NÁZOR: Novinky z Kobani, Iráku a Turecka

Foto: Dvojice povstalců v Severním Iráku (2006); ilustrační foto / Menendj, CC BY-SA 2.5
Dvojice povstalců v Severním Iráku (2006); ilustrační foto / Menendj, CC BY-SA 2.5

V tomto sdělení čerpám hlavně z rozhovoru mezi Amy Goodmanovou a Richardem Falkem, který je profesorem mezinárodního práva na Princeton University. Posledních šest let strávil jako zpravodaj Spojených národů v otázce práv Palestinců. Právě se do USA vrátil po čtyřměsíčním pobytu v Turecku.

Kobaň a obavy z čistek

Podobně jako v předcházejícím sdělení o ISIS je sice nutné přiznat, že přesně nevíme, co se v Kobani děje, ale že zdroj informací je důvěryhodný a navíc pokud se nám hlavně jedná o to, že chceme porozumět islámského světu, tak to doopravdy nějak podobně v současné době vypadá.

Situace na bojišti koncem října vypadá tak, že Islámský stát ztratil v Kobani většinu pozic, ale obě strany dostávají další čerstvé bojovníky, takže konečný úspěch se může přiklonit na obě strany, i když právě teď ISIS prohrává.

Počátkem října 2014 prohlásil John Kerry, že Spojené s táty nezasáhnou do konfliktu mezi Islámským státem a kurdskými silami. Zdá se však, že nejméně dva důvody přiměly Američany, aby toto stanovisko změnily.

První je moc televize, která každý den zásobuje publikum záběry z bojiště. Pravděpodobně kdyby nebylo tohoto vizuálního kontaktu s bojištěm, tak by nám slovo Kobani neřeklo vůbec nic a o věc bychom se nestarali.

Druhým důvodem může být vzpomínka na Srebrenici, kde mezinárodní síly v roce 1995 nečinně přihlížely masakru civilního obyvatelstvo. K něčemu podobnému se v Kobani schylovalo či schyluje.

Kobaň (Ajn al-Arab‎‎), je město ležící v Aleppském guvernorátu na severu Sýrie. K roku 2004 mělo město 44 821 obyvatel. Je obýváno Kurdy, Araby, Turky a Armény.

Pravděpodobně nejvíc ohrožená irácká skupiny jsou Jezídové , lidé kteří vzývají jednoho boha, ale spolu s ním i anděla podobného Nebeskému pávu, který je nejspíš odvozen ještě ze starých perských a mezopotamských náboženství.

Islámský stát vyhlásil, že Irák je nutné očistit od nemuslimských prvků a jedny z prvních na řadě jsou právě Jezídové . Rétorika silně připomíná nacistické Německo a tažení proti Židům. Je přitom zajímavé, že Kerry změnu amerického kurzu ohlásil v Indonésii, kde je méně amerických komentátorů.

Turecko a Kurdové

Turecký ministr zahraničních věcí před několika dny překvapivě vyhlásil, že turecká vláda povoluje "našim kurdským bratřím" účastnit se bojů a podporuje shazování amerických zbraní kobanským Kurdům. Je třeba si uvědomit, že Kurdská strana pracujících (PKK) je na americkém seznamu teroristických organizací a že ještě minulý týden turecká armáda proti Kurdům zaútočila z letadel.

Pravděpodobně neměla jinou možnost, protože Kurdům se přičítaly vraždy vesnického obyvatelstva a únosy dětí. Syrští Kurdové dílem patří do odnože PKK, tedy mezi tradiční turecké nepřátele, ale ukazuje se, že v uplynulých měsících byli tajně podporováni Američany.

