NÁZOR: Afghánská tragédie jako lekce ze strategické komunikace

Čeští vojáci v Afghánistánu; ilustrační foto / army.cz

Letní mediální bezčasí v neděli 5. srpna přerušila nečekaná a tragická zpráva. Při ranní patrole poblíž základny Bagrám v Afghánistánu zaútočil na hlídkující vojáky sebevražedný atentátník. Tři vojáci zemřeli a další tři byli těžce zraněni. Všichni padlí byli Češi.

Strategickou komunikaci českých státních představitelů a institucí následující po útoku na vojáky v Afghánistánu lze hodnotit jako úspěšnou. Nelze však nyní usnout na vavřínech, ale je potřeba se této oblasti dále věnovat.

Na české politické scéně tato událost vyvolala až překvapivě jednotnou reakci. Celý politický mainstream – od prezidenta, přes premiéra až po opoziční poslance – nejen kondoloval rodinám padlých, ale též bezvýhradně podpořil českou vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Ministr obrany Lubomír Metnar například v bezprostřední reakci misi obhajoval slovy „čeští vojáci v Afghánistánu bojují s terorismem a chrání tím i naše bezpečí u nás doma (...).“

Rodinám padlých též kondoloval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Armáda ČR vyhlásila speciální sbírku na podporu rodin padlých, která byla intenzivně propagována ve veřejnoprávních médiích. Do dnešního dne (4.9.) bylo vybráno přes 10 milionů korun. Ve středu 8. srpna, kdy byla těla vojáků přivezena do vlasti, se konalo několik pietních akcí včetně rozeznění zvonů a sirén.

Čeští občané měli možnost padlým osobně vzdát úctu během jejich cesty z letiště v Ruzyni do Ústřední vojenské nemocnice či alespoň tuto událost sledovat v přímém přenosu na televizních obrazovkách. Bylo též oznámeno, že padlí budou vyznamenáni a povýšeni in memoriam při příležitosti oslav svátku 28. října. V pátek 10. srpna náčelník Generálního štábu Aleš Opata v rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že česká armáda nenechá atentát bez odplaty a bude intenzivně pracovat na dopadení pachatelů.

Všechny tyto zdánlivě nahodilé události a prohlášení spolu ve skutečnosti úzce souvisí, jelikož představují jednotlivé komponenty strategické komunikace českého státu.

Strategická komunikace je v současné době až inflačně používaný pojem, který však často zůstává neúplně vysvětlen a pochopen. Podle definic NATO se jedná o „koordinované použití odpovídajících komunikačních akcí a kapacit pro podporu politik, operací a aktivit podporujících cíle dané entity.“ Tato obecná definice se stává uchopitelnější, pokud bude použita na reakce následující po útoku na české vojáky v Afghánistánu.

Jako entitu v tomto případě, lze označit nejen pouze Armádu ČR, ale v obecnější rovině se jedná o český stát jako takový. Cílem je tedy ochrana bezpečnostních zájmů ČR, k čemuž přispívá i naše členství v NATO, z čehož plyne dodržování aliančních závazků a to i přes ztráty a možné komplikace, které se s tímto rozhodnutím pojí.

Tento cíl nestojí pouze sám o sobě, avšak je úzce provázán s Bezpečnostní strategií ČR, programovým prohlášením vlády a dalšími strategickými dokumenty, které chápou české členství v NATO jako základní pilíř bezpečnosti našeho státu. Politické legitimita tohoto cíle je dále posílena Parlamentem ČR, který českou účast na misi v Afghánistánu podpořil. Konkrétní aktivitou, která k naplnění výše zmíněného cíle přispívá, je právě česká účast na misi NATO v Afghánistánu.

Nejtěžší zkoušky při hájení vlastních cílů a jich podporujících aktivit (a tím pádem i strategické komunikace) přicházejí právě ve chvílích krizí, která bezpodmínečně vytváří poptávku pro účinnou krizovou komunikaci. Mezi takového okamžiky lze zařadit i útok na české vojáky v Afghánistánu. Takto vyhraněná situace totiž poskytuje argumenty osobám či skupinám, které s cíli dané entity nesouhlasí.

V reakci na afghánskou tragédii se proti působení českých vojáků v této misi vymezila například Komunistická strana Čech a Moravy, předseda Strany přímé demokracie Tomio Okamura nebo poslanec Občanské demokratické strany Václav Klaus mladší. Lze samozřejmě polemizovat o načasování, stylu či logické konzistenci argumentů obsažených v těchto a podobných prohlášeních, avšak nelze je ignorovat, jelikož představují legitimní součást veřejné debaty.

Státní instituce argumenty kritiků mise (zvláště pokud mají demokratickou legitimitu) musí brát vážně. Do jiné kategorie však už patří manipulativní texty nálepkující padlé vojáky jako „žoldáky" a „okupanty". Tento typ prohlášení v demokratické debatě nemá místo. A to nejen vzhledem k tomu, že hrubě porušuje pravidla etiky platící v době piety, ale zejména kvůli tomu, že do veřejné debaty nepřinášejí nová stanoviska a argumenty, ale spíše se jí snaží vyhrotit a zablokovat.

Přítomnost obou typů reakcí odmítajících misi v Afghánistánu však ukazuje, že státní instituce v dnešním informačním prostoru rozhodně nejsou (a v demokratické společnosti ani nemohou být) jediným hráčem a proto musí klást velký důraz na způsob, jakým vysvětlují své kroky veřejnosti. Pokud na tuto snahu rezignují, nemohou počítat s podporou obyvatelstva a jejich schopnost naplňovat strategické cíle může být výrazně snížena. Právě existence nejasností a nedostatek důvěry navíc představují živnou půdu pro vznik a šíření fám a dezinformací. Proto je zapotřebí oblast strategické komunikace brát vážně.

V úvodu popsané reakce politiků a státních institucí na úmrtí českých vojáků v Afghánistánu přitom ukazují, že určité (minimálně podprahové) chápání základních pouček strategické komunikace v České republice existuje. Jednou z klíčových složek strategické komunikace je totiž jednota sdělení podporující konkrétní cíl. Tím dochází k jasné demonstraci toho, že daná věc je pro zasaženou entitu důležitá.

Čeští politici v tomto ohledu obstáli, jelikož ponechali stranou každodenní spory a při hájení strategického zájmu ve formě podpory zahraničních misí a našeho členství v NATO mluvili jedním hlasem. Tato jednota však šla za hranici (dalo by se říci povinného) vyjádření kondolence pozůstalým, avšak pokračovala i při interpretaci kontextu celé události (jinými slovy při vytváření narativu).

I v tomto případě vedoucí představitelé státu a jeho institucí – prezident, premiér, ministr obrany a náčelník generálního štábu drželi jednotnou linii, když označili českou účast v afghánské misi za příspěvek k boji proti terorismu a tím pádem za způsob obrany České republiky před útoky islámských fundamentalistů. Z relativně malého vojenského kontingentu nasazeného ve vzdálené, exotické zemi se tak stala důležitá součást obranného systému země.

Neméně důležitá je reakce našich spojenců v NATO, která ukázala, že útoky na české vojáky jsou vnímány jako útok na celou Alianci (což je mimochodem narativ klíčový pro fungování samotné Aliance). Tragická událost tak posloužila pro demonstraci solidarity mezi spojenci a upevnění svazků v Alianci.

Z hlediska české veřejnosti byla velmi důležitá otevřenost úřadů a možnost občanů být nejen pasivními diváky, ale též aktéry dění, ať už prostřednictvím sbírky nebo účastí (reálnou či virtuální) na vzpomínkových aktech. Významnou roli hrálo také to, že Armáda ČR poskytla médiím aktuální obrazový materiál přímo ze základny v Bagrámu, kde se s padlými loučili jejich kolegové. Všechna tato drobná opatření pomohla celou událost více polidštit, umožnila osobně se vcítit do tragického dění a posilovala tak společenskou jednotu, která je potřeba pro dosahování vytyčených cílů.

Symbolickou tečku za pietním týdnem představovalo prohlášení náčelníka generálního štábu Opaty, dle něhož se Armáda ČR pokusí dopadnout osoby odpovědné za atentát. Tento výrok posléze dominoval titulkům na většině českých zpravodajských webů. Mimo jasného signálu směrem k veřejnosti i útočníků, toto prohlášení též symbolizuje, že je na čase vrátit se z extrémního módu fungování zpět ke každodenní rutině – jak na misi samotné, tak ve společnosti. Strategická komunikace totiž musí na krize nejen reagovat, ale také se snažit chování entity vrátit zpět do normálu a opět pokračovat ve směřování k dříve vytyčeným cílům.

Strategickou komunikaci českých státních představitelů a institucí následující po útoku na vojáky v Afghánistánu lze hodnotit jako úspěšnou. Nelze však nyní usnout na vavřínech, ale je potřeba se této oblasti dále věnovat. Úspěšná strategická komunikace totiž musí být kontinuální a proaktivní proces. Její úspěch navíc není dán ani tak technickou propracovaností jednotlivých složek, správnou volbou témat a narativů či schopností rychlé reakce, ale zejména existencí důvěry mezi státem a občany a elementární shodou na hodnotách a cílech dané entity.

