svemu poslednimu prispevku ze nepochybuji ze railgun je slibna technologie ale jeho vyuziti bych videl v nejblizsi dobe hlavne v protiraketove obrane.

  • Vrata
    09:00 14.04.2014

    to KOLT: mate zcela pravdu. Ja jsem jen chtel dat do relace energie trhavin s energiemi kinetickymi.
    Nepochybuji, ze dotycny projektil by mel na bodovy cil jako je tank naprosto devastujici ucinek ale mam tendenci pochybovat o jeho ucinku treba na vetsi namorni lod - jednak by asi proletel a i kdyby neproletel, tak ucinek cca 7kg TNT neni zas tak moc (ledaze by byl natolik presny, ze by zasahl klicove prvky lodi). Bezna protilodni strela (treba Harpoon) ma cca 200 kg trhaviny. Abychom se dostali na takovouto energii v kinetice, musel by naboj byt cca 30x tezsi nebo 4x rychlejsi (coz je dle clanku horni mez technlogie) a 2x tezsi.
    Navic, ja jsem mel podle dalsich clanku dojem, ze dotycne delo chteji pouzit i k ostrelovani plosnych cilu na pevnine - tam by energie 7kg TNT byla dostacujici ale problem by asi byl prave ten smerovy ucinek do zeme misto do okoli, jak jiz prede mnou rekl Charlie.

  • Adanedhel
    09:00 14.04.2014

    Tak jak charlie říká, teď je ta energie špičkového kanonu a railgunu přibližně stejná. ale na druhou stranu má railgun každopádně větší dostřel a stabilitu projektilu. Další nesporná výhoda je, že tyto projektily jsou bez explozivní náplně, čili pokud zbraň dostane zásah, nemělo by dojít k druhotným explozím, které jsou většinou za potopením lodě a smrtí posádky. Mně by ale zajímalo, co se bude dít, když projektil zasáhne kondenzátory ve chvíli "nabíjení" jestli ten následný zkrat, výbuch elektřiny či jak to nazvat nebude stejně devastující. Ví tu o tom někdo něco víc ?

  • Charlie
    08:39 14.04.2014

    Docela by mě zajímala hmotnost toho projektilu a jeho materiál. Ony totiž ty hodnoty jsou impozantní, ale když si člověk dá tu práci a přepočítá si je, tak zjistí, že 120mm Rheinmetall dokáže vypálit APFSDS projektil rychlostí 1750m/s, což je nějakých 6300km/h - to není úplně málo. Penetrátor má hmotnost 22,3kg, což nám dává úsťovou energii nějakých 34MJ (snad jsem to spočítal dobře), a když to porovnáme s tím co chtějí amíci testovat na lodi, tak zjistíme, že vlastně až taková hitparáda ten railgun není :P

    Praktické testy tohohle kanonu budou tedy znamenat pokrok spíš konstrukci (vliv slaného prostředí na materiály, střelba z pohyblivé platformy, nároky na kontrukci plavidla) než nějaký pokrok v ofenzivních možnostech, ten přinesou až děla, schopná pálit stabilně vysokými kadencemi projektily s rychlostí někde kolem Mach15.

    Druhá věc je, že ne vždy jsou chodné kinetickou energií působící projektily, potřebujeme i další náboje (kazetové, tříštivé, termobarické, HE penetrátory s programovatelným zapalovačem) a tady bude uříšek jejich výroba (projektilem při výstřelu protéká obrovský proud, což bude klást nároky na konstrukci zapalovačů a těla střel).

    Co se týče úvah o coilgunech - jejich největším problémem je velká délka (proto se taky výzkum elektromagnetických děl ubírá cestou railgunů), což nám nevadí u katapultu na lodi, ale u tanku je to zásadní problém.

  • KOLT
    01:21 14.04.2014

    Vrata: Ono je trochu ošidné srovnávat energii produkovanou při výbuchu a kinetickou energii projektilu; minimálně z toho důvodu, že ta druhá "působí v jednom vektoru" zatímco výbuch je ze svého principu všesměrový. Spíš by se hodilo srovnání kinetické energie projektilů z jednotlivých zbraní. Jen pro ilustraci (úsťové energie a jen přibližně, berte s rezervou a plus mínus autobus):
    5.56x45 NATO: 900 m/s, 1.7 kJ
    12.7x99 NATO: 900 m/s, 18 kJ
    30x173 NATO: 1080m/s, 210 kJ
    120 mm KEW-A1 (tanková protipancéřová střela): 1740 m/s, 6000 kJ
    152.4 mm (kterou střílí DANA): 693 m/s, 9000 kJ
    Více možno najít třeba na http://www.projectrho.com/publ...

