Nedôvera k zbrani aj náboju – India vymieňa INSAS a kupuje odstreľovacie pušky

Nedôvera k zbrani aj náboju – India vymieňa INSAS a kupuje odstreľovacie pušky

Po 20 rokoch od zavedenia do výzbroje sa indické ozbrojené sily zbavujú domácej útočnej pušky INSAS kalibru 5,56×45 mm NATO. Povesť zbrane utrpela tým, že bola prijatá do výzbroje napriek nedostatkom a hneď bola aj bojovo nasadená v kargilskej vojne. Jej konštruktéri tak nemali možnosť odstraňovať chyby až v priebehu sériovej výroby.

Kargilská vojna prebiehala vo vysokohorskom teréne s nízkymi teplotami a potrebou intenzívne strieľať aj na väčšie vzdialenosti, teda v podmienkach, ktoré puške INSAS vyhovovali najmenej. Problémy spôsobovala  automatika zbrane, najmä pri nastavení do režimu pre streľbu dávkou 3 ranami. Zbraň mohla vystreliť 4 rany alebo začala strieľať automaticky, čo sa stávalo aj pri jej páde. Opakom boli prípady kedy sa zbraň zasekávala pričom dochádzalo aj k poškodeniu jej funkčných častí najmä pri dlhotrvajúcej streľbe v automatickom režime. Puška po údržbe mohla sprejovať zbrojný olej na operátora, čo viedlo k zraneniam aj pri výcviku. Automatika zbrane je určitým hybridom, v ktorom sú skombinované prvky pušky Ak-47 (dlhý zdvih piestu), FN FAL (plynový regulátor), prípadne aj HK33 (napínacia páka).  

Prejavila sa nižšia kvalita materiálu použitého na výrobu kovových aj plastových dielov zbrane. Najkritickejšia bola situácia s priesvitnými plastovými zásobníkmi (podľa vzoru rakúskej AUG), ktoré najmä pri nižších teplotách boli veľmi krehké. Vojaci sa podľa možnosti snažili INSAS pred bojom predhrievať kvôli obavám z funkčnosti automatiky zbrane a prasknutia zásobníkov. Degradovali aj plasty použité na výrobu pažby a predpažbia (ako pri izraelskej IMI Galil). Jeden z indických vojenských analytikov, ktorý sa v 90. rokoch podieľal na testovaní INSAS-u v tejto súvislosti zmieňuje aj ich „smiešnu farbu“, čo by bol najmenší nedostatok.

Celá anabáza pušky INSAS totiž nebola veselá pre minimálne 43 nepálskych vojakov, ktorí padli v boji s maoistickou gerilou vyzbrojenou puškami Ak-47/Type 56 a G3. Za hlavného vinníka bola označená výhodne nakúpená puška INSAS, ktorá sa v priebehu 10 hodinového boja prejavila ako nespoľahlivá a nepálske velenie ju označilo slovom „substandard“. Vtedy ešte vydala indická ambasáda prehlásenie, v ktorom toto odmietla a vinu zvalila na nevhodné používanie a údržbu pušky nepálskou armádou, ktorej ponúkla pomoc pri výcviku. Neskôr sa ale tento prípad, v ktorom figurovali zahraniční vojaci v Indii používal ako klasická ukážka toho,  prečo je potrebné INSAS vymeniť.


INSAS; větší foto / Saurabh1212, CC BY-SA 3.0

Puška má tiež v porovnaní s modernými karabínami pomerne veľkú dĺžku (960mm bez bajonetu) aj hmotnosť (4,15kg bez zásobníka) čo zvyšuje námahu strelca pri dlhotrvajúcich presunoch a trochu aj eliminuje výhodu ľahšej munície 5,56×45 mm NATO. V Indii sa tieto rozmery ale nevnímajú jednoznačne negatívne, niektoré zadávané parametre pri vývoji pušky INSAS mali zdanlivo skôr „prehliadkový“ charakter. Mali umožniť precvičovať s ňou prvky pri prezentáciách armády na verejnosti. Rozmery zbrane ale prispievajú aj k  presnej streľbe na vzdialenosť jej maximálneho účinného dostrelu do 400 metrov. Okrem toho sú považované za výhodu pre prípad použitia zbrane v boji zblízka (rozmery sú veľmi podobné pakistanskej puške G3). Prispeli k tomu ťažko overiteľné a niekedy aj uveriteľné legendy napríklad o záverečnej fáze bitky o Tiger Hill, ktoré potom našli odraz v indickej filmovej tvorbe.