Foto: V srpnu demonstrovalo proti ISIS 10 000 Kurdů v nÄ›meckém Hannoveru. / Bernd Schwabe in Hannover, CC BY-SA 3.0 V srpnu demonstrovalo proti ISIS 10 000 Kurdů v německém Hannoveru. / Bernd Schwabe in Hannover, CC BY-SA 3.0 

Před lety jsme kolem Vánoc uvízli ve sněhových závějích ve východním Turecku. Vyhledali jsme místní vojenskou posádku jako jedno z mála bezpečných míst, načež jsme byli obsazeni usměvavými, ale ostražitými tureckými vojáky.

Vojenské hlídky na sebe celou noc pískaly, aby se přesvědčily, že nebyly ze zálohy přepadeny. Ale i dnes v podstatně bezpečnějších anatolijských městech uvidíte policejní hlídky v pancéřovaných vozech s kulometnou věžičkou. To je běžný obraz vztahu Turků a Kurdů i v mírových dnech.

Turci se v posledních dvou letech naopak snažili svrhnout Assadův syrský režim a podporovali ty bojovníky, kteří dnes bojují na straně Islámského státu. Richard Falk říká, že situace je tak složitá, že ani Turci ani Američané pořádně nevědí, co by měli dělat, jak se situace vyvine a kam by ji měli směřovat.

Z tureckého pohledu jsou některé milice v rámci ISIS zároveň spojenci i nepřátelé a Kurdové, kteří proti nim bojují, z jiných důvodů rovněž nepřátelé i spojenci. Falk vysoko hodnotí tureckého premiéra Ahmeta Davunoglu, který obratně lavíruje mezi různými stranami konfliktu. Vypadá to tak, že dnešní Turci sice neodložili nepřátelství vůči Kurdům, ale zároveň se snaží nalézt nový vztah ke svým národnostním menšinám.

Podle toho, co jsem v Turecku viděl - například rozšiřování sítě dálnic směrem do Íránu a rekonstrukci měst, tak se domnívám, že Turci sní o nějaké formě obnovené Osmanské říše a k tomu potřebují pevné, ale poněkud tolerantní domácí zázemí. Určitě pryč jsou ty doby, kdy Kemal Ataturk považoval všechny obyvatele žijící na území Turecka za Turky a Kurdy nazýval "horskými Turky".

Karikatura Karikatura sice zjednodušuje, ale často trefně vyzdvihuje některé rysy problému. / Bob Englehard pro Hartford Courant

Válka pokračuje

Falk se domnívá podobně jako ostatní interní pozorovatelé, že tento konflikt je pokračováním irácké války z roku 2003, ale je pro něj velkou otázkou, kde se v milicích Islámského státu vzala vojenská síla a celková zdatnost. Podobný typ lidí trénovala americká armáda deset let a stálo ji to mnoho miliard dolarů, ale nikdy z nich pořádné vojáky neudělala.

Falk doufá, že americká administrativa pochopí, že samotné vojenské řešení opět nikam nepovede a že je nutné začít diplomatická vyjednávání. Při nich by velkou roli mohl hrát Írán , ale jeho účast odmítají Izraelci, protože se obávají, že by se mohla posílit jeho politická role na Blízkém východě.

Jaká je role Saudské Arábie? Falk předpokládá, že ISIS sice finančně podporuje, ale že její vlastní armáda není příliš funkční a nemůže proto účinně Islámský stát posílit například vlastními dobrovolníky. Naproti tomu došlo k setkání íránského prezidenta a irácké vlády (tedy rovněž dlouholetých nepřátel), při které íránská vláda přislíbila Iráčanům pomoc - dodají jim zbraně a vojenské poradce.

Je možné, že jedna ze stran, která vyjde z tohoto divného, špatně srozumitelného a mnohostranného konfliktu skutečně posílena bude Írán , ještě před rokem říše zla téměř na pokraji války s Izraelem, ale dnešním polovičním, tichým spojencem v boji proti ISIS. Myslím, že v dějinách minulého století bylo málo tak nepřehledných válek a je otázka, zda tento konflikt není odrazem celkové proměnlivé a spletité atmosféry současné doby.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Klíč k úspěchu Islámského státu – část. 1

Článek IS - Islámský stát, který byl minulý týden zveřejněný zde na Armádních novinách, ve ...

