NÁZOR: Proč F-35 není pro Českou republiku nejlepší volbou

F-35 Lightning II / Public Domain

Má Česká republika uvažovat o stíhačkách F-35 Lightning II? Opravdu se vyplatí kupovat velmi drahé a složité F-35 nebo její úkoly zvládnou mnohem lépe bezpilotní stroje?

Hledá se protivník

Současná tendence bojiště je rozřeďování bojových sil na kontaktu, nejen při asymetrickém boji. Rozřeďování sil je ještě patrnější při symetrickém boji. Na budoucím bojišti se protivníci budou málem hledat.

Počet „bodáků“ se snižuje a počty k řízení a zabezpečení boje narůstají. Jako příklad jsem svým žákům dával: „My přes Moravské pole obsadíme Vídeň, Rakušané přes Linec Prahu aniž by se bojující vojska střetla. Abychom si zaválčili, budeme muset bitevní pole vykolíkovat, abychom se neminuli.“

Už ne zákopy, ani boj v terénu, ale v urbanizovaném prostředí. Ne boj o území, ale o komunikační a logistická centra. Vždyť z každé vesnice se stane odolný obranný rajón, natož pak boj v městech a v průmyslovém teritoriu.

Z tohoto hlediska jsou pak problematické zbraňové systémy, jako jsou těžké tanky nebo letadla typu F-35.

Máme krásný příklad z konců bitevních polí z bitvy o Singapur. Námořní svaz bitevních lodí Repulse a Prince of Wales byl v 11:13 napaden první ze tří vln bombardérů. Repulse byl zasažen nejprve bombou do hangáru a pak 4 torpédy a v 12:23 se potopil i s 513 námořníky na palubě.

Prince of Wales byl zasažen bombou a 6 torpédy a potopil se v 13:18 i s viceadmirálem Phillipsem a dalšími 326 námořníky na palubě.  Japonci při náletu ztratili pouze 3 bombardéry. Za dvě hodiny nebylo, co řešit. Od té doby skončila úloha bitevních lodí.

Složitější neznamená lepší

Co se týče tanků, propočítáte-li si poměr sil, tak na současném bojišti na jeden tank připadá nejméně 6 až 8 protitankových prostředků pěchotních jednotek prvního sledu. To je vidět z bojů v Sýrii, kde tank, zejména v urbanizovaném prostředí, má minimální šanci na přežití, pokud jej nepodporuje pěchota a dělostřelectvo.

Když vezmeme v úvahu budoucí možnosti dronů, tak to s tanky bude stejné, jako s bitevní lodi Hood . Silné boční pancéřování ji bylo na nic, když granáty z Bismarku dopadly shora na slabě pancéřovanou palubu.

V případě dronů - malé přesné pumy jsou schopny prorazit slábě chráněné horní pancéřování tanků. Moderní přesné letecké pumy mají hmotnost jednotky nebo desítky kilogramů a mohou je nést čím dál menší bezpilotní letadla.

Stavění čím dále větších tanků je proto slepá ulička a mrhání peněz. Tank nepřežije více než dvě, nanejvýš tři bojová nasazení, když se střetnou ozbrojené síly na stejné úrovni.

To stejné můžeme říci o budoucích letounech, když se uváží síla protivzdušné obrany a její hustota. V minulých střetnutích už 10% ztráty letového personálu narušily bojeschopnost, při 20 % ztrátách nastala naprostá neschopnost bojového nasazení. Nač složité a nákladné F-35, když jejich úlohu mohou splnit bezpilotní prostředky.

Zdokonalování zbraňových systémů všichni vidí přes informační technologie a optoelektroniku. Mechanika začíná být podceňována. Tím se ale dosahuje předpokládaný synergický efekt jen zčásti.

Zářným příkladem zpackané mechaniky je bezobslužná zcela nepancéřovaná věž RCWS Pandur II 8×8 AČR. OT Pandur ve sražení s protivníkem na stejné úrovni nemá šanci přežít. 

Jak nahradit bojové ztráty bez rozvratu ekonomiky?

Další kritickou skutečností je, že technologická základna prakticky všech států nemá v současnosti takovou okamžitou výrobní kapacitu, aby mohla během krátké doby nahradit vzniklé bojové ztráty a zejména zabezpečit tok munice v potřebné výši.

Ze současných zkušeností lze odvodit, že nejpozději do dvou až třech týdnů budou dostupné zásoby munice všech druhů, dělostřelecké, raketové a letecké, vyčerpány s minimální možností je doplnit v potřebné míře.

