NÁZOR: Dohady o vrtulnících odhalují hlubší chaos

Mi-24 / Zdeněk Koza
Mi-24 Vzdušných sil Armády České republiky; ilustrační foto / Zdeněk Koza

Způsob, jakým probíhá obměna vrtulníkového letectva u Armády České republiky, sleduji s obavami a nejistotou. Obojí ještě prohloubil článek v listu E15 s titulkem Nové vrtulníky se nad očekávání prodraží, může to být až 20 miliard. Než se ovšem dostanu k článku, chtěla bych zabrousit do nedávné historie, která může být možná trochu „úřednická“, ale dle mého soudu je naprosto klíčová.

27. listopadu 2013 schválila vláda premiéra Rusnoka usnesením číslo 888 materiál s názvem Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025 a zároveň ministru obrany uložila „předložit vládě do 31. ledna 2014 návrh dalšího postupu ve věci části obměny letadlového parku dopravního a vrtulníkového letectva.“

Nepamatuji si, že bychom nějaký takový materiál na výboru pro obranu v loňském roce probírali (netrvala bych ani přesně na dodržení data, protože to bylo v době, kdy stávající pan ministr přebíral funkci). Jediná zmínka o tom, že se něco připravuje, se dá nalézt v odpovědi na žádost podle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím z 2. června 2014, kde je žadateli ministerstvem obrany sděleno, že nemůže dostat požadované dokumenty , protože se připravují mimo jiné právě dle usnesení vlády číslo 888.

Mohu se jen dohadovat, jestli ministr obrany Martin Stropnický naplnil požadavek vlády a nějaký ucelený materiál, který by reagoval na schválenou koncepci, v daném termínu předložil. Ne, že bychom se s reprezentanty ministerstva obrany jako poslanci o vrtulníkovém a dopravním letectvu nebavili, nicméně v zásadě jsme byli vždy odkazováni na to, že probíhá sondování, nikoli akviziční proces a především na Koncepci výstavby Armády ČR, které se připravuje od přelomu roku 2012/2013 a snad už konečně spatří letos na podzim světlo světa a které má být odpovědí na všechny zvídavé otázky.

Z toho, co se o koncepci dozvídám, ovšem nemám pocit, že dostaneme detailní odpověď na to, jak má vrtulníkové letectvo vypadat. Jestliže slýchám o záměrech znovu zvážit pořízení bitevních vrtulníků, pak by se s tím měl ministr nějakým způsobem koncepčně vypořádat, protože předchozí materiály s něčím takovým nepočítaly.

Abych byla chápána správně, nechci hodnotit operační nasazování a technicko-taktické aspekty pořizovaných vrtulníků. Nepřísluší mi to a nebudu si hrát na to, že protože jsem několikrát vojenským vrtulníkem letěla, můžu rozhodovat o užití. Ani nezastávám názor, že se rozhodnutí nemohou v případě potřeby měnit, ale musí se tak dít holisticky, to znamená nekoukat na dílek, ale na celek.

Jsem politička a mým zájmem je dlouhodobost, promyšlenost a tedy efektivnost jednotlivých kroků státní správy i samosprávy, která je mi – vzhledem k tomu, že jsem starostka - blízká. Právě proto se dělají koncepce, které mají přežívat politické cykly a výměny úředníků či vojáků na funkcích a popisovat jednotlivé dílky skládanky. Koncepce sice mohou být měněny, ale nikoli zapomenuty, jak se obávám, stalo se zmiňovanou koncepcí dopravního a vrtulníkového letectva. Pak totiž hrozí chaos, jehož svědky jsme nyní.

Koncepce z roku 2013 jasně popisovala vizi dopravního a vrtulníkového letectva a zároveň vzájemné doplňování jednotlivých částeček. Dostala první velkou trhlinu letos, když vláda na žádost ministra obrany schválila, že všechny vrtulníky W3-A projdou generální opravou, namísto postupného útlumu a následné náhrady lehkými/středními víceúčelovými vrtulníky, jejichž provoz je efektivnější. W3-A Sokol tak zůstanou minimálně pro dalších deset let zachovány.