  • KOLT
    00:03 14.04.2014

    stetula:
    1) Nic nejde ochladit na 0 kelvinů ;-)

    2) Není potřeba dostat se na co nejnižší teplotu, to je absolutní nesmysl. Je třeba jej ochladit na teplotu, při které získává supravodivé vlastnosti. První supravodiče bylo třeba chladit po 4 K, takže se používalo kapalné He. Dnes existují tzv. vysokoteplotní supravodiče, kterým stačí kapalný dusík. Oba zásadní průlomy ve výzkumu vysokoteplotních supravodivých materiálů se odehrály v USA :-)

    3) Výzkum supravodičů se odehrává především ve velice dobře zafinancovaných výzkumných střediscích, kterých je jen v EU o řád víc než v Rusku. Tuším že největší "uživatel" supravodičů je kruhový urychlovač CERNu (LHC). Ohromné peníze do výzkumu supravodičů dávají také některé firmy, kupříkladu IBM (právě u nich došlo k vyvinutí prvního supravodiče, kterému stačila teplota vyšší než 4 K).

    4) Hlavní problémy Railgunu víceméně popsal Vrata – a) vyvinutí onoho vysokého proudu a jeho dodání ve velmi krátkém čase (díky tomu došlo k urychlení vývoje vysokokapacitních kondenzátorů); b) materiál kolejnic, který musí snést obrovskou teplotu (při tření náboje o kolejnice dochází ke vzniku plazmatu); c) materiál izolantu, který drží kolejnice u sebe; d) odvod tepla.

    5) Princip railgunu je v Lorencově síle, která vzniká když je do homogenického magnetického pole vložen vodič. Zjednodušeně řečeno, kolejnicemi teče proud opačným směrem, projektil je pak kolmo umístěným vodičem, který je díky tomu urychlován směřem do prostoru se zředěným magnetickým polem. Žádné elektromagnety se na tom přímo nepodílejí.

    6) Netuším nic o druhé generaci Armaty, ale pokud ta by něco měla používat, jednalo by se spíše o Coilgun, který právě využívá elmag pole generované cívkami, takže u nich by samozřejmě supravodivé materiály našly použití. Nicméně v tuhle chvíli nejsou "veřejně" známy materiály, které by byly stabilně supravodivé při potřebné velikosti proudu a teplotách. Ono je něco jiného vystřelit jeden projektil, a pak čekat, než to celé schladne, aby se obnovila supravodivost cívek. A něco jiného je mít kanón s kadencí 6 ran za minutu :-) Nehledě na to, že jsme opět u potřeby poměrně značného množství elektrické energie, byť s menšími obtížemi v jejím dodávání než u railgunu.

    7) DARPA v tuto chvíli má již experimentální minomety pracující na pricipu coilgunů. Nová třída letadlových lodí US Navy Gerald R. Ford bude používat elektormagnetické katapulty na stejném principu. Čína vyvíjí obranný systém taktéž založený na coil gunu. Rusko zatím nezveřejnilo žádný projekt, který by byl funkčně alespoň v takovém stavu jako onen zmiňovaný minomet. Ačkoliv chápu, že se může jednat o vojenské tajemství, v poslední době mám spíš pocit, že se snaží Rusové tlačit své úspěchy hodně na veřejnost, takže pochybuju, že by se nepochlubili funkčním EM dělem, ať už by pracovalo na jakémkoliv ze zmíněných mechanizmů.

  • Vrata
    20:23 13.04.2014

    Chvili jsem listoval na Wiki.en kolem Railgunu a zde je vysledek:
    1. Railgun jsou dvě vodive kolejnice podel hlavne spojene vodivym projektilem a cele je to zabalene v izolantu, ktery drzi kolejnice v pevne vzdalenosti. Projektil se musi kolejnic dotykat (a tim uzavira el. obvod se zbytkem zarizeni tvoreneho odizolovanymi kolejniceni pripojenymi na zdroj).
    2. Na dostatecne urychleni projektilu je potreba velmi vysoky proudovy vyboj radu jednotky az desitky MA (megaamper, neplest prosim s mA tj. miliamper) po dobu cca 1 ms. Proudovy vyboj a treni projektilu o hlaven vcetne vodicu a o vzduch zpusobuji extremni zahrati prvku hlavne tak ze hrozi jeji taveni a znacna dilatace.