Jak podotýká podplukovník Otakar Foltýn ve své eseji pro Hospodářské noviny, společenská reakce na úmrtí vojáků ukázala, že v rozdělené české společností stále ještě existují styčné body. Bez nich by všechny výše zmíněná opatření byla výrazně méně efektivní a strategická komunikace týkající se afghánské tragédie by zřejmě nebyla tak úspěšná. Proto je potřeba v budoucnu hledat další styčné body, které mohou pomoci lépe definovat hodnoty, zájmy a cíle české společnosti. Samotná (nejen strategická) komunikace je totiž k ničemu, pokud nevíme, co a proč vlastně chceme komunikovat.

Redakčně upraveno
Původní text na blogu Aktuálně.cz

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o jednotlivce z Ředitelství SpecS a Leteckého ...

Český bitevník F/A-259 pro americký projekt OA/X

Česká firma Aero Vodochody představila na probíhající letecké výstavě Farnborough International Air ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

Armáda získá protichemická obrněná vozidla S-LOV-CBRN

Ministerstvo obrany a Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) podepsali dohodu o dodávkách 80 protichemických ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    11:52 18.09.2018

    U olomouckého krajského soudu pokračuje kauza nešťastné střelby do vlastních řad při cvičení bojových vozidel pěchoty na Libavé v květnu 2016. Velitel vozu označený za jediného viníka má ale už před zahájením jednání první vítězství. Nemusí platit dva miliony za poničeného obrněnce a léčbu kolegů, jak žádalo ministerstvo obrany.

    https://olomouc.idnes.cz/libav...

  • givicz
    22:13 12.09.2018

    Je třeba si přiznat, že USA v Afghánistánu prohrály. Co z toho plyne pro nás?
    Zdroj: https://globe24.cz/svet/61761-...
    Do civilního rozpočtu Afghánistánu letos Spojené státy nalijí 1, 3 miliardy USD. Vojenský rozpočet Afghánistánu je ze 100 % závislý na pomoci odjinud a americké daňové poplatníky letos vojenská pomoc vyjde 4,94 miliardy USD. Celé tažení stálo USA 1 bilion dolarů. A výsledky? I přes 17 let intenzivní pomoci nejsou afghánské ozbrojené sílí bojeschopné. Podle amerických údajů 27 % rekrutů do 8 měsíců po nástupu do armády dezertuje. Páteř armády – poddůstojníci a důstojníci, pokud se dostanou na výcvik do USA, hromadně žádají o azyl. Velitelé vládní armády a vládní činitelé čile spolupracují s Talibánem. Ten vyrábí opium a armáda s policií se stará o jeho poklidný export do světa.
    Daleko horší problém je, že nikdo neví, kolik má afghánská armáda k dispozici vojáků. Oficiálně má mít Afghánistán 296 000 policistů a vojáků. Ovšem je tu problém tzv. „vojáků duchů“. Oficiálně jsou to vojáci nebo policisté, o kterých se neví, kde jsou ani zda jsou připraveni k boji. Reálně tito muži nikdy neexistovali. Velitelé tyto „vojáky“ naverbovali do armády. Vybavení, které pro ně dostali, prodali na černém trhu nebo často rovnou Talibánu. Jejich žold končí na jejich kontech. Kolik takových vojáků duchů je? Nikdo neví. Možná až 50 %! Napovídají tomu čísla z provincie Helmand. Když vloni došlo k úderu Talibánu, obrana se rychle zlomila. Přišlo se na to že z 26 000 vojáků a policistů v provincii, fyzicky existuje jen něco kolem 15 000. Zbraně a vybavení měli jen 2/3 vojáků.
    V samotném Kábulu je situace také výbušná. Ve městě jsou tisíce uprchlíků, často úředníků, kteří se až příliš zapletli s proamerickou vládou, kteří marně hledají uplatnění. Talibán zvyšuje terorem napětí teroristickými útoky. Navíc jeho jednotky se blíží. V minulém měsíci Talibán zaútočil na čtvrtmilionové město Ghazní. Vyplenil úřady a vyhnal vládní síly. Až po nasazení amerických jednotek a letectva se podařilo Talibánce vyhnat. Škody ve městě jsou velké a zahynulo mnoho civilistů. Vládní síly přišly o 100 vojáků. Horší je že město je pouhých 160 kilometrů od Kábulu. Spolu s odmítnutím jednání a zastavením ofenzivy ze strany Talibánu je situace kábulského režimu kritická. Mnozí veteráni americké politiky a armády si vzpomínají na jiný konflikt, jiné hlavní město a jeho poslední dny ve kterých byly Spojené státy zapojeny. Vietnam a Saigon.
    V americké administrativě padají mnohé návrhy na řešení a vybřednutí ze situace. 16 500 amerických vojáků, kteří dosud v zemi jsou nejsou rozhodně dostatečnou silou na vedení ofenziv. Spíše jsou poslední berličkou, která ještě drží proamerickou vládu. Největší jestřáby navrhují navýšit počty vojáků a pokusit se porazit Taliban. Prezident Donald Trump se však k tomuto řešení údajně zatím nekloní. Pak je tu takzvané „saigonské řešení“. Američané se bez ohledu na kábulské spojence dohodnou s Talibany. Ze země se stáhnou a nechají ji svému osudu. Třetí varianta je mezinárodní řešení, ve kterém by již nehrály prim USA, ale sousední země v čele s Čínou, Pákistánem (odkud se ostatně dnes rekrutuje mnoho Talibánců) a neposlední řadě i Íránem. Jen tak se podaří zem stabilizovat. Ostatně Čína již v Afghánistánu otevřela svojí první vojenskou základnu. Klid v srdci Asie je i v jejím zájmu. Otázka je, zda budou USA a Čína spolupracovat či budou rivalové. Čtvrtá varianta je úprk bez dohody s Talibánem. To by byla pro USA absolutní katastrofa. Nejen vojenská, ale i politická.

  • Tesil
    22:06 11.09.2018

    KOLT
    Ne aby tomu zabránili,ale naopak.Zástupci Unocalu hostili představitele Tálibánu v USA.
    Tesil
    Datum: 06.09.2018
    Čas: 17:16
    Tady je důležité,že zásah v Afganistánu byl plánován již před útoky 2001.Je jedno zda šlo o plynovod,ropovod či jak uvádí Kissinger z obavy USA před vlivem Ruska,Indie a Pákistánu a případným rozdělením Afganistánu mezi tyto státy.
    Teroristické útoky byly vhodnou záminkou,v atmosféře vyvolanou médii si nikdo netroufl zásah kritizovat.
    Mimochodem není na škodu přečíst si něco o operaci Northwoods.

  • KOLT
    21:30 11.09.2018

    givicz, nebojové ztráty tam jsou a jsou zdokumentované (první smrt našeho vojáka tam byla při sesuvu půdy). V čem je problém, nechápu?

    Vojáci berou žold i doma, na misi pak k němu příplatek (svého času to bylo cca 80 kKč za měsíc, nepletu-li se), a co? Najděte si, co znamená žoldák (tuším definováno v Ženevských dohodách, ale mohu se mýlit), naši vojáci tam rozhodně nesplňují definici žoldáka. Branci ČSLA také braly žold, byly tedy žoldáky?...

    Taliban nemá moderní PLŘS. Nebo je má, ale má dost rozumu, aby je nepoužil. Protože jakmile padne první Herka nebo Globemaster po zásahu takovou střelou, Amíci mu připraví peklo. A tomu, kdo mu ty střely dodal, také.

  • KOLT
    21:23 11.09.2018

    Tesil, čili produktovod, jehož polovinu kapacity spotřebují místní. Ze země, která nás netankuje, do země, které se k plynu dokáží v pohodě dostat i jinak (a povšechně ne od nás). A kvůli zabránění tomuto pidiprojektu tam NATO je? Jako vážně?

    Útok na Afghánistán byl zvažován už před 11. zářím. Jednak protože tam Al-Kaida působila už nějakou dobu a provedla dost drsné útoky na Amíky už před 11. zářím 2001. Jednak protože byl Taliban považován za velký problém už nějakou dobu, v době vrcholících bojů tam byla humanitární katastrofa atd. Nic, co by mělo překvapovat. 11. zářím prostě přetekla trpělivost, nebýt něj, možná by tam invaze byla, možná ne, to už se nedozvíme.

  • skelet
    19:31 11.09.2018

    givicz:
    ad 1) tomu bych byl ochotný věřit u speciálů, ale jinak to prostě u nás neutajíš. Máme malou armádu a neutajíš ani prostřelené BVP v ČR, na tož smrt vojáků v Afghánistánu. Pochopitelně něco jiného jsou sebevraždy navrátilců.
    ad 3) asi nebude větší cti, než doprovázet papaláše do terénu. Být voják, tak bych byl tímhle tvým nápadem stráááááášně mooooc nadšen
    ad 6) v okamžiku, kdy Taliban začne sestřelovat letadla, tak tam nastane peklo. O Putinovi můžeš snít dál, kdyby dělal krky, tak prostě pozemní techniku spojenci naplní C4 a poslední letadlo odletí za velkého ohňostroje.

