NÁZOR: Dohady o vrtulnících odhalují hlubší chaos

Mi-24 / Zdeněk Koza
Mi-24 Vzdušných sil Armády České republiky; ilustrační foto / Zdeněk Koza

Způsob, jakým probíhá obměna vrtulníkového letectva u Armády České republiky, sleduji s obavami a nejistotou. Obojí ještě prohloubil článek v listu E15 s titulkem Nové vrtulníky se nad očekávání prodraží, může to být až 20 miliard. Než se ovšem dostanu k článku, chtěla bych zabrousit do nedávné historie, která může být možná trochu „úřednická“, ale dle mého soudu je naprosto klíčová.

27. listopadu 2013 schválila vláda premiéra Rusnoka usnesením číslo 888 materiál s názvem Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025 a zároveň ministru obrany uložila „předložit vládě do 31. ledna 2014 návrh dalšího postupu ve věci části obměny letadlového parku dopravního a vrtulníkového letectva.“

Nepamatuji si, že bychom nějaký takový materiál na výboru pro obranu v loňském roce probírali (netrvala bych ani přesně na dodržení data, protože to bylo v době, kdy stávající pan ministr přebíral funkci). Jediná zmínka o tom, že se něco připravuje, se dá nalézt v odpovědi na žádost podle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím z 2. června 2014, kde je žadateli ministerstvem obrany sděleno, že nemůže dostat požadované dokumenty , protože se připravují mimo jiné právě dle usnesení vlády číslo 888.

Mohu se jen dohadovat, jestli ministr obrany Martin Stropnický naplnil požadavek vlády a nějaký ucelený materiál, který by reagoval na schválenou koncepci, v daném termínu předložil. Ne, že bychom se s reprezentanty ministerstva obrany jako poslanci o vrtulníkovém a dopravním letectvu nebavili, nicméně v zásadě jsme byli vždy odkazováni na to, že probíhá sondování, nikoli akviziční proces a především na Koncepci výstavby Armády ČR, které se připravuje od přelomu roku 2012/2013 a snad už konečně spatří letos na podzim světlo světa a které má být odpovědí na všechny zvídavé otázky.

Z toho, co se o koncepci dozvídám, ovšem nemám pocit, že dostaneme detailní odpověď na to, jak má vrtulníkové letectvo vypadat. Jestliže slýchám o záměrech znovu zvážit pořízení bitevních vrtulníků, pak by se s tím měl ministr nějakým způsobem koncepčně vypořádat, protože předchozí materiály s něčím takovým nepočítaly.

Abych byla chápána správně, nechci hodnotit operační nasazování a technicko-taktické aspekty pořizovaných vrtulníků. Nepřísluší mi to a nebudu si hrát na to, že protože jsem několikrát vojenským vrtulníkem letěla, můžu rozhodovat o užití. Ani nezastávám názor, že se rozhodnutí nemohou v případě potřeby měnit, ale musí se tak dít holisticky, to znamená nekoukat na dílek, ale na celek.

Jsem politička a mým zájmem je dlouhodobost, promyšlenost a tedy efektivnost jednotlivých kroků státní správy i samosprávy, která je mi – vzhledem k tomu, že jsem starostka - blízká. Právě proto se dělají koncepce, které mají přežívat politické cykly a výměny úředníků či vojáků na funkcích a popisovat jednotlivé dílky skládanky. Koncepce sice mohou být měněny, ale nikoli zapomenuty, jak se obávám, stalo se zmiňovanou koncepcí dopravního a vrtulníkového letectva. Pak totiž hrozí chaos, jehož svědky jsme nyní.

Koncepce z roku 2013 jasně popisovala vizi dopravního a vrtulníkového letectva a zároveň vzájemné doplňování jednotlivých částeček. Dostala první velkou trhlinu letos, když vláda na žádost ministra obrany schválila, že všechny vrtulníky W3-A projdou generální opravou, namísto postupného útlumu a následné náhrady lehkými/středními víceúčelovými vrtulníky, jejichž provoz je efektivnější. W3-A Sokol tak zůstanou minimálně pro dalších deset let zachovány.

Druhou trhlinou je to, co sledujeme nyní s požadavkem na pořízení víceúčelového vrtulníku. Ani si nechci představovat, jak se na Českou republiku dívají zahraniční vlády (a to nemluvím o firmách), které byly osloveny oficiálním dopisem s žádostí o informace, když sledují myšlenkovou ekvilibristiku v této oblasti od schválení koncepce v roce 2013 až po článek v E15, který přijde s konkrétními daty ještě dřív, než – jestli se nemýlím – vyprší termín pro odpověď.

