NATO neochrání Baltské státy. Jak dál?

Estonští vojáci; ilustrační foto; větší foto / NATO

Skupina amerických expertů varovala před neschopností NATO bránit státy ležící na periferií Aliance. Své obavy experti přednesli minulý týden kongresmanům z Podvýboru pro taktické letecké a pozemní síly (Subcommittee on Tactical Air and Land Forces).

Příliš vzdálené Pobaltí

V letošním roce Aliance umístí v Polsku a Pobaltí čtyři bojové prapory. Prapor v Estonsku povedou Britové, v Litvě Němci v Lotyšsku Kanada a v Polsku Spojené státy. Prozatím půjde o rotační nasazení, tedy bez budování stálých aliančních základen.

Odborníci z RAND Corporation před podvýborem prezentovali studii Reinforcing Deterrence on NATO’s Eastern Flank, která popsala průběh možného útoku ruské armády na tři země Pobaltí.

Podle studie Rusko obsadí Pobaltí během 36 h až 60 h. Obsazení nezabrání ani tři zmíněné prapory NATO, především díky naprosté absenci prostředků protivzdušné obrany (PVO).

Aliance se navíc dozví o chystaném útoku maximálně sedm až 10 dní předem - příliš málo času pro jakoukoliv protireakci.

Podle Davida Shlapaka, staršího vojenského analytika RAND Corporation, čtyři alianční prapory nepřestavují pro ruskou armádu překážku. Problém je, že se Aliance stále soustředí na obranu “západního” Německa, nikoliv východních členů. “Naše předsunuté pozice jsou pořad určeny k obraně Fulda Gap,” vysvětluje Shlapaka.

Fulda Gap označuje prostor mezi Frankfurtem nad Mohanemem a hranicí německých zemí Hesensko a Durynsko. Hesensko patřilo v dobách studené války západnímu Německu, Durynsko východnímu Německu. Podle plánovačů NATO právě v prostoru Fulda Gap měla vojska Varšavské smlouvy zaútočit na západní Německo.

Ochranu Pobaltí komplikují dlouhé zásobovací trasy. Zatímco během studené války sklady paliva i bojové techniky byly na dotek pomyslné bojové hranice, nyní se hlavní alianční síly a zásoby nalézají 1500 km od nejohroženějšího území Aliance, tedy Pobaltí.

Příjezd amerických jednotek do Polska.

Bez dostatečné letecké podpory a prostředků PVO případný ruský útok lehce zničí sklady paliva, včetně zásobovacích kolon. Nemluvě o tom, že ruské letectvo a taktické střely zaútočí na klíčové železniční koridory, silniční uzly (mosty, dálniční křižovatky) a přístavy, čímž odříznou Pobaltí od jakékoliv pomoci.

Bez zásob paliva bude během pár dnů ochromena bojeschopnost většiny mechanizovaných jednotek v Pobaltí.

Další člen slyšení, Andrew Hunter, hlavní analytik Centra pro strategický a mezinárodní studia CSIS (Center for Strategic and International Studies), upozornil na zásadní nárust schopností ruské armády. Rusové zavedli pokročilé systémy (A2/D2; Anti-Access and Area Denial) zabraňující vstup do oblasti (po vzduchu, zemi i moři) a zásadně posílili schopnosti svých taktických raket a dělostřelectva.

Mezi systémy A2/D2 patří například raketové prostředky PVO (S-400), pobřežní protilodní raketové komplety (Bastion), prostředky elektronického boje, atd. atd. Podle Huntera navíc Rusko v kvalitě a počtu raketových/dělostřeleckých prostředků převyšuje Spojené státy.

Navíc kombinace systémů A2/D2, z poza kterých mohou působit dělostřelecké a raketové jednotky na dlouhé vzdálenosti, není problém jen Pobaltí. “Rusko bude tyto systémy pravděpodobně vyvážet,” myslí si Hunter.

Alianční jednotky v Litvě

Sedm brigád a probuzení Evropy

Podle simulace RAND Corporation dokáže ruské jednotky zastavit sedm aliančních brigád - tři obrněné a čtyři lehké brigády. Těchto sedm brigád zadrží ruský útok na 28 dní do příchodu hlavních aliančních sil. Vše za předpokladu, pokud budou brigády doplněny o adekvátní logistické jednotky, dělostřelectvo a prostředky PVO.

"Dostatečný" počet bojeschopných brigád má ale pouze armáda Spojených států - ta navíc v posledních letech prošla výrazným zeštíhlením. Ještě v roce 2013, rok před ruskou anexí Krymu, snížila americká armáda počet brigád BCT (Brigade Comabt Teama) ze 45 BCT na 30 BCT.

V současné době americká armáda může nasadit devět těžkých obrněných brigád ABCT (Armored Brigade Combat teams), sedm středních Stryker brigád SBCT (Stryker Brigade Combat Teams), sedm brigád pěchoty IBCT (Infantry Brigade Combat Teams), čtyři výsadkové brigády IBCT a 3 brigády IBCT pro aeromobilní operace.

Pro trvalé udržení jedné brigády v Evropě jsou ale nutné tři brigády. Jedna brigáda je nasazena, druhá se připravuje na její vystřídání a třetí provádí výcvik pro nasazení. V současné době má navíc americká armáda jednu ABCT nasazenou v Kuvajtu, druhou v Jižní Koreji.

Poslat těžkou obrněnou techniku do Pobaltí vyžaduje zajištěné železniční nebo námořní spojení.

Odborníci také před podvýborem zdůraznili potřebu větší spoluúčasti evropských zemí na kolektivní obraně. Nárůst investic evropských členů má ideálně směřovat právě do rozvoje dělostřeleckých a raketových systémů - tedy do oblasti, kde Aliance za Ruskem zaostává.

Konkrétně má jít o taktické rakety s koncovým navedením, nasazení kazetové munice, která dokáže rozbít masové útoky pěchoty/mechanizovaných jednotek a také široké nasazení prostředků PVO krátkého dosahu - ty ochrání pozemní jednotky před bitevními vrtulníky, letadly a drony.

Podle simulace ruská armáda dokáže v Pobaltí postupovat rychlostí 8 km za hodinu. Právě raketové systémy dlouhého dosahu s kazetovou municí mohou ruské pozemní síly výrazně zpomalit.

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu je jasné, že čas odpočinku pro evropské země skončil. Pokud evropské země chtějí americkou pomoc, musí výrazně zvýšit své vojenské výdaje. Trump již jasně řekl, že americká armáda nebude dále zadarmo suplovat roli armád evropských států.

Zdroj: USNI News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Generál Mattis americkým ministrem obrany: Co přinese ozbrojeným silám?

Náčelník generálního štábu Americké armády (US Army) Raymond Odierno oznámil v dubnu 2015, že ...

Rusko: Velké ambice a zvláštní jednotka pro informační operace

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při svém týden starém projevu v ruské Dumě rozebíral stav ruských ...

Recon Strike Group vs. ruské mechanizované brigády

Americký plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor je vlivný americký vojenský myslitel, autor knih a ...

Napětí na Baltu: Švédsko obnovuje brannou povinost

Neutrální Švédsko přešlo na plně profesionální armádu v roce 2010. Avšak v reakci na rostoucí napětí ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Starlight
    22:16 16.03.2017

    Omlouvám se znalcům US ARMY. V počtech vozidel Stryker jsem udělal chyby, hlavně u nejpočetnější verze M1126 Infantry Carrier Vehicle. Raději jsem to znovu spočítal.

    1)

    Pro tabulkové počty vozidel Stryker v jedné brigádě SBCT budou asi přesnější následující čísla:

    130 x M1126 Infantry Carrier Vehicle (ICV)
    51 x M1127 Reconnaissance Vehicle (RV)
    10 x M1128 Mobile Gun System (MGS)
    36 x M1129 Mortar Carrier Vehicel (MCV)
    32 x M1130 Command Vehicle
    13 x M1131 Fire Support Vehicle (FSV)
    11 x M1132 Engineer Support Vehicle (ESV)
    22 x M1133 Medical Evacuation Vehicle (MEV)
    9 x M1134 Anti-Tank Guided Missile Vehicle (ATGM)
    6 x M1135 Nuclear, Biological, Chemical Reconnaissance Vehicle (NBCRV)

    Celkem mi to vychází na 320 vozidel Stryker.

