NÁZOR: Rusko vs. Česká republika
-
9. 9. 2014
-
117 komentářů
-
Michal Uher
Probíhající krize na Ukrajině přinesla celou řadu různých otázek, mnohdy spojených s vojenstvím a obranou. Jeden okruh otázek, který se objevil a řadu lidí znepokojil, zní: Dokáže Rusko obsadit Českou republiku. Za jakých podmínek? Má se Česko jak bránit? Možná někomu přijdou podobné otázky zbytečné, nepodstatné nebo dokonce pobuřující, ale jsou zde a jsou vcelku legitimní.
Předmluva
Nic tak nenahání strach jako nevědomost. Řada lidí si pokládá otázku, zda se blíží další velký ozbrojený konflikt v Evropě. Možná poněkud vyhrocená otázka, ale strach je ve společnosti hmatatelný. Následující řádky doufáme všechny přesvědčí, že v případném konfliktu nebude nikdo vítězem, jen poražený.
V článku jsme načrtli možný scénář vojenské agrese Ruska vůči České republice. Zamysleli jsme se nad důvody takového scénáře, pozice ČR i možnosti obrany, včetně obrany opravdu krajní. V dalších dnech některé myšlenky načrtnuté v článku dále rozvedeme.
David a Goliáš
Obvyklým přirovnáním pro nesouměrnost dvou soupeřů je biblický příběh o Davidovi a Goliáši. Kdy David byl malý kluk a Goliáš obrovský pelištejský válečník. Odvahou a tím, že David velice dobře ovládal střelbu prakem, si dokázal poradit s daleko větším protivníkem v okamžiku, kdy všichni kolem považovali Davida za absolutního outsidera a člověka, ze kterého zbude brzy „mastný flek“.
Podobný příměr je možné použít pro Českou republiku a Rusko. Rusko je obrovskou zemí, která má mnohonásobně více obyvatel i zdrojů. Člověk nemusí být génius, aby viděl, že při přímé vojenské konfrontaci nás Rusové „utlučou prázdnými lahvemi od vodky“.
Podle dostupných údajů má Česká republika 21 000 osob ve vojenské aktivní službě. Počet tanků v aktivní službě je 30 ks. Rusko proti tomu má v aktivní vojenské službě asi milion osob a přibližně 2500 tanků. Už z těchto základních čísel je vidět, že naše dvě země nemohou dost dobře vzájemně soupeřit.
Společenství NATO plus V4
+ NATO může, ale nemusí pomoci
+ Spolupráce České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska
Už za 1. republiky, když byla naše země velice mladá, bylo T. G. Masarykovi jasné, že se sama nedokáže ubránit. Na jedné straně obrovské a mocné Německo a na druhé straně ještě větší Sovětský svaz.
Politici v té době spoléhali na smlouvu s Francií, ale také na Malou dohodu, vojensky pojící Československo s Rumunskem a Jugoslávií. Ani jedno želízko v ohni nám v roce 1938 (ztráta Sudet), ani v roce 1939 (obsazení německou armádou) nepomohlo.
V době studené války bylo Československo součástí Varšavské smlouvy. Od roku 1999 je Česko v Severoatlantické alianci – NATO.
Právě od roku 1999 se Česko převážně spoléhá ve věcích obrany vlastního území na smlouvu s NATO. Zde je však potřeba zmínit jednu věc. Článek 5 uvedené smlouvy hovoří o tom, že napadené zemi jsou oprávněny ostatní země smlouvy přijít na pomoc. Nejde tedy automaticky o povinnost, ale o legitimitu možnosti, když bude spojenecká země chtít.
Naši politici často hovoří, že v případě nouze nám NATO přijde určitě pomoci, ale ze smlouvy jako takové to nevyplývá. Je tedy otázkou, zda bychom se skutečně vojenské pomoci dočkali.
Pravděpodobné některé země nám při napadení dorazí na pomoc. Nemůžeme si být však na základě smlouvy 100% jisti, že přijdou všichni povinně, jak se to mnohdy dnes prezentuje.
Relativně početným a moderním vojskem disponuje Polsko. Polští vojáci jsou navíc dobře vycvičeni a vysoce motivováni, ochotni tvrdě bojovat. / Łukasz Golowanow & Maciek Hypś, Konflikty.pl
Možným doplňkem k NATO je vytvoření středoevropského paktu, jehož základem by byla V4, tedy země Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ve vojenské oblasti zatím spolupráce hodně kulhá a to zejména s Maďarskem, ale jistou hlavu a patu podobná spolupráce jistě má.
Uvedené země mají se Sovětským svazem, potažmo s Ruskem, své zkušenosti a cítí se blízkostí Ruska více ohroženy než Belgie nebo Nizozemí. Největší armádu mají z tohoto uskupení Poláci. Sice mají také největší území, ale celkově na tom nejsou ozbrojené síly Polska tak špatně jako je tomu u jižních sousedů.
Pokud k dané skupině připojíme i Rumunsko, které je dnes platným a aktivním členem NATO, tak se jedná již o uskupení s určitou váhou. Přehled nejzákladnějších čísel ukazuje tabulka.
|
|
Česko |
Slovensko |
Maďarsko |
Polsko |
Rumunsko |
Celkem |
|
Vojáci |
21 000 |
14 000 |
17 000 |
120 000 |
73 000 |
245 000 |
|
Tanky |
30 |
30 |
32 |
761 |
875 |
1728 |
Rumunský příspěvek je poměrně veliký, ale je třeba upozornit, že se jedná z veliké části o vojáky základní služby a také počet tanků je iluzorní, protože se jedná mimo jiné o tanky T-55AM a z něj vycházející rumunské tanky TR-580 a TR-85. Z čehož vyplývá, že nejde zrovna o žádnou tankovou hitparádu.