Jestliže požadavek na dodání informací měl být podkladem pro zahájení debaty na úrovni vláda-vláda, pak bych doporučovala opatrnost, protože vzhledem k dosavadnímu vývoji to bude spíš blamáž, než důstojný proces.

Ráda bych viděla ucelený harmonogram, včetně předpokládaného operačního užití a nákladovosti v průběhu životního cyklu u vrtulníkového letectva. Jinými slovy, jsem přesvědčena, že tak obrovské investice si zaslouží ucelený a daty podložený materiál, který (znovu) koncepčně popíše, kam vrtulníkové letectvo směřuje a ukončí nastoupenou salámovou metodu.

Koncepce z roku 2013, kterou připravovali vojáci, předpokládá, že bude měněna, tak nechť je změněna, nebo i zrušena, ale formálním a oficiálním aktem, nikoli pokoutně náhlou amnézií.

V současnosti ona salámová metoda směřuje k následujícímu: k deseti středním vrtulníkům W3-A Sokol přibude dvanáct víceúčelových (středních) vrtulníků, které mohou plnit stejně jako Sokoly transportní a záchranné funkce, ale navíc budou „po zuby“ vyzbrojeny tak, aby „nahradily“ bitevní vrtulníky Mi-24/35 (to, že nahradit bitevní vrtulník může jenom bitevní vrtulník, ponechávám nyní stranou).

Ministerstvo si ovšem nechá otevřená vrátka, takže stále ještě může za pár let rozhodnout o pořízení vrtulníku bitevního. To by ovšem bylo asi lepší rozhodnout hned, ne v blízké budoucnosti, protože pokud by rozhodnutí znělo „ano“, pak je zbytečné za vysoké náklady nyní „po zuby“ ozbrojovat dvanáct víceúčelových vrtulníků a tolik transportních nebude zapotřebí, když bude k dispozici deset Sokolů a zůstává stávající počet Mi-17/171, jejichž obměna by měla být zahájená po roce 2020.

Mimochodem, Mi-17 jsou sice těžší, ale stále se jedná o střední víceúčelový vrtulník (na okraj, doufám, že se již nyní připravuje projektový tým, specifikace a dokumentace, protože výběr bude trvat minimálně sedm let, tak aby se to zase nehonilo na poslední chvíli).

Současný průběh, kdy se neustále mění zadání, žongluje se s typy vrtulníků, jejich operačním určením, výzbrojí a vybavením, je velice nešťastný a pochybuji, že se v něm vyznají i ti, kteří jej mají řídit.

Příkladem je „překvapení“ z ceny Američany nabízených vrtulníků UH-1Y Venom, o kterém dramaticky hovoří text v E15. Za „holý“ vrtulník s dvouletou logistickou podporou (což je u Američanů v podobných případech standard) chtějí necelých osm miliard korun, přičemž dovybavení, které chce české ministerstvo, by mohlo celkem stát až dvacet miliard. Tyto peníze nejsou ovšem v žádných výhledech ministerstva. Zdá se, že se někde stala chyba (a upřímně, divím se překvapení, protože tyto vrtulníky a takto vybavené tolik stojí, což bylo jasné od počátku).

Zkrátka, skládanka, která měla na konci dávat nějaký smysl, se rozpadla obsahově i finančně a akutně hrozí, že dohadování bude trvat tak dlouho, že buď se vše pozdrží, nebo nakonec bude mít vrtulníkové letectvo od různých výrobců trochu, ale ve výsledku to vlastně bude totéž.

Znovu hrozí, že ministerstvo nebude schopné utratit naplánované finance až se – stejně jako v minulosti – ministerstvo financí rozhodne, že když je neutrácí, tak je asi nepotřebuje a sebere je.

Nyní se zdá, že peněz je hodně a že je vůle armádě přidávat, což má mojí naprostou podporu. Je nutné tohoto okna příležitosti využít a konkrétními činy armádu posilovat, nikoli jenom neustále zkoušet různé cestičky, zda to vyjde, či nikoli a v důsledku oddalovat jednotlivé akvizice. Ale hlavně je důležité přijmout rozhodnutí, udržet jej a převzít za něj odpovědnost, což by měl konečně učinit ministr obrany.