Pod vrcholom najdôležitejšej kóty kargilskej vojny v nadmorskej výške 5062 metrov malo dôjsť k boju zblízka, pri ktorom padlo minimálne 5 indických a 10 pakistanských vojakov. Zdrojom týchto legiend sú aj citácie k udeleniu najvyššieho indického vyznamenania Param Vir Chakra. Granátnik Yogendar Singh Yadav prežil bitku o Tiger Hill aj keď bol 14 alebo 15 krát postrelený, vyznamenanie bolo pôvodne omylom posmrtne udelené jeho menovcovi. Podobne strelec Sanjay Kumar mal v boji zblízka zabiť troch pakistanských vojakov na kóte 4875 a potom ešte napriek strelným zraneniam ukoristenou zbraňou vyradiť druhý bunker.   


Útok na Tiger Hill během Kárgilské války

Nedôvera k puške INSAS sa v Indii preniesla aj na použitý náboj 5,56×45mm NATO, ktorý čelí kritike aj v zahraničí. USA sa pokúsili zlepšiť jeho vlastnosti zavedením modifikácie M855A1 EPR a priebežne sa experimentovalo s inou muníciou ako 6,8mm Remington SPC, 6,5mm Grendel,  aktuálne 0.300 Blackout.

Indovia uvádzajú časté prípady, kedy zasiahnutý militant úspešne opätoval paľbu, prípadne dohodil indických vojakov granátom. Vznikla tak nespokojnosť s terminálnym účinkom náboja 5,56×45 mm NATO. Naopak pri použití nábojov 7,62×39mm dochádzalo k okamžitému zneschopneniu protivníka. Tiež sa prejavoval problém zasiahnuť nábojom 5,56×45 mm NATO cieľ za prekážkou, predovšetkým pri bojoch vo vegetácii a v zastavaných oblastiach. Preto jednotky CRPF (Central Reserve Police Force – indické polovojenské policajné sily nasadzované v nepokojných oblastiach,  proti CRPF smeroval februárový samovražedný útok v okrese Pulwama) už v novembri 2014 uprednostnili AK-47, prípadne X-95.

Asi 100 000 pušiek AK-47/AKM India nakúpila súbežne s vývojom pušky INSAS v 90. rokoch pretože potrebovala nahradiť aj opakovaciu pušku Lee-Enfield. X-95 je v podstate moderná izraelská puška Tavor TAR-21 kalibru 5,56×45 mm NATO, ale podľa indických zdrojov aj jednotky, ktoré ju majú k dispozícii si berú do reálnych bojových akcií AK-47 prinajmenšom ako podpornú a záložnú zbraň. To zrejme nakoniec ovplyvnilo aj konečný výber nových zbraní pre indické ozbrojené sily.

Dlho sa predpokladalo, že India si vyberie modernú pušku kalibru 7,62×51 mm NATO v počte 550 000 kusov, čím by sa vrátila k používaniu munície svojej predchádzajúcej štandardnej pušky L1A1 (resp. SLR verzia FN FAL), ktorú INSAS nahradil. Takýchto zbraní ale nakoniec bude v prvej fáze menej než 10%.  

Chronologicky vzaté India najprv vyhlásila urgentnú operačnú potrebu na nákup 72 400 pušiek kalibru 7,62×51mm NATO a 93 850 pušiek kalibru 5,56×45 mm NATO a potom sa dohodla na licenčnej výrobe prinajmenšom 750 000 pušiek kalibru 7,62×39 mm.


SIG-716 Patrol G2; větší foto / Sig Sauer

V Indii teda uspela SIG-716 Patrol G2 kalibru 7,62×51mm, ktorá bude vyrobená v USA. O puške Sig Sauer 716 G2 DMR (Designed Marksman Rifle) v kombinácii s optikou firmy Meopta uvažovala aj česká armáda ako o zámene za odstreľovaciu pušku Dragunov SVD, zbraň ale neprešla testami.

