NÁZOR: Dohady o vrtulnících odhalují hlubší chaos

Mi-24 / Zdeněk Koza
Mi-24 Vzdušných sil Armády České republiky; ilustrační foto / Zdeněk Koza

Způsob, jakým probíhá obměna vrtulníkového letectva u Armády České republiky, sleduji s obavami a nejistotou. Obojí ještě prohloubil článek v listu E15 s titulkem Nové vrtulníky se nad očekávání prodraží, může to být až 20 miliard. Než se ovšem dostanu k článku, chtěla bych zabrousit do nedávné historie, která může být možná trochu „úřednická“, ale dle mého soudu je naprosto klíčová.

27. listopadu 2013 schválila vláda premiéra Rusnoka usnesením číslo 888 materiál s názvem Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025 a zároveň ministru obrany uložila „předložit vládě do 31. ledna 2014 návrh dalšího postupu ve věci části obměny letadlového parku dopravního a vrtulníkového letectva.“

Nepamatuji si, že bychom nějaký takový materiál na výboru pro obranu v loňském roce probírali (netrvala bych ani přesně na dodržení data, protože to bylo v době, kdy stávající pan ministr přebíral funkci). Jediná zmínka o tom, že se něco připravuje, se dá nalézt v odpovědi na žádost podle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím z 2. června 2014, kde je žadateli ministerstvem obrany sděleno, že nemůže dostat požadované dokumenty , protože se připravují mimo jiné právě dle usnesení vlády číslo 888.

Mohu se jen dohadovat, jestli ministr obrany Martin Stropnický naplnil požadavek vlády a nějaký ucelený materiál, který by reagoval na schválenou koncepci, v daném termínu předložil. Ne, že bychom se s reprezentanty ministerstva obrany jako poslanci o vrtulníkovém a dopravním letectvu nebavili, nicméně v zásadě jsme byli vždy odkazováni na to, že probíhá sondování, nikoli akviziční proces a především na Koncepci výstavby Armády ČR, které se připravuje od přelomu roku 2012/2013 a snad už konečně spatří letos na podzim světlo světa a které má být odpovědí na všechny zvídavé otázky.

Z toho, co se o koncepci dozvídám, ovšem nemám pocit, že dostaneme detailní odpověď na to, jak má vrtulníkové letectvo vypadat. Jestliže slýchám o záměrech znovu zvážit pořízení bitevních vrtulníků, pak by se s tím měl ministr nějakým způsobem koncepčně vypořádat, protože předchozí materiály s něčím takovým nepočítaly.

Abych byla chápána správně, nechci hodnotit operační nasazování a technicko-taktické aspekty pořizovaných vrtulníků. Nepřísluší mi to a nebudu si hrát na to, že protože jsem několikrát vojenským vrtulníkem letěla, můžu rozhodovat o užití. Ani nezastávám názor, že se rozhodnutí nemohou v případě potřeby měnit, ale musí se tak dít holisticky, to znamená nekoukat na dílek, ale na celek.

Jsem politička a mým zájmem je dlouhodobost, promyšlenost a tedy efektivnost jednotlivých kroků státní správy i samosprávy, která je mi – vzhledem k tomu, že jsem starostka - blízká. Právě proto se dělají koncepce, které mají přežívat politické cykly a výměny úředníků či vojáků na funkcích a popisovat jednotlivé dílky skládanky. Koncepce sice mohou být měněny, ale nikoli zapomenuty, jak se obávám, stalo se zmiňovanou koncepcí dopravního a vrtulníkového letectva. Pak totiž hrozí chaos, jehož svědky jsme nyní.

Koncepce z roku 2013 jasně popisovala vizi dopravního a vrtulníkového letectva a zároveň vzájemné doplňování jednotlivých částeček. Dostala první velkou trhlinu letos, když vláda na žádost ministra obrany schválila, že všechny vrtulníky W3-A projdou generální opravou, namísto postupného útlumu a následné náhrady lehkými/středními víceúčelovými vrtulníky, jejichž provoz je efektivnější. W3-A Sokol tak zůstanou minimálně pro dalších deset let zachovány.

Druhou trhlinou je to, co sledujeme nyní s požadavkem na pořízení víceúčelového vrtulníku. Ani si nechci představovat, jak se na Českou republiku dívají zahraniční vlády (a to nemluvím o firmách), které byly osloveny oficiálním dopisem s žádostí o informace, když sledují myšlenkovou ekvilibristiku v této oblasti od schválení koncepce v roce 2013 až po článek v E15, který přijde s konkrétními daty ještě dřív, než – jestli se nemýlím – vyprší termín pro odpověď.

Jestliže požadavek na dodání informací měl být podkladem pro zahájení debaty na úrovni vláda-vláda, pak bych doporučovala opatrnost, protože vzhledem k dosavadnímu vývoji to bude spíš blamáž, než důstojný proces.

Ráda bych viděla ucelený harmonogram, včetně předpokládaného operačního užití a nákladovosti v průběhu životního cyklu u vrtulníkového letectva. Jinými slovy, jsem přesvědčena, že tak obrovské investice si zaslouží ucelený a daty podložený materiál, který (znovu) koncepčně popíše, kam vrtulníkové letectvo směřuje a ukončí nastoupenou salámovou metodu.

