NÁZOR: Afghánská tragédie jako lekce ze strategické komunikace

Čeští vojáci v Afghánistánu; ilustrační foto / army.cz

Letní mediální bezčasí v neděli 5. srpna přerušila nečekaná a tragická zpráva. Při ranní patrole poblíž základny Bagrám v Afghánistánu zaútočil na hlídkující vojáky sebevražedný atentátník. Tři vojáci zemřeli a další tři byli těžce zraněni. Všichni padlí byli Češi.

Strategickou komunikaci českých státních představitelů a institucí následující po útoku na vojáky v Afghánistánu lze hodnotit jako úspěšnou. Nelze však nyní usnout na vavřínech, ale je potřeba se této oblasti dále věnovat.

Na české politické scéně tato událost vyvolala až překvapivě jednotnou reakci. Celý politický mainstream – od prezidenta, přes premiéra až po opoziční poslance – nejen kondoloval rodinám padlých, ale též bezvýhradně podpořil českou vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Ministr obrany Lubomír Metnar například v bezprostřední reakci misi obhajoval slovy „čeští vojáci v Afghánistánu bojují s terorismem a chrání tím i naše bezpečí u nás doma (...).“

Rodinám padlých též kondoloval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Armáda ČR vyhlásila speciální sbírku na podporu rodin padlých, která byla intenzivně propagována ve veřejnoprávních médiích. Do dnešního dne (4.9.) bylo vybráno přes 10 milionů korun. Ve středu 8. srpna, kdy byla těla vojáků přivezena do vlasti, se konalo několik pietních akcí včetně rozeznění zvonů a sirén.

Čeští občané měli možnost padlým osobně vzdát úctu během jejich cesty z letiště v Ruzyni do Ústřední vojenské nemocnice či alespoň tuto událost sledovat v přímém přenosu na televizních obrazovkách. Bylo též oznámeno, že padlí budou vyznamenáni a povýšeni in memoriam při příležitosti oslav svátku 28. října. V pátek 10. srpna náčelník Generálního štábu Aleš Opata v rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že česká armáda nenechá atentát bez odplaty a bude intenzivně pracovat na dopadení pachatelů.

Všechny tyto zdánlivě nahodilé události a prohlášení spolu ve skutečnosti úzce souvisí, jelikož představují jednotlivé komponenty strategické komunikace českého státu.

Strategická komunikace je v současné době až inflačně používaný pojem, který však často zůstává neúplně vysvětlen a pochopen. Podle definic NATO se jedná o „koordinované použití odpovídajících komunikačních akcí a kapacit pro podporu politik, operací a aktivit podporujících cíle dané entity.“ Tato obecná definice se stává uchopitelnější, pokud bude použita na reakce následující po útoku na české vojáky v Afghánistánu.

Jako entitu v tomto případě, lze označit nejen pouze Armádu ČR, ale v obecnější rovině se jedná o český stát jako takový. Cílem je tedy ochrana bezpečnostních zájmů ČR, k čemuž přispívá i naše členství v NATO, z čehož plyne dodržování aliančních závazků a to i přes ztráty a možné komplikace, které se s tímto rozhodnutím pojí.

Tento cíl nestojí pouze sám o sobě, avšak je úzce provázán s Bezpečnostní strategií ČR, programovým prohlášením vlády a dalšími strategickými dokumenty, které chápou české členství v NATO jako základní pilíř bezpečnosti našeho státu. Politické legitimita tohoto cíle je dále posílena Parlamentem ČR, který českou účast na misi v Afghánistánu podpořil. Konkrétní aktivitou, která k naplnění výše zmíněného cíle přispívá, je právě česká účast na misi NATO v Afghánistánu.

Nejtěžší zkoušky při hájení vlastních cílů a jich podporujících aktivit (a tím pádem i strategické komunikace) přicházejí právě ve chvílích krizí, která bezpodmínečně vytváří poptávku pro účinnou krizovou komunikaci. Mezi takového okamžiky lze zařadit i útok na české vojáky v Afghánistánu. Takto vyhraněná situace totiž poskytuje argumenty osobám či skupinám, které s cíli dané entity nesouhlasí.

V reakci na afghánskou tragédii se proti působení českých vojáků v této misi vymezila například Komunistická strana Čech a Moravy, předseda Strany přímé demokracie Tomio Okamura nebo poslanec Občanské demokratické strany Václav Klaus mladší. Lze samozřejmě polemizovat o načasování, stylu či logické konzistenci argumentů obsažených v těchto a podobných prohlášeních, avšak nelze je ignorovat, jelikož představují legitimní součást veřejné debaty.