  • PavolR
    18:04 11.09.2018

    KOLT:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    ---
    givicz mám tu v podstate predvádza "Guatemalu" :-D

  • Tesil
    18:03 11.09.2018

    KOLT
    Stačí kliknout na Wiki nebo čti zde.Takže určitě.

    Jisté je, že byznysmeni touží, aby boje již ustaly, protože válka škodí kšeftu, čili škodí řadě slibných projektů, jako je stavba plynovodu TAPI (Turkmenistán – Afghánistán – Pákistán – India). V únoru 2018 v afghánském městě Herát bylo slavnostně zahájeno budování afghánské části plynovodu. Práce byly v Turkmenistánu již ukončeny. Plynovod dlouhý 1814 kilometrů povede v délce 816 kilometrů přes afghánské provincie Herat, Farah, Nimroz, Helmand a Kandahár. Bude to dobrý kšeft - proteče potrubím až 33 mil. m3 zemního plynu za rok. Skoro polovinu plynu by spotřebovali Afghánci. Afghánský prezident Ashraf Ghani Ahmadzai uvedl, že plynovod by měl být zprovozněn začátkem roku 2020. Jenže plynovod se může lehce stát rukojmím Tálibánu.

  • givicz
    16:39 11.09.2018

    Tak myslím, že se shodneme na tom, že v Afganistanu Taliban postupuje, Čína si tam v současné době staví základnu mezi Tádžikistánem a Pákistánem, který se nachází v severovýchodní provincii Badakhshan v Afghánistánu a hraničí s Čínou.

    https://www.zerohedge.com/news...

    KOLT takže nebojové ztráty tam jsou také, kdy ovšem se to netají (také jestli si dobře pamatuji byl nějaký článek jak se tam převrátilo vozidlo) jinak ale Taliban dostane moderní protiletadlové zbraně jaké tam cpali USA proti Sovětům tak NATO v Afganu končí...

    Kolik vůbec v současné době tam naši vojáci berou... v článku z roku 2009, kdy tam byl ještě ministr obrany Barták mluvčí ministerstva Andrej Čírtek sdělil cituji :

    „Poradí si v řadě situací a nečeká na nějakého specialistu,“ hodnotí své bývalé podřízené zástupce náčelníka generálního štábu Josef Prokš.

    Současně tvrdí, že český voják není žoldák. „Ta práce má i ekonomický rozměr, ale voják tam především vyjíždí, aby pomohl, není to žoldák, který by tam jel a plnil úkol hlava nehlava. Ta práce má jak humanitní, tak i vlastenecký rozměr,“ tvrdí Prokš.

    Voják na misi však rozhodně neprodělá. Kromě stálého platu dostává navíc žold. „Ten je vyplácen v dolarech a měsíčně činí podle dosažené hodnosti, náročnosti výkonu služby a charakteru operace od 2100 amerických dolarů v Kosovu do 7500 dolarů v Afghánistánu,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
    Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/...

  • Luky
    16:14 11.09.2018

    Afgánistán má strategickou pozici ve střední Asii - Irán, Rusko, Čína, Indie, Pakistán na dosah. Nerostné suroviny tam jsou, ale pak jsou tam hlavně "rostné" suroviny. :)
    Světový obchod s rostnými surovinami má také obrovský objem.
    Jsou tam slušná ložiska kovů (i když je necháte těžit Číňana, něco si tím třeba kupujete) a hlavně zkraje nemuselo být zřejmé, že to USA "nedají".
    Nějaký tranzit tam je, ale spíš pašovaný kontraband...

  • KOLT
    16:03 11.09.2018

    Tesil, produktovody přes Afghánistán? Tak určitě...

  • KOLT
    16:02 11.09.2018

    RiMr, přečtěte si to, ono to stojí za to :-)

  • KOLT
    16:01 11.09.2018

    givitz, tohle je fakt dobrá demagogie. Úplně přesně na úrovni těch vámi opovrhovaných novin. Aneb vynechám kontext a ono mi to vyjde. Jen v jednoduchosti:
    1) O těch ostatních mrtvých se normálně ví a mluví, maximálně se moc neřeší ti, kteří si po příjezdu domů nechají ujet hlavu lokomotivou (což se ale v případě vojáků prošlých ostrým nasazením bohužel stává; ono lidé z neziskovek, kteří pomáhali při různých katastrofách, na tom jsou podobně... prostě PTSD :-( ).

    2) Kteří velitelé by měli kam jezdit do přestřelek? Jako Stropnický? Děláte si srandu? Od toho pochopitelně jsou lidé na nižší úrovni, to je úplně normální a logické. A jestli si myslíte, že dnešní plukovníci a generálové, kteří byli v misích v době, kdy ještě byli kapitáni, se nedostali do přestřelky, tak jste fakt mimoň. O bojové zkušenosti takových jako je Řehka, Zelinka a podobní bych se fakt nebál. Ta generační změna, která s Opatou přišla na GŠ je docela znát, snad se to projeví i ve výcviku a akvizicích. Pokud jim nebudou politici moc házet klacky pod nohy.

    3) Jakmile Taliban poprvé použije skutečně moderní PLŘS, rozjede se takové tóčo, že se vám budou protáčet panenky. Někdo by jim ji musel dodat. A ten někdo by měl velké problémy... Taliban ostatně také.

    4) Proč by kolem dopravních letadel kroužili stíhačky, když Taliban nemá letectvo? Maximálně při přistání tam může být podpora určená k potlačení pozemních cílů. Ale dokud ty pozemní cíle nebudou mít kvalitní PLŘS, je většina dopravních letadel v klidu, proto dokážou přistávat a startovat tak, že stačí zabezpečený perimetr letiště.

    5) Vaše blouznění o Putinovi rozhodujícím, kteří vojáci z NATO se vrátí domů a kteří ne, už je pouze něčí vlhký sen.

  • RiMr71
    16:00 11.09.2018

    ...tak je to myslím definitivní... Givi se s prominutím pomátl... představě, že naše pidiarmáda v našem pidistátě, kde slovy klasika "se hned všechno rozkecá", v tak mediálně sledovaném konfliktu dokáže utajit mrtvé, může uvěřit jen skutečný sběratel canců a absurdních teorií...

    ...omlouvám se, že jsem Givi tvůj román dál nečetl, bod jedna stačil. Některé věci prostě člověk číst celé fakt nemusí a i tak má jasno...

  • givicz
    14:57 11.09.2018

    Scotty mám nějaké zkušenosti jak některé věci prezentují noviny, jak je prezentují různí mluvčí a jaká je realita, kdy přímý účastník tu misi mohl cítit zcela jinak .. nicméně fakt je ten, že Taliban postupuje...

    Tálibán postupuje, v době afghánské vládní krize ovládl další okres
    https://www.novinky.cz/zahrani...

    Jinak tady je docela pěkný rozbor (škoda, že již zamčen a zpoplatněn), že letáčky na národní nejsou podpora terorismu...

    Letáčky na Národní fakt nejsou podpora terorismu
    https://www.echo24.cz/a/Sh4HU/...

  • Scotty
    13:40 11.09.2018

    givicz
    Jestli tomuhle věříš, zejména tedy boudu 1, pak si dej mokrej hadr na hlavu. Celá je to snůška polopravd, lží a obecně známých informací. Celí tento text si někdo mohl vymyslet za odpoledne.

  • givicz
    12:05 11.09.2018

    Měl jsem návštěvu. Vojáka, který v Afghanistánu byl. Našel si mě přes naše společné známé, bavili jsme se jen ústně a všechny vzkazy předával člověk. Nedošlo na jediný telefonát ani e-mail. Prostě se u mě nečekaně zastavil kamarád z druhého konce republiky, že četl moje články o Afghanistánu a prý by mi mohl domluvit rande s někým, kdo to má z první ruky.

    https://www.vidlakovykydy.cz/c...

    To víte, kývnul jsem na to, šlo to rychle a včera večer jsme s novým známým vypili prakticky všechno, co jsem doma ještě měl. Stálo to za to. Dostalo se mi informací a historek, že to budu zpracovávat ještě dlouho a určitě se k tomu ještě vrátím v dalších článcích. Ale nerad bych vás v tomto ajfru o něco ochudil a tak dávám na sklo takový neuspořádaný vějíř informací. Něco je pro mě tak fantastické, že se zdráhám tomu uvěřit. Dávám je na sklo, tak jak jsem to vyslechl.

