Německé bojové vozidlo pěchoty Puma pro Armádu ČR?

Bojové vozilo pěchoty Puma; větší foto / KMW

Redakce Armádních novin si ve výrobních prostorách německé firmy KMW (Krauss-Maffei Wegmann) v Mnichově prohlédla výrobu bojových vozidel pěchoty (BVP) Puma a dozvěděla se o projektu některé zajímavé novinky.

BVP pro 21. století

BVP Puma je výrobkem německé PSM (Projekt System & Management), joint venture německých firem KMW a Rheinmetall. PSM je systémový integrátor projektu pro německou armádu a pro zahraniční zákazníky. KMW řeší především výrobu věže, balistické ochrany a podvozku, Rheinmetall řeší korbu a zbraňový systém, včetně munice. Do projektu rovněž přispívá velká řada malých a středních německých firem.

 

 

Projekt Puma odstartoval v roce 2002 na popud německého Bundeswehru (BW), který v té době hledal náhradu za BVP Marder. BW odmítl dostupná BVP jako Warrior, Bradley, CV-90 a ASCOD, která nevyhovovala novým požadavkům německé armády a zadal vývoj nového pásového BVP přesně podle vlastních požadavků domácímu průmyslu.

 

V roce 2005 byl představen první demonstrátor Pumy, který podle zástupců PSM měl již 70 % schopností současné verze. Následovalo čtyřleté testování pěti prototypů. V roce 2010 získal BW deset předsériových vozidel a podrobil je dalším mnohaletým terénním zátěžovým zkouškám a testům maximální balistické odolnosti.

 

V roce 2012 se Puma účastnila zimních zkoušek v Norsku a v roce 2013 “horkých” testů ve Spojených arabských emirátech. O rok později německá armáda začala pracovat na integraci Pum do svých mechanizovaných čet a rot. Od stejného roku se rozběhla plná sériová výroba. Během let všechna testovaná vozidla ujela 30 000 km a vystřílela 90 000 kusů munice. Během této doby PSM na základě získaných zkušeností provedl na 600 úprav v konstrukci vozidla.

 

Mezi hlavní změny patřilo vylepšení pohonné jednotky, úprava pojezdového ústrojí (přidání šestého pojezdového kola), přidání podpory kanónu pro zlepšení přesnosti střelby, přidání dynamického systému ochrany, vylepšení pancéřování, nový design zadní části vozidla, atd.  

 

Desetileté testování názorně ukazuje obecnou náročnost vývoje nového zbraňového systému. V podstatě se dá říci, že vývoj jakéhokoliv komplexního zbraňového systému (vozidlo, vrtulník, letadlo atd.) trvá deset let a dalších deset let se vojsko s tímto systém učí pracovat.
 

BW převzal již 180 vozidel Puma. Při rychlosti produkce 66 až 71 vozidel ročně BW získá všech 350 objednaných Pum v roce 2020 poté BW počítá s další objednávkou na zhruba 200 vozidel. Německá armáda Pumy zavádí jako ústřední pásovou platformu (obsahující různé typy jako bojové, velitelské, spojovací, průzkumné apod.) minimálně do roku 2050, spíše 2060. Páteřní kolovou platformou BW je pak koncept založený na obrněném transportéru Boxer.

 

Umístění senzorů a aktivního prvku systému MUSS a vyznačené bloky reaktivního pancíře boční sestavy pancíře. Horní žluté pláty jsou elastické koberce proti letecké kazetové munici; větší foto / KMW


 

Klíčový požadavek – ochrana posádky

Ochrana Pumy přesahuje úroveň 6 (podkaliberní nebo průbojná 30mm munice z 500 m; exploze 155mm granátu z 10 m) proti balistickým hrozbám a úroveň 4a/b proti minám/IED (10 kg TNT kdekoliv pod koly a podvozkem) podle NATO normy STANAG 4569. Úroveň ochrany je nezávisle ověřená a úředně potvrzená.