    Poznámka: Vozidel M1128 MGS mělo být podle tabulek 27, ale kvůli technickým potížím byla výroba zredukována, a tak na každou brigádu SBCT vyšlo jen 10 kusů.

    Informace o zavedení cca 80 vozidel XM/M1296 s kanóny ráže 30 mm místo M1126 u 2. jezdeckého pluku platí. To znamená, že jim stále ještě zůstane okolo 45 vozidel M1126 ICV (ty budou mít časem pravděpodobně dálkově ovládané stanice doplněny o protitankové řízené střely Javelin).

    2)

    Pro srovnání. Vozidel Pandur II CZ pro potřeby jedné brigády AČR bylo dosud dodáno/objednáno 127 kusů (107 dodáno + 20 nově objednáno):

    72 x KBVP - kolové bojové vozidlo pěchoty (4 kusy upraveny na verzi KBVP M1 RVS pro působení v Afghánistánu)
    11 x KBV-VR - kolové bojové vozidlo velitele roty
    8 x KBV-PZLOK - kolové bojové vozidlo průzkumné s radiolokátorem
    8 x KBV-PZ - kolové bojové vozidlo průzkumné
    4 x KOT-Ž: kolový obrněný transportér ženijní
    4 x KOT-ZDR - kolový obrněný transportér zdravotnický
    6 x KOVVŠ - kolové obrněné vozidlo velitelsko-štábní (objednáno v roce 2017)
    14 x KOVS - kolové obrněné vozidlo spojovací (objednáno v roce 2017)

  • Tesil
    19:50 16.03.2017

    Tedy k tématu.Pokud by Rusové chtěli obsadit Pobaltí nebudou čekat až vstoupí do NATO a budou tam rozmístěny jednotky aliance.Řeší se tak velmi nepravděpodobný scénář.

  • petres
    22:23 15.03.2017

    Starlight
    díky za kvalitní příspěvek k tématu.

  • Starlight
    20:35 15.03.2017

    Zkusím zdejší diskusi zase trochu otočit zpět k obsahu článku.

    Situace v USA dospěla tak daleko, že v Kongresu USA na veřejném diskusním panelu probírají možné válečné simulace konfliktu s Ruskem.

    Tam probíraný scénář předpokládá v podstatě plný konvenční úder ruské armády. Teoretická simulace pracuje se scénářem, že 4 americké obrněné brigádní týmy (Armoured Brigade Combat Team – ABCT) a 4 lehčeji vyzbrojené brigády NATO vytvoří kotel podobný Bastogne (součást Bitvy v Ardenách na přelomu let 1944/45) a zadrží ruský postup na dobu 28 dní, než je vysvobodí nově přisunuté hlavní síly USA/NATO.

    1)

    Co v této teoretické simulaci asi autoři neřešily, je to, které státy vytvoří ty brigády NATO. Čtyři se obětují v pobaltském kotli a další tento zase kotel osvobodí.

    Pokud si přečtete diskuzi pod originálním americkým článkem na USNI News, tak se řada amerických diskutujících ptá, co budou dělat evropští členové NATO. V rámci ČR se tak můžeme zastavit nad teoretickou otázkou, co by v tomto scénáři byla platná AČR.

    Protože na Armádních novinách se hodně diskutuje o podobě budoucí těžké výzbroje AČR, dovolil jsem si udělat rychlý přehled toho, jak Američané koncipují palebnou sílu svých těžkých ABCT brigád. A podle této síly srovnávají i své spojence. Pro AČR to pochopitelně nevypadá dobře.

    Jak je v článku uvedeno, US ARMY má už nyní téměř 10 kompletních ABCT (desátá nedávno začala vznikat reorganizací motorizovaného pěchotního IBCT) z celkových 30 brigád (BCT) aktivních sil. Ale dalších 28 brigád BCT tvoří „zálohu“ v podobě Army National Guard. Z toho je 6 těžkých ABCT, které by měly mít stejnou strukturu a (téměř) stejnou výzbroj poslední generace jako aktivní síly.

    2)

    Jakou palebnou sílu má jedna americká těžká ABCT brigáda?

    Jedním slovem ohromnou. Výzbroj 7 praporů (respektive korouhví u jednotek jezdectva) tvoří tabulkově cca 90 tanků M1A2 Abrams (plus další specializované ženijní a vyprošťovací tanky), 130+ bojových vozidel pěchoty/průzkumných vozidel M2A2/M3A2 Bradley (poznámka: každé má dvojité odpalovací zařízení na protitankové střely řady TOW2), 100+ obrněných transportérů M113 různých specializovaných verzí (z toho 14 v samohybných minometů M1064A3 ráže 120 mm) a 18 samohybných kanonových houfnic M109A6 Paladin ráže 155 mm (každé s vlastním obrněným muničním vozidlem M992).

    Protitankovou výzbroj sesednutých jednotek dále doplňuje 90 odpalovacích zařízení protitankových řízených střel FGM-148 Javelin . Mobilitu zadních vojů brigády pak doplňují stovky vozidel řady HMMWV, nákladních automobilů 4x4, 6x6, 8x8 a ohromné množství specializovaných přívěsů a návěsů.

    3)

    Podle některých odhadů (jejichž pravdivost jsem neověřoval) je počet tanků dokonce vyšší než u ruské tankové brigády. Dalšími výhodami amerických formací jsou prý mnohem početnější průzkumné síly (celá jedna průzkumná korouhev kavalerie v rámci ABCT má tabulkově například 38 průzkumných vozidel M3A2, 14 tanků M1A2 a 2 samohybné minomety M1064A3) a mnohem lepší digitální systémy komunikace, přenosu dat, identifikace a velení.

    Naopak výhodou ruských formací je v brigádě integrované silnější raketové dělostřelectvo a vojskové PVO. Američané mají tyto jednotky vyčleněné do samostatných dělostřeleckých respektive protiletadlových brigád. A to je jedna z častých a opakovaných kritik na současnou podobu amerických BCT.

    Zatímco raketové dělostřelectvo je pro USA spíše organizační problém, tak vojsková PVO (systémy krátkého dosahu) je na tom ve srovnání s Ruskem špatně. Jak po stránce kvantitativní, tak i kvalitativní (tedy u vlastních raketových systémů, protože senzory a systém řízení a velení jsou skutečně high-tech).

    Jsou i polooficiální názory, že do doby než bude dostatek nových systémů označovaných jako „IFPC Inc 2-I americké produkce, měl by se pro jednotky v Evropě nakoupit jako dočasné řešení nějaký existující PVO systém krátkého dosahu (zřejmě evropského původu, poznámka pro Američany je systém Patriot systém středního dosahu).

    4)

    Protože AČR má jednu brigádu postavenou na kolových obrněných vozidlech Pandur, tak srovnání uvedu i sílu „obdobné“ americké brigády s vozidly řady Stryker, neboli Stryker Brigade Combat Team (SCBT). Jedna taková brigáda má posádku v sousedním Bavorsku (2. jezdecký pluk/2nd Cavalry Regiment).

    Výzbroj SBCT tvoří okolo 300 vozidel řady Stryker. Z toho tabulkově cca 80 vozidel M1126 Infantry Carrier Vehicle, které plní roli obrněného transportéru pěchoty, 9 protitankových vozidel M1184 Stryker ATGM s řízenými střelami TOW2, 10 vozidel M1128 Mobile Gun System s tankovým kanónem ráže 105 mm, 32 samohybných minometů M1129 Mortar Carrier ráže 120 mm (vezou i přenosné minomety ráže 60 nebo 81 mm) a 18 tažených kanonových houfnic M777A2 ráže 155 mm.

    Protitankovou výzbroj sesednutých jednotek dále doplňuje cca 120 odpalovacích zařízení protitankových řízených střel FGM-148 Javelin. Mobilitu zadních vojů brigády pak opět doplňují stovky vozidel řady HMMWV, nákladních automobilů 4x4, 6x6, 8x8 a ohromné množství specializovaných přívěsů.

    České Pandury II (ve verzích s věží s 30 mm kanónem) mají zatím větší palebnou sílu než americké M1126 Infantry Carrier Vehicle s dálkově ovládanou věží s kulometem ráže 0.50 (12,7 mm). To se ale změní. Původní určení Strykeru pro boj v konfliktech nízké intenzity se mění na více konvenční konflikt. A proto právě 2. jezdecký pluk dostane jako první cca 80 vozidel XM/M1296 s kanóny ráže 30 mm, které jsou určené na boj s ruskými vozidly řady BMP. Ostatní vozidla Stryker brigády by pak mohly dostat upravené dálkově ovládané stanice se schopností odpalovat střely Javelin bez nutnosti opouštět vozidlo.

