Nehoda amerického torpédoborce USS Fitzgerald: chybující a unavená posádka

Nehoda amerického torpédoborce USS Fitzgerald: chybující a unavená posádka
Těžce poškozený USS Fitzgerald (DDG 62) v domovském přístavu Jokosuka v Japonsku. / US Navy (Zvětšit)

Americký web ProPublica.org zveřejnil podrobný rozbor srážky amerického torpédoborce USS Fitzgerald třídy Arleigh Burke s kontejnerovou lodí MV ACX Crystal. Na válečné lodi podle něj chyběli námořníci a elektronika se rozkládala. Nehoda musela přijít. Byla to jen otázka času.

Nehoda torpédoborce USS Fitzgerald byla jedna z nejhorších v novodobé historii amerického námořnictva. Zemřelo při ní sedm námořníků. Ačkoliv k ní došlo už 17. června 2017, ještě dnes plní na druhé straně Atlantiku stránky novin. V současnosti probíhá soud s kapitánem lodi Brycem Bensonem. Nikdo nepochybuje, že srážku zavinila posádka Fitzgeraldu. V důsledku vyšetřování však vyšly najevo informace o žalostném stavu jak samotné lodi, tak sedmé flotily, ke které patřila. Benson má podle části médií a svých právníků sloužit námořnictvu jako obětní beránek. Jeho odsouzení má zakrýt chyby na vyšších místech.

ProPublica je nezisková organizace, která si klade za cíl vytvářet kvalitní investigativní žurnalistiku ve veřejném zájmu. V roce 2010 dostala jako první webový server v historii Pulitzerovu cenu. O nehodě vydala dva materiály. První z nich je podrobný rozbor samotné srážky. Druhý popisuje poměry v námořnictvu, které vedly nejen k nehodě torpédoborce USS Fitzgerald, ale i jeho sesterské lodě USS John S. McCain o dva měsíce později.

Na článcích pracovali tři reportéři. Prostudovali kvůli nim třináct tisíc stran textu. Mluvili s účastníky nehody i vedením námořnictva. Měli k dispozici přepisy výslechů, lodní deníky, e-maily a další dokumenty. Pro českého čtenáře je zajímavější první text, který popisuje samotnou srážku. Je to dlouhé čtení. Obsahuje i příběhy a charakteristiky jednotlivých námořníků z Fitzgeraldu. Chybí v něm ovšem pohled posádky ACX Crystal nebo japonské pobřežní stráže. Uveďme z článku aspoň ta nejzajímavější fakta.

Stovky oprav

Torpédoborec USS Fitzgerald, přezdívaný „Fitz,“ měl domovský přístav v japonské Jokosuce. Dvaadvacet let stará loď byla ve špatném stavu (byla přijata do výzbroje v roce 1995). Seznam potřebných oprav čítal několik stovek položek. Většinou šlo o drobnosti, jako třeba nutnost namontovat na loď novou pračku. Několik jich ale bylo vážných. Navigační systém lodi byl nespolehlivý. Běžel na Windows 2000 a neuměl zobrazit výstup z AIS (Automatic Identification System). AIS je elektronický nástroj, jehož pomocí vysílají lodě informace o své poloze, kurzu a rychlosti ostatním účastníkům námořního provozu.

Posádka Fitzgeraldu sledovala informace z AIS pomocí provizorně zapojeného laptopu. E-mail na lodi rovněž nefungoval. Místo standardní šifrované elektronické pošty námořnictva se používal Gmail. Hlavní navigační radar SPS-73 občas ukazoval, že loď pluje jiným kurzem, než ve skutečnosti plula.

Jeho anténa byla zralá na výměnu. Radar pracoval v nastavení pro plavbu na širém moři. K plavbě v hustém pobřežním provozu byla potřeba odlišná kalibrace. Radar se na ní však nedal přepnout. Automatické překreslování kontaktů na obrazovce nefungovalo. Operátor musel místo toho až tisíckrát za hodinu mačkat tlačítko.


USS Fitzgerald opouští přístav v Hong Kongu (2015)

Nedostatek námořníků

Posádka na tom byla snad ještě hůř než loď. Torpédoborec třídy Arleigh Burke z první série (Flight I) potřebuje k obsluze 303 mužů (nebo žen). Posádka Fitzgeralda měla jen 276 členů. Osudnou noc chyběly na palubě klíčové profese, např. radarový technik měl dovolenou. Během posledních osmi měsíců před nehodou se na lodi se vyměnilo čtyřicet procent námořníků. Staré mazáky vystřídali mladí zelenáči. Než americké námořnictvo prohlásí torpédoborec za schopný plavby a připravený k boji, vyžaduje od něj získání dvaadvaceti osvědčení. USS Fitzgerald jich měl jen sedm.

Navzdory všem zmíněným nedostatkům, na které kapitán i důstojníci lodi opakovaně upozorňovali, ji velitelství poslalo na tajnou misi do Jihočínského moře. Na začátku plavby bylo potřeba proplout úžinou mezi poloostrovem Izu a stejnojmenným vulkanickým souostrovím.

Je to rušná oblast, poněvadž tudy vede několik plavebních koridorů, mimo jiné i do tokijského přístavu, jednoho z nejvytíženějších na zeměkouli. Benson se rozhodl proplout úžinu v noci rychlostí dvacet uzlů (37 km/h). To je poměrně rychle. Kapitán však chtěl získat čas na nácvik před tajnou misí.