 

Testy potvrdily, že pokud kdekoliv pod podvozkem a koly Pumy vybuchne 10 kg TNT, posádka zůstane v bezpečí a zbraňové systémy budou funkční. Ochranu posádky proti minám zajišťuje sendvičově řešená dvojitá pancéřová podlaha, kdy mezi spodním a horním pancéřovým plátem podlahy (rozestup několik desítek cm) je pancéřová dutina talířového profilu, do které se po explozi “vyboulí” spodní pancéřový plát.

 

I po výbuchu 10 kg TNT zůstane horní podlaha neporušená. Na podlahu tak mohou vojáci umístit bez obav svou výstroj a výzbroj. Při výbuchu pod vozidlem je minimalizována možnost zranění nohou nebo páteře vojáků ve vozidle, a to právě díky dvojitému dnu a balistickým sedačkám zavěšeným na stropě korby.

 

Odolnost proti minám dramaticky zlepšuje i absence klasických torzních tyčí pojezdových kol, které u jiných BVP nebo tanků vedou skrz podlahu vozidla. Korba Pumy tak není konstrukčně oslabená, což se pozitivně projevuji v ochraně proti minám a IED, a to nejen při explozi pod vozidlem, ale také v jeho blízkosti, kdy síla exploze působí šikmo na spodní boční částí vozidla.
 

Základem pojezdového ústroji Pumy je samonosný monoblok, který obsahuje šest pojezdových kol a jejich kompletní uchycení a odpružení. Pokud vozidlo najede na protitankovou minu, tak i v polních podmínkách lze Pumu opět rychle zprovoznit výměnou pojezdového kola nebo pojezdového monobloku bez zásahu do vlastní korby.

 

Unikátní boční monobolok pojezdového ústroji Pumy s uchycením pojezdových kol, odpružením a jednou ze dvou hlavních nádrží; větší foto / archív autora

 

V levém i pravém monobloku jsou navíc hlavní palivové nádrže (třetí “vyrovnávací” je ve špičce korby). V prostoru osádky tedy nenajdeme žádné palivo, ale ani hořlavou hydraulickou kapalinu, což zásadním způsobem opět zvyšuje ochranu osob ve vozidle

 

Na nejvyšší úrovni je balistická ochrana. “Očesaná” Puma, tedy bez bočních pancéřových sestav, má hmotnost 31 t. Levá a pravá sestava pancíře přidává na hmotnosti osm tun, ale zároveň poskytuje nebývalou úroveň boční pancéřové ochrany. Bez bočních ochranných modulů je Puma plně bojeschopná a letecky přepravitelná letouny A-400M, proto je tato konfigurace nazývána „A“ = „Air“. S instalovanými ochrannými moduly je Puma v konfiguraci „C“ = „Combat“. V konfiguraci „A“ je tedy Puma plně bojeschopná, ale balistická ochrana proti protitankovým řízeným střelám (PTŘS) je logicky nižší proti konfiguraci „C“.

 

Horní část boční sestavy je tvořena bloky reaktivního pancíře (ERA) a dolní kompozitním pancířem, který je určen proti IED, minám a explozím dělostřeleckých/minometných granátů. Horní reaktivní pancíř chrání posádku před RPG, PTŘS i před municí ráže 30 mm. K dispozici je i stejně těžký a rozměrný výcvikový model obou sestav, takže při výcviku nehrozí poškození drahého reaktivního pancíře. Osádka takto cvičí s vozidlem v „C“ konfiguraci, tedy je neustále  připravena na plnění bojových úkolů při plném bojovém nasazení.

 

Přední pancíř chrání vozidlo před municí ráže 30 mm. Obrovská masa pohonné jednotky navíc dále vylepšuje odolnost vozidla proti RPG nebo PTŘS. Podle zástupců PSM samotný “power-pack” může zastavit i podkaliberní tankovou munici.

 

Speciální elastická balistická ochrana na korbě a věži zase chrání posádku před leteckou kazetovou municí (“bomblety”) nebo zápalnými lahvemi s Molotovovým koktejlem. 

