Námořní testy elektromagnetických zbraní v roce 2016

Související články

• Hitman

  07:59 17.05.2014

  • 0
  • 0

  Můj názor je že jedinej problém railgunu je materiál kontaktů (kolejnic) ta izolace na vysoký teploty a velký tlaky se používá naprosto běžně v každém státě kde znají elektrickou ...Zobrazit celý příspěvek

  Můj názor je že jedinej problém railgunu je materiál kontaktů (kolejnic) ta izolace na vysoký teploty a velký tlaky se používá naprosto běžně v každém státě kde znají elektrickou energii (například zhášecí komory vypínačů pro energetiku).
  
  Energie 32MJ odpovídá 8,8kW/h, pokud budu chtít střílet šest ran za minutu tak krát 600 = 5,280MW. To platí pro 100% účinost, kámoš co si hraje s coilganem se dostal na účinnost 4%, přičemž předpokládam že jakýkoliv vojenský výzkum na tom bude podstatně. Takže účinnost dejme tomu 10%. takže 52,8MW zdroj pro jedno dělo s 6 ranama za minutu. To je tak odhadem 25tun nafty na hodinu provozu běžného diselagregátu a tedy i děla.
  
  Vcelku žádnej problém, takže pochybuju že to nevlastní kdejakej stát, akorát se s tim nikdo nechlubí tak jako USA :-)Skrýt celý příspěvek
• Vrata

  21:10 16.04.2014

  • 0
  • 0

  vojacek v zaloze: co se tyce zasahu lodi na 100 km souhlasim. Za dobu letu projektilu dejme tomu 1-2min urazi valecna lod dejme tomu 1km. Pokud by lod trochu manevrovala, tezko se ...Zobrazit celý příspěvek

  vojacek v zaloze: co se tyce zasahu lodi na 100 km souhlasim. Za dobu letu projektilu dejme tomu 1-2min urazi valecna lod dejme tomu 1km. Pokud by lod trochu manevrovala, tezko se do ni nerizena strela trefi. Jina by ovsem byla situace, pokud by se strelu podarilo udelat manevrujici a rizenou.
  V protiraketove obrane nemusite mit tak docela pravdu. Jednak, dnes je (asi) spousta hlavic stale jeste balisticka a neschopna manevrovani. Druhak, pokud se podari udelat hlavice raket manevrujici, pak by v principu melo byt mozno udelat i manevrujici projektil z railgunu (jiste, nevim lze-li vyresit vliv obrovskeho zrychleni pri vystrelu railgunu ktere neni u rakety). V protiraketove obrane jsou tu 2 velke potencialni vyhody railgunu:
  1. cena projektilu ve srovnani s raketou a antiraketou.
  2. je tam potencialni moznost (viz. clanek) udelit vystrelem az 1. kosmickou rychlost (ca 29 000 km/h), coz je v podstate maximalni rozumna rychlost pro ICBM (s vyssi rychlosti ICBM se totiz hlavice odpali dale od Zeme a doba letu k cili kolem zakrivene Zeme se prodluzuje misto aby se zkracovala - v extremu, pokud by jste dosahl tusim 2. kosmicke rychlosti, hlavice by od Zeme odletla a v podstate by se nevratila, pri dosazeni 3. kosmicke rychlosti by vyletla ze Slunecni soustavy). Pokud jsem dobre pochopil, rychlost antirakety je limitujici prvek raket protiraketove obrany takze obrovska rychlost strely z railgunu radove shodna s rychlosti cile muze protiraketove obrane znacne pomoci.Skrýt celý příspěvek
• vojáček v záloze

  20:25 16.04.2014

  • 0
  • 0

  Smyslem použití zbraňe způsobí nějakému plavidlu, bylo a je: 1) umožnit vniknutí vody do lodního trupu 2) ničit vybavení a posádku lodi Střela bez výbušné náplně musí mít ...Zobrazit celý příspěvek

  Smyslem použití zbraňe způsobí nějakému plavidlu, bylo a je:
  1) umožnit vniknutí vody do lodního trupu
  2) ničit vybavení a posádku lodi
  
  Střela bez výbušné náplně musí mít (relativně vzato) omezený účinek ve srovnání s projektilem výbušným. Jednoduchá střela může lodí proletět a za určitých okoností může mít, jako střela z ochuzeného uranu, sekundární zápalný efekt. Ale pro velké moderní lodě se složitými trupy, rozdělenými do velkého množství vzájemně vodotěsně oddělených oddělení by bylo třeba udělat takových otvorů obrovské množství. Takové množství vyžaduje spíše delší, než kratší čas a loď vybavená dělem schopným střelby na 100 a více kilometrů určitě nebude mít na moři klidnou plavbu. Výbušný projektil má jiný úkol. Má proniknout do vnitřního prostoru lodě a explodovat. Explozí se dosahuje většího ničícího účinku. Jsou ničeny přepážky, stroje a zařízení a usmrcováni lidé.
  