    1. Těch mrtvých z Afghanistánu máme víc než se uvádí. Naši novináři píší jen o těch, kteří měli konec kariéry mimořádně oslnivý. Tři letos a pět před časem. O těch se mluví.To jsou ti, kteří padli ve styku s nepřítelem. Ale pak jsou mrtví z nehod a dokonce i ze sebevražd. Ti se píší do jiných tabulek. Dohromady jsou naše ztráty víc než dvojnásobné. V novinách dojde jen na ty, kteří se dají snadno označit za hrdiny. Ti, co prostě spadli s autem ze skály, předávkovali se práškama nebo se prostě sesypali z vypětí a pak jim vypadl odjištěný granát z ruky, o těch se nemluví. Ale jsou.

    2. Amíci jsou jen na základnách, kde je letiště. Všechny základny jsou obležené pořád. Jen dokud tam těch amíků bylo sto tisíc, měli dost lidí a techniky na sledování perimetru a tak bylo ostřelování základen menší. Dneska se to prostě nedá zvládnout. Základna je vždycky protáhlá, bo kopíruje údolí a je tam dráha pro letadla. Z hor létají rakety a miny. Všude kde dráha není, tam nejsou ani amíci. Tam se stává každou chvíli, že Tálibán odřízne zásobování na několik dní, týdnů i měsíců a tu a tam vběhne nějaká velká banda dovnitř a pak se střílí zblízka. Ostatně teď jsou dva takové případy. Stačí odříznout zásobování, počkat na špatné počasí a střílet po vrtulnících. Pak ti Afghánští vojáci zjistí, že jsou jen laciný frontový materiál a vzdávají se a dezertují.... a přidávají se k Tálibánu. Každý měsíc je v Afghanistánu dobyta, rozstřílena či jinak zničena nějaká základna afghánské armády. Pak se tálibové stáhnou, Amíci tam naběhnou s velkým haló, pobudou tam pár týdnů, předají to místním a vypadnou. A všechno se opakuje.

    3. Naši velitelé, co se občas nechají v Afghánu vyfotit, jak přijeli za mužstvem, nemají ani ánung, jak to tam doopravdy vypadá. Přiletí letadlem, udělají pár fotek, jdou do bunkru, vyslechnou hlášení a letí domů. Nikdo nikdy nejel s mužstvem na patrolu, nikdo se ani na kilometr nepřiblížil k plotu či zdi základny. Nikdy nebyli ani vzdáleně pod palbou a nikdy se nepodívali na terén jinak než z desetikilometrové výšky nebo na fotkách. Prý v tomto vynikal Stropnický. Místní nejvyšší velitel (plukovník, generál) ten cítil povýšení a řekl ministrovi, co chtěl slyšet, ten rozdal medaile a vypadl.

    4. V Afghánu je neuvěřitelně komplikovaný terén. Jakákoliv smysluplná silnice po které se na základnu vozí zásoby, ta se kroutí a klikatí a je nekonečně dlouhá. Neexistují žádné ani přibližně přímé směry. Cesty sice jsou, ale tak pro osla a někdy ani to ne. Tálibán nemá nikde ani nejmenší problém kteroukoliv silnici uzavřít. Pak přiletí drony, několik dní se pročesává prostor nejprve bezpilotně, pak pilotně, pak z vrtulníků a pak se tam teprve může jet. Jeden Tálibánec s padesáti náboji, které vhodně nadělají díry do potahu náklaďáku dokáže spustit akci za miliony a miliony dolarů, rozvrátit zásobování a ještě to přežít. Jediné zásobování pak funguje letecky a kolem každého dopravního letadla krouží stíhačky, Thunderboldy a kdo ví co ještě, aby vůbec mohlo přistát.

    5. 90% všech sil se spotřebovává na hlídání příjezdových cest. Armáda NATO potřebuje skoro všechny své zdroje jen na to, aby vojáci neměli hlad, měli čím bojovat a mohli si vyčistit zuby pastou. Sto metrů od každé silnice začíná území nikoho, tedy Tálibánu, který si tam dělá co chce. Jediný důvod, proč Tálibán nekontroluje 100% území není v efektivitě našich čackých vojáků, ale v tom, že leckde ty Tálibánce nemají rádi. A tak tam vládne jiný warlord, který třeba bere prachy i od Američanů. Zvláště dokonalí v tomto byli italští vojáci, kteří platili vysloveně výpalné, že se na ně nebude střílet. A jsou dodnes nejúspěšnější kontingent co do ztrát. Na boj s nepřítelem se dá vyčlenit sotva deset procent techniky a vojáků.

    6. Zatím to všechno funguje jen proto, že jsou vojáci dobře placení (prý lépe než si myslím, ale částku neřekl) a vědí že v případě toho nejhoršího mohou odletět. Zatím Tálibán nemá prostředky na to, aby zastavil letecký provoz a nemá zatím na to sestřelovat letadla při startu nebo přistávání. Ale to je jen otázka času. Celá mise skončí tak, že na základnách zůstanou vojáci, co se nedostali pryč a nikdo se nedostane k nim. Jednoho dne budou ustupující vojáci NATO stát za Amurdarjou na bývalém sovětském území a budou rádi, že to přežili. Směrem do Pákistánu se ustupovat nedá. Nakonec bude rozhodovat Putin, kdo se z té slavné vojenské mise NATO zachrání a kdo ne.

    Tolik můj nový kamarád... Viděl jsem jeho vyznamenání, znám jeho jméno a co jsem vyslechl, to jsem napsal. Pokud přijde nějaký jiný voják, který to vidí jinak, rád to otisknu.

  • Tesil
    19:40 09.09.2018

    Superme
    Nejde o nerostné bohatství,ale o trasy těch produktovodů.

  • PavolR
    12:41 07.09.2018

    fenri:
    V dlhodobejšom horizonte sa to tak možno javí, ale keď si pozriete štatistiky do roku 2004, tak v rokoch nasledujúcich po zásahu NATO počet žiadateľov o azyl (a afgánských utečencov celkovo) drasticky klesol pod úroveň pred nástupom Talibanu:
    http://www.unhcr.org/421316072...
    Otázka znie, kedy, čo a do akej miery sa vlastne pokazilo a aké iné faktory do toho celého ešte zasiahli.

  • fenri
    11:35 07.09.2018

    PavolR: snad se shodneme alespoň v tom, že naše účast tam nic nezastavila. navíc trochu zkreslujete čísla.
    Podle vašich zdrojů přišlo do EU za roky 1991-2000 kumulativně 149 600 Afghánců. Jenže jen v roce 2015, po 14ti letech přinášení míru a prosperity jich jen do Německa přibylo za jediný rok 154 000!! Ano, jde o extrémní rok, ale každopádně k loňskému roku jen Německo "hostilo" přes 255 000 Afghánců. Prostě mezi našimi akcemi v Afghanistanu a počtem Afghánců, kteří k nám přicházejí není negativní korelace.

  • PavolR
    10:14 07.09.2018

    fenri:
    Odporúčam Vám do pozornosti utečenecké štatistiky spred 11. septembra 2001:
    https://reliefweb.int/report/a...
    Úplne na konci sú údaje o počtoch afgánskych žiadateľov o azyl v rokoch 1991-2000. Už pred zásahom NATO, v druhej polovici 90. rokov, sa začali ich počty v EU prudko zvyšovať po tom, ako krajinu ovládol Taliban (Kábul padol v septembri 1996).

  • fenri
    07:45 07.09.2018

    Článek považuji za politrucký paskvil - hodně jakože slov o ničem. Newspeakové kecy, kde si někdo potřebuje předvést kolik zná cizích slovíček nad smrtí tří vojáků. Kvikat hned v třetí větě nad úspěchem toho, jak jsme "vykomunikovali" smrt tří vojáků působí trochu nevkusně a neuctivě k těm mrtvým. Obrovská hromada canců, jež lze shrnout do pár vět. Jestli to bylo myšleno jako ukázka opaku zvládnuté strategické komunikace, tak je to výborné.

    Co se týče naší účasti v Astanu, považuji ji za velmi užitečnou. Jednak tím ukazujeme aspoň nějakou cenu pro NATO. To je zásadní pro naši bezpečnost. Nebo slovy pana Syrovátky: Proaktivní projekce silových složek našeho estabilishmentu je kruciální a demonstrativní komponentou strategického usilování o elevaci našeho pozitivního přínosu alianci se všemi kolaterálními benefity a kauzálně nás dále involvuje do jádra aliance.
    Druhá podstatná výhoda je získávání bojových zkušeností a testování techniky, což je opět velmi důležité a tvoří to ducha armády, tedy to, co se blbě dává do tabulek v excelu a co přitom dělá armádu.

    Co je nesmysl je tvrzení, že to zvyšuje naší bezpečnost. Za prvé snad (zatím) nejsme úplné ovce a dále v situaci, kdy na jedné straně poněkud nevyhráváme a zároveň vyrábíme miliony naštvaných lidí (jak moc mají pravdu není podstatné) a na druhé straně si je bez kontroly pouštíme do Evropy, je nesmysl hovořit o nárůstu bezpečí. Před rokem 2000 byste Afghánce v EU hledali těžko...