To nejsou jen kapacity obranného průmyslu, ale i všeobecné technologické základny jako dodavatelů výchozích surovin, polotovarů a funkčních uzlů. Navíc zbraňové systémy jsou sestavou uzlů mezinárodní globalizované povahy, což komplikuje nejen servis a opravy, ale zejména komplikuje výrobu nových zbraňových kompletů k obnově bojeschopnosti (komu dříve a kolik).

Pouze armády USA a Ruska jsou prakticky ve vojenské technice, zejména ve zbraňových systémech, samostatné. Bez mezinárodně centralizovaného řízení výrobní základny s redukováním na jednotné unifikované typy zbraňových systémů nelze vést válečnou výrobu, ani logisticky zabezpečit vojska.

Obnova bojeschopnosti vojsk bude ekonomicky nákladná a ovlivní výrazně národní ekonomiky. To co se vyzbrojovalo řadu let až desetiletí, bude muset být obnoveno v řádu měsíců, má-li se plně obnovit bojeschopnost vojsk.

Zjednodušeně se dá počítat, že roční investiční výdaje na pořízení vojenské techniky činí cca 1 % HDP.  Za dobu 15 až 20 let, což je v průměru doba života daného typu vojenské techniky, pak na její obnovu do plně bojové kapacity armád by bylo třeba vynaložit do jednoho roku 15 až 20 % HDP.

To by mělo určitě negativní vliv na chod ekonomiky. Např. bylo dopočítáno, že náklady Německa v posledních dvou letech na vedení totální války činily 30 až 40 % HDP. 

Každá z minulých válek ukázala, že generálové se připravovali na minulou válku. V první světové to byl kulomet, v té druhé světové pak tanky a letectvo, co změnily průběh válek. Zdá se, že se spíše připravujeme opakovat druhou světovou, ale jen v „lepším“ technologickém balení.

Shrnutí

Osobně proti samotné a jako takové F-35 nemám nic. Mám námitky proti všem letadlům tohoto typu, jako Suchoj T-50, MiG-35 a podobné čínské J-20, indické či jiné deriváty. Platí pro ně to samé, co pro pozemní vojska - jakmile dojdou zásoby palubní munice, končí jejich bojové mise a smysluplná uplatnitelnost.

Při jejich hodnocení je třeba především brát do úvahy základní ekonomický činitel, kterým hodnotíme jakýkoliv projekt či záměr. Je to poměr „cena/výkon. I ve vojenství je to základní parametr, kterým se musí hodnotit přínos jakéhokoliv nově zaváděného systému.

V případě F-35 poměr „cena/výkon" je vyloženě pasivní, pokud budeme uvažovat v rámci války „klasickými zbraněmi", ve srovnání s možnostmi dronů jako Predator či Avenger a náklady na jejich pořízení, provoz a účinků v cíli a zejména nulové ztráty na životech.

Letectvo nezanedbatelně ovlivní bojovou činnost, ale pořád rozhodující je bojová síla pozemních vojsk.

Vývoj a předvádění letadel 5. generace je jen dokazování si, kdo „vyčurá výš". Jde jen o vyhazování peněz do bezedné díry vojenských rozpočtů. Kladné na jejich vývoji je jenom to, že přinášejí nové technologické a vědní poznatky.
 

Autor: Doc. Ing. Milan Vašíček, CSc, plukovník v záloze, který vyučoval na Vojenské akademii, resp. Univerzitě obrany v Brně.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Stíhačka F-35A amerického letectva připravená k boji

Americké letectvo (U.S. Air Force) deklarovalo dosažení bojové připravenosti s první letkou stíhaček ...

Dokonalá zbraň? 31 pilotů hodnotilo stíhačku F-35A

Do dnešních dnů stíhačku F-35A Lightning II pilotovalo 174 pilotů amerického letectva (U.S. Air ...

Pentagon začíná pracovat na nástupci stíhačky F-35

V roce 2017 americké letectvo oficiálně spustí vývoj nástupce stíhačky F-35 Lightning II. Nový stroj ...

NÁZOR: Nejvyšší čas začít šetřit na stíhačky F-35 Lightning II

V první polovině 21. století jedninou dostupnou západní stíhačkou bude americký F-35 Lightning II. ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Henrich7
    08:33 26.09.2016

    Ten dotyčný porovnava neporovnateľne. Porovnava súčasný stav s totalnou vojnou,na ktorú dnes okrem 2-3 štátov so silnou ekonomikou nieje pripravený nikto. Dbesne zbrojenie je len ...Zobrazit celý příspěvek