Státní instituce argumenty kritiků mise (zvláště pokud mají demokratickou legitimitu) musí brát vážně. Do jiné kategorie však už patří manipulativní texty nálepkující padlé vojáky jako „žoldáky" a „okupanty". Tento typ prohlášení v demokratické debatě nemá místo. A to nejen vzhledem k tomu, že hrubě porušuje pravidla etiky platící v době piety, ale zejména kvůli tomu, že do veřejné debaty nepřinášejí nová stanoviska a argumenty, ale spíše se jí snaží vyhrotit a zablokovat.

Přítomnost obou typů reakcí odmítajících misi v Afghánistánu však ukazuje, že státní instituce v dnešním informačním prostoru rozhodně nejsou (a v demokratické společnosti ani nemohou být) jediným hráčem a proto musí klást velký důraz na způsob, jakým vysvětlují své kroky veřejnosti. Pokud na tuto snahu rezignují, nemohou počítat s podporou obyvatelstva a jejich schopnost naplňovat strategické cíle může být výrazně snížena. Právě existence nejasností a nedostatek důvěry navíc představují živnou půdu pro vznik a šíření fám a dezinformací. Proto je zapotřebí oblast strategické komunikace brát vážně.

V úvodu popsané reakce politiků a státních institucí na úmrtí českých vojáků v Afghánistánu přitom ukazují, že určité (minimálně podprahové) chápání základních pouček strategické komunikace v České republice existuje. Jednou z klíčových složek strategické komunikace je totiž jednota sdělení podporující konkrétní cíl. Tím dochází k jasné demonstraci toho, že daná věc je pro zasaženou entitu důležitá.

Čeští politici v tomto ohledu obstáli, jelikož ponechali stranou každodenní spory a při hájení strategického zájmu ve formě podpory zahraničních misí a našeho členství v NATO mluvili jedním hlasem. Tato jednota však šla za hranici (dalo by se říci povinného) vyjádření kondolence pozůstalým, avšak pokračovala i při interpretaci kontextu celé události (jinými slovy při vytváření narativu).

I v tomto případě vedoucí představitelé státu a jeho institucí – prezident, premiér, ministr obrany a náčelník generálního štábu drželi jednotnou linii, když označili českou účast v afghánské misi za příspěvek k boji proti terorismu a tím pádem za způsob obrany České republiky před útoky islámských fundamentalistů. Z relativně malého vojenského kontingentu nasazeného ve vzdálené, exotické zemi se tak stala důležitá součást obranného systému země.

Neméně důležitá je reakce našich spojenců v NATO, která ukázala, že útoky na české vojáky jsou vnímány jako útok na celou Alianci (což je mimochodem narativ klíčový pro fungování samotné Aliance). Tragická událost tak posloužila pro demonstraci solidarity mezi spojenci a upevnění svazků v Alianci.

Z hlediska české veřejnosti byla velmi důležitá otevřenost úřadů a možnost občanů být nejen pasivními diváky, ale též aktéry dění, ať už prostřednictvím sbírky nebo účastí (reálnou či virtuální) na vzpomínkových aktech. Významnou roli hrálo také to, že Armáda ČR poskytla médiím aktuální obrazový materiál přímo ze základny v Bagrámu, kde se s padlými loučili jejich kolegové. Všechna tato drobná opatření pomohla celou událost více polidštit, umožnila osobně se vcítit do tragického dění a posilovala tak společenskou jednotu, která je potřeba pro dosahování vytyčených cílů.

Symbolickou tečku za pietním týdnem představovalo prohlášení náčelníka generálního štábu Opaty, dle něhož se Armáda ČR pokusí dopadnout osoby odpovědné za atentát. Tento výrok posléze dominoval titulkům na většině českých zpravodajských webů. Mimo jasného signálu směrem k veřejnosti i útočníků, toto prohlášení též symbolizuje, že je na čase vrátit se z extrémního módu fungování zpět ke každodenní rutině – jak na misi samotné, tak ve společnosti. Strategická komunikace totiž musí na krize nejen reagovat, ale také se snažit chování entity vrátit zpět do normálu a opět pokračovat ve směřování k dříve vytyčeným cílům.

Strategickou komunikaci českých státních představitelů a institucí následující po útoku na vojáky v Afghánistánu lze hodnotit jako úspěšnou. Nelze však nyní usnout na vavřínech, ale je potřeba se této oblasti dále věnovat. Úspěšná strategická komunikace totiž musí být kontinuální a proaktivní proces. Její úspěch navíc není dán ani tak technickou propracovaností jednotlivých složek, správnou volbou témat a narativů či schopností rychlé reakce, ale zejména existencí důvěry mezi státem a občany a elementární shodou na hodnotách a cílech dané entity.