Zo Spojených arabských emirátov pochádza puška CAR 816, ktorá bola vybraná ako zástupca kalibru 5,56×45 mm. Je založená na konštrukčnej schéme zbraní typu AR-15, prejavuje sa ale pozoruhodnou spoľahlivosťou aj pri záťažových testoch vo vode, bahne alebo piesku. Prispieva k tomu použitie nastaviteľného plynového regulátora, ktorý má tri polohy. Prvá je určená pre normálne podmienky, druhá pre prípad znečistenia zbrane, nepriaznivých poveternostných podmienok alebo nízko výkonnej munície a tretia pre streľbu s tlmičom zvuku. Režim streľby je len jednotlivými ranami alebo dávkou.

Treba dodať, že India v súvislosti s výrobou INSASU naladila sériovú výrobu munície 5,56×45 mm NATO, ktorej má značné zásoby. Okrem toho pre problémy s domácou puškou v uplynulom období nakúpila najmä pre rôzne špeciálne jednotky takmer všetko, čo bolo k dispozícii. Okrem vyššie spomínaného izraelského Tavoru aj americké M4A1, rakúske AUG, švajčiarske  SIG SG 550, belgické FN SCAR a FN F2000.

Hlavnou zbraňou indických ozbrojených síl sa však stane licenčne vyrábaná ruská útočná puška AK-203 kalibru 7,62×39 mm. Spoločný podnik Indo-Russian Rifles Private Limited stavia továreň v meste Korwa, okres Amethi v štáte Uttarpradéš, kde už sídli zbrojný priemysel. V prvej fáze sa objednalo 750 000 kusov ale celková potreba sa odhaduje až na 2-3 milióny, pričom India by pušku perspektívne aj rada vyvážala minimálne do spriatelených susedných štátov.


AK-203

Puška AK-203 vznikla zo série pušiek AK-100. Hlavné zmeny nastali v oblasti ergonómie a pridaním moderných rozhraní pre príslušenstvo. Ide o nabok skladanú pažbu so štyrmi nastaviteľnými polohami, ktorá je dosť pevná na to, aby sa dala použiť v kombinácii so 40mm granátometom alebo v boji zblízka. Ergonomická je aj pištoľová rukoväť vyrobená z polymérov, podobne ako predpažbie s lištami Picatinny. Použitý je predĺžený tlmič demaskujúceho záblesku pri výstrele tvaru birdcage (vtáčia klietka), ktorý čiastočne slúži aj ako kompenzátor. Na zbraň je možné nasadiť aj tlmič zvuku optimalizovaný pre nadzvukovú muníciu. Puška je o niečo ťažšia ako do ruskej armády zavádzané AK-12 a AK-15, ale je aj lacnejšia.

Pôvodne sa pritom uvažovalo o zavedení pušky AK-103, ktorú už v Rusku v určitom množstve nakúpila (licenčne ju vyrába Venezuela). India by tým reagovala aj na krok Pakistanu, ktorý podľa amerických zdrojov obstaral 140 000 pušiek Ak-103. Doplnil nimi pôvodnú zostavu zbraní - čínsku Type 56 v kombinácii s v Pakistane vyrábanou puškou G3 a samopalom MP-5.

Okrem súbežného zavedenia naraz troch útočným pušiek nakupuje India aj väčší počet pušiek odstreľovacích. Nimi chce na línii kontroly, ktorá rozdeľuje nepokojnú oblasť Džammú a Kašmír nahradiť SVD Dragunov kalibru 7,62×54R mm. Ruská puška je síce spoľahlivá, ale podľa indického velenia morálne zastarala. Podnetom na jej výmenu je úspešná činnosť pakistanských sniperov. Malo by jej zabrániť 5719 nových odstreľovacích pušiek Barrett M95 kalibru .50 BMG (12.7×99 mm) a Beretta Scorpio TGT kalibru .338 Lapua Magnum. Pomer v akom počte boli nakúpené nie je spoľahlivo známy, rozhodnutie o ich obstaraní v rámci urgentnej operačnej potreby bolo oznámené 4 dni po samovražednom útoku na CRPF v Pulwame.


