NÁZOR: Američané jsou pryč, ať přijdou Američané!

Český voják
Foto: Český voják; ilustrační foto / Jakub Horníček

Nepřeji si americké vojáky v zemích EU, stejně tak nechci žádné jiné neevropské ozbrojence za hranicemi EU. Nelíbí si mi idea cizí vojenské základny na českém území, tedy prostoru, kde by neplatily české zákony. Na druhou stranu, kdo nás nyní ochrání? Těžko říct. Měli bychom, to ale co nejdříve zvládnout sami.

 

Něco s námi není v pořádku. Čechům chybí pud sebezáchovy. Nebo si snad vypěstovali stockholmský syndrom a touží opět upadnout do dusivého ruského područí?“ píše Martin Fendrych pro portál Aktuálně.cz a pokračuje: „Díky odmítnutí radaru jsme se zbavili šance, aby naše území požívalo vyšší rozvědné ochrany proti ruským tajným službám.“

 

Strach, to je to, co mají vyvolat Fendrychovi řádky u čtenářů. Pocit malosti ve stínu velkého a zlého medvěda, úzkost ubohého človíčka, který musí hledat ochranu u mocného a hodného amerického orla.

 

Nevšiml jsem si, že by na hranicích některého ze států EU, nedej bože České republiky, čekala ruská armáda připravena zaútočit. Svět už není bipolárním bojištěm, ale mám pocit, že mnoho komentátorů, novinářů i politiků, žije stále v reáliích studené války.

 

Vyšší ochranu před ruskými tajnými službami jsme s radarem nezískali, ale vyšší ochranu před americkou NSA a další „naslouchači“ také ne. Jaký je rozdíl v tom, jestli poslouchá Rus, Američan a nebo Japonec? Nepřeji si být odposloucháván žádnou cizí mocí.

 

V roce 1918 Československo vzniklo díky plánu USA na přeměnu Rakouska-Uherska. To, že za svůj stát vděčíme Američanům, věděl po roce 1918 každý český vlastenec a podle toho k Spojeným státům přistupoval,“ píše pro změnu Luboš Palata na serveru iDNES.cz.

 

Škoda, že tuto informaci nikdo nepředal Masarykovi a Benešovi, mohli si ušetřit mnoho cestování a co je důležité, mohli zachránit ty tisíce životů českých vlastenců, kteří umírali na bojištích první světové války. Američanům vděčím za hodně, ale až takhle jim podlézat přece nemusíme.

 

Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci. Česká republika tedy nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě,“ jsou slova premiéra Bohuslava Sobotky a nejde s nimi nesouhlasit.

 

Nechci mít jednotky NATO preventivně na území ČR. Nikoliv kvůli schizofrennímu strachu z Ruska, jednou jsme v Severoatlantické alianci a toho z plynou práva i povinnosti, ale prostě proto, že cizí vojsko v době míru nemá v ČR co dělat.

 

V době války? To je věc jiná. A přesně to vyplývá z věty Bohuslava Sobotky. Nepotřebujeme jednotky NATO na svém území a proč bychom také měli? Válka nikde v Evropě není a to ani na Ukrajině, kde se bojům přece říká „protiteroristická“ operace. Tedy proč zbaběle stahovat kalhoty a křičet pomoc už nyní, když brod je ještě kilometry daleko?

 

Už je konečně na čase, aby se ve vládních i armádních kruzích přestalo uvažovat nad tím, před kým se máme či nemáme třást strachy, čí vojska si na svoje území pustíme či nepustíme a začít něco dělat s českou armádou, protože nyní je nám v obraně prakticky k ničemu.

 

Nejde o vojáky. O kvalitách většiny nich nepochybuji, stejně jako o jejich odhodlanosti sloužit své vlasti. Jenže ono bez nábojů se špatně bojuje a bez mužů v uniformách se těžko brání stát.

 

A že bychom se nedokázali ubránit sami? Podívejte se na Izrael, je to prcek, ale rvát se umí. Mezinárodní právo mu sice nic moc neříká, ale přestál už několik válek. Takže proč ne Česká republika, Polsko a další státy? Dohromady tak malé totiž nejsou.

 

Zájmy EU a USA mnohdy nejsou shodné, často se zdají být dokonce velice rozdílné, proto by se měla Evropa naučit bránit sama sebe, tak jak to dokázala vždy, tedy ještě před tím, než se začala spoléhat na to, že to někdo udělá za ní.

 

V roce 2003 jsem šel k referendu o vstupu do Evropské unie z mnoha důvodů, jedním z nich bylo však i to, že jsem se nechtěl nadále třást před silou Ruska a lézt Spojeným státům do těch temných míst, kam ani slunce nesvítí. To se nastalo.

 

Je načase situaci změnit a začít budovat silnou českou armádu, stejně tak i kvalitní armádu Evropskou, protože pokud se neubráníme my, nikdo jiný to za nás neudělá.

 

Zdroje: Aktuálně, iDNES, Lidovk y , Rozhlas

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

"Unified Vison 2014" je v plném operačním tempu

Již druhým týdnem probíhá na území Norska největší testovací cvičení NATO pod názvem „UNIFIED VISION ...

NATO hledá náhradu za E-3 Sentry AWACS

Severoatlantická aliance na konci roku příjme rozhodnutí o nástupci legendárních letounů včasné ...

Martin Stropnický: Mluvit přímo s vojáky je pro mě velmi důležité

V pátek 30. května odpoledne navštívil ministr obrany Martin Stropnický vojáky 4. brigády rychlého ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!