Německé bojové vozidlo pěchoty Puma pro Armádu ČR?

Bojové vozilo pěchoty Puma; větší foto / KMW

Redakce Armádních novin si ve výrobních prostorách německé firmy KMW (Krauss-Maffei Wegmann) v Mnichově prohlédla výrobu bojových vozidel pěchoty (BVP) Puma a dozvěděla se o projektu některé zajímavé novinky.

BVP pro 21. století

BVP Puma je výrobkem německé PSM (Projekt System & Management), joint venture německých firem KMW a Rheinmetall. PSM je systémový integrátor projektu pro německou armádu a pro zahraniční zákazníky. KMW řeší především výrobu věže, balistické ochrany a podvozku, Rheinmetall řeší korbu a zbraňový systém, včetně munice. Do projektu rovněž přispívá velká řada malých a středních německých firem.

 

 

Projekt Puma odstartoval v roce 2002 na popud německého Bundeswehru (BW), který v té době hledal náhradu za BVP Marder. BW odmítl dostupná BVP jako Warrior, Bradley, CV-90 a ASCOD, která nevyhovovala novým požadavkům německé armády a zadal vývoj nového pásového BVP přesně podle vlastních požadavků domácímu průmyslu.

 

V roce 2005 byl představen první demonstrátor Pumy, který podle zástupců PSM měl již 70 % schopností současné verze. Následovalo čtyřleté testování pěti prototypů. V roce 2010 získal BW deset předsériových vozidel a podrobil je dalším mnohaletým terénním zátěžovým zkouškám a testům maximální balistické odolnosti.

 

V roce 2012 se Puma účastnila zimních zkoušek v Norsku a v roce 2013 “horkých” testů ve Spojených arabských emirátech. O rok později německá armáda začala pracovat na integraci Pum do svých mechanizovaných čet a rot. Od stejného roku se rozběhla plná sériová výroba. Během let všechna testovaná vozidla ujela 30 000 km a vystřílela 90 000 kusů munice. Během této doby PSM na základě získaných zkušeností provedl na 600 úprav v konstrukci vozidla.

 

Mezi hlavní změny patřilo vylepšení pohonné jednotky, úprava pojezdového ústrojí (přidání šestého pojezdového kola), přidání podpory kanónu pro zlepšení přesnosti střelby, přidání dynamického systému ochrany, vylepšení pancéřování, nový design zadní části vozidla, atd.  

 

Desetileté testování názorně ukazuje obecnou náročnost vývoje nového zbraňového systému. V podstatě se dá říci, že vývoj jakéhokoliv komplexního zbraňového systému (vozidlo, vrtulník, letadlo atd.) trvá deset let a dalších deset let se vojsko s tímto systém učí pracovat.
 

BW převzal již 180 vozidel Puma. Při rychlosti produkce 66 až 71 vozidel ročně BW získá všech 350 objednaných Pum v roce 2020 poté BW počítá s další objednávkou na zhruba 200 vozidel. Německá armáda Pumy zavádí jako ústřední pásovou platformu (obsahující různé typy jako bojové, velitelské, spojovací, průzkumné apod.) minimálně do roku 2050, spíše 2060. Páteřní kolovou platformou BW je pak koncept založený na obrněném transportéru Boxer.

 

Umístění senzorů a aktivního prvku systému MUSS a vyznačené bloky reaktivního pancíře boční sestavy pancíře. Horní žluté pláty jsou elastické koberce proti letecké kazetové munici; větší foto / KMW


 

Klíčový požadavek – ochrana posádky

Ochrana Pumy přesahuje úroveň 6 (podkaliberní nebo průbojná 30mm munice z 500 m; exploze 155mm granátu z 10 m) proti balistickým hrozbám a úroveň 4a/b proti minám/IED (10 kg TNT kdekoliv pod koly a podvozkem) podle NATO normy STANAG 4569. Úroveň ochrany je nezávisle ověřená a úředně potvrzená.

 

Testy potvrdily, že pokud kdekoliv pod podvozkem a koly Pumy vybuchne 10 kg TNT, posádka zůstane v bezpečí a zbraňové systémy budou funkční. Ochranu posádky proti minám zajišťuje sendvičově řešená dvojitá pancéřová podlaha, kdy mezi spodním a horním pancéřovým plátem podlahy (rozestup několik desítek cm) je pancéřová dutina talířového profilu, do které se po explozi “vyboulí” spodní pancéřový plát.

 

I po výbuchu 10 kg TNT zůstane horní podlaha neporušená. Na podlahu tak mohou vojáci umístit bez obav svou výstroj a výzbroj. Při výbuchu pod vozidlem je minimalizována možnost zranění nohou nebo páteře vojáků ve vozidle, a to právě díky dvojitému dnu a balistickým sedačkám zavěšeným na stropě korby.

 

Odolnost proti minám dramaticky zlepšuje i absence klasických torzních tyčí pojezdových kol, které u jiných BVP nebo tanků vedou skrz podlahu vozidla. Korba Pumy tak není konstrukčně oslabená, což se pozitivně projevuji v ochraně proti minám a IED, a to nejen při explozi pod vozidlem, ale také v jeho blízkosti, kdy síla exploze působí šikmo na spodní boční částí vozidla.
 

Základem pojezdového ústroji Pumy je samonosný monoblok, který obsahuje šest pojezdových kol a jejich kompletní uchycení a odpružení. Pokud vozidlo najede na protitankovou minu, tak i v polních podmínkách lze Pumu opět rychle zprovoznit výměnou pojezdového kola nebo pojezdového monobloku bez zásahu do vlastní korby.

 

Unikátní boční monobolok pojezdového ústroji Pumy s uchycením pojezdových kol, odpružením a jednou ze dvou hlavních nádrží; větší foto / archív autora

 

V levém i pravém monobloku jsou navíc hlavní palivové nádrže (třetí “vyrovnávací” je ve špičce korby). V prostoru osádky tedy nenajdeme žádné palivo, ale ani hořlavou hydraulickou kapalinu, což zásadním způsobem opět zvyšuje ochranu osob ve vozidle

 

Na nejvyšší úrovni je balistická ochrana. “Očesaná” Puma, tedy bez bočních pancéřových sestav, má hmotnost 31 t. Levá a pravá sestava pancíře přidává na hmotnosti osm tun, ale zároveň poskytuje nebývalou úroveň boční pancéřové ochrany. Bez bočních ochranných modulů je Puma plně bojeschopná a letecky přepravitelná letouny A-400M, proto je tato konfigurace nazývána „A“ = „Air“. S instalovanými ochrannými moduly je Puma v konfiguraci „C“ = „Combat“. V konfiguraci „A“ je tedy Puma plně bojeschopná, ale balistická ochrana proti protitankovým řízeným střelám (PTŘS) je logicky nižší proti konfiguraci „C“.