Barrett M95; větší foto / Barrett


Beretta Scorpio TGT; větší foto / VICTRIX-ARMAMENTS

Barrett M95 je opakovacia puška systému bullpup so zásobníkom na 5 nábojov .50 BMG. Bez optiky váži 10,7 kg a jej dĺžka je len 115 cm. Účinný dostrel je 1800 m. Bola určená pre program XM107, ktorým však bola zavedená samonabíjacia puška Barrett M82.

Beretta Scorpio TGT (pôvodne Victrix Armaments Minerva Tactical Scorpio TGT do akvizície zbrojovky firmou Beretta v roku 2017) je modernou ale aj pomerne drahou opakovacou puškou kalibru .338 Lapua Magnum.  

K odstreľovacím puškám sa nakúpi 10,2 milióna nábojov, v rámci transferu technológií sa začne s licenčnou výrobou 5 miliónov kusov munície .338 Lapua Magnum v Indii.

Pakistan vyrába vyhovujúce samonabíjacie pušky kalibru 7,62×51 NATO DMR Mk1 a sniperskú PSR 90, ale vlastní aj opakovačky firmy Accuracy International či rakúsky Steyr SSG 69. Vo výzbroji je tiež americká puška Barrett M82 kalibru .50 BMG.

Po obidvoch stranách línie kontroly v regióne Džammú a Kašmír sa tak objavil komplex streleckej výzbroje  a príslušnej munície, ktorá trochu pripomína napríklad aj skladbu výzbroje OS SR. Preto bude zaujímavé ako to ovplyvní charakter a výsledky bojovej činnosti nízkej intenzity, ku ktorej tam pravidelne dochádza.

Podľa hovorkyne MO SR D. Capákovej:

„Ozbrojené sily SR používajú nasledovné útočné, odstreľovacie pušky:

  • Samopal vz. 58 v rôznych modifikáciách (7,62 mm), Samopal vz. 61 (7,65mm), Samopal vz. 24 OCP 70 (7,62 mm), Samopal Heckler and Koch UMP, Samopal KK MPI-69 (5,6×15mmR), M4, M4A1, CZ 805 BREN A1, HK 416.
  • Odstreľovacie pušky 7,62 mm SVD v rôznych modifikáciách, AWM 338, AWMP 308, AW 50-F, 12,7 mm vz.96 Falcon, HK417, M107, M110.“

Zdroj: Soldier Systems, M4 Carabine

 

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • dexnom
    02:14 22.05.2019

    jedna vec je munice, druha je body armor na ktery tu vsichni zapominate. jde to rychle dopredu a Level III a IV uz nevazi co driv. Level III+ naprosto v pohode zastavi 5,56 pri nekolikanasobnem zasahu. Level IV uz tak lehky neni, taky je drazsi, ale zastavi nekolikanasobny zasah 7,62x63 pri vaze necelych 4kg.
    Z tohoto pohledu je veskera munice 5,56 naprosto k nicemu, pokud nejdete proti krovakum v bananovejch sukynkach.

    • dexnom
      02:16 22.05.2019

      jeste dodatek ze ta IV je proti 7,62x63 AP

    • Scotty
      06:44 22.05.2019

      Balistický plát Level III ovšem zastaví i 7.62x39. Takže v tomhle ohledu jsou na tom obě ráže úplně stejně.

      • dexnom
        19:33 22.05.2019

        proti vyspelemu protivnikovi podle me minimalne 7,62x51, coz je nakonec i munice pouzivana americanama, v ramci modernich platu si myslim ze jedina pouzitelna je M993

  • Slavoslav
    08:22 21.05.2019

    toto, USA tam isli pri vybere nového kalibru z extremu do extremu ked najskôr zvolili 308 win a potom 223 rem. Taka 7,62x39 mi pride ako lepsi kompromis a to je tam ten vyvoj v podstate neexistujuci. A osobne by som preferoval nieco v kalibry 6,5-7 mm