  Aby zbraň používající jednoduchý projektil mohla překonat a vyřadit z výzbroje klasické námořní dělo s výbušnými střelami, musela by být schopna zasahovat cíl s mimořádnou přesností. Řekněme, co druhá střela, to zásah. Bude EM dělo schopno zasahovat pohyblivý hladinový cíl s takovou přesností na 100 nebo 150 kilometrů? Osobně o tom pochybuji, pokud nedojde ke koncentraci více děl na malém prostoru kvůli palbě salvami a na to žádná loď nemá dost velký prostor v trupu. Zdroj energie by musel být obrovský. Spíše mi to připadá jako další zbrojařský mega-tunel, po tunelu se strategickou protiraketovou obranou a interceptory, které nefungují. A představa, že bude možné zasahovat neřízeným projektilem rychle se pohybující raketové střely, zvláště ty manévrující, ta je podle mého názoru zcela mimo jakýkoli smysl pro realitu - jsou to pohádky pro děti.Skrýt celý příspěvek
• MarcusMaximusVictus

  13:20 16.04.2014

  • 0
  • 0

  shal je mi jasne že railgun je "mokrý sen" pre účtovníkov US army a politikov ktorí horko ťažko ospravedlňujú tú horu dolárov pre armádu, aj že projektil je nezastaviteľný, aj že ...Zobrazit celý příspěvek

  shal
  je mi jasne že railgun je "mokrý sen" pre účtovníkov US army a politikov ktorí horko ťažko ospravedlňujú tú horu dolárov pre armádu, aj že projektil je nezastaviteľný, aj že črepiny narobia riadnu paseku na živej sile (KOLT) no podľa toho čo som zatiaľ
  o tejto technológii zistil na základe verejných info. dosť pochybujem o kadencií 6-10 rán/min. ono sa to časom určite zlepší no dovtedy moja skepsa trvá.
  
  A nemôžem sa zbaviť dojmu že sa svojim spôsobom vraciame o pár storočí do minulosti kde po sebe lode striedali kusy železa, ktorými si čiste kinetickou energiou prerážali paluby a trup.
  (ale to len tak medzi rečou :) )Skrýt celý příspěvek
• jenikdavid

  00:05 16.04.2014

  • 0
  • 0

  Velice by mne zajímala přesnost střelby na 160 km. A držím palce, že se co nejdříve podaří vyřešit zahřívání hlavně, aby byla možná smysluplná kadence.

  Velice by mne zajímala přesnost střelby na 160 km. A držím palce, že se co nejdříve podaří vyřešit zahřívání hlavně, aby byla možná smysluplná kadence.
• KOLT

  23:09 15.04.2014

  • 0
  • 0

  shal: přesně tak. Navíc je třeba vzít v úvahu, že krom vlastního projektilu dojde ke spolupůsobení tepelné energie, která vznikne přeměnou z kinetické ve chvíli nárazu. A ...Zobrazit celý příspěvek

  shal: přesně tak. Navíc je třeba vzít v úvahu, že krom vlastního projektilu dojde ke spolupůsobení tepelné energie, která vznikne přeměnou z kinetické ve chvíli nárazu. A nezapomínat na hromady "střepin", které vzniknou z proražených palub, příček a samotného trupu.Skrýt celý příspěvek
• shal

  20:29 15.04.2014

  • 0
  • 0

  MarcusMaximusVictus: Možná jedna střela z railgunu nebude mít takový účinek jako řízená raketa, ale za 100x menší cenu můžeš cíl zaplavit salvou nezastavitelných projektilů

  MarcusMaximusVictus: Možná jedna střela z railgunu nebude mít takový účinek jako řízená raketa, ale za 100x menší cenu můžeš cíl zaplavit salvou nezastavitelných projektilů
• shal

  20:24 15.04.2014

  • 0
  • 0

  MarcusMaximusVictus: Za cenu pár desítek či stovek tisíc dolarů. Jedna střela Harpoon stojí 1.2 milonů dolarů a lze sestřelit.

