NÁZOR: Věrohodné zdroje nejistoty

Foto: Intrnet umožňuje nebývalé sdílení informací; ilustrační foto / Public Domain
Intrnet umožňuje nebývalé sdílení informací; ilustrační foto / Public Domain.

Redakce Armádní novin oslovila Mgr. Radoslavu Schmelzovou s nelehkou otázkou, o které přemýšlime všichni: „Jak se orientovat v záplavě informací a nepodlehnout manipulaci?“ Dá se v dnešní nepřeberné záplavě informací orientovat? Pokud ano, podle jakého klíče?

Velké množství informací: nová forma cenzury

Na začátku vzniku tohoto textu byla otázka, jak se orientovat v dnešní záplavě informací a nepodlehnout při tom manipulacím.

Současná hustota všech forem sdělení v elektronických médiích je taková, že žádný aparát (instituce, odborný tisk, renomovaní kritici atp.) není schopný ji ovládat a nesmírná svoboda elektronických médií je na straně uživatele vykoupena problematickou hodnotou informací.

Umberto Eco už od 90. let upozorňuje na novou formu cenzury, kdy se k velkému množství relevantních informací přidá stejné množství informací irelevantních, a která je účinnější než ztráta svobody slova.

Informace se na nás valí v takovém množství, že máme stále menší možnost je analyzovat, tj. dát jim nějaký smysl. Zjevně potřebujeme dnes mnohem více, aby byly věci vysvětlovány, než abychom byli in-formováni.

Komu věřit?

Pokud nám někdo nabídne informace, kterým máme věřit, skoro automaticky se ptáme: „Od koho to víš?" Málokdy se však dočkáme, byť i jen trochu uspokojivé odpovědi. Jistou míru věrohodnosti sdělení by mohla poskytnout autorita osobnosti, která informaci sděluje.

Jenže jak nalézt onu věrohodnou autoritu v době, kdy si politici tvář v tvář říkají: „To není pravda," nebo přímo: „Lžete" a stanoviska odborníků se jedno od druhého liší. A těžko to může být jinak, když pouhý objem informací předem znemožňuje jejich vstřebání.

Navíc v silném významu neexistuje žádná objektivita nebo neutralita. Možná jsme i pochopili, že každá objektivita poznání je něčí objektivita a někomu slouží a proto rozvracíme „objektivní a univerzální verze světa".

Není však třeba řešit pravdivost různých pravd, ale vědět, do jakých kontextů patří, že za nimi mohou být mediální aparáty, různé formy moci, metody ideologie a technologie. Nad každou zaručenou pravdou kolující online se vznáší strašidlo dezinformace a každé spolehlivé doporučení ve svém stínu může skrývat podvod. Například věrohodně vypadající statistické informace jsou snadno a často dezinterpretovány veřejností, politiky, novináři, ale také vědci.

Na straně proroků zkázy

V jaké jsme situaci, ozřejmuje Zygmunt Bauman v knize Toto není deník:

„Americký federální dluh v současné době roste o 4 miliardy dolarů denně. ... Tento dluh bude muset někdo zaplatit, ledaže by vypukla světová válka nebo by Zemi z oběžné dráhy vyrazil obrovský meteorit. (...) Loni na Vánoce (2012 pozn. aut.) dostali američtí kupující a prodávající dárek v podobě 858 miliard dolarů v daňových škrtech pro bohaté. Tehdy byl pokořen další rekord, to když se vládě George W. Bushe podařilo dát dohromady pouze 700 miliard na záchranu amerického bankovního systému před volným pádem. (...) Já ale samozřejmě nejsem žádný ekonomický expert, a tak se o radu musím obracet na ty, kdo o sobě tvrdí, že jsou, a ostatní k nim tak také přistupují."

Následují citace dvou odborníků, z nichž jeden tvrdí, že Americké ministerstvo financí může dluhy splatit tím, že si vytiskne tolik dolarů, kolik bude chtít. Další je přesvědčen, bude-li americká vláda pokračovat ve své současné politice, stáhne americkou měnu na úroveň prázdných slibů. Bauman pokračuje: „Komu mám tedy věřit? A kdo jsem, abych rozhodoval o něčí ekonomické věrohodnosti. (...) Věřím ale Hansi Jonasovi a tomu co píše o „etice v dobách nejistoty": pokud někteří lidé předvídají katastrofu a jiní jejich předpověď popírají, je bezpečnější postavit se na stranu proroků zkázy..."