  • xstandis
    21:07 20.05.2019

    Stale se ukazuje, ze idealni raze neexistuje. V horskem terenu, ktery neni prilis zarostly vegetaci a kde se strili na vetsi vzdalenosti, bude mit rozhodne navrch kalibr 7,62. At uz v provedeni 7,62x51 ci 7,62x39. Na kratsi vzdalenosti a nekryte cile je ucinnejsi zase mikrorazove strelivo. Je treba si zaroven uvedomit, ze soucasny vyvoj streleckych zbrani je na vrcholu sve staleti trvajici evoluce. Rotacni zavornik+odber plynu z hlavne+naboj stredni balisticke vykonnosti = rovnovaha palebne sily, mobility, ergonomie, ekonomie vyroby a spolehlivosti. Experimenty z poslednich let dokazuji, ze narust palebne sily jde na ukor ekonomie vyroby a spolehlivosti. Uvidime jak se v budoucnu prosadi strelivo s plastovou nabojnici...

    • GlobeElement
      09:19 21.05.2019

      Ovšem to platí obecně, že neexistuje univerzální ideální řešení a vždy je vše věcí kompromisu.
      Na ráži 5,54 přešli i Rusové, i když i tam probíhají debaty, co je lepší.
      Menší ráže znamená více nábojů, přesnější střelbu, větší ranivý účinek. Voják se méně namáhá, více toho unese.
      Větší ráže znamená stabilnější projektil. Navíc se náboje liší délkou, tvarem, hmotností prachová nálože a já nevím, čím vším.

      Ale to samé v bledě modrém u stíhaček - je lepší jeden motor, nebo dva? U tanků - je lepší větší pancíř za cenu větší hmotnosti, nebo slabší pancíř a díky tomu menší a pohyblivější tank? A tak dál, úplně u všeho, i u blbých uniforem, je lepší tahle nebo tam ta - a co když prší a co když je písečná bouře a co když praží slunce?

      V té slavné válce ve Vietnamu, kde proti sobě stály dvě různé zbraně, měli američtí vojáci navrch v boji na větší dálku, ale vietnamští v boji na malou vzdálenost. Tak jaká zbraň byla lepší?

    • karloscz
      10:28 21.05.2019

      Spojovat do jedné věty 7,62x51 a 7,62x39 je jako říct, že jeseter a lín jsou v podstatě to samo, jsou to ryby (7,62). Naprostá blbost. Bohužel, 223R právě na takovém terénu nad 7,62x39 vede z hlediska balistiky na celé čáře. Ze všech parametrů náboje uvedu dva hlavní - energii a drop střely na 500m -

      7,62x39, 123 gr. střela .... 470J, propad 2,45m
      5,56x45, 77 gr. střela .... 526J, propad 1,36m

      Plošší balistika, lepší energie, vyšší přesnost - já mám za sebe vybráno, pokud bych měl volit pouze mezi těmito dvěma náboji. Jak ale dokáže schopností náboje využít zbraň, která ho střílí, to je přátelé úplně jiná věc. Trend směřující ke krátké hlavni ten náboj kriplí. Všem teoretikům bych doporučil, vemte si kulovnici CZ 527 v obou rážích a vyzkoušejte na vlastní očička a ručičky. Pak pochopíte, proč se 223R tak dlouho drží naživu.

      • Slavoslav
        10:46 21.05.2019

        tak 223 rem je na strelbu nepochybne pohodlnejsia a najmä neskuseny strelec z nej nastriela lepsie. Inak ohladom energie, mne sa viac osvedcilo z hladiska ranivosti a zastavovacieho ucinku (zver) ked je jej nositelom viac hmotnost ako rychlost no je to len moje hrube zovseobecnenie. Ked mas tu energiu ulozenu najmä v rychlosti musis mat velmi dobre vybalancovane vlastnosti strely, aby ju dokazali vyuzit a pretoavit do dobrého zastavovacieho ucinku co sa zvycajne rovna draha strela

