Ponorky na mělčině: Německá ponorka U-36 se vrací po najetí na mělčinu do služby

Ponorky na mělčině: Německá ponorka U-36 se vrací po najetí na mělčinu do služby
Ponorka (U 34) třídy 212 / Bundeswehr-Fotos (Zvětšit)

Ponorka narazila do dna jedním ze svých kormidel. Poškození nebylo vážné. Podobné nehody nejsou úplně nevídané. Jejich následky mohou být i daleko horší.

Poškozené kormidlo ponorky opravili potápěči za asistence zaměstnanců jejího výrobce, společnosti ThyssenKrupp. U-36 najela na mělčinu čtrnáctého května. Nehoda se odehrála osm námořních mil (15 km) od norské námořní základny Haakosvern, ve které ponorka pobývala kvůli pětiměsíčnímu společnému cvičení s norským královským námořnictvem. Po nehodě se musela vrátit do přístavu. Škoda však nebyla velká. Svědčí o tom skutečnost, že U-36 zůstala v Norsku, místo aby odplula na svou domovskou základnu v německém přístavu Eckernförde.

Minulý týden přinesl server Naval Today zprávu, že se ponorka vrací do služby. Podle vyjádření německých ozbrojených sil došlo k poškození pouhých dvou procent z dvaceti čtverečních metrů celkové plochy kormidel ponorky. Rozsah škod byl podobný, jako když si lehce poškrábete auto.

Ponorka se před nárazem do dna pohybovala rychlostí pouhý jeden uzel (1,9 km/h). U-36 se během návštěvy Norska zúčastnila také mezinárodního cvičení Joint Warior. Organizovalo ho britské královské námořnictvo. Podílelo se na něm 35 hladinových válečných lodí a pět ponorek z třinácti zemí.

Typ 212

Norské vody jsou v poslední době pro německé ponorky zrádné. Není to ani dva roky, co si v nich poblíž přístavního města Kristiansand poškodila kormidla další německá ponorka U-35. Nehoda byla pro Němce velmi nepříjemná, protože všechny ostatní německé ponorky byly zrovna kvůli různým opravám v docích. Ponorky U-35 a U-36, patří k typu 212. Jsou to jedny z nejpokročilejších a nejtišších diesel-elektrických podmořských plavidel na světě. Kromě klasických baterií, dobíjených dieselovým motorem při plavbě na hladině, disponují i vodíkovými články.

Díky nim vydrží ponořené (bez použití schnorchelu) až tři týdny. Celý trup těchto ponorek je vyroben z nemagnetického materiálu, což ztěžuje jejich detekci a chrání je před minami. Kormidla jsou uspořádaná do tvaru písmene X, což má ponorkám umožňovat plavbu i v mělké vodě. (Jak vidno, občas to nestačí.)

Německé námořnictvo má čtyři ponorky starší verze 212A a dvě mírně modernizované lodě typu 212B. Kromě Němců provozují stejný typ i Italové. Všechny čtyři italské čluny patří ke starší verzi. Nákup ponorek typu 212 plánuje i Norsko. Norové jimi chtějí nahradit své stárnoucí čluny třídy Ula z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Má k tomu dojít po roce 2025.


Ponorka Typ 212

Terminologické obtíže

O nehodě ponorky U-36 není známo příliš podrobností. Případy, kdy najede ponorka na mělčinu, však nejsou neobvyklé. Výsledkem bývá většinou spíše materiální škoda než zranění nebo ztráty na životech členů posádky. Český výraz „najetí na mělčinu (v odbornějších textech se používá přiléhavější nasednutí)“ nejspíš není v tomto případě úplně vhodný. Když Angličan použije frázi „run aground,“ míní tím, že loď dosedla na mořské nebo říční dno a uvízla tam. O hloubce se vůbec nemluví, i když se většinou míní, že není velká.