    Ten dotyčný porovnava neporovnateľne. Porovnava súčasný stav s totalnou vojnou,na ktorú dnes okrem 2-3 štátov so silnou ekonomikou nieje pripravený nikto. Dbesne zbrojenie je len na obranu nie na totalnu vojnu. Ale suhlasim že pre také malé štáty ako sú v podstate všetky krajiny V4 je F35 zbytočne drahé lietadlo. Teda ak sa nezmeni účel využitia stíhacieho letectva. Ak by sa letectvo okrem obrany štátu zacalo používať aj na podporu spojencov a zároveň by sa vytvorilo jednotne letectvo V4, aby sa znizili aj náklady jednotlivcov, v tom prípade by to bola schodná cesta.Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    21:42 17.09.2016

    lp13, KOLT znění branného zákona za socialismu rok 1970 BRANNÁ POVINNOST Oddíl I Všeobecná ustanovení § 5 Osobní rozsah branné povinnosti (3) Ženy mají odvodní a služební ...Zobrazit celý příspěvek

    lp13, KOLT
    znění branného zákona za socialismu rok 1970

    BRANNÁ POVINNOST
    Oddíl I
    Všeobecná ustanovení
    § 5
    Osobní rozsah branné povinnosti
    (3) Ženy mají odvodní a služební povinnost zpravidla jen v době mimořádných opatření, pokud ji nepřevzaly dobrovolně. Z naléhavých důvodů, zejména není-li počet žen, které dobrovolně vstoupí do vojska, dostatečný, může však vláda Československé socialistické republiky nařízením stanovit, že ženy mají odvodní a služební povinnost i mimo dobu mimořádných opatření.

    Takže se to týkalo především války, jinak nebylo potřeba. Takže nevím jestli by soudruzi ženy povolávali, žádná válka nebyla (naštěstí).


    Zákon č. 585/2004 Sb.
    Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
    Podle mě zatím platný (je to včetně novely z ledna 2016)
    § 2
    Vznik branné povinnosti
    (1) Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18 let.
    (2) Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.

    O ženách se již nemluví, takže je se na ně vztahuje branná povinnost po dosažení 18 let věku.Skrýt celý příspěvek

  • lp13
    08:27 17.09.2016

    Kolt, crusader K té branné povinnosti jsem našel toto, akorát si nejsem jist, jestli je to poslední verze :-) Zákon ze dne 14. září 1999 o rozsahu branné povinnosti a ...Zobrazit celý příspěvek

    Kolt, crusader
    K té branné povinnosti jsem našel toto, akorát si nejsem jist, jestli je to poslední verze :-)

    Zákon

    ze dne 14. září 1999

    o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)


    Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


    Část první

    Branná povinnost

    § 1

    Obsah branné povinnosti

    (1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan”) připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly”).

    (2) Branná povinnost zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti stanovené tímto zákonem.

    (3) Náklady spojené s brannou povinností hradí stát.


    § 2

    Rozsah branné povinnosti

    (1) Branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let, pokud nezanikne z důvodů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.1)

    (2) Občané starší 60 let mají brannou povinnost jen tehdy, konají-li mimořádnou službu po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena. Vojáci z povolání mají brannou povinnost do dosažení věku 62 let.

    (3) Osoby, které nabyly státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let, podléhají branné povinnosti ode dne nabytí tohoto občanství.

    (4) Ženám může být uložena jen odvodní povinnost a povinnost k mimořádné službě po dobu válečného stavu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně.


    Osobně bych se přikláněl k verzi od Crusadra za II. sv. v Anglii + dobrovolnictví se meze nekladou :-) Sice když si vzpomenu na film Periskop nahoru a dolů, má to své úskalí. Ale na druhou stranu to myslím v Norsku neřeší, mají společné ubikace, ale ten zbytek nevím jak mají ošetřen... :-)Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    22:12 16.09.2016

    I na ženy se vztahuje odvodová povinnost (nebo jak se to dneska nazývá). Bylo to scháleno cca před deseti lety, předtím tomu tak nebylo (což nevylučuje, že za socíku ano). Pamatuju ...Zobrazit celý příspěvek

    I na ženy se vztahuje odvodová povinnost (nebo jak se to dneska nazývá). Bylo to scháleno cca před deseti lety, předtím tomu tak nebylo (což nevylučuje, že za socíku ano). Pamatuju si, jak proti tomu protestovaly některé ženské organizace prosazující rovnost mužů a žen a stěžující si, že jsou ženy v menšině v politice a vedení firem. Tuším i jedna ženská politická strana. Nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet...Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    00:33 16.09.2016

    No blbě jsem to nazval, správně je to branná povinnost. Ta platila i za socialismu a týkala se i žen. To sice neříká, že by se ženy měly odvádět, ale taky to nevylučuje. Asi by ...Zobrazit celý příspěvek