Pokud se podíváme na počet osob v aktivní službě, tak celkový počet 245 000 osob nedosahuje ani 1/3 ruských možností. Jedna třetina je zmíněná schválně, protože se obvykle hovoří o tom, že útočník potřebuje trojnásobnou převahu nad obráncem, aby vůbec mohl pomýšlet na úspěšný útok.
Uvedené společenství, co do počtu osob a techniky, Rusko nedokáže zcela zastavit, ale může mu způsobit citelné ztráty. Jednotlivé země jsou však zcela bez šance.
Pozice České republiky při případném útoku
+ Relativně velká vzdálenost
+ Nevhodný terén pro útok
+ Opevnění
Mnoho lidí v naší zemi má pocit, že jsme od Ruska daleko. Pokud se rozhodne Rusko napadnout Evropu, musí nejprve překonat Ukrajinu, což je docela veliká země. Pak je zde Slovensko a pak teprve Česko. Z nejzápadnějšího cípu Ruska (mimo Kaliningrad) je to vzdušnou čarou do Prahy 770 km.
Kilometrů a času na reakci je relativně dost. Je pravdou, že ruská vojska zde nejsou na cvičení, ani v okolních zemích podobně jako v roce 1968, takže tatáž situace „bratrské pomoci“ se nebude opakovat. Jenže kilometry nejsou všechno.
Moderní armáda, která postupuje rychle přes protivníka, který v panice ustupuje dokáže překonávat veliké vzdálenosti. Příkladem může být německé tažení za 2. světové války na západ i na východ.
Pokud ruské vojenské síly nenarazí na skutečně dobře vybudované obranné postavení, tak opravdu se dokáží za dva týdny dostat do Kyjeva, jak řekl před několika dny Vladimír Putin.
Po pádu Kyjeva, hlavního města se dá předpokládat, že odpor na Ukrajině by byl jen sporadický a nekoordinovaný. Jelikož Slovensko také nedisponuje velikou armádou, dá se očekávat obsazení Slovenska během dvou týdnů. Za předpokladu, že postupujícím ruským silám postačí zásobování a doplňování mužstva.
Zde už se pozice Ruska komplikuje. Slovensko je členem NATO, takže pravděpodobně dojde k vybudování obranného postavení ve spolupráci se zeměmi NATO. Taková protiakce může ruský postup zastavit nebo minimálně výrazně zpomalit.
Tento směr útoku je ve skutečnosti pro Rusko nejobtížnější a málo pravděpodobný. Ruská vojska při takové směru musí překonat hřeben Východních Karpat a obejít Tatry. / Autor
Pokud se zužitkují zkušenosti z osvobozovacích bojů v roce 1944, tak to pro Rusko rozhodně nebude procházka růžovou zahradou. Využití terénu (Tatry) na Slovensku při obraně by se velice kladně projevilo na zpomalení postupu.
Ostatně, přímý postup přes Slovensko, přes Východní Karpaty a Tatry je pouze teoretický. Při teoretickém válečném scénáři Rusko pro útok využije pravděpodobně rovinný terén v Polsku nebo Maďarsku. Avšak i přes Maďarsko musí ruská vojska překonat Východní Karpaty.
Podobně je možné využít moravsko-slovenské pomezí a také pásmo na Vysočině, kdy je terén používán také jako součást obrany. Žel na těchto liniích nebyl postaven systém lehkého opevnění v době 1. republiky, takže nikdy nedošlo k jeho využití.
Je pravdou, že zodolněný kryt zvyšuje šanci na přežití pěchoty. Avšak navrhované opevnění počítalo s útokem ze západu a nikoliv z východu, takže i jeho využití by bylo i tak sporné.
Myšlenka na zpevněná obranná postavení však nesmí zapadnout, protože skutečně fungují. Největším argumentem proti budování stálého opevnění v těchto liniích je asi skutečnost, že jsme opevnění v letech 1938-1939 s výjimkou jižního Slovenska nevyužili a tudíž to byly vyhozené peníze.
Proč by Rusko napadalo Česko?
+ Česka republika leží v oblasti vlivu Ruska
+ Demonstrace síly
Asi nejdůležitější otázkou je, proč by vlastně Rusko napadalo Česko? Žádné nerostné bohatství, co by stálo za řeč zde nemáme, nejbohatší také nejsme a využívané technologie také nejsou vždy na světové špičce.
Musíme si však uvědomit, že o nás Rusko/Sovětský svaz projevoval svůj zájem již v době 1. republiky. Rusko nás stále považuje za svou oblast vlivu dle dohody velmocí na Jaltě. Když se sovětská vojska začala stahovat z východní Evropy, tak se předpokládalo, že totéž provedou Spojené státy.
K tomu došlo, ale brzy se to zastavilo kvůli událostem na Balkáně. Následně se řada zemí Varšavské smlouvy přidala k NATO. Když se začaly řešit americké vojenské základny v ČR a Polsku, kvůli protiraketové obraně, tak Rusko začalo hlasitě protestovat a bralo postup USA směrem na východ jako podraz dohod o odzbrojení. Takže Rusko se nikdy nevzdalo myšlenky, že Česko je v jeho oblasti vlivu.
Další možností, proč může Rusko napadnout naši zemi je jednoduše ten, že by to byla obrovská demonstrace síly. Když se podíváme na výše uvedenou tabulku tak zjistíme, že Česko, Slovensko a Maďarsko jsou v této oblasti absolutně nejslabší země.
Ruská armáda patří ke světové špičce a nezaslouží si nic jiného než absolutní respekt. / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0
Pokud Rusko pocítí potřebu demonstrovat názorně své schopnosti a také slabost NATO, tak jsou naše země prakticky ideálním cílem. Rychlým postupem, pokud se včas nepostaví několikanásobné obranné linie, jak bylo uvedeno dříve, je obsazení našich zemí poměrně rychlé. Vojáci Ruska již za pár měsíců mohli stát u hranic s Německem – šok a obrovská ostuda pro NATO.