Druhou trhlinou je to, co sledujeme nyní s požadavkem na pořízení víceúčelového vrtulníku. Ani si nechci představovat, jak se na Českou republiku dívají zahraniční vlády (a to nemluvím o firmách), které byly osloveny oficiálním dopisem s žádostí o informace, když sledují myšlenkovou ekvilibristiku v této oblasti od schválení koncepce v roce 2013 až po článek v E15, který přijde s konkrétními daty ještě dřív, než – jestli se nemýlím – vyprší termín pro odpověď.

Jestliže požadavek na dodání informací měl být podkladem pro zahájení debaty na úrovni vláda-vláda, pak bych doporučovala opatrnost, protože vzhledem k dosavadnímu vývoji to bude spíš blamáž, než důstojný proces.

Ráda bych viděla ucelený harmonogram, včetně předpokládaného operačního užití a nákladovosti v průběhu životního cyklu u vrtulníkového letectva. Jinými slovy, jsem přesvědčena, že tak obrovské investice si zaslouží ucelený a daty podložený materiál, který (znovu) koncepčně popíše, kam vrtulníkové letectvo směřuje a ukončí nastoupenou salámovou metodu.

Koncepce z roku 2013, kterou připravovali vojáci, předpokládá, že bude měněna, tak nechť je změněna, nebo i zrušena, ale formálním a oficiálním aktem, nikoli pokoutně náhlou amnézií.

V současnosti ona salámová metoda směřuje k následujícímu: k deseti středním vrtulníkům W3-A Sokol přibude dvanáct víceúčelových (středních) vrtulníků, které mohou plnit stejně jako Sokoly transportní a záchranné funkce, ale navíc budou „po zuby“ vyzbrojeny tak, aby „nahradily“ bitevní vrtulníky Mi-24/35 (to, že nahradit bitevní vrtulník může jenom bitevní vrtulník, ponechávám nyní stranou).

Ministerstvo si ovšem nechá otevřená vrátka, takže stále ještě může za pár let rozhodnout o pořízení vrtulníku bitevního. To by ovšem bylo asi lepší rozhodnout hned, ne v blízké budoucnosti, protože pokud by rozhodnutí znělo „ano“, pak je zbytečné za vysoké náklady nyní „po zuby“ ozbrojovat dvanáct víceúčelových vrtulníků a tolik transportních nebude zapotřebí, když bude k dispozici deset Sokolů a zůstává stávající počet Mi-17/171, jejichž obměna by měla být zahájená po roce 2020.

Mimochodem, Mi-17 jsou sice těžší, ale stále se jedná o střední víceúčelový vrtulník (na okraj, doufám, že se již nyní připravuje projektový tým, specifikace a dokumentace, protože výběr bude trvat minimálně sedm let, tak aby se to zase nehonilo na poslední chvíli).

Současný průběh, kdy se neustále mění zadání, žongluje se s typy vrtulníků, jejich operačním určením, výzbrojí a vybavením, je velice nešťastný a pochybuji, že se v něm vyznají i ti, kteří jej mají řídit.

Příkladem je „překvapení“ z ceny Američany nabízených vrtulníků UH-1Y Venom, o kterém dramaticky hovoří text v E15. Za „holý“ vrtulník s dvouletou logistickou podporou (což je u Američanů v podobných případech standard) chtějí necelých osm miliard korun, přičemž dovybavení, které chce české ministerstvo, by mohlo celkem stát až dvacet miliard. Tyto peníze nejsou ovšem v žádných výhledech ministerstva. Zdá se, že se někde stala chyba (a upřímně, divím se překvapení, protože tyto vrtulníky a takto vybavené tolik stojí, což bylo jasné od počátku).