Myslím, že v souladu s tím, co bylo výše napsáno, je opravdu jen na nás, jaké informace si vybereme, čili kterým informacím budeme „věřit" v závislosti na námi uznávaných hodnotách, a je to tak s vysokou pravděpodobností správně.

Většinou najdeme i nějaké pro nás věrohodné zdroje, neboť ty inklinují k explicitnímu uvádění svých zdrojů, a naši volbu potvrdí. Nezávislé zdroje by neměly mít zájem na tématu, který by mohl být v konfliktu s cílem pravdivě a nezaujatě informovat.

Kdo, o čem, kde, kdy a proč?

Pokud jde o  vyvrácení informací, situace se podstatně zkomplikuje, protože i systém dvou a více různých zdrojů je problematický, neboť zprávy se často přebírají a většinou, jak je na Internetu „dobrým zvykem", bez jakékoliv kontroly.

Při analýze stránek je doporučováno položit si pět otázek: KDO je autor? O ČEM píše? KDE, na čí adrese je sdělení vystaveno? KDY bylo sdělení vystaveno? PROČ, co může být cílem vystavení? Na stejné internetové síti lze nalézt i podrobné a věcné návody, jak relevantní informace hledat.

A co jsem myslela tou „závislostí na našich hodnotách", tak třeba toto: jazyk, v němž se objevují slova jako vlastenectví, zrada, oběti, mučednictví či hrdinství, signalizuje, že demokracie končí, nastává válka a smrt.

A až budeme hledat komu „fandit", zda USA či Rusku, neříkejme, že jsme nebyli varováni: „Pokud někteří lidé předvídají katastrofu a jiní jejich předpověď popírají, je bezpečnější postavit se na stranu proroků zkázy..."

Mgr. Radoslava Schmelzová Vystudovala dějiny uměnía péči o kulturní dědictví na Ostravské univerzitě v Ostravě, a teorii a historii designu a nových médií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Nahlásit chybu v článku


Související články

NÁZOR: Válka s humorem není směšná

Po útoku na francouzskou redakci Charlie Hebdo přetiskly Armádní noviny jednu z karikatur Mohameda ...

NÁZOR: Evropa - pštros s hlavou v pouštním písku

Po teroristických útocích ve Francii následovaly spontánní i organizované jak projevy solidarity s ...

REPORTÁŽ: Bezpečnost budoucnosti – budoucnost bezpečí

Dne 17. února 2015 proběhla v Poslanecké sněmovně jednodenní konference na výše jmenované téma. Není ...

Batalión Azov očami z vnútra. Rozhovor so slovenským dobrovoľníkom

Vojenský blog ON WAR|ON PEACE přinesl zajímavý rozhovor se slovenským občanem, který bojuje na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • mates
    18:37 02.03.2015

    pajo : Naprostý souhlas. Jenom jsem trochu skeptik. Velká část našich spoluobčanů nechce nad ničím moc přemýšlet. V každé generaci a společnosti se najdou ti zvídaví a ti co ...Zobrazit celý příspěvek

    pajo :

    Naprostý souhlas. Jenom jsem trochu skeptik. Velká část našich spoluobčanů nechce nad ničím moc přemýšlet. V každé generaci a společnosti se najdou ti zvídaví a ti co je jim všechno jedno. Pro ně potom platí, že myšlení a učení „bolí“ a není cool. Lepší je jednoduchá zábava, reality show a hlavně být trendy nebo jak se to nazývá. Tahle instantní doba tomu nahrává. Chcete skvělý zážitek ? Vysypte vybraný zážitek ze sáčku, zalijte teplou nebo studenou vodou, zamíchejte, vypijte a podle zvoleného druhu emocí chvíli jásejte, buďte šokovaní nebo zděšeni ! Potom zapomeňte a pořiďte si jiný. Forma přednější obsahu. A potom stačí, když bulvár či polobulvár anebo rádoby serózní zdroj vyřkne nějakou „absolutní pravdu“ a plno lidí tomu věří. Doufám, že se mýlím, ale lepší to asi v budoucnu nebudeSkrýt celý příspěvek