Před pár dny prezident Putin zmínil také to, že si NATO nemá zahrávat s jadernou velmocí. Velice rychle to připomenulo dobu Studené války, kdy všichni znali pravidla a postupy Civilní ochrany (CO) a vše se pravidelně cvičilo.
Z hlediska strategického je dobré se zamyslet nad tím, zda pro obranu Česka nebo Slovenska NATO použije na soustředěná ruská vojska jaderné zbraně. Jelikož by hrozila jaderná odveta ze strany Ruska, tak použití těchto zbraní nebude na pořadu dne.
Co se stane se životním prostředím při vzájemném jaderném bombardování si dokážeme živě představit a to zejména my, kteří jsme výuku CO zažili ještě ve škole v plné parádě. Obrana našich dvou zemí jaderným arzenálem je tedy málo pravděpodobná.
Na druhou stranu si položme otázku, zda země NATO nepoužijí jaderné prostředky v okamžiku, kdy ruští vojáci dosáhnou německé hranice. Zde to již tak jednoznačné není, protože jsou již přímo ohroženy poměrně veliké státy a zakládající členové NATO.
To, že by s vysokou pravděpodobností směřoval jaderný útok do Česka je asi jasné. Jinak s pomocí jaderných zbraní v Kaliningradské oblasti by Rusko dokázalo donutit Polsko, aby proti vpádu na Slovensko a do Česka nic nepodnikalo.
Možnosti obrany České republiky
+ Členství v NATO
+ Mobilizace
+ Odboj
+ Obranné postavení
+ Robotické prostředky
+ Spící agenti
Jednoznačně asi největším odstrašujícím prvkem proti útoku na Česko je příslušnost k nějakému významnému vojenskému paktu. Právě naše zapojení v NATO se z tohoto pohledu jeví jako opravdu velice důležité, pokud chceme být chránění před možným útokem ze strany Ruska.
Právě země jako Slovensko a Česko musí mít největší zájem, aby NATO fungovalo, aby se státy vzájemně zastávaly a pomáhaly si. Žel to vypadá dnes tak, že veliká řada obyvatel bere NATO jako přítěž a jakákoliv činnost ve prospěch NATO je jim trnem v oku.
Je nutno však zmínit, že možná se nám to nelíbí, ale NATO je jediný pro nás dosažitelný spojenecký a funkční pakt v Evropě. Nic jiného na výběr nemáme a sami se 100% neubráníme.
Z hlediska obrany je důležité cvičit obyvatelstvo v boji. Jelikož jsme malý stát, musí naše plošná obrana stát na mobilizaci obyvatelstva a obyvatelstvo musí chápat, že tu naši obranu za nás jen tak někdo neudělá a bude to stát „pot, slzy a krev“.
Pokud budeme schopni rychle zmobilizovat 100 000 vojáků, tak nebudeme už tak snadným cílem. Toto číslo je však v současnosti spíše z říše sci-fi. Je třeba zdůraznit, že obyvatelstvo vycvičené v boji je důležité nejen pro vedení jak přímé bojové činnost v obranném boji, tak také při organizaci odbojové činnosti. Lépe se pracuje s těmi, kteří vědí, jak se bojuje.
Mise v Afghánistánu a Iráku nám ukazují, jak je důležité dokázat transformaci ozbrojených sil do povstalecké armády. Prvotní vojenské obsazení obou zemí bylo poměrně hladké. Vojensky to koalice USA a dalších zemí měla obsazené raz dva.
Jenže pak začala povstalecká odbojová činnost a tu se nepodařilo nikdy zcela eliminovat. Povstalecký boj má i při obsazení země veliký potenciál. Toto se nepovedlo v době německé okupace za 2. světové války. Československo důsledně předalo všechny zbraně a munici německé armádě, takže odbojáři měli prakticky prázdné ruce.
Je známý výrok Františka Moravce, kdy říkal, že po něm chtějí Britové vyhodit železniční most přes Dyji u Břeclavi do vzduchu. Jenže je zde problém. Odbojáři jej neměli čím vyhodit do vzduchu, když stát předal všechno protivníkovi.
Z hlediska obrany je proto důležité mít připraveny plány na přechod ozbrojených sil do ilegality a to včetně zničení záznamů o lidech a vybavení, které má přejít k odboji. Ochota národa přejít k povstalecké činnosti je poměrně významným odstrašujícím prvkem pro možného okupanta, protože likvidace povstalecké činnosti je časově i provozně nákladná záležitost s obrovským dopadem na obyvatelstvo.
Je třeba si vzpomenout na české opevnění? / Lukáš Malý, Volné dílo
Budování obranných postavení již bylo zmíněno. Pokud bude mít armáda propracovaný systém obranných postavení s jednotkami přidělenými k jeho obraně, tak je šance na zpomalení nebo zastavení postupu protivníka mnohem větší. Dnes se zdá stabilní opevnění jako zastaralá myšlenka, ale nemusí tomu tak být a není třeba s „vaničkou vylévat i dítě“.
Moderní robotické prostředky jsou dnes využívány zejména pro průzkum a částečně také k bojovým bodovým operacím. Z hlediska budoucnosti a moderních vojenských prostředků je vhodné zaměřit se na rozvoj pozemních robotických prostředků – „tankodronů“, které dokáží plnit samostatně úkoly ve svěřeném prostoru.
Robotická mina leží a čeká na svůj cíl. Tyto robotické prostředky mohou být deaktivovány léta pod zemí ve svých krytech, a při obsazení země protivníkem se mohou aktivovat. Vojenské jednotky druhého sledu tak mohou být napadány robotickými prostředky, které jim budou páchat škody, co to jen bude možné na poměrně velikém území.
Pokud by protivník měl obecné tušení o takovém prostředku, který může být v případě potřeby aktivován, tak bude mít zase o důvod méně, napadnout zemi vyzbrojenou takovým systémem.