 

Horní část boční sestavy je tvořena bloky reaktivního pancíře (ERA) a dolní kompozitním pancířem, který je určen proti IED, minám a explozím dělostřeleckých/minometných granátů. Horní reaktivní pancíř chrání posádku před RPG, PTŘS i před municí ráže 30 mm. K dispozici je i stejně těžký a rozměrný výcvikový model obou sestav, takže při výcviku nehrozí poškození drahého reaktivního pancíře. Osádka takto cvičí s vozidlem v „C“ konfiguraci, tedy je neustále  připravena na plnění bojových úkolů při plném bojovém nasazení.

 

Přední pancíř chrání vozidlo před municí ráže 30 mm. Obrovská masa pohonné jednotky navíc dále vylepšuje odolnost vozidla proti RPG nebo PTŘS. Podle zástupců PSM samotný “power-pack” může zastavit i podkaliberní tankovou munici.

 

Speciální elastická balistická ochrana na korbě a věži zase chrání posádku před leteckou kazetovou municí (“bomblety”) nebo zápalnými lahvemi s Molotovovým koktejlem. 

 

Schéma obrany kompletu MUSS proti střelám s infračerveným nebo optickým/laserovým naváděním. / KMW

 

Aktivní boj proti PTŘS řeší infračervená rušička MUSS (MUltifunctional Self protection System). Přesné místo odpalu odhaluje MUSS pomocí 360° ultrafialových čidel (zachycující zášleh raketového motoru) a laserových čidel. Aktivními prvky MUSS je infračervená směrová rušička na věži vozidla a dva otočné a na poloze věže nezávislé zadýmovací granátomety.

 

MUSS je účinný proti PTŘS s poloautomatickým povelovým systémem dálkového navedení SACLOS (Semi-Automatic Command to Line Of sight), jako je francouzský MILAN, americký TOW nebo ruský Konkurs. Tyto PTŘS fungují tak, že obsluha udržuje v kompletu záměrnou na cíli a podle infračerveného senzoru (který sleduje IČ/UF stroboskop PTŘS) kontroluje polohu odpálené PTŘS.

 

MUSS z horní polohy přezáří stroboskop rakety a naváděcí komplet PTŘS si tak myslí, že střela je příliš vysoko (čím výše je zářič MUSS umístěn, tím lépe). Komplet tak PTŘS zadá povel snížit výšku, což vede k nárazu do země.

 

Pokud je PTŘS naváděná opticky nebo pomocí laseru, MUSS proti nalétavající PŤŘS vystřelí multispektrální zadýmovací granáty, které vytvoří pro naváděcí systémy kompletu PTŘS neprůhlednou dýmovou “stěnu” s množstvím flér vytvářející v dýmu další clonu ve viditelné a IČ/UF oblasti. Poté je riziko zásahu pouze věci statistiky. V tomto případě je velkou výhodou dvojice otočných pylonů se zadýmovacími granáty. Při útoku z boku se tak nemusí natáčet celá věž, jako u jiných BVP s pevně fixovanými vrhači granátů.

 

Vnitřní uspořádaní vozidla Puma. Pod věží je volný prostor, kde lze umístit vybavení roje. Stejně tak lze vybavení umístit za záda vojáků (mezi sedačky a vrstvený pancíř) a také pod závěsné sedačky; větší foto / KMW


 

Taktická a strategická mobilita

Bez bočních pancéřových modulů v konfiguraci „A“, posádky a munice má Puma hmotnost zmíněných 31 tun. V této konfiguraci je Puma přepravitelná dopravním letadlem A400M. V modelovém případě dvě A400M přepraví dvě BVP Puma v konfiguraci „A“ na vzdálenost až 4500 km a třetí letadlo zajistí přepravu bočních pancéřových modulů a dalšího vybavení pro nasazení v konfiguraci „C“.

 

V bojové konfiguraci „C“ s plnou pancéřovou ochranou má Puma hmotnost 39 tun a s posádkou, municí a palivem 41,5 tuny. Podvozek je nastaven na maximální zatížení 43 tun.

 

Puma uveze šest členů výsadku, ale po úpravě je možné zvýšit počet členů roje na sedm vojáků.

 

Speciálně navržený dieselový motor MTU V10 892 má výkon 800 kW a při plném bojovém zatížení (41,5 t) je poměr výkonu k hmotnosti jednotky 19,3 kW/t. Ohledně motoru Pumy se v ČR, i v diskuzích Armádních noviny, objevily zmínky o velké spotřebě. Podle zástupců PSM, kterým v této věci položila redakce Armádních novin přímý dotaz, ale tyto informace neodpovídají realitě. Výrobce motorů firma MTU již vyladil motor na výkon 1000 kW pouze úpravou turba, tedy bez zvýšení spotřeby.

 

Podle zástupců PSM vozidla Puma potvrdila při armádních zkouškách BW dojezd 550 km na komunikaci a 250 km v terénu. Při testech ve Vyškově mohla být vyšší spotřeba v porovnání s ostatními z důvodu rozdílu hmotnosti (10 tun) a i proto, že Puma patří i při této hmotnosti k nejrychlejším BVP. Přesto je podle zástupců PSM dvojnásobný rozdíl (jak se objevilo v diskuzích Armádních novin) ve spotřebě mezi testovanými vozidly nemožný.

 

MTU V10 892 má speciální sešikmený tvar, který přesně lícuje s čelním pancířem Pumy, to dovoluje maximálně využít prostor vozidla. Elektronika motoru je rovněž odolná proti elektromagnetickému (EM) pulzu, jenž vzniká při jaderném výbuchu nebo při použití nové generace EM Pulzních zbraních.  

 

Prázdný motorový prostor Pumy; větší foto / archív autora

  

Díky oddělení podvozkových monobloků, kvalitnímu odpružení a kultivovanému chodu motoru se jen minimálně přenáší vibrace a hluk do prostoru posádky. Posádka má sice interkom, ale dokáže se také díky nižší hlučnosti dorozumívat přímo. Nižší vibrace a otřesy navíc snižují únavu posádky a prodlužují životnost mechanických součástí vozidel.  

 

Zbraňový modul

30mm automatický kanón MK 30-2/ABM je umístěn v dálkově ovládaném bojovém modulu společně s koaxiálním kulometem ráže 5,56 mm nebo 7,62 mm. Ve věži se nalézá 200 kusů munice pro kanón a 1000 kusů munice pro kulomet. V nábojové schránce v zadní části pravé sestavy pancíře je prostor pro uskladnění dalších 200 ks munice pro kanón. Podle zástupců PSM přebití hlavní zbraně trvá vycvičené posádce do deseti minut.

 

Důvodem umístění munice mimo prostor osádky je opět požadavek na maximální ochranu osádky, tedy při požáru uvnitř vozidla nebo jeho prostřelení není osádka ohrožena výbuchem munice. Schránka se záložní sadou munice je opatřena bezpečnostním víkem, jež je při výbuchu odmrštěno. Obdobný bezpečnostní prvek je instalován i na tancích Leopard 2 A7EU.

 

Osádka může volit mezi dvěma typy kanónové munice. Jedná se o průbojnou a/nebo ve vzduchu vybuchující (ABM) programovatelnou munici. Programování munice zajišťuje prstencový senzor umístěný před ústím hlavně kanónu. Senzor tak měří skutečnost úsťovou rychlost střely po opuštění kanónu, což výrazně zlepšuje přesnost střelby.