Vypnutý AIS

Poněvadž pociťoval příznaky nedostatku spánku, rozhodl se svěřit loď posádce a jít si lehnout. Vydal ale příkaz, aby ho vzbudili, kdyby se dělo cokoliv neobvyklého. Mimo jiné chtěl vědět o všech lodích, které by se svým vypočteným kurzem mohly přiblížit k Fitzgeraldu na menší vzdálenost než tři námořní míle (5,6 kilometru). Směna na můstku byla ke splnění úkolu sice formálně kvalifikovaná, ale skládala se většinou z nezkušených nováčků. Vedla ji poručík Sarah Coppocková.

Torpédoborce Arleigh Burke mají dvě řídící střediska. První z nich je můstek, druhé je bojové informační centrum CIC (Combat Information Center). Z můstku se loď kormidluje, v CIC sedí operátoři radarů a dalších systémů. Můstek i CIC mají zaznamenávat všechny kontakty do určité vzdálenosti, počítat jejich kurzy a CIC musí můstek o všech kontaktech informovat. Můstek musí ale pracovat na vlastních řešeních a informace od CIC používat jen jako kontrolu.

Je to systém dvojího jištění pro včasné odhalení případných chyb. Na Fitzgeraldu v osudnou noc však nezafungoval. Posádka neměla ponětí o čtyřiadvaceti lodích v blízkém okolí torpédoborce. Navigační radar, nastavený na plavbu širým oceánem, je neukazoval. Kvůli tajné misi měla loď vypnutý AIS. Elektronické prostředky však nebyly nutné. Fitzgerald se bez nich mohl obejít. Byla jasná noc. Měsíc couval, ale pořád ho ještě byla vidět víc než polovina.


Místo srážky

Překvapení ve tmě

USS Fitzgerald měl rozsvícená poziční světla. Jeho posádka ovšem nevěnovala dostatečnou pozornost světlům lodí v okolí. Správně loď má na každém boku jednoho pozorovatele. Kvůli nedostatku personálu si ale noční směna musela vystačit jen s jednou hlídkou, která přecházela z levého křídla můstku na pravé a zase zpátky. Hlídku měla poručík Raven Parkerová. V 01:20 místního času přešla z levoboku na pravobok a všimla si světel lodě na možném kolizním kurzu ve vzdálenosti něco přes pět námořních mil (asi 9,5 km).

Řekla o nich Coppockové. Ta je však považovala za světla kontejnerové lodě vzdálené dvanáct mil (22,2 km), již sledovala na výstupu z radaru. Řekla Parkerové, ať si s lodí nedělá starosti, poněvadž mine torpédoborec ve vzdálenosti asi 0,75 míle (1,39 km) za zádí.

„Nevypadá to, jako kdyby měla projet za námi,“ řekla Parkerová

Světla patřila čínské kontejnerové lodi Wan Hai 266, o které Coppocková neměla tušení. V jednom ovšem měla pravdu. Její kurz skutečně vedl za zádí Fitzgeraldu. Po chvíli si však Parkerová všimla, že za Wan Hai pluje ještě jedna loď. Byla to ACX Crystal. Mířila přímo na torpédoborec, který byl proti ní maličký.  Výtlak ACX Crystal byl 29 060 tun, víc než čtyřnásobek výtlaku Fitzgeraldu (6900 t). Poblíž plul ještě pětkrát větší (142 000 t) obr Maersk Evora.

„Musíme zpomalit,“ řekla Parkerová.

„Nemůžeme zpomalit, protože to by situaci zhoršilo,“ odpověděla jí Coppocková.


Po srážce se torpédoborec otočil o 360°

Červené světlo

V 01:25 byl torpédoborec tři námořní míle (5,6 km) od ACX Crystal, dva a půl námořní míle (4,6 km) od Wan Hai a sedm námořních mil (13 km) od Maersk Evora, která byla rovněž na kolizním kurzu. Celkem jasně to splňovalo podmínky pro přivolání kapitána na můstek. Coppocková ho však nenechala vzbudit. „Rozhodla jsem se zkusit to zvládnout sama,“ vysvětlila později. Největší nebezpečí představovala ACX Crystal. V mezinárodních pravidlech k zabránění srážkám na moři COLREGS (International Regulations for Preventing Collisions at Sea), kterými se řídí lodní provoz, platí přednost zprava.

V angličtině je k tomu dokonce rýmovačka: „If to starboard red appear, It is your duty to keep clear.“ Čili když vidím na pravoboku červené, tj. levoboční světlo, mám povinnost uvolnit cestu. V 01:30 vběhla Parkerová, která dosud stála na pravém křídle můstku, dovnitř a zvolala:

„Jedou přímo na nás!“

Měla pravdu. Okny můstku už byly vidět nástavby kontejnerové lodi ACX Crystal. Coppocková se rozhodla otočit doprava, což je standardní způsob, jak zabránit kolizi. Zavolala to na praporčíka Francise Womacka, který měl za úkol předávat její rozkazy mužům u kormidla. Womack ale buď rozkazu neporozuměl, nebo zaváhal. Coppocková se mezitím stihla rozmyslet. Měla strach, že po obratu doprava nastane srážka s druhou kontejnerovou lodí poblíž, Wan Hai 266.

„Do hajzlu,“ zaklela. „Já jsem tak v prdeli, já jsem tak v prdeli.“


Reportáž o nehodě a animace srážky

Náraz

Podle ProPublica byla pořád ještě šance nehodě zabránit. Stačilo přejít na zpětný chod. Torpédoborec třídy Arleigh Burke dokáže při dvacetiuzlové rychlosti zastavit na stopadesátí metrech. Coppocková ale místo toho nařídila vyrazit na plný výkon vpřed a zároveň otočit ostře doleva. Tímto manévrem poslala torpédoborec přímo pod příď kontejnerové lodi. Nespustila ani kolizní poplach, který by varoval námořníky spící v palandách v útrobách lodi. Místo toho se běžela podívat na pravé křídlo můstku. Přesně 34 sekund po půl druhé ráno se lodě srazily.