Mgr. Jana Černochová, poslankyně Parlamentu České republiky, členka výboru pro obranu

Zdroj: E15, iDnes

Nahlásit chybu v článku


Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • kazd
    10:22 25.08.2015

    jen na doplnění aby měli diskutující srovnání jak obrovský je rozpočet MO - personální náklady na 25 tisíc zamětnanců škoda auto byly v r. 14 ve výši 19,7 miliardy Kč. A to si ...Zobrazit celý příspěvek

    jen na doplnění aby měli diskutující srovnání jak obrovský je rozpočet MO - personální náklady na 25 tisíc zamětnanců škoda auto byly v r. 14 ve výši 19,7 miliardy Kč.
    A to si nemyslím, že by byly placeni špatně.Skrýt celý příspěvek

  • kazd
    10:13 25.08.2015

    zásadní problém je uvědomit si, že to není o pěnezích rozpočet MO se bude blížit 70 mld CZK To je tak obrovská suma na 25 tis. armádu, že pokud z těch 70 dáte ročně 20 na ...Zobrazit celý příspěvek

    zásadní problém je uvědomit si, že to není o pěnezích
    rozpočet MO se bude blížit 70 mld CZK
    To je tak obrovská suma na 25 tis. armádu, že pokud z těch 70 dáte ročně 20 na investice máte během 10 let utratit 200 miliard korun. (dávat 10 let necelých 30 % na investice je zcela udržitelná strategie)
    To při délce výroby a výběrových řízení je prakticky neutratitelné a navíc máte ještě několik miliard v nepotřebném vojenském majetku.
    Tahat sem Indy kvuli dvou třem miliardám nemá smysl.

    A´t si to každý zkusí spočítat - investice 10 let

    nadzvuk 20
    vrtulníky 20
    ostatní letectvo 20
    BVP 20
    auta 20
    dělostřelci 20
    PVO 20
    ostatní 60
    celkem 200Skrýt celý příspěvek

  • CerVus
    09:48 25.08.2015

    Bitevní vrtulník se stejně dnes musí spíše spoléhat na skryté poletování nad korunami stromů než jak byly původně navrženy na poletovaní ve dvou kilometrech. A přiznejme si že 24 ...Zobrazit celý příspěvek

    Bitevní vrtulník se stejně dnes musí spíše spoléhat na skryté poletování nad korunami stromů než jak byly původně navrženy na poletovaní ve dvou kilometrech.
    A přiznejme si že 24 dělá neskutečný kravál a je velká jak stodola. Mohu to porovnat jen s aw109, ta je naopak neskutečně tichá a dokáže se připlížit aniž by tak moc riskovala prozrazení.
    Tím se podle mě dost maže rozdíl v odolnosti.Skrýt celý příspěvek

  • Muhaha
    09:35 25.08.2015

    Jak "Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025" zapadá do celkové skládačky rozvoje ozbrojených sil jako celku? No jakpak asi, když "Koncepce ...Zobrazit celý příspěvek

    Jak "Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025" zapadá do celkové skládačky rozvoje ozbrojených sil jako celku?

    No jakpak asi, když "Koncepce výstavby Armády ČR" se dosud stále "připravuje"?

    Má debata nad budoucím stavem vrtulníkového vojska smysl - lehké víceúčelové, střední víceúčelové, bitevní, po generálce ..... - když neexistuje žádný aktuální rámec, resp. strategický záměr rozvoje CELÉ armády?

    Pojmenujte možné budoucí hrozby, odhadněte dostupné prostředky (finanční, personální/demografické), a NÁSLEDNĚ stanovte priority.

    Zatím to na mě dělá dojem, že jde zase jednou o vyčerpání rozpočtových prostředků v daném účetním období a mastné provize.

    Vůbec bych se nedivil, kdyby měl někdo na genštábu v šuplíku elaborát "Koncepce rozvoje jaderného podmořského loďstva do roku 2031". Otázka je, kdy bude z toho šuplíku vytažen na světlo boží.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    09:23 25.08.2015

    To není pravda Charlie. Mi24 i další čistě bitevní vrtulníky může sundat i velkorážní kulomet, nemluvě o kanonech vyšších ráží. Piloti Hindů měli v Afgánu úmrtnost i díky ...Zobrazit celý příspěvek