Jinak by běžná loď uvíznout nemohla. V případě ponorky ale může být „mělčina“ i pěkně hluboko. Například v roce 2011 se kanadská ponorka HMCS Corner Brook (ex HMS Ursula) nedobrovolně ocitla na dně úžiny Nootka v pobřeží ostrova Vancouver.

Hloubka byla čtyřicet pět metrů, což by stačilo každé hladinové lodi. Ponorka narazila do dna rychlostí okolo šesti uzlů (11 km/h). V její přídi se otevřela dvoumetrová trhlina. Několik námořníků utrpělo lehká zranění. Loď se však podařilo zachránit. Jiná ponorka, britská HMS Astute, najela v roce 2010 během plavby nad hladinou na mělčinu u skotského ostrova Skye.


Nabouraná USS San Francisco; větší foto / US Navy

Ponorkové karamboly

Obešlo se to bez zranění a velkých hmotných škod. HMS Astute je mimochodem zajímavá i další příhodou. Rok po nehodě u ostrova Skye postřelil jeden z členů její posádky v opilosti na můstku dva jiné muže. Jeden z nich zemřel. Poblíž ostrova Skye, respektive blízkého ostrůvku Fladda-chùain, najela v roce 2002 v hloubce padesát metrů na podmořský útes i ponorka HMS Trafalgar. Navigační chybu způsobil pauzovací papír, přes který nebylo pořádně vidět na mapu. Cena za opravu ponorky vyšla na pět milionů liber (146 milionů korun).

V roce 2009 najela na mělčinu americká ponorka USS Hartford během rutinních manévrů v sardinském přístavu La Maddalena. Nikomu se nic nestalo, ale škoda byla asi devět milionů dolarů (přes dvě stě milionů korun). Ponorka zůstala po nehodě mimo provoz víc než půl roku. Pro ponorky jsou kromě mělčin nebezpečné i podmořské hory.

Mohla by o tom vyprávět například posádka amerického plavidla třídy Los Angeles, USS San Francisco. To v roce 2005 vrazilo jihovýchodně od ostrova Guam do kopce ukrytého v hloubce 160 metrů. V okamžiku srážky plula USS San Francisco rychlostí přes třicet uzlů (56 kilometrů v hodině). Náraz ji málem potopil. Jeden námořník zemřel, dalších 97 utrpělo zranění. Posádka ponorky přitom čítala celkem 127 mužů.


HMS Astute na mělčině; větší foto / US Navy

Švédský incident

Asi nejslavnější najetí ponorky na mělčinu se odehrálo v roce 1981. Sovětská ponorka S-363 tehdy uvízla na jižním pobřeží Švédska poblíž námořní základny Karlskrona. Byl z toho mezinárodní skandál. Jelikož ponorka patřila do třídy, kterou NATO označuje jako Whiskey, v novinách se o incidentu hned začalo psát jako o „Whiskey on the rocks,“ což doslova znamená „whisky na skalách,“ ale v angličtině se to používá také k označení whisky podávané s ledem. Ponorka trčela na mělčině deset dní. Odtáhly ji až švédské remorkéry.

Švédové poslali na palubu svého zástupce, vyslechli kapitána a prozkoumali lodní deníky a další listiny. Sovětské námořnictvo zpočátku tvrdilo, že se ponorka ztratila. To bylo však nepravděpodobné, poněvadž aby se na místo dostala, musela proplout kolem množství nebezpečných skalisek a ostrůvků v okolí základny.

Oblast, kde najela S-363 na mělčinu, byla vojenská zóna, do které měly cizí lodě zakázaný přístup. V době incidentu v ní probíhalo důležité cvičení švédského námořnictva. Během vyprošťovacích prací Švédové nenápadně změřili radioaktivní záření v okolí trupu ponorky. Testy prokázaly v jednom z jejích torpédometů přítomnost Uranu 238. Ten se používá v jaderných zbraních. Síla nálože přibližně odpovídala bombě svržené na Nagasaki.