        • karloscz
          11:43 21.05.2019

          JJ, pravda, takové knedlíky z 9,3 x 74R jsou dle spousty lidí (včetně mého dědy) super. Já to nestřílel, než jsem dorostl, tak děda to svoje Brno prodal. nicméně lov a armáda jsou dost odlišné věci. Obecně trefit cíl je důležitější než ho přímo zabít. Je to na delší debatu, ale ze sta výstřelů je lepší třikrát trefit se zraněním než jednou se zabitím. Ono v dnešní pěchotní doktríně snad ani to zasažení není tak podstatné, jako přibití nepřítele v pozici a jeho následná likvidace dělostřeleckou nebo leteckou palebnou podporou. O to víc je diskuze o efektivitě pěchotních nábojů zbytečná (náboj je základ, jeho výkon je ovlivněný konstrukcí zbraně, terénem a všechno křiví ještě doktrína).

          • Slavoslav
            11:53 21.05.2019

            isteze, ale i v clanku sa spominaju pripady kedy 5,56 na zastavenie protivníka nestacila a ten dalej skodil, takze nie je trafit ako trafit. Nie je to zly naboj, len uz je dost na hrane svojich moznosti + moda krátkych hlavni. Ze americania zatial neprezbrojili v tom hra hlavnu rolu cena a tie programy co bezia (generacne nove strelivo ako teleskopicke, beznabojnicove atd.) ju maju z môjho pohladu ospravedlnit kedze len zmena priemeru im neprejde.

            Inak to co popisujes je americky pristup. Nie nadarmo sa hovorilo, ze najmocnejsou zbranou americkej pechoty je vysielacka navadzaca.

          • karloscz
            12:33 21.05.2019

            Jop, ta zmíněná doktrína se týká hlavně USA. Bral jsem to tak, že majorita vystřelených 5,56 v boji jde zejm. z hlavní šířících demokracii:-D. Co se týká těch nezastavených protivníků, sloužil jsem u RHPz 102.pzpr a když vezmu v potaz náš relativně kvalitní střelecký výcvik a jeho výsledky ve srovnání s technickým stavem zbraní kom. na 7,62x39, kvalitou munice a střeleckými schopnostmi obvyklých blízkovýchodních uživatelů této "ruské sestavy", tak mě zajímá, kolikrát častěji nebyl protivník zastaven nikoli vlivem nízkého účinku munice, ale prostým netrefením:-D.
            A to neberu v potaz, že náš vz. 58, na kterém se naše rotní střelecká tragikomedie "elity armády" odehrávala, je nepoměrně lepší zbraň než AK47....

          • Slavoslav
            12:47 21.05.2019

            len tu sa uz dostavame od kalibru vseobecne ku konkrétnej zbrani. A napr taky M16 koncept komorovany na 7,62x39 moze byt zaujimave riesenie (mimochodom vyraba sa aj v CR)

            mimochodom to AK co spominas je nezrovnatelne strelecky prijemnejsia a minimalne porovnatelne presna zbran z ktorej aj menej trenovany strelec trafi skor ako z nasho kopaveho Sa vz. 58. Jedine co mi na AK vadilo bola dlha a plavajuca spust no pravdu povediac aj niektore 58my ju maju podobne otrasnu. Nie nadarmo este za komancov bezal vyvoj specialneho streliva pre nasich armádnych sportovych strelcov, aby mali sancu na sutaziach v ramci varsavskej zmluvy kde sa pri strelbe dávkou nechytali a superov s AK

          • karloscz
            15:30 21.05.2019

            Tak to slyším (tu lepší střeleckou pohodu s AK) upřímně poprvé. Střílel jsem obojí a kosa mi přijde výrazně přesnější v semi i auto režimu. Popravdě už si ale nevzpomínám, jestli při tom přímém srovnání (AK jsem střílel jen jednou, asi 50 ran) neměla kosa kompík. Já bych si asi stejně nevybral ani jednu ze všech tu zmíněných. Moje favoritka by byla HK433.

          • Slavoslav
            20:12 21.05.2019

            tak AK ma kompenzator zdvihu by default, je tazsi na predok, mechanizmus odomykania je plynulejsi a negeneruje take razy ako kyvna zavora + ma mensiu kadenciu oproti Sa. Pri strelbe z neho som mal pocit ovela slabsieho kalibru. Ako vravim nasi strelci mali na sutaziach seriozne problemy najma pri strelbe davkou.

