Národní garda má v USA dlouholetou tradici

Postupem času vznikaly převážně z obranných důvodů domobrany či milice ve všech koloniích. Po vzniku USA byly milice jednotlivých států zachovány jako odraz rovnováhy mezi státy a federací, kterou vyžadovala ústava. Až na začátku 20. století se ale po přijetí zákona z roku 1903 o milicích Národní garda přetvořila v sílu, již představuje dnes. Skládá se z Armádní národní gardy a Letecké národní gardy.

Národní garda je integrální součástí amerických ozbrojených složek, která má pravomoc reagovat na domácí krize a zahraniční konflikty. V této podobě má téměř čtyřicetiletou tradici a přetransformovala se z volného společenství koloniálních milicí v kvalitně trénovanou a vybavenou složku civilních vojáků. 

V roce 2019 Národní garda zasahovala při více než šedesáti přírodních katastrofách, způsobených hurikány, tropickými bouřemi, povodněmi a požáry. Letos členové Národní gardy působili nejen v oblasti přírodních katastrof, ale také aktivně pomáhali při koronavirové pandemii, například s testováním na covid-19, trasováním a dodávkami nezbytností. Dalším úkolem byla asistence u voleb, fungovali v civilu jako pomocný personál nebo se věnovali otázkám kybernetické bezpečnosti. Příslušníci gardy byli rovněž nasazeni při antirasistických protestech. Tisíce členů Národní gardy se v současné době podílejí na vojenských operacích v zahraničí. 

Obecně je úkolem Národní gardy reagovat na urgentní situace ve státě, například přírodní katastrofy, ale na rozdíl od jiných vojenských složek může například sloužit také v roli domácího vymahače práva. Navíc se může účastnit misí v zámoří, což je v poslední době časté. V případě Národní gardy se jedná o rezervní složky, které však nejsou součástí oficiálních armádních Rezervních jednotek (Army Reserve). 

Oficiální Rezervní jednotky se skládají z vojáků, kteří již opustili vojenskou službu. Rezervisté mohou být mobilizováni a v nouzi opět nasazeni k aktivnímu výkonu vojenské služby, a to zejména v zahraničí. Army Reserve na rozdíl od Národní gardy nemá být podle zákona vůbec využívána pro domácí vymáhání práva. Podmínky, za jakých může Národní garda vymáhat v tuzemsku právo, jsou stanoveny zákonem.    

Přes 43 000 členů Národní gardy pomáhalo kontrolovat nepokoje ve 34 státech Spojených států a dalších 34 000 gardistů bojuje s koronavirovou krizí.

Americký publicista Anshu Siripurapu v analýze (A Unique Military Force: The U.S. National Guard), jež byla zpracována pro Radu pro zahraniční vztahy, uvádí, že Národní garda je unikátní v tom, že je řízena jak státními, tak federálními vůdci, což je ovšem struktura, která vyvolává zvláště v posledních desetiletích kontroverzi. Výklad zákona je složitý, obzvláště v otázce nasazení Národní gardy k federálním účelům, na což poukazují i někteří právníci a rádi by viděli úpravu zákona. I v minulosti se objevilo několik kontroverzních případů. 

Prezident Dwight Eisenhower použil Národní gardu za účelem desegregace v Arkansasu, když se guvernér zdráhal podrobit nálezu Nejvyššího soudu, John F. Kennedy učinil podobně v Alabamě.  Problém se znovu vynořil v roce 2020, kdy prezident Trump využil jednotky Národní gardy během protestů  v několika městech po tom, co byl v Minneapolis zabit Afroameričan George Floyd. Podmínkou pro zásahy tohoto druhu je souhlas guvernéra. 

V současné době má Národní garda přibližně 450 000 členů, kteří slouží v 54 jednotkách po celých USA, Washingtonu DC a třech dalších teritoriích ve Spojených státech ‒ Guam, Puerto Rico a Virgin Islands. Řada členů slouží na částečný úvazek a zároveň má zaměstnání v soukromém sektoru. Jednou měsíčně se po celý víkend účastní cvičení a k tomu absolvují minimálně několik týdnů služby ročně. Většinou v těch státech, kde právě žijí. Požadavky na uchazeče o členství v gardě jsou v podstatě „klasické“. Osoba, která má zájem působit v Národní gardě, musí být fyzicky i mentálně zdatná a odolná. Podmínkou je věková hranice šedesát let. 

Uchazeč o službu musí rovněž absolvovat dodatečný základní výcvik. Doba tohoto výcviku se ale může měnit v závislosti na délce přestávky uchazeče mimo armádní službu. Zájemci s desetiletou přestávkou mimo službu musí navíc projít takzvaným ASVAB testem – což je zkouška z různých disciplín, jako například elektronika, mechanika, dále matematika či právo. 