Jak podotýká podplukovník Otakar Foltýn ve své eseji pro Hospodářské noviny, společenská reakce na úmrtí vojáků ukázala, že v rozdělené české společností stále ještě existují styčné body. Bez nich by všechny výše zmíněná opatření byla výrazně méně efektivní a strategická komunikace týkající se afghánské tragédie by zřejmě nebyla tak úspěšná. Proto je potřeba v budoucnu hledat další styčné body, které mohou pomoci lépe definovat hodnoty, zájmy a cíle české společnosti. Samotná (nejen strategická) komunikace je totiž k ničemu, pokud nevíme, co a proč vlastně chceme komunikovat.

Redakčně upraveno
Původní text na blogu Aktuálně.cz

Nahlásit chybu v článku


Související články

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o jednotlivce z Ředitelství SpecS a Leteckého ...

Český bitevník F/A-259 pro americký projekt OA/X

Česká firma Aero Vodochody představila na probíhající letecké výstavě Farnborough International Air ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

Armáda získá protichemická obrněná vozidla S-LOV-CBRN

Ministerstvo obrany a Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) podepsali dohodu o dodávkách 80 protichemických ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Rase
    11:52 18.09.2018

    U olomouckého krajského soudu pokračuje kauza nešťastné střelby do vlastních řad při cvičení bojových vozidel pěchoty na Libavé v květnu 2016. Velitel vozu označený za jediného ...Zobrazit celý příspěvek

    U olomouckého krajského soudu pokračuje kauza nešťastné střelby do vlastních řad při cvičení bojových vozidel pěchoty na Libavé v květnu 2016. Velitel vozu označený za jediného viníka má ale už před zahájením jednání první vítězství. Nemusí platit dva miliony za poničeného obrněnce a léčbu kolegů, jak žádalo ministerstvo obrany.

    https://olomouc.idnes.cz/libav... Skrýt celý příspěvek

  • givicz
    22:13 12.09.2018

    Je třeba si přiznat, že USA v Afghánistánu prohrály. Co z toho plyne pro nás? Zdroj: ...Zobrazit celý příspěvek

    Je třeba si přiznat, že USA v Afghánistánu prohrály. Co z toho plyne pro nás?
    Zdroj: https://globe24.cz/svet/61761-...
    Do civilního rozpočtu Afghánistánu letos Spojené státy nalijí 1, 3 miliardy USD. Vojenský rozpočet Afghánistánu je ze 100 % závislý na pomoci odjinud a americké daňové poplatníky letos vojenská pomoc vyjde 4,94 miliardy USD. Celé tažení stálo USA 1 bilion dolarů. A výsledky? I přes 17 let intenzivní pomoci nejsou afghánské ozbrojené sílí bojeschopné. Podle amerických údajů 27 % rekrutů do 8 měsíců po nástupu do armády dezertuje. Páteř armády – poddůstojníci a důstojníci, pokud se dostanou na výcvik do USA, hromadně žádají o azyl. Velitelé vládní armády a vládní činitelé čile spolupracují s Talibánem. Ten vyrábí opium a armáda s policií se stará o jeho poklidný export do světa.
    Daleko horší problém je, že nikdo neví, kolik má afghánská armáda k dispozici vojáků. Oficiálně má mít Afghánistán 296 000 policistů a vojáků. Ovšem je tu problém tzv. „vojáků duchů“. Oficiálně jsou to vojáci nebo policisté, o kterých se neví, kde jsou ani zda jsou připraveni k boji. Reálně tito muži nikdy neexistovali. Velitelé tyto „vojáky“ naverbovali do armády. Vybavení, které pro ně dostali, prodali na černém trhu nebo často rovnou Talibánu. Jejich žold končí na jejich kontech. Kolik takových vojáků duchů je? Nikdo neví. Možná až 50 %! Napovídají tomu čísla z provincie Helmand. Když vloni došlo k úderu Talibánu, obrana se rychle zlomila. Přišlo se na to že z 26 000 vojáků a policistů v provincii, fyzicky existuje jen něco kolem 15 000. Zbraně a vybavení měli jen 2/3 vojáků.
    V samotném Kábulu je situace také výbušná. Ve městě jsou tisíce uprchlíků, často úředníků, kteří se až příliš zapletli s proamerickou vládou, kteří marně hledají uplatnění. Talibán zvyšuje terorem napětí teroristickými útoky. Navíc jeho jednotky se blíží. V minulém měsíci Talibán zaútočil na čtvrtmilionové město Ghazní. Vyplenil úřady a vyhnal vládní síly. Až po nasazení amerických jednotek a letectva se podařilo Talibánce vyhnat. Škody ve městě jsou velké a zahynulo mnoho civilistů. Vládní síly přišly o 100 vojáků. Horší je že město je pouhých 160 kilometrů od Kábulu. Spolu s odmítnutím jednání a zastavením ofenzivy ze strany Talibánu je situace kábulského režimu kritická. Mnozí veteráni americké politiky a armády si vzpomínají na jiný konflikt, jiné hlavní město a jeho poslední dny ve kterých byly Spojené státy zapojeny. Vietnam a Saigon.
    V americké administrativě padají mnohé návrhy na řešení a vybřednutí ze situace. 16 500 amerických vojáků, kteří dosud v zemi jsou nejsou rozhodně dostatečnou silou na vedení ofenziv. Spíše jsou poslední berličkou, která ještě drží proamerickou vládu. Největší jestřáby navrhují navýšit počty vojáků a pokusit se porazit Taliban. Prezident Donald Trump se však k tomuto řešení údajně zatím nekloní. Pak je tu takzvané „saigonské řešení“. Američané se bez ohledu na kábulské spojence dohodnou s Talibany. Ze země se stáhnou a nechají ji svému osudu. Třetí varianta je mezinárodní řešení, ve kterém by již nehrály prim USA, ale sousední země v čele s Čínou, Pákistánem (odkud se ostatně dnes rekrutuje mnoho Talibánců) a neposlední řadě i Íránem. Jen tak se podaří zem stabilizovat. Ostatně Čína již v Afghánistánu otevřela svojí první vojenskou základnu. Klid v srdci Asie je i v jejím zájmu. Otázka je, zda budou USA a Čína spolupracovat či budou rivalové. Čtvrtá varianta je úprk bez dohody s Talibánem. To by byla pro USA absolutní katastrofa. Nejen vojenská, ale i politická.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    22:06 11.09.2018