    Taliban nejevil snahy o expanzi navenek a celkem se staral o svoje. Ani o Sauda Usámu příliš nestáli. Představa, že když necháme A stan svému osudu, že tam vznikne jakýsi islámský stát, který nás sežere, poroste produkce opia a přijdou do EU miliony lidí, co nás budou chtít podřezat je prostě nesmysl. Talibánský režim/není totéž co Daeš (který opravdu vznikl v důsledku naší nezvládnuté akce v Iráku), produkce opia z Afghánistánu roste neustále a šmejdy si sem taháme sami a aktivně. Z Afghanistanu dříve či později odejdeme a neodejdeme jako vítězové ze země, kde bude demokracie a její obyvatelstvo k nám bude cítit vděk za osvobození.

    Ale dokud tam je NATO, je dobře, že tam naši jsou a že svojí práci dělají výborně. A pokud při tom umřou, bylo by fajn, kdyby si nad jejich smrtí nehonil pero kravaťáček přisátý na neziskovku.

  • Pigtail
    04:59 07.09.2018

    Superme - hloupí rusové a američani co ho tam našli :D https://www.irozhlas.cz/ekonom... ...

  • Superme
    22:28 06.09.2018

    Pigtail - Na jednu stranu píšeš, že každý má právo své volby. Já s tím souhlasím. Jen na rozdíl od tebe podporuji, aby každý člověk měl právo svobodné volby a nikoliv stát. Islamistický nebo komunistický režim svým obyvatelům nedává možnost svobodné volby.

    Na zbytek nemá cenu reagovat, protože tyhle hlouposti byli dávno vyvrácené. Nerostné bohatství :D Že ho Afghánistán ale má... ;)

  • Pigtail
    21:48 06.09.2018

    Tesil - tak konečně se na něčem shodnem :D "Ale já opravdu nepovažuji za normální, aby si muslimská dívka nemohla vzít nemuslima apod. absurdity, které do naší společnosti nepatří." ... až na to že Afgánistán není naše společnost ale islámský svět ... tady Islám nechceme, ale cpát jim naši ideologii nikomu problém nedělá ... nechat je být by stačilo ... já jen nechápu tu tvoji snahu ovládnout svět a diktovat mu pravidla ... pokud se nějaké země rozhodne svobodně pro komunismu tak ať ho mají ... každý má právo volby ... a to i takové která se ti nelíbí ... faktů už jsme viděl hromady, naposledy o Iráků a zhn, tenkrák za to dali zpravodajci taky ruku do ohně a byla to pěkná bouda ... pravda máme prostředky jen abychom pomáhali zemím které z nějakého důvodu potřebuje ovládnout USA, ať už je to geopolitika nebo nerostné bohatsví

  • Tesil
    17:16 06.09.2018

    Tady je důležité,že zásah v Afganistánu byl plánován již před útoky 2001.Je jedno zda šlo o plynovod,ropovod či jak uvádí Kissinger z obavy USA před vlivem Ruska,Indie a Pákistánu a případným rozdělením Afganistánu mezi tyto státy.
    Teroristické útoky byly vhodnou záminkou,v atmosféře vyvolanou médii si nikdo netroufl zásah kritizovat.
    Mimochodem není na škodu přečíst si něco o operaci Northwoods.

  • Superme
    09:53 06.09.2018

    Pigtail - Že bych zakázal islám jsem napsal kde? Nikde! Islám se jen potřebuje reformovat, stejně, jako se dříve reformovalo křesťanství a jiná náboženství. Ale já opravdu nepovažuji za normální, aby si muslimská dívka nemohla vzít nemuslima apod. absurdity, které do naší společnosti nepatří. Komunismus bych zakázal, to je pravda (i přesto, že jsem ani tohle nenapsal). Pokud máme zakázaný nacismus, musí být zakázaný i komunismus, což je stejné levicové svinstvo. A pkud se ptáš jakým právem - miliony zabitých, umučených, zavřených... komunismus navíc páchá tyto zločiny dodnes, viz. KLDR, Čína (https://www.youtube.com/watch?... Venezuela, nebo Kuba. Takže tímto právem!

    Nemůžu za to, že si neumíš vyhledat informace. Navíc jsem to již ve svém prvním příspěvku vysvětlil, viz."Bin Ládin a celá Al-Káida byli nejenom na Afghánském území cvičeni, ale oni byli Talibánem vyloženě podporováni". To je prostě fakt.

    Kdybychom byli i v Africe (a konec konců i jsme - viz. Mali) tak tu budeš křičet, že co tam vlastně děláme. A proč jsme v Somálsku a nejsme v Eritrei apod. Hold nejsou prostředky na to, aby Západ zachráňil celý svět ;)

  • Pigtail
    00:56 06.09.2018

    Tesil ... že ona ta analogie 68 zase nebude tak úplně špatná, tenkrát to byli západní kontrarevolucionáři, co budovali tajné klady zbraní a byli připraveni svrhnout režim (prima čtení o tom je v Mitrochinových archívech), zatímco nyní to jsou teroristi, protože to řekla jiná velmoc ... a stejně jako tenkrát invazní armáda věřila že potlačuje kontrarevoluci tak si ta nynější myslí že bojuje proti terorismu ... to máš to samý jako s Tálibánem ... pro někoho zlo pro jiné hrdinové ... jak vznikl Talibán ? v jedné vesnici warlord se svou partou terorizoval obyvatelstvo do té míry až se naštval jistý mulla Umar, který vzal pár deítek svých studentů z duchovní školy, několik pušek a ač to nikdo nečekal tak místní bojůvku porazili a milého warlorda oběsili na hlavni tanku ... pro místní to byli hrdinové ... a proto si začali říkat Talibán, v překladu studenti ... svět není černobílej, a ač politici tvrdí jedno tak stejně je dobré jim nevěřit a přemýšlet samostatně

  • Tesil
    21:57 05.09.2018

    Navíc v Afganistánu nemají NATO ani samotné USA co pohledávat.Samotné napadení proběhlo bez mandátu OSN a teroristy z 11.9.nic s touto zemí nespojovalo.
    Ani to,že by bin Ládin útoky plánoval z území Afganistánu.Nechápu proč se teroristou nazývá ten kdo brání území svého kmene.

  • Pigtail
    21:27 05.09.2018

    Supreme
    Už sem to sem psal, ale rád to zopakuji. Pokud by měl každý takové myšlení, žijeme v kominismu a diktatuře dodnes.
    Naším cílem není mít ve světě diktatury.

    a proto svrháváme diktátory aniž by jsme těm zemím zajistili budoucnost ? Do NATO jsme vstoupili kvůli vlatní bezpečnosti. Ne abychom měnili svět. A ty řeči o tom že by jsi zakázal komunismus nebo Islám ... proboha jakým právem ? to mě přijde jako pěknej diktát ... a že tam tam pomáháme lidem, to je sice pěkný ale proč jen tam ? V Africe se lidem sekají ruce, upalují se čarodějnice ... proč tam nejsme ? proč Afgánistán ano a dalších x zemí které jsou na tom podstatně hůře ne, to mi ještě nikdo nevysvětlil ...

  • givicz
    13:08 05.09.2018

    Až nás tálibánci poženou z Afghánistánu…
    7. 8. 2018
    https://zpravy.tiscali.cz/az-n...
    Jsou války, ve kterých je vám vojenská převaha platná jako opratě v kokpitu stíhačky. Američané to poznali ve Vietnamu, teď si to mohou připomenout v Afghánistánu. A Češi s nimi.
    Je jasné, že Američané nemohou v Afghánistánu zůstat navěky. Tahle země je pro ně černá díra, stojí je majlant. Ročně vydají na její bezpečnost a na podporu jejího hospodářství 45 miliard dolarů. To je dvakrát víc než výkon afghánské ekonomiky!
    Tálibán s válečnými výdaji nemá problém. Stačí starý dobrý kalašnikov, několik plných zásobníků, pár granátů, případně nějaká bomba vyrobená doma z hnojiv, které do Afghánistánu vyvážejí Američané. Náklady na jejich bojovníka jsou pár dolarů na den.
    A jak mohou Američané porazit gerilové válečníky rozptýlené v horách? Vždyť je ani nepoznají. Nemají uniformy, samopaly a granáty nosí pod kabátem.
    Zoufalství amerických vojáků vystihl velitel, jehož výrok zachytila televize CNN: "Bojovat s Tálibánem, to je jako rozbíjet rtuť kladivem."

    Copak ale Trumpovi a spol. leží na srdci svoboda Afghánců, přesněji těch Afghánců, kteří po svobodě touží? Mám za to, že jejich hlavní starostí je teď najít "exit strategy", tedy způsob, jak ze země vycouvat, a přitom si zachovat tvář.

    Proto také Američané vyjednávají se zástupci Tálibánu.

    "Už dřív jsme jednali s americkými představiteli, ale ještě nikdy nebyli tak odhodlaní vést mírové rozhovory," řekl televizi NBC zdroj z islamistického hnutí. Američané jsou podle něj dokonce ochotní postoupit Tálibánu část afghánského území, které dnes hnutí ovládá. A k rozhovorům s Tálibánem tlačí také vládu v Kábulu.