Sovětská S-363 na mělčině / Public Domain

Kolumbova Karaka

Za neúmyslné nasednutí na mělčinu většinou může chybná navigace. Obvykle při něm ale hraje roli víc faktorů. Může to být například silný proud, mlha, tma, silný vítr, vysoké vlny, a tak dál. Někdy jde jen o drobný, bezvýznamný incident. Stačí počkat na příliv, který loď z mořského dna zase uvolní. Pokud sedí v bahně nebo na jiném podobném povrchu, nemusí se jí vůbec nic stát. Jindy však hrozí poškození trupu. Ve velkém nebezpečí bývají struktury, které z něj vyčnívají, jako jsou šrouby, hřídele nebo kormidla.

Když má loď opravdu velkou smůlu, může se v důsledku nasednutí na mělčinu potopit. Na mělčině už skončila spousta slavných plavidel. Snad nejznámější oběť mělčiny je Santa Maria, vlajková loď Kryštofa Kolumba. Neblahý osud ji potkal u pobřeží Haiti.

Počasí bylo klidné a kormidelníkovi Santa Marie se zdálo, že lodi nehrozí nebezpečí. Proto nechal kormidlovat plavčíka a šel se vyspat. Plavčík si ale nedokázal poradit se silným proudem. Santa Maria už se do Španělska nevrátila.

Missouri v bahně

V novější historii se stala spousta dalších zajímavých případů. V roce 2009 najel na mělčinu, respektive korálový útes, americký křižník USS Port Royal. Loď uvízla na dohled od Honolulu, hlavního města státu Havaj. Pro Americké námořnictvo to bylo velice trapné. Uvězněná loď byla vidět i z přistávajících letadel. Její vyproštění trvalo čtyři dny. Snad ještě větší posměch si americké námořnictvo vysloužilo v roce 1950, když najela v zátoce Chesapeake na mělčinu obrovská bitevní loď USS Missouri.

Kapitán William D. Brown ignoroval varování navigátora. Řekl mu, že neví, kde loď je, a poslal ho, ať se jde znovu podívat na mapu. Missouri se podařilo vyprostit až po čtrnácti dnech. Musela podstoupit rozsáhlé opravy v suchém doku. Námořnictvo se stalo terčem nevybíravých vtipů.

Radek John

Zdroje: Naval Today, DefPost, CBC, BBC, Independent, Navysite, War History,

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Rusko zavádí do výzbroje atomové ponorky čtvrté generace

Moskva intensivně buduje flotilu moderních atomových ponorek čtvrté generace. Svědčí o tom ...

Britové získali druhou útočnou ponorku třídy Astute

Nejen Rusové zavádějí do výzbroje nové jaderné ponorky, také Britské královské námořnictvo (Royal ...

Dokáže americké námořnictvo bojovat s ruskými ponorkami?

V nedávném článku jsme si představili novou ruskou útočnou ponorku K-560 Severodvinsk s jaderným ...

Ruská jaderná ponorka Kazaň třídy Jaseň spuštěna na vodu

Ponorka Kazaň třídy Jaseň (projekt 885M) byla po 8 letech stavby spuštěna na vodu. Víceúčelové ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Miroslav
    09:53 05.06.2019

    Veľmi pekný článok. Jediné čo mi v ňom chýbalo bolo viac fotografií resp. videí.

    Dúfam, že aspoň pri takomto druhu článku (pohľad do histórie) sa vyhneme porovnávaniu a hádkam kto má väčšieho...

    • GlobeElement
      10:35 05.06.2019

      Jelikož občas uvíznou i ruské lodě, tak se tomu asi nevyhnem.

      Ale zajímavý je ten terminologický problém. Lze najet na mělčinu v hloubce? A když loď najede na mělčinu, může se potopit? Když je pod ní mořské dno?
      U námořní terminologie se čeština vůbec motá. V češtině se běžně vyskytuje výraz "flotila" tam, kde angličtina použije "flota". Nebo velitel lodi, běžně kapitán, ale co když je to poručík? Může být kapitán zároveň poručíkem? (tedy tenhle zmatek má i angličtina).