    KOLT Ne aby tomu zabránili,ale naopak.Zástupci Unocalu hostili představitele Tálibánu v USA. Tesil Datum: 06.09.2018 Čas: 17:16 Tady je důležité,že zásah v Afganistánu byl ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT
    Ne aby tomu zabránili,ale naopak.Zástupci Unocalu hostili představitele Tálibánu v USA.
    Tesil
    Datum: 06.09.2018
    Čas: 17:16
    Tady je důležité,že zásah v Afganistánu byl plánován již před útoky 2001.Je jedno zda šlo o plynovod,ropovod či jak uvádí Kissinger z obavy USA před vlivem Ruska,Indie a Pákistánu a případným rozdělením Afganistánu mezi tyto státy.
    Teroristické útoky byly vhodnou záminkou,v atmosféře vyvolanou médii si nikdo netroufl zásah kritizovat.
    Mimochodem není na škodu přečíst si něco o operaci Northwoods.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    21:30 11.09.2018

    givicz, nebojové ztráty tam jsou a jsou zdokumentované (první smrt našeho vojáka tam byla při sesuvu půdy). V čem je problém, nechápu? Vojáci berou žold i doma, na misi pak k ...Zobrazit celý příspěvek

    givicz, nebojové ztráty tam jsou a jsou zdokumentované (první smrt našeho vojáka tam byla při sesuvu půdy). V čem je problém, nechápu?

    Vojáci berou žold i doma, na misi pak k němu příplatek (svého času to bylo cca 80 kKč za měsíc, nepletu-li se), a co? Najděte si, co znamená žoldák (tuším definováno v Ženevských dohodách, ale mohu se mýlit), naši vojáci tam rozhodně nesplňují definici žoldáka. Branci ČSLA také braly žold, byly tedy žoldáky?...

    Taliban nemá moderní PLŘS. Nebo je má, ale má dost rozumu, aby je nepoužil. Protože jakmile padne první Herka nebo Globemaster po zásahu takovou střelou, Amíci mu připraví peklo. A tomu, kdo mu ty střely dodal, také.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    21:23 11.09.2018

    Tesil, čili produktovod, jehož polovinu kapacity spotřebují místní. Ze země, která nás netankuje, do země, které se k plynu dokáží v pohodě dostat i jinak (a povšechně ne od nás). ...Zobrazit celý příspěvek

    Tesil, čili produktovod, jehož polovinu kapacity spotřebují místní. Ze země, která nás netankuje, do země, které se k plynu dokáží v pohodě dostat i jinak (a povšechně ne od nás). A kvůli zabránění tomuto pidiprojektu tam NATO je? Jako vážně?