 

Ve vzduchu explodující munice ráže 30×173 mm obsahuje 80 wolframových pelet a je účinná proti měkkým cílům (např. vojáci v zákopech), proti lehce pancéřovaným cílům, dronům, ale i proti jakékoliv optice na tancích, bitevních vrtulnících i letounech.

 

Věž Pumy připravená k umístění na podvozek. V zadní části je rotační pylon s odpalovači granátů; větší foto / archív autora

  

Systém řízené palby (SŘP) umožňuje vést počítačem řízenou sekvenční palbu – například nad linie zákopů. SŘP nad linii zákopu krokově vystřelí programovatelné střely, které pomocí vymrštěných wolframových pelet ničí živou sílu v celé linii zákopů. Režim palby se nastavuje na intuitivním panelu, kde střelec jedním stiskem tlačítka zadá, zda munice vybuchuje před cílem (nepřátelský tank, vrtulník – ničení optiky) nebo sektorově nad cílem (pěchota v zákopu).

 

SŘP Pumy rovněž automaticky měří předsazení zbraně proti pohyblivým cílům. Posádka při střelbě na bitevní vrtulník drží pouze záměrný kříž na cíli, laserový dálkoměr změří vzdálenost a rychlost cíle, a SŘP provede automatické předsazení zbraně. Podle zástupců PSM vojáci BW vykazovali při ničeni vzdušných cílů vynikající výsledky.

 

Senzory a další vylepšení

Hlavními senzory vozidla jsou optoelektronický zaměřovač střelce a velitele. Pozorovací přístroj velitele má přímou optickou linku do pozorovacího okuláru, který může používat jak velitel, tak střelec. Optická linka je sice finančně náročnější řešení, ale oproti digitálnímu zpracování poskytuje detailnější a ostřejší obraz. 

 

Vojáci roje mají vlastní periskopy a mohou tak pomoci zlepšit situační povědomí posádky o okolí vozidla. Pokud některý z vojáků roje uvidí ve svém periskopu něco podezřelého, stlačením tlačítka na to upozorní velitele, který do tohoto směru může okamžitě natočit svůj hlavní pozorovací přístroj a rozhodnout případně o vedení palby na tento jinak obtížně zjistitelný cíl.

 

PSM má již také vypracováno řešení pro instalaci dvou PTŘS Spike LR (dosah 200 m až 4000 m) do pancéřové schránky na boku věže. Schránka je odpružená, takže s citlivými PTŘS lze nejtěžším terénem ujet minimálně 1000 km (potvrzeno praktickými testy) bez rizika poškození střel a pak jimi úspěšně zničit cíl.

 

Vizualizace pancéřové schránky pro dvě PTŘS Spike LR (EuroSpike); větší foto / KMW

 

Počítá se také s instalací dálkově ovládaného bubnového granátometu do zadní části korby, který může pálit nesmrtící 40 mm granáty v rozsahu 360° nebo smrtící do zadní polosféry. Účinný dosah granátometu je 20 m až 400 m.

 

SŘP, elektronika, monitory i ovládací konzole Pumy jsou pro instalaci PTŘS a granátometu již připravené. V podstatě tak stačí (jednoduše řečeno) zmíněné zbraně připevnit na vozidlo, nahrát příslušný software a na ovládací konzoli přidat přepínač typu zbraně.

 

Kromě zbraní se počítá s neustálým vylepšováním schopností Pumy. Existuje více než deset nezávislých modernizačních programů řešící oblast komunikace, elektroniky, senzorů nebo výcviku posádek. Pumy vyrobené po roce 2020 (i modernizované současné) pro BW získají mimo jiné barevné monitory, lepší komunikační systémy nebo optický denní/noční 360° pozorovací systém, pro lepší situační povědomí posádky a roje o okolí vozidla. Toto vybavení nebylo v době testů BVP Puma v ČR na předváděném vozidle k dispozici, neboť se jednalo o sériově vyráběné vozidlo určené v polovině roku 2017 k zařazení k bojovým jednotkám Bundeswehru.

 

Samotnou kapitolou je výcvik. PSM pro výcvik posádek vyvinula unikátní simulátor, který propojuje čtyři až šestnáct vozidel. V podstatě se tak z každého vozidla Puma stává plnohodnotný simulátor. Cvičící posádka, která při simulaci používá monitory (kde se zobrazuje simulace) a konzole vozidla, má na hlavě brýle virtuální reality umožňující simulaci činnosti i po sesednutí z vozidla.

 

Simulaci připravuje, řídí a vyhodnocuje mobilní výcviková stanice (umístěná v ISO kontejneru). V této stanici je například i projekční plátno pro informační schůzku posádek před i po cvičení. Takové řešení má zásadní vliv na udržení výcvikového tempa posádek – i když vozidla nejsou v terénu, mohou velitelé přímo ve vozidlech neustále cvičit posádky.  

 

Pro výcvik technické obsluhy stroje existují již brýle s rozšířenou virtuální realitou, kdy se přímo na vozidlo promítá 3D digitální grafika. Při servisu vozidla lze například zadat typ úkolu, nasadit si brýle a podívat se na vozidlo, kde se digitálně vykresluje nejen servisovaná část, ale i například postup opravy. Redakce Armádních novin si tak mohla již přímo na reálném vozidle prohlédnout vizualizaci schránky s PTŘS nebo způsob instalace topení či palivové soustavy vozidla, jež jsou jinak zakryty pancířem.

 

Vnitřní uspořádaní vozidla Puma, které bylo upraveno na "3D simulátor". Místo dvojice levých sedadel je umístěná elektronika simulátoru; větší foto / archív autora

 

Puma pro Armádu ČR?

Puma byla předvedena českým vojákům na listopadových průmyslových dnech v minulém roce. Zde Armáda ČR potvrdila zájem o 210 pásových BVP v sedmi variantách:
125 ks bojových vozidel pěchoty

26 ks velitelských bojových vozidel pěchoty
13 ks průzkumných vozidel

11 ks vozidel řízení palby

12 ks ženijních vozidel
12 ks vyprošťovacích vozidel
11 ks zdravotnických/sanitních vozidel

 

V současné době je Puma zavedena v Bundeswehru pouze ve verzi BVP a velitelské. Největší konstrukční zásahy si vyžádá vývoj ženijních, vyprošťovacích a zdravotnických vozidel. Podle zástupců PSM však mohou být odvozená vozidla s určením pro AČR i Bundeswehr dovyvinuta v ČR, například ve VOP CZ v Novém Jičíně.

 

V případě přijetí Pumy do výzbroje Armády ČR se počítá s maximálním přenesením výroby do ČR dle schopností českého obranného průmyslu. Již nyní německé společnosti mají zájem zařadit české firmy přímo do svého výrobního řetězce, takže budou vyrábět díly pro Pumy všech zákazníků, ale také díly pro další výrobky civilního i vojenského programu daných společností s určením pro ČR, Německo, a i všechny další trhy, kde dané společnosti působí.