Koncepce z roku 2013, kterou připravovali vojáci, předpokládá, že bude měněna, tak nechť je změněna, nebo i zrušena, ale formálním a oficiálním aktem, nikoli pokoutně náhlou amnézií.

V současnosti ona salámová metoda směřuje k následujícímu: k deseti středním vrtulníkům W3-A Sokol přibude dvanáct víceúčelových (středních) vrtulníků, které mohou plnit stejně jako Sokoly transportní a záchranné funkce, ale navíc budou „po zuby“ vyzbrojeny tak, aby „nahradily“ bitevní vrtulníky Mi-24/35 (to, že nahradit bitevní vrtulník může jenom bitevní vrtulník, ponechávám nyní stranou).

Ministerstvo si ovšem nechá otevřená vrátka, takže stále ještě může za pár let rozhodnout o pořízení vrtulníku bitevního. To by ovšem bylo asi lepší rozhodnout hned, ne v blízké budoucnosti, protože pokud by rozhodnutí znělo „ano“, pak je zbytečné za vysoké náklady nyní „po zuby“ ozbrojovat dvanáct víceúčelových vrtulníků a tolik transportních nebude zapotřebí, když bude k dispozici deset Sokolů a zůstává stávající počet Mi-17/171, jejichž obměna by měla být zahájená po roce 2020.

Mimochodem, Mi-17 jsou sice těžší, ale stále se jedná o střední víceúčelový vrtulník (na okraj, doufám, že se již nyní připravuje projektový tým, specifikace a dokumentace, protože výběr bude trvat minimálně sedm let, tak aby se to zase nehonilo na poslední chvíli).

Současný průběh, kdy se neustále mění zadání, žongluje se s typy vrtulníků, jejich operačním určením, výzbrojí a vybavením, je velice nešťastný a pochybuji, že se v něm vyznají i ti, kteří jej mají řídit.

Příkladem je „překvapení“ z ceny Američany nabízených vrtulníků UH-1Y Venom, o kterém dramaticky hovoří text v E15. Za „holý“ vrtulník s dvouletou logistickou podporou (což je u Američanů v podobných případech standard) chtějí necelých osm miliard korun, přičemž dovybavení, které chce české ministerstvo, by mohlo celkem stát až dvacet miliard. Tyto peníze nejsou ovšem v žádných výhledech ministerstva. Zdá se, že se někde stala chyba (a upřímně, divím se překvapení, protože tyto vrtulníky a takto vybavené tolik stojí, což bylo jasné od počátku).

Zkrátka, skládanka, která měla na konci dávat nějaký smysl, se rozpadla obsahově i finančně a akutně hrozí, že dohadování bude trvat tak dlouho, že buď se vše pozdrží, nebo nakonec bude mít vrtulníkové letectvo od různých výrobců trochu, ale ve výsledku to vlastně bude totéž.

Znovu hrozí, že ministerstvo nebude schopné utratit naplánované finance až se – stejně jako v minulosti – ministerstvo financí rozhodne, že když je neutrácí, tak je asi nepotřebuje a sebere je.

Nyní se zdá, že peněz je hodně a že je vůle armádě přidávat, což má mojí naprostou podporu. Je nutné tohoto okna příležitosti využít a konkrétními činy armádu posilovat, nikoli jenom neustále zkoušet různé cestičky, zda to vyjde, či nikoli a v důsledku oddalovat jednotlivé akvizice. Ale hlavně je důležité přijmout rozhodnutí, udržet jej a převzít za něj odpovědnost, což by měl konečně učinit ministr obrany.

Mgr. Jana Černochová, poslankyně Parlamentu České republiky, členka výboru pro obranu

Zdroj: E15, iDnes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • youda
    09:52 29.10.2015

    jsk1: proč by se měli pro kiristapána kupovat Stingery když už máme RBS70 z prakticky stejné kategorie a plánuje se další nákup? Co se týká ATGM radši bych byl za další Spike, už vzhledem k tomu žě je jsou namontovány na Pandurech a Poláci s Němci mají tuším ty samé.

  • jsk1
    08:59 24.09.2015

    Pokud chceme rychle a efektivně zvýšit bojovou sílu naší armády vzhledem k předpokládanému nepříteli, t.j. Rusku musíme se při velmi omezeném rozpočtu soustředit především an protitankové a protiletadlové zbraně. Tím nemyslím, že hned musíme nakupovat Patrioty, ale třeba takové Stringery výrazně omezí možnosti nepřítele provádět přesné údery (je omezen na větší výšky a to vyžaduje PGM, což je ruská labina). Dále protitankové zbraně: vzhledem k tomu, že máme jen 30 T72M4, je třeba posílit protitankovou obranu! Např. množství Javelinů úplně mění podmínky hry..kdyby je měla Ukrajina, tak to tam vypadá jinak!
    ALe z vrtulníků je větší vývar, to je jasné...