    Útok na Afghánistán byl zvažován už před 11. zářím. Jednak protože tam Al-Kaida působila už nějakou dobu a provedla dost drsné útoky na Amíky už před 11. zářím 2001. Jednak protože byl Taliban považován za velký problém už nějakou dobu, v době vrcholících bojů tam byla humanitární katastrofa atd. Nic, co by mělo překvapovat. 11. zářím prostě přetekla trpělivost, nebýt něj, možná by tam invaze byla, možná ne, to už se nedozvíme.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    19:31 11.09.2018

    givicz: ad 1) tomu bych byl ochotný věřit u speciálů, ale jinak to prostě u nás neutajíš. Máme malou armádu a neutajíš ani prostřelené BVP v ČR, na tož smrt vojáků v Afghánistánu. ...Zobrazit celý příspěvek

    givicz:
    ad 1) tomu bych byl ochotný věřit u speciálů, ale jinak to prostě u nás neutajíš. Máme malou armádu a neutajíš ani prostřelené BVP v ČR, na tož smrt vojáků v Afghánistánu. Pochopitelně něco jiného jsou sebevraždy navrátilců.
    ad 3) asi nebude větší cti, než doprovázet papaláše do terénu. Být voják, tak bych byl tímhle tvým nápadem stráááááášně mooooc nadšen
    ad 6) v okamžiku, kdy Taliban začne sestřelovat letadla, tak tam nastane peklo. O Putinovi můžeš snít dál, kdyby dělal krky, tak prostě pozemní techniku spojenci naplní C4 a poslední letadlo odletí za velkého ohňostroje.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    18:04 11.09.2018

    KOLT:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    ---
    givicz mám tu v podstate predvádza "Guatemalu" :-D

    KOLT:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    ---
    givicz mám tu v podstate predvádza "Guatemalu" :-D

  • Tesil
    18:03 11.09.2018

    KOLT Stačí kliknout na Wiki nebo čti zde.Takže určitě. Jisté je, že byznysmeni touží, aby boje již ustaly, protože válka škodí kšeftu, čili škodí řadě slibných projektů, jako ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT
    Stačí kliknout na Wiki nebo čti zde.Takže určitě.

    Jisté je, že byznysmeni touží, aby boje již ustaly, protože válka škodí kšeftu, čili škodí řadě slibných projektů, jako je stavba plynovodu TAPI (Turkmenistán – Afghánistán – Pákistán – India). V únoru 2018 v afghánském městě Herát bylo slavnostně zahájeno budování afghánské části plynovodu. Práce byly v Turkmenistánu již ukončeny. Plynovod dlouhý 1814 kilometrů povede v délce 816 kilometrů přes afghánské provincie Herat, Farah, Nimroz, Helmand a Kandahár. Bude to dobrý kšeft - proteče potrubím až 33 mil. m3 zemního plynu za rok. Skoro polovinu plynu by spotřebovali Afghánci. Afghánský prezident Ashraf Ghani Ahmadzai uvedl, že plynovod by měl být zprovozněn začátkem roku 2020. Jenže plynovod se může lehce stát rukojmím Tálibánu.Skrýt celý příspěvek

  • givicz
    16:39 11.09.2018

    Tak myslím, že se shodneme na tom, že v Afganistanu Taliban postupuje, Čína si tam v současné době staví základnu mezi Tádžikistánem a Pákistánem, který se nachází v severovýchodní ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak myslím, že se shodneme na tom, že v Afganistanu Taliban postupuje, Čína si tam v současné době staví základnu mezi Tádžikistánem a Pákistánem, který se nachází v severovýchodní provincii Badakhshan v Afghánistánu a hraničí s Čínou.

    https://www.zerohedge.com/news...

    KOLT takže nebojové ztráty tam jsou také, kdy ovšem se to netají (také jestli si dobře pamatuji byl nějaký článek jak se tam převrátilo vozidlo) jinak ale Taliban dostane moderní protiletadlové zbraně jaké tam cpali USA proti Sovětům tak NATO v Afganu končí...

    Kolik vůbec v současné době tam naši vojáci berou... v článku z roku 2009, kdy tam byl ještě ministr obrany Barták mluvčí ministerstva Andrej Čírtek sdělil cituji :

    „Poradí si v řadě situací a nečeká na nějakého specialistu,“ hodnotí své bývalé podřízené zástupce náčelníka generálního štábu Josef Prokš.

    Současně tvrdí, že český voják není žoldák. „Ta práce má i ekonomický rozměr, ale voják tam především vyjíždí, aby pomohl, není to žoldák, který by tam jel a plnil úkol hlava nehlava. Ta práce má jak humanitní, tak i vlastenecký rozměr,“ tvrdí Prokš.

    Voják na misi však rozhodně neprodělá. Kromě stálého platu dostává navíc žold. „Ten je vyplácen v dolarech a měsíčně činí podle dosažené hodnosti, náročnosti výkonu služby a charakteru operace od 2100 amerických dolarů v Kosovu do 7500 dolarů v Afghánistánu,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
    Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/... Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    16:14 11.09.2018

    Afgánistán má strategickou pozici ve střední Asii - Irán, Rusko, Čína, Indie, Pakistán na dosah. Nerostné suroviny tam jsou, ale pak jsou tam hlavně "rostné" suroviny. :) Světový ...Zobrazit celý příspěvek

    Afgánistán má strategickou pozici ve střední Asii - Irán, Rusko, Čína, Indie, Pakistán na dosah. Nerostné suroviny tam jsou, ale pak jsou tam hlavně "rostné" suroviny. :)
    Světový obchod s rostnými surovinami má také obrovský objem.
    Jsou tam slušná ložiska kovů (i když je necháte těžit Číňana, něco si tím třeba kupujete) a hlavně zkraje nemuselo být zřejmé, že to USA "nedají".
    Nějaký tranzit tam je, ale spíš pašovaný kontraband...Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    16:03 11.09.2018

    Tesil, produktovody přes Afghánistán? Tak určitě...