 

Schéma obrany kompletu MUSS proti střelám s infračerveným nebo optickým/laserovým naváděním. / KMW

 

Aktivní boj proti PTŘS řeší infračervená rušička MUSS (MUltifunctional Self protection System). Přesné místo odpalu odhaluje MUSS pomocí 360° ultrafialových čidel (zachycující zášleh raketového motoru) a laserových čidel. Aktivními prvky MUSS je infračervená směrová rušička na věži vozidla a dva otočné a na poloze věže nezávislé zadýmovací granátomety.

 

MUSS je účinný proti PTŘS s poloautomatickým povelovým systémem dálkového navedení SACLOS (Semi-Automatic Command to Line Of sight), jako je francouzský MILAN, americký TOW nebo ruský Konkurs. Tyto PTŘS fungují tak, že obsluha udržuje v kompletu záměrnou na cíli a podle infračerveného senzoru (který sleduje IČ/UF stroboskop PTŘS) kontroluje polohu odpálené PTŘS.

 

MUSS z horní polohy přezáří stroboskop rakety a naváděcí komplet PTŘS si tak myslí, že střela je příliš vysoko (čím výše je zářič MUSS umístěn, tím lépe). Komplet tak PTŘS zadá povel snížit výšku, což vede k nárazu do země.

 

Pokud je PTŘS naváděná opticky nebo pomocí laseru, MUSS proti nalétavající PŤŘS vystřelí multispektrální zadýmovací granáty, které vytvoří pro naváděcí systémy kompletu PTŘS neprůhlednou dýmovou “stěnu” s množstvím flér vytvářející v dýmu další clonu ve viditelné a IČ/UF oblasti. Poté je riziko zásahu pouze věci statistiky. V tomto případě je velkou výhodou dvojice otočných pylonů se zadýmovacími granáty. Při útoku z boku se tak nemusí natáčet celá věž, jako u jiných BVP s pevně fixovanými vrhači granátů.

 

Vnitřní uspořádaní vozidla Puma. Pod věží je volný prostor, kde lze umístit vybavení roje. Stejně tak lze vybavení umístit za záda vojáků (mezi sedačky a vrstvený pancíř) a také pod závěsné sedačky; větší foto / KMW


 

Taktická a strategická mobilita

Bez bočních pancéřových modulů v konfiguraci „A“, posádky a munice má Puma hmotnost zmíněných 31 tun. V této konfiguraci je Puma přepravitelná dopravním letadlem A400M. V modelovém případě dvě A400M přepraví dvě BVP Puma v konfiguraci „A“ na vzdálenost až 4500 km a třetí letadlo zajistí přepravu bočních pancéřových modulů a dalšího vybavení pro nasazení v konfiguraci „C“.

 

V bojové konfiguraci „C“ s plnou pancéřovou ochranou má Puma hmotnost 39 tun a s posádkou, municí a palivem 41,5 tuny. Podvozek je nastaven na maximální zatížení 43 tun.

 

Puma uveze šest členů výsadku, ale po úpravě je možné zvýšit počet členů roje na sedm vojáků.

 

Speciálně navržený dieselový motor MTU V10 892 má výkon 800 kW a při plném bojovém zatížení (41,5 t) je poměr výkonu k hmotnosti jednotky 19,3 kW/t. Ohledně motoru Pumy se v ČR, i v diskuzích Armádních noviny, objevily zmínky o velké spotřebě. Podle zástupců PSM, kterým v této věci položila redakce Armádních novin přímý dotaz, ale tyto informace neodpovídají realitě. Výrobce motorů firma MTU již vyladil motor na výkon 1000 kW pouze úpravou turba, tedy bez zvýšení spotřeby.

 

Podle zástupců PSM vozidla Puma potvrdila při armádních zkouškách BW dojezd 550 km na komunikaci a 250 km v terénu. Při testech ve Vyškově mohla být vyšší spotřeba v porovnání s ostatními z důvodu rozdílu hmotnosti (10 tun) a i proto, že Puma patří i při této hmotnosti k nejrychlejším BVP. Přesto je podle zástupců PSM dvojnásobný rozdíl (jak se objevilo v diskuzích Armádních novin) ve spotřebě mezi testovanými vozidly nemožný.