  MarcusMaximusVictus: Za cenu pár desítek či stovek tisíc dolarů. Jedna střela Harpoon stojí 1.2 milonů dolarů a lze sestřelit.
• shal

  20:20 15.04.2014

  • 0
  • 0

  MarcusMaximusVictus: A teď si představ, že takových 50cm dír do toho křižníku vystřelíš za minutu 6 nebo 10, na desítky kilometrů a žádná protiraketová obrana to nezastaví.

  MarcusMaximusVictus: A teď si představ, že takových 50cm dír do toho křižníku vystřelíš za minutu 6 nebo 10, na desítky kilometrů a žádná protiraketová obrana to nezastaví.
• MarcusMaximusVictus

  12:13 14.04.2014

  • 0
  • 0

  Charlie Niekde som čítal že by mal byť projektil zhotovený z bližšie nešpecifikovaného druhu legovanej ocele, o hmotnosti by som len špekuloval... To porovnanie energií ...Zobrazit celý příspěvek

  Charlie
  Niekde som čítal že by mal byť projektil zhotovený z bližšie nešpecifikovaného druhu legovanej ocele, o hmotnosti by som len špekuloval...
  
  To porovnanie energií projektilov je zaujímavé ale treba zohľadniť aj cenu, každý vypálený projektil si možno predstaviť ako zväzok bankoviek vyhodených von oknom a klasická munícia je v porovnaní s muníciou pre railgun-y mnohonásobne drahšia.
  
  Použitie railgun-ov v PVO je určite to "pravé orechové" ale čo sa týka inštalovaním na lode a používaných proti lodiam či pozemným cieľom som skeptický. Na 100km urobíte 50 cm dieru skrz na skrz do dajme tomu krížniku, no a? pokiaľ nezasiahnete citlivé miesto (ako už bolo spomínané) muničný sklad, strojovňu a pod. nič závažného sa de facto nedeje alebo sa mýlim?Skrýt celý příspěvek
• Adanedhel

  09:10 14.04.2014

  • 0
  • 0

  Nicméně vývoj jde velmi rychle dopředu, musíme si uvědomit že k výkonům dnešních děl a a pušek to trvalo dejme tomu od poloviny 15. století do druhé poloviny 19. století přibližně ...Zobrazit celý příspěvek

  Nicméně vývoj jde velmi rychle dopředu, musíme si uvědomit že k výkonům dnešních děl a a pušek to trvalo dejme tomu od poloviny 15. století do druhé poloviny 19. století přibližně 400 let , a rakety se používají dejme tomu 150 let a jaký pokrok nás zaskočil v minulých 70 - 40 letech. Mám za to, že za nějakých 20 - 30 let už tyto zbraně budou novou královnou bojišť a to kdekoli.Skrýt celý příspěvek
• Vrata

  09:05 14.04.2014

  • 0
  • 0

  Jeste dodavam ke svemu poslednimu prispevku ze nepochybuji ze railgun je slibna technologie ale jeho vyuziti bych videl v nejblizsi dobe hlavne v protiraketove obrane.

  Jeste dodavam ke svemu poslednimu prispevku ze nepochybuji ze railgun je slibna technologie ale jeho vyuziti bych videl v nejblizsi dobe hlavne v protiraketove obrane.
• Vrata

  09:00 14.04.2014

  • 0
  • 0

  to KOLT: mate zcela pravdu. Ja jsem jen chtel dat do relace energie trhavin s energiemi kinetickymi. Nepochybuji, ze dotycny projektil by mel na bodovy cil jako je tank naprosto ...Zobrazit celý příspěvek

  to KOLT: mate zcela pravdu. Ja jsem jen chtel dat do relace energie trhavin s energiemi kinetickymi.
  Nepochybuji, ze dotycny projektil by mel na bodovy cil jako je tank naprosto devastujici ucinek ale mam tendenci pochybovat o jeho ucinku treba na vetsi namorni lod - jednak by asi proletel a i kdyby neproletel, tak ucinek cca 7kg TNT neni zas tak moc (ledaze by byl natolik presny, ze by zasahl klicove prvky lodi). Bezna protilodni strela (treba Harpoon) ma cca 200 kg trhaviny. Abychom se dostali na takovouto energii v kinetice, musel by naboj byt cca 30x tezsi nebo 4x rychlejsi (coz je dle clanku horni mez technlogie) a 2x tezsi.
  Navic, ja jsem mel podle dalsich clanku dojem, ze dotycne delo chteji pouzit i k ostrelovani plosnych cilu na pevnine - tam by energie 7kg TNT byla dostacujici ale problem by asi byl prave ten smerovy ucinek do zeme misto do okoli, jak jiz prede mnou rekl Charlie.Skrýt celý příspěvek
• Adanedhel