    Tesil, produktovody přes Afghánistán? Tak určitě...

  • KOLT
    16:02 11.09.2018

    RiMr, přečtěte si to, ono to stojí za to :-)

    RiMr, přečtěte si to, ono to stojí za to :-)

  • KOLT
    16:01 11.09.2018

    givitz, tohle je fakt dobrá demagogie. Úplně přesně na úrovni těch vámi opovrhovaných novin. Aneb vynechám kontext a ono mi to vyjde. Jen v jednoduchosti: 1) O těch ostatních ...Zobrazit celý příspěvek

    givitz, tohle je fakt dobrá demagogie. Úplně přesně na úrovni těch vámi opovrhovaných novin. Aneb vynechám kontext a ono mi to vyjde. Jen v jednoduchosti:
    1) O těch ostatních mrtvých se normálně ví a mluví, maximálně se moc neřeší ti, kteří si po příjezdu domů nechají ujet hlavu lokomotivou (což se ale v případě vojáků prošlých ostrým nasazením bohužel stává; ono lidé z neziskovek, kteří pomáhali při různých katastrofách, na tom jsou podobně... prostě PTSD :-( ).

    2) Kteří velitelé by měli kam jezdit do přestřelek? Jako Stropnický? Děláte si srandu? Od toho pochopitelně jsou lidé na nižší úrovni, to je úplně normální a logické. A jestli si myslíte, že dnešní plukovníci a generálové, kteří byli v misích v době, kdy ještě byli kapitáni, se nedostali do přestřelky, tak jste fakt mimoň. O bojové zkušenosti takových jako je Řehka, Zelinka a podobní bych se fakt nebál. Ta generační změna, která s Opatou přišla na GŠ je docela znát, snad se to projeví i ve výcviku a akvizicích. Pokud jim nebudou politici moc házet klacky pod nohy.

    3) Jakmile Taliban poprvé použije skutečně moderní PLŘS, rozjede se takové tóčo, že se vám budou protáčet panenky. Někdo by jim ji musel dodat. A ten někdo by měl velké problémy... Taliban ostatně také.

    4) Proč by kolem dopravních letadel kroužili stíhačky, když Taliban nemá letectvo? Maximálně při přistání tam může být podpora určená k potlačení pozemních cílů. Ale dokud ty pozemní cíle nebudou mít kvalitní PLŘS, je většina dopravních letadel v klidu, proto dokážou přistávat a startovat tak, že stačí zabezpečený perimetr letiště.

    5) Vaše blouznění o Putinovi rozhodujícím, kteří vojáci z NATO se vrátí domů a kteří ne, už je pouze něčí vlhký sen.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    16:00 11.09.2018

    ...tak je to myslím definitivní... Givi se s prominutím pomátl... představě, že naše pidiarmáda v našem pidistátě, kde slovy klasika "se hned všechno rozkecá", v tak mediálně ...Zobrazit celý příspěvek

    ...tak je to myslím definitivní... Givi se s prominutím pomátl... představě, že naše pidiarmáda v našem pidistátě, kde slovy klasika "se hned všechno rozkecá", v tak mediálně sledovaném konfliktu dokáže utajit mrtvé, může uvěřit jen skutečný sběratel canců a absurdních teorií...

    ...omlouvám se, že jsem Givi tvůj román dál nečetl, bod jedna stačil. Některé věci prostě člověk číst celé fakt nemusí a i tak má jasno...Skrýt celý příspěvek

  • givicz
    14:57 11.09.2018

    Scotty mám nějaké zkušenosti jak některé věci prezentují noviny, jak je prezentují různí mluvčí a jaká je realita, kdy přímý účastník tu misi mohl cítit zcela jinak .. nicméně ...Zobrazit celý příspěvek

    Scotty mám nějaké zkušenosti jak některé věci prezentují noviny, jak je prezentují různí mluvčí a jaká je realita, kdy přímý účastník tu misi mohl cítit zcela jinak .. nicméně fakt je ten, že Taliban postupuje...

    Tálibán postupuje, v době afghánské vládní krize ovládl další okres
    https://www.novinky.cz/zahrani...

    Jinak tady je docela pěkný rozbor (škoda, že již zamčen a zpoplatněn), že letáčky na národní nejsou podpora terorismu...