    Material vodicu tedy musi byt velmi vodivy a to pri znacnych teplotach. Druhou podminku nesplnuji zadne supravodice. Bezne pouzivane supravodice napr. v magnetech NMR (jaderna magneticka resonance) jsou chlazeny na teplotu 4Kelviny (-269C) kapalnym heliem a pri odpareni helia dojde ke zruseni supravodivosti, kdy se supravodic chova (tusim) vice-mene jako izolant. Z toho duvodu velmi pochybuji o pouziti supravodicu v tomto oboru jak naznacuje stetula i kdyz to nemohu vyloucit. Pokud nekdo namitne ze je mozno pouzit vysokoteplotni supravodice, tak tam je zrejme vyzkum zatim stale ve stadiu zakladniho vyzkumu v laboratorich a je mozne, ze se zadny pouzitelny kus dratu-supravodice nepodarilo vyrobit. Navic nejvyssi dosazena teplota supravodiveho prechodu je ca -130C, coz je nepouzitelne pro railgun kde teploty zrejme dosahuji stovek az tisicu stupnu C.

    Chci naznacit, ze problem je velmi specificky (velmi kratke a obrovske proudove pulsy, obrovsky ohrev) a zkusenosti z jinych oblasti (Maglev, konstrukce beznych supravodivych magnetu ...) budou tezko prenositelne.

    Na Wiki lze tez nalezt, ze US Navy zkousi 32 MJ railgun od BAE systems - Anglie tedy vyviji zrejme zbran soubezne s USA.

    Predstavy, ze Rusko je vyznamnou silou v civilni vede jsou dost nerealne. Rusove byli dobri tak v 60-tych letech minuleho stoleti zrejme v souvislosti s vyvojem raket, proudovych letadel a jadernych zbrani (ty posledni vyzadovaly vyzkum z oblasti nuklearni a subnuklearni fyziky - viz Centrum jaderneho vyzkumu v Dubne). Meli a mozna jeste maji dobre teoreticke fyziky ale nemaji penize na experimenty - zkuste si najit, kdo financuje drahe experimenty typu Hubbleuv teleskop, nejvetsi pozemni astronomicke observatore, detektory neutrin, velke urychlovace, uspesne kosmicke sondy atd.

  • Adanedhel
    19:35 13.04.2014

    Až rusové v té druhé generaci (u tanku který nemá ještě ani jeden sériový kus) předvedou něco z toho co tady Stetula vypisuje z článku, tak už toto bude ne nějaký triumf, nějaká pecka, ale to bude standart i u jiných tanků. Oni rusové hrozně rádi otvírají svoje klapačky a mají se za jakousi avantgardu pokroku, ale povětšinou zůstane jen u bombastických tiskových prohlášení, co řekne jeden maršál, ten další po něm už říká něco jiného, zkrátka, náskok Spojených států je neodiskutovatelný a dosud nepředstihnutelný. Možná něco ukáží na přehlídce na Den Vízězství v roce 2015, ale spíš půjde o množství než o něco nového.

  • Adanedhel
    18:32 13.04.2014

    Dobře, dejme tomu. A kdy to má být ? A to bude Armata vyzbrojena tímto kanonem ihned od začátku produkce, nebo až "někdy" ? Být tebou, nebral bych toto prohlášení tak vážně. Rusové slibují revoluci v tankové technice už od dob Černého orla.

  • stetula
    18:04 13.04.2014

    I když chystaná tanková Armata nebude až tak revoluční a bude poháněna "pouze" dieselem, podle ruských vojenských odborníků čeká tuto platformu dlouhý životní cyklus, a proto se již nyní pracuje na druhé generaci. Očekává se zásadní změna pohonu tanku, ve kterém si své místo pravděpodobně najde plynová turbína zcela nové generace. Ta se bude radikálně lišit od 1490kW turbíny připravované pro T-95 nebo turbín starších pohánějících tanky T-80, bude menší, lehčí, úspornější a nebude tank pohánět přímo. Turbína bude pouze zatišťovat výrobu dostatečného množství elektrické energie pro několik elektromotorů, které budou točit hnacími rozetami pásů.
    Elektrická energie nebude využívána pouze k pohonu tanku, ale i k zajištění činnosti hlavní tankové zbraně fungující na principu elektropmagnetického zrychlení projektilů - elektromagnetického děla. Militarybox, CC BY-NC-SA


    Více zde: http://www.militarybox.cz/news...

  • Adanedhel
    18:01 13.04.2014

    Aha, takže z tebe nic nevypadlo, jak typické. Že jsem se ptal. Tímto jsi prokázal že jsi jen planý mluvka.