Kontejnerová loď ACX Crystal plula rychlostí osmnáct uzlů (33 km/h). Rychlost torpédoborce USS Fitzgerald v okamžiku srážky byla 22 uzlů (41 km/h).  Příďová hruška ACX Crystal prorazila trup Fitzgeraldu pod čarou ponoru. Do lodi začala pronikat voda.

Zaplavila jednu z ubikací, z níž se, jak už víme, nestačilo zachránit sedm námořníků. Nad vodoryskou poškodila příď kontejnerové lodi bok a přední nástavbu torpédoborce. Zasáhla i kapitanovu kajutu. Benson z ní doslova visel nad vodou, dokud ho nevytáhl narychlo sestavený záchranný tým.


USS Fitzgerald se vrací do přístavu Jokosuka

Smutný návrat

Kapitán utrpěl poranění mozku a chvílemi upadal do bezvědomí. Nemohl se zúčastnit záchrany lodě. Torpédoborec se nepotopil, ačkoliv kvůli selhání pump došlo i na starou a osvědčenou metodu vybírání vody pomocí kýblů. ACX Crystal se po srážce ocitla na kolizním kurzu s obrem Maersk Evora. Musela se mu napřed vyhnout. Teprve potom se mohla otočit a vrátit k Fitzgeraldu, aby nabídla pomoc. Po ní dorazila japonská pobřežní stráž. Jediný námořník z Fitzgeraldu, který uměl plynně japonsky, Shingo Douglass,  byl naneštěstí mrtev.

Po pobřežní stráži se na místě objevil další americký torpédoborec USS Dewey. Poslední dorazily americké remorkéry, které odvlekly loď zpět do Jokosuky. Před sedmou hodinou ranní se vrátila na stejné místo u mola, odkud o šestatřicet hodin dřív vyplula. Těla mrtvých námořníků museli vyprostit potápěči. Několik dalších členů posádky bylo zraněných.

Na ACX Crystal byli všichni v pořádku. Loď byla ale poškozená. Oprava potřebovala 35 tun ocele. Soud s Bensonem, který je jako kapitán zodpovědný za nehodu, právě probíhá. Soudy některých dalších členů posádky Fitzgeralda už proběhly, další na ně teprve čekají.


Detail poškození USS Fitzgerald; větší foto / US Navy

Příliš mnoho nehod

Torpédoborec porušil vedle přednosti zprava (pravidlo 15 COLREGS) i povinnost držet nepřetržitou hlídku (pravidlo 5, v českém překladu se píše „pozorování“). ACX Crystal ho ovšem nejspíš porušila také. Do poslední chvíle plula na autopilota a nepokusila se torpédoborec kontaktovat rádiem. Posádka Fitzgeraldu plula podle navigačního radaru, ačkoliv věděla, že funguje špatně. Přitom se stačilo podívat z okna. Vyšetřování ukázalo, že před srážkou s ACX Crystal měl Fitzgerald několikrát namále.

K velmi podobné nehodě mohlo dojít už dřív. Loď měla ale štěstí. Zpráv o nehodách válečných lodí je v poslední době spousta. Půl roku před Fitzgeraldem najel poblíž Jokosuky na mělčinu křižník USS Antietam. Pět měsíců po něm se jiný americký křižník USS Lake Champlain srazil s rybářskou lodí.

Zatímco oba tyto incidenty se obešly bez obětí, srážka dalšího torpédoborce třídy Arleigh Burke, USS John S. McCain, stála život deset námořníků. Případ norské fregaty HNoMS Helge Ingstad, která se rovněž srazila s tankerem za jasné noci, Armádní noviny podrobně sledují. Nezbývá než doufat, že důkladná analýza nehod z poslední doby pomůže zabránit jejich opakování v budoucnosti.

Zdroje: ProPublica.org,  ProPublica.org, Task Purpose, News.au, DefenseNews

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

US Navy: Hlavní nástroj americké dominance posiluje

Americké námořnictvo (US Navy) plánuje rozšířit flotilu bojových plavidel na 355 lodí a ponorek. ...

Druhá smrtelná srážka: Americká 7. flotila se topí v problémech?

Před týdnem se v Malackém průlivu u Singapuru americký torpédoborec USS John S. McCain (DDG-56) ze ...

Fregaty pro US Navy: Pět kandidátů z USA a Evropy

Americké námořnictvo (US Navy) plánuje v rámci programu FFG(X) nakoupit minimálně 20 nových ...

Námořní konvoje ve válce: US Navy dopravní lodě neochrání

V případě rozsáhlého válečného konfliktu bude až 90 % materiálu dopravováno ze Spojených států na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    18:22 07.06.2019

    Takmer sa dnes zrazil americký krížnik a ruským torpédoborcom: https://svet.sme.sk/c/22140272...