 

Jedním z potenciálních zákazníků Pum je přitom i americká armáda, která v rámci programu NGCV (Next Generation Combat Vehicle) hledá náhradu za BVP M2 Bradley. Nedávno americká armáda oznámila, že bude akceptovat i zahraniční konstrukci.

 

V případě ČR se například nabízí výroba korby i pojezdových modulů. PSM také uvažuje o přenosu technologie výroby kompozitního a reaktivního pancíře do ČR.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Britský Warrior 2 s 40mm automatickým kanónem CT40

Na londýnské výstavě IAV 2018 (International Armoured Vehicles 2018) firma Lockheed Martin ...

Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové ...

Modernizace bojových vozidel pěchoty M2 Bradley

Americká armáda (US Army) plánuje provést hloubkové vylepšení pásových bojových vozidel pěchoty ...

Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • rtep
    10:12 11.09.2018

    hmm je to hezké vozidlo, ale pro ACR nepoužitelné
    sice se dá upgradovat
    nicméně jen 6 členů výsadku to je šíleně malo, i v ACR používaných 8 členný výsadek je na hraně
    a je spodivem že to potřebuje tříčlenou osádku, předpokládal bych použití jen řidiče a velietele, střelce by vzhledem k té vší automatizaci a robotizaci a počítačomatizaci tyhle veci bez problémů mněli nahradit

    velitel na zakladě udajů ze senzorů odsouhlasí předloženou palebnou sekvenci, odsouhlasí cíle ke zničení a zbytek už ...jedééé, sám

  • Jara
    10:28 13.07.2018

    Lalalik
    Ano, z toho do jakých témat vstupujete a co obhajujete/haníte je jasné, že na výplatnici máte CSG, chápeme nebojte.

  • lalalik
    10:57 08.06.2018

    no tedy nejsem si jist, zda Puma je fakt dobrý nápad. Je to prý nejmodernejší, hrozně moc super, přitom do toho musí stále sypat peníze, aby to vůbec mohlo vyjet za hranice. A ty černobílé CRT obrazovky jsou fakt vtip: https://www.defensenews.com/la...

  • Jara
    21:58 10.04.2018

    To je kravina zas štěk technicky nevzdělaných idiotů co píšou “hovna” o kterých nic neví ....
    Puma byla zařazena do výzbroje s nějákou elektronikou která má být modernizovaná v intervalu který byl naplánován už při zavedení pumy do výzbroje bw Česku se nabízí už upgrade verze

  • 3RMO
    21:50 10.04.2018

    tak nevím jestli to je fake news...ale pokud ne tak pryč od toho!
    https://www.parlamentnilisty.c...

  • Rase
    20:59 18.03.2018

    Takhle pěkně si Pumy jezdí po silnici při běžném provozu, zima 2017 - mě to video neskutečně baví

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Rase
    10:47 27.02.2018

    V zhledem k tomu, že CSG očividně nedostane prověrku a sofistikované systémy dodávat nebudou (bude je muset certifikovat nějaký jiný podnik) tak budou rádi když budou dál dodávat armádě náklaďáky, možná i Pandury a Titusy bez elektroniky. Nějaký rozmach (monopolizace) v armádě ČR, jak si Strnad myslel se konat očividně nebude. Už tak toho má ale víc než dost. Osobně bych se tak o VOP CZ nebál, tak nějak si myslím, že je asi MO upřednostní před CSG, i co se týče 4x4 a houfnic. Zkrátka časy kdy se úplně všechno přihrávalo CSG už jsou snad pryč. Ono CSG to vlastně taky může být šumák, jelikož hlavně jedou na export a Tatrovky pro armádu mají jisté (vlastně i Pandur). Jde jen o to, aby se necpali do armády s hi-tech věcmi, na něž nemají prověrku atd.

  • Jara
    10:22 27.02.2018

    No samozřejmě plácání se tam věci nesmyslné přes sebe, nemá to absolutně žádnou logiku .... nebo vlastně takové sdělení má být “bw má problém s financemi(jako většina evropských armád) a proto zbrojní průmysl stojí za hov..” opravdu článek na úrovni ......

    Rase
    No spolupráce Němců ( RH a kmw) například se státním VOP navíc třeba dlouhodobá , by mohla být dalším hrebíčkem do rakve jedné “československé skupině “ a tak bych motivaci pro takový článek hledal i zde.....
    Kdyby se obrněnce vyráběli ve VOP navíc tam byla řec i o vývoji speciálních verzi v ČR i pro Bw a zapojeni do dalších projektů znamenalo by to výrazné pokryti potřeb armády a zavření dveří do AČR pro zmíněnou skupinu( protože její výrobky jsou nekonkurence schopné )

  • Rase
    21:12 26.02.2018

    Tak německá armáda musí myslím jako jediná v Evropě, pravidelně zveřejňovat aktuální stav, bojeschopnost všech jednotek atd. Je na to zákon a pak to vypadá jako nefunkční chaos. On asi je, ale ne jen u BW, ale většiny armád (ne jen v Evropě). Bundeswehr má rozhodně mouchy, ale nevím jakou to má spojitost s prodejem techniky. Pokud bysme to tak měli brát i my, tak nikdy nikomu nic nebudeme nabízet... když u nás funguje akorát tak pěchota, jelikož se u ní nemá co porouchat. tanky nebojeschopné, pandury poruchové atd. Mě zkrátka přijde, že se tam plandají hrušky s jablkama

    Jara:
    jediný kdo reálně zbyl je BAE Systems :-) general dynamics jsou dost out a Rheinmetall by si takhle nenadělal do vlastního hnízda. Nikdo ostatní se moc neukazuje.

  • PavolR
    21:10 26.02.2018

    Jara:
    Už samotný názov ma odradil od toho, aby som sa to čo i len pokúsil prečítať. :-D Neponúkajú nám nemecké ozbrojené sily, ale konkrétny produkt, na dôvažok v už modifikovanej verzii oproti tomu, čo bolo doteraz dodané Bundeswehru.

  • skelet
    21:01 26.02.2018

    Proč sračky? V loňském roce vyšel článek o stavu německých ozbrojených sil a nebylo to moc hezké čtení.

  • Jara
    20:52 26.02.2018

    https://www.securitymagazin.cz...

    Zdravím házim sem jeden článek, zajímavé počtení....
    Udivují mě “sračky” které se šíři českým internetem.....
    Autor: Mgr Petr Duchoslav ( kdo mu za to asi plati ?)

  • Rase
    16:16 13.02.2018

    Jde o to, že pokud si pohneme, tak je zde šance že to co nabízejí nám, dostane někdo jiný. Totiž Chorvatsko poptává 108 nových BVP a Puma je zde spolu s CV90 horkým kandidátem. Vozidla mají být nakoupena po roce 2021. Chorvati chtějí 88 bojových vozidel pěchoty, 4 výcviková vozidla pro řidiče, 8 obrněných sanitek a 8 velitelských vozidel. Vozidla mají být vyzbrojena kanónem ráže 30 mm a dvěma protitankovými střelami.

