Nejistá budoucnost Afghánistánu a afghánské armády

Rozervaný Afghánistán

Určitě stojí za to na začátku si připomenout, že Afghánistán není stát, jak ho chápeme my v Evropě nebo Americe - tedy silná centrální vláda a homogenní obyvatelstvo, které spojuje jazyk, historie, kultura, atd. Afghánistán je především území, kde hlavní roli hraje kmenové rozdělení společnosti. Lidé žijící na území dnešního Afghánistánu se cítí býti především obyvateli určitého kmene nebo etnika, než Afghánci.

Státotvorným snahám Spojenců a centrální vlády nepomáhá ani uměle vytvořená afghánská hranice z konce 19. století, a to především tzv. Durandova linie rozdělující Afghánistán a Pákistán. Umístění Durandovy linie bylo výsledkem afghánsko-britských rozhovorů z roku 1893. Bohužel při svém vzniku uměle rozdělila území paštunských kmenů, které "britskou hranici" nikdy neuznaly a ani neuznávají.

Dalším obrovským problémem je odlehlost a nedostupnost některých provincií - především na území afghánsko-pákistánské hranice. V odlehlých provinciích se místní obyvatele často nemají šanci dovolat pomoci centrální vlády a armády.

Důsledkem toho se domorodci připojují ke straně, která jim poskytne bezpečí, nebo lépe řečeno, nebude jim znepříjemňovat život - a je zcela jedno, jestli jsou to Spojenci, centrální vláda nebo Talibán. Bohužel až příliš často se stává, že je to právě Talibán, který dokonalé zná místní poměry, kulturu, zvyklostí apod.

Za všechno mluví názor, který zazněl od obyvatel vzdálených provincií: " Spojenci nám zaručují bezpečí. Dobře, ale co budeme dělat, až Spojenci odejdou?" Bohužel mají dvě možnosti, spoléhat se na slabou centrální vládu nebo na islamistický Talibán. To je největší problém současného Afghánistánu a hrozba pro jeho budoucnost. Sami "Afghánci" prostě jednoduše nevěří své vládě, armádě a policii, že jim je schopna trvale poskytnout bezpečí.

Budování afghánských bezpečnostních složek – Mission impossible?

Hlavním cílem centrální vlády Afghánistánu je tak tvoření silných a kvalitních bezpečnostních složek, schopných zajistit bezpečí na co největším území Afghánistánu. Bohužel jedná se o nesmírně těžký úkol. Afghánští vojáci a policisté jsou často negramotní, mají katastrofální smysl pro disciplínu a zřejmě ani sami nechápou postavení vlády, státu a armády.

K disciplíně afghánských vojáků říká 60-ti letý plukovník afghánské armády Abdul Haleem Nori:

V ruku, v ruce s mizernou disciplínou, jdou i případy infiltrace tálibánských bojovníků do afghánské armády. Situace došla tak daleko, že na některých vojenských základnách musejí afghánští vojáci nechávat své zbraně na vstupní bráně, aby přeběhlíci mezi nimi nemohli zaútočit na Spojence.

Avšak střelbu na ostatní vojáky nemusí spustit jen fanatický islámista. Díky přílišné emotivitě a rivalitě mezi členy jednotlivých kmenů, se někdy může i obyčejná hádka strhnout v přestřelku s tragickým koncem. Příkladem nechť je více než jeden rok starý incident, kdy zkušený afghánský pilot (20 let služby) po hádce zastřelil 6 vojáků NATO.

Jako nejmenší problémy se pak zdají býti alarmující příklady lajdáctví nebo korupce se svěřeným vojenským materiálem. Spojenci darovali afghánským vojákům a policistům 7157 brýlí pro noční vidění. Jde o citlivý vojenský materiál, bez kterého není myslitelné vést úspěšné bezpečnostní operace. Bohužel zpráva americké ministerstva obrany vyjadřuje obavy, že několik set přístrojů se ztratilo neznámo kam...

Zdroj: ArmyTimes