Zkrátka, skládanka, která měla na konci dávat nějaký smysl, se rozpadla obsahově i finančně a akutně hrozí, že dohadování bude trvat tak dlouho, že buď se vše pozdrží, nebo nakonec bude mít vrtulníkové letectvo od různých výrobců trochu, ale ve výsledku to vlastně bude totéž.

Znovu hrozí, že ministerstvo nebude schopné utratit naplánované finance až se – stejně jako v minulosti – ministerstvo financí rozhodne, že když je neutrácí, tak je asi nepotřebuje a sebere je.

Nyní se zdá, že peněz je hodně a že je vůle armádě přidávat, což má mojí naprostou podporu. Je nutné tohoto okna příležitosti využít a konkrétními činy armádu posilovat, nikoli jenom neustále zkoušet různé cestičky, zda to vyjde, či nikoli a v důsledku oddalovat jednotlivé akvizice. Ale hlavně je důležité přijmout rozhodnutí, udržet jej a převzít za něj odpovědnost, což by měl konečně učinit ministr obrany.

Mgr. Jana Černochová, poslankyně Parlamentu České republiky, členka výboru pro obranu

Zdroj: E15, iDnes

Nahlásit chybu v článku


Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • smítko
    21:54 24.08.2015

    Kalamar: Tohle je spíš romantická fantazie. Nejdříve by se tolik zemí muselo shodnout na společných požadavcích (nedokázaly to ani dvě země v rámci V4) a pak by se vyvinul nějaký ...Zobrazit celý příspěvek

    Kalamar: Tohle je spíš romantická fantazie. Nejdříve by se tolik zemí muselo shodnout na společných požadavcích (nedokázaly to ani dvě země v rámci V4) a pak by se vyvinul nějaký průměrný stroj za cenu nadprůměrného. Ano nelze předpokládat že první výsledek nějakého joint programu bude hned komerční pecka. Navíc si nejsem jistý, zda by byl konkurenceschopný i ve světě, kde země nemusí dodržovat embargo na ruské či čínské věci.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    21:31 24.08.2015

    D.i.p

    Lepší mít závislost jen částečnou, než absolutní.

    D.i.p

    Lepší mít závislost jen částečnou, než absolutní.

  • D.i.p
    21:28 24.08.2015

    Kalamar: Lepší závislost na vzdálených USA, než na blízkým potenciálním nepříteli (při krvavém rozpadu EU).

    Kalamar: Lepší závislost na vzdálených USA, než na blízkým potenciálním nepříteli (při krvavém rozpadu EU).

  • semtam
    21:22 24.08.2015

    kalamar

    Tak mezi tyto země by mohlo patřit ČR, možná SK, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a také i Srbsko a Makedonie. Polsko je z kola venku.

    kalamar

    Tak mezi tyto země by mohlo patřit ČR, možná SK, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a také i Srbsko a Makedonie. Polsko je z kola venku.

  • skelet
    21:18 24.08.2015

    Jinak, ať tu nejsem za mi-24fila... rád bych za něj zde viděl něco jako OH-1 nebo Mangustu, ale držme se při zemi.. takže H135m, W-3, Mi-171 a H225m

    Jinak, ať tu nejsem za mi-24fila... rád bych za něj zde viděl něco jako OH-1 nebo Mangustu, ale držme se při zemi.. takže H135m, W-3, Mi-171 a H225m

  • semtam
    21:17 24.08.2015

    Matesaax

    Dost zajímavý by byl třeba nákup BVP Marder osazen věží AU-220M. Munici by jsme si mohli vyrábět sami.

    Matesaax

    Dost zajímavý by byl třeba nákup BVP Marder osazen věží AU-220M. Munici by jsme si mohli vyrábět sami.