  • Scotty
    15:40 13.02.2018

    Z dnešních vyjádření Šlechtové jsem získal dojem ze v roce 2018 se nic kromě radarů a vrtulníků řešit nebude. Soutěž na BVP odhaduji tak na roky 2019 - 2020 a to budeme ještě rádi. Na druhou stranu bude mít KMW nejspíš čas na dokončení vylepšené verze Pumy.
    To co Šlechtová momentálně prohlašuje my připomíná Stropnického když na MO začínal - priorita jsou vojáci, naplnit sklady, přezkoumat zakázky a až potom další investice. Aby jsme se za 4 roky nesešli a nediskutovaly o tom že jediné co se za 8 let povedlo dotáhnout do konce budou radary a 12 vrtulníků.

  • Rase
    15:08 13.02.2018

    Serrafin:
    tady je ještě snímek vykotlaného interiéru, pro lepší představu o vnitřním prostoru konvenční Pumy:
    http://www.palba.cz/album/disp...

    ps. chci se zeptat, zda se na MO vůbec řeší otázka nových BVP, nebo se dalších pár let bude řešit jen co s vrtulníky a radary ? Už hodně dlouho nikdo nic kloudného nezmínil a je podezřelý klid. Přitom dle původního plánu měla být během druhé poloviny roku 2018 podepsána smlouva s dodavatelem a první splátka 2019

  • Serrafin
    14:27 13.02.2018

    Tak jsem zkoumal volne dostupne obrazky PUMY na netu. Zda se, ze prave PUMA, diky sve koncepci monobloku pojezdu, by sla asi nejlepe modifikovat. Presne jak psal Rase. Samotna korba je prosta náprav nebo jine pojezdové konstrukce. Viz. http://www.janes.com/article/7...
    Takze vyvinout/vyrobit zenijni/vyprostovaci korbu a vlozit ji mezi pojezdove monobloky by nemel být nejaky technicky orisek.

  • Rase
    08:32 13.02.2018

    Serrafin:
    Tak si říkám, že ten monobolok pojezdového ústroji co má Puma, jde v podstatě osadit na jakýkoliv svařenec. Nemyslím tedy, že zrovna pro ty specializovaná vozidla by byl extra problém s výrobou. Pokud jde o vývoj speciálních verzí, tak ty si děláme i na Pandurech a nikdo se o nákladům na vývoj ani nezmiňuje (vozidla jsou jen trochu dražší).
    Korba asi jen sanitního vozidla bude vyšší, tedy bude muset nést víc bloků pancéřování, tedy bude i těžší. Když to osadí silnějším motorem, tak by to mělo být v pohodě. U ostatních verzí snad stačí jen oddělat věž a upravit původní korbu. Ony ty nástavby co má Lynx se taky montují jen na strop, tak to by Puma měla rovněž zvládnout.
    Co se týče množstevní slevy, tak otázkou kolik, ale určitě by být mohla. Přeci jen AČR i BW by od roku 2020 chtěly nakoupit cca 400 vozidel (dohromady) + se možná najde i další zákazník (Chorvatsko), který má rovněž zájem o nové BVP a Puma je ve výběrku (v podstatě podobné jako u nás).

  • Serrafin
    22:01 12.02.2018

    Velmi zajímavý článek. A i zajímavá debata k němu. Ze mne jednoznačně nová BVP spíše jak pokus o resuscitaci tanků. Puma vypadá dobře. I reference má zjevně spíš pozitivní. Ale jak by to vypadalo s úpravou základní korby pro další požadované verze?
    Velitelská a průzkumná, asi problémem nebude, ale co ženijní sanitní a vyprošťovací? Navíc by bylo dobré aby na stejné pásové platformě fungovaly i samohybné minomety a PVOS/SHORAD.
    Nebyl by v tomto ohledu lepší např. LYNX se svou avizovanou modulární konstrukcí?
    ( I když přiznávám že LYNX mne především ohromil rozměry, nechtěl bych si lítat po bojišti s autobusem. Ale jsem stará škola, zvyklý na BVP1/2. Popravdě, civěl jsem i na Merkavu když jsem ji viděl poprvé osobně. )
    Jen mne napadlo, že když by se investovalo do technologie pro dalších cca40let, jestli by se neměla brát v potaz i univerzálnost systému.
    A ještě jedna myšlenka, nakolik by byla reálná česká výroba komponentů pro Pumu i pro BW? Přece jen jich mají objednaných par stovek a asi další objednají. Vyšší výroba - nižší kusová cena.

  • Rase
    11:53 12.02.2018

    Velice zajímavá je vizualizace systém velmi krátkého dosahu (SHORAD) na platformě Puma. Systém patrně vychází ze systému MANTIS, který byl nedávno představený na platformě Boxer. Zvládá fungovat i jako C-RAM. Kanón ráže 35 mm je klasický Oerlikon a vývoj systému zastřešil Rheinmetall. Tady je ta vizualizace. Zda je oficiální, nebo fandovská bohužel netuším. Vypadá ale taky už nemálo let stará:

    http://www.palba.cz/album/disp...

  • Proxy
    21:31 11.02.2018

    Máte pravdu, nedostatek PTŘS u CV90 jsem rozhodně přehlédl. S tou výhodou jsem to myslel z hlediska starších CV90 a ASCOD oproti Lynxu a Pumě - mají za sebou otestování variant jako jsou protiletecké a palebná podpora, zavedení běžných podpůrných variant atd. MkIV jsem zmiňoval právě proto, že ty starší vozidla typu CV90 a ASCOD asi vyžadují úpravy napříč variantami, takže to stejně výrazná výhoda není - na obě by se čekalo.

  • KOLT
    17:56 11.02.2018

    Tak zrovinka funkční osazení PTŘS není doménou ani jednoho z potenciálních vítězů ;-) CV90 je v naprosté většině existujících konfigurací nepoužívá (myslím konfigurace zavedené do některé armády), věž Lance by je "umět" měla, ale platí pro ni to samé co pro CV90 – zavedená s PTŘS nikde není. Puma by je měla dostat až v druhé versi. Nakonec v tomhle může být nejdál ASCOD se Samson II (protože minimálně první verse té věže je odpalovat prokazatelně umí) :-)

  • Rase
    17:53 11.02.2018

    Proxy:
    žádné zavedené a provozované CV90 nemá PTŘS (!) To že teď osadili na vozidlo krabici se střelami Spike, ještě neznamená, že jsou integrované a plně použitelné. Švédi mají jen kanón ráže 40 mm, Norové a švýcaři 30 mm a ostatní ráži 35 mm - k tomu kulomet, ale žádné PTŘS (!)

    Pokud jde o Pumu, tak tam má být PTŘS plně dointegrován do roku 2020 nebo možná dřív. Jistě, není to zrovna brzo, ale očividně nespěchají - byť jsou venku videa jak Puma normálně vystřeluje střely EuroSpike. Jde tedy o to mít všechny certifikace atd.

  • Jirosi
    17:21 11.02.2018

    Proxy:"CV90 má v tomhle výhodu"

    Výhodu, myslíte že taky neexistují? Případně mk. IV, existuje v pár kusech a není nikde zavedená.