    To není pravda Charlie. Mi24 i další čistě bitevní vrtulníky může sundat i velkorážní kulomet, nemluvě o kanonech vyšších ráží.
    Piloti Hindů měli v Afgánu úmrtnost i díky ostřelovačům, kteří cílili do boku kabin. Cobra má prosklené boky taky jen z nějakých polykarbonátů (na youtube je video, jak osádku sejme ručníkář s PKM).
    To, že má dnes každý druhý OT nebo Humwee bezosádkovou věž je problémem i pro čistě bitevní stroje. Mají sice větší odolnost, ale když někdo schytá dávku do motoru, tak se poroučí (a to nemluvím o 23mm, ten stačí jeden komukoli)...kromě rychlopalných kanónů máme ještě zbraně s programovatelným rozprskem a to nejen pro PL kanony, ale i tanky. Stačí se podívat do popisu střeliva pro ruská Téčka. Manpady a pojízdná PVO jsou ještě smrtelnější.
    Dnes už se v podstatě žádný vrtulník nemůže potloukat kolem dobře vyzbrojených nepřátel a kropit je kanonkem..resp. může, ale je to hrozný risk, který snad můžou podstoupit armády s 1000+ stroji, ale ne armáda s 10 kusy (které sežerou prachy tolika dalším složkám).Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    08:43 25.08.2015

    Tyhlety dozbrojený lehký vrtulníky jsou pěkná věc, ale většinou postrádají jednu zásadní vlastnost - odolnost. Bitevní vrtulník už od začátku návrhu počítá s odolností poskytovanou ...Zobrazit celý příspěvek

    Tyhlety dozbrojený lehký vrtulníky jsou pěkná věc, ale většinou postrádají jednu zásadní vlastnost - odolnost. Bitevní vrtulník už od začátku návrhu počítá s odolností poskytovanou jak přímo pancířem, tak i vlastní konstrukcí - umístění nádrží, motorů a dalších prvků pohonu, avioniky, to vše za pčelem maximální odolnosti stroje i ochrany posádky. To nějaká víceúčelka s doplněnými kevlarovými pláty nikdy neposkytne. Jistě, schopnost nosit výzbroj se může hodit, ale rozhodně bych na tom nestavěl schopnost podpory pozemního vojska, protože při jakémkoliv pobytu poblíž vlastní pěchoty (což vrtulníky nakonec vždy musí jít blízko) se při současné úrovni zahuštění MANPADSy a kulomety (každé uprděné OT má vlastní stabilizovanou zbraňovou stanici s velkorážným kulometem) může stát, že o ty vrtulníky velmi rychle přijdem.

    I ta již zastaralá Mi-24 má totiž strukturální odolnost až do ráží kolem 12,7mm a jedinou opravdu smrtící zbraní jsou pro ní právě MANPADSy (které v době, dky probíhal vývoj, ještě neexistovaly).Skrýt celý příspěvek

  • CerVus
    08:13 25.08.2015

    Ono je tam HALu nejlepší, že je vedený jako lehký bitevní vrtulník. Může nést jak protitankové, tak protiletadlové rakety (i protilodní nebo torpéda) v nose má zabudovaný 20mm ...Zobrazit celý příspěvek

    Ono je tam HALu nejlepší, že je vedený jako lehký bitevní vrtulník. Může nést jak protitankové, tak protiletadlové rakety (i protilodní nebo torpéda) v nose má zabudovaný 20mm kanon. Navíc má hodně vysoký dostup - nejspíše kvůli nasazení v Kašmíru na hranici s Pákistánem, takže bude mít i dobrou nosnost.

    No.. to je jedno. Pochybuji o tom, že byl HAL vůbec oficiálně požádán o informace k oboum strojům.
    Ale je to škoda, Indové by mohli být ochotní prodat licenci, pokud by od nás mohli získat nějaké technologie stejným způsobem. Cena za Dhruv je 6mil usd. Rudra jsem nenašel, ale i kdyby stál 3x tolik, tak bude pořád o 11mil usd levnější než Venom, který může pouze nést neřízené střely a kanony v pouzdrech.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    23:24 24.08.2015

    Ten HAL Rudra či HAL Dhruv je velmi povedený stroj a myslím, že přímo ideální pro AČR a nejen pro ni. Pokud by byla potřeba několika desítek kusů (výhledově), tak by licenční ...Zobrazit celý příspěvek

    Ten HAL Rudra či HAL Dhruv je velmi povedený stroj a myslím, že přímo ideální pro AČR a nejen pro ni. Pokud by byla potřeba několika desítek kusů (výhledově), tak by licenční výroba nebyla na škodu. A pokud by se usmlouvalo v licenčních podmínkách i prodej, tak šanci tento stroj na export má. Země jako je Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Albánie, Srbsko, Rumunsko, Makedonie apod. by určitě tento stroj zvláště od evropského "výrobce" určitě zaujal.