  • TF_HU
    11:05 09.09.2015

    Když se budeme bavit o ideálním stavu...nebudou na to peníze, takže se bavíme o maximu za minimální peníze tak aby to splnilo úkoly jež vychází z nějakého zadání, že?

  • TF_HU
    10:38 09.09.2015

    Trochu jsem nepochopil kam míří, jako že vojáci neví co chtějí, nebo že nákupčí na ministerstvu někoho blbě oslovili?

  • CerVus
    19:01 26.08.2015

    Proto říkám, že každá větší zakázka v posledních 20ti letech je jeden velký tunel.

  • cejkis
    18:46 26.08.2015

    K výše uvedenému článku paní poslankyně bych doplnil pro ilustraci fakt, že akvizice MO pokračují v původním duchu. Vždy se ta správná společnost dozví, co bude AČR požadovat a zřídí si výhradní zastoupení v ČR.
    Správnou společností pro stroje CASA byl Omnipol. Správnou společností pro pistole Glock je MPI, správnou společností pro Pandury je Excalibur.

    Nyní se zdá, že se někde v pozadí rodí business s vrtulníky. Až AČR vyrukuje s tím, co opravdu chce, bude již zasmluvněno výhradní zastoupení. Chápu zájem o Venom, jako exit strategii při vymanění se z tohto vlivu. Nicméně LOM chce mít práci a naplnit původní důvody, proč byly Mi171 dodány z Ruska holé. Rovněž modernizace strojů Sokol bude také zajímavé sledovat, přes koho bude celá trasakce zrealizována. Obdobnou scénu můžeme vidět u pásových obrněných vozidel. Výhradní zastoupení pro ASCOD má Excalibur. Vzhledem k faktu, že značná část lidí, kteří odešli z MO či VOP pracuje v Excalibur, můžeme se nad výběrem BVP jen usmívat. Mimochodem původní BMP1 určené k přestavbě na Šakal, které Ex získal ze skandinávské země, již prodal.

    Pro člověka jako je paní poslankyně mohou tanečky kolem nákupu vypadat prapodivně. Nicméně takhle to přesně vypadá, když se po švejkovsku dělá akvizice na MO. Nejde o AČR, jde o peníze.

  • kazd
    14:30 26.08.2015

    Úmyslně sem občas dávám nějaký spíše ekonomický příspěvek a to v reakci na některé komentáře, které vyvolávají dojem snědeného krámu, nemožnosti financování atd.

    "Ministerstvu financí se ve středu podařil husarský kousek - prodalo investorům dluhopisy v hodnotě 3,75 miliard korun se záporným výnosem. Ten byl sice opravdu miniaturní, protože dosáhl hodnoty minus jedné tisíciny procenta, nicméně je to podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala poprvé v historii, co byli investoři ochotni české vládě při nákupu jejích obligací platit."

  • skelet
    19:40 25.08.2015

    Flash666: víš to správně, ale já se bavím o ceně za modernizaci. Nikoliv o tom, kdo to platil.

    A109 je bezpochyby velmi obratný stroj, ale tato vlastnost je v podpůrné verzi kompenzována miniaturní výzbrojí.

    Mimochodem s podobnou výzbrojí jako má HAL Dhruv byl odzkoušen a certifikován W-3 Sokol. Mám pocit, že se jmenoval Huzar :)
    Z indické nabídky by byla zajímavá HAL LCH

  • Mrakoplaš
    18:54 25.08.2015

    CerVus- To není moc pravda- vrtulníky často musejí využívat teréních nerovností, při boji už při svém vzniku. Neb by se ve té víšce i lépe trefovala ,než když dokáže zapadnout za kopec,stromy.(plus miniginem v ráži 7.92 a granátometem 40mm by se špatně útočilo ze dvou kiláků.-a v evropě by to bylo proti motorizovaným jednotkám VS. Prosicených PVO docela sebevražda.-takže tam sice(ve Vietnamu) lítali podle potřeby víš než na hranici teréních nerovnostích. Ale také né extrémně vysoko. Apač třeba jinak ani bojovat proti tankům VS neměl než se krýt za překážkami a střílet hellfire. (stejně tak kupodivu bitevník A-10) . Coé se týče MI-24 tak to je sice veliké ale je kupodivu docela obratné a hodně rychlé. Při modernizaci(třeba od izraelců ti s tím mjí zkušenosti) by nám hezkých pár let vydreli, za menší cenu než nákup nových. Naavíc by se dal ten prostor pro výsadek při modernizaci využít pro operátora dronů. Na průzkum a možná třeba i navádění z poza překážek čímž by se získala vlastnost kterou mají zatím jen nejmodernější apače a to za menší cenu :D ) Augusta má dle mě hodně problému a byla by hloupost jí kupovat- je to spíš pseudobitevník bez pořádné ochrany který vzešel z civilního stroje tudíž nemá tak zálohované nebo robustní systémy jako by byl plně ovjenský či vycházel z jiného armádního typu.. jako pravý bitevní vrtulník= má daleko horší možnost přežití. když se dostane do střetu a zasáhne jí zbloudilá střela.

  • CerVus
    12:33 25.08.2015

    No protože to je vlastně EC145 s 15% nižší cenou.