  • absinth
    17:51 02.03.2015

    No a pre mňa je "na každém šprochu pravdy trochu" alebo "pravda je vždy někdy uprostřed" viac použiteľné ako „Pokud někteří lidé předvídají katastrofu a jiní jejich předpověď ...Zobrazit celý příspěvek

    No a pre mňa je "na každém šprochu pravdy trochu" alebo "pravda je vždy někdy uprostřed" viac použiteľné ako „Pokud někteří lidé předvídají katastrofu a jiní jejich předpověď popírají, je bezpečnější postavit se na stranu proroků zkázy...", lebo tie prvé podporujú aspoň trochu rôzne pohľady a motivujú sa nad tým zamyslieť, vyhľadať si viac a pod., na rozdiel od slepej vieri na základe strachu z "čo ak?".

    No prognóz o konci sveta vplyvom kadečoho (dúfam, že je jasné, že som to vybral ako príklad extrémnej katastrofy) bolo už dosť. Asi to také jednoduché nebude...to by sme asi o hocikom mohli povedať, že má jadrové zbrane a treba to riešiť, stačí keď to začne tvrdiť niekto vierohodnejší, však? Pre mňa osobne to je úplne nepoužiteľná prázdna fráza...je možné, že som to nepochopil, ale bez kritického myslenia je to proste pre mňa len prázdny žvást a ak o danom probléme nič neviem, tak to si potom fakt môžem vybrať kľudne aj na základe sympatií a nič to na tom nezmení, že to je proste hop alebo trop, buď sa trafím alebo nie.

    So zvyškom súhlasím, veľa info, často neúplných, nejasné zdroje, často skrytá motivácia toho kto info podáva/šíri, či dokonca akú časť sveta "vidí" (t.j. jeho rozhľad, čo na neho vplýva atď. atď.). Kritické myslenie vyžaduje značné prostriedky okrem genetických predpokladov (napr. štruktúra mozgu, IQ a pod.) aj čas, energiu a v dnešnej dobe externú pamäť a čas a čas a treba i do roboty chodiť a aby človek nakoniec aj trochu žil...Riešenie na to neexistuje, jediné čo je isté je, že zajtra budeme vedieť viac (a v podstate ani to, však pán Alzhaimer?).

    V dnešnej dobe to je jedna katastrofa aj preto, že správy šíria novinári, ktorí o problematike často nevedia ani povrchne, veď ten potom nevie položiť správnu otázku.... Čo čakáte od štátu, kde je povolené klamať a zavádzať? (a to reklama, či rôzne pofidérne ezoterické obchodíky a vydavateľstvá sú len jednou z chabích daní za "slobodu" prejavu, čo ma ale fascinuje, keď tieto bludy sa prezentujú už nie len na discovery channel, ale dokonca prerazia často aj napr. do hlavných správ, no čo mám od takéhoto systému čakať, keď od takýchto triviálnych vecí prejdem až k politickým klamstvám a polopravdám?).Skrýt celý příspěvek

  • Left
    17:19 02.03.2015

    Také se domnívám, že teorie "na každém šprochu pravdy trochu" nebo "pravda je vždy někdy uprostřed" nejsou zrovna neprůstřelné. Prostě proto, že někdy na nějakém argumentu nebo ...Zobrazit celý příspěvek

    Také se domnívám, že teorie "na každém šprochu pravdy trochu" nebo "pravda je vždy někdy uprostřed" nejsou zrovna neprůstřelné. Prostě proto, že někdy na nějakém argumentu nebo tvrzení není pravdy vůbec nic.