    No blbě jsem to nazval, správně je to branná povinnost. Ta platila i za socialismu a týkala se i žen.
    To sice neříká, že by se ženy měly odvádět, ale taky to nevylučuje.
    Asi by stejně jako tehdy záleželo na dobrovolnosti, ale kdo ví, při schvalování branného zákona se o tom dost mluvilo.
    Třeba by to bylo jako v Anglii za ww2, kdy mladé bezdětné ženy sloužily u pomocných služeb nebo v továrnách či zemědělství
    No a možná, že by se naše MO inspirovalo třeba v Izraeli, a ženský by dostaly útočné pušky. Kdo ví co by nějakého chytráka na MO napadloSkrýt celý příspěvek

  • lp13
    23:17 15.09.2016

    Crusader. Máte pravdu, Kolt psal, že by se vozili např. jen čipy než celá raketa, je to logisticky mnohem výhodnější. Já jsem předpokládal komplet výrobu u nás, omlouvám se za ...Zobrazit celý příspěvek

    Crusader.
    Máte pravdu, Kolt psal, že by se vozili např. jen čipy než celá raketa, je to logisticky mnohem výhodnější. Já jsem předpokládal komplet výrobu u nás, omlouvám se za pomíchání odpovědí.. :-)
    Jste si jist tím odvodem žen za socialismu?

    Ten článek jsem také četl, snad jej četli i hlavy k tomu povolané a případně upraví svoji taktiku, počty apod. :-)
    Možná proto by bylo vhodné mít kvalitní letectvo, které by pomohlo tento prvotní útok zastavit.
    Ale máte naprostou pravdu, jestli jsou sklady úplně prázdné, je to špatně.

    Kolt
    Pevně doufám, že VB či Německo by se takhle nezachovali, že by neudělali stejnou chybu znovu :-)
    S jídlem roste chuť, nejspíš by si to odskákali pak takySkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    22:17 15.09.2016

    Jen v rychlosti, nemám moc času – USA by v případě válečné ekonomiky zvládly vyrábět a dodávat dostatek komponentů pro mnohé své spojence, včetně nás (koneckonců kdo tvrdí, že by ...Zobrazit celý příspěvek

    Jen v rychlosti, nemám moc času – USA by v případě válečné ekonomiky zvládly vyrábět a dodávat dostatek komponentů pro mnohé své spojence, včetně nás (koneckonců kdo tvrdí, že by VB či Německo skutečně bojovaly, klidně by to mohl odsrat jen bývalé satelity nebo třeba jihovýchod Evropy...).

    Přechod k válečné ekonomice je možné řešit mnoha způsoby. Vyvlastnění firem nebo donucení je pracovat na státních zakázkách lze zařídit, ale bývají to až poslední používané způsoby. Prvním jsou peníze, jako obvykle. Upřímně, důležitější v tomto směru je, zda by vláda, parlament a občané byli na jedné lodi. Ano-li, je ekonomika/občané schopná značných výkonů.

    Právě značně rozptýlená výroba v malých a středních firmách, což je případ našeho lehkého průmyslu, je velmi špatně zasažitelná dalekonosnými zbraněmi – muselo by jich být enormní množství. Škoda MB je jen projektovna a montovna, nevyrábí se tam téměř nic, vše dovážejí od (sub)dodavatelů. A ti dodávají nejen Škodovce, ale téměř všem světovým automobilkám působícím na evropském trhu (v době debaty o šrotovném jsem ze srandy říkal, že by za něj měli Češi kupovat Volva a Bavoráky... a nebyl to vlastně vtip). Čili výroba součástek kupříkladu níže uváděných palných zbraní by mohla naběhnout v řádu týdnů, kapacit je dostatek. Problém by byl spíš s následnou montáží těžší techniky, protože o většinu těžkého průmyslu jsme přišli :-/Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    21:56 15.09.2016

    lp13 No nedávno jsem někde četl vyjádření nějakého amerického generála, že síly rychlé reakce by byly zničené dřív, než by se stihly rozvinout za Odrou. Proto se na posledním ...Zobrazit celý příspěvek

    lp13
    No nedávno jsem někde četl vyjádření nějakého amerického generála, že síly rychlé reakce by byly zničené dřív, než by se stihly rozvinout za Odrou. Proto se na posledním summitu rozhodlo o umístění těch 4 praporů přímo v Pobaltí a v Polsku.
    Takže divize sil rychlé reakce bude zničená než se rozvine, ale zachrání to 4 prapory mnohonárodnostních sil :-)

    Dnes platí odvodní povinnost i pro ženy (ona platila i za socialismu, ale při 200 000 mužích, které bylo možné okamžitě nasadit, nebyla potřeba). V případě válečných odvodů by se zase až tak na fyzické dispozice nekoukalo.