 

MTU V10 892 má speciální sešikmený tvar, který přesně lícuje s čelním pancířem Pumy, to dovoluje maximálně využít prostor vozidla. Elektronika motoru je rovněž odolná proti elektromagnetickému (EM) pulzu, jenž vzniká při jaderném výbuchu nebo při použití nové generace EM Pulzních zbraních.  

 

Prázdný motorový prostor Pumy; větší foto / archív autora

  

Díky oddělení podvozkových monobloků, kvalitnímu odpružení a kultivovanému chodu motoru se jen minimálně přenáší vibrace a hluk do prostoru posádky. Posádka má sice interkom, ale dokáže se také díky nižší hlučnosti dorozumívat přímo. Nižší vibrace a otřesy navíc snižují únavu posádky a prodlužují životnost mechanických součástí vozidel.  

 

Zbraňový modul

30mm automatický kanón MK 30-2/ABM je umístěn v dálkově ovládaném bojovém modulu společně s koaxiálním kulometem ráže 5,56 mm nebo 7,62 mm. Ve věži se nalézá 200 kusů munice pro kanón a 1000 kusů munice pro kulomet. V nábojové schránce v zadní části pravé sestavy pancíře je prostor pro uskladnění dalších 200 ks munice pro kanón. Podle zástupců PSM přebití hlavní zbraně trvá vycvičené posádce do deseti minut.

 

Důvodem umístění munice mimo prostor osádky je opět požadavek na maximální ochranu osádky, tedy při požáru uvnitř vozidla nebo jeho prostřelení není osádka ohrožena výbuchem munice. Schránka se záložní sadou munice je opatřena bezpečnostním víkem, jež je při výbuchu odmrštěno. Obdobný bezpečnostní prvek je instalován i na tancích Leopard 2 A7EU.

 

Osádka může volit mezi dvěma typy kanónové munice. Jedná se o průbojnou a/nebo ve vzduchu vybuchující (ABM) programovatelnou munici. Programování munice zajišťuje prstencový senzor umístěný před ústím hlavně kanónu. Senzor tak měří skutečnost úsťovou rychlost střely po opuštění kanónu, což výrazně zlepšuje přesnost střelby.

 

Ve vzduchu explodující munice ráže 30×173 mm obsahuje 80 wolframových pelet a je účinná proti měkkým cílům (např. vojáci v zákopech), proti lehce pancéřovaným cílům, dronům, ale i proti jakékoliv optice na tancích, bitevních vrtulnících i letounech.

 

Věž Pumy připravená k umístění na podvozek. V zadní části je rotační pylon s odpalovači granátů; větší foto / archív autora

  

Systém řízené palby (SŘP) umožňuje vést počítačem řízenou sekvenční palbu – například nad linie zákopů. SŘP nad linii zákopu krokově vystřelí programovatelné střely, které pomocí vymrštěných wolframových pelet ničí živou sílu v celé linii zákopů. Režim palby se nastavuje na intuitivním panelu, kde střelec jedním stiskem tlačítka zadá, zda munice vybuchuje před cílem (nepřátelský tank, vrtulník – ničení optiky) nebo sektorově nad cílem (pěchota v zákopu).

 

SŘP Pumy rovněž automaticky měří předsazení zbraně proti pohyblivým cílům. Posádka při střelbě na bitevní vrtulník drží pouze záměrný kříž na cíli, laserový dálkoměr změří vzdálenost a rychlost cíle, a SŘP provede automatické předsazení zbraně. Podle zástupců PSM vojáci BW vykazovali při ničeni vzdušných cílů vynikající výsledky.