  • Charlie
    09:31 22.02.2019

    Ono to v článku nezaznělo, ale série nehod stála místo velícího admirála "Sedmé". Jinak už několikrát sem v souvislosti se stavbou nových lodí pro NAVY narazil na informaci že oni chtějí razantně navýšit počty, ale mají problém že nestíhají stavět nové tak rychle, jak stárnou ty stávající. Jsou na stole víceméně dva plány, jeden počítá s vyřazováním starých a rychlejší stavbou nových lodí, druhý s modernizacemi a do toho (pomalejší) stavbou nových. Asi to dopadně nějakou plichtou, finančně kupodivu stavba nových nevychází o tolik dráž (majíve stavu opravdu staré šroty a je jich hodně, modernizace by byly drahé), otázka je ovšem kapacita loděnic. Ovšem aby toho nebylo málo, námořnictvo nemá dostatek vlastních údržbářských a opravárenských kapacit (hlavně doky), navíc ty stávající jsou beznadějně zastaralé a doslova se rozpadají, takže oni ty lodě ani nemají kde udržovat, takže se opravdu dlouho čeká na opravy. Investice do opravy a případně vybudování dalších údržbářských kapacit by byly v desítkách miliard (a už tak je rozpočet NAVY napjatej až hrůza). Osobně bych se nedivil, kdyby někteří výše postavení admirálové neskřípali zubama pokaždý když slyší "Zumwalt", protože prachy z tohohle provaru by se jim fakt hodily někde úplně jinde (další fejl je LCS a nejspíš jediný, co ho drží při životě, je že potřebujou aspoň něco a tak se hoděj i tyhle předražený kutry).

    Snad dopadne alespoň ten program novejch fregat, protože NAVY zoufale potřebuje náhradu za O.H. Perry (tj. laciný a na údržbu nenáročný lodě, možná ne tak hi-tech, ale zase aby jich mohli mít hodně), jejichž vyřazení bez náhrady byl asi největší fejl v posledních dvou dekádách. Aktuálně je vidět, že to jak to mají všechno oddřít Burkové jim ukrutně ukrajuje životnost.

    • Czertik
      14:02 22.02.2019

      Tak to dopada, kdyz se jen navysuji pozadavky na akceschopnost-nasazeni a odpovidajicim zpusobem se nezvysi financovani.
      zt sme to videli u skopcaku a jejich lw a ponorek, u spanelu a jejich ponoreka bristke lodstvo na tom taky neni idealne.
      A rusove, kde je znacna cast jejich lodstva muzealni a problemy s udzbou, jak lodi, tak i doku nejvetsi, je kapitola sama pro sebe.

  • flanker.jirka
    22:27 21.02.2019

    Neskutečná tragédie, při těch rozpočtech, které US NAVY má je to více než ostudné nezvládnout "běžný provoz na moři."
    ... hodně na pováženou je i na noc postavit pouze jednu hlídku, místo dvou v podobě pozorovatelů, přece je logické, že když mám málo osob, tak si je budu šetřit právě na horší podmínky pozorování.
    Hlavně, že tam mají kamery, viz přítomnost videa.
    Obecně platí, že pokud mám nějaké technické zařízení pro navigaci, tak musí existovat postupy pro případ nefunkčnosti.

    ...snad se právníkům podaří sundat i hlavouny, kteří posádku a loď pošlou v takovém stavu jinam než na cvičení, kde by mohli získat zbytek chybějících certifikací

    • danny
      10:17 22.02.2019

      Ta jedna hlídka, to je neskutečný fail. I při totálním podstavu přece vytáhnout někoho z postele, aby tam vydržel tři-čtyři hodiny, než se projede místem s nehustším provozem, přece není problém. Není nutné postavit celou směnu.

      • Czertik
        14:05 22.02.2019

        jeste ze ty nicemu nevelis a nerozhodujes :). Jinak bys vedel, ze clovek minimalne hodinu po probuzeni najizdi na normalni vykon, a ze neni nic horsiho nez tahat cloveka z postele kdy ma kratky spanek.
        To je lepsi kdyby nesel spat vubec.
        A vykonost nekoho, kdo je utahany a nejradeji by spal, taky neni zrovna zavratna. Stejne jako u kohokoliv kdo taha dlouhou sichtu a nema cas na odpocinek.

        • danny
          10:11 25.02.2019

          Lékaři, hasiči, policisté a řada dalších oborů zná institut nazývaný pohotovost. Ta má různé režimy a dost často se stává, že jsou vytaženi z postele. Mě osobně trvá najetí do normálního režimu určitě déle, než hodinu, ale když to situace vyžaduje, dokážu po probuzení odkroutit přiměřený úkol v požadované kvalitě a pak jít zase spát.

          • Czertik
            11:53 25.02.2019

            Jiste ze existuje pohotovost, ale ta funguje tak, ze mas pohotovost misto bezneho volna, resp mas volno s jistym omezenim (nesmis chlastat, musis mit zajisteny transport aby ses dostal do prace do stanoveho casu apod).
            A to je tak vse.
            Cili s pohotovosti to funguje tak ze mas jeden den praci/pohotovost/volno apod.
            Neni to tak, ze bys mel 8h pohotovost, 8h praci, 8h spanek. A tyhle 3 by se ti michaly dle potreby.
            Nemluve o tom, ze na lodi sou moznosti odpocinku dalko vic omezeny nez na sousi :).

      • flanker.jirka
        16:08 23.02.2019

        Asi použili jinou logiku než ta, která by podporovala praktický přístup k plnění úkolu. Tj. v noci se odpočívá, tak stáhnou na polovinu noční směnu.
        Pro splnění úkolu je to naopak, při dorbé viditelnosti, ve dne, k přehlédnutí nějaké lodě a špatnému vyhodnocení situace často nedochází, za snížené viditelnosti, v noci, je to problém.

  • dusan
    19:00 21.02.2019

    Typická "uvarená žaba" ....

    Nie sú peniaze a ľudia ... tak sa uberie niekde ... a všetko v pohode .... nové "štandart" funguje ... tak sa skúsi ubrať viac ... a kuva ... ono to furt funguje .... tak prečo neubrať viac ....