    Ty dodávky elektroniky z USA zmiňoval KOLT, vy jste ale reagoval na mojí odpověď na něj.

    Ty "obyčejné" věci musí být na skladech ještě před válkou, jinak nebudeme vědět co vyrábět dřív. Bohužel dnes na skladech nejsou :-((Skrýt celý příspěvek

  • lp13
    20:55 15.09.2016

    Crusader Předpokládám, že síly rychlé reakce nejsou jediné ozbrojené složky NATO :-) Pokud jsem správně pochopil jejich smysl, mají zdržovat nepřítele do aktivace ostatních ...Zobrazit celý příspěvek

    Crusader
    Předpokládám, že síly rychlé reakce nejsou jediné ozbrojené složky NATO :-)
    Pokud jsem správně pochopil jejich smysl, mají zdržovat nepřítele do aktivace ostatních ozbrojených sil NATO, které mají být dostatečné k zastavení nepřítele a umožnění popřípadě mobilizace a převedení ekonomiky do válečného stavu.
    Vzhledem k tomu, že velká část států NATO nemá povinnou vojenskou službu, myslí si většina států(politiků), že počty profesionální armády jsou dostatečné k odražení jakéhokoliv nepřítele :-)Nebo si to aspoň myslela :-)

    - výroba
    Velká část dělníků jsou ženy, plus důchodci apod. Takže ten odvod by nebyl až tak katastrofální, navíc vzhledem k fyzickým dispozicím dnešních odvedenců :-)
    Ale jasně, máte pravdu, to číslo by šlo určitě dolů. Ale myslím, že i za II.sv. existovali něco jako zaměstnanci strategických továren, kteří měli vyjímku z odvodu (dokud nebyli nahrazeni...:-)
    A navíc, blíží se doba průmyslu 4.0

    Tady došlo asi k šumu, já neměl na mysli dodávky techniky, ale plánů, které není problém rozkopírovat mezi všechny spojence.

    AMRRAM je brán jako příklad, je to jedna položka z dloooouhého seznamu potřebných věcí. Ale byl vybrán jako vhodný příklad vyspělé(inteligentní) zbraně, kterou by byl schopen náš průmysl vyrobit v rozumném čase, počtu a kvalitě.
    Vyrobit běžnou munici, palné zbraně, uniformy, boty zvládneme rychle. Všechny tyto "obyčejné" věci, si jsme schopni zaopatřit bez větších problémů. V případě ohrožení by nás nebrzdily výběrovky a problém peněz.
    Tady vidím problém jen v dostatku surovin. Sice po přečtení, kolik je třeba munice na zastřelení jednoho ručníkáře, to bude fuška :-)
    A tady vám navíc nahraji na smeč, myslím že od vynalezení kulometu se zjistilo, že vojáci vystřílí více munice, než jsou zbrojovky schopny "on-line" vyrobit a je třeba mít dostatečné zásoby, netuším jak je to v dnešní době... Nevíte někdo?Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    19:18 15.09.2016

    lp13
    ad síly rychlé reakce - NATOaktual uvádí stav 13 000 mužů, běžně se ale hovoří jen o 5000 mužů.
    Myslíte, že zhruba jedna divize (beru ten vyšší počet) navíc něco změní?

    lp13
    ad síly rychlé reakce - NATOaktual uvádí stav 13 000 mužů, běžně se ale hovoří jen o 5000 mužů.
    Myslíte, že zhruba jedna divize (beru ten vyšší počet) navíc něco změní?

  • crusader
    19:03 15.09.2016

    lp13 A kolik z nich je lidí co skutečně něco vyrábí? Kolik těch lidí by v průmyslu pracovalo po zahájení odvodů do armády v případě napětí? A nemluvili jsme o boji ale o ...Zobrazit celý příspěvek

    lp13
    A kolik z nich je lidí co skutečně něco vyrábí?
    Kolik těch lidí by v průmyslu pracovalo po zahájení odvodů do armády v případě napětí?

    A nemluvili jsme o boji ale o dodávkách komponentů pro výrobu zbraní pro ČR. Myslíte, že by upřednostnili ČR před dodávkami např pro Velkou Británii nebo Německo?