    Blíží se snad exit Američanů z Afghánistánu? Kdo ví, Donald Trump je impulzivní a nepředvídatelný. Vyloučit se nedá nic.

    Lze nicméně předpokládat, že na konci afghánského tažení nebude triumfální odchod spojenců ze země zbavené vlivu náboženských fanatiků. Bude to trpký odchod bez poct. Můžeme si jen přát, aby nás tálibánci jednou nehnali domů před hlavněmi samopalů. To by byla ta nejhorší tečka za afghánskou anabází.

  • Vrata
    10:23 05.09.2018

    Larry: pro vas je repka a opium totez??

    Jinak k situaci v Afganistanu. Hlavne je pro nas neprehledna. Tezko rict, jestli jsou cizi vojaci v Afganu osvoboditele nebo okupanti. Na jednu stranu jsem jiz nekolikrat slysel, ze si Afganci nepreji stazeni vojsk kvuli tomu, aby se zeme opet nepropadla do chaosu kvuli vojenskemu soupereni mezi jednotlivymi klany. Take je fakt, ze prinejmensim cast obyvatel zeme si neprala vladu Talibanu, ktera se tam prosadila po odchodu Ruskych vojsk a branili se mu se zbrani v ruce (Severni aliance ??). Severni aliance vyuzili pred lety USA ktere ji podporili letecky a umoznili vyhnat Taliban. Faktem je, ze Taliban ma zakladny v Pakistanu a do Pakistanskeho Vaziristanu se jeho bojovnici na zimu stahuji. Pripada mi to spise jako intervence z ciziny nez jako narodne osvobozenecke hnuti mistnich. Na druhou stranu cca 40% mozna i vice obyvatel Afganu jsou Pastunove, vyskytujici se i v sousednim Pakistanskem Vaziristanu. Pro jednoduchost lze ocekavat, ze toto etnikum bude Taliban podporovat tak, jako jej podporuje v Pakistanu. Pravdepodobne/mozna ale proti vuli zbyvajicich cca 50% obyvatel (Tadzikove, Uzbekove atd.). Takze zaverem, situace je podle vseho slozita a tezko rici, co s tim.

  • technik
    10:10 05.09.2018

    Ale já mluvím z vlastní zkušenosti z té oblasti, opravdu nejsem odkázán na to co pustí média.

  • Larry
    09:51 05.09.2018

    A mícháte několik činností dohromady:
    "Okupační vojska staví studny, rozváží humanitarku,léčí cizí děti,staví skoly,cvičící vojska a policii?????"
    ---------
    Okupační vojska staví studny, rozváží humanitarku,léčí cizí děti,staví skoly

    Takovou činnost provádí PRT . Tedy "Provinční rekonstrukční tým" A to není charita.
    Je to obyčejná rozvědná činnost, průzkum na území nepřítele.
    Pokud chcete aby obyvatelstvo "spolupracovalo" nemůžete po nich střílet.
    Musíte si je "zavázat"
    A pěstování opia?? Je to hornatá krajina, kde není ani průmysl a možnosti obživy minimální. Nakonec Babišův Agrofert a spřízněné firmy pěstují na polích ČR řepku a také "jim to nese" .
    Vidíte rozdíl??

  • Larry
    09:40 05.09.2018

    To technik:
    Víte co je zajímavé?? Že největší bojovníci a vojáci sedí u PC a potom takoví, co v životě nevystřelil ani z praku.
    Jak je to s Biľakovým zvacím dopisem se poptejte v Moskvě. Po 50ti letech je šance, že se otevřou archivy.
    ++++++++++++++
    Abychom si rozuměli, o tom jaké informace odejdou nejenom z Afghánu, rozhodují jistí lidé. komunikaci pro kontakt s civilní sférou je pod kontrolou např. VZ. Ofiko jsou vyjádření pouze MO a GŠ.
    Víte, že i v ČR v domovských posádkách podepisovali vojáci poučení, že nikomu nebudou poskyovat informace?? Pokud je média osloví, mají odkazovat na tiskové mluvčí. Sám jsem takový papír s č.j. podepisoval.
    +++++++++++++++
    Na rozdíl od Vás jsem měl tu možnost zejména slyšet pár "rozhovorů" s domovem a rodinami. Pláč, křik, výhružky, vysátá konta........ po návratu sbalené kufry přede dveřmi. Jeden utakový u mě dokonce bydlel.Kolega který dodnes nešlápne na angličák trávník a chodí jenom po zámkové dlažbě zahrady případně asfaltu.....
    Vojáci kteří vydělali "pěkné peníze" ale také mají dluhy větší než malé.
    Kolega který už po návratu neměl peníze, tak si šel pro další s granátem v ruce k benzínové pumpě ( Havl. Brod, bývalá posádka 4.brn.)
    Speciálně k bývalé Jugoslávii. co jsem viděl a zažil opilství, rvačky, repatriace zpět do ČR Kontrolní orgány AČR kteří služební cestu považovali za rekreaci pro sebe a rodinu.V podnapilosti střelba na nadřízeného sl. zbraní. Neschopnost resocializace do občanské společnosti po návratu. Ti co to nezvládnou, třeba z důvodu "slabé vůle" opuštění rdinou bez rozdílu funkce a hodnosti atd... si můžete přepočítat k obětem...
    Návrat domů z mise. Přílet na LKPD. Letadlo obklíčeno PČR +VP a provedena kontrola. nalezena v zavazadlech řada "suvenýrů " granáty... pistole.... nebylo to jistě poprvé, protože do jisté doby nepodléhal návrat celní kontrole. Jaxi se mě návrat domů trochu zkomplikoval.
    (Proto i dnes když jedete z Ruska na Donbas, můžete mít a vézt v podstatě cokoliv. Zpět je velice přísná kontrola dokladů a prohlídka. Nesmíte vyvézt nic)
    ++++++++++++++++
    Doporučuji Vám si občas podívet i v noci virtuálně na základnu v Ramsteinu (ETAR)
    třeba zde:
    https://opensky-network.org/...
    A zjistíte kolik letů přistává v nočních hodinách. To co vozí, bych Vám nepřál vidět.
    Hrdinové, zdraví a v pořádku za cvakání fotoaparátů a přítomnosti médií se vozí ve dne.
    +++++++++++++++++
    Víte, "Pod svícbem je tma" a nevěřte všemu, co Vám média "předhodí"
    Stejně to je ve sportu. Za úsměvem na bedně na OH jejsou pot, slzy a zklamání i vítězství. Každá mince má svůj rub i líc.


    .

  • technik
    07:13 05.09.2018

    oprava poslední věta "nadrilování nových postupů"

  • technik
    06:59 05.09.2018

    To Larry
    A ty víš jak to bylo se zvacím dopisem Vasila Bílaka?
    Ty víš co chtějí lidí v Afghánistánu? Byl jsi tam,mluvil si s nimi?
    Okupační vojska staví studny, rozváží humanitarku,léčí cizí děti,staví skoly,cvičící vojska a policii????? Opravdu budeme používat slovo okupant pro kluky v Afghánistánu?
    Řeknu ti jednu věc, lidé kteří podporují Taliban tak jen proto že buď jim dává práci na polích s drogami nebo proto že Taliban si násilím tu podporu prostě vynutí. Valná většina obyvatel chce studovat, rodice chtějí aby děti uměly psát a číst aby měli práci, to ale nechce Taliban, on potřebuje otroky. Víš ono popsat situaci v Afghánistánu v jednom článku nejde, různé frakce a národy mají různé požadavky na život ale třeba v Kábulu se setkas s obyčejnými lidmi jako u nás.

    Co se týká nasazení po incidentu, je logické že jednotce se dává oddech, oni schopni jsou ale čeká se také na vyšetření zjištění příčiny,popřípadě nastupování nových postupů.

  • cejkis
    23:18 04.09.2018

    Posílám pozdrav panu Syrovátkovi a současně přání, aby měřil mezi Američany a Rusy jedním metrem.

  • Superme
    22:24 04.09.2018

    Abner222 - Saúdský režim je možná ještě horší než Íránský. Problém je, že Západu pomohli zničit SSSR tím, že zvýšili těžbu ropy a tím snížili její cenu. Dnes kupují zbraně za miliardy dolarů a tu cenu ropy mohou snížit stejně tak, jako to udělali dříve. Bohužel, pro Západ se stále jedná o strategického "spojence" nejenom regionu. Neříkám přeci, že všichni naši spojenci jsou z morálního hlediska dobrý - tak to prostě není. Když se podívám na současného Turka, dělá se mi upřímně špatně kam to jeden sultán mohl dotáhnout.

  • Larry
    21:47 04.09.2018

    Souhlasím s pigtailem. Rusové pro nás byli v r. 68okupanti a sami máme historickou zkušenost s několika okupacemi našich zemí.
    Přitom to samé co se nelíbí nám provádíme po 50ti letech jiným zemím (Afghanistan)
    Pro tamní domorodce jsme stejní okupanti jako tehdy Rusové pro nás.