      A kouzelný je rozpor v pojmenovávání mořských proudů a větru. Zatímco severní vítr je vítr, který vane ze severu na jih, severní proud je mořský proud, který směřuje z jihu na sever.

      • Miroslav
        11:00 05.06.2019

        Samozrejme, uviaznuť alebo potopiť sa môže hocijaká loď a je jedno či je ruská alebo americká.

        Čo sa týka tých termínov... To sú také termíny ktoré sa používajú, každý vie o čo ide aj keď samotný pojem nedáva zmysel. Napríklad ten kapitán. Áno, kapitán môžeme chápať ako vojenskú hodnosť ale aj ako veliteľa flotily či dokonca jednej lodi.

        Kopa piesku je kedy kopou? Keď je tam milión zrniek? A keď odoberieme 10 zrniek už to nie je kopa? Alebo keď každý hovorí, že lietadlá sú vyrobené z hliníka a v skutočnosti je to Duralumín alebo iné zliatiny na báze hliníka.

        V každom prípade aby som sa vrátil k pôvodnej myšlienke tak milujem tie fotografie poškodených strojov ako ponorky lebo je tam vidno ako to tam asi vyzerá

        • GlobeElement
          11:11 05.06.2019

          Svého času jsem překládal text, ve kterém byla vojenská námořní angličtina a byl jsem z toho janek. Oni mají speciální výrazy pro různé části lodě, některé pocházejí z dob, kdy byly jen plachetnice, takže z dnešního pohledu jsou nesmyslné nebo nelogické, pro různé manévry, vzdálenosti a tak dále. V češtině to často nemá žádnou obdobu (nebo má, ale není obecně známá a používají to jen fandové).

          Ale zas to bylo zajímavé.

        • Lukash
          13:45 05.06.2019

          Pekne zhrnuté, ešte si pozabudol na slovenské špecifikum kedy slovo kapitán sa stáva urážkou, v súvislosti s tým že na slovensku sa môže stať kapitánom aj debil v ojedinelých prípadoch...len tam potom nepoužívaeme skratku kpt ale kkt...

      • Qaxi
        11:02 05.06.2019

        Ten kdo je jmenován jako velitel lodi je vždy kapitán a to bez ohledu na hodnost.

        V některých tradičních námořnictvech je dokonce zvyk, že když na palubu přijde důstojník v hodnosti kapitán (např. z armády nebo letectva) tak je po dobu pobytu na palubě oslovován hodností o stupeň výš (major ...).
        Na lodi je prostě jen jeden kapitán a ten má téměř absolutní moc ;-)

      • Qaxi
        11:04 05.06.2019

        Ohledně kompasu je krásná poučka.

        Vítr fouká DO kompasu,
        směr se říká OD kompasu.

      • achi67
        11:09 05.06.2019

        A jste si jistý že si nepletete angličtinu s ruštinou? Myšleno k významu slova "flota"....

        • GlobeElement
          11:12 05.06.2019

          Jsem. Flotila je menší, než flota.

          • achi67
            11:38 05.06.2019

            To je pravda. Jen jsem se zatím setkal s používáním anglických slov Navy ve významu námořnictvo a Fleet ve významu flotila. Zkoušel jsem hledat i US flota nebo British flota, leč se mi to nedaří...

          • Pavel II
            12:21 05.06.2019

            Obávám se, že ,,flota" nebude organizační stupeň, ale jen jiný výraz pro flotilu. Větší než flotila je spíš loďstvo?

          • GlobeElement
            12:45 05.06.2019

            achi67

            to je přesně ta chyba. Fleet znamená flota. Flotila je anglicky flotilla.

            Flota není slovo ruské, ale španělské a znamená velké uskupení lodí, loďstvo (například tichomořská flota). Flotila je zdrobnělina a znamená menší skupinu menších lodí, typicky torpédoborců. Flotila je částí floty.

            Jenomže čeština používá všude slovo flotila.