  09:00 14.04.2014

  • 0
  • 0

  Tak jak charlie říká, teď je ta energie špičkového kanonu a railgunu přibližně stejná. ale na druhou stranu má railgun každopádně větší dostřel a stabilitu projektilu. Další ...Zobrazit celý příspěvek

  Tak jak charlie říká, teď je ta energie špičkového kanonu a railgunu přibližně stejná. ale na druhou stranu má railgun každopádně větší dostřel a stabilitu projektilu. Další nesporná výhoda je, že tyto projektily jsou bez explozivní náplně, čili pokud zbraň dostane zásah, nemělo by dojít k druhotným explozím, které jsou většinou za potopením lodě a smrtí posádky. Mně by ale zajímalo, co se bude dít, když projektil zasáhne kondenzátory ve chvíli "nabíjení" jestli ten následný zkrat, výbuch elektřiny či jak to nazvat nebude stejně devastující. Ví tu o tom někdo něco víc ?Skrýt celý příspěvek
• Charlie

  08:39 14.04.2014

  • 0
  • 0

  Docela by mě zajímala hmotnost toho projektilu a jeho materiál. Ony totiž ty hodnoty jsou impozantní, ale když si člověk dá tu práci a přepočítá si je, tak zjistí, že 120mm ...Zobrazit celý příspěvek

  Docela by mě zajímala hmotnost toho projektilu a jeho materiál. Ony totiž ty hodnoty jsou impozantní, ale když si člověk dá tu práci a přepočítá si je, tak zjistí, že 120mm Rheinmetall dokáže vypálit APFSDS projektil rychlostí 1750m/s, což je nějakých 6300km/h - to není úplně málo. Penetrátor má hmotnost 22,3kg, což nám dává úsťovou energii nějakých 34MJ (snad jsem to spočítal dobře), a když to porovnáme s tím co chtějí amíci testovat na lodi, tak zjistíme, že vlastně až taková hitparáda ten railgun není :P
  
  Praktické testy tohohle kanonu budou tedy znamenat pokrok spíš konstrukci (vliv slaného prostředí na materiály, střelba z pohyblivé platformy, nároky na kontrukci plavidla) než nějaký pokrok v ofenzivních možnostech, ten přinesou až děla, schopná pálit stabilně vysokými kadencemi projektily s rychlostí někde kolem Mach15.
  
  Druhá věc je, že ne vždy jsou chodné kinetickou energií působící projektily, potřebujeme i další náboje (kazetové, tříštivé, termobarické, HE penetrátory s programovatelným zapalovačem) a tady bude uříšek jejich výroba (projektilem při výstřelu protéká obrovský proud, což bude klást nároky na konstrukci zapalovačů a těla střel).
  
  Co se týče úvah o coilgunech - jejich největším problémem je velká délka (proto se taky výzkum elektromagnetických děl ubírá cestou railgunů), což nám nevadí u katapultu na lodi, ale u tanku je to zásadní problém.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  01:21 14.04.2014

  • 0
  • 0

  Vrata: Ono je trochu ošidné srovnávat energii produkovanou při výbuchu a kinetickou energii projektilu; minimálně z toho důvodu, že ta druhá "působí v jednom vektoru" zatímco ...Zobrazit celý příspěvek

  Vrata: Ono je trochu ošidné srovnávat energii produkovanou při výbuchu a kinetickou energii projektilu; minimálně z toho důvodu, že ta druhá "působí v jednom vektoru" zatímco výbuch je ze svého principu všesměrový. Spíš by se hodilo srovnání kinetické energie projektilů z jednotlivých zbraní. Jen pro ilustraci (úsťové energie a jen přibližně, berte s rezervou a plus mínus autobus):
  5.56x45 NATO: 900 m/s, 1.7 kJ
  12.7x99 NATO: 900 m/s, 18 kJ
  30x173 NATO: 1080m/s, 210 kJ
  120 mm KEW-A1 (tanková protipancéřová střela): 1740 m/s, 6000 kJ
  152.4 mm (kterou střílí DANA): 693 m/s, 9000 kJ
  Více možno najít třeba na http://www.projectrho.com/publ... Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  00:03 14.04.2014