  • kalamar
    21:16 24.08.2015

    Od amerických vrtulníků by se mělo zcela ustoupit,jejich pořizovací cena je příšerně vysoká a navíc se nevyhneme ceně za clo. Připadne mě to jako vyměnění závyslosti z Rusů na ...Zobrazit celý příspěvek

    Od amerických vrtulníků by se mělo zcela ustoupit,jejich pořizovací cena je příšerně vysoká a navíc se nevyhneme ceně za clo. Připadne mě to jako vyměnění závyslosti z Rusů na Američany a skutek utek. Levnější alternativou by byl nákup nových vrtulníků z EU, ale ani to neřeší na 100% to,proč vlastně vyměnujeme Mi a Sokoly za jiné.Jako negativa shledávám,stále ještě dost vysoká cena,dlouhé dodací lhůty,prostor pro korupci v podobě různých lobbistů,v případě nedej bože vyhrocení nějakého konfliktu výrobce bude brát přednostně potřeby vlastní země než exportu. Jestli jsem správně vstřebal informace co se týče obměny vrtulníkového parku AČR ,tak by se do roku 2030 měla nakoupit náhrada za 42 kusů rodiny Mi včetně 171 š + za 10 Sokolů.Tato obměna 52 strojů v několika etapách může přijít AČR a MO klidně na částku 50-60 miliard korun včetně nakoupení patřičných zbraní,munice,základních náhradních dílů,vycvičení a vybavení patřičného personálu a v neposlední řadě výcvik pilotů.Tato suma peněz není zdaleka finální,pořizovací cena vrtulníků je pouze cca 1/5 ceny co bude stát jejich provoz po dobu jejich životnosti,což je asi 30 let.Takže jestli počítám správně,tak jsem někde na cifře max 300 miliard korun za jejich 30 let životnosti bez investic do jejich vývojové modernizace. Na základě těchto skutečností se mě prostě vkrádá otázka, zda by přeci jenom nemohlo být reálné oslovit vlády a MO celého evropského východního bloku s požadavkem na vznik programu vývoje zcela nové vrtulníkové koncepce která by se přiblížila našem finančním možnostem.(Cena alespon srovnatelná s Ruskými stroji).Využít situace že je tu celá řada armád které snáma zdílý stejný problém s vrtulníky Mi včetně Ukrajiny která dotedˇ dodává vrtulníkové motory do RF.Bylo by nutné udělat studii mezi zeměmi pro které by to bylo zajímavé,s jakými technologiemi by mohli přispět do společného programu a na základě těchto informací by se rozhodlo vést vývoj a výzkum v eurozoně nebo v zemi mimo eurozonu.Celí program by měl být natolik rozsáhlý aby uspokojil požadavky jak armády tak i civilních složek a současně otevíral vrátka zaměřit se i na bezpilotní prostředky pro armádu. Naši armádu čekají do budoucna obrovské investice a právě proto by tu měla být srovnatelná motivace aby vynaložené finanční prostředky zůstávaly co možná nejvíc doma v podobě DPH a zvýšením růstu HDP a další výhody plynoucí s domácí výroby ani netřeba vyzdvyhávat.
    Bezpečnostní situaci ve světě je taková,že nemůže být pochyb,že zbrojní průmysl bude na celosvětovém trhu ještě hodně dlouho na vzestupu. Vzhledem k dlouhodobosti takového vývoje by pak byla smysluplnější pospolnost,z generálkovat sokoly,zmodernizovat na etapy Mi 24/35 s životností minimálně do 2025 a do té doby by se eventuálně dalo něco rozumného sestavit.Ale tato alternativa by byla příliš dobrá pro naši armádu a ekonomiku na to aby to mohla být pravda.Skrýt celý příspěvek

  • Matesaax
    20:48 24.08.2015

    Je zajímavé,že jako jedni z mála nevyužíváme možnost nakoupit techniku z přebytků států NATO,přitom kolikrát jde o moderní zbraně plně kompaktibilní,ale je jasné,že politikům toho ...Zobrazit celý příspěvek