 

Senzory a další vylepšení

Hlavními senzory vozidla jsou optoelektronický zaměřovač střelce a velitele. Pozorovací přístroj velitele má přímou optickou linku do pozorovacího okuláru, který může používat jak velitel, tak střelec. Optická linka je sice finančně náročnější řešení, ale oproti digitálnímu zpracování poskytuje detailnější a ostřejší obraz. 

 

Vojáci roje mají vlastní periskopy a mohou tak pomoci zlepšit situační povědomí posádky o okolí vozidla. Pokud některý z vojáků roje uvidí ve svém periskopu něco podezřelého, stlačením tlačítka na to upozorní velitele, který do tohoto směru může okamžitě natočit svůj hlavní pozorovací přístroj a rozhodnout případně o vedení palby na tento jinak obtížně zjistitelný cíl.

 

PSM má již také vypracováno řešení pro instalaci dvou PTŘS Spike LR (dosah 200 m až 4000 m) do pancéřové schránky na boku věže. Schránka je odpružená, takže s citlivými PTŘS lze nejtěžším terénem ujet minimálně 1000 km (potvrzeno praktickými testy) bez rizika poškození střel a pak jimi úspěšně zničit cíl.

 

Vizualizace pancéřové schránky pro dvě PTŘS Spike LR (EuroSpike); větší foto / KMW

 

Počítá se také s instalací dálkově ovládaného bubnového granátometu do zadní části korby, který může pálit nesmrtící 40 mm granáty v rozsahu 360° nebo smrtící do zadní polosféry. Účinný dosah granátometu je 20 m až 400 m.

 

SŘP, elektronika, monitory i ovládací konzole Pumy jsou pro instalaci PTŘS a granátometu již připravené. V podstatě tak stačí (jednoduše řečeno) zmíněné zbraně připevnit na vozidlo, nahrát příslušný software a na ovládací konzoli přidat přepínač typu zbraně.

 

Kromě zbraní se počítá s neustálým vylepšováním schopností Pumy. Existuje více než deset nezávislých modernizačních programů řešící oblast komunikace, elektroniky, senzorů nebo výcviku posádek. Pumy vyrobené po roce 2020 (i modernizované současné) pro BW získají mimo jiné barevné monitory, lepší komunikační systémy nebo optický denní/noční 360° pozorovací systém, pro lepší situační povědomí posádky a roje o okolí vozidla. Toto vybavení nebylo v době testů BVP Puma v ČR na předváděném vozidle k dispozici, neboť se jednalo o sériově vyráběné vozidlo určené v polovině roku 2017 k zařazení k bojovým jednotkám Bundeswehru.

 

Samotnou kapitolou je výcvik. PSM pro výcvik posádek vyvinula unikátní simulátor, který propojuje čtyři až šestnáct vozidel. V podstatě se tak z každého vozidla Puma stává plnohodnotný simulátor. Cvičící posádka, která při simulaci používá monitory (kde se zobrazuje simulace) a konzole vozidla, má na hlavě brýle virtuální reality umožňující simulaci činnosti i po sesednutí z vozidla.

 

Simulaci připravuje, řídí a vyhodnocuje mobilní výcviková stanice (umístěná v ISO kontejneru). V této stanici je například i projekční plátno pro informační schůzku posádek před i po cvičení. Takové řešení má zásadní vliv na udržení výcvikového tempa posádek – i když vozidla nejsou v terénu, mohou velitelé přímo ve vozidlech neustále cvičit posádky.  

 

Pro výcvik technické obsluhy stroje existují již brýle s rozšířenou virtuální realitou, kdy se přímo na vozidlo promítá 3D digitální grafika. Při servisu vozidla lze například zadat typ úkolu, nasadit si brýle a podívat se na vozidlo, kde se digitálně vykresluje nejen servisovaná část, ale i například postup opravy. Redakce Armádních novin si tak mohla již přímo na reálném vozidle prohlédnout vizualizaci schránky s PTŘS nebo způsob instalace topení či palivové soustavy vozidla, jež jsou jinak zakryty pancířem.