    Letáčky na Národní fakt nejsou podpora terorismu
    https://www.echo24.cz/a/Sh4HU/... Skrýt celý příspěvek

  • Scotty
    13:40 11.09.2018

    givicz Jestli tomuhle věříš, zejména tedy boudu 1, pak si dej mokrej hadr na hlavu. Celá je to snůška polopravd, lží a obecně známých informací. Celí tento text si někdo mohl ...Zobrazit celý příspěvek

    givicz
    Jestli tomuhle věříš, zejména tedy boudu 1, pak si dej mokrej hadr na hlavu. Celá je to snůška polopravd, lží a obecně známých informací. Celí tento text si někdo mohl vymyslet za odpoledne.Skrýt celý příspěvek

  • givicz
    12:05 11.09.2018

    Měl jsem návštěvu. Vojáka, který v Afghanistánu byl. Našel si mě přes naše společné známé, bavili jsme se jen ústně a všechny vzkazy předával člověk. Nedošlo na jediný telefonát ...Zobrazit celý příspěvek

    Měl jsem návštěvu. Vojáka, který v Afghanistánu byl. Našel si mě přes naše společné známé, bavili jsme se jen ústně a všechny vzkazy předával člověk. Nedošlo na jediný telefonát ani e-mail. Prostě se u mě nečekaně zastavil kamarád z druhého konce republiky, že četl moje články o Afghanistánu a prý by mi mohl domluvit rande s někým, kdo to má z první ruky.

    https://www.vidlakovykydy.cz/c...

    To víte, kývnul jsem na to, šlo to rychle a včera večer jsme s novým známým vypili prakticky všechno, co jsem doma ještě měl. Stálo to za to. Dostalo se mi informací a historek, že to budu zpracovávat ještě dlouho a určitě se k tomu ještě vrátím v dalších článcích. Ale nerad bych vás v tomto ajfru o něco ochudil a tak dávám na sklo takový neuspořádaný vějíř informací. Něco je pro mě tak fantastické, že se zdráhám tomu uvěřit. Dávám je na sklo, tak jak jsem to vyslechl.

    1. Těch mrtvých z Afghanistánu máme víc než se uvádí. Naši novináři píší jen o těch, kteří měli konec kariéry mimořádně oslnivý. Tři letos a pět před časem. O těch se mluví.To jsou ti, kteří padli ve styku s nepřítelem. Ale pak jsou mrtví z nehod a dokonce i ze sebevražd. Ti se píší do jiných tabulek. Dohromady jsou naše ztráty víc než dvojnásobné. V novinách dojde jen na ty, kteří se dají snadno označit za hrdiny. Ti, co prostě spadli s autem ze skály, předávkovali se práškama nebo se prostě sesypali z vypětí a pak jim vypadl odjištěný granát z ruky, o těch se nemluví. Ale jsou.

    2. Amíci jsou jen na základnách, kde je letiště. Všechny základny jsou obležené pořád. Jen dokud tam těch amíků bylo sto tisíc, měli dost lidí a techniky na sledování perimetru a tak bylo ostřelování základen menší. Dneska se to prostě nedá zvládnout. Základna je vždycky protáhlá, bo kopíruje údolí a je tam dráha pro letadla. Z hor létají rakety a miny. Všude kde dráha není, tam nejsou ani amíci. Tam se stává každou chvíli, že Tálibán odřízne zásobování na několik dní, týdnů i měsíců a tu a tam vběhne nějaká velká banda dovnitř a pak se střílí zblízka. Ostatně teď jsou dva takové případy. Stačí odříznout zásobování, počkat na špatné počasí a střílet po vrtulnících. Pak ti Afghánští vojáci zjistí, že jsou jen laciný frontový materiál a vzdávají se a dezertují.... a přidávají se k Tálibánu. Každý měsíc je v Afghanistánu dobyta, rozstřílena či jinak zničena nějaká základna afghánské armády. Pak se tálibové stáhnou, Amíci tam naběhnou s velkým haló, pobudou tam pár týdnů, předají to místním a vypadnou. A všechno se opakuje.

    3. Naši velitelé, co se občas nechají v Afghánu vyfotit, jak přijeli za mužstvem, nemají ani ánung, jak to tam doopravdy vypadá. Přiletí letadlem, udělají pár fotek, jdou do bunkru, vyslechnou hlášení a letí domů. Nikdo nikdy nejel s mužstvem na patrolu, nikdo se ani na kilometr nepřiblížil k plotu či zdi základny. Nikdy nebyli ani vzdáleně pod palbou a nikdy se nepodívali na terén jinak než z desetikilometrové výšky nebo na fotkách. Prý v tomto vynikal Stropnický. Místní nejvyšší velitel (plukovník, generál) ten cítil povýšení a řekl ministrovi, co chtěl slyšet, ten rozdal medaile a vypadl.