    Netroufám si z fleku odhadnout kvantum strojů pro AČR, ale pokud nebudeme využívat všech 16 MI-171 a jejich počet snížíme na cca 10 (ostatní na díly), tak potřeba kategorie strojů HAL zas stoupne.
    Pro ty, kterým se nelíbí země původu bych rád připomněl, že Polsko nedávno koupilo licenci na podvozek pro samohybné houfnice z Koree. Samozřejmě, že bych radši nakupoval v Evropě, ale pokud evropští výrobci nenabízí levnější varianty svých produktů, tak nezbývá, než nakoupit jinde. jde přece o naší obranyschopnost a zároveň pokud i my podpoříme tento fenomén, tak zároveň vyvíjíme tlak na evropské výrobce pro poskytnutí strojů cenově dostupných i pro méně bohatší země.Skrýt celý příspěvek

  • kalamar
    22:44 24.08.2015

    CerVus: Jasně proč ne.HAL Rudra není vůbec špatný stroj. Jsem si vědom,že můj dlouho rozsáhlý článek je naprosté scifi,pač skutečně níže zminovaná V4 je učebnicový příklad, že ...Zobrazit celý příspěvek

    CerVus:
    Jasně proč ne.HAL Rudra není vůbec špatný stroj.

    Jsem si vědom,že můj dlouho rozsáhlý článek je naprosté scifi,pač skutečně níže zminovaná V4 je učebnicový příklad, že se nejsou schopni domluvit ani dva nacožpak vícero státu.Ale je to škoda pač je tu celá řada států na stejné startovní čáře.Ona domluva je vůbec v poslední době problém celé EU.A proto budeme platit jak mourovatí:-)Skrýt celý příspěvek

  • CerVus
    22:40 24.08.2015

    nj ten je ale tak 4x dražší. A to to beru hodně optimisticky. Tahle hračka je úplně mimo naši ligu.

    nj ten je ale tak 4x dražší. A to to beru hodně optimisticky. Tahle hračka je úplně mimo naši ligu.

  • flash666
    22:34 24.08.2015

    Cervus to radsi tuto :)
    http://i1276.photobucket.com/a...

    Cervus to radsi tuto :)
    http://i1276.photobucket.com/a...

  • flash666
    22:32 24.08.2015

    skelet: co ja vim tak modernizaci Mi171 platili amici... takze ano bylo to levny :D

    skelet: co ja vim tak modernizaci Mi171 platili amici... takze ano bylo to levny :D

  • CerVus
    22:24 24.08.2015
  • CerVus
    22:22 24.08.2015

    Kalamar: To už by mělo větší smysl koupit od Indů licenci na HAL Rudra. V podstatě je to trochu větší EC a ještě více militarizovaná než jsou konkurenční stroje. Zbraňové a ...Zobrazit celý příspěvek

    Kalamar: To už by mělo větší smysl koupit od Indů licenci na HAL Rudra. V podstatě je to trochu větší EC a ještě více militarizovaná než jsou konkurenční stroje.
    Zbraňové a elektronické systémy dodávají Izraelci, takže má kompatililitu takřka se vším.Skrýt celý příspěvek

  • Kozlus
    22:14 24.08.2015

    Ano, bylo by idealni domluvit aspon spolecny nakup s jinou zemi. Ale videli jsme, jak se posledne resila vec okolo tech radaru. Stejne tak se muzeme bavit o nejakem vetsim nakupu ...Zobrazit celý příspěvek

    Ano, bylo by idealni domluvit aspon spolecny nakup s jinou zemi. Ale videli jsme, jak se posledne resila vec okolo tech radaru. Stejne tak se muzeme bavit o nejakem vetsim nakupu rozlozenem na splatky, treba na 10 let. Zakladem toho vseho je ale jasna a nemena koncepce cele ACR. A hlavne si ujasnit, jestli je ACR jen expedicni sila, nebo jestli ma i branit vlastni stat. A ne, ze si kazda vlada chce urvat kus uplatku, tak si prosadi nejakej nakup. Rozpocet ACR neni zase tak spatnej a pri jeho navyseni by se dalo resit skoro vsechno. Jasne, 10 letek F-35 si asi nekoupime. Ale dalo by se jit cestou, ze se soucasne vrtulnikove schopnosti zachovaji v soucasne male mire a vedle toho prednostne resit oblasti, kde jsme na tom hure. U PVO a delostrelectva muzeme zacit. Stejne tak u nejake vystroje pro zalohy, stejne tak...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 5