  • stetula
    17:56 13.04.2014

    Adanedhel,
    já jsem psal že Rusko má tyto zbraně ??? prosím ocituj mě děkuji

    já jsem tady psal o výzkumu v této oblasti

    jinak kde sháním tyto informace ? jsem hodně zvedavej a na internetu se dozvíš věcí
    chce to mít všeobecný přehled nebo vědět kde ty informace najít

  • Adanedhel
    16:48 13.04.2014

    Myslím si že nejsem jediný koho by zde zajímalo, kde Stetula bere ty svoje informace o Rusku. Mně by to opravdu zajímalo. Tento ruský profesor je teoretický fyzik a popsal matematicky supravodiče druhého typu. To zní sice hezky, ale nikde nejsou vidět nějaké výsledky, američané za toto žádnou nobelovku nedostali a pokud se ví, jsou de facto jediní, kteří mají zbraň, která se zabuduje do sériového stoje, zde lodě. Stetulo, napiš nám link kde se povídá něco relevantního o těchto zbraních, které mají být z Ruska, jak říkáš.

  • stetula
    15:53 13.04.2014

    Shal,
    nesmíš být tak zaslepenej amerikanofil :)

    co se týče vývoje nejdál jsou co se týče vyditelných výsledků Němci, Japonci ( např . Maglev ) v japonsku na Tokijské univerzitě probíhá asi největší výzkumy

    a ano Rusové protože se moc nechlubí jsou černý petr protože v roce 2003
    dostal Alexej Alexejevič Abrikosov Nobelovu cenu za výzkum supravodivosti

  • shal
    15:28 13.04.2014

    stetula:Možná italové nebo Frantíci, ale jak tě znám, tak určitě myslíš Rusy. Ne Rusové to určitě nejsou :)

  • shal
    15:26 13.04.2014

    stetula: Ale opravdu nevím koho jsi tím myslel. Rusové a Číňané to nebudou. Ruský zbrojní průmysl je velmi zastaralý a Čína má ještě 20 let co dělat než USA dožene. Izrael se zase spíše soustředí na menší cíle, ale za to velmi chytré a špičkově provedené. A Japonci a Korejci do zbrojních technologií tolik donedávna neinvestovali.

  • shal
    15:23 13.04.2014

    stetula: Nemyslím, že je nějaká země technologicky pokročilejší než USA. A ještě pár desítek let nebude.

  • stetula
    11:25 13.04.2014

    já vám do toho nechci kecat , ale výzkum s EM děly provádí Izrael , Rusko , čína a věřím že i další státy.
    bohužel v dnešní době je to naprosto nepoužitelná technologie protože je potřeba obrovské množství energie.
    před delší dobou se tomu věnoval jeden článek na science a tam psaly , že nejdůležitější prvek je supravodivé magnety které se ideálně musí chladit na 0 kelvinů . to znamená čím lepší smagnet a líp schlazený tím menší spotřeba energie

    no a ted si položme otázku kdo je v těchto technologiích jednička a tam hledejte nejlepší výzkum EM děla :)
    jenom doplním USA to není

  • Hrobař
    10:56 13.04.2014

    Ledna: No právě to nevím kteří byli dál ve vývoji nebo jestli spolupracují. Na to směřoval můj dotaz :-) VB má svoje lodní EM děla. Ale zřejmě horší než je to Americké na videu. To ale zase tolik neznamená protože uveřejněné informace stejně nejsou nikdy úplně aktuální. Zejména co se zbrojního výzkumu týká. Jednou mi někdo řekl že si mám k uveřejněným technologiím přičíst asi deset let. A musím říct že to sedí. Když jsem četl zhruba v ruce 2003 povídačky o tajných testech EM v Iráku tak to znělo jako sci-fi, a podívejte se dnes.

  • Vrata
    10:05 13.04.2014

    Jen pro zajimavost:
    1 MJ odpovida energii 0.235 kg TNT, 28 MJ (to je energie 10.4 kg hmoty o rychlosti 8350Km/h dle meho vypoctu) je energie 6.6 Kg TNT.
    Vychazel jsem z hodnoty 4200 KJ/Kg TNT dle Wiky.

  • Ledna
    20:30 12.04.2014

    Hrobaři,
    to jako, že velká Británie vyvíjela také EM kanon a byla dál ve výzkumu?

  • pepe420
    21:48 11.04.2014

    V dlouhodobém horizontu se tato zbraň určitě objeví i na tancích, před pár lety to znělo jako hudba vzdálené budoucnosti a nyní se už podobné zbraně chystají pro lodě, musím říct, že americká armáda udělala velký pokrok nejen v této oblasti, ale také v jiných např. laserové zbraně, bezpilotní letouny atd.

  • Hrobař
    16:27 11.04.2014

    Před pár měsíci jsem četl v ATM že Britské námořnictvo taky zamýšlí instalaci EM kanónu jako hlavních zbraní pro svoje válečné lodě. Ti ale měli mnohem větší (a tím pádem horší) zbraň. Tak by mě zajímalo jestli USA Británii předehnalo vlastními silami, nebo jestli tito tradiční spojenci spolupracují.