  • Proxy
    17:10 11.02.2018

    Nemohu najít zodpovědně citovatelný zdroj ale Puma se honosí, že ve variantě C dosáhne ochrany stupně 6 ze všech úhlů, včetně věže. Samozřejmě by to chtělo normu rozšířit nad 30mm a 10 kg, museli bychom srovnávat konkrétní varianty (pancéřování je modulání, různí výrobci, závisí na věži), článek je spíš reklamního charakteru etc.

    Že je Puma "nová" má své výhody i nevýhody oproti CV90. Pumě pořád chybí funkční PTŘS a v provozu jsou jen dvě varianty - CV90 má v tomhle výhodu, ale pokud bychom chtěli komplet na bázi MkIV, tak všechny modely asi také nebudou okamžitě. Hlavně, aby se to někam pohlo. :)

  • Dušan
    16:38 11.02.2018

    To Starlight: díky za dovyjasnění. Já myslím, že by bylo nejlepší aby MO ČR do tohoto procesu integrovalo mnohem více VTÚ ve Vyškově a ÚO v Brně, které by jako odborný a technický garant měly možnost na společných jednáních vojensko-technických komisí NATO být alespoň pozorovateli. O to víc, když se rozjíždí takové projekty jako je EDA nebo PESCO které zcela jistě pomohou s vyzbrojování armád NATO.
    Dosud byly různé trvalé posty ve strukturách NATO až na výjimky doménou diplomatů nebo ryze vojenského sboru, žádní techničtí odborníci z ČR tam podle toho co vím šanci vyjet neměli. Již to v jakém stavu nechalo MO živořit VTÚ ve Vyškově je alarmující. Pak bychom mohli mít mnohem více informací, případně možnost se k jednotlivým normám vyjadřovat nebo sledovat průběh těchto zkoušek i v jiných státech, když už jsme pozorovateli EDA i PESCO.
    To jakým způsobem se pak zkoušky provádí jen podtrhuje složitost celého vývoje nových BVP. Pokud by tedy ČR přemýšlela jít např. cestou vlastního BVP Wolfdog, tak je jasné, že bychom se takového BVP nedočkali ani v příštích 8-10 letech. A výsledek by byl tak či onak nejistý, nehledě na to, že by to zaplatil český daňový poplatník.

    PS: pak se nedivím, pokud se započítá do ceny jednoho kusu BVP PUMA kromě vývoje i takto rozsáhlé zkoušky a ověřování, že ta konečná cena jednoho BVP vychází dost vysoko. Ty zkoušky jak je popsáno v článku byly opravdu rozsáhlé. Ta ostatní BVP mi přijdou mnohem více komerční s nižším rozsahem prověřování.

  • Starlight
    14:12 11.02.2018

    @Dušan

    Ale STANAG 4569 už IED a CE hrozby řeší. Už v edici 2 při pozorném čtení najdeš zmínky o přípravě zkušebních standardů AEP-55 Volume 3 a 4. Co obsahuje STANAG 4569 Edice 3 a obecně AEP-55 nelze konkrétně říci, protože to jsou neveřejné dokumenty.

    Původně ale STANAG 4569 vzniknul až kvůli definicím pro pancéřování lehkých a logistických automobilů. Pro definice pancéřování těžkých obrněných vozidle jako BVP se to nemělo vůbec použít.

    Jen německý vývoj náhrady vozidel Marder 1 běží několik desetiletí a začal dávno před existencí tohoto STANAGU. Například Němci na všech svých vozidlech v posledních cca 3 desetiletích (!) Marder 1A3, Leopard 2A5 a výše, PzH200, Puma řeší například ochranu seshora proti pumičkám v kontejnerové munici. To už si definovali v 80. letech! Dostanou za to nějaké body při hodnocené od AČR navíc? Co dalšího z hlediska balistické odolnosti ještě dalšího mají v návrhu, se asi nikdy veřejně nedozvíme, ale Němci určitě koukali na vše, co po nich může protivník na východě vystřelit. Stačí se jen podívat na arsenál ruského BMP-3.

    To samé platí pro ostatní BVP. Švédové se chlubí, že zkoušky protiminové ochrany dle AEP-55 jsou udělány podle jejich zkoušek BVP CV-90 Mk.III pro Nizozemí (specifikace vozidla je z roku 2002). Tedy byl opět v předstihu před STANGEm.

  • defaultPlayer
    13:30 11.02.2018

    Dobrý den všem, někde se tu psalo, že má Puma na zakázku stavěný motor, předpokládám že je jen na zakázku navržený (speciálně pro bvp), ale jinak že to bude "sériovka" ?? Může být jeho servis dražší a náročnější než u konkurence?

  • Dušan
    12:46 11.02.2018

    To Starlight: Dle STANAG 4569 je balistická odolnost:

    - LEVEL 4 definována výdrží pancíře proti průniku průbojného projektilu 14.5×114mm (AP) z 200 metrů při 911 m/s; odolnosti proti tlakové vlně výbuchu dělostřeleckého granátu 155 mm HE z 30 m a zároveň výdrží výbuch protitankové miny která obsahuje 10kg HE a to:
    4a – výbuchu miny aktivované tlakovou roznětkou pod jakýmkoliv pojezdovým kolem nebo v jakémkoliv místě pásu,
    4b – výbuchu miny pod středem podvozku vozidla.

    - LEVEL 5 je definována výdrží proti průniku 25 mm APDS-T (M791) z 500 m (při rychlosti projektilu 1258 m/s) a odolnosti proti tlakové vlně výbuchu dělostřeleckého granátu 155 mm HE z 25 m,

    - LEVEL 6 definována výdrží proti průniku 30 mm APFSDS nebo AP z 500 m a odolnosti proti tlakové vlně výbuchu 155 mm HE z 10 m.

    Pokud společnost PSM říká, že BVP PUMA má odolnost vyšší než LEVEL 6, pak teoreticky má BVP PUMA výdrž proti 35 mm nebo i 40 mm APFSDS z 500 m a tlakovou vlnu dělostřeleckého granátu 155 mm z 1 - 5 m, nicméně STANAG 4569 ve vyšší normě než STANAG 6 je buďto neoficiální/neschválený nebo utajovaný.

    Odolnost proti IED předmětný STANAG neřeší, stejně jako úroveň proti minám úrovně vyšší než 4a/b.

    Z výše uvedeného plyne, že norma STANAG 4569 buďto nereagovala dostatečně včas na technologický pokrok při zavádění nových obrněných vozidel, protože poslední edice tohoto STANAGu č.3 je z roku 2014 a BVP PUMA byla zavedena do výzbroje Bundeswehru až v roce 2015, nebo jsou údaje o skutečných hodnotách odolnosti BVP PUMA utajované (z pochopitelných důvodů).

    Tak jak znám německé společnosti, zejména společnost Rheinmetall která je ve vytváření různých norem STANAG opravdu přeborníkem, tak si dovedu představit, že si již Němci tyto hodnoty balistické odolnosti poctivě proměřili a zaškatulkovali aby si udrželi náskok před ostatními výrobci obrněné techniky.