            A tiez by som si nevybral ani jeden no keby som musel asi skor AK

      • Charlie
        16:08 21.05.2019

        Dovolím si dát svojí trošku do mlýna - předně 5.56x45 není dobrý náboj. Je příliš extrémně zaměřený jedním směrem (rychlost) a chybí mu v tomhle pružnost. Už v Namu s jeho hustou vegetací to nebyla žádná sláva a zavedením karabin a těžších projektilů šla dolů i ranivost.

        Co je na tý prskavce super je absence zpětnýho rázu (v kombinaci s ARkem to je jak flusačka z verzatilky, dělá to puf a člověk nic necítí), takže je to super na rychlý plinkání, snadno se přenáší palba... jenže pak se s tím vyleze do boje a zjišťujete, že vás přestřílí každej hadrohlav s AK a co je horší když už toho kozofila trefíte, nemáte zaručený, že zůstane ležet. A jako třešnička na dortu je tristní průbojnost zdiva a jiných překážek, což je v aktuálních konfliktech na středním východě dost problém (ve městech se to tam řeže pořád) - 7,62x39 tu zeď probourá po pár střelách, 5,56 tohle neumí. https://youtu.be/Sgn6tF8t54Y...

        5.45x39 je trochu jinej případ, jeho dlouhej projektil je řekl bych mnohem lepší konstrukce než ta antiperle co lítá z 5.56.

        7,62x51 ale nejni řešení, ten náboj je příliš výkonnej a v tomhle gardu je prostě nutný najít něco mezi 6-7mm s adekvátně těžkou střelou (ne příliš, aby z toho nebyl balisticky spíš minomet, a zas ne málo, aby to nebylo tak závislý na rychlosti)... 280 British vypadal velice nadějně a jeho zaříznutí padá na hlavu jen a pouze Američanům s jejich politikařením a namyšleností (takže si pak museli vytrpět nepodarek M-14 pak zas druhej extrém M-16, s níž se potýkaj víceméně doteď).

    • jj284b
      12:54 21.05.2019

      s tym rozdielom ze 7.62x39 ma kratsi ucinny dostrel ako 5.56x45.. navyse, ma vyraznejsiu balisticku krivku, takze je s nim ovela vacsi problem nieco trafit... a v realnom boji stale plati ze je lepsie nepriatela trafit menej ucinnejsim strelivom, ako ho minut...

      • Charlie
        16:13 21.05.2019

        Balistická křivka 7,62x39 není nic co by bránilo trefovat na větší vzdálenosti (prostě přenastavíte mířidla), spíš jde o to že ten knedlík na větších dálkách už není tak přesnej celkově, což je důsledek toho, že byl už od začátku optimalizovanej na použití do nějakejch 300m, větší výkony od toho nikdo nechtěl. Na druhou stranu, do cca 400m je jeho přesnost dostatečná na to, abyste trefil chlapa (do 200m není problém trefovat ležící nekrytou figuru každou ranou), moderní "honění MOA" je spíš taková onanie než praktická věc.

  • Scotty
    17:33 20.05.2019

    OSSR ještě používají Samopal vz.24 jako služební zbraň? Vždyť to už je spíš exponát do muzea.

    • Gibon
      21:49 20.05.2019

      Mozno vo VHÚ.
      To je nasa pani Capakova, aka staci ze je pekna, rozumiet tomu nemusi.

  • karloscz
    17:27 20.05.2019
    Oblíbený příspěvek

    O nedostatcích současné ráže 5,56 NATO se ví od jejího zavedení. Současně se tyto nedostatky řeší vývojem munice, také od zavedení. Přechod k nové ráži, ať už bude jakákoliv, je totiž finanční, technická i logistická noční můra. Ovšem nebýt geniality Semtama a obecně ruské úderky, nikdo by o tom nevěděl... No, milí rusofilové, v rámci USA a NATO existují celé týmy statistiků, kteří vyhodnocují efektivitu a účinnost používané munice. Až dospějí k názoru, že současná ráže je na hranici svých možností a současně klesá její efektivita a účinnost pod nějakou jejich hranici, dojde k přezbrojení. Do té doby si všichni internetoví odborníci mohou třít přirození froté ručníkem a vést kulervoucí diskuze o tom, jak je jejich vzor a modla ze sojuzu lepší, až nejlepší.