  • 3
  • 1

  stetula: 1) Nic nejde ochladit na 0 kelvinů ;-) 2) Není potřeba dostat se na co nejnižší teplotu, to je absolutní nesmysl. Je třeba jej ochladit na teplotu, při které získává ...Zobrazit celý příspěvek

  stetula:
  1) Nic nejde ochladit na 0 kelvinů ;-)
  
  2) Není potřeba dostat se na co nejnižší teplotu, to je absolutní nesmysl. Je třeba jej ochladit na teplotu, při které získává supravodivé vlastnosti. První supravodiče bylo třeba chladit po 4 K, takže se používalo kapalné He. Dnes existují tzv. vysokoteplotní supravodiče, kterým stačí kapalný dusík. Oba zásadní průlomy ve výzkumu vysokoteplotních supravodivých materiálů se odehrály v USA :-)
  
  3) Výzkum supravodičů se odehrává především ve velice dobře zafinancovaných výzkumných střediscích, kterých je jen v EU o řád víc než v Rusku. Tuším že největší "uživatel" supravodičů je kruhový urychlovač CERNu (LHC). Ohromné peníze do výzkumu supravodičů dávají také některé firmy, kupříkladu IBM (právě u nich došlo k vyvinutí prvního supravodiče, kterému stačila teplota vyšší než 4 K).
  
  4) Hlavní problémy Railgunu víceméně popsal Vrata – a) vyvinutí onoho vysokého proudu a jeho dodání ve velmi krátkém čase (díky tomu došlo k urychlení vývoje vysokokapacitních kondenzátorů); b) materiál kolejnic, který musí snést obrovskou teplotu (při tření náboje o kolejnice dochází ke vzniku plazmatu); c) materiál izolantu, který drží kolejnice u sebe; d) odvod tepla.
  
  5) Princip railgunu je v Lorencově síle, která vzniká když je do homogenického magnetického pole vložen vodič. Zjednodušeně řečeno, kolejnicemi teče proud opačným směrem, projektil je pak kolmo umístěným vodičem, který je díky tomu urychlován směřem do prostoru se zředěným magnetickým polem. Žádné elektromagnety se na tom přímo nepodílejí.
  
  6) Netuším nic o druhé generaci Armaty, ale pokud ta by něco měla používat, jednalo by se spíše o Coilgun, který právě využívá elmag pole generované cívkami, takže u nich by samozřejmě supravodivé materiály našly použití. Nicméně v tuhle chvíli nejsou "veřejně" známy materiály, které by byly stabilně supravodivé při potřebné velikosti proudu a teplotách. Ono je něco jiného vystřelit jeden projektil, a pak čekat, než to celé schladne, aby se obnovila supravodivost cívek. A něco jiného je mít kanón s kadencí 6 ran za minutu :-) Nehledě na to, že jsme opět u potřeby poměrně značného množství elektrické energie, byť s menšími obtížemi v jejím dodávání než u railgunu.
  
  7) DARPA v tuto chvíli má již experimentální minomety pracující na pricipu coilgunů. Nová třída letadlových lodí US Navy Gerald R. Ford bude používat elektormagnetické katapulty na stejném principu. Čína vyvíjí obranný systém taktéž založený na coil gunu. Rusko zatím nezveřejnilo žádný projekt, který by byl funkčně alespoň v takovém stavu jako onen zmiňovaný minomet. Ačkoliv chápu, že se může jednat o vojenské tajemství, v poslední době mám spíš pocit, že se snaží Rusové tlačit své úspěchy hodně na veřejnost, takže pochybuju, že by se nepochlubili funkčním EM dělem, ať už by pracovalo na jakémkoliv ze zmíněných mechanizmů.Skrýt celý příspěvek
• Vrata

  20:23 13.04.2014

  • 0
  • 0

  Chvili jsem listoval na Wiki.en kolem Railgunu a zde je vysledek: 1. Railgun jsou dvě vodive kolejnice podel hlavne spojene vodivym projektilem a cele je to zabalene v izolantu, ...Zobrazit celý příspěvek

  Chvili jsem listoval na Wiki.en kolem Railgunu a zde je vysledek:
  1. Railgun jsou dvě vodive kolejnice podel hlavne spojene vodivym projektilem a cele je to zabalene v izolantu, ktery drzi kolejnice v pevne vzdalenosti. Projektil se musi kolejnic dotykat (a tim uzavira el. obvod se zbytkem zarizeni tvoreneho odizolovanymi kolejniceni pripojenymi na zdroj).
  2. Na dostatecne urychleni projektilu je potreba velmi vysoky proudovy vyboj radu jednotky az desitky MA (megaamper, neplest prosim s mA tj. miliamper) po dobu cca 1 ms. Proudovy vyboj a treni projektilu o hlaven vcetne vodicu a o vzduch zpusobuji extremni zahrati prvku hlavne tak ze hrozi jeji taveni a znacna dilatace.
  