Klíč k úspěchu Islámského státu – část. 2

Dnes navážeme na první část článku o tom, jak funguje Islámský stát (IS) na bezpečnostním a ...

Kdo je islámský stát, co sleduje a čím je nebezpečný?

V každodenním zpravodajství se dozvíme, kde probíhají boje v Sýrii a Iráku, a co na to říkají Turci, ...

Speciální jednotky proti ISIS

Minulý týden se ve na stránce amerického portálu SOFREP (Special Operations Forces Situation Report) ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Franto
    01:13 04.11.2014

    Todomach. S tym drzanim palcov ruskej technike proti IS by som bol opatrny. Predsalen chlapci z IS by sa nam proti rusackym zelenym muzickom mohli este hodit, podobne ako svojho casu v Afganistane. Lebo z Europy ma prave Rusko najvacsiu moskimsku mensinu. A z toho by sa malo vychadzat a nalezite vyuzit. Podpora islamskeho fundamentalizmu a separatizmu v Rusku by sa mohol stat vychodzi bod, ako jednoducho a lacno s nim skoncovat a navyse by to viedlo k jeho uspesnemu rozpadu. Predsa len v Cecensku a Kaukazeto vrie, navyse v IS bojuje kopa rusov tak preco to nevyuzit. Takze nasadenim par tisic a v boji ostrielanych bojovnijov by na dlho zamestnalo rusku armadu,a nemala by cas operovat v Europe.Navyse ak by sa im slubilo zeby si na dobytim uzemi mohli bez neakych vacsich nasledkov mohli zalozit tie svoje kalifaty,ziskali by sme v jich oddanych a vernych spojencov proti zvyskom Ruska.

  • Argonaut.CZ
    16:37 24.10.2014

    zkusím to odlehčit: použití drahé munice je koneckonců také výcvik a zkouška techniky v reálných podmínkách. S ohledem na nefunkční PVO v oblasti je to bezpečný výcvik s reálným psychologickým dopadem (útok je proveden na lidi). Takže kdybych byl americký generál a koukal na to z pohledu výcviku, šel bych do toho nastopro.

  • Beld
    15:58 24.10.2014

    Cekal jsem ze spojeni " na konci zaruky" budete brat jako j/k . O to tady prece vubec nejde . Jde o to ze pouzivaji superdrahou munici na niceni dzipu a neobsazenych budov bez vetsiho smyslu a ta se bude muset za velke penize dokoupit . ( oznameni o poctu zabitych islamistu hovori za vse )

    Cele to vypada jako nejaka komedialni snaha ukazat , ze neco prece jen delaji , aby nebyl pred volbami obama za uplneho blbce . Z vyvoje na blizkem vychode za poslednich 15 let mam pocit , ze zadna ze svetovych mocnosti nema ani minimalni zajem na tom , neco tam opravdu "vyresit" .

  • Jan Grohmann
    10:29 24.10.2014

    Pro Beld. Můj názor.
    Ono, to je to klasické vyzobávání dílčích pravd a vydávaní to za realitu.
    To, že v Kongresu působí lobisté různých zbrojařských firem není tajemstvím ani to, že přesně drahá munice má omezenou životnost. Ale opravdu si myslíte, že pokud by měli ve skladech novou munici, tak by k bombardování nedošlo?

    Takových těch pravd jsou desítky, možná stovky - opravdu od té, že Američané (ech spíše tedy administrativa Baracka Obamy) mají zájem porazit ISIS, přes to, že jim jde o bezpečnost Iráku i lidí, přes to, že mají zájem o stabilní dodávky ropy z Iráku, až po bůhví co. Samozřejmě jde i o ekonomiku, ale nebal bych se ani, že v tom prostě je lidský prvek.

    Takových těch důvodů jsou desítky a u každého člověka mají jinou váhu.