Je zde pak ještě jedna možnost, ale ta je opravdu hodně krajní. Tato možnost je uvedena jen jako příklad a je nutno tvrdě zdůraznit, že takové jednání je možné označit jako válečný zločin.
Silnou zbraní mohou být spící agenti v Ruském prostředí s biologickými zbraněmi. Pokud dojde napadení Česka je možno aktivovat spící agenty v rámci Ruska, kteří pomocí biologických zbraní napadnou systém zásobování pitnou vodou a rozšíří mezi ruskou společnost nebezpečná onemocnění.
Pokud se útočníkovi začne rozkládat stát díky vážným nemocem tisíců lidí, tak nemá dost sil provádět bojové operace. Jde však o to, že tento typ zbraní je mezinárodními úmluvami zakázaný a jeho použití by vyvolalo tvrdou odvetu.
Dalším problémem je i to, že tento typ zbraně se dokáže v případě určitých okolností obrátit proti zemi samé, která tuto věc vypustí do světa. V přírodě to však funguje, že i největší a nejsilnější zvíře dostanou na lopatky miniaturní organizmy.
Základem každé války je opotřebování a demoralizace. Pokud donutíme protivníka, aby maximálně využil své zdroje a to včetně rezerv a uděláme válku dostatečně dlouhou na to, aby jeho vojáci i obyvatelé byli demoralizováni, a sami toto období přečkáme, tak máme vysokou šanci na přežití jako národ.
Související články
Branná povinnost je uplatnění moci občana
Bulvární deník Blesk přišel 14. června letošního roku s titulkem "Vláda chystá brannou povinnost. ...
-
18.08.2014
-
77 komentářů
-
Hana Zelená
Čínská invaze na Sibiř?
V posledních letech se hodně mluví o rostoucím vlivu Číny na ruském Dálném východě, především v ...
-
31.08.2014
-
85 komentářů
-
Jan Grohmann
Dějiny Ukrajiny I: První kmeny na území Ukrajiny
Účastníci tábora prokremelských mládežníků darovali prezidentu Putinovi globus s růžovou mapou. ...
-
02.09.2014
-
34 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus
Ruský prezident Vladimír Putin připojení Krymu k Rusku vysvětloval nutností ochránit ruské obyvatele ...
-
04.09.2014
-
118 komentářů
-
Jan Grohmann
Naprostý nedostatek oficiální vůle obou stran i nezúčastněných pozorovatelů k uvolňování informací, bych skoro čekal, že to vyšetřuje Moulders a Scullyová. Na druhou stranu, ...Zobrazit celý příspěvek
Naprostý nedostatek oficiální vůle obou stran i nezúčastněných pozorovatelů k uvolňování informací, bych skoro čekal, že to vyšetřuje Moulders a Scullyová.
Na druhou stranu, civilní letoun sestřelený armádou je tutlán tradičně, tak cca za 10 let se možná dozvíme kdo to byl. To platí pro přehmaty jak Ukrajiny, tak USA i RF (SSSR) a všechny další komu se to kdy podařilo (podle jedné kospiračky v tomto směru "uspěla" i ČSLA).
Možná že i ten první ztracený MH padl za oběť nějakému tomu cvičení (zdravíme obě Koreje)...Skrýt celý příspěvekVrata Zajisté všiml jsem si hodně věcí, včetně té jakou popisujete. Když jsem poprvé se doslechl zprávu o sestřelení, tak jako první věc mě napadlo že to bude ukrajinská armáda. ...Zobrazit celý příspěvek
Vrata
Zajisté všiml jsem si hodně věcí, včetně té jakou popisujete. Když jsem poprvé se doslechl zprávu o sestřelení, tak jako první věc mě napadlo že to bude ukrajinská armáda. Neměl jsem ani tušení o držení Buku separatisty a ze zpráv z předchozích dnů jsem věděl, že Ukrajina obviňuje Rusko z narušení vzdušného prostoru. Tak jsem si řekl nešťastný omyl. Následně doma jsem se kouknul co se o tom píše a nabyl jsem dojmu, že to jsou separatisté. po mediální masáži jsem jen čekal na předložení důkazů. To, že separatisté napsali, že sestřelili AN-26 (zjistili, že se zřítilo letadlo tak z propagandy řekli, že to jsou oni, stránka mohla být i hacnuta). Má stejnou váhu jako okamžité tvrzení Kyjeva, že za tím stojí separatisté. Nadále jsem čekal na důkazy a zprávy z věž-letadlo (černé skříňky doposud nebyly předány). Američané v době sestřelu měli družici a nebyl by už pro ně problém, tento systém dále sledovat, kam se pohybuje. Bohužel neposkytli žádné důkazní materiály včetně Kyjeva a jeho záznamů z věže. Jediní, kdo poskytl informace je Rusko z jejich radaru a separatisté předali černé skříňky. Do dnešních dnů chybějí věrohodné důkazy. Spíš mi to připomíná hon na čarodějnice. Proto mám myslím oprávněný důvod pochybovat o tvrzení, že letadlo sestřelili separatisté i když to nelze vyloučit. Viník zůstává pro mě neznámý. Nejsou důkazy a ti kteří je mají je nepředložily ve mě přirozeně vzbuzuje podezření, že dotyčná strana něco tají.
K SU-25 letadlo má dostup 7500 m.n.m jen kvůli tom, že kabina pilota není uzpůsobena na lety ve vysokých výškách. Motory a zbytek letadla nemají problém se dostat výše. Tato verze, že letadlo sestřelil SU-25 mi přijde málo pravděpodobná, bohužel pro nedostatek důkazů ji přesto nelze nyní s úplnou jistotou vyloučit.