    Bohužel další nevýhody českých Pandurů II jsou dány šetřením českého MO. Naše pandury mají slabší základní pancéřování (jen do ráže 7,62 mm) oproti Strykerům. Doplňkové pancéřové sady byly nakoupeny jen na hrstku dosud dodaných vozidel. Podobný osud mají i protitankové schopnosti Pandurů. Věž je sice vybavena odpalovacím zařízení na protitankové řízené střely Spike, ale ta zřejmě až na pár výjimek stále zejí prázdnotou.

    US ARMY v rámci zlepšení bojových možností SCBT brigády nově reorganizuje protitankové jednotky. Všechna vozidla M1184 Stryker ATGM s řízenými střelami TOW2 a vozidla M1128 Mobile Gun System jsou/budou sloučeny do jedné švadrony těžkých zbraní, které jako celek už disponuje slušnou palebnou silou.

    5)

    Americká palebná síla ale pochopitelně není zadarmo. Podle jedné veřejné studie jedna ABCT (respektive SBCT) brigáda stojí při akvizici okolo 1,9 miliardy USD za ABCT (respektive 1,3 miliardy USD za SBCT). Roční personální náklady (včetně platů, munice na výcvik a přesunů na cvičiště v USA) stojí 250 miliónů USD (respektive 270 mil USD).

    Ročně je potřeba 117 tun operační munice pro ABCT (respektive 81 tun pro SBCT) za 2,3 miliónu USD (respektive 2 mil USD) a cvičné munice za 13,7 mil USD (respektive 11,4 mil USD pro SBCT)

    6)

    Poznámka: Kongres USA má v USA jediný ústavní právo vyhlásit válku, a v míru je pochopitelně zodpovědný za budování ozbrojených sil formou schvalování vojenských rozpočtů s velkou pravomocí upravovat návrhy exekutivy. A to je hlavní poselství tohoto slyšení. Upozornit politiky na nalezené nedostatky ve struktuře ozbrojených sil USA a naznačit budoucí možnosti.

    Zatím je to diskuze, nikoliv oficiální strategie USA (respektive Pentagonu). I když nyní je asi už jasné, že US ARMY několik let postupně řadu nápravných kroků skutečně činí (například nově formovaná ABCT brigáda, změny v SBCT,…).

  • Tesil
    20:05 15.03.2017

    PavolR V samotném článku se o korupci nemluví.Přečti si co píšeš ty a Grohmann.Vy propagujete uplácení.Já jen tvrdím,že vlastizrada nemusí být finančně motivovaná.Například může jít o politický postoj,nemusí se týkat jakéhokoli prospěchu.A ty tvrdíš,že korupce rovná se nezákonný prospěch.

  • semtam
    18:26 15.03.2017

    PavolR

    Zde vůbec nebyla řeč o tom zda byl či nebyl Tatarstán v 90. letech samostatný či nikoli. Mimochodem jako nezávislý stát nebyl uznán, protože až k tomuto aktu plého osamostatnění Tatarstán nedošel. Tak ani nebylo co uznávat. Právně se sice mohl takto považovat. Jenže k úplnému osamostatnění nedošlo. Ba naopak, jak jste již z mého odkazu zjistil, jeho postavení se nakonec přeměnilo na federativní republiku. To naopak svědčí o dobrém vztahu k RF jako takové.

    Jenže o tom nebyla řeč (nebo vlastně se to ohýbalo). Vy jste psal, že Rusko jejich referendum v roce 2002 zamítlo. Což není pravda. Rusko označilo první referendum jako neústavní a proto bylo vypsáno druhé, sice z menší voličskou účastí, ale výsledkem statusu federace. Tudíž vaše rčení je bohužel lživé. V roce 2002 Tatarstán jen upravil svou ústavu tak, aby se nebyla s ústavou RF.

    To, že použijete OSN z anglické wiki (nejspíš), kde chybí zdroj je trošku amatérské a hlavně různých iniciativ je jak máku, to už se můžem bavit o čemkoliv. Tatarstán navíc očividně nebyl nikdy plnohodnotným členem mezinárodní organizace. A hlavně v 90. letech, což už je poměrně historie. To už se můžeme bavit pomalu o platnosti rozdělení ČSFR...

  • PavolR
    10:07 15.03.2017

    semtam:
    Ohľadom prihlášky do OSN som formuloval, že z Tatarstanu taká iniciatíva vyšla, čo je pravda. Ale nespochybňoval som, že vtedy už bol súčasťou RF, lebo fakticky už bol, ale do akej miery možno rátať s jeho lojalitou.

    Kto nie je členom RF, ten proste nie je, bez ohľadu na to, aká je jej štruktúra. S tým nikto nič nenarobí a Tatarstan v 90. rokoch subjektom RF proste nebol. Subjekty RF totiž nie sú medzinárodnoprávnymi subjektmi, tým je RF ako celok. Naproti tomu Tatarstan medzinárodnoprávnym subjektom bol - bol dokonca členom niekoľkých medzinárodných organizácií.

    Tá ruská wiki potvrdzuje, že čo som písal bola pravda - teda, že vtedy sa z ruskej strany PRVÝKRÁT figuroval Tatarstan v právnom dokumente ako súčasť Ruskej federácie, len sa mi do toho primiešalo súdne zrušenie referenda, lebo som čerpal zo zdroja (wiki v angličtine), kde to nebolo natoľko rozpísané. Následne sa dostal do závesu ruských snáh o jeho integrovanie do RF, ktoré boli zavŕšené zmenami textov zmlúv o vzájomných vzťahoch.

  • semtam
    09:24 15.03.2017

    PavolR

    Tak vidíš, žádné referendum zamítnuté Ruskem, mimo to, co porušovalo ústavu a bylo opakováno. Žádné přihlášky do OSN jako samostatný subjekt.

    Ruská Federace je federace, nikoli republika. Má více či méně samosprávných celků. Ale to v jakém kontextu jsi psal a hlavně sis vymýšlel třeba rok 2002 bylo slušně řečeno zavádějící spíše přímo nepravdivé a rok 2008 se v tvém podání nekonal. Mohlo se stát, že některé hlasy po Osetii chtěli něco podobného. Jenže nebyli státotvorné tudíž nebyli odhlasovány radou Tatarstánu. Pro příklad, Kotleba chce taky z NATO a z EU. Chce Slovensko z NATO a z EU? Nechce že.

  • PavolR
    09:12 15.03.2017

    semtam:
    Vďaka za odkaz, ktorý to, čo som už prv napísal fakticky potvrdzuje. ;) Je tam čierne na bielom, že:
    - si v 1992 referende odhlasovali suverenitu a nepodpísali zmluvu o federácii.
    - v 1994 sa dohodli s Ruskou federáciou na zdieľaní niektorých kompetencií (pričom právne ešte stále nie je jej súčasťou).
    - je tam pekne vidno, ako sa začína postavenie Tatarstanu v rokoch 2002-2003 vo vzťahu k RF meniť a už začína figurovať ako subjekt Ruskej federácie, hoci ešte v roku 1997 vidíme, že Tatarstan chce vstúpiť ako rovnocenný subjekt do plánovanej Rusko-Bieloruskej Únie.

  • semtam
    08:02 15.03.2017

    pavolR

    Třeba zde:

    https://ru.wikipedia.org/wiki/...

    Je to wiki a jsou tam dobré odkazy u příslušných pasáží na to o čem píšu.

  • fenri
    07:58 15.03.2017

    Kruan - vím, že na trolly se reagoval nemá, ale:
    -to že byl z komunistické rodiny vylučuje to, že je dnes buddhista?
    -furt je mi milejší bývalý komunista (víceméně) z povinnosti v daleké zemi, než aktivní komunistka z přesvědčení ve vlastním rybníce (ano, myslím soudružku Morgherini).
    Pokud dnes na Západě je někdo aktivním radikálním komunistou, značí to, že je prostě debil. A pokud to dotáhne na TOP pozici v EU, tak je něco zatraceně špatně. A v tomto kontextu mi nějaké kádrování Šojguových předků přijde poněkud mimo. Když budu mít rakoviny slinivky, nebudu řešit zarostlý vousek.