    Je to x-krát opakovaný proces "šetrenia", ktorý skončí prúserom a vtedy sú všetci "šokovaní", že ako je také niečo vôbec možné, veď to " bolo jasné".

    Tu si treba uvedomiť, že tomuto vedia zabrániť hlavne takí "tupí" vojaci či úradníci, ktorí tvrdo vyžadujú dodržiavanie predpisov a štandartov a ktorých väčšina ľudí neznáša a považuje ich za "buzerantov" čo všetko preháňajú a "buzerujú pre každú blbosť".

    Skrátka i takí musia byť ... nie len tí "šikovní" a "kreatívni".

  • vlasto
    17:37 21.02.2019

    Chcel zobudiť v prípade výnimočnej udalosti, tak mu poručíčka poslala na kajutu zaklopať kontajnerovú loď.. :)

    • JardaBrum
      19:32 21.02.2019

      Kapitán nechtěl vzbudit v případě vyjímečné události ale včas aby jí mohl předejít . Lehnout si šel když už měli být teoreticky z nejhoršího venku po více než dvaceti hodinách. Chybělo jim méně než 10% posádky- to vážně museli oslabit hlídku zvláště když měli problémy s radarem? Kdo to povolil? Přesto přezevšechno měla poručík dos informací a měla je včas. Její postup - no comment. Ale to že nevyhlásila kolizní poplach?!! Když už nešlo nic jiného dělat. Tak tomuteda dala korunu.

      • Czertik
        22:24 21.02.2019

        To, ze jim chybelo min nez 10% posadky..tobe mozna prijde nepodstatne, ale jde o to kde ty lidi chybeli a co delali :).
        Kdyz ti chyby 1 stojnik..tak to pro provoz lodi dopadne jinak nez kdyz ti chyby "cumil" na mustku.
        I kdyz to uze vypadat jednoduse, ne kazdy muze delat cumila. Protoze onen cumil musi ROZUMET tomu co vidi. Viz zminka o svetlech a co se ma delat.
        A jak bylo napsano - lidi musi i obcas spat.

      • PavolR
        10:08 22.02.2019

        Vyhlásenie poplachu sa rovná priznaniu, že to nemá pod kontrolou - také veci žiaľ ľudia robia extrémne neradi, lebo dúfajú že ešte je nádej.
        Paradoxne bol ale prvotný rozkaz poručíčky správny a až po jeho nesplnení vinou práporčíka Womacka začala chaosiť. Nechápem prečo sa všetci fixujú iba na "žena vo vedení".

        • danny
          10:33 22.02.2019

          PavolR: Pavle, sorry, ale když máš dvacet vteřin do srážky a ze zkušenosti víš, že prostě není pravděpodobné, aby se kontejnerová loď najednou rozplynula, tak zmáčknout alarm není přiznání selhání, ale přirozená reakce. I pro laika.
          Czertik: hlídku může dělat i pasažér. Když pojedeš na jachtu do Chorvatska, tak kapitánovi úplně stačí, když na něj bude pišťět modelka bez řidičáku, jé, něco k nám jede. I tuto informaci je schopen vyhodnotit.

          • Czertik
            14:17 22.02.2019

            A jak ta modelka vubec pozna ze neco k nim pluje a ne nahodou jen ji vidi, a ze pluje od nich nebo soubezne ?
            Mozna to nevis, ale ty lode skutecne nejsou rychle, navic velikost hodne mate.

            Schvalne se domluv s kamosem, at si vezme auto na velke parkoviste/opustenou plochu a ty bez cca 3km od nej, vezmi si dalekohled a pak schvalne si tipuj, kdy se rozjede tobe, a od tebe ...ale hlavne at jede maximalne 30 km/h. Nebo pomaleji.
            Bez jakehokoliv zachytneho bodu v okoli (strom, budova apod, kde vys mohl porovnavat jeho velikost) - a pak chci cist tvoji uspesnost, kolikrat si odhadl spravny smer a hlavne s jakym zpozdenim.
            A to nemuvim u setrvacnosti, ktera manevrovani u lodi hodne komlikuje ve srovnani s autem.

          • danny
            10:17 25.02.2019

            Czertik: nemusím jezdit na parkoviště. Opakovaně vyzkoušeno při nočních plavbách na moři při různých stavech moře a povětrnostní situace. Jak na pozici hlídky, tak kormidelníka se spícím kapitánem v kajutě a příkazem k jeho probuzení při mimořádné situaci.
            Za mimořádnou situaci jsem považoval i to, že nevím, případně stav, kdy se mi vizuální vjem rozchází s údaji z přístrojů.
            Naopak, proti situaci na silnici je na rozhodování poměrně dost času a nebezpečí se dá poměrně dlouho dopředu předvídat.

          • Czertik
            12:00 25.02.2019

            Dany, ty ses namornik ? Sem nevedel :).
            Ale to potom nechapu proc si zminoval onu blondynku, ktera by ti nebyla schopna rict cokoliv jineho nez "jeeee, ja neco vidim".
            Byt jo, chapu ze je to lepsi vedet ze tam neco je, nez nevedet, ale stejne tam, pak budes muset poslat nekoho, kdo ti rekne jak se veci maji, abys mohl prijmout spravne reseni.

          • Starlight
            02:14 26.02.2019

            Je pěkné, že tady diskutujete téma hlídek na válečné lodi US NAVY.