    4. V Afghánu je neuvěřitelně komplikovaný terén. Jakákoliv smysluplná silnice po které se na základnu vozí zásoby, ta se kroutí a klikatí a je nekonečně dlouhá. Neexistují žádné ani přibližně přímé směry. Cesty sice jsou, ale tak pro osla a někdy ani to ne. Tálibán nemá nikde ani nejmenší problém kteroukoliv silnici uzavřít. Pak přiletí drony, několik dní se pročesává prostor nejprve bezpilotně, pak pilotně, pak z vrtulníků a pak se tam teprve může jet. Jeden Tálibánec s padesáti náboji, které vhodně nadělají díry do potahu náklaďáku dokáže spustit akci za miliony a miliony dolarů, rozvrátit zásobování a ještě to přežít. Jediné zásobování pak funguje letecky a kolem každého dopravního letadla krouží stíhačky, Thunderboldy a kdo ví co ještě, aby vůbec mohlo přistát.

    5. 90% všech sil se spotřebovává na hlídání příjezdových cest. Armáda NATO potřebuje skoro všechny své zdroje jen na to, aby vojáci neměli hlad, měli čím bojovat a mohli si vyčistit zuby pastou. Sto metrů od každé silnice začíná území nikoho, tedy Tálibánu, který si tam dělá co chce. Jediný důvod, proč Tálibán nekontroluje 100% území není v efektivitě našich čackých vojáků, ale v tom, že leckde ty Tálibánce nemají rádi. A tak tam vládne jiný warlord, který třeba bere prachy i od Američanů. Zvláště dokonalí v tomto byli italští vojáci, kteří platili vysloveně výpalné, že se na ně nebude střílet. A jsou dodnes nejúspěšnější kontingent co do ztrát. Na boj s nepřítelem se dá vyčlenit sotva deset procent techniky a vojáků.

    6. Zatím to všechno funguje jen proto, že jsou vojáci dobře placení (prý lépe než si myslím, ale částku neřekl) a vědí že v případě toho nejhoršího mohou odletět. Zatím Tálibán nemá prostředky na to, aby zastavil letecký provoz a nemá zatím na to sestřelovat letadla při startu nebo přistávání. Ale to je jen otázka času. Celá mise skončí tak, že na základnách zůstanou vojáci, co se nedostali pryč a nikdo se nedostane k nim. Jednoho dne budou ustupující vojáci NATO stát za Amurdarjou na bývalém sovětském území a budou rádi, že to přežili. Směrem do Pákistánu se ustupovat nedá. Nakonec bude rozhodovat Putin, kdo se z té slavné vojenské mise NATO zachrání a kdo ne.

    Tolik můj nový kamarád... Viděl jsem jeho vyznamenání, znám jeho jméno a co jsem vyslechl, to jsem napsal. Pokud přijde nějaký jiný voják, který to vidí jinak, rád to otisknu.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    19:40 09.09.2018

    Superme
    Nejde o nerostné bohatství,ale o trasy těch produktovodů.

    Superme
    Nejde o nerostné bohatství,ale o trasy těch produktovodů.

  • PavolR
    12:41 07.09.2018

    fenri: V dlhodobejšom horizonte sa to tak možno javí, ale keď si pozriete štatistiky do roku 2004, tak v rokoch nasledujúcich po zásahu NATO počet žiadateľov o azyl (a afgánských ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    V dlhodobejšom horizonte sa to tak možno javí, ale keď si pozriete štatistiky do roku 2004, tak v rokoch nasledujúcich po zásahu NATO počet žiadateľov o azyl (a afgánských utečencov celkovo) drasticky klesol pod úroveň pred nástupom Talibanu:
    http://www.unhcr.org/421316072...
    Otázka znie, kedy, čo a do akej miery sa vlastne pokazilo a aké iné faktory do toho celého ešte zasiahli.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    11:35 07.09.2018

    PavolR: snad se shodneme alespoň v tom, že naše účast tam nic nezastavila. navíc trochu zkreslujete čísla. Podle vašich zdrojů přišlo do EU za roky 1991-2000 kumulativně 149 600 ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR: snad se shodneme alespoň v tom, že naše účast tam nic nezastavila. navíc trochu zkreslujete čísla.
    Podle vašich zdrojů přišlo do EU za roky 1991-2000 kumulativně 149 600 Afghánců. Jenže jen v roce 2015, po 14ti letech přinášení míru a prosperity jich jen do Německa přibylo za jediný rok 154 000!! Ano, jde o extrémní rok, ale každopádně k loňskému roku jen Německo "hostilo" přes 255 000 Afghánců. Prostě mezi našimi akcemi v Afghanistanu a počtem Afghánců, kteří k nám přicházejí není negativní korelace.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 4