    Nevím, co pořád máte s těmi AMRAAMy, když AČR nemá ani pěchotní zbraně a střelivo pro zmobilizované zálohy (nemyslím AZ, ale odvedené záložníky - tedy jestli bychom byli schopni vůbec provést odvody a zajistit odvedencům alespoň nějaký krátký výcvik).Skrýt celý příspěvek

  • lp13
    17:55 15.09.2016

    Jesus Řekl bych, že to si takhle nedokáže asi představit skoro nikdo. Možná dobrý námět na diplomku na nějaké vojenské akademii :-) Těch potřebných věcí je určitě spousta, takže ...Zobrazit celý příspěvek

    Jesus
    Řekl bych, že to si takhle nedokáže asi představit skoro nikdo. Možná dobrý námět na diplomku na nějaké vojenské akademii :-)
    Těch potřebných věcí je určitě spousta, takže by se musela nastavit nějaká priorita. Navíc, některé vydrží déle a nemusí se hned nahrazovat (doplňovat).
    Díval jsem se na statistický úřad a v průmyslu pracuje cca 1 300 000 lidí, což si myslím, je docela slušné číslo.
    Ale položil jste velmi dobrou otázku: "Jak dlouho od zahájení nějakého "nepřátelství" vyhodnotí, že je situace zralá na přechod na válečný stav s tím šíleným dopadem na chod země, který to představuje? "
    Na tohle asi tady nikdo nedokáže odpovědět :-)
    Jinak by se to asi dalo obejít vyhlášením "výběrovky", schválně dávám do uvozovek. Vezmu seznam firem, seznam věcí, seznam dílů zašlu výkresy na jednotlivé firmy, napíšu šibeniční termín(ne úplně moc :-)), zadám pro firmu relativně zajímavé množství a mám spoustu nabídek. Pak zadám objednávku nehledíc na cenu a pokud možno více firmám v různých koutech republiky. Takhle to dneska firmy běžně dělají(samozřejmě hledí na cenu). Většina součástí vojenské techniky není nijak tajná, navíc málokdo by věděl, jak vlastně vypadá celek, takže bych neměl ani velký strach z vyzrazení něčeho tajného...
    Hlavní problém tady toho celého bych viděl, jak napsal Rase v surovinách. Kde nic není ani čert nebere... A to ponecháváme stranou palivo...
    Ohledně dokumentace bych až takový strach neměl. Pokud si vezmeme za příklad ten AMRAAM, tak jich existuje několik verzí a neměl by být problém získat dokumentaci nějaké starší, ale stále použitelné verzi. A navíc, lepší když za mě bojuje spojenec než já, ne? :-) To narážím na Crusadra "Myslíte, že by USA zrovna zajímal nějaký malý spojenec ..."

    Dostatek času tady na tohle vše by nám mělo zajistit spojenectví v NATO, mobilizační zásoby, hmotné rezervy a jak jsem zmiňoval síly rychlé reakce.Skrýt celý příspěvek

  • Todomatch
    14:13 15.09.2016

    První letová zkouška L-39 NG - živě!

    http://1url.cz/jtoLH...

    První letová zkouška L-39 NG - živě!

    http://1url.cz/jtoLH...

  • Rase
    10:43 15.09.2016

    crusadek: tak ke sjednocení vývoj postupně směřuje. Jednotný tank MCGS (Leopard3, Leclerc2 atd.), sjednocení dělostřelectva na ráži 155mm, tanků na 120mm zatím stačí. V případě ...Zobrazit celý příspěvek

    crusadek:
    tak ke sjednocení vývoj postupně směřuje. Jednotný tank MCGS (Leopard3, Leclerc2 atd.), sjednocení dělostřelectva na ráži 155mm, tanků na 120mm zatím stačí. V případě nouze by se sjednotila většina techniky, patrně i ruční zbraně atd. Tak jako se sjednotila výroba v USA, kdy by vybrán jeden typ a všechny továrny jej vyráběly (byť si při vývoji konkurovaly - viz Jeep, Sherman atd.).
    R-U bylo v podstatě v zázemí, to ale i Německo, Británie a v podstatě i Francie a Rusko (protivník obsadil jen malou část). S pombardováním zázemí počítám, ale i v Německu se za WW2 dařilo udržet a zvýšit zbrojní výrobu i přes neustálé bombardování a útoky.

    ps. problém vidím spíš v surovinách. nějakou dobu by asi šlo recyklovat "automobily atd." ale spíš vidím jako problém samotný materiál ze kterého by se zbraně vyráběly - ne stroje nebo výrobní kapacity. To by byl ale problém všech států (nejspíš i Ruska).Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    09:51 15.09.2016

    Rase Jenže celé Rakousko-Uhersko (kromě Haliče, Bukoviny a části východního Slovenska) bylo celou válku v týlu, takže nebyl problém vyrábět, převážet, montovat. Totéž platilo i o ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase
    Jenže celé Rakousko-Uhersko (kromě Haliče, Bukoviny a části východního Slovenska) bylo celou válku v týlu, takže nebyl problém vyrábět, převážet, montovat. Totéž platilo i o Německu (týlová oblast)
    Dnes je to jiné, ohrožené jsou i cíle vzdálené stovky (tisíce) kilometrů od fronty

