Obsah návrhu
Návrh směrnice, který v rámci Junckerovy komise připravila komisařka pro vnitřní trh, průmysl a podnikání Elżbieta Bieńkowska a komisař pro migraci a občanství Dimitris Avramopoulos, navazuje na současnou legislativu EU (Směrnice 91/477/EEC) v oblasti zbraní a přináší návrhy nových omezení a harmonizace práv pro členské státy EU.
Cílem návrhu je podle úvodních stránek dokumentu harmonizace pravidel pro označování zbraní, jejich výroby, deaktivace a definování přístupu ke klasifikaci loveckých a sportovních zbraní. Důvodem je dle slov Junckera ,,vypořádání se s hrozbou toho, že zbraně padnou do rukou teroristů“.
Návrh směrnice obsahuje:
-
Zákaz jistých samonabíjecích zbraní, které nebudou moci být v žádném případě drženy soukromými osobami, přestože jsou trvale znehodnocené. Ty budou přesunuty z kategorie B do kategorie A. Toto omezení zahrnuje všechny zbraně v kategorii B7 nebo zbraně s velkou kapacitou zásobníkunebo s konstrukcí, která umožňuje jednoduché přestavění na zbraň automatickou. Týká se to i předchozích automatických zbraní upravených na samonabíjecí,
-
přísnější pravidla nákupu zbraní a jejich součástek přes internet,
-
společná pravidla označování zbraní v celé EU,
-
zlepšení kooperace mezi státy, například mezistátně propojeným registrem zbraní,
-
vytvoření společných kritérií zahrnující signální zbraně (pistole na světlice, pistole na startování závodů) a expanzní zbraně s cílem zabránit přestavění takových zbraní na zbraně funkční,
-
společný přístup k deaktivaci zbraní, přísnější omezení cirkulace znehodnocených zbraní se zákazem držení a prodeje znehodnocených zbraní kategorie A. Státy musí zavést registr držitelů deaktivovaných zbraní,
-
přísnější omezení pro sběratele,
-
maximálně pětiletý limit pro obnovení licence.
To dobré a to špatné
Zaměřme se na návrh týkající se samonabíjecích zbraní a jejich přesunování z kategorie B do kategorie A. Evropská komise v návrhu vůbec nedefinuje, o které zbraně se jedná. Jaké zbraně jsou jisté zbraně? Co jsou zbraně s velkou kapacitou zásobníku? Co si má člověk představit pod pojmem lehce přestavitelné na zbraň automatickou?
Tento bod návrhu je opravdu velmi vágně napsaný. Pokud by byl implementován v současném znění, může to vést k minimálně dvěma problémům. Za prvé si návrh vyloží každý stát jinak.
To by ve výsledku šlo proti podstatě snahy o harmonizaci práva mezi státy, ačkoli je to podstatou návrhu. Za druhé je reálné do této kategorie zařadit prakticky cokoliv. Otevírá se tedy možný prostor pro šikanu občanů, jež zbraně drží legálně.
Přísnější pravidla pro nákup zbraní a jejich součástek na internetu se dají považovat za dobrá, ale jejich reálnou účinnost vnímám jako velmi diskutabilní. Chybí reálně implementovatelný způsob, kterým takovou kontrolu zvýšit a uskutečnit.
Dalším kamenem úrazu je vytvoření společných kritérii na signální a expanzní zbraně.
Těmi musí být dle komise nově takové konstrukce, aby bylo zabráněno jejich přestavbě na zbraň funkční. Navíc není jasné, zda tyto zbraně budou podléhat registru stejně jako zbraně deaktivované.
Společná pravidla pro označování zbraní v EU jsou vhodná. V návrhu jsou zmíněna zejména kvůli tomu, že současné označování zbraní je lehce vymazatelné, zničitelné, čímž se zbraň stává anonymní. Komise ovšem nenavrhuje, jak by toto nové nezničitelné označování mělo reálně vypadat.
Za dobrý krok se dá považovat harmonizace pravidel pro deaktivaci zbraní, neboť byly při útocích v Paříži i při útocích na Charlie Hebdo použity právě zbraně deaktivované, přestavěné na zbraně funkční automatické. Komise vychází z faktu, že teroristická uskupení působí v EU mezinárodně. Otázkou ovšem zůstává, jak bude samostatný návrh (pokud bude v této podobě schválen) implementován.
Zavedení registru deaktivovaných zbraní je byrokraticky velmi náročné, a jakým způsobem lze návrh vymáhat, není jasné. Navíc podle pravidel uvedených v návrhu bude potřeba, aby zbraň prošla deaktivačním procesem a byla viditelně označena za deaktivovanou. A to všechno pod kontrolou jakéhosi vyššího arbitra, jenž bude kontrolovat vykonávání tohoto procesu.
Nový návrh navíc zahrnuje i sběratelské zbraně a samotné sběratele. Ti jsou v dokumentu označeni přímo za možný zdroj obchodu se zbraněmi.
Verdikt
Návrh je amatérsky napsaný paskvil, jenž míchá jablka a hrušky dohromady. Snaží se omezit teroristům přístup ke zbraním pomocí zákazu legálních zbraní v rukou občanů. Klade otázky, na které nemá přesné odpovědi. Návrhy nových pravidel jsou nedotažené dokonce a ve skutečnosti nenavrhují žádné zlepšení. Říkají, co by se mělo udělat, ale nenavrhují jak.
Tato práce není pobuřující jen z hlediska své kvality, ale zejména z důvodu své bezpečnosti. Otevírá nový prostor pro šikanu zákonů dbalých občanů. Proč se v návrhu mluví o restrikci legálně držených zbraní? Proč občanům ztíží přístup ke zbraním, když je podle mého názoru jasné, že kvalitně vyzbrojenáobčanská společnost je nejlepší způsob, jakým se terorismu bránit?
Příkladem je schopnost izraelských civilistů bránit se a reagovat na současnou vlnu teroristických útoků. Pod závojem řešení problému deaktivovaných zbraní v rukou teroristů, který bezpochyby existuje, se skrývá nový donucovací prostředek zaměřený na občany. Trpkým faktem je krátká kolonka v press-release. Říká, že komise se v budoucnu zaměří na černý trh se zbraněmi.
Jsem rád, že komise jasně vidí své priority. Mezi nimi ale určitě není dodržování občanských svobod v liberální demokracii.
Člověk se může jen pozastavit nad myšlenkovým pochodem členů komise. Proč využívat návrh na podsouvání takto nebezpečné a omezující agendy? Proč je tento návrh špatně napsaný, ačkoli avizuje, že byl vytvořen s konzultacemi odborníků?
Můžeme jen doufat, že při průchodu Evropským parlamentem a Evropskou radou bude tento návrh dostatečně upraven v připomínkovém řízení. Po úpravě návrhu a zaměření se na problém deaktivace, kontroly a vypuštění subversivních agend, které ve svém reálném dopadu omezí slušného občana a teroristovi v ničem nezabrání, bude tento návrh prospěšný.
Kdyby byl ovšem přijat v současném znění, vznikne nebezpečný precedens pro legislativu v oblasti držení zbraní, a to tvoření právních aktů na jednu stranu nicneříkajících a na druhou všeobjímajících.