    To pajo: 100% souhlasSkrýt celý příspěvek

  • pajo
    17:09 02.03.2015

    "Education is the most powerful weapon which you can use to change the world." --Nelson Mandela Volny preklad: "Vzdelanie je najsilnejsia zbran, ktoru mozete pouzit na zmenu ...Zobrazit celý příspěvek

    "Education is the most powerful weapon which you can use to change
    the world."
    --Nelson Mandela
    Volny preklad: "Vzdelanie je najsilnejsia zbran, ktoru mozete pouzit na zmenu sveta".
    Moj nazor je, ze len ak ludia budu vzdelany, je sanca, ze budu vediet vyhodnotit velke mnozstvo casto protichodnych informacii, posudit ich vzajomnu suvislost (napr. korelacia vs. kauzalita) a utvorit si vlastny nazor. V opacnom pripade vacsinov nasleduje jedna z moznosti:
    1) ludia zacnu dany problem ignorovat a rezignuju (napr. prestanu sa zaujimat o politiku, nejdu k volbam ...)
    2) vyberu si na zaklade emocii ci sympatii bez ohladu na fakty
    V oboch pripadoch je to pre demokraciu nebezpecne.Skrýt celý příspěvek

  • mu7705
    16:23 02.03.2015

    Článek je dobrý. To přehlcení informacemi je zajímavé a reálné. Osobně se omezuji při diskusích, protože jsem postupně zjistil, že někteří lidé už v tom mají jasno a vše Ruské nebo ...Zobrazit celý příspěvek

    Článek je dobrý. To přehlcení informacemi je zajímavé a reálné. Osobně se omezuji při diskusích, protože jsem postupně zjistil, že někteří lidé už v tom mají jasno a vše Ruské nebo vše Americké je špatné a fakticky jde o monolog. Fascinuje mne zaujetí těchto lidí v tom, že když se jim to líbí a hodí do krámu, tak je to automaticky pravda a všechno ostatní je mediální žumpa a propaganda. Logika rozhodování je pak založena na tom, že když to tak chápu já, tak to je přeci pravda jediná, čistá a univerzální.
    Jeden z významných teologů kdysi řekl, že se během svého života již vytvořil teorii, že čím agresivněji někdo brání své pravdy, tím méně ví, jak a proč k nim došel. V poslední době vidím, že to neplatí jen v teologii, ale prakticky ve všem.Skrýt celý příspěvek

  • Lopoz
    16:15 02.03.2015

    On je spíš problém že si informace neověřují ani novináří. V praxi to tak funguje tak že si český novinář přečte nějaký oficiální článek na Reuters, AP a podobně, přepíše to ...Zobrazit celý příspěvek

    On je spíš problém že si informace neověřují ani novináří. V praxi to tak funguje tak že si český novinář přečte nějaký oficiální článek na Reuters, AP a podobně, přepíše to vlastními slovy a o žádné ověření už se nestará a bere tyto zdroje jako zdroje svaté pravdy.Skrýt celý příspěvek

  • Blake
    14:49 02.03.2015

    Firefighter, verzia "na každém šprochu pravdy trochu" má jednu zásadnú chybu, mimochodom v článku popísanú - že ak je na tom, čo niekto povie pravdy len trochu, znamená to, že ak ...Zobrazit celý příspěvek

    Firefighter, verzia "na každém šprochu pravdy trochu" má jednu zásadnú chybu, mimochodom v článku popísanú - že ak je na tom, čo niekto povie pravdy len trochu, znamená to, že ak aj neklame, tak minimálne zavádza.

    Samozrejme, vládni predstavitelia nikdy nebudú hovoriť celú pravdu, rozdiel však je, či to robia v záujme ochrany obyvateľstva, napríklad za účelom zabránenia celoštátnej panike, alebo za účelom udržania sa pri moci, alebo inými osobnými záujmami.

    Podľa mňa je najpodstatnejší problém práve to, že ľudia nemajú intelekt, čas a chuť sa vôbec zamyslieť nad tým, čo im je podávané a miesto toho, aby informácie brali ako možnú pravdu obvykle vezmú za pravdu to, čo príde prvé, alebo sa pridajú na nejakú stranu na základe sympatií ľudí v ich okolí - ak hlúpy chlapec vyrasie v prevažne pravoslávnej obci na východe Slovenska, je len prirodzené, že sa z neho stane homofóbny rusofil. Slová homofóbny rusofil samozrejme berte s rezervou, ide o princíp.

    A čo je najhoršie, mnoho informácií na internete sú práve od takýchto ľudí, ktorí z toho, či onoho dôvodu preberú ideológiu, či názor nejakej strany, pričom pravda obvykle nie je ani na jednej.