  • semtam
    12:17 25.08.2015

    stirling

    Asi určitě k tomu nedojde (nákup HAL Dhruv/Rudra). Na vašem místě bych se strojů vzniklých mimo Evropu nebál. Spousta hlavních segmentů stroje je beztak evropské výroby. Mimochodem civilní verzi HAL Dhruv inzeruje IAI a samotná izraelská armáda tento typ vrtulníků zavedla. A celkově má vrtulník dost dobrý odbyt.

  • HonzaH
    12:12 25.08.2015

    Mimochodem, když už se tu načalo téma bezobslužných věží a velkorážových kanonů. Umí Pandur působit proti vzdušným cílům? Myslím tím, že některý z jeho senzorů zaměří např. vrtulník a střelecký počítač je schopen řízené palby?

  • HonzaH
    12:10 25.08.2015

    Stirling: No, něco podobného jsem chtěl napsat. Každopádně, pokud v současnosti armáda neví úplně přesně kam se chce profilovat, bylo by naopak hloupé nakupovat tak specializovanou věc, jako jsou čistě bitevní vrtulníky. Pokud tedy je nutná náhrada části strojů, tak je lehký až střední univerzální vrtulník ideální, protože pro ten se najde uplatnění téměř vždy ať je koncepce jakákoli.
    A hned brát v úvahu i to, že by třeba mohl být zájem o to ty vrtulníky do budoucna vyzbrojit. Mít tu možnost, ale třeba ji hned nevyužít a neutratit miliardy za výzbroj, která by pak z vrtulníku udělala takovou ozbrojenou holku pro všechno, která vlastně není třeba.
    Jinak doufám, že lidé, kteří za nákupem a výběrem stojí nejsou úplní trotli a minimálně alespoň tuší, k čemu a proč vrtulníky koupit a podle toho budou vypsané podmínky výběrka.

  • stirling
    11:44 25.08.2015

    Ohledně vrtulníků to vypadá opravdu jako velice neprofesionální, ale třeba se vše obrátí. Já jsem rád, že se po dlouhé době začíná karta obracet a investuje se aspoň trochu. Naše armáda potřebuje podle mě primárně modernizovat (vystavět) kvalitní PVO, dělostřelectvo a bvp - to by měla být priorita a vrtulníky bych tomu podřídil. Prostě nemůžeme mít vše a myslím, že v současné době je to prostě drahá sranda.
    Za mě vybrat levnější moderní stroj, který do budoucna dokáže nahradit většinu vrtulníků co máme (mimo mi24 - s tím se musíme rozloučit), hlavně ať je to spolehlivé a co nejméně nákladné na provoz - nosnost výzbroje a odolnost bych dal jen jako pomocná kritéria. Určitě nic exotického takže evropa či usa.

  • Huskyman
    11:23 25.08.2015

    kazd - mě to jako obrovské číslo nepřijde, je to třeba jako obrat 10 velkých nemocnic
    a ten odkaz na Škodu a jejich personální náklady cca 20mld - nechce semi hledat kolik to bude u AČR, jen hrubýmn odhadem to bude jen o něco málo míň (superhrubá průměrná mzda + související náklady * 25tis)

  • kazd
    10:22 25.08.2015

    jen na doplnění aby měli diskutující srovnání jak obrovský je rozpočet MO - personální náklady na 25 tisíc zamětnanců škoda auto byly v r. 14 ve výši 19,7 miliardy Kč.
    A to si nemyslím, že by byly placeni špatně.

  • kazd
    10:13 25.08.2015

    zásadní problém je uvědomit si, že to není o pěnezích
    rozpočet MO se bude blížit 70 mld CZK
    To je tak obrovská suma na 25 tis. armádu, že pokud z těch 70 dáte ročně 20 na investice máte během 10 let utratit 200 miliard korun. (dávat 10 let necelých 30 % na investice je zcela udržitelná strategie)
    To při délce výroby a výběrových řízení je prakticky neutratitelné a navíc máte ještě několik miliard v nepotřebném vojenském majetku.
    Tahat sem Indy kvuli dvou třem miliardám nemá smysl.

    A´t si to každý zkusí spočítat - investice 10 let

    nadzvuk 20
    vrtulníky 20
    ostatní letectvo 20
    BVP 20
    auta 20
    dělostřelci 20
    PVO 20
    ostatní 60
    celkem 200

  • CerVus
    09:48 25.08.2015

    Bitevní vrtulník se stejně dnes musí spíše spoléhat na skryté poletování nad korunami stromů než jak byly původně navrženy na poletovaní ve dvou kilometrech.
    A přiznejme si že 24 dělá neskutečný kravál a je velká jak stodola. Mohu to porovnat jen s aw109, ta je naopak neskutečně tichá a dokáže se připlížit aniž by tak moc riskovala prozrazení.
    Tím se podle mě dost maže rozdíl v odolnosti.

  • Muhaha
    09:35 25.08.2015

    Jak "Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025" zapadá do celkové skládačky rozvoje ozbrojených sil jako celku?

    No jakpak asi, když "Koncepce výstavby Armády ČR" se dosud stále "připravuje"?