            Ale ono to je všechno popsáno v tom zdrojovém článku, který si patrně v rámci celé diskuse na AN nikdo nepřečetl ( https://features.propublica.or... ). Je totiž mnohem delší než zdejší zkrácený výtah:

            Cituji: „The lookouts had one job: search the sea for hazards. But Navy cutbacks in personnel prompted Benson and other captains to combine the duties into a single job. “We just don’t have enough bodies, qualified bodies, to have a port and starboard lookout,” said Samuel Williams, a boatswain’s mate first class.“

            Takže ne každý, ale pouze kvalifikovaná osoba.

            A článek také uvádí: „But Parker had walked out onto a small metal deck located off the bridge on the port side of the Fitzgerald just after 1 a.m. She was there with Womack, trying to fit in some training by helping him develop his seaman’s eye, the ability to estimate distance and bearing by sight. Parker had not received a promotion on a previous ship, after its commanding officer thought she had trouble assessing the risk posed by ships in the surrounding ocean.

            A opravdu i US NAVY to ne každý dokáže hned napoprvé. Poznámka: Parker(ová), jak se píše v článku na AN, není modelka ale námořní důstojník s ukončeným vysokoškolským vzděláním poručík Raven Parker(ová), věk 26 let.

  • Sholva
    16:55 21.02.2019

    To zní jako kdyby velela suchozemská krysa a ne poručík válečného námořnictva. Upřímně ale ten kapitán je dobrý sebevrah. Vyplout na tajnou misi s těžce nekompletní a nekompetentní posádkou, s lodí které nefunguje radar, to tedy chce odvahu opravdu sebevražednou. Na druhou stranu chápu, že asi neměl moc na vybranou.

    Jinak, nestálo by než zvedat počet lodí se zaměřit na bojeschopnost současných? Možná by to bylo efektivnější...

  • danny
    16:44 21.02.2019

    Padající vokna, dobrý. Používání gmailu místo kódované komunikace, radar nastavený v blbém režimu, chybějící posádka atd..., to furt beru. Ale že nejely ani pumpy? Ještě že nefungovala pračka. Jinak by na lodi nebyly ty záložní kýble...

    • Czertik
      22:26 21.02.2019

      A napadlo te, ze se ty pumpy mohly poskodit narazem ?

      • danny
        10:37 22.02.2019

        Napadlo. Ale na lodi není jedna pumpa. Nejsou umístěny těsně vedle sebe. Pumpy se konstrujují jako velmi robustní komponenta, která musí fungovat i v případě, že loď obdrží fatální poškození, ztratí pohon, je rozstřílená na hadry, hoří atd... Pumpy mají zajistit udržení těžce poškozeného plavidla na hladině, případně prodloužit čas pro evakuaci posádky.

        • Czertik
          14:29 22.02.2019

          Jenze vsechny pumpy potrebuji pohon aby mohly fungovat :).
          A pokud byly narazem vyrazeny at uz generatory nebo turbiny na generovani elektriky :).
          Ci mohlo byt poskozeno cokoliv jineho co znemoznilo jejich cinost.
          Ve valce o falklandy se shefield potopil taky jen kvuli tomu ze vyhorel..a presto ze vsechno fungovalo i po zasahu, potopila se. proc ? protoze byla vyrazena jedina "mala" vec - a to protipozarni potrubi. Obe dve. Jendou strelou. Vse ostatni fungovalo, cerpadla, rozvody, elektrika, hadice...jen chybelo to nejdulezitejsi - voda.
          Nikdo si proste nedokazal predstavit ze by mohly byt preruseny

  • cernakus
    16:01 21.02.2019

    Zarazilo mně, že relativně mladý torpédoborec nejbohatšího námořnictva světa byl v době srážky v příslovečně ruském stavu.

    Že jsou schopnosti amerických plavidel těžce nadhodnocována jsem si už zvykl, ale že by byly v nedobrém stavu, to je pro mně novinka. Na to, aby stroj fungoval řádně totiž žádné supertechologie není třeba, jen důslednost při servisních prohlídkách a akčnost obsluhy.

    Na druhou stranu, jak dokázala nedávná nehoda norské fregaty, ani moderní technika ve vynikajícím stavu nezabrání pilinám v hlavách obsluhy způsobit fatální nehodu.

    • StandaBlabol
      16:38 21.02.2019

      Ta lod byla spustena na vodu pred 25ti lety. Relativne mlady v porovnani s cim?

      • CerVus
        16:48 21.02.2019

        No nejspíše v porovnání s drtivou většinou lodí Ruské federace.

      • cernakus
        16:57 21.02.2019

        S Ticonamy nebo Nimitzy atp. Průměrný věk amerických lodí je 17 let. Takže i když je Fitzgerald starší, není jeho věk nijak zásadní odskok od průměru. Fakt ale je, že označení relativně mladý nebylo z mé strany vhodné.

    • Czertik
      22:31 21.02.2019

      Vis cernakusy, stacilo by si prohlednout i drivejsi clanky na ono tema a hned bys byl v obraze.
      Proc byla lod v takovem zalostnem stavu ? Odpoved je jedoducha - papirove (z hlavy) lod ma travit 200 dnu na mori, 150 dni na opravach/vycviku posadky rocne.
      Diky tomu, ze veleni flotily kvuli podtavu lodi v asii nutilo lode na mori byt kolem 250-280 dni na mori, navic s podstavem posadky - tak to byla jen otazka casu kdy se co semele.

  • Pilot
    15:41 21.02.2019

    To vypada na hloubkovy audit v USN. Jsem zvedavy, jake budou vystupy. A taky za jak dlouho to zvladnou aplikovat.