    Pokud jednotka není schopna po smrti 3 bojovníků další 3 týdny plnit bojový úkol (hlídkování či patroly v okolí základy)a hlídkují pouze na základně, znamená to jediné. Psychicky jsou na tom špatně.
    Dobře vycvičená jednotka plní bojové úkoly nepřetržitě. Snaží se doplňovat ztráty..
    Různá prohlášení o morálce a náladě na základně mě přesvědčují, Že to není jak oficiálně zaznívá .
    Ono se fakt blbě bojuje, když okolo plotu základy natož ve městech chodí lidé, kteří velebí a otevřeně podporují Taliban.

    A až tahle anabáze NATO skončí, stejně jako skončila ruská anabáze. Nato bude muset ustoupit. Přes Pakistán nemožné a jediná cesta je přes Rusko.
    Nakonec Putin bude ten, kdo bude rozhodovat o osudu kontingentu.
    Mimochodem NATO využívalo vzdušný prostor Ruska pro přelety zásobovacích letadel do Afghánu podle mezinárodní smlouvy. To je strategický směr.

  • GAVL
    21:09 04.09.2018

    1. je nutno vytvořit překážky podél hranice jako za minulého režimu
    vybudovat silnou pohraniční stráž
    Možno se podílet na evropském plotu , který by chránil i ostatní členy a provádět
    střídání v turnusech na výpomoc při hlídání daného plotu
    Pak bychom nemuseli budovat vlastní jen kolem nás

    2.Každý člověk , který by přijel z muslimského regionu, nebo by patřil k
    muslimskému etniku, by musel oznámit kam jede za kým jede a co je náplní jeho
    návštěvy
    následně by mu byl přidělen jako dozor agent
    to samé platí i pro zde studující žádný takový , že si každý bydlí kde chce, pěkně
    hlídanou ubytovnu a pohyb jen za dozoru

    3. těmto výše jmenovaným rizikovým lidem bych nedával trvalý pobyt, neboť by pak
    bylo jejich doživotní hlídání příliš ekonomicky zatěžující

    Situace v Afghánistánu
    Tálibán vznikl jako děditství sovětského působení v 80. letech.
    Al-kaida a dokonce nemalé množství podobných skupin bylo školeno a vyzbrojováno ze strany USA.
    přísloví , že zlo plodí zas jen zlo není jen takový blábol
    Ani nechci pomyslet co vzniklo nyní po intervenci USA
    Někde jsem četl , že se tam produkuje více opia , než za Tálibánu před intervencí USA.

    Irák
    ISIL, IS či jak různě se nazývají různé skupiny bojovníků zas vytvořila intervence USA. Dokonce to zasáhlo i sousední Sýrii. Dokonce požívají podporu ze strany Izraele a arabských spojenců USA.

    Svržení Kaddáfiho též odzátkovalo jednu cestu podobných individuí. Nedávno v Libyi uprchlo několik set trestanců. Počítám , že jich tu do měsíce budeme mít minimálně polovinu.

    Takže nějak ať na to koukám jak na to koukám stále nevidím hájení naší bezpečnosti.
    Před těmito intervencemi v Německu nikdo nemusel protestovat proti útokům ze strany různých šílenců z arabských a afrických států.
    Tak by to asi chtělo začít nějak jinak , v opačném případě by se z naší strany jednalo o institucionalizované hňupství či blbství.

    Vše nasvědčuje tomu, že jde jen o mrzký peníz.
    Nevím jak pro koho, ale pro mne je nepřijatelné aby někdo dělal ekonomické zisky do své kapsy kdekoli na světě, za cenu ohrožení mé rodiny.

  • Abner222
    20:23 04.09.2018

    Supreme - zaujimalo by ma, ako by sme podla teba mali nalozit so Saudskou Arabiou?

  • Superme
    19:38 04.09.2018

    Pigtail - Už sem to sem psal, ale rád to zopakuji. Pokud by měl každý takové myšlení, žijeme v kominismu a diktatuře dodnes.

    Naším cílem není mít ve světě diktatury. A je jedno, zda se jedná o Čínu (komunismus) nebo Írán (Islamismus). A už vůbec ne, aby tyto vůči nám nepřátelské režimi rozšiřovali sféru svého vlivu. Naším cílem je mít na své straně co možná nejvíce demokratických zemí. A pokud ne demokratických, tak mít v těch zemích alespoň vliv - taková země pak vůči nám nebude alespoň nepřátelská. A jelikož nejsme země velká, musíme koukat i na zájmy našich spojenců - těch, kteří v případě potřeby budou pomáhat naši zemi bránit! Říct egoisticky, že tam naše zájmy nejsou a pak se dožadovat pomoci... to, že to astor a jemu podobní nechápou je jen známkou jejich vlastního egoismu a nebo spíše jejich politického myšlení.

  • astor
    18:55 04.09.2018

    Těžko být politikem a neprojevit soustrast při takové mediální masáži. Tím více si vážím těch politiků a osobností, kteří dali najevo svůj odlišný názor. To, co se odehrávalo během převozu ostatků do Dejvic chápu jako pokus o manipulaci s veřejností. Byl jsem ve městě, ne každý se nechal zmanipulovat. Nechápu, proč je v demokratické diskusi třeba zakazovat nějaké termíny. To ať se radši PSYOP snaží vysvětlit dočasnost našeho pobytu v cizí zemi, která s námi nesousedí a nemá vůči Čechům agresivní choutky, to snad jenom proti cizím ozbrojencům. Taky by mě zajímalo, proč v našich hoších místní nevidí osvoboditele od tmářství a proč jim jenom činí protivenství, když to mezinárodní společenství s nimi myslí tak dobře. Řečeno kulantně, jako za starých časů.

  • Pigtail
    18:29 04.09.2018

    Superme
    jasně s 68 je to přehnané srovnání, šlo mi o myšlenku udržet dosazený systém ... nevidím jediný důvod proč by jsme měli omezovat vliv zemí jako Čína nebo Irán, copak je záležitostí ČR zasahovat do režimů cizích zemí ? to si můžou dovolit tak leda supervelmoci ... aby bylo jasno tak nevidím problém v zahraničních misích, boj proti terorismu ano, ale ten provádí SF v horách a ne ti dole co mají na práci "show force" a upřímně pochybuju že takhle implementovaná demokracie je dlouhodobě udržitelná bez přítomnosti cizích armád ... holt si myslím že afgánci jsou velice hrdý národ a nebudou to trpět moc dlouho, ten koho označujeme za útočníka je v očích části populace (otázkou je jak velké) stejnej hrdina jako my označujeme jeho oběti

  • Superme
    18:17 04.09.2018

    Pigtail - Porovnávat to s rokem 68 vážně nejde. Sověti zde skutečně chtěli udržet za každou cenu jim spřízněný režim, zatímco Američané chtěli režim svrhnout. Proč? Protože Bin Ládin a celá Al-Káida byli nejenom na Afghánském území cvičeni, ale oni byli Talibánem vyloženě podporováni. Československo nic podobného nedělalo.

    Když pominu fakt, že odstavení od moci takto radikálního hnutí je morálně správná věc, tak Afghánistán, pokud se podíváte na mapu, je strategicky sakra důležitá země. Afgnánistán sousedí se třemi zeměmi - Írán, Čína a Pákistán(+jiné samozřejmě). O tom, že je i naším zájmem zabránit šíření vlivu prvních dvou zemí je jasné.

    Jedním z důvodů, proč Talibán zůstal tak silný je pak Pákistán, který Talibán na svém území chrání (proto ty americké nálety bezpilotními prostředky). A že se to nezmění ani s novým premiérem je bohužel fakt.

    Bylo by tedy správné Afghnistán opustit? Podle mého názoru ne - pro nás je to tak důležitá země, že si to nikdo nedovolí. Nedovolil si to Obama ani následně Trump. A to i přesto, že se Americké vztahy s některými středoasijskými zeměmi značně zlepšují : nejvíce je to vidět na Uzbekistánu a Kazachstánu.

  • Abner222
    18:15 04.09.2018

    Suhlasim s Pigtail az na jednu vec, uz dlhsie si vsimam ako sa vsade a dookola opakuje jedna zasadna loz o nasich zavazkoch voci NATO, ak si vsak precitate zakon o uzavreti Severoatlantickej zmluvy, ziadny takyto zavazok, ako je posobenie nasich vojakov napr. v Afganistane nam z neho nevyplyva

  • benter
    17:50 04.09.2018

    PavolR:

    neporovnávaj civilizovanú Európu s krajinou kde život nemá cenu na prvom mieste je rodina potom kmeň, dlho nič a potom možno vlasť, ak vôbec. Ďalšou vecou je že ľudia v Európe komunizmus nechceli. Porovnaj si to s Afganistanom kde ľudia chcú len pracovať na poli a žiť bez vojny. Či je tam komunizmus alebo demokracia to je im tam uplne jedno. Ja viem že oficiálne vyjadrenia ISAF sú ružové a všetko sa darí, ale realita je niekde inde.