          • achi67
            14:18 05.06.2019

            Já tomu co píšete rozumím, jen jsem se pozastavil nad použitím slova flota v anglickém textu ve významu, který popisujete a uvádí jej jako anglické slovo. Třeba Wiki: ... A fleet or naval fleet is a large formation of warships, which is controlled by one leader[1] and the largest formation in any navy. A fleet at sea is the direct equivalent of an army on land.... The fleets of larger navies are usually divided into smaller numbered or named fleets based on geographic operating areas or on administrative groupings of same type ships...
            Nikde jsem nenašel použití slov flota či flottile (nebo flotila), ve významu současného námořnictva, vyjma ruských, polských popř. německých (die Flotte) pramenů.

          • GlobeElement
            14:41 05.06.2019

            Inu, to je tím, jak se mění válečné námořnictvo. Doby velkých flot, obsahujících flotily mizí. Zatímco za WWII to bylo běžné - floty zahrnovaly flotily výsadkových lodí, torpédoborců a podobně, dneska se jsem se s tím nesetkal. O flotile se píše v případě Iránu, který je vysílá do Rudého moře, ale US NAVY používá termín carrier stike group, tedy něco jako útočná skupina letadlové lodi, u torpédoborců pak squadron. Nevím, proč nepoužívají termín flotilla, když jej mají a používají u pobřežního námořnictva.
            Britové pojem flotilla používají.
            A je zajímavý rozdíl mezi pojmem NAVY a FLEET, i když by to teoreticky mohlo být to samé. NAVY je obecný termín zahrnující veškeré složky námořnictva, včetně například pozemního personálu, civilních zaměstnanců a podobně, kdežto FLEET je jenom to, co pluje, tedy lodě.

      • Pavel II
        12:15 05.06.2019

        Naopak, terminologii máme (možná právě dík absenci národní námořní tradice /v rámci CK monarchie je zajímavá, ale bylo to spíš v němčině/
        ) vychytanou dokonale. Není co vymýšlet. Pánové Miloš Hubáček, Ivan Hrbek, Jaroslav Hrbek, Ivo Pejčoch, Tomáš Hájek a další už cosi nastavili. A na úrovni.

        • GlobeElement
          12:49 05.06.2019

          I Hubáček má v termínech chyby. Sorry, ale i on píše například o japonské flotile, která útočila na Pearl Harbor, přitom to byla jednoznačně flota.
          Flotila by moc škody nenadělala.

          • Jirosi
            13:54 05.06.2019

            "Jenomže čeština používá všude slovo flotila."

            Kde je pak problém?

          • GlobeElement
            14:03 05.06.2019

            Problém je v tom, že pojmenováváme dvě různé věci stejným slovem. Jako kdybychom slovo noha používali pro nohu i pro celé tělo. Pak není jasné, o čem je řeč.

          • Pavel II
            11:18 06.06.2019

            Podle mne to nebyla flotila jako organizační stupeň. Bylo to účelové uskupení vytvořené ad hoc pro tuto příležitost, sami Japonci ho nazvali 1. letecké loďstvo.
            Japonci nazvali své námořní síly Spojené loďstvo, to dále dělili naúčelová, nebo někde lokalizovaná uskupení. Jako to pro útok na Pearl Harbor, dále ,,Svaz Jižních moří, Jižní expediční svaz, 1.,2., a 3. čínské expediční loďstvo a tak dále. Organizační stupeň byl divize-u bitevních lodí typicky dvě, u torpédoborců deset kousků. Třeba ponorky měli taky v divizích, kterým byla (asi, pochopil jsem to tak) nadřazená eskadra. Ten rozdíl flota-flotila, ano, je to zdrobnělina, ale v češtině je flota spíš zastaralý a ,,knižní" výraz.

    • Clavo
      10:38 05.06.2019

      Treba len počkať ono to príde

      • GlobeElement
        10:50 05.06.2019

        Teď jsi udeřil hřebík na hlavičku - jak taky jinak, s takovým nickem.

        • The88
          17:28 05.06.2019

          De pana :-D