 

Vnitřní uspořádaní vozidla Puma, které bylo upraveno na "3D simulátor". Místo dvojice levých sedadel je umístěná elektronika simulátoru; větší foto / archív autora

 

Puma pro Armádu ČR?

Puma byla předvedena českým vojákům na listopadových průmyslových dnech v minulém roce. Zde Armáda ČR potvrdila zájem o 210 pásových BVP v sedmi variantách:
125 ks bojových vozidel pěchoty

26 ks velitelských bojových vozidel pěchoty
13 ks průzkumných vozidel

11 ks vozidel řízení palby

12 ks ženijních vozidel
12 ks vyprošťovacích vozidel
11 ks zdravotnických/sanitních vozidel

 

V současné době je Puma zavedena v Bundeswehru pouze ve verzi BVP a velitelské. Největší konstrukční zásahy si vyžádá vývoj ženijních, vyprošťovacích a zdravotnických vozidel. Podle zástupců PSM však mohou být odvozená vozidla s určením pro AČR i Bundeswehr dovyvinuta v ČR, například ve VOP CZ v Novém Jičíně.

 

V případě přijetí Pumy do výzbroje Armády ČR se počítá s maximálním přenesením výroby do ČR dle schopností českého obranného průmyslu. Již nyní německé společnosti mají zájem zařadit české firmy přímo do svého výrobního řetězce, takže budou vyrábět díly pro Pumy všech zákazníků, ale také díly pro další výrobky civilního i vojenského programu daných společností s určením pro ČR, Německo, a i všechny další trhy, kde dané společnosti působí.

 

Jedním z potenciálních zákazníků Pum je přitom i americká armáda, která v rámci programu NGCV (Next Generation Combat Vehicle) hledá náhradu za BVP M2 Bradley. Nedávno americká armáda oznámila, že bude akceptovat i zahraniční konstrukci.

 

V případě ČR se například nabízí výroba korby i pojezdových modulů. PSM také uvažuje o přenosu technologie výroby kompozitního a reaktivního pancíře do ČR.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Britský Warrior 2 s 40mm automatickým kanónem CT40

Na londýnské výstavě IAV 2018 (International Armoured Vehicles 2018) firma Lockheed Martin představila osm modernizovaných bojových vozidel pěchoty (BVP) Warrior 2. Klíčovou součástí modernizace je ...

Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové bojové vozidlo pěchoty (BVP). Podle posledních zpráv americká armáda v rámci NGCV zvažuje mimo jiné i ...

Modernizace bojových vozidel pěchoty M2 Bradley

Americká armáda (US Army) plánuje provést hloubkové vylepšení pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) M2 Bradley. Nová verze M2A5 Bradley vstoupí do služby v roce 2026.

Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European Defence Agency) navrhuje vytvoření flotily evropských tanků v nejmodernější konfiguraci Leopard 2A7 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 13
  • rtep
    10:12 11.09.2018

    hmm je to hezké vozidlo, ale pro ACR nepoužitelné
    sice se dá upgradovat
    nicméně jen 6 členů výsadku to je šíleně malo, i v ACR používaných 8 členný výsadek je na hraně
    a je spodivem že to potřebuje tříčlenou osádku, předpokládal bych použití jen řidiče a velietele, střelce by vzhledem k té vší automatizaci a robotizaci a počítačomatizaci tyhle veci bez problémů mněli nahradit

    velitel na zakladě udajů ze senzorů odsouhlasí předloženou palebnou sekvenci, odsouhlasí cíle ke zničení a zbytek už ...jedééé, sám

  • Jara
    10:28 13.07.2018

    Lalalik
    Ano, z toho do jakých témat vstupujete a co obhajujete/haníte je jasné, že na výplatnici máte CSG, chápeme nebojte.