    Má debata nad budoucím stavem vrtulníkového vojska smysl - lehké víceúčelové, střední víceúčelové, bitevní, po generálce ..... - když neexistuje žádný aktuální rámec, resp. strategický záměr rozvoje CELÉ armády?

    Pojmenujte možné budoucí hrozby, odhadněte dostupné prostředky (finanční, personální/demografické), a NÁSLEDNĚ stanovte priority.

    Zatím to na mě dělá dojem, že jde zase jednou o vyčerpání rozpočtových prostředků v daném účetním období a mastné provize.

    Vůbec bych se nedivil, kdyby měl někdo na genštábu v šuplíku elaborát "Koncepce rozvoje jaderného podmořského loďstva do roku 2031". Otázka je, kdy bude z toho šuplíku vytažen na světlo boží.

  • Luky
    09:23 25.08.2015

    To není pravda Charlie. Mi24 i další čistě bitevní vrtulníky může sundat i velkorážní kulomet, nemluvě o kanonech vyšších ráží.
    Piloti Hindů měli v Afgánu úmrtnost i díky ostřelovačům, kteří cílili do boku kabin. Cobra má prosklené boky taky jen z nějakých polykarbonátů (na youtube je video, jak osádku sejme ručníkář s PKM).
    To, že má dnes každý druhý OT nebo Humwee bezosádkovou věž je problémem i pro čistě bitevní stroje. Mají sice větší odolnost, ale když někdo schytá dávku do motoru, tak se poroučí (a to nemluvím o 23mm, ten stačí jeden komukoli)...kromě rychlopalných kanónů máme ještě zbraně s programovatelným rozprskem a to nejen pro PL kanony, ale i tanky. Stačí se podívat do popisu střeliva pro ruská Téčka. Manpady a pojízdná PVO jsou ještě smrtelnější.
    Dnes už se v podstatě žádný vrtulník nemůže potloukat kolem dobře vyzbrojených nepřátel a kropit je kanonkem..resp. může, ale je to hrozný risk, který snad můžou podstoupit armády s 1000+ stroji, ale ne armáda s 10 kusy (které sežerou prachy tolika dalším složkám).

  • Charlie
    08:43 25.08.2015

    Tyhlety dozbrojený lehký vrtulníky jsou pěkná věc, ale většinou postrádají jednu zásadní vlastnost - odolnost. Bitevní vrtulník už od začátku návrhu počítá s odolností poskytovanou jak přímo pancířem, tak i vlastní konstrukcí - umístění nádrží, motorů a dalších prvků pohonu, avioniky, to vše za pčelem maximální odolnosti stroje i ochrany posádky. To nějaká víceúčelka s doplněnými kevlarovými pláty nikdy neposkytne. Jistě, schopnost nosit výzbroj se může hodit, ale rozhodně bych na tom nestavěl schopnost podpory pozemního vojska, protože při jakémkoliv pobytu poblíž vlastní pěchoty (což vrtulníky nakonec vždy musí jít blízko) se při současné úrovni zahuštění MANPADSy a kulomety (každé uprděné OT má vlastní stabilizovanou zbraňovou stanici s velkorážným kulometem) může stát, že o ty vrtulníky velmi rychle přijdem.

    I ta již zastaralá Mi-24 má totiž strukturální odolnost až do ráží kolem 12,7mm a jedinou opravdu smrtící zbraní jsou pro ní právě MANPADSy (které v době, dky probíhal vývoj, ještě neexistovaly).

  • CerVus
    08:13 25.08.2015

    Ono je tam HALu nejlepší, že je vedený jako lehký bitevní vrtulník. Může nést jak protitankové, tak protiletadlové rakety (i protilodní nebo torpéda) v nose má zabudovaný 20mm kanon. Navíc má hodně vysoký dostup - nejspíše kvůli nasazení v Kašmíru na hranici s Pákistánem, takže bude mít i dobrou nosnost.

    No.. to je jedno. Pochybuji o tom, že byl HAL vůbec oficiálně požádán o informace k oboum strojům.
    Ale je to škoda, Indové by mohli být ochotní prodat licenci, pokud by od nás mohli získat nějaké technologie stejným způsobem. Cena za Dhruv je 6mil usd. Rudra jsem nenašel, ale i kdyby stál 3x tolik, tak bude pořád o 11mil usd levnější než Venom, který může pouze nést neřízené střely a kanony v pouzdrech.

  • semtam
    23:24 24.08.2015

    Ten HAL Rudra či HAL Dhruv je velmi povedený stroj a myslím, že přímo ideální pro AČR a nejen pro ni. Pokud by byla potřeba několika desítek kusů (výhledově), tak by licenční výroba nebyla na škodu. A pokud by se usmlouvalo v licenčních podmínkách i prodej, tak šanci tento stroj na export má. Země jako je Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Albánie, Srbsko, Rumunsko, Makedonie apod. by určitě tento stroj zvláště od evropského "výrobce" určitě zaujal.