  Material vodicu tedy musi byt velmi vodivy a to pri znacnych teplotach. Druhou podminku nesplnuji zadne supravodice. Bezne pouzivane supravodice napr. v magnetech NMR (jaderna magneticka resonance) jsou chlazeny na teplotu 4Kelviny (-269C) kapalnym heliem a pri odpareni helia dojde ke zruseni supravodivosti, kdy se supravodic chova (tusim) vice-mene jako izolant. Z toho duvodu velmi pochybuji o pouziti supravodicu v tomto oboru jak naznacuje stetula i kdyz to nemohu vyloucit. Pokud nekdo namitne ze je mozno pouzit vysokoteplotni supravodice, tak tam je zrejme vyzkum zatim stale ve stadiu zakladniho vyzkumu v laboratorich a je mozne, ze se zadny pouzitelny kus dratu-supravodice nepodarilo vyrobit. Navic nejvyssi dosazena teplota supravodiveho prechodu je ca -130C, coz je nepouzitelne pro railgun kde teploty zrejme dosahuji stovek az tisicu stupnu C.
  
  Chci naznacit, ze problem je velmi specificky (velmi kratke a obrovske proudove pulsy, obrovsky ohrev) a zkusenosti z jinych oblasti (Maglev, konstrukce beznych supravodivych magnetu ...) budou tezko prenositelne.
  
  Na Wiki lze tez nalezt, ze US Navy zkousi 32 MJ railgun od BAE systems - Anglie tedy vyviji zrejme zbran soubezne s USA.
  
  Predstavy, ze Rusko je vyznamnou silou v civilni vede jsou dost nerealne. Rusove byli dobri tak v 60-tych letech minuleho stoleti zrejme v souvislosti s vyvojem raket, proudovych letadel a jadernych zbrani (ty posledni vyzadovaly vyzkum z oblasti nuklearni a subnuklearni fyziky - viz Centrum jaderneho vyzkumu v Dubne). Meli a mozna jeste maji dobre teoreticke fyziky ale nemaji penize na experimenty - zkuste si najit, kdo financuje drahe experimenty typu Hubbleuv teleskop, nejvetsi pozemni astronomicke observatore, detektory neutrin, velke urychlovace, uspesne kosmicke sondy atd.Skrýt celý příspěvek
• Adanedhel

  19:35 13.04.2014

  • 1
  • 1

  Až rusové v té druhé generaci (u tanku který nemá ještě ani jeden sériový kus) předvedou něco z toho co tady Stetula vypisuje z článku, tak už toto bude ne nějaký triumf, nějaká ...Zobrazit celý příspěvek

  Až rusové v té druhé generaci (u tanku který nemá ještě ani jeden sériový kus) předvedou něco z toho co tady Stetula vypisuje z článku, tak už toto bude ne nějaký triumf, nějaká pecka, ale to bude standart i u jiných tanků. Oni rusové hrozně rádi otvírají svoje klapačky a mají se za jakousi avantgardu pokroku, ale povětšinou zůstane jen u bombastických tiskových prohlášení, co řekne jeden maršál, ten další po něm už říká něco jiného, zkrátka, náskok Spojených států je neodiskutovatelný a dosud nepředstihnutelný. Možná něco ukáží na přehlídce na Den Vízězství v roce 2015, ale spíš půjde o množství než o něco nového.Skrýt celý příspěvek
• Adanedhel

  18:32 13.04.2014

  • 1
  • 0

  Dobře, dejme tomu. A kdy to má být ? A to bude Armata vyzbrojena tímto kanonem ihned od začátku produkce, nebo až "někdy" ? Být tebou, nebral bych toto prohlášení tak vážně. Rusové ...Zobrazit celý příspěvek

  Dobře, dejme tomu. A kdy to má být ? A to bude Armata vyzbrojena tímto kanonem ihned od začátku produkce, nebo až "někdy" ? Být tebou, nebral bych toto prohlášení tak vážně. Rusové slibují revoluci v tankové technice už od dob Černého orla.Skrýt celý příspěvek