    • ruleta
      19:36 20.05.2019
      Oblíbený příspěvek

      Po 10 minutovem googlovani ohledne indicke utocne pusky INSAS ctenar zjisti, ze raze je ten uplne nejposledni problem na teto pusce.

    • Charlie
      16:22 21.05.2019

      Efektivnost 5.56 nikdo statisticky dávno neřeší. Není to tak dlouho co tu proběhla informace že na jednoho hadrohlava v Astánu amíci spotřebovali asi 80k nábojů (přesnou cifru si už nepamatuju). Jde o to, že aktuální doktrína US ARMY s nějakým zabíjením nepřítele střelbou pěchoty víceméně nepočítá, pěchota je tam od toho, aby navázala kontakt a určila pozici nepřítele, pak se na něj pošle dělostřelectvo a letectvo. Flinty mají jen proto, aby k nim protistrana nemohla dojít a udloubat je lžícema. Z tohohle pohledu je 5.56 naprosto super kalibr, páč je lehkej, takže ho grunt může nýst kvanta, flinty jsou na to taky lehký, a mají ho bambilion skladem a rozjetou výrobu. Že je jeho termínální účinek tristní je známý už dlouho a náhrada se hledá taky dlouho, jenže logistickej řetězec má obrovskou setrvačnost a po konci studený války není na nějaký velký přezbrojení vůbec tlak (potřebný peníze se vždycky utratí za něco aktuálně potřebnějšího). Světlo na konci tunelu vysvitlo až teď s výběrem pokročilejch kvérů s teleskopiskou/beznábojnivocou municí (tam se předpokládá ráže kolem 6,5-6,8mm). Otázka je, jestli ale nakonec neposerou vývoj projektilu, páč jestli bude zas tak směšně krátkej tak to bude zase bída... http://img.photobucket.com/alb...

  • semtam
    16:49 20.05.2019

    V jedné minulé diskuzi jsem byl některými diskutujícími napaden za to, že jsem tvrdil, že některé státy se ráže 7.62 či obdobné nezbavili právě díky chování náboje v městské aglomeraci či ve vegetaci a také účinku v cíli ve srovnání s nábojem 5.56 NATO.

    Bohužel diskutující s kterými jsem se setkal nebyli obyčejní diskutující, ale byli to svazáci, kteří měli na ráži nábojů čistě politický pohled a situace byla tak tvrdá, že admin musel mazat příspěvky. Pro neštěstí v diskuzi se objevila ještě AR-15 a poznámka o jejích nedostatcích a to bylo již tak vážné, že někteří se museli opravdu zesrat.

    Proto jsem nyní rád, že je tu článek, který zmiňuje i to, že ráže 5.56 či 5.45 (tam tolik problémy nejsou známy) má své nedostatky a vyšší ráže se stále ukazuje jako užitečná a výkonnější než ráže kolem pět a půl mm zvláště v podmínkách jako je větší vzdálenost, vegetace a aglomerace.
    Samozřejmě svazáci to obhájí tím, že indové jsou idioti a na ráži 5.56 mm jen shazují svojí vlastní neschopnost.

    • PetrTechnik
      18:52 20.05.2019

      To musíte brát s klidem. Prostě mají svojí ideologii a až jim do ní přidají i to ,že Slunce nejenom na západě zapadá ,ale i vychází, akorát z druhé strany, budou stejně tvrdě háji i takovou blbost. Jak to okolo republiky vypadá možná ještě v blízké budoucnosti vyfasuji maskáče a samopal, tak budu sakra rád ,že to bude 7.62mm a ne ten 5.56 flusbrok nebo ještě menší.

      • psovod
        08:33 21.05.2019

        a kde ty 7.62 vezmeme,když drtivou většinu sa58 jsme zdarma rozdali případně na kila prodali a munici předali po celém světě? v blízké budoucnosti-doufám že hodně brzo-dostane celá army bren 2 a současné krámy s názvem bren 1 půjde k záložkám a právě do těch skladů