NÁZOR: Čína nesouhlasí s Ruskem, ale nesmí to dát najevo

Čína Rusko
Foto: Kdo koho potřebuje více? A na jak dlouho? / Xinhua/Lan Hongguang

Jaká je role Číny, ekonomické a vojenské supervelmoci, v rusko-ukrajinské třenici? Jednoduše řečeno, nejasná. Čína je nyní v nezáviděníhodné situaci. Čína potřebuje Rusko, ale také musí dodržovat svou politiku nevměšování se do záležitostí třetích zemí.

Před několika dny ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov telefonicky hovořil se svým čínským protějškem Wang Yi o situaci na Ukrajině. Lavrov pro média následně uvedl, že „existuje široká shoda mezi Ruskem a Čínou na situaci, která se vyvinula v zemi a kolem ní.“



Čínská strana byla méně sdílnější. Podle čínského ministerstva zahraničí si oba pánové „důkladně vyměnili názory na věc“ a souhlasili, že „vhodné řešení“ je důležité pro stabilitu a mír v oblasti.

Čína je dlouholetý spojenec Ruska a velký dovozce vojenských technologií a nerostných surovin. Proč tedy tak nejednoznačné a nic neříkající vyjádření?

Problémem je dlouhodobá a pevná zahraniční politika Číny, která razí myšlenku nevměšování se do záležitostí třetích zemí. Důvodem jsou mimo jiné separatistické tendence regionů na západě Číny. Pokud Čína vysloví souhlas s Ruskem, uzná, že obyvatelstvo má právo na sebeurčení a případnou nezávislost na domovském státu. To je pro Čínu nepřijatelné.

Na pondělní pravidelné tiskové konferenci na čínském ministerstvu zahraničí padl přímý dotaz na události na Ukrajině. „Čína vždy dodržovala základy diplomacie a mezinárodních norem,“ odpověděl nepřímo tiskový mluvčí Qin Gang. Zároveň jsme vzali také v úvahu historii a složitost současného ukrajinského problému,“ odpověděl Gang na následnou otázku, zda Rusko na Ukrajině porušuje mezinárodní právo.

Světoví hráči na ukrajinském hřišti

HDP (2012)

Vojenské výdaje (2012):

EU: 16,7 bilionů $

NATO: 990 miliard $

USA: 16,2 bilionů $

USA: 650 miliard $

Čína: 8,3 bilionů $

EU: 274 miliard $

Rusko: 2 biliony $

Čína: 166 miliard $

 

Rusko: 90 miliard $

Stejně nejednoznačné bylo vyjádření tiskového mluvčí o den dříve. „Čína dlouhodobě zachovává princip nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí a respektuje ukrajinskou nezávislost, svrchovanost a územní celistvost.“ Na druhou stranu však dodal, že „existují důvody pro situaci, která je nyní na Ukrajině.“

Niu Jun, profesor na pekingské univerzitě pro mezinárodní vztahy, vidí problém ve dvou věcech. Čína chce mít dobré vztahy s Ruskem, ale bojí se také cizích vojenských intervencí. Podle Niu Juna je to důvod, proč čínské ministerstvo zahraničí přišlo s tvrzením, které nemůže nikdo pochopit. „Je to velmi nepříjemné,“ dodává Jun.

Jak lze tedy čínský postoj přečíst? „Co toto tvrzení opravdu říká je, že to, co Rusko udělalo, nebylo správné a Čína nechce podpořit vojenskou invazi. Čína ale chce podporovat Rusko, takže přišla s výmluvami jako ruská historie s Krymem a vnitřní situace na Ukrajině,“ komentuje čínský postoj Niu Jun.

Zdroj: Global Post

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ozbrojené síly Ukrajiny

Nikoho asi nenechaly chladným poslední události z Ukrajiny. Rozbor komplikované politické situace necháme někomu jinému. V dnešním článku si představíme Ozbrojené síly Ukrajiny, které zatím stojí mimo ukrajinské politické turbulence.