    Navíc je otázka, jak moc by fungovala spolupráce uvnitř NATO, zda by jednotlivé státy neupřednostnily dodávky svým ozbrojeným silám na úkor spojenců.
    Navíc by se musela provést striktní unifikace, jeden typ tanku, jeden typ útočné pušky, jeden typ dělostřeleckých kompletů, jednotná munice atd. uvnitř NATO

    Prostě co nebudeme mít na začátku (nebo co nevyrobíme sami) to mít nebudeme.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    09:23 15.09.2016

    Nejde srovnavat nabeh druhovalecne vyroby s dneskem. Tejdy bylo potreba distribuovat papirovou dokumentaci, tu nakopirovat, predat obrabecum, a ti si to museli osahat. V dnesni ...Zobrazit celý příspěvek

    Nejde srovnavat nabeh druhovalecne vyroby s dneskem. Tejdy bylo potreba distribuovat papirovou dokumentaci, tu nakopirovat, predat obrabecum, a ti si to museli osahat. V dnesni dobe cnc a cam systemu ten nabeh vyroby bude mnohem rychlejsi. A stale zapominate, ze stovky az tisice obrabecich firem a.firmicek jsou v ceskych rukou. V neposledni rade plnochybejicich zakonun lze prijmout v legislativni nouzi, resp.formou dekretu.
    Dle meho by se zvladlo vyrobit dost, vcetne dronu a kamikaze dronu.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    09:12 15.09.2016

    crusader: němcům se nikdy nepodařilo využít zabrané výrobní kapacity (s vyjimkou protektorátu). přeci jen ve Francii se toho moc nevyrábělo, v Polsku v podstatě taky nic atd. Až ...Zobrazit celý příspěvek

    crusader:
    němcům se nikdy nepodařilo využít zabrané výrobní kapacity (s vyjimkou protektorátu). přeci jen ve Francii se toho moc nevyrábělo, v Polsku v podstatě taky nic atd. Až do příchodu Speera byla zbrojní výroba v říši velice neefektivní a rychle by prohráli válku (neměli by s čím bojovat). A i pod Speerovým vedením se rozjížděla postupně (i tak ale, na konci války měli němci víc tanků než na jejím začátku).

    Za WW1, rozeslalo R-U (na požádání) střihy vojenského vybavení, uniforem, bot, menších součástek, do malých dílniček. Armáda pak zkontrolovala kvalitu a tyto věci odkupovala. Kvůli tomu byla kvalita dost různá (i barva uniforem v polní šedi, byla někdy víc do hněda, modra, nebo zelena, podle toho co měl výrobce k dispozici - tolerovalo se hodně). Jen přilby Berndorfer vyrábělo 10 větších i menších dílen. Přilba oficiálně stála 27,50 Korun (dnešních cca 5-6 tisíc Kč). Na výrobě pro armádu se tak dalo velice slušně vydělat vždycky.
    Tak jako u R-U by nejspíš fungovala i zbrojní výroba v rámci NATO. Zkrátka podniky které by si troufly, by mohly vyrábět a prodávat komponenty nebo hotové výrobky.Skrýt celý příspěvek

  • Jecchus
    09:09 15.09.2016

    Já si u plno věcí nedokážu moc představit, jak by prakticky fungovaly. Teď je tedy nějaký mírový stav a je třeba najet na jiným režim produkce, kterému tady ve zkratce říkáme ...Zobrazit celý příspěvek

    Já si u plno věcí nedokážu moc představit, jak by prakticky fungovaly.

    Teď je tedy nějaký mírový stav a je třeba najet na jiným režim produkce, kterému tady ve zkratce říkáme "válečná výroba". Předpokládám tedy, že ten proces a jeho pravidla a postup ad. upravuje příslušná legislativa. Jestli ne, tak by to nakonec šlo nejspíš taky, ale bylo by to komplikovanější, delší, dražší atd. a plno věcí by prostě ani něslo zrealizovat. Součastí toho procesu tedy asi musí být pravomoc veřejné moci určovat ve vhodných podnicích jejich výrobní portfolio, a to s přednostním dodáním. No a já si asi úplně nedokážu představit, uřcitě ne v plné šíři, jaké podniky a co budou vyrábět, co a kde se z toho bude sestavovat a mnoho dalšího.