    Velkou roli hraje také tlak médii a snaha zavděčit se veřejnosti, tedy pečovat o svou politickou kariéru. Pamatujete jak média bombardovala Američany, aby s řáděním ISIS něco udělali, proč něco nedělají, atd. ?

  • KOLT
    10:04 24.10.2014

    Beld: Mám podezření, že moc inteligentní munice před koncí záruky západní armády nemají – stačí vzít v potaz, že při bombardování Libye málem došla všem zůčastněným... Obecně ten argument s municí na konci záruky nedává moc smysl. Pokud je na konci záruky, tak by armády tak jako tak musely koupit novou.

    Což samozřejmě není protiargument ohledně vlivu zbrojařské lobby, protože pro tu je výhodné shazovat jakoukoliv munici, nově nakoupenou vůbec nejlépe. Osobně se ale domnívám, že důvodem k téhle letecké přehlídce je a) neochota poslat tam pěchotu; b) obecné přeceňování leteckých úderů v boji proti uskupením typu IS. Jsem přesvědčený, že poslat tam prapor Rangers s podporou A-10 a AH-64 by vyšlo levněji a mělo by podstatně větší efekt. Jenže Obama a) řekl, že tam pěchotu nepošle a snaží se dodržet slovo; b) došlo by při tom ke ztrátám na životech, na což nemá koule; c) bojí se, že by to dopadlo jako v předchozí irácké anabázi nebo jako v Astánu – dlouhotrvající, strašlivě drahé angažmá.

  • Beld
    08:59 24.10.2014

    Kdyz uz jsme u toho , nepripadaji vam nynejsi nalety "spojencu" superdrahou munici s marginalnimi ucinky , jen snahou armad vysypat tam munici na konci zaruky a nakoupit novou ?

    Ja osobne jsem podobne teorie , se "zbranovou" lobby az dosud odmital jako nepodlozene spekulace . Ale todle uz je trosku pres caru .

  • cejkis
    20:28 23.10.2014
  • Nemo
    17:41 23.10.2014

    Osobně myslím že úspěchy IS se přeceňují. Byli jednou z malých organizací po boku An-Nusry v Sýrii, až expanze do sektářsky rozloženého Iráku jim dodala na významu. Ale v boji s normální armádou nemají šanci se déle udržet. V Sýrii způsobili sice značné problémy, nicméně stáli proti řádnému vojsku, byť zlenivělému postáváním na Golanech. Nyní se syrská armáda zreformovala a úspěšně čistí jednu oblast za druhou. Když vyprchal moment překvapení tak to šlo s radikály s kopečka, ostatně jako v Libyii kde se vládní vojsko s nimi vypořádávalo ještě rychleji a nebýt zásahu NATO tak by dnes tato země byla teroristůprostá. Dalším faktorem pro rádikály je blízkost jejich sponzorů - přece jen se teroristi lépe zásobují přes rozpadlý Irák než přes armádou řízený Egypt.

    Celkově vzato po úspěších IS v Iráků této organizaci narostla křídla a zřejmě vypověděla alespoň částečně poslušnost svým donátorům. Ale Irák je velmi specifický případ a vyjma něj nemají šanci.

  • Deadog
    15:15 23.10.2014

    Hmm to me jen utvrzuje v nazoru, ze se takove konflikty maji resit vcas, ne kdyz se znich stanou prave takove obri neprehledne patlanice.
    A nemyslim ze se Kerry nebo USA boji masakru Kobani, v Syrii umrelo 200 000 lidi ,nejake Kobani je jen dalsi v rade, spoustec nebo duvod je podle meho evidentni. Utok IS na Irak. Na spojence, to nemohla Amerika ignorovat. USA ,resp.Obama se ze Syrii nikdy nechtel spinit, coz potvrdil svym nicnedelanim po pouziti chemických zbrani. Ale je to jen muj pohled na vec.

  • ArthurDayne
    12:40 23.10.2014

    Dobrej článek.