RiMr 71
O sestřelu letadla se toho napsalo mnohé. Je dobré si při čtení zachovávat zdravou kritiku. Zaujal mne tento článek i když je napsán dost "lidově" obsahuje zajímavé technické informace.
http://vlkovobloguje.wordpress... Skrýt celý příspěvekSemtam: co se tyce civilniho letadla sestreleneho nad Ukrajinou tak jsem se docetl jenom to, ze predni cast letadla byla "rozsekana" velkym mnostvim cehosi na kusy. Vy opravdu ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam: co se tyce civilniho letadla sestreleneho nad Ukrajinou tak jsem se docetl jenom to, ze predni cast letadla byla "rozsekana" velkym mnostvim cehosi na kusy. Vy opravdu verite, se Su-25 letici ve vysce maximalne 7km proti dopravnimu letadlu ve vysce 12km dokaze dotycne dopravni letadlo zasahnout takovym mnostvim strel z kanonu, na takovou vzdalenost a jeste s takovym prevysenim cile? Navic vzajemna rychlost obou letadel by mohla byt cca M2, tedy 600m/s, tedy velmi velmi malo casu na strelbu kvuli slusne uhlove rychlosti cile vzhledem k Su-25. Su-25 ma asi 300 kusu naboju. Vy si myslite, ze by jste vubec dokazal trefit velmi rychle letici cil z 30mm kanonu na vzdalenost cca 5-10km??
Mne pripada daleko pradepodobnejsi, ze povstalci mirili na Su-25 a trefili se do civilniho letadla, nemyslite?
A do tretice: vy jste si nevsiml, ze sami povstalci/agenti se k sestreleni hlasili? Myslim ze vsiml ale ignorujete to, nebot se vam to nehodi do vaseho kramu.Skrýt celý příspěveksemtam: k hranicim Ukrajiny a dalsich statu, ktere byly puvodne soucasti Imperialniho Ruska podotykam to, ze jejich prubeh si stanovilo imperialni Rusko/SSSR samo bez jakehokoliv ...Zobrazit celý příspěvek
semtam:
k hranicim Ukrajiny a dalsich statu, ktere byly puvodne soucasti Imperialniho Ruska podotykam to, ze jejich prubeh si stanovilo imperialni Rusko/SSSR samo bez jakehokoliv natlaku zvenci. A tyka se to i Krymu. To, ze slo spise o Potemkinovu vesnici protoze zadny Rus s jejich odtrzenim nepocital je vedlesi. Jednou si sami stanovili hranice tak je maji dodrzovat.
Ve srovnani s tim jsou hranice vznikle rozpadem Rakousko-Uherska rade nove vzniklych statu v podstate vnucene a presto jsou dnes respektovane (snad vyjimkou casti dodnes brblajicich Madaru).Skrýt celý příspěvekAno, každý příměr kulhá. I ten s Ukrajinou a Skotskem. Pouze jsem reagoval na příspěvek od tygrholice, který se pozastavoval nad tím, proč nám připadá referendum na Ruskou armádou ...Zobrazit celý příspěvek
Ano, každý příměr kulhá. I ten s Ukrajinou a Skotskem. Pouze jsem reagoval na příspěvek od tygrholice, který se pozastavoval nad tím, proč nám připadá referendum na Ruskou armádou obsazeném Krymu jiné než blížící se referendum ve Skotsku.Skrýt celý příspěvek
Todomath Opravdu srovnávat Skotsko a Ukrajinu je absurdní. Skotsko má dlouhodobě historicky své hranice pevné. Bohužel Ukrajina takové štěstí nemá. A pokud mě pamět neklame, ...Zobrazit celý příspěvek
Todomath
Opravdu srovnávat Skotsko a Ukrajinu je absurdní. Skotsko má dlouhodobě historicky své hranice pevné. Bohužel Ukrajina takové štěstí nemá. A pokud mě pamět neklame, tak Krym potažmo Rusko nezabralo další území a ho nepřipojilo ke Krymu. Východ Ukrajiny je zas něco jiného,tam vzniklo ozbrojené povstání proti ukrajinské vládě ve smyslu se osamostatnit.
Hypoteticky, kdyby bojovali Skotové proti Britům a spadlo by tam letadlo. Jaké ve skutečnosti sestřelily Skoti. Tak Briti zcela logicky ohlásí leteckou katastrofu a následně odevzdají záznam věž-letadlo. A budou se co nejvíc snažit aby se v co nejkratší moment dostala vyšetřovací komise k troskám letadla. Poté po vyhodnocení jejich záznamů s jistotou prohlásí, že Skotsko toto letadlo sestřelilo tím a tím systémem. Navíc vojenské operace jsou v současné době prošpikované všelijakými pozorovacími systémy. Tak dokázat Skotům, že to byli oni bude brnkačka.
Na Ukrajině sestřelili letadlo, záznamy věž-letadlo se zabavily okamžitě. Hned byl určen viník. K troskám letadla se nikdo z komise nemohl dlouhé týdny dostat. Trosky letadla navíc vypovídají o škodách z 30mm kanonu než z Buku. Výsledek komise nepotvrzuje nic. Vyšumělo to do ztracena. Ti kteří tam měli družice nic nepředložili. Docela to smrdí...Skrýt celý příspěvekto semtam: Nevím, napadá mě snad jen, že kdyby Skotové chtěli i kus Anglie, že by se to referendum možná trošičku zadrhlo. A kdyby někdo následně sestřelil civilní letadlo, že by ...Zobrazit celý příspěvek
to semtam:
Nevím, napadá mě snad jen, že kdyby Skotové chtěli i kus Anglie, že by se to referendum možná trošičku zadrhlo. A kdyby někdo následně sestřelil civilní letadlo, že by se snad Anglie na Skotsko i hněvala.Skrýt celý příspěvekTodomatch Ve Vašem komentáři mi nějak uniklo, proč Ukrajina nedala souhlas pro referendum jako Velká Británie? Myslím docela důležitá věc, pokud chcete situaci na Ukrajině ...Zobrazit celý příspěvek
Todomatch
Ve Vašem komentáři mi nějak uniklo, proč Ukrajina nedala souhlas pro referendum jako Velká Británie? Myslím docela důležitá věc, pokud chcete situaci na Ukrajině srovnávat ze Skotskem.