  • Pigtail
    17:30 04.09.2018

    Afgánistán je svérázná kmenová země ... stejně jako tam prohráli rusové, prohrají i američané a my s nimi ... ono není umění dosadit novou vládu ale pokud ta nemá podporu obyvatelstva tak je to k ničemu jak se ukazuje dnes a denně ... jediný rozdíl vidím v tom že zatímco američani to udělali svým klasickým "nenásilným" dosazením režimu, rusové na to šli silou přes operaci Bouře 333 ... a pokud i dnes po x letech se spojenečtí vojáci odváží jen do okolí velkých měst (nepočítám operace SF) tak to znamená jediné, lidé je tam nechtějí a vnímají je jako okupanty ... když v 68 vtrhli rusové sem aby udrželi svůj režim nikdo nepochyboval že se jedná o kupaci, když děláme my to samé o půl století později tak se mluví o hrdinách a boji proti terorismu ... rozumím tomu že plníme závazky které máme vůči NATO, ale pochybuju o smyslu celé operace, daleko větší práci odvedou tajné služby které jdou po těch co to financují, lidi jsou nahraditelní a když nebudou peníze tak to pocítí i ti teroristi

    Symbolickou tečku za pietním týdnem představovalo prohlášení náčelníka generálního štábu Opaty, dle něhož se Armáda ČR pokusí dopadnout osoby odpovědné za atentát. Tento výrok posléze dominoval titulkům na většině českých zpravodajských webů. Mimo jasného signálu směrem k veřejnosti i útočníků ... celkem pochybuju že útočníci umí číst natož česky

  • PavolR
    17:03 04.09.2018

    palo satko: Ja som zasa netušil, že slovo "niekto" je synonymom slova "utečenec" :-D

    benter: Stanovením primeraného cieľa a využitím adekvátnych prostriedkov. Napríklad na obranu konkrétneho mesta pred útokom niekoľkých stoviek Talibov by hádam ani celý pluk nebol potrebný.
    Mimochodom - stačí pozrieť koľko miliard bolo vynaložených na zastavovanie komunizmu a viac než 40 rokov takmer žiadny rukolapný výsledok. A zrazu bum.
    V prípade Afganistanu si však treba po pravde položiť otázku, či by sa za zlomok vynaložených prostriedkov nedali dosiahnuť neporovnateľne lepšie výsledky a nie či vôbec malo zmysel niečo investovať.

  • palo satko
    15:55 04.09.2018

    PavolR: Prvykrat v živote čitam, že vojna utečencov zastavuje. Asi žiješ v nejakej inej realite. V tej mojej ludia pred vojnou utekaju. Už tisicky rokov.

  • benter
    15:52 04.09.2018

    PavolR:
    môžme o tom polemizovať a slovíčkariť ako chceme, ale pravda je že z Afganistanu sa sťahujeme, Taliban silnie a ISIS sa tam začína obšmietať tiež, ANA a ANP su nekompetentné a skorumpované. Utopili sa tam miliardy a výsledok žiaden. Len pre predstavu o tom aký výsledok mala dekáda tréningu pre ANA:

    https://www.youtube.com/watch?...

    ešte by ma zaujímalo ako zastavíš s plukom v Afg. aspoň niekoho ?

  • PavolR
    14:39 04.09.2018

    benter:
    Vojna je prehraná až v okamihu kapitulácie, nikdy nie skôr. Keď dnes kapitulujeme na jednom mieste, lebo sa nepáči, čo vojna obnáša, kde kapitulujeme zajtra? Polemizovať sa má pred vstupom do konfliktu, keď už ste v ňom, treba ísť protivníkovi tvrdo po krku, bez ohľadu na čokoľvek. A po víťazstve možno polemizovať zasa až do zblbnutia.

    palo satko: Akurát, že s plukom v Afganistane máta aspoň šancu niekoho zastaviť, zatiaľ čo plot v Maďarsku doteraz nikoho nezastavil. Od neho sa už každý dostane ďalej ktoroukoľvek trasou.

  • palo satko
    13:45 04.09.2018

    Boli to reakcie na spravu o smrti mladych mužov, tak aky extremizmus? Aj politici su ludia, hoci trochu čudni.
    Ale keby niekto zverejnil, kolko štatnu pokladnu afganistan doteraz stal a čo by sa za to dalo zariadit, to by ina kucapaca. Ta by skôr predstavovala realnu "strategicku kominikaciu". Môj nazor je: Lepši plot v Madarsku ako pluk v Afgane.

  • benter
    12:22 04.09.2018

    a pokiaľ sa jedná o boj s terorizmom ktorý začal po 9.11, tak len pripomeniem že 17 z 19 únoscov pochádzalo zo SAE a UAE, a podpora wahábizmu a ISIS vanie tiež z tohto smeru...

  • Pla-men
    10:47 04.09.2018

    Samozřejmě si můžeme pořád říkat, že kdyby Usa neroz... půl Arabie mohl být klid. Ale příklad islámského státu, který se neskutečně rychle a s" pár" lidmi rozrostl přes dva státy, ukazuje , že něco dělat musíme. A vždy bude lepší vést boj na cizím území než v ČR. Otázka bude co je následek a co příčina...

  • Zdenoušek
    09:49 04.09.2018

    GAVL - to je hodně krátkozraké vidění. Pro ilustraci, pokud by se upustilo od podpory afghánské vlády, tak za krátkou dobu by se situace zcela obrátila. A velmi silně pochybuji, že, by si nový vládci dali ruce do klína. Vznikl by velmi silný islámský stát, který by určitě podpořil nepokoje v Evropě. Nedovedu si vůbec představit jak by se pak tohle mohlo zvrátit?

  • benter
    09:44 04.09.2018

    V Afganistane sme prehrali, bodka. Sme tam od roku 2001 a situácia je čím ďalej tým horšia. Pozri sa ako dopadol Irak, a to mal Abramsy, HMMV, MRAPY a akože vycvičenú armádu. Každého padlého vojaka mi je ľúto, ale nehrajme sa na to že sa tam šlo s čistými úmyslami proti boju proti terorizmu, tomu môže uveriť len škôlkar. USA sa nenarvú nikam kde z toho nemajú profit, pre amerikanofilov ani Rusko samozrejme...

  • Jura99
    09:24 04.09.2018

    GAVL: a co navrhujete, nedělat nic, nechat někde růst a posilovat zvrácenou ideologii a čekat, že až si vyřídí své domácí záležitosti, že se rozleze po světě? Ona se stejně rozleze, protože náš hlavní problém je nízká porodnost a vysoká porodnost těch druhých a pak taky nechuť dělat "podřadné" práce, na které si pak dovážíme "ty druhé". Účast v misích smysl má, zní to hloupě, ale už jako výcvik v praxi. Jinak by to bylo jako cvičit hasiče, kteří v životě neuvidí oheň.

  • GAVL
    08:30 04.09.2018

    Snad tam bojujeme za nějaké zájmy naší země, ale bezpečnost to rozhodně není. Na událostech např. v Německu je jasně vidět , že tím , že jsme v Afghánistánu, naši zemi proti terorismu rozhodně nijak nebráníme.

    Musím dále uvést, že se mi velmi nelíbí články a nejen ty, které používají smrt našich vojáků ať už kdekoli k politikaření jakéhokoli směru. Jediné legitimní je dotazovat se občanů zda o ztráty svých vojáků nadále stojí či nikoli. Propagovat tím , ale naši činnost kdekoli a ještě tvrdit, že smrt našich vojáků stmeluje alianci to je dle mého mínění hanebnost.

  • Jura99
    08:19 04.09.2018

    Reakce české společnosti byla skutečně důstojná. Kromě zmíněné dobré komunikace státních institucí bych si tipnul, že společnost začíná chápat problém "třetího světa" jako i náš problém a to nikoliv kvůli 11.9.2001, ale kvůli imigrační vlně, která se nás zatím téměř vůbec netýká, ale společnost se ji bojí. Myslím, že i proto je působení našich vojáků v tom "třetím světě" více přijímáno jako důležitá práce. Líbil se mi jeden komentář NGŠ, že najdou organizátora útoku a potrestají jej nebo k potrestání předají.

  • Zvedavec
    08:15 04.09.2018

    "Jednou z klíčových složek strategické komunikace je totiž jednota sdělení podporující konkrétní cíl. Tím dochází k jasné demonstraci toho, že daná věc je pro zasaženou entitu důležitá."

    To je naprosto klíčové, opustili jsme období jak vystřižené z holandského přísloví "Když nevíš, do kterého přístavu pluješ, žádný vítr není příznivý".

    "V úvodu popsané reakce politiků a státních institucí na úmrtí českých vojáků v Afghánistánu přitom ukazují, že určité (minimálně podprahové) chápání základních pouček strategické komunikace v České republice existuje."

    Co se vrchních pater AČR týče, tak to rozhodně není jen podprahové. Zase to souvisí s novým kormidelníkem...