  • PavolR
    07:44 15.03.2017

    Tesil:
    Nech pozerám, ako pozerám, bola reč o "kúpení si" pobaltských Rusov práve za účelom zabránenia ich možného zneužitia na prevrat. Vrelo odporúčam čítať s porozumením.

    semtam:
    Každý si môže pár kliknutiami vyhľadať, kto z nás má pravdu. ;)

  • semtam
    06:58 15.03.2017

    PavolR

    Ohledně Tatarstánu maličko kecáš...

    V roce 2002 nebylo žádné referendum ze strany Ruska vyhlášeno za neplatné. Rozhodovat o platnosti referenda 10 let poté, je na hlavu postavený. V roce 2002 došlo už k několikátému přijetí nové ústavy Tatarstánu jejich radou. A ne žádné zákazy ty kecko.
    Mimochodem to referendum v roce 1992 bylo referendum pro nezávislou republiku ve federaci. Ovšem neproběhlo dle platné ústavy a tak v roce 1993 se opakovalo.

    V roce 2008 z Tatarstánu nevyšla žádná žádost o členství v OSN. Opravdu už nevím kde to bereš. Jo, je možný, že někdo ji poslal, ale určitě ne Tatarstán jako takový.

    A mimochodem, prezidentské volby v roce 2012 pro Republiku Tatarstán jsou následující výsledky: Putin 82,7% a na druhém místě Zjuganov s 9,7%.

    Než začnete fantazírovat o podvodu voleb, připomenu jen to, že Tatarstán má velkou míru samostatného rozhodování ve svých vnitřních věcech.

    Ale chápu, propaganda musí být i kdyby na gorbáče nebylo. Přeji dobré ráno.

  • Tesil
    18:32 14.03.2017

    Takedo snad pan Tesil.
    PavolR. mezi korupci lze zařadit např.manipulaci voleb,nezákonné odposlechy(Vymětal 2006).Proto USA odposlouchávají své spojence.A podle Wiki je i vlastizrada nebo převrat formou korupce.Takže Grohmann vlastně nabádá k nezákonému jednání.

  • Takeda
    21:25 13.03.2017

    Tesil: Tak pro Vás snad pan Grohmann...

  • PavolR
    20:39 13.03.2017

    Tesil:
    Korupcia ako trestný čin sa týka iba získania nezákonného súkromného prospechu.
    Naproti tomu keď Vám zvýšia dôchodok, znížia daň z príjmu, dajú možnosť zvýhodneného štátneho úveru atď. ... to už je každodenná politika.

  • Tesil
    19:54 13.03.2017

    Grohmanne korupce je trestný čin,ale ve vztahu k Rusku je povoleno vše.Tedy i opačně Rusové mohou používat metody,které uznají za vhodné.

  • Kruan
    12:45 12.03.2017

    asdf: na téma Tatarstánu ti odpověděl PavolIR

    A co se týká toho údajného "Buddhisty", díky za link na článek. Jasně se tam píše, že se jedná o bolševický kádr z pěkně kované rodiny.

    Buddhista-komunista, armádní generál a zároveň ministr obrany? Tak to je dost komediální koktejl :-) .

  • Stanyk
    10:00 11.03.2017

    Jak dál v případě ochrany pobaltí?
    1) Na politické úrovni se pokusit o integraci dalších států do NATO, zejména Švédska a Finska. Z vojenského hlediska by bylo bezpochyby velkým přínosem mít za humny moderně vybavedné armády uzpůsobené též na námořní vyloďovací operace, byť menšího rozměru. Tyto státy mají své ostrovy, mají taktiku jak je ochránit , mají lodě a cvičí obojživelné operace. Taktéž by šlo použít v dostatečné blízkosti zázemí těchto států pro logistické operace.
    2) Udržet stálou rotaci spojeneckých vojsk v pobaltí s přítomností USA, byť menší jednotky na území Pobaltí.
    3) V příapadě eskalace vztahů způsobených tvrzením Ruska o umístění jaderných hlavic namířených na spojenecké jednotky připravit základny v pobaltí na umístění spjeneckých hlavic. Jde hlavně o princip necouvat, nehnout, ale tvrdě si stát za svým. Ostatně rozdílnost v postoji vůdců ČSSR x Jugoslávie vůči představitelům Sovětského svazu dává jasný klíč k pochopení přístupu vůči Rusku a jeho představitelům.. není třeba nic složitého zkoumat.
    4) Na politické úrovni členských států reagovat na zvyšující se napětí též ekonomicky, jak to činí Rusko.. omezení zakázek pro Ruské firmy apod. Viz. Temelín... jsem ale realista a chápu že tohle je asi nejméně průchozí bod, o peníze jde až na prvním místě.
    5) Ostatní tu bylo zmíněno, základny, cvičení, logistika.
    6) Nepodlehnout propagandě typu: raději Rus v tanku než migrant v dodávce. => ANI JEDNO ANI DRUHÉ.

  • PavolR
    08:58 11.03.2017

    Lojálna zbrojnica, milý asdf, lojálna.
    O tom, že ide, spolu so susedným Baškirskom, o jednu z najvyspelejších oblastí Ruska nikto nepochybuje, ale ak sa pozrieme na vývoj Tatarstansko-Ruských vzťahov, vôbec nemajú dôvod byť lojálni, zvlášť keby nastala situácia, že by mali svoju prosperitu položiť na oltár Matičky Rusi. ;)
    Tatarstan vyhlásil v roku 1990 nezávislosť (neskôr potvrdenú referendom v 1992) a nepridal sa k zväzovej zmluve Ruskej federácie. V roku 1994 bol s Ruskou federáciou podpísaná dohoda o rozdelení kompetencií zaručujúca status quo vo vzájomných vzťahoch. V roku 2002 bolo referendum o nezávyslosti vyhlásené zo strany Ruska za neplatné a z Tatarstanu bol urobený subjekt Ruskej federácie. V roku 2008 vzišla z Tatarstanu žiadosť o uznanie a členstvo v OSN.

  • asdf
    07:58 11.03.2017

    Kruan > Lokalna zbrojnica Ruska ?

    Sidli tam napr tito https://en.wikipedia.org/wiki/...
    Ty produkovali Tu-160 a budu sa tam modernizovat.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/...
    Podla tohto tam robili aj Tu-22 a momentalne tam robia Tu-214 a Mil Mi-17. Vyrabaju sa tam Kamazi.

    Prehlad toho co sa tam robilo https://fas.org/nuke/guide/rus...

    Podla tej wiki ja zivotna uroven Tatarstanu 4 krat vyssia ako v Rusku. Nie je ta oblast potom uspesna ?

    Odkial sa bere ze najlepsi minister obrany je budhista ? Napr. toto
    http://www.ceskatelevize.cz/ct...

    Podla CT24 citujem " menování nového muže bylo překvapivé a zřejmě také hodně vycházelo z potřeby rychle najít kompetentní osobnost jako náhradu za zkompromitovaného Anatolije Serďukova. Ale zdá se, že Putin při volbě jeho nástupce nemohl mít lepší."

    Takze CT24 si mysli, ze Putin nemohol menovat lepsie muza ako jeho za ministra obrany. Aj CT24 podlieha ruskej propagande ?

    Nech sa paci, tu je celkom dobre zhrnuta jeho kariera.
    http://zpravy.idnes.cz/sojgu-s...

  • Kruan
    00:42 11.03.2017

    fenri: není té ruské propagandy až hanba?

    Odkud se bere informace o tom, že nejlepší ruský ministr obrany je buddhista? Fakt je buddhista?? Kurník, fenri, kam na to chodíš?

    Stejně jako informace o tom, že Tatarstán je úspěšnou a loajální zbrojnicí Ruska?


    Takové informace mají stejnou hodnotu, jako kdyby jsi napsal, že největší fašista všech dob byl a je kníže Vladimír.

  • Beld
    16:27 10.03.2017

    Ja uz jsem pomerne davno dospel k zaveru ze "mir na zemi" jeste minimalne par desitek let nebude ( i kdyby treba v rusku\cine zavladla demokracie , novy nepritel se vzdy najde\vytvori ) . Na to se proste otaci ve zbrojeni prilis mnoho set miliard dolaru\euro\rublu rocne ....

    Cili dokud se to nebude dotykat primo CR potazmo to nepreroste v jaderny konflikt .............. "hrajte si" .............

  • Takeda
    16:27 10.03.2017

    Danny: A není to spíš tím, co všechno rusové dělají, než propagandou?