Máte pravdu v tom, že materiál různých blogerů má nevalnou hodnotu. Spíše žádnou a hrubě zavádějící. Pro získání přehledu, je dobré rozlišovat a získávat info pokud o nějakou věc máte zájem z více zdrojů. Poté zjistíte, že třeba Váš odkaz na článek od Gity Zbavitelové má stejnou hodnotu jako několikanásobné zvednutí Ruska Putinem.Skrýt celý příspěvektygrholice: "V této chvíli proběhlo na Krymu referendum a to rozhodlo o tom, že obyvatelé Krymu se chtějí vrátit zpět do Ruska a ne být součástí nacionalistické banderovské ...Zobrazit celý příspěvek
tygrholice:
"V této chvíli proběhlo na Krymu referendum a to rozhodlo o tom, že obyvatelé Krymu se chtějí vrátit zpět do Ruska a ne být součástí nacionalistické banderovské Ukrajiny. Odehrálo se to na základě úplně stejného referenda jaké proběhne ve Skotsku. Ve Skotsku to možné je, na Krymu ne?"
Todomatch:
Pořád čekám, kdy se ve Skotsku objeví tisíce po zuby ozbrojených a neoznačených britských vojáků, kteří dohlédnou na správné rozhodnutí skotského lidu, aby byli posléze vyznamenáni Cameronem za statečnost. A pořád nic. Bude takové referendum vůbec platné? Vždyť nesplňuje základní prvky pokrokového referenda v ruském stylu. Ruské referendum má dva základní pilíře - prvním je přítomnost ruských vojsk, druhým vlastní referendum. Výsledek je stanoven předem v Kremlu. Zdálo by se tedy, že k jeho dosažení lze dojít pouze dvěma způsoby. První je, že obyvatelé hlasují sami tak, jak si Moskva přeje, druhý že ruská armáda v případě špatného hlasování, jeho výsledek tak nějak přebije. Omyl! Zapomínáte totiž na základní atribut ruské zahraniční politiky a ruské politiky vůbec a tím je permanentní lež. Skutečný výsledek krymského referenda totiž vůbec neodpovídal zveřejněným oficiálním výsledkům. V referendu proruské síly nezvítězily. http://goo.gl/hi62jl...
Ovšem uznávám, že pokud chtějí obyvatelé Krymu a případně i východní Ukrajiny do Ruska, mají na to právo, nic jim v tom také nebránilo a nebrání. Do Ruska se dá odletět, odjet, nebo odejít. Jenom si s sebou nemohou odnést kus Ukrajiny. Tak jako Sudetští Němci nakonec mohli do vytouženého Německa odejít, ale Českou republiku jsme jim s sebou odnést nedovolili.
Pokud jde o sankce EU a USA proti Rusku, je třeba vidět že obyvatelé USA a západní Evropy jim velmi dobře rozumí a neprotestují proti nim. Přece jenom díky tomu, že nebyli nikdy v ruském područí, zachovali si racionální odstup a nevysvětlují si přítomnost ruských vojáků nejprve na Krymu a nyní na východní Ukrajině jinak než ruskou agresí. Popravdě tvrdit, že na Ukrajině se realizuje nějaký západní uchvatitelský plán, je vskutku absurdní vidíme-li, že ukrajinské území si nepřipojuje EU ale Rusko. Jestli on to nakonec nebude spíše ruský uchvatitelský plán.
Překvapuje mě, že Rusko vůbec sankce komentuje. Lavrov původně říkal že nebude, prý je to nedůstojné. Teď už hrozí, že odpoví, asi už je to důstojné. Ale proč vlastně, všichni kdo čtou zvědavce a vůbec sledují špičkovou a hodnověrnou žurnalistiku přece ví, že to Evropa potřebuje Rusko a ne Rusko Evropu. Také víme jak strašně Putin Rusko pozvedl (jistě jste také dostali ten mail, jak všechno dobré znásobil (důchody, minimální mzdu, finanční rezervy atd.) a vše zlé naopak utlumil (korupci, vymírání ruského obyvatelstva). Akorát teda ty jablka vozí z Polska. Ale to je něco jiného, to je high-tech. Kdo dnes umí vypěstovat jablka? Nikdo! Apropó rusofobní Petra Procházková si vzala do ruky kalkulačku a spočítala tu ruskou úmrtnost a jestli je pravda, že ji Putin snížil 71x, tak v 200 milionovém Rusku umírá méně lidí než v 10 milionové ČR. http://goo.gl/rm1gkY... Ale třeba i tu úmrtnost Putinovi počítala ta samá parta, co sčítal hlasy v referendu na Krymu.Skrýt celý příspěvekRobotické miny a biologické zbraně mi přijdou jako chytání se stébla. Totéž pohraniční opevnění. Ani ne tak proto že by opevnění použít nešlo jako spíš že žádný odpovědný ...Zobrazit celý příspěvek
Robotické miny a biologické zbraně mi přijdou jako chytání se stébla.
Totéž pohraniční opevnění. Ani ne tak proto že by opevnění použít nešlo jako spíš že žádný odpovědný činitel do toho nepůjde. Navíc by byla potřeba spousta vojáků, času, zdrojů, a moderní technologie. Podle scénáře který předkládá článek bychom neměli ani jedno.
Partyzánská válka? Umět střílet je to nejméně podstatné, důležitější je umět přežít bez podpory a ještě navíc vykonávat bojovou činnost. Kolik lidí dnes umí rozdělat oheň, číst z mapy nebo třeba ošetřit zranění v polních podmínkách? Mě samotnému tohle téma není cizí takže mám tak trochu představu co by na případné partyzáni čekalo. Po ani ne týdnu by vyčerpaní, nemocní a vyhladovělí civilisté bloumali lesem a byli by snadným cílem pro okupanty. Trochu lépe by na tom byli lidé s průpravou myslivců, survivalistů, různých outdorovích sportovců a tak podobně ale těch je málo a jejich schopnosti mají kolísavou úroveň. O malé motivovanosti obyvatelstva ani nemluvě.