    Je zajímavé,že jako jedni z mála nevyužíváme možnost nakoupit techniku z přebytků států NATO,přitom kolikrát jde o moderní zbraně plně kompaktibilní,ale je jasné,že politikům toho moc nekápne no..Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    20:44 24.08.2015

    Myslím, že jsme jen svědky dalšího "rozpouštění" armády. NATO je zatím historicky nejhorší co naší armádu potkalo. Problém ovšem není samotné NATO, ale náš přístup, tedy přístup ...Zobrazit celý příspěvek

    Myslím, že jsme jen svědky dalšího "rozpouštění" armády. NATO je zatím historicky nejhorší co naší armádu potkalo. Problém ovšem není samotné NATO, ale náš přístup, tedy přístup naší politické reprezentace k onomu členství. Stále si myslíme, že nás někdo (NATO) ochrání. Tento trend je vidět nejen u nás, ale i v dalších zemí.

    Co se týče nákupů techniky, tak bych radši nalil finance do PVO, ale ideálně bych ponechal všechny druhy zbraní, které armáda vlastní. S nákupem zbraní bych se nebál oslovit výrobce v NATO méně tradiční. Tím nemyslím jen a pouze, ale některé zbraňové systémy jsou za svoji cenu mnohem efektivnější, než ty, které bychom mohli koupit za srovnatelné náklady od "západních" výrobců.

    A co se týče členství v NATO, tak bych spíš volil přístup podobný jako má třeba Francie. Tudíž být suverénější (všeobecně), ale své závazky určitě také plnit. NATO brát prostě jen jako jeden z pilířů naší obrany, ne striktní obranu jako dnes.Skrýt celý příspěvek

  • Matesaax
    20:15 24.08.2015

    Je zajímavé,že před pár lety tady létalo 25 Mi-24 a šlo to a ted nelze uživit ani cca 12 kusů.

    Je zajímavé,že před pár lety tady létalo 25 Mi-24 a šlo to a ted nelze uživit ani cca 12 kusů.

  • skelet
    20:07 24.08.2015

    Mi-24 si AČR nemůže dovolit, protože si je nechce dovolit (ani ten upgrade nemusí být drahý, viz Mi-171, který ve své podstatě již má vše co potřebuje ona Mi-24). PVO je de facto ...Zobrazit celý příspěvek

    Mi-24 si AČR nemůže dovolit, protože si je nechce dovolit (ani ten upgrade nemusí být drahý, viz Mi-171, který ve své podstatě již má vše co potřebuje ona Mi-24).
    PVO je de facto zrušená, musí se budovat znovu.. a to bude stát stejně jak Gripeny.
    Mi-24 by se daly nahradit Alcama, ale zde je ten problém, že na to nemají certifikovanou výzbroj (ať žijou škrty), takže zase nic... Daly by se kompenzovat dělostřelectvem, ale Dany jsou krutě dýchavečné a raketomety už taky nemáme..
    Ozbrojené vrtulníky jsou super, akorát jsou na tom s pancířem hůř nebo stejně jak ta Mi-24, takže pro boj nic moc. Kapacitou jsou na tom podobně jako draze generálkované W-3 (které měly původně mimojiné taky nahradit), a nad frontu si taky nemůžou troufnout (viz. Ukrajina).. a tak dále, a tak dále.