  • petris
    15:01 21.02.2019

    Mne sa zdá neuveriteľné že na Arleigh Burkoch nie je ani jediný obyčajný lodný prehľadový radar. Je to vybavenie ktoré dnes má hociktorá 10 metrová jachta, stojí to pár šušňov v porovnaní s cenou tej lode a pritom by to vyriešilo kopec situácií v hustej lodnej premávke. Ak to tie lode naozaj nemajú, tak to je sila a mali by byť považované za nespôsobilé prevádzky v takýchto oblastiach.

    • Czertik
      22:35 21.02.2019

      Jak to myslis ? Ze by meli mit "jachtarsky" prehledovi radar tam jaksi navic, k tem co uz maj ?
      Proc, vzdyt radary co tam maji, tu ulohu zcela zvadnou, jen jim zrovna v tomhle pripade nefungoval jak mel.
      a pak samozrejme otazka kam ho dat tak aby fungoval a nezavazel :). A pak aby fungval a nemel problemy s udzbou jako zbytek lodi :).

      • petris
        23:39 21.02.2019

        Áno, presne tak to myslím. Pokiaľ máš navigačný systém ktorý je nespoľahlivý, beží na archaickom wine 2000, nedokáže zobrazovať výstupy z AIS, jeho anténa je v p***, občas ti ukazuje že plávaš iným kurzom + je konštantne nastavený pre plavbu na oceáne a nie v mieste kde sa križujú plavebné dráhy do niekoľkých megaprístavov, v dôsledku čoho ti neukazuje 25 lodí v tvojom bezprostrednom okolí, tak aj obyčajný priemerný civilný námorný radar za pár tisíc dolárov by ti poskytol x-násobne kvalitnejšie informácie ako superšpica Aegis SPS-73, ktorý má zrejme určité design lagy.
        No myslím že by ho už len niekam na nadstavbu šupnúť zvládli, ono je to pomerne malé a kompaktné zariadenie. Žiadna veľká veda to nie je a dovolím si tvrdiť že keby ho tam mali, tak aj pri chaotizme tej panislečny na mostíku by tých sedem ľudí ešte žilo, už len preto že by o tej lodi vedela dávno predtým než ju očami zbadala hliadka a to vrátane kurzu, rýchlosti, identifikácie a kolízneho varovania + takéto civilné radaríky majú dnes už bežne zabudovanú funkciu výpočtu kurzu pre vyhnutie sa zrážke, čiže radar by jej sám poskytol kurz a rýchlosť ktorým má loď viezť aby sa vyhla zrážke.

        • demagog
          07:17 22.02.2019

          AN/SPS-73 nie je Aegis radar. Je to prave umerne vykonnejsia obdoba navigacneho radaru aky ma kazda 10m jachta a pritomnosti ktoreho sa na palube dozadujete.

        • Czertik
          14:32 22.02.2019

          Jenze problem je v tom, ze onen radar je splehlivy..kdyz je spravne udrzovany :). A kde beres tu jistotu, ze onen civilni radar by byl vic odpolny na nedostatek udrzby nez vojenske radary ?

  • Tango23
    14:39 21.02.2019

    Diky moc za clanek! Do tydne bude na Technetu, jsem si jisty :).
    Mrknul jsem na zdroj, hezke ... jak z National Geografic. Je nejvyssi cas, aby se pristupovalo jednoznacneji i k reseni udalosti, kterym se podarilo predejit, ale byly posadkami zaznamenany. Provoz nejak zacina houstnout a lepsi to nebude.

  • arakan94
    14:23 21.02.2019

    Chudák kapitán - jde se vyspat a probudí se s rozbitou hlavou..

    Hlavní vina je rozhodně na hlavě poručíka - přímé neuposlechnutí rozkazu. A to ještě z důvodu pýchy, že to "zvládne sama". Kdyby po prvním varování stráže ihned vzbudila kapitána, zřejmě by ke srážce vůbec nedošlo.

    Rozhodně ale nechci omlouvat kapitána - loď je jeho zodpovědnost a on si vybral, komu svěří velení. Jak je možné, že důvěřoval osobě, která se v krizi projevila takto nezodpovědně a nezkušeně? To si ji neprověřil (samostatné velení pod jeho dozorem)? A jak vůbec dosáhla takové hodnosti? Vypadá to na rozsáhlé selhání velící struktury USN.. Ostatně o tom svědčí i zmíněný stav lodi.

    Pokud je loď v takto špatném stavu a/nebo nemá kapitán k dispozici spolehlivé důstojníky a dostatek námořníků, měl by prostě odmítnout vyplout (což by ho ale dost možná stálo místo) - samozřejmě pokud by nešlo o kritickou misi např. v době války, kterou by nemohl udělat nikdo jiný..

    • madrabbit
      16:04 23.02.2019

      Ono jedno je proveření osoby při cvičeních a rutině. Ale v krizovce pak každý reaguje jinak. I perfektní důstojník může zpanikařit a je k ničemu. A pozná se to až při první "srandě".

      • Czertik
        12:38 24.02.2019

        jenze o tom je vycvik, abys odhalil "srandisty" co to nezvladnou, a pro to, aby se ve vycviku naucili to, jak maji reagovat a co delat.
        Byt to neznamena ze tim neprojdou lidi co by nemeli.
        Viz onen vzpominany ridic, co ti z jednosmerky, v protismeru se vyzadoval prednosti z prava.
        Nadherny priklad cloveka co ridicak neme dostat. A presto ho ma.

  • Czertik
    13:01 21.02.2019

    Potvrzuje se ono osvedcene - technika je dobra vec, ale cloveka s mozkem a ocima nenahradi.

    • Dovi
      13:13 21.02.2019

      přesněji technika a oči mozek nenahradí....