Vojáci Národní gardy pomáhají v době koronavirové krize také s distribucí potravin.

Odbojář Josef Mašín připomíná, kdo šéfuje gardám

Národní garda je financována federální vládou. Podle Josefa Mašína, známého českého odbojáře, který i s bratrem Ctiradem působili v první polovině 50. let minulého století v americké armádě, si členové Národní gardy na rozdíl od vojáků drží své normální, civilní povolání, aby si zajistili řádný plat a penzi. Jako gardisté musí absolvovat pouze daný počet dnů během roku. Členové se rekrutují buď přímo z civilu, kde musí absolvovat základní výcvik u pozemní armády, letectva, nebo u mariňáků, anebo se mohou k Národní gardě přihlásit po ukončení služby u těchto jednotek.

Jednotky Národní gardy jsou pod federální kontrolou. Mašín dále vysvětluje: „Jejich přímým šéfem je guvernér daného státu a tyto jednotky nemohou byt aktivovány bez jeho svolení, a to ani prezidentem, který je nejvyšším velitelem branných sil.“ Prezident je využívá po vyhlášení výjimečného stavu (National Emergency) a měl by tak činit v oprávněných případech, např. v době války. Tyto vojenské jednotky jsou často nasazovány během přírodních katastrof. „Většina vojenských helikoptér a letadel létajících o víkendech patří National Guard (Národní gardě),“ říká Mašín. 

Podle jeho slov je také možné si zažádat o přeložení od Národní gardy do aktivní služby. Opačně to ale není možné a je třeba čekat až do skončení závazku. Hodnost dosažená u Národní gardy nebo v aktivních jednotkách platí stejně. Bývalý protikomunistický odbojář Mašín rovněž připomíná, že během vietnamského válečného konfliktu mnoho těch, kteří se chtěli vyhnout vojenské službě v jihovýchodní Asii, se přihlásilo do Národní gardy, a to proto, že v té době tyto jednotky nebyly posílány do zahraničí. Ze známějších lidí, kteří se takto „ulili“ z války ve Vietnamu, zmínil Mašín například někdejšího prezidenta George Bushe mladšího, ale podle Mašína to byla i řada dalších současných politických osobností.

Nebraská Národní garda má s Českou republikou úzké vztahy. Pravidelně dochází například ke společnému výcviku hasičů. 

Pomoc Národní gardy v boji proti koronaviru v ČR

Ředitel odboru komunikace Ministerstva obrany ČR Jan Pejšek nám potvrdil, že na základě aktuální situace a doporučení předsunuté logistické a plánovací skupiny vyslaly Spojené státy do České republiky sedmičlenný lékařský a zdravotnický tým. Jednu zdravotnici předsunuté skupiny doplnilo šest nových kolegů z Texaské a Nebraské národní gardy se zkušenostmi s bojem proti COVID-19. Jejich hlavním úkolem bude odborná a poradenská činnost při léčbě pacientů nakažených koronavirem. Budou také vybaveni a připraveni zprostředkovat virtuální spojení s centry infekčních nemocí v USA pro případné konzultace a spolupráci v reálném čase. V případě potřeby tak bude možné využít i personální kapacitu a zkušenosti dalších odborníků z USA. 

Ke spolupráci České republiky v boji proti nemoci COVID-19 s USA se v těchto dnech vyjádřil rovněž ministr obrany České republiky Lubomír Metnar, který americkým partnerům poděkoval a vyslovil přesvědčení, že vzájemná spolupráce a sdílení zkušeností budou přínosné pro obě strany. K českému folklóru samozřejmě tradičně patří, že i proti této humanitární pomoci jsou představitelé různých extrémistických uskupení a snaží se ji zpochybňovat. 

Poslanecká Sněmovna schválila pobyt vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie na území Česka. Aktuálně jde především o 28 praktických lékařů z USA, kteří mají s koronavirem zkušenosti. Poslanci tak reagovali na návrh vlády, která souhlasila s pobytem vojenských zdravotníků členských států Evropské unie a NATO až do 300 osob. Návrh podpořila především opozice z řad Lidovců, ODS, Pirátů, TOP 09, STAN. Pro hlasovali i koaliční poslanci z ANO, ČSSD. Proti byli naopak a zákondárci zvolení za SPD a většina komunistů. Komunisté také navrhovali, aby byla pomoc rozšířena na všechny země OSN, tedy i Kubu nebo Rusko, to ale při jednání zákonodárného sboru neprošlo.