Souhlasím že případný konflikt zbraněmi hromadného ničení na území Evropy je jeden z možných scénářů. A už je asi jedno jestli to bude před nebo až po obsazení ČR. Takže otázka zní v jakém stavu je naše CO. Celkem dost jsem po tom pátral ale celkoví obrázek se mi sestavit nepodařilo.
Zhodnocení je tedy jasné. Pokud se to nevyřeší diplomaticky tak jsme v hajzlu.Skrýt celý příspěvekSouhlasím s Takeda, článek není vedený v duchu "zaútočit na Rusko ano či ne?", ale spíše v duchu možný ruský tah - možnosti české odpovědi. Nevidím ze strany NATO snahu intervence ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlasím s Takeda, článek není vedený v duchu "zaútočit na Rusko ano či ne?", ale spíše v duchu možný ruský tah - možnosti české odpovědi. Nevidím ze strany NATO snahu intervence na Ukrajinu, natož do Ruska. Všichni soudní lidé na obou stranách vědí, že to může skončit jadernou katastrofou a doufám, že se toho obě strany bojí. Opravdu otázka, jestli útok, nebyla položena a ani reálná politika ze strany NATO není tak vedená, viz velmi opatrná vojenská pomoc Ukrajině (dodáváno malé množství a spíše výstroj než výzbroj), aby se konflikt vojensky nevyhrocoval. Pouze se maluje obrazná červená čára v reakci na zábor Krymu. Článek je pouze pojmenování potencionálních možností. Ze strany některých přispěvatelů je pak tato argumentace ideologicky napadána, místo věcné argumentace, proč je konkrétní možnost nepravděpodobná.Skrýt celý příspěvek
Tygrholice: Dokáže Rusko obsadit Českou republiku. Za jakých podmínek? Má se Česko jak bránit? To jsou otázky z úvodu článku, které jste asi přehlédl. Autor neřeší, jestli Rusko ...Zobrazit celý příspěvek
Tygrholice: Dokáže Rusko obsadit Českou republiku. Za jakých podmínek? Má se Česko jak bránit?
To jsou otázky z úvodu článku, které jste asi přehlédl. Autor neřeší, jestli Rusko zaútočit chce nebo ne. Ani zdali by takový útok byl oprávněný. Pouze řeší, co by se dělo, kdyby zaútočilo. A co s tím. Nic víc, nic míň. Takže s tou svojí tirádou jste úplně mimo, i kdyby to všechno co říkáte byla pravda. Tento článek je spíš o nás, než o rusech.
Třeba máte pravdu o USA, EU a NATO, o tom se s Vámi nechci přít, je to Váš názor.
Ale vážně mě upřímně zajímá, kde k Vašemu přesvědčení berete podklady, zdroje, podle čeho tak soudíte?Skrýt celý příspěvekTento článek mohl sepsat pouze nemocný člověk těžce postižený rusofobií. Proč by nás Rusko mělo napadnout? Jediní, kteří mají zájem válčit a někoho napadat je USA se svým nástrojem ...Zobrazit celý příspěvek
Tento článek mohl sepsat pouze nemocný člověk těžce postižený rusofobií. Proč by nás Rusko mělo napadnout? Jediní, kteří mají zájem válčit a někoho napadat je USA se svým nástrojem NATO a se svými loutkovými režimy v rámci států EU. Myslím, že mnohem lepší než strašit hrozbou Ruska by bylo s Ruskem spolupracovat. Co bylo přislíbeno americkým prezidentem při rozpuštění Varšavské smlouvy? Že se NATO dále nebude rozšiřovat. A co se stalo, NATO je stále blíž Ruským hranicím, NATO má stále více základen kolem Ruska. Není náhodou ten agresor to NATO? Rusko není hrozba! Hrozbou je politika NATO, USA a EU. Rusko je obviňováno z anektování Krymu. Když se na to podíváme nezaujatýma očima. Krym byl vždy Ruský, v roce 1954 jej administrativně přidělil k Ukrajině Ukrajinec Chruščov. Na Krymu je většina obyvatelstva národností Ruská. Pokud by nedošlo k majdanu, byl Krym i nadále Ukrajinský. Bohužel se majdanem do čela Ukrajiny dostali extrémistické nacionální síly, které hned začali potírat vše ruské na Ukrajině, dokonce koketovaly se vstupem do NATO. V této chvíli proběhlo na Krymu referendum a to rozhodlo o tom, že obyvatelé Krymu se chtějí vrátit zpět do Ruska a ne být součástí nacionalistické banderovské Ukrajiny. Odehrálo se to na základě úplně stejného referenda jaké proběhne ve Skotsku. Ve Skotsku to možné je, na Krymu ne? Zvláštní dvojí metr. Navíc zde hrozilo vybudování další základny NATO na Krymu. A díky postupu Ruska zde lidé žijí bez bomb, které by jim tam jistě již posílala hrdinná armáda Ukrajiny, která se zmůže akorát na bombardování měst plných civilistů. Země EU podporují nepokrytě Ukrajinskou armádu, nacionalisty Pravého sektoru, vraždění na východě Ukrajiny, na druhou stranu jsou hysterické z každé podpory povstalcům na východě Ukrajiny, kteří si svou nezávislost odhlasovali také referendem stejným jaké bude ve Skotsku. Zase dvojí metr. Jediný kdo se snaží uklidnit situaci na Ukrajině, je Rusko, EU a NATO tam situaci akorát eskalují. Za to, že Rusko chce mírové řešení EU vyhlašuje nesmyslné sankce,které se akorát obrátí proti EU samotné. Není na místě strašit invazí ze strany Ruska. Je třeba říci STOP agresivní politice USA, NATO a loutkami EU. To je namístě. A ještě by mi někdo mohl vysvětlit jednu věc. Proč již téměř 1 milion Ukrajinců uteklo do Ruska? Většinou občané napadeného státu neutíkají pod ochranu agresora. Není to spíše tak, že na východě Ukrajiny zuří občanská válka a civilisté utíkají před represivní Ukrajinskou armádou a nacionalistickými a fašistickými oddíly? Než někdo začne psát takové nesmyslné články, měl by se zamyslet nad tím o co v tom konfliktu jde a měl by sundat nenávistné rusofobní brýle.Skrýt celý příspěvek