    Problém AČR je, že se neustále opouštějí nějaké kapacity, a všechny kroky jsou vydávány za úžasně koncepční.Skrýt celý příspěvek

  • Matesaax
    19:53 24.08.2015

    O Ka-52 nemá cenu se bavit,prostě ruská technika se už nakupovat nebude,tak to prostě je a bude. Jinak souhlasím s CerVusem,že řada států bojové vrtulníky nemá a jde to..např. ...Zobrazit celý příspěvek

    O Ka-52 nemá cenu se bavit,prostě ruská technika se už nakupovat nebude,tak to prostě je a bude.
    Jinak souhlasím s CerVusem,že řada států bojové vrtulníky nemá a jde to..např. Belgie má pouze A-109 a nyní zavádí 8! NH-90 z nichž 4 budou námořní,takže letectvu zbydou 4 NH-90.
    U nás se snažíme za každou cenu mít vše,ale v takových počtech,že to někdy ztrácí smysl viz. Gripeny,L-159,T-72 atd..
    U vrtulníků máme kvalitní Mi-171,takže ideální bych viděl nákup 12 strojů např. Lakota či EC-645 s tím,že za pár let se dokoupí další 4-6 strojů jako náhrada W-3A event. Mi-8PS a není co řešit.Skrýt celý příspěvek

  • CerVus
    19:42 24.08.2015

    skelet: Jo tady jsem přestřelil. Oni se ty 24 modernizovat dají to je pravda, ale ten upgrade není nic levného. To nic nemění na tom, že je podle mě lepší vylepšit PVO a pořídit ...Zobrazit celý příspěvek

    skelet: Jo tady jsem přestřelil. Oni se ty 24 modernizovat dají to je pravda, ale ten upgrade není nic levného. To nic nemění na tom, že je podle mě lepší vylepšit PVO a pořídit ozbrojené vrtulníky než mít hračky, které si naše mini armáda nemůže dovolit.Skrýt celý příspěvek

  • Ales_CZ
    19:35 24.08.2015

    Já bych doporučil naší armádě, aby pořídila Bitevní vrtulníky a dopravní vrtulníky, přeci jenom nakupovat víceúčelové vrtulníky, na které stejně musí dokupovat zbraně, tak to by se ...Zobrazit celý příspěvek

    Já bych doporučil naší armádě, aby pořídila Bitevní vrtulníky a dopravní vrtulníky, přeci jenom nakupovat víceúčelové vrtulníky, na které stejně musí dokupovat zbraně, tak to by se nemuselo vyplatit. Viz UH-60. Prostě se z toho stane strašně drahý vrtulník. Když už bitevní vrtulník, tak podle mého názoru by byly nejlepší Kamovy Ka-52, přeci jenom koncepce dvourotorového uspořádání je lepší než klasické, protože odpadá vyrovnávací ocasní rotor. Díky dvourotorovému uspořádání je jednodušší na ovládání, může si dovolit rychlé změny směru letu ve všech letových rychlostech. Má dvoučlenou osádku a v případě zranění pilota, tak může převzít ovládání velitel/operátor. Osádka se může katapultovat. Vrtulník má 6 závěsníků pro výzbroj, v případě, že bude zasažen a selže mu 1 motor ze 2, tak dokáže letět na 1 motor. Je tu ale malý problém, a to uvalení sankcí na rusko a teď je podle západních mocností rusko právě špatné, tím pádem by bylo velmi obtížné nakoupit ruskou techniku.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    19:26 24.08.2015

    Cervus: Vzhledem k tomu, že modenrizovaná mi-171 je vybavena laserovým značkovačem, Izraelci nabízejí úpravu Mi-24 pro nošení PTŘS Spike je to jen o těch náhradních dílech (a to ...Zobrazit celý příspěvek

    Cervus: Vzhledem k tomu, že modenrizovaná mi-171 je vybavena laserovým značkovačem, Izraelci nabízejí úpravu Mi-24 pro nošení PTŘS Spike je to jen o těch náhradních dílech (a to kdo ví jestli) a chladičích výfukových plynů. Ani v tom draku není problém. Ale to je fuk.. Mi-24 půjde pryč, tak jako tak.

    Celkově tento nákup po generálce W-3 Sokol moc smysl nedává, a prakticky ani jeden z potencionálních vrtulníků není používán jako podpůrný vrtulník, nedejbože jako protitankový.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 5