    Vezměme si to z hlediska možných potřeb armády. V zásadě můžeme získat potřebné dodáním od výrobce, nebo od spojenců anebo si to válečně vyrobíme sami. Bude potřeba technika všechno druhu (letadla, vrtulníky, tanky, BVP, KBVP, dělostřelectvo atd. atd.), zbraně (jak samostatné, tak montované do té techniky), munice do těch zbraní (9 mm - 152/155 mm), raketová technika (do raketometů, AA a AG do letadel), a dále mraky různých položek od bot, uniforem, přileb, balistických vest, vysílaček, NVG, zdravotnický materiál, úpravny vody... No prostě hrozný kvanta věcí, různého stupně složitosti, dal jsem jen namátkou krátký výčet, co mi v rychlosti přišlo na mysl, určitě vás napadne plno dalšího...

    Moje pochybnost ohledně reálnosti válečné výroby pak spočívá v tom, že nevím, zda-li je náš průmysl něčeho takového vůbec schopen a jestli ano, tak v jakém čase, co k tomu potřebuje za podmínky, za dodávky materiálu, subcelků apod. Mám pocit, že ohledně vůbec zahájení výroby toho složitějšího se tu bavíme o minimálně měsících, přičemž plno věcí nedokážeme vyrobit vůbec (maximálně smontovat z dodaných subcelků).

    Bude vývoj situace natolik pomalý, abychom to mohli vůbec zrealizovat a dodat armádě potřebné? A to vůbec neřeším, že taky potřebujete vycvičené lidi pro ty zbraně a techniku. Bude politická reprezentace schopna v tom čase domluvit dodání té dokumentace? Jak dlouho od zahájení nějakého "nepřátelství" vyhodnotí, že je situace zralá na přechod na válečný stav s tím šíleným dopadem na chod země, který to představuje?

    Úmyslně neřeším, kdo koho napadne (vycházím ale ze scénáře velkého a intenzivního konfliktu), protože mi jde čistě o tu technickou a organizační stránku věci.Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    08:39 15.09.2016

    KOLT Myslíte, že by USA zrovna zajímal nějaký malý spojenec v zemi o které průměrný Američan ví jen Jágr, pivo, Havel a možná Praha a plete se jim s Čečenskem? Myslím, že by měli ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT
    Myslíte, že by USA zrovna zajímal nějaký malý spojenec v zemi o které průměrný Američan ví jen Jágr, pivo, Havel a možná Praha a plete se jim s Čečenskem? Myslím, že by měli dost problémů se zásobováním svých ozbrojených sil. Možná, že by něco zbylo na důležité spojence.

    Co bychom nevyrobili my, to bychom neměli.Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    08:36 15.09.2016

    Ještě k té výrobě za války. Podle mě jsme schopni vyrábět jen to co vyrábíme teď. Ruční palné zbraně, střelivo do nich, umím si představit výrobu ručních granátů a lehkých ...Zobrazit celý příspěvek

    Ještě k té výrobě za války. Podle mě jsme schopni vyrábět jen to co vyrábíme teď.
    Ruční palné zbraně, střelivo do nich, umím si představit výrobu ručních granátů a lehkých obrněných vozidel (do velikosti Panduru?). Vše ale jen za předpokladu, že budeme mít dostatek surovin a relativní klid.

    Problém je s tím přechodem na válečnou výrobu. Když vezmu ww2 přechod se povedl Rusům (ale tam byla například výroba tanků součástí výroby každého traktorového závodu - Leningrad, Stalingrad, zbytek po přesunu na Ural). Němcům (ale na ně pracovala celá Evropa), USA (byli v klidu za oceánem, nic jim nehrozilo, a navíc v případě USA nejde o kompletní přechod na válečnou výrobu, stále se vyrábělo i luxusní spotřební zboží) a Velká Británie (tam ale prakticky až po ukončení leteckých útoků neboli po přesunu německého zájmu na východ).

    Třeba RČS (republika Československá neboli 1. republika) měla náznaky (minimálně od začátku roku 1938) "že válka bude" (že nebyla je jiná věc) ale stejně na válečnou výrobu nepřešla - zbraně vyráběly pouze zbrojovky. Samozřejmě běžela stavba opevnění na kterou se využívaly stavební firmy a železárny, ale např. výrobce nočníků a nádobí nezačal lisovat přílby, textilky nepřešly jen na výrobu látek pro armádu, Baťa nevyráběl vojenská bagančata. Ono to totiž nebylo až tak nutné, armáda měla všeho relativně dost (na rozdíl od AČR). Problém byly jen zbraně ale bylo složité rozjíždět výrobu v továrnách, které nikdy zbraně nedělaly a navíc, žádný podnikatel se nechce dělit o zisk s někým jiným.

    To je další věc, jak donutit (nejen) zahraniční vlastníky firem, aby přešli na válečnou výrobu? Znárodnit továrny?
    Co když to navíc budou majitelé za zemí, které mohou být potencionální nepřítel?Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 8