  • danny
    13:37 10.03.2017

    Jan Grohmann, Fenri: naprostý souhlas. Bohužel, v poslední době se díky stále napjatější komunikaci ze strany politiků a médií setkávám s řadou těch koupených, kteří zažívají drobné rozčarování a přestože ještě před dvěma-třemi lety byli plně integrováni do západní společnosti, cítí se být vytlačování zpět.
    Přispívá k tomu někdy příliš laciná propaganda (viz. produkty think-tanku Evropské hodnoty a pod...), kterou oni vnímají jako to, před čím utíkali. A potom zjevné, a rostoucí předsudky. Opakovaně jsem byl svědkem změny chování hotelového personálu a úředníků, když např. můj kamarád po konverzaci v angličtině vytáhne ruský pas.
    Je zajímavé sledovat, jak se z původně ostrého Putinova kritika a vyznavače evropských hodnot mění na neutrála, až obhájce, který se čím dál častěji ptá: a v čem jste vlastně lepší?

  • palo satko
    13:31 10.03.2017

    Grohmann, ta uvaha, že ich skorumpujete a niečo voči Rusku vyhrate, odporuje realite. Rus alebo Činan ked zbohatne može svoje aktiva vyviest na Zapad a vo svojej zapadnej firme podnikat a ked dostane nejake občianstvo kašlat na ruske zaujmi. Ale ked ma svoje aktiva v Rusku, alebo Činan v Čine musi držat "hubu a krok" a v pevnej jednote so stranou a ludom rozvijat rusku alebo činsku ekonomiku a danami prispievat na spoločnost. Na to s podporou väčšiny Rusov dohliada Putin a v Číne ustredny vybor Komstrany Číny.
    nakoniec Viktor Koženy je niečo ako podla vašeho planu skorumpovany Čech a mate pocit, že Českej republike chyba?

  • Jan Grohmann
    10:19 10.03.2017

    Feri: Kromě brutálního konfliktu by bylo zásadní získat ruskou populaci Pobaltí na svou stranu (což se v některých zemích upřimně řečeno nikdo zas tak moc nesnaží), klidně formou, že si je de facto koupíme.

    Přesně, to je ta cesta. S tím souvisí i některé názory pana Kmoníčka. Podle něj, když Rus nebo Číňan zbohatne, nechce být více Rusem nebo Číňanem, ale chce žít jako na Západě. Koupí si německou limuzínu, iphony, vinici v jižní Francii, byt v New Yorku a děti pošle studovat na Harvard.

    Tohle je síla Západu vůči Rusku, Číně i Muslimům - prostě si je koupíme na naší stranu, chcete-li zkorumpujeme je. :)

  • fenri
    07:39 10.03.2017

    Sklad ve Vilniuse je v první řadě věcí litevské vlády, potom dlouho nikoho a potom NATO a pak už vůbec nikoho.

    To, že k tomu Rusové spustí mediální kvikot je stejná nedůležitá show, jako když naše média a politici spouštějí stejný kvikot ke kdejakému cvičení, či redislokaci Rusů. Prostě pára nad hov...m.

    Nicméně já se nebavím o nějakém skladě či jedné malé základně na Slovensku. Na východě NATO chybí masivní, redundantní a chráněné logistické struktury pro udržení velkých vojenských celků v dlouhodobém boji a chybí dopravní koridory k nim.

    Letecky (navzdory působivosti floty Globemasterů a Galaxy) je nesmysl cokoliv tam dlohodobě v případě ostrého konfliktu tahat. Tahle letadla nebudou v příliš bezpečí už někde za Odrou a nebudou mít kde přistát. Navíc nemají dost kapacity.

    Vlaky to tam po pár zranitelných tratích a mostech pojede dlouhé dny, o silniční síti nemluvě.

    Myslím, že nejzažším stabilně a bezpečně udržitelným přístavem pro dlouhodobé zásobování je Gdaňsk, ale spíš Štětín. Dál na východ by už pomalé transportní lodě riskovaly. NATO si nepochybně dokáže vynutit nad Baltem (či jeho velkou většinou) námořní superioritu, ale slabé lodě v neustálém pendlu bez velkých ztrát za Gdaňskem neuchrání před letectvem, Bastiony a jinou havětí. Klajpeda by se na začátku dala používat jako přístav pro rychlé vojenské lodě, ale stejně...přes Královec by to byl problém, asi neřešitelný.
    Tj. je potřeba velmi silná A2/D2 ochrana Pomořanska, rozsáhlé sklady a redundantní komunikace a produktovody ve směru Západ-Východ. Rezervy potom na Slovensku, kde by byly chráněné, dobře na středu pro sever i jih, byť poněkud obtížně transportovatelné v severo-jižním směru.

    Takovéhle hraní si Simcity by pro případné ruské plány bylo neporovnatelně větším problémem, než různé spanilé jízdy Dragounů a šachování s pár prapory o párstech mužích (to má nahnat strach jako komu?). Vdyť tohle je otázka krátkého zábavného cvičení čtveřice Aligatorů, jedné salvy kontejnerové munice ze Smerče či pár Iskanderů nebo Ch-55 aspol.

    Je třeba si uvědomit, že uspořádáním Polsko-Kaliningrad-Pobaltí se všichni drží v šachu navzájem a bez brutálního konfliktu se na tom těžko něco změní. Pro případný brutální konflikt NATO má sice sílu, ale nemá jí tam jak dostat a nemá zázemí, jak jí tam udržet.

    Kromě brutálního konfliktu by bylo zásadní získat ruskou populaci Pobaltí na svou stranu (což se v některých zemích upřimně řečeno nikdo zas tak moc nesnaží), klidně formou, že si je de facto koupíme. Pořád to vyjde směšně levně, než mít několika milionovou pátou kolonu.
    Zároveň je (spolu s poučením z ČSR 30. tých let) jasné, že mnohonárodnostní státy jsou v případě krize extrémně křehké, nestabilní a krvavé. V tomto kontextu lze tahání muslimské a další populace na Západ vnímat jako kopání si hrobu.

    A ačkoliv jsou Rusové samozřejmě hrozní primitivové, ožralové a agresivní hovada, možná by stálo za to, lehce se kouknout, jak se jim daří držet ten slepec po kupě. Ne, nemají jeden přístup, jeden scénář, mění se to v čase, dost se jim nepovedlo, ale furt to drží. Ano, jistě, Rusko (jako každý den) nejpozději zítra zkrachuje a pozítří se rozpadne, ale zatím to vypusťme.
    A nemyslím si, že všechny metody, co používají jsou dobré a transplantovatelné, ale stojí za zvážení, proč třeba Tatarstán je úspěšnou a loajální zbrojnicí Ruska, proč nejlepší ministr obrany Ruska za posledních X desítek let (OK, laťka nebyla vysoko) je buddhista exotického původu apod. Nakolik střípků z té mozaiky by mohlo být ispirativních. Určitě v tom bude mnoho prvků šikovně aplikovaného macchiavelismu.

  • len-on17
    21:21 09.03.2017

    Hej jude!Ta tvá převzatá úvaha na glbání mozků zdejších uhráků, má jednu drobnou chybku! Rusko nikdy nenapadne "pobaltské státy"! Je to fikaná židovina jako ty sám, že jo, jude! Všichni to ví, i ty přece nejsi takovej kokot abys věřil takovým cypovinám!Nebo jo?

  • leviathan
    20:36 09.03.2017

    fenri : ano, to mate pravdu, mne je to jasne, len Superme ma evidentne pocit, ze kazdy sklad municie vo Vilniuse je provokacia nasich vseSlovanskych bratov.

    Na Slovensku je to so zakladnami NATO trosku problematicke, ale postupne to ide. Vlada sa boji a tak robi iba male kroky. V Bratislave -Vajnoroch je nove koordinacne, velitelske centrum NATO. V Ruzomberku su casti spolocneho spojovacieho modulu NATO (neviem presne co to je) a teraz Amici zverejnili verejne obstaravanie na vystavbu vojenskych budov v SR. Proruske weby uz asi tyzden hystericky vyvreskuju. Pravdepodobne ide o budovy suvisiace s nakupom Black-Hawkov, ale ... :) moze to byt aj nieco vacsie.

    http://www.topky.sk/cl/100535/...

  • leviathan
    20:16 09.03.2017

    Estonci rozbiehaju projekt datovych ambasad, spolu s Microsoftom. Riadenie a prevadzka zakladnych spravnych funkcii statu bude mozna zo zahranicia. Bude mozne udrzat chod statu v cinnosti aj v case okupacie, mimo kontrolu okupanta. Zaujimavy projekt:

    https://blogs.microsoft.com/mi...