    A tu sa dostávame k spomenutému konceptu „objektivní a univerzální verze světa". Práve jednoduchším ľuďom stačí, že tá, či oná "pravda" je v súlade so svetlou budúcnosťou niekoho niekde. Je totiž omnoho jednoduchšie ukázať prstom a povedať "to sú tí zlí" a veriť jednej z "právd" iných strán, než sa zamyslieť nad každým krokom každej strany. Potom by totiž musel tento jednoduchý človek viniť všetky strany a ostal by sám. A na to je príliš jednoduchý.

    Ľud potrebuje niečomu veriť. Kým budú existovať strany (nie politické, myslím všeobecne geopolitické entity, štáty, únie, aliancie) a kým budú vodcovia týchto strán presvedčení, že ich strana je tá pravá, budú ľud presvedčovať o pravde svojej strany a druhá strana to bude paľbu opätovať.

    Problém je, že sme v stave, kedy toto robí vačšina vodcov strán a ani jeden si nedovolí s tým prestať zo strachu, že ich druhá strana ľahko prevalcuje. To isté, ako nuclear standoff.

    Ak má nastať zmena, musí prísť od ľudí, od rusofilov, ktorí hlásajú, že američania chcú vládnuť svetu cez oko kamery a naopak, od rusofóbov, ktorí hlásajú, že ruská mentalita je nepriateľom civilizovaného sveta.

    Rozdiely medzi ľuďmi vždy medzi jednoduchými vyvolávali pohoršenie, znechutenie, cez to strach a cez strach agresivitu. Kým sa budú ľudia pridávať na strany, budú mať nepriateľov. Kým budú strany, na ktoré sa môžu pridať, pridajú sa. Jednoduchí ľudia žiaľ nevymiznú. Minimálne nie bez ľudského zásahu, ale to je už na inú debatu, ktorá na AN nepatrí.

    Jediná vec, ktorú môžme teraz robiť je písať takéto články, šíriť osvetu, zamerať sa hlavne na vzdelanie, podporu intelektuálov, z ktorých sa kvôli intelekt potlačujúcim podmienkam stanú rovnakí prisluhovači nejakej strany, ako tí jednoduchí.
    Nesnažiť sa násilne umlčať ľudí, ktorí podľahli propagande, pretože tým by sme sa automaticky stali stranou, nepriateľom, dôvodom, aby jednoduchí chlapci bránili niekoho, kto im dal imaginárne hodnoty.

    Odporúčam všetkým diskutujúcim sa zamyslieť, než sa pridajú na nejakú stranu. Nepridať sa znamená pre jednotlivca ťažký život, kriminál, vyhnanstvo, smrť, podľa toho kde. Pre masy to znamená nádej postaviť znovu o kus lepší systém, než majú tí, ktorí sa pridali.

    Tu ma znova možno niekto nazve padnutým z marsu, pretože nehovorím o okamžitom riešení, ktoré oni, tí jednoduchí tak potrebujú počuť - to, ktoré im dá jedna zo strán.Skrýt celý příspěvek

  • Firefighter
    13:56 02.03.2015

    Tak za tenhle článek strčím ruku do ohně. Neskutečně dobře popsaná skutečnost. Mě dělá obrovský problém vyselektovat fakta z různých proudů. Ještě pracuji s verzí že na každém ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak za tenhle článek strčím ruku do ohně. Neskutečně dobře popsaná skutečnost. Mě dělá obrovský problém vyselektovat fakta z různých proudů. Ještě pracuji s verzí že na každém šprochu pravdy trochu. Jenže se obávám, že spousta čítajících nemá na ověřování zdrojů a faktů čas/chuť/intelekt.
    Úroveň novin se pozná jednak podle úrovně článků, ale také podle úrovně diskuse v nich vedených.
    Mě se nejlépe osvědčili www.blisty.cz... . Nejedná se o klasické zpravodajství, ale o informační server s přispěvateli, kteří to dělají bez nároku na honorář. Navíc podkládají články většinou dostatečným množstvím odkazů.
    Jinak rád čtu ATM, www.armadninoviny.cz... a www.osel.cz... . Nárazově pak ostatní servery a jiné publikace.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 3