Ukrajina: Ukázkový případ země v krizi

V listopadu minulého roku byly jednotky pro speciální operace států NATO vyslány, aby podpořili operace ve Freedonii - fiktivním východoevropském státě zmítaném občanskou válkou. Takto zněl námět cvičení Cobra 13. Nikdo ovšem netušil jak velmi realistický tento scénář byl.

Postoj Ruska k Ukrajině: Vyčkávat

Ruská tisková agentura RIA Novosti přinesla včera realistický výčet možností, jak může Rusko reagovat na dění na Ukrajině. Naštěstí o vojenském zásahu mluví pouze některá senzacechtivá média. Realita, ač to v této souvislostí zní cynicky, nebude tak dramatická.

NÁZOR: Rusko chce Krym

Po bouřlivých událostech na Náměstí Nezávislosti, které vyústily ve změnu vládní administrativy, byla tato postavena před novou výzvu. Výzvu, která může vést k rozdělení Ukrajiny, ale také k ozbrojenému konfliktu.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • Ultramarinus
    20:04 08.03.2014

    Nemo: Nic a nikde neni " zadarmo". Kapitalismus nekapitalismus. Tyhle priblble levicacke cancy mi vzdycky vadily, ackoliv rovnostarstvi a bratrstvi ke kterym komunismus tihne, me vzdycky okouzlovaly, stejne jako neustupnost svinskeho nacismu. To ale jeste neznamena, ze ty ideologie lepe zapadaji do skutecne reality sveta nez kapitalismus.

    Mas hlad? Najdi, vypestuj, ulov, nebo kup. Uvar. Chces pomoct s necim, co ti do budoucna ulehci zivot? Dobre, ale ocekavam, ze pote, co ti pomuzu, kdyz za tebou prijdu a budu te o pomoc zadat ja, ze mi ji poskytnes stejne, jako ja tobe. To neni zadnej kapitalismus, jenom shrnuti faktu, ze peceni holuby NELETAJI do huby a ze slusnost mezi dvema lidmi ve spolecnosti musi byt DVOUSTRANNA, aby kdy mohla fungovat. NECO ZA NECO je jedna z univerzalnich konstant vesmiru.

    Chces devce? Musis ji potkat, zaujmout, okouzlit a davat ji svou lasku za jeji. Je to kapitalismus? Neco za neco.

    Chces byt skvely pianista? Musis tomu dat sve telo i dusi, ale zacit umornyma hodinama uceni. Je to kapitalismus? Neco za neco.

    Chces mit dobry zivot? Musis ho ulehcovat jinym tak, aby ho RADI ulehcovali oni tobe jako odmenu. A penize se v takovem vztahu vubec NEMUSI objevovat. TOHLE uz kapitalismus byt muze. A je to tak spatne, kdyz ONI si prijdou na sve a ty taky?

    Tak prosim, PROSIM ve svete plnem komunismu, fasismu a jinych politicko-ekonomickych zvratku nezapomente pri zehrani na kapitalismus a demokracii, ze uz za to, ze ZIJETE a navic k tomu SMITE zehrat, vdecite tomu, ze tu je kapitalismus a demokracie a nikoliv ty ostatni -ismy.

  • David
    14:04 06.03.2014

    Mohu jen připomenout, že Ukrajina plánovala i poměrně rozsáhlou vojensko-technickou spolupráci s Čínou. Ukrajina měla vyvinout motory pro čínská letadla, na druhou stranu se hovořilo o tom, že by Ukrajina zakoupila čínské cvičné letouny L-15, hovořilo se i o stíhacích letounech FC-1 a FC-60. I ony nákupy zemědělské půdy naznačují, že Ukrajina měla být jakýmsi čínským koňem v Evropě. Ale předpokládám, že to teď celé padne