  • lalalik
    10:57 08.06.2018

    no tedy nejsem si jist, zda Puma je fakt dobrý nápad. Je to prý nejmodernejší, hrozně moc super, přitom do toho musí stále sypat peníze, aby to vůbec mohlo vyjet za hranice. A ty černobílé CRT obrazovky jsou fakt vtip: https://www.defensenews.com/land/2018/06/06/germanys-impending-puma-panzer-problem/

  • Jara
    21:58 10.04.2018

    To je kravina zas štěk technicky nevzdělaných idiotů co píšou “hovna” o kterých nic neví ....
    Puma byla zařazena do výzbroje s nějákou elektronikou která má být modernizovaná v intervalu který byl naplánován už při zavedení pumy do výzbroje bw Česku se nabízí už upgrade verze

  • Rase
    20:59 18.03.2018

    Takhle pěkně si Pumy jezdí po silnici při běžném provozu, zima 2017 - mě to video neskutečně baví

    https://www.youtube.com/watch?v=bb4UKqKCwfo

  • Rase
    10:47 27.02.2018

    V zhledem k tomu, že CSG očividně nedostane prověrku a sofistikované systémy dodávat nebudou (bude je muset certifikovat nějaký jiný podnik) tak budou rádi když budou dál dodávat armádě náklaďáky, možná i Pandury a Titusy bez elektroniky. Nějaký rozmach (monopolizace) v armádě ČR, jak si Strnad myslel se konat očividně nebude. Už tak toho má ale víc než dost. Osobně bych se tak o VOP CZ nebál, tak nějak si myslím, že je asi MO upřednostní před CSG, i co se týče 4x4 a houfnic. Zkrátka časy kdy se úplně všechno přihrávalo CSG už jsou snad pryč. Ono CSG to vlastně taky může být šumák, jelikož hlavně jedou na export a Tatrovky pro armádu mají jisté (vlastně i Pandur). Jde jen o to, aby se necpali do armády s hi-tech věcmi, na něž nemají prověrku atd.

  • Jara
    10:22 27.02.2018

    No samozřejmě plácání se tam věci nesmyslné přes sebe, nemá to absolutně žádnou logiku .... nebo vlastně takové sdělení má být “bw má problém s financemi(jako většina evropských armád) a proto zbrojní průmysl stojí za hov..” opravdu článek na úrovni ......

    Rase
    No spolupráce Němců ( RH a kmw) například se státním VOP navíc třeba dlouhodobá , by mohla být dalším hrebíčkem do rakve jedné “československé skupině “ a tak bych motivaci pro takový článek hledal i zde.....
    Kdyby se obrněnce vyráběli ve VOP navíc tam byla řec i o vývoji speciálních verzi v ČR i pro Bw a zapojeni do dalších projektů znamenalo by to výrazné pokryti potřeb armády a zavření dveří do AČR pro zmíněnou skupinu( protože její výrobky jsou nekonkurence schopné )

  • Rase
    21:12 26.02.2018

    Tak německá armáda musí myslím jako jediná v Evropě, pravidelně zveřejňovat aktuální stav, bojeschopnost všech jednotek atd. Je na to zákon a pak to vypadá jako nefunkční chaos. On asi je, ale ne jen u BW, ale většiny armád (ne jen v Evropě). Bundeswehr má rozhodně mouchy, ale nevím jakou to má spojitost s prodejem techniky. Pokud bysme to tak měli brát i my, tak nikdy nikomu nic nebudeme nabízet... když u nás funguje akorát tak pěchota, jelikož se u ní nemá co porouchat. tanky nebojeschopné, pandury poruchové atd. Mě zkrátka přijde, že se tam plandají hrušky s jablkama

    Jara:
    jediný kdo reálně zbyl je BAE Systems :-) general dynamics jsou dost out a Rheinmetall by si takhle nenadělal do vlastního hnízda. Nikdo ostatní se moc neukazuje.

  • PavolR
    21:10 26.02.2018

    Jara:
    Už samotný názov ma odradil od toho, aby som sa to čo i len pokúsil prečítať. :-D Neponúkajú nám nemecké ozbrojené sily, ale konkrétny produkt, na dôvažok v už modifikovanej verzii oproti tomu, čo bolo doteraz dodané Bundeswehru.

Stránka 1 z 13