  • semtam
    19:55 09.03.2017

    PavolR

    Ono je v podstatě jedno, jak se to stane (hypoteticky). Moje "strategie" :) není závislá na průběh obsazení, ale na vysílení okupanta. Jinak puč opravdu nepovažuji za životaschopný. Protože podmínka aby měl mít úspěch je ta, že všichni sklopí v Lotyšsku uši a šmitec. Což se mi zdá nereálné.

  • PavolR
    16:44 09.03.2017

    Superme:
    To o čom hovoríte, je stav, keď sa potencionálny agresor rozhoduje na základe reálnych a jednoznačných poznatkov o tom, čo si dovoliť môže a čo už nie.
    Dovolím si ale pripomenúť, že dve z najväčších konfliktov po 2.sv.v. (čo do počtu zainteresovaných strán), teda Kórejská vojna a Vojna v zálive, vypukli na základe mylných vyjadrení amerických diplomatov, že USA nezasiahne.
    A to išlo iba o vyjadrenia "obyčajných" diplomatov. Dnes nikto, ale absolútne nikto nemá istotu, čo v nasledujúci deň, či v nasledujúcu hodinu, zatwittuje americký prezident.

  • Superme
    15:37 09.03.2017

    Takeda - Když sleduji současnou "imigrační krizi", tak takový Němci nebo Švédi opravdu "vsadili budoucnost vlastní země pouze na víru, že ti malí růžoví zmr#i jsou rostomilí a neublíží kuřeti" :) Ovšem to je jiné téma.

    Ale abych odpověděl. Pobaltské státy jsou součástí NATO, kde má hlavní úlohu USA - tedy jaderná velmoc. Stejně tak je v NATO většina Evropy. Samozřejmě je otázkou, jak by spojenci zareagovali a zda by byli ochotni pro Pobaltské státy riskovat jadernou válku. Pokud ano, pak může být Pobaltí v relativním klidu. Putin ani nikdo jiný si to prostě za těchto podmínek nedovolí. Pokud by spojenci z NATO ovšem nebyli ochotni toto riskovat, pak by je Rusové v pohodě obsadili.Jiná věc je - hlavně v případě Lotyšska - že by proběhla "revoluce", kdy by byla násilně svržena vláda pro-ruskými obyvateli. Něco jako Majdan na Ukrajině, jen samozřejmě naopak.

  • palo satko
    15:27 09.03.2017

    Radovan, už davno som sa tak nepobavil, ako pri vašom orodovani za Lukašenka. Pripomenulo mi to stary dobry zaklad americkej zahraničnej politiky, ktory definoval F.D. Roosevelt v roku 1939: "Somoza may be a son of a bitch, but he's our son of a bitch." "Somoza je možno skurvysyn, ale je to naš skurvysyn". Vy ste ochotny adoptovat už aj komunistu.

  • Radovan
    13:01 09.03.2017

    V těchto strategicko - vojenských úvahách o ubránitelnosti Pobaltí se zapomíná na klíčovou pozici Běloruska.
    Je přeci obrovský rozdíl jestli stovky kilometrů dlouhou hranici Litvy a Lotyšska s Běloruskem by bylo možno považovat za bezpečnou, z které nebezpečí nehrozí a nebo nepřátelskou, z které by dokonce hrozil i útok. To samé se vzdušným prostorem.
    Stačí se podívat do mapy. Pokud by někdy nějakým způsobem došlo ke včlenění Běloruska do Ruska (i třeba jen vojensky), tak to úplně změní situaci ve východní Evropě. Byl by to ruský klín do Evropy. Pozice Pobaltí by byla ještě beznadějnější, o dost horší pozici by mělo i Polsko a Ukrajina.
    Myslím, že pokud Rusko bude chtít někde pokračovat v obnovování vlivu a kontroly nad územím, které mu kdysi patřilo v dobách SSSR, tak to zkusí v Bělorusku.
    Lukašenko ví moc dobře kdo Putin je a jakou roli hrál na Ukrajině a poslední 2 roky obrací. Hraje moc vysokou hru (např. o ruských základnách v Bělorusku, o cenách plynu..) a zatím mu vychází.
    Je na Západu aby Lukašenkovi co nejvíc pomohl a vyšel vstříc. Protože to zda je Bělorusko přítel a nebo protivník je a bude klíčové.

  • fenri
    10:02 09.03.2017

    Leviathan:
    souhlasím (výjimečně;-)) s Takedou.
    Co by mělo dělat NATO? Adekvátně posilovat celkově a hlavně pracovat na logistice směrem na východ.
    Tohle šíbování s pár prapory (a s humbukem a silnými řečmi kolem) bez logistických tras je směšné a v podstatě to jen ukazuje slabost a strach.

    Ideální by bylo rozsáhlé logistické zázemí na Slovensku (je to po ruce a zároveň geograficky výborně chráněné), doplněné A2/D2 zajištěním. To samé (možná na nižším a operativnějším stupni) někde mezi Mazurami a Gdaňskem.

  • jarpe
    09:52 09.03.2017

    leviathan:
    NATO už je pěkně dlouho destabilizované. Útokem na pobaltí by jen docílili stabilizaci NATO a to přece nechtějí.

  • leviathan
    08:59 09.03.2017

    Superm : uz mi to zobral z huby Takeda, ale musim sa vas to opytat, co by podla vas malo NATO robit? Modlit sa? Alebo zrusit armadu a mavat duhovymi vlajockami? Asi zrusit NATO a hromadne sa vratit do lona maticky Rusi.

    Co by Rusi ziskali hybridnou vojnou v Pobalti? Destabilizaciu NATO?

  • PavolR
    07:49 09.03.2017

    semtam:
    ... alebo by sa báli, že sa súčasne niečo plánuje aj proti ich vlastnému územiu ...

    V koncepte, ktorý som načrtol nie je ani zďaleka podstatné, či nakoniec uspeje, alebo nie, ale vytvorenie zmätku v pravej chvíli na pravom mieste, hoci aj ako odpútanie pozornosti od niečoho iného, pre Rusko omnoho dôležitejšieho ... a samozrejme široká paleta možností k diskreditácii NATO a ovplyvňovaniu verejnej mienky. Ak by pre neschopnosť NATO správne zareagovať v pravej chvíli predsa len čo i len čiastočne uspel, to by bol iba bonus.

  • Takeda
    07:38 09.03.2017
    Oblíbený příspěvek

    Superme: Ale vždyť je úplně jedno, jestli Pobaltí hraničí s Ruskem, nebo státem mončičáků. Fakt je, že kdyby hypoteticky mončičáci zaútočili, tak nás smetou. Vůbec se neřeší, jestli mončičáci zaútočit chtějí nebo by spíš raději pískali blahem, když je budem drbat na bříšku.

    Vojáci musí být ready na každou eventualitu. Nic víc nic míň. Nebo vy byste vsadil budoucnost vlastní země pouze na víru, že ti malí růžoví zmr#i jsou rostomilí a neublížili by kuřeti? Já ne.

  • Superme
    06:40 09.03.2017

    liberal shark - Zase neznalost či čistá provokace? Válku v Jižní Osetii začala Gruzie, když zaútočila na ruské mírové jednotky. To mimochodem uznali i USA nebo Německo a pokud se nepletu, potvrdil to i soud :D V Moldavsku žádná válka nebyla, jen mají její obyvatelé silné proruské postoje - to je zřejmě ta agrese. Ukrajina zde je probíraná téměř v každé diskuzi, takže to řešit nebudu, ale myslet si, že za tu válku může "Putin, Putin a nikdo jiný!" je fakt směšný. Hlavně v případě, když se člověk podívá, co to všechno začalo ;)

    K tématu: může mi někdo říct, co by vůbec Rusové získali, pokud by se pokusili násilně získat Pobaltské státy? Nebezpečí je někde úplně jinde než v Rusku. Spojenectvím s Ruskem bychom získali mnohé - hlavně oslabení Číny. Jenže proč by soudruzi z Bruselu chtěli oslabit své ideologické přátele, že?

  • liberal shark
    05:13 09.03.2017

    Nejhorsi na tom je poznani, ze Putin pro ozbrojenou agresi nepotrebuje racionalni duvod. Jeho dosavadni utoky na Moldavii, Gruzii a Ukrajinu mu prinesly jen vydaje a problemy navic.