V clanku se trosku koketuje s myslenkou vyuziti pohranicnich opevneni. Domnivam se, ze dnes jsou zcela nepouzitelne. Jako ukryt mohou byt spise smrtelnou pasti vzhledem k existenci ...Zobrazit celý příspěvek
V clanku se trosku koketuje s myslenkou vyuziti pohranicnich opevneni. Domnivam se, ze dnes jsou zcela nepouzitelne. Jako ukryt mohou byt spise smrtelnou pasti vzhledem k existenci rizenych strel a presnych bomb (i blizky zasah bombou lehky pechotni bunkr vyhodi do povetri nehlede na tlakovou vlnu). Primo k boji jsou nepouzitelne, v podstate z nich lze strilet jenom z kulometu a s jejich strilnami by si zrejme poradil i bezny kanon BVP. Tezkeho opevneni je malo, je snadno viditelne a tudiz i snadno znicitelne. Jako ukryty/sklady by snad bylo mozno pouzit leda tak podzemni prostory/tunely cca 6-ti delostreleckych tvrzi ale s rizikem zavaleni vchodu pri pripadne likvidaci pozemnich bunkru tvrzi nepritelem.Skrýt celý příspěvek
Homer15612: krome toho, ze vas prispevek neni prilis srozumitelny (a ja jsem liny lustit to, cemu v nem nerozumim) mam par pripominek: - nejlepsi vojsko na svete (nacisticke ...Zobrazit celý příspěvek
Homer15612: krome toho, ze vas prispevek neni prilis srozumitelny (a ja jsem liny lustit to, cemu v nem nerozumim) mam par pripominek:
- nejlepsi vojsko na svete (nacisticke SS): Hlavni nacisticka pozemni sila byl Wermacht, nikoliv SS. Jednotky SS sice existovaly ale predstavovaly procenta, maximalne nekolik malo desitek procent sily Wermachtu (to se menilo v prubehu valky). Takze Rusove bojovali hlavne s Wermachtem.
- Rusko dnes neprejde pulku Evropy jako za 2. WW jednoduse proto, ze by to skoncilo jadernou valkou a obrovskou katastrofou bez viteze. Ze stejneho duvodu si NATO nemuze dovolit napadnout Rusko na jeho uzemi. Situace je proste radikalne odlisna od situace za 2. WW.
Ostatni jiz okomentoval petres a to velmi obecne.Skrýt celý příspěvek... a zastavili je až Američané, kteří byli donuceni zaútočit aby je zastavili (viz. Normandie). No tady se v diskuzi dovídám věci :-)). Je to tak mimo historickou realitu, že ...Zobrazit celý příspěvek
... a zastavili je až Američané, kteří byli donuceni zaútočit aby je zastavili (viz. Normandie).
No tady se v diskuzi dovídám věci :-)). Je to tak mimo historickou realitu, že nemá ani smysl s tím polemizovat.
Soudě podle obsahu článku bych k tématu očekával diskuzi, jak se s pomocí našich spojenců bránit agresi imperiálního Ruska.Skrýt celý příspěvekJe zajímavé jak všichni staví Rusko do pozice agresora. Kdyby Rusko chtělo zaútočit tak si počká až na Výsledky Ukrajinského konfliktu, který je způsoben nenávistí Ameriky vůči ...Zobrazit celý příspěvek
Je zajímavé jak všichni staví Rusko do pozice agresora. Kdyby Rusko chtělo zaútočit tak si počká až na Výsledky Ukrajinského konfliktu, který je způsoben nenávistí Ameriky vůči Rusku. Pokud by ovšem zaútočili dřív tak budou mít cestu minimálního odporu NATO je tu proto aby se navzájem chránili vetší a silnější státy a ty slabší a menší jim šli na pomoc. Už jednou Rusko ukázalo že jim nedělá problém přejít půlku Evropy a porazit nejlepší vojsko na světě (nacistické SS) a zastavili je až Američané, kteří byli donuceni zaútočit aby je zastavili (viz. Normandie). A poté dopustili aby Sovětský svaz byl v té půlce Evropy. kterou dobyli. A teď z této situace těží a poštvávají je proti Rusku prostřednictvím Ukrajinského konfliktu.Skrýt celý příspěvek
Ještě bych měl poznámku k případným VZS a AZ. Zákon by měl hodně dbát na to, že jednotky budou sloužit k boji na území ČR. Mám pocit, že novela o AZ počítá s nasazováním do ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě bych měl poznámku k případným VZS a AZ. Zákon by měl hodně dbát na to, že jednotky budou sloužit k boji na území ČR. Mám pocit, že novela o AZ počítá s nasazováním do zahraničních misí - toto dle mého názoru musí být opravdu pouze dobrovolné.Skrýt celý příspěvek
Otázka zní před kým se bránit a proti komu podnikat partyzánské akce? nebyla by Ruská akce osvobozením Moravy a Slezska od okupace Čechů a EU. Nepřidala by se část obyvatelstva k ...Zobrazit celý příspěvek
Otázka zní před kým se bránit a proti komu podnikat partyzánské akce? nebyla by Ruská akce osvobozením Moravy a Slezska od okupace Čechů a EU. Nepřidala by se část obyvatelstva k Rusům. ;-)Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...