    Netroufám si z fleku odhadnout kvantum strojů pro AČR, ale pokud nebudeme využívat všech 16 MI-171 a jejich počet snížíme na cca 10 (ostatní na díly), tak potřeba kategorie strojů HAL zas stoupne.
    Pro ty, kterým se nelíbí země původu bych rád připomněl, že Polsko nedávno koupilo licenci na podvozek pro samohybné houfnice z Koree. Samozřejmě, že bych radši nakupoval v Evropě, ale pokud evropští výrobci nenabízí levnější varianty svých produktů, tak nezbývá, než nakoupit jinde. jde přece o naší obranyschopnost a zároveň pokud i my podpoříme tento fenomén, tak zároveň vyvíjíme tlak na evropské výrobce pro poskytnutí strojů cenově dostupných i pro méně bohatší země.

  • kalamar
    22:44 24.08.2015

    CerVus:
    Jasně proč ne.HAL Rudra není vůbec špatný stroj.

    Jsem si vědom,že můj dlouho rozsáhlý článek je naprosté scifi,pač skutečně níže zminovaná V4 je učebnicový příklad, že se nejsou schopni domluvit ani dva nacožpak vícero státu.Ale je to škoda pač je tu celá řada států na stejné startovní čáře.Ona domluva je vůbec v poslední době problém celé EU.A proto budeme platit jak mourovatí:-)

  • CerVus
    22:40 24.08.2015

    nj ten je ale tak 4x dražší. A to to beru hodně optimisticky. Tahle hračka je úplně mimo naši ligu.

  • flash666
    22:34 24.08.2015

    Cervus to radsi tuto :)
    http://i1276.photobucket.com/a...

  • flash666
    22:32 24.08.2015

    skelet: co ja vim tak modernizaci Mi171 platili amici... takze ano bylo to levny :D

  • CerVus
    22:24 24.08.2015
  • CerVus
    22:22 24.08.2015

    Kalamar: To už by mělo větší smysl koupit od Indů licenci na HAL Rudra. V podstatě je to trochu větší EC a ještě více militarizovaná než jsou konkurenční stroje.
    Zbraňové a elektronické systémy dodávají Izraelci, takže má kompatililitu takřka se vším.

  • Kozlus
    22:14 24.08.2015

    Ano, bylo by idealni domluvit aspon spolecny nakup s jinou zemi. Ale videli jsme, jak se posledne resila vec okolo tech radaru. Stejne tak se muzeme bavit o nejakem vetsim nakupu rozlozenem na splatky, treba na 10 let. Zakladem toho vseho je ale jasna a nemena koncepce cele ACR. A hlavne si ujasnit, jestli je ACR jen expedicni sila, nebo jestli ma i branit vlastni stat. A ne, ze si kazda vlada chce urvat kus uplatku, tak si prosadi nejakej nakup. Rozpocet ACR neni zase tak spatnej a pri jeho navyseni by se dalo resit skoro vsechno. Jasne, 10 letek F-35 si asi nekoupime. Ale dalo by se jit cestou, ze se soucasne vrtulnikove schopnosti zachovaji v soucasne male mire a vedle toho prednostne resit oblasti, kde jsme na tom hure. U PVO a delostrelectva muzeme zacit. Stejne tak u nejake vystroje pro zalohy, stejne tak...

  • smítko
    21:54 24.08.2015

    Kalamar: Tohle je spíš romantická fantazie. Nejdříve by se tolik zemí muselo shodnout na společných požadavcích (nedokázaly to ani dvě země v rámci V4) a pak by se vyvinul nějaký průměrný stroj za cenu nadprůměrného. Ano nelze předpokládat že první výsledek nějakého joint programu bude hned komerční pecka. Navíc si nejsem jistý, zda by byl konkurenceschopný i ve světě, kde země nemusí dodržovat embargo na ruské či čínské věci.

  • semtam
    21:31 24.08.2015

    D.i.p

    Lepší mít závislost jen částečnou, než absolutní.

  • D.i.p
    21:28 24.08.2015

    Kalamar: Lepší závislost na vzdálených USA, než na blízkým potenciálním nepříteli (při krvavém rozpadu EU).

  • semtam
    21:22 24.08.2015

    kalamar

    Tak mezi tyto země by mohlo patřit ČR, možná SK, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a také i Srbsko a Makedonie. Polsko je z kola venku.

  • skelet
    21:18 24.08.2015

    Jinak, ať tu nejsem za mi-24fila... rád bych za něj zde viděl něco jako OH-1 nebo Mangustu, ale držme se při zemi.. takže H135m, W-3, Mi-171 a H225m

  • semtam
    21:17 24.08.2015

    Matesaax

    Dost zajímavý by byl třeba nákup BVP Marder osazen věží AU-220M. Munici by jsme si mohli vyrábět sami.