  • GAVL
    23:51 08.03.2017

    Podle posledních zpráv na Idnes, jsou zřejmě větším narušitelem klidu v Pobaltí, spíš vojáci některých členských států NATO než Rusové. :D

    Správné řešení není být schopen ubránit Pobaltí během prvního týdne. Správné řešení je být schopen vytlačit agresora zpět a dalším postupem ho donutit kapitulovat.
    Rotace jednotek NATO je nezbytná z politického hlediska jednotlivých států.
    Pokud nebudou vojáci ostatních členů NATO např. v Estonsku a Rus tam vlítne , tak občané třeba Británie nakonec mohou usoudit ať si Rus Estonsko nechá.
    Pokud tam , ale Rusové zmasakrujou britskej turnus ( což by byl velmi pozitivní stav pro NATO) britský občan pravděpodobně začne volat po odplatě. I kdyby to bylo občanům volný tak armáda už bude mít důvod něco spustit.

    Takže je nezbytné tam vyslat cokoli co mohu postrádat , ale musí toho být tolik aby to dobře vypadalo v TV až to bude rozstřílený na cucky.
    Největší hloupost by byla snažit se budovat silné a bojeschopné vševojskové uskupení s PVO atd v hloubce Pobaltí. Jen by to oslabilo a spíše i narušilo schopnost další reakce a získání iniciativy.
    Jednotky vševojskového složení s PVO atd. pro obranu Pobaltí bych stavěl až na území Polsko Litevské hranice. Abych mohl zamezit v první fázi odříznutí Pobaltí od zbytku aliance.

    V druhé fázi obrany by bylo nezbytné eliminovat a tedy obsadit oblast Kaliningradu. No a poté postupovat přes celé Pobaltí a vytlačit Rusa pryč. Pravděpodobně by se šlo i do Běloruska. Neboť z jeho území by operovali minimálně ruské speciální jednotky. I kdyby se Bělorusko tvářilo jako neutrál.

  • Kozlus
    22:02 08.03.2017

    Petr M:
    Teoreticky ano, ale jak se tam ty posily dostanou? A jake vlastne posily? A ukryvani zbrani a zasob? Myslis, ze se tohle da udelat nepozorovane? A kam se to ukryje?

  • semtam
    21:41 08.03.2017

    PavolR

    A důležitá věc. I kdyby to nějak tak proběhlo v Lotyšsku jak popisujete. Estonsko s Litvou by asi nečekali a šli by na pomoc. Jak horečně je otázka. Tím se zase dostává k tomu co jsem na začátku psal.

  • Petr M
    21:40 08.03.2017

    Podle studie Rusko obsadí Pobaltí během 36 h až 60 h. Obsazení nezabrání ani tři zmíněné prapory NATO, především díky naprosté absenci prostředků protivzdušné obrany (PVO).

    S tímto nelze souhlasit, pokud by se Nato soustředilo na obranu velkých měst, kde by byly připravené, ukryté velké zásoby potravin, munice, vybavení, atd. Tak by dobytí celého pobaltí trvalo znatelně déle, jistě by se města udržely do doby, než dorazí posily, protiútok. Stačí se podívat, jak obtížné je porazit bídně vyzbrojené islamisty, v Iráku Sýrii, i přes mohutné bombardování.

  • jj284b
    21:32 08.03.2017

    tak hlavne NATO je obranny pakt, s ucelom branit clenov.. ak toho nie je schopny tak je zle... takze hladat vsetky moznosti ako byt schopny svojich clenov ochranit pred vonkajsou agresiou je absolutne normalne...

  • Kozlus
    21:31 08.03.2017

    Hm, "obyvatelstvo" paralizuje silove slozky, nasledne nejake akcnejsi jednotky obsadi parlament a dojde k prevratu. Co je na tom spatneho? Na UA nam to fungovalo nadherne, tak nemuzeme drzkovat, kdyz nam to nekdo vrati.

  • semtam
    21:22 08.03.2017

    PavolR

    V Lotyšsku je 25% obyvatel hlásící se k ruské národnosti, tudíž 1/4. Ale vím na co narážíte. Zase, provést puč je poměrně složitá věc a hlavně, efekt armády či polovojenských sil zůstává zachován. i kdyby puč nastal, jak dlouho by byl životaschopný? Asi moc dlouho ne.

    Ale dobře, došlo by k obsazení a Lotyšská armáda by byla paralizovaná místním obyvatelstvem. Tudíž místo několikahodinové války by bylo po válce, ale místní odpor zůstává. Občanská válka je myslím málo pravděpodobná. Spíš by tam byla ruská armáda. A poté by již probíhalo, to co jsem popisoval. Začátek by byla míň vyhrocenější, ale následné akce vlastně stejné. Moje myšlenka se ani nezaobírá hlavním bojem. Protože výsledek je spíše dán, ale tím co bude potom.

  • fenri
    21:11 08.03.2017

    Těžiště zájmu Ruska je úplně jinde, než v Pobaltí (tedy za předpokladu, že se jim nesáhne na Královec). Sever a Čína+zpevňování křehkého podbřišku. Ač je to možná pro některé lidi zde frustrující, západ je pro Rusko v podstatě nejvíc v pohodě. Jsou tam stabilní státy, které mají mají citlivou (protože sofisitikovonou, prosíťovanou) infrastrukturu (a populaci), kterou mají Rusové na dostřel. Zároveň zde není nic, co by z jejich pohledu vynahradilo náklady (hlavně postwar ekonomické) spojené s dobytím území. Stačí ji jednou za čas udělat cvičení, podpořit pár drobáky nějaké tajtrlíky a vydat silné prohlášení a pak s pobavením sledovat kvokání a hektické přesuny jednotek (které jsou ovšem vojensky příliš slabé, než aby měly jiný smysl, než dobře vyoadát v médiích). Reálné nebezpečí leží dole, mezi Kavkazem a Vladivostokem a Rusové to zatraceně dobře vědí. A reálné bonusy a skutečný zájem, o který se bude Rusko drát i vyhraněně a tvrdě leží na severu.

  • PavolR
    21:03 08.03.2017

    semtam:
    V prípade Estónska a Litvy súhlasím, ale čo také Lotyšsko? Bezmála 1/3 obyvateľstva sú Rusi, ktorí sledujú výlučne ruské média a ktovie, aké majú vo zvyšku populácia zastúpenie exkomunisti, ktorí by podporili Kremeľ už zo zásady.
    Videli sme počas pokusu o puč v Turecku, do akej miery dokážu aj neozbrojené, cez médiá (po vystupňovanej štvavej kampani) mobilizované masy obyvateľstva paralyzovať vojenské jednotky, snažiace sa získať kontrolu nad strategickými bodmi. Do toho primiešať niekoľko tisíc ozbrojencov a v priebehu jedinej noci by mohli získať pod kontrolu nielen rozsiahle časti Lotyšska, ale i samotnú Rigu. V takom prípade by sa to nemuselo obmedziť na lokálny separatizmus, ale na zvrhnutie vlády a jej nahradenie nejakým dočasným orgánom, na ktorého čele by mohol stáť hoci aj etnický Lotyš. Ciele by boli deklarované: dať každému občianstvo, vystúpiť z NATO a pod...
    Čo by mohlo robiť NATO v takomto prípade?
    Zasiahnuť alebo nezasiahnuť?
    Ak zasiahnuť, tak pod akou zámienkou?
    Ako by bol taký zásah vnímaný na domácej pôde a ako vo svete?
    Ruská federácia by si umývala ruky, vediac, že nemôže stratiť, jedine získať.

  • semtam
    20:56 08.03.2017

    Wenet01

    Tak, když to přeženeme, ano úplně vyhladit, přesídlit a bůhví co by asi zvládlo. Jenže praxe bývá jiná a to o čem píšete s tím souhlasím. I mě tam chybí nějaký racionální důvod. Ale i kdyby se tak stalo, tak myslím, že jak jsem popsal válečný průběh tak si myslím, že by se mohl přibližovat realitě. Jenže chybí onen důvod. Jediný důvod, který mě napadá, je ten. Že kdyby to někde ruplo a nemuselo zrovna v Pobaltí. A v Pobaltí bude silná koncentrace vojsk NATO, tak Pobaltí dostane ránu z milosti. Je hned u Petrohradu a tam nebudou nic riskovat.