  • RiMr71
    12:52 21.02.2019

    ...včera do mě večer skoro nabořila Fabie co se vyřítila zprava z jednosměrky (kterou jela v protisměru) a kdybych nedupnul na brzdu tak to do mě naboří. Když jsem vyběhnul co t kua, tak na mě osoba řídící tu Fabku vyblafla, jestli jsem normální, že má přece přednost zprava...
    No a hádejte, co ta osoba za volantem Fabky měla společného s tou blbkou na můstku Fitze...

    TO nic nemění na tom, že mají v Navy neskutečný bordel. Na jednu stranu vyhazují miliardy za hliníkové trimarany do kterých teče, na druhou stranu na tažných koních nemají na pračku... hlavně aby vše bylo rasově a džendrově frendly a nou hejt...

    • Pilot
      15:29 21.02.2019

      Zbytecny blabol. Tahle porucice proste nemela dostatek zkusenosti, nebo byla blaba. Nebylo to tim, ze je zena. A mimochodem, nevzbuzenim kapitana a snahou zvladnout to sama, to klasicky chlapsky chovani, ty dzendere.

      • Argonaut.CZ
        16:28 21.02.2019

        no jestli je překlad s tou "sedinkou" správný, tak se ta ženská nikdy neměla stát důstojníkem, protože odpovědnost má za celou loď. Osobně nepochybuji o tom, že je to jeden z důsledků pozitivní diskriminace, kdy se nedbá na předpoklady, znalosti a dovednosti, ale plní se genderové tabulky.

      • RiMr71
        17:08 21.02.2019

        Dzendere? Za prvé nevím co to je a za druhé mě to uráží! :)

      • Czertik
        22:43 21.02.2019

        No tak kdyz predvedla chlapske chovani....a tudiz ze ma koule...mozna by se mela nechat preoperovat na chlapa jak je dnes moderni :).
        A pokud nemela na to zkusenosti (ale mela schopnosti)- tak mela vzbudit kapitana, cili naproste selhani soudnosti cloveka. A pak je na miste se ptat, jak je mozne ze se dostala do veleni lode.
        Pokud na to mela zkusenosti, ale nemela schopnosti - tak to ukazuje na politickou tlacenku. a je jedno jestli to bylo kvuli pohlavi, nebo proto ze nekomu "podrzela". A pak je samozrejme na miste se ptat, jak je mozne ze se dostala do veleni lode.

        Tak ci tak, to ze se ocitla ve veleni je pruser, korinek. A ukazka selhani systemu (amici meli vicero nehod, a ne ojedinelou jak norove se svoji nejnovejsi ponorkou (puvodne fregata).

  • Dovi
    12:46 21.02.2019

    Nechci působit jako šovinista, ale není ta srážka důsledek ženské logiky? Řešením je brzdit a uhýbat v pravo... žena přidá a točí vlevo.
    Vždyť na té lodi je i prádelna a kuchyň, tolik krásných možností k seberealizaci...

    • Roland
      12:58 21.02.2019

      a hoděj to na kapitána - přesně jako doma...

      • Dovi
        13:09 21.02.2019

        Přitom poručík Coppocková mohla být za hrdinku, kdyby sama zvládla sehnat u nadřízených tu novou pračku...

  • Sunet
    11:43 21.02.2019

    Zdá se, že nehody uvedené v článku mají jednu společnou věc a tím je nedostatečně vyškolená obsluha navigace. Zaráží mě však jedna věc, u tohoto torpédoborce tak i u norské fregaty šlo srážce zabránit, kdyby se dodrželo základní pravidlo na moři, tj. vyhýbání se vpravo.
    A to je úplně základní věc, kterou snad musí zná kdokoliv, kdo řídí plavidlo na vodě. Otázka zní, jak tedy probíhá školení a výcvik posádky, když neznají ani základní rutinu?

    • glasspix
      11:54 21.02.2019

      Obavam se, ze to ma jeste jednu spolecnou vec s tou Norskou nehodou, damska posadka na mostiku. Netvrdim, ze to samo pusobilo nehodu, ale podezreni z "affirmative action" v terenu by nebylo uplne bezduvodne. Tezko si jinak vzsvetlit takovou inkomptenci a nerozhodnost, nez ze byl nekdo tlacen nahoru z politickych duvodu.

      • Pilot
        15:37 21.02.2019

        Aha, takze tady jsou dve nehody s zenou na mustku, a vy usuzujete na nekompetentnost. A vsechny ostatni nehody na mori, kdy veleli muzi znamenaji co? Podle vas za to asi mohou jejich manzelky, ktere jim pred odplutim nedaly uzlicek s buchtami?

        • cernakus
          15:52 21.02.2019

          Ženský v armádě jsou prostě rušivý element. Je pravděpodobné, že když je na můstku směna, kde je jedna buchta, tak se jedná o stav nouze. Nevybouření machopáni kteří si ho nemohli přeleštit už nějaký ten měsíc, natož aby dostali pořádný americký blowjob, se věnují spíše té samici nezávisle na jejím vzhledu a sexappealu, nežli přístrojům či dění na moři.

          Hovořil jsem s několika ponorkáři Německé a Americké provenience a shodli se na tom, že ke konci plavby už se ženskou an palubě flirtují 90% času a nedokáží se soustředit na svou práci byť jen když je přítomna.

          Takže něco na tom, že ženská na moře nepatří asi něco bude.

        • Dovi
          15:52 21.02.2019

          Muži taky na moři chybují, ale kolik je to procent z celkového počtu mužů a jaké to asi bude procento u žen, když jich na lodích velí zlomek?