  • Imax-CZ
    10:17 11.02.2018

    Děkuji redakci AN za tento bomba článek. Tyto články mám asi nejraději ;).

  • jadernazima
    20:49 10.02.2018

    Tohle je ruská EFP mina z 80. let plněná necelými 10 kg hexolitu s měděnou vložkou.

    https://youtu.be/ku5mktJX3Mc...

  • Starlight
    19:28 10.02.2018

    Ohledně balistické ochrany různých BVP.

    Mě to porovnávání odolnosti dle STANAG 4569 bez mnoha podrobností připadá velmi zjednodušující. Jednak už existují tři různá vydání (edice) – Edice 1 z roku 2004, Edice 2 z roku 2012, Edice 3 z roku 2014. Na ně jsou navázany alianční testovací procedury AEP-55. Kromě kinetických střel, střepin dělostřeleckých granátů a min se postupně zavádějí další a další hrozby – kinetický Level 6, objevují se nově IED (pod vozidlem/ vedla vozidla, tříštivé/trhavé/EFP) a projektily tvořené chemickou energií (např. kumulativní HEAT).

    Tyto normy mají vždy zpoždění za realitou v laboratořích a na bojišti. Velké armády (jako US ARMY, Bundeswehr,..) s velkými zkušenostmi z vývojem obrněných vozidle, pancéřování a projektilů jsou zpravidla dávno v předstihu před těmito standardy. Ty například stále nepostihují standardy odolnosti proti tankovým kanónům.

    Čemu skutečně ale jednotlivá nabízená BVP odolají? Podle jakého mezinárodního nebo národního standardu/specifikací jsou testovány? To se týká zejména odolnosti proti kumulativním střelám HEAT - skutečně jsou si nabízená BVP rovny jako plus/minus u kinetických střel?. A co IED? Všechny tři smrtící efekty IED (blast/fragmentation/ EFP) by se měly testovat pod vozidlem a vedle vozidla a hodnotit jak strukturální pevnost, tak i přežití posádky. Jsou nabízená vozidla testovány na IED? A podle stejných standardů?

  • Flader
    17:52 10.02.2018

    Brať ohľad na to, kto to vozidlo riadi je hlúposť. Pokiaľ by PSM nedôverovalo posádkam od BW tak by tam tiež dali "svoju" posádku.

  • Dušan
    17:39 10.02.2018

    To MALI: u toho pancéřování bych se přidal k Jirosimu. Při různých výstavách jsem měl možnost si poměrně detailně (z venku i uvnitř) prohlédnout všechny typy nám nabízených BVP, tj. PUMA, LYNX, CV-90 a ASCOD a to co jsem viděl nebo mi bylo od různých výrobců prezentováno, tak není možné, aby úroveň balistické ochrany BVP PUMA byla pouze o řád vyšší nebo dokonce stejná. To by opravdu ta PUMA musela mít v těch tloušťkách pancéřování z nějakého papundeklu. Jen co mi ukazovali BAe, pak PSM a Rhm, (ASOD také neřeším) tak u PUMA hrají ve prospěch desítky centimetrů navíc, k tomu navíc ještě ta hmotnost vozidla. To není zkrátka možné, aby BVP PUMA byla v balistické ochraně osádky s ostatními BVP srovnatelná.
    U té spotřeby motorů také nevím. Přeci jen když mám o skoro deset tun těžší vozidlo, tak jak je pak fér srovnávat BVP PUMA s ostatními vozidly která jsou lehčí na spotřebu, rychlost, akceleraci, průjezdnost terénem apod.

    Ještě na okraj, proslýchá se, že na těch loňských zkouškách BVP ve Vyškově byli jako posádka a technický personál v týmu BVP PUMA obyčejní vojáci Bundeswehru kdežto u ostatních BVP měly firmy jako Bae, GDELS a Rheimetall k dispozici pouze tovární profesionály.
    Bral se na o také zřetel, že BVP PUMA vlastně ukazovala reálný stav jako v polních podmínkách, kdežto ostatní týmy BVP měly k dispozici jen profíky, jejichž úroveň se polních podmínkách prakticky u vojsk nedá dosáhnout? Nebo byly i v ostatních týmech vojáci ze států, která mají ta další BVP k dispozici? Samozřejmě nemyslím nějakého generála, ale skutečné mechaniky nebo pěšáky.

  • petres
    12:56 10.02.2018

    Také by mne zajímalo, jestli se redakce AN nechystá jinam, např. k Rheinmetallu, letos by mohl pustit informace k KF41 (vč. 800 kW motoru) případně i ke specializovaným verzím Lynxu. Na CV90 Mk.IV je asi ještě brzo, pravděpodobně je zatím jenom na obrázku.
    Jinak pochvala, tato návštěva v Německu, co se týká informací, stála za to.

  • flanker.jirka
    10:09 10.02.2018

    pro pana Grohmana: chystá se redakce AN také jinam než do Německa, takový podrobnější pohled na věc by se jistě hodil i v případě výrobců u konkurence. Samozřejmě, že je nesmíte šetřit dotazy.
    Na první pohled se Puma jeví jako dobrá, ale dobře je za tři, na výbornou by to chtělo více informací i od ostatních. Každopádně, dobrá, pardon výborná, práce při návštěvě v Německu!

  • Jirosi
    09:56 10.02.2018

    MALI(Čas: 22:35): Ne, to z vašeho příspěvku nevyznělo. Jen je trošku zarážející pokud vnitřně větší CV90, dosahuje stejné ochrany pomocí "kovových plátů". viz:
    https://c2.staticflickr.com/8/...

    Tak mi přijde, že buď musí mít Puma stejnou odolnost bez té poslední vrstvy pancíře. viz:
    https://4.bp.blogspot.com/-i1V...

    Nebo kluci v Německu udělaly vážně blbě. Protože dle článku tahle boční vrstva váží skoro 8t. To vyjadřování tou normou, není úplně ideální.

  • jadernazima
    00:51 10.02.2018

    od konce studené války se prosazují EFP miny - jak z boku tak ze spodu, 20 - 30 cm tantalovou vložku Puma asi nepřežije, 10 kg TNT je více než je ve většině PT min, ale i tak není 10 kg TNT jako nálož moc impresivní, nevím, kdo by to mimo nevzdělaných a nezajištěných ručníkářů použil

    i tak je uváděná ochrana Pumy impresivní

  • Jara
    23:37 09.02.2018

    Mali
    Jasné je to spíše otázka na kmw......
    Ano razova vlna o tu při takovém výbuchu hodně půjde je mi jasné že tyhle výbuchy jsou specifické na to je utlumit právě kvůli tomu obrovskému přebytku energie v krátký čas ... jinak vaše druhé odhadnute řešení Se mi docela líbí :) ikdyz z textu o pume to spíše vypada na první možnost

  • MALI
    23:27 09.02.2018

    To Jara:
    no já jsem Pumu v řezu neviděl, takže jen teoreticky: když dám mezi ty dva pláty třetí profilovaný, tak pokud by se jich dotýkal, tak bude sloužit k přenosu rázové vlny ze spodní desky na horní. Samozřejmě že nějakou energii výbuchu pohltí. Podle mého názoru by šlo o to stanovit optimální tloušťku toho vloženého plechu a profilování. Je to ale na konkrétní výpočet a jeho matematickou optimalizaci. Myslím si však, že výsledná konstrukce by byla dost těžká - myslet ale znamená nic vědět - je to jen můj odhad.
    Něco jiného by byly pevné výztuhy dna korby ve větších vzdálenostech, ty by ale musely být dostatečně masívní, pak nám vytvoří okrajové body dílčích "desek" ze kterých bude složeno celé dno - opět je to na konkrétní na výpočet, ale už podstatně jednodušší.