  • semtam
    20:48 08.03.2017

    Jan Grohmann

    Souhlasím, jen by chtělo (myslím všeobecně, ne konkrétně na vás) rozvést, proč tu hru musíme hrát. Ano, vztahy se s Ruskem ochladili na Ukrajině. Jenže v podstatě ono moc toho na Ukrajině ani moc nechce. Když se nad tím zamyslíme, Krym byl spokojen. Ukrajina ho nepotřebuje. Donbas chtěl být Krymem, ale nebyl. Čas ukáže, ale radši bych viděl, kdyby Evropa s Ruskem spolupracovala a naopak!!! Pro Evropu může být Rusko zajímavější než jiný stát v sousedství EU. trochu mi to připadá tak, že kdo chce víc nemá nic a to myslím, jak pro Evropu, tak pro Rusko.

    Možná někteří budou chtít na mě reagovat pomocí dogmat a polopravd. O to nestojím, jen chci navodit zamyšlení, v čem Evropa dělá chybu a v čem Rusko. Samozřejmě bez stereotypů.

  • Wenet01
    20:43 08.03.2017

    Udržet by ho zřejmě dokázalo...při těch silových poměrech, by ho pravděpodobně dokázalo kompletně vyvraždit a vysídlit...ale ono a to tam máte obsaženo...Proč? Co by tím asi tak získalo? Jdou tam kde je vítají kytičkama, protože těch míst je díky komunistickému malování hranic s citlivostí k etnické otázce jim vlastní, docela dost....i kdyby nakrásně vlétli do pobaltí, čemuž moc nevěřím, zastaví se opět tam kde na ně budou padat kytky...Tbilisi je pak okupačně nezajímá (jako velmoc je však zajímá jistě)...otázka je proč Tbilisi zajímá Osetie, ale to je jiný příběh.
    Malý stát včetně našeho má umět kousat...bohužel namísto co nejširšího zapojení veřejnosti do obrany země, se u nás vedou kecy zda má mít civlista zbraň a zda není fakt, že někdo za své peníze cvičí, vlastně porážkou státu, který má monopol na násilí

  • Jan Grohmann
    20:34 08.03.2017

    Co se týče reálnosti útoku, není to ani tak o tom, zda Rusko skutečně Pobaltí napadne, ale o "možnosti útoku". Pokud jste v dané oblasti vojensky silnější než protivník, můžete jednoduše lépe prosazovat svou vůli proti protivníkovi/konkurentovi. Ostatně, mocenský růst Ruska toho je důkazem.

    Neznamená to hned, že začnete třetí světovou. Je to prostě politická hra, kterou je nutno hrát.

  • semtam
    20:21 08.03.2017

    Sorry, trochu víc jsem nevychytal skloňování :(

  • semtam
    20:18 08.03.2017

    Myslím, že se s tím moc fantazíruje. Nejlepší obrana Pobaltí? Dle mého názoru to máme přímo před nosem. Estonský styl.

    Estonsko, země velikostí Slovenska, počet obyvatel lehce přes milion. Do obrany dává dlouhodobě "slíbená" 2.2% HDP (jejich ekonomika se velikostí na obyvatele rovná naší). Ozbrojené síly staví plánovitě a dle všeho poměrně efektivně. Mimo běžné armády existuje tzv. Estonská liga obrany. Je to něco na způsob Svazarmu či spíše DOSAAFu. Liga obrany má poměrně široký záběr ve společnosti a z toho plyne vysoká bojová připravenost.

    Hlavní zbraní Estonska je tím pádem efekt, že nepřítel získá míň, než ztratí. To, že Rusko by dokázalo pobaltí obsadit je velmi pravděpodobné i s pomocí Pobaltí od NATO. Jenže dokázalo by ho udržet? Pro Rusko by obsazení Pobaltí znamenalo krvavou lázeň a velmi dlouhou vyčerpávající válku.

    Na nějaké Krymské scénáře můžeme zapomenout. V Rusku a to se zapomíná je stále v paměti Afghánistán a na Krymu či Donbasu šli jen proto, že je tam vítali kytičkama. Obdoba Sýrie. Můžeme vzpomenout na válku v Osetii. Když Gruzie napadla Osetii, Rusko mělo sílu válku ukončit v Tbilisi. Nestalo se tak. Zůstali zase tam, kde je vítali kytičkama.

    Tudíž stačí mít schopnou armádu a silné polovojenské či aktivní zálohy (pro Pobaltí). I velká síla spojenců NATO může být rozdrcena, ale důležité je co se bude dít pak. I ruská veřejnost by nesla nevoli, kdyby se Rusko utápělo v obsazeném Pobaltí. Ta afghánská zkušenost je opravdu stále živá.

    Proto pokud budou pobaltské státy stavět armádu efektivně a dávat do ní náležitou finanční část, tak mají vlastně vyhráno a je to ta nejlepší zbraň co má sílu protivníka odradit, či mu řádně zatopit.

  • Wenet01
    19:49 08.03.2017

    O reálnosti té ruské útočné hrozby svědčí ilustračně i financování Pobaltských armád...tzn. intelektuální cvičení vystřídá to vojenské a to je asi tak vše co je na kauze ruského útoku na Pobaltské státy podstatné. My máme nepřítele, oni mají nepřítele což armádě dává smysl a politikům téma a všichni jsou šťastní.
    Přičemž obě strany si asi v hloubi duše nepřejí, aby k tomu kdy došlo...jen ta představa. RF by si za cenu ničím nezajímavého kousku země odřízlo západ a v zoufalství by skončilo v Čínském chřtánu definitivně. Západ by si pak ukázal reálnou schopnost NATO v počtu výmluv, proč polovinu států sice Ruský zábor Pobaltí hluboce znepokojuje, ale nehodlají s tím naprosto nic dělat, což by bohužel u některých členů bylo pro celek asi i lepší než reálně vojensky konat. Druhá nejsilnější armáda NATO by patrně reagovala na Ruský útok na Pobaltí záborem středního východu atd.

  • Takeda
    19:20 08.03.2017

    karllos: Máte tam chybu. Přímo NÁS nenapadnou.

  • karllos
    18:54 08.03.2017

    @suchojznosu Primo je nenapadnou, pravdepodobne by se jednalo o ukrajinsky scenar. Zalezi jak to dopadne s EU a jestli se americani nevykaslou na evropu a nepresunou sve zajmy vice do asie.

    Pokud vsak nastane cerny scenar, tak by byli rusove blby, kdyby si byvale sfery vlivu nevzali zpet. Oni to sice nahlas nerikaji, ale ze silne ciny taky nejsou moc nadseni, proto pokud budou mit prilezitost, tak "pujdou" zpet do evropy...

    Ostatne americani se uz ted vice soustredi na asii nez evropu....

  • astor
    18:54 08.03.2017

    Suchojznosu: To já si naopak myslím, že vychytralý Rus ty pobaltské státy napadne. Neudělá to ale hned, to by bylo moc jednoduché. Počká si, až si naši hrdinové z NATO vybudují logistické zázemí se zásobami a přisunou si ne pár ušmudlaných praporů, ale několik brigád! Teprve pak to bude důstojný partner pro Ruského medvěda!

  • suchojznosu
    18:34 08.03.2017

    Napadnout Pobalti si Rus netroufne. To by byl utok na NATO. Pak uz by nebylo nic. Zneklidnovat, provokovat, lhat a rozestvavat ale bude. To je jeho styl. Staci sankce. Vic netreba. Bud se Rus zhrouti, nebo se nauci pracovat a pochopi z ceho plyne bohatstvi zapadu. Nebo da aspon na par let pokoj. Vsechny moznosti dobre. Navic v Syrii Rus zjistil, ze si horko tezko poradi s nadsenci na Toyotach, na Ukrajine je po pas v blate. Valka nebude.

  • Charlie
    17:18 08.03.2017

    No já nevím, ale třebas estonská armáda má (zhruba) 4 pěší brigády, estonská jednu, Litva cca dvě - to už je dohromady sedm/osm a když povážím, že nemusí mít všechno potřebné, tak snad pro celé NATO není problém půlročně rotovat v každém státě jednu plně vyzbrojenou brigádu spojenců (s důrazem na doplnění schopností domácích armád).

    Alespoň se začně cvičit jinde než v tisíckrát proježděných VVP, kde to všichni znají jak svý boty. Do astánu sme toho naposílali mraky a tohle je mnohem blíž a nestřílí se tam.