  • kalamar
    21:16 24.08.2015

    Od amerických vrtulníků by se mělo zcela ustoupit,jejich pořizovací cena je příšerně vysoká a navíc se nevyhneme ceně za clo. Připadne mě to jako vyměnění závyslosti z Rusů na Američany a skutek utek. Levnější alternativou by byl nákup nových vrtulníků z EU, ale ani to neřeší na 100% to,proč vlastně vyměnujeme Mi a Sokoly za jiné.Jako negativa shledávám,stále ještě dost vysoká cena,dlouhé dodací lhůty,prostor pro korupci v podobě různých lobbistů,v případě nedej bože vyhrocení nějakého konfliktu výrobce bude brát přednostně potřeby vlastní země než exportu. Jestli jsem správně vstřebal informace co se týče obměny vrtulníkového parku AČR ,tak by se do roku 2030 měla nakoupit náhrada za 42 kusů rodiny Mi včetně 171 š + za 10 Sokolů.Tato obměna 52 strojů v několika etapách může přijít AČR a MO klidně na částku 50-60 miliard korun včetně nakoupení patřičných zbraní,munice,základních náhradních dílů,vycvičení a vybavení patřičného personálu a v neposlední řadě výcvik pilotů.Tato suma peněz není zdaleka finální,pořizovací cena vrtulníků je pouze cca 1/5 ceny co bude stát jejich provoz po dobu jejich životnosti,což je asi 30 let.Takže jestli počítám správně,tak jsem někde na cifře max 300 miliard korun za jejich 30 let životnosti bez investic do jejich vývojové modernizace. Na základě těchto skutečností se mě prostě vkrádá otázka, zda by přeci jenom nemohlo být reálné oslovit vlády a MO celého evropského východního bloku s požadavkem na vznik programu vývoje zcela nové vrtulníkové koncepce která by se přiblížila našem finančním možnostem.(Cena alespon srovnatelná s Ruskými stroji).Využít situace že je tu celá řada armád které snáma zdílý stejný problém s vrtulníky Mi včetně Ukrajiny která dotedˇ dodává vrtulníkové motory do RF.Bylo by nutné udělat studii mezi zeměmi pro které by to bylo zajímavé,s jakými technologiemi by mohli přispět do společného programu a na základě těchto informací by se rozhodlo vést vývoj a výzkum v eurozoně nebo v zemi mimo eurozonu.Celí program by měl být natolik rozsáhlý aby uspokojil požadavky jak armády tak i civilních složek a současně otevíral vrátka zaměřit se i na bezpilotní prostředky pro armádu. Naši armádu čekají do budoucna obrovské investice a právě proto by tu měla být srovnatelná motivace aby vynaložené finanční prostředky zůstávaly co možná nejvíc doma v podobě DPH a zvýšením růstu HDP a další výhody plynoucí s domácí výroby ani netřeba vyzdvyhávat.
    Bezpečnostní situaci ve světě je taková,že nemůže být pochyb,že zbrojní průmysl bude na celosvětovém trhu ještě hodně dlouho na vzestupu. Vzhledem k dlouhodobosti takového vývoje by pak byla smysluplnější pospolnost,z generálkovat sokoly,zmodernizovat na etapy Mi 24/35 s životností minimálně do 2025 a do té doby by se eventuálně dalo něco rozumného sestavit.Ale tato alternativa by byla příliš dobrá pro naši armádu a ekonomiku na to aby to mohla být pravda.

  • Matesaax
    20:48 24.08.2015

    Je zajímavé,že jako jedni z mála nevyužíváme možnost nakoupit techniku z přebytků států NATO,přitom kolikrát jde o moderní zbraně plně kompaktibilní,ale je jasné,že politikům toho moc nekápne no..

  • semtam
    20:44 24.08.2015

    Myslím, že jsme jen svědky dalšího "rozpouštění" armády. NATO je zatím historicky nejhorší co naší armádu potkalo. Problém ovšem není samotné NATO, ale náš přístup, tedy přístup naší politické reprezentace k onomu členství. Stále si myslíme, že nás někdo (NATO) ochrání. Tento trend je vidět nejen u nás, ale i v dalších zemí.

    Co se týče nákupů techniky, tak bych radši nalil finance do PVO, ale ideálně bych ponechal všechny druhy zbraní, které armáda vlastní. S nákupem zbraní bych se nebál oslovit výrobce v NATO méně tradiční. Tím nemyslím jen a pouze, ale některé zbraňové systémy jsou za svoji cenu mnohem efektivnější, než ty, které bychom mohli koupit za srovnatelné náklady od "západních" výrobců.

    A co se týče členství v NATO, tak bych spíš volil přístup podobný jako má třeba Francie. Tudíž být suverénější (všeobecně), ale své závazky určitě také plnit. NATO brát prostě jen jako jeden z pilířů naší obrany, ne striktní obranu jako dnes.

  • Matesaax
    20:15 24.08.2015

    Je zajímavé,že před pár lety tady létalo 25 Mi-24 a šlo to a ted nelze uživit ani cca 12 kusů.

