Největší hrozby pro evropskou energetiku: Šílené Německo a zelený fundamentalismus

Největší hrozby pro evropskou energetiku: Šílené Německo a zelený fundamentalismus
Německo zavřelo jaderné elektrárny a znovu zvyšuje těžbu uhlí; ilustrační foto / depositphotos.com (Zvětšit)

Ukrajinsko-ruská válka, ať už dopadne jakkoliv, oslabí Evropskou unii a její členské státy. Německá fascinace ruskými energetickými zdroji a zelenou ideologií zhoršila důsledky konfliktu pro hospodářství mnoha zemí. Rostoucí čínská poptávka, zrychlování ekonomiky nebo nízké zimní teploty mohou Evropu uvrhnout zpátky do krize.

Fatih Birol, ředitel Mezinárodní agentury pro energii, varuje před rostoucí čínskou poptávkou po zkapalněném zemním plynu (LNG) ve druhé polovině letošního roku. Čínské hospodářství loni brzdil lockdown, což se nyní mění. Další výzvu představuje evropská závislost na dodávkách ruského plynu, jež v některých případech nebyla zcela odstraněna. Spolehlivost těchto dodávek zůstává nejistá. Vývoz plynu ruského energetického gigantu Gazprom do EU a Švýcarska se minulý rok snížil o 55 %. Pokud dojde k dalšímu snížení dovozu plynu „z politických důvodů“, Evropská unie bude podle Birola v nadcházející zimě opět čelit „určitým výzvám“.

Katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi se domnívá, že skutečný nedostatek plynu a ropy EU teprve čeká. Větším potížím v posledních měsících dle jeho názoru zabránila mírná zima. Energetickou krizi ovšem prohloubí nedostatek investic do rozvoje nalezišť a zpracování fosilních paliv z ideologických důvodů. „Jediné, co letos zachránilo Evropu, byla teplá zima a zpomalení ekonomiky,“ řekl al-Kaabi. „Pokud se hospodářství začne opět rozjíždět a přijde průměrná zima, myslím si, že to nejhorší teprve přijde.“ Katar a Saúdská Arábie vyzývají unijní představitele, aby přestali démonizovat plynárenské a ropné společnosti. Jen tak bude možné předejít dalším problémům a najít rozumné řešení.

Současný vývoj v evropské energetice dává Christophe-Alexandre Paillard z francouzského institutu Sciences Po (Institut d'études politiques de Paris) za vinu Německu. Ve svém květnovém článku pro zpravodajský portál Areion24 píše o „Německu táhnoucím nás do propasti“ a o nutnosti „tento proces za každou cenu zastavit“. Počátek problému spatřuje ve vzniku silných protijaderných politických názorů v 80. letech minulého století a v pozdějších průmyslových investicích v zemích střední a východní Evropy.

Vlády Gerharda Schrödera a Angely Merkelové učinily mezi léty 2005 a 2011 některá kritická rozhodnutí v oblasti energetiky. Berlín tehdy zahájil politiku sbližování s Ruskem, pomohl mu s rozvojem těžby nerostných surovin a nasměroval vývoz ruského zemního plynu a ropy do Evropské unie. Německo se navíc jednostranně rozhodlo uzavřít své jaderné elektrárny, což ospravedlňovalo havárií ve Fukušimě. Uzavírka měla být dokončena minulý rok v prosinci, nicméně ukrajinsko-ruská válka situaci změnila. Konec posledních tří provozovaných elektráren německá vláda odložila na neurčito.

Tyto dvě zásadní volby měly dramatické důsledky pro energetickou bezpečnost Evropské unie. Její členové se stali nepřiměřeně závislými na Rusku a jaderná energetika se dostala do slepé uličky. Christophe-Alexandre Paillard podezírá Berlín ze skrytého plánu zničit jaderné inženýrství jako jedno z hlavních odvětví francouzského průmyslu. To podle něj dokládá úpěnlivá německá snaha v Bruselu vyřadit jadernou energii z evropské klasifikace (taxonomie) zelených technologií nebo stanovit pro její využití tvrdé podmínky.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Břidlicový plyn v Evropské unii - nevyužitá příležitost

V EU se o frakování hodně mluvilo a málo konalo. Většina nadnárodních energetických společností ...

PREMIUM Perspektiva a výzvy pro těžbu zemního plynu na Ukrajině

Ukrajina je jednou z největších zemí Evropy nejen z hlediska rozlohy, ale také z hlediska zásob ...

PREMIUM Ruské tanky míří na Západ, ale Evropa se dál utápí v „zeleném“ šílenství

Evropská unie intenzivně pracuje na ochraně klimatu, zdražování emisních povolenek a nových normách ...

PREMIUM Rusko loni prodalo ropu a plyn za 356 miliard amerických dolarů

Rusko přesměrovalo tok své ropy do Asie poté, co v prosinci vstoupil v platnost unijní zákaz na její ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.