  • strikehawk
    10:28 05.03.2014

    Pochybuji, že by se zrovna Čína nechala zlákat ke kritice Ruska. Pokud jsou rozpory tak jedině v "business" protože Čína měla velké plány s Ukrajinou vzhledem k zásobám železné rudy a kvalitní zemědělské půdě. Čína si svůj "Majdan" totiž prožila před 25 lety na Náměstí Tiananmen. Stejný scénář, podobní aktéři, totožná mediální manipulace a stejné rekvizity v podobě Molotovových koktejlů. Týdny trvající protesty a naivní politbyro, které poslalo neozbrojené záklaďáky k demonstraci síly a k nenásilnému vytlačení protestujících tzv "studentů". Agresivita a zběsilost útoku na nákladní auta pomocí zápalných lahví, desítky ( neoficiálně stovky ) zaživa upálených vojáčků, kteří snad ani netušily kam byli posláni, sejmuli klapky i těm největším zastáncům "zbližování se západem", která ve skutečnosti měla dostat Čínu tam kde byla v 19. století - do podoby polokolonie, zcela ovládané západními obchodními kartely. A pokud snad ještě někdo pochyboval, ten byl určitě přesvědčen "pomstou" vybombardováním čínského velvyslanectví v Srbsku v 1999. Od té doby Čínu ovládla nedůvěra ke skutečným úmyslům západu a drží s Ruskem "basu" v politickém soupeření s USA.

  • JiriTintera
    19:40 04.03.2014

    Vážení,
    z celého článku mne zaujala tato informace, cituji: "...si oba pánové důkladně vyměnili názory na věc...". Což do našinštiny bych přeložit jako: Oba diplomaté se porafali jako psi.

  • liberal shark
    18:52 04.03.2014

    A proč by vlastně Čína měla zaujímat nějaké zřetelné stanovisko ? Co by tím získala ?

  • Nemo
    18:35 04.03.2014

    Ultramarinus: pochopitelně, v kapitalistickém světě není nic zdarma. Ovšem Mongolsko bude spíš spolupracovat s Ruskem, nemají chuť se nechat pohltit Čínou.
    A pro Rusy je pochopitelně lepší mít na hranici s ČLR nárazníkový stát co pokryje většinu společné hranice.

  • lentak37
    18:18 04.03.2014

    Ultramarinus:
    Veru zaujímavä myšlienka hlavne v čase ked má byť teraz s Činou uzavrety 30 ročný kontrakt na dodávky plynu

  • Ultramarinus
    17:45 04.03.2014

    Zajimava myslenka.
    Ja interpretoval postoj Ciny jako pripravu pozice pro situaci neco za neco. Mlceni, nebo pasivni spoluprace okolo Krymu, za stejnou sluzbicku z druhe strany u Senkaku, Thajwanu, Mongolska, nebo kohokoliv kdo bude mit smulu a bude prvni na rade. Pokud Cina neplanuje v horizontu staleti, coz i pro polytbyro je dlouhodobejsi horizont, nema duvod se uzemne omezovat, protoze separatisticke tendence nekterych regionu bude zazivat tak jako tak. A spis vic, nez min, jak ukazuje vyvoj nasilnosti a terorismu v Cine.

  • Nemo
    16:31 04.03.2014

    Spíš myslím že Čínan má pochopení, viz jejich historie s Formosou. Také rozšiřování amerických servisních aliancí jim je proti srsti, ale oficiálně musí být zticha kvůli Tibetu a Východnímu Turkestánu. A nejen to, jsou mnohem víc propojeni s americkou ekonomikou takže případné třenice by měli na jejich zranitelné hospodářství nepříjemný efekt. Proto si nenechali ani Snowdena a nechali ho letět do Ruska, které má přece jen volnější ruce.

  • VojtaM
    16:22 04.03.2014

    No tak to si zase Čína nevidí do pusy. A co anexe Tibetu? Nechce se jim nějak pánům vůdcům moc vzpomínat, že udělali moc pěkný anšlus taky a to kvůli dosti podobným důvodům. V jejich případě se jednalo o nerostné bohatství, kterým Tibet oplývá o zisku území samozřejmě nemluvě. A že tam nyní masivním přistěhovaleckou politikou udělali z Tiběťanů menšinu, to už nezmíni vůbec. A co to harašení kolem ostrovů, pár kamenům v Čínském moři. No jo ale co je pod nimi a na dně....no ale nevměšují se protože jsou přece jejich. Jen to Japonsko a Jižní Korea špatně chápe.... Ne ne, chovají se a začnou se chovat podobně....jako velmoc.