  • skelet
    20:07 24.08.2015

    Mi-24 si AČR nemůže dovolit, protože si je nechce dovolit (ani ten upgrade nemusí být drahý, viz Mi-171, který ve své podstatě již má vše co potřebuje ona Mi-24).
    PVO je de facto zrušená, musí se budovat znovu.. a to bude stát stejně jak Gripeny.
    Mi-24 by se daly nahradit Alcama, ale zde je ten problém, že na to nemají certifikovanou výzbroj (ať žijou škrty), takže zase nic... Daly by se kompenzovat dělostřelectvem, ale Dany jsou krutě dýchavečné a raketomety už taky nemáme..
    Ozbrojené vrtulníky jsou super, akorát jsou na tom s pancířem hůř nebo stejně jak ta Mi-24, takže pro boj nic moc. Kapacitou jsou na tom podobně jako draze generálkované W-3 (které měly původně mimojiné taky nahradit), a nad frontu si taky nemůžou troufnout (viz. Ukrajina).. a tak dále, a tak dále.

    Problém AČR je, že se neustále opouštějí nějaké kapacity, a všechny kroky jsou vydávány za úžasně koncepční.

  • Matesaax
    19:53 24.08.2015

    O Ka-52 nemá cenu se bavit,prostě ruská technika se už nakupovat nebude,tak to prostě je a bude.
    Jinak souhlasím s CerVusem,že řada států bojové vrtulníky nemá a jde to..např. Belgie má pouze A-109 a nyní zavádí 8! NH-90 z nichž 4 budou námořní,takže letectvu zbydou 4 NH-90.
    U nás se snažíme za každou cenu mít vše,ale v takových počtech,že to někdy ztrácí smysl viz. Gripeny,L-159,T-72 atd..
    U vrtulníků máme kvalitní Mi-171,takže ideální bych viděl nákup 12 strojů např. Lakota či EC-645 s tím,že za pár let se dokoupí další 4-6 strojů jako náhrada W-3A event. Mi-8PS a není co řešit.

  • CerVus
    19:42 24.08.2015

    skelet: Jo tady jsem přestřelil. Oni se ty 24 modernizovat dají to je pravda, ale ten upgrade není nic levného. To nic nemění na tom, že je podle mě lepší vylepšit PVO a pořídit ozbrojené vrtulníky než mít hračky, které si naše mini armáda nemůže dovolit.

  • Ales_CZ
    19:35 24.08.2015

    Já bych doporučil naší armádě, aby pořídila Bitevní vrtulníky a dopravní vrtulníky, přeci jenom nakupovat víceúčelové vrtulníky, na které stejně musí dokupovat zbraně, tak to by se nemuselo vyplatit. Viz UH-60. Prostě se z toho stane strašně drahý vrtulník. Když už bitevní vrtulník, tak podle mého názoru by byly nejlepší Kamovy Ka-52, přeci jenom koncepce dvourotorového uspořádání je lepší než klasické, protože odpadá vyrovnávací ocasní rotor. Díky dvourotorovému uspořádání je jednodušší na ovládání, může si dovolit rychlé změny směru letu ve všech letových rychlostech. Má dvoučlenou osádku a v případě zranění pilota, tak může převzít ovládání velitel/operátor. Osádka se může katapultovat. Vrtulník má 6 závěsníků pro výzbroj, v případě, že bude zasažen a selže mu 1 motor ze 2, tak dokáže letět na 1 motor. Je tu ale malý problém, a to uvalení sankcí na rusko a teď je podle západních mocností rusko právě špatné, tím pádem by bylo velmi obtížné nakoupit ruskou techniku.

  • skelet
    19:26 24.08.2015

    Cervus: Vzhledem k tomu, že modenrizovaná mi-171 je vybavena laserovým značkovačem, Izraelci nabízejí úpravu Mi-24 pro nošení PTŘS Spike je to jen o těch náhradních dílech (a to kdo ví jestli) a chladičích výfukových plynů. Ani v tom draku není problém. Ale to je fuk.. Mi-24 půjde pryč, tak jako tak.

    Celkově tento nákup po generálce W-3 Sokol moc smysl nedává, a prakticky ani jeden z potencionálních vrtulníků není používán jako podpůrný vrtulník, nedejbože jako protitankový.

  • Left
    19:25 24.08.2015

    Jana Černochová je jedna z mála lidí ve veřejné funci, které na bezpečnosti ČR záleží. Mohla by se jen flákat v branném výboru a nic nedělat. Ona je naopak aktivní nad rámec svých povinností. Ano, není to člověk, který by se v bezpečnostní politice pohyboval desítky let a znal veškeré technicko-taktické parametry vojenských prostředků. Na drhou stranu se iniciativně snaží rozčeřit stojaté vody okolo pohledu na naší bezpečnost.
    S článkem plně souhlasím. Není co dodat. Na MO vládne tak akorát chaos, nic není připravené, vše se odkládá...

  • otecko
    19:16 24.08.2015

    V celé té stropnického armádní (ne)koncepci chybí zařazení právě bitvních L159.... sakra nechápu, proč?

  • flash666
    19:14 24.08.2015

    Luky: co je modernejsiho na AW139 nez na Venomu ? :D a kde ze amici na to prisli ? jediny kde resili AW139 bylo CVLSP asi nevis pro jakej ucel meli byt vymeneny UH-1N

  • Petr M
    19:11 24.08.2015

    oprava.
    50 milionů usd za stroj

  • Petr M
    19:11 24.08.2015

    oprava.
    50 milionů usd za stroj

Stránka 1 z 2