  • Jara
    23:23 09.02.2018

    Mali
    Ano jasné tvar korby hodně všechno ovlivní ted mě napadají třeba vydáte pro uložení torzek to nutné funguje jako vryp koncentrace napětí to ale výhoda korby pumy bude

  • Jara
    23:21 09.02.2018

    Mali
    Ano diky zkusím si něco dohledat a s tou vystelkou už jsem vás předběhl :) každopádně děkuji za poutavou diskuzi:)

  • MALI
    23:19 09.02.2018

    To Jara:
    je to ve skriptech nynější Univerzity obrany, ale jak jsem už napsal, je to již delší dobu a jejich název si už nepamatuji, doma k tomu nic nemám, no podívám se ještě v práci, jestli tam něco nezůstalo, ale teď už se tyhle výpočty u nás nedělají; a zrovna ty miny jsou "potvory", pro přesný výpočet musíte brát celé dno korby, které je dost členité a je tam spousta vlivů (většinou se stejně výpočtově řešily jen dvě desky), to průraz pancíře (RHA) střelou je proti tomu "brnkačka". Jen tak mimochodem, dobré výsledky dává (na obojí) vnitřní twaronová výstelka dna (i boků) korby (tlumící efekt), ale tam už je to spíš empirie (alespoň u nás určitě, nevím jestli to vůbec někdo nějak počítá).

  • Jara
    23:17 09.02.2018

    Mali
    Samozřejmě horní a spodní plát by musel být pevnější než ten naprofilovaný střední aby to fungovalo ,

  • Jara
    23:15 09.02.2018

    Mali
    Ano samozřejmě každá deformace spotřebuje energii ( nemusí se nějak platy tvarovat)
    Ale ted by mě opravdu zajímalo konkrétní řešení pumy budete souhlasit že když jsou tedy spodní a horní díl rovný tak dutina nemůže mít talírový průřez ...
    Tak se vás zeptám když mezi ty dva platy dám třetí a ten je naprofilovany ( vypouklý ) a je z poddajného materiálu tak to tlumící účinek nutně zvýší

  • MALI
    22:59 09.02.2018

    To Jara:
    u těchto pásových strojů se to řeší úplně jednoduše dvojitým pancéřovým dnem, mezi dvěma pláty není nic jiného než vzduch (spodní pancéřová deska se deformuje, pohlcuje energii výbuchu, zatímco horní deska chrání to, co je uvnitř korby vozidla. Když dáte na spodní desku například Armox 600, tak tam ta jeho tvrdost bude úplně stačit, ta horní deska by však už měla být méně tvárná (to je poznatek z praxe).
    U kolových vozidel je W dno, tam je potřeba směrovat výbuch miny stranou, zde by naopak měkké pancéřové pláty nevyhovovaly, protože by se brzy deformovaly a dobře neusměrnily výbuch.

  • Jara
    22:56 09.02.2018

    Metodu konečných prvků znám taky i když s vámi se měřit asi nemohu s o tom vlivu výbuchu na pancerovou desku bych si docela rád početl, předpokládám že jste studoval vojenskou školu ? Rád si od vás nechám doporučit nějakou literaturu

  • MALI
    22:51 09.02.2018

    To Jara:
    potřebujete energii výbuchu přeměnit na "přetvárnou" práci - tj. pohltit ji deformací pancíře, ne jeho rozsypáním, teoreticky se to počítá metodou konečných prvků, ale je to specifický obor PP...,no, Já měl z té "speciální PP" za jedna, ale už je to nějaký ten pátek...

  • Jara
    22:50 09.02.2018

    Mali
    Nechci se s vámi přít nebo si tady přepisovat skripta PP jen mě teď opravdu zajima jak je to vyřešeno..... konečně diskuze začíná být zajímavá

  • Jara
    22:45 09.02.2018

    Mali
    A podlaha ve vnitř z obrázku taky, v tom případě by ta dutina talířového profilu byla blbost.... nebo je opravdu mezi těmi pláty ještě jeden talířového profilu a ten funguje jako tlumič

  • Jara
    22:39 09.02.2018

    To Mali
    Nebojte, ale o to právě jde ano rozsype se a to vadí? Práce se spotřebuje a o to jde pokud se nemýlím tak na stejném principu fungují tlumící prvky protiminových sedaček .... z PP jsem měl za dva

  • MALI
    22:38 09.02.2018

    To Jara:
    ještě dodatek:
    1. Dno korby Pumy je rovné,
    2. ASCOD nekomentuji (nestojí mi za to)

  • MALI
    22:35 09.02.2018

    To Jirosi:
    jestli z mého komentáře vyznělo, že je Puma z hlediska pancéřové ochrany špatná, tak se zde veřejně omlouvám - ne není špatná je naopak výborná, ten krok z K5 na K6 je dost velký (hmotnostně se to dá exaktně těžko vyjádřit, vždy je to případ od případu), jen jsem chtěl upozornit na to, že ostatní vozidla ji splňují víceméně taktéž: Lynx má K5 /360°, CV90 Mk IV rovněž (tam jsou použity vynikající keramické pancíře od IBD), přičemž obě vozidla mají dostatek nosnosti na to, aby měly alespoň částečně K6 (stejně jako Puma). Nakolik kdo kecá - to lze na 100% zjistit jen tak, že na to vozidlo vystřelíte, nebo pod ním necháte vybuchnout příslušnou minu. Mimochodem, dvojité dno není specialita jen Pumy (například Lynx ho má také, k tomu ještě dvojitý strop).
    U Pumy je to dáno jejími většími rozměry, dále konstrukcí, například má dost těžký podvozek - ty samostatné/samonosné moduly (jsou vidět na obrázku v článku), dále má spoustu "vychytávek" (například horizontálně výsuvné hranolové pozorovací přístroje atd.), které v souhrnu také něco váží, možná (moje úvaha) je její konstrukce bytelná až předimenzovaná, takže více vydrží, ale tvrdit, že se CV90 na nějaké mině rozsype a Puma pojede dál, jako píše Jara, to bych zde zcela určitě netvrdil.

    To Stirling:
    Také osobně nejvíc věřím Němcům, ale v poslední době začínám zjišťovat, že ani u nich to není na 100% (viz mé poznámky k Pumě). Jen na okraj: IBD (která dělá pancíře pro CVčko) je německá firma s velmi dobrým renomé).

    To Jara:
    "spodní plát funguje jako předepjatá pružina" - a co jste měl z předmětu pružnost-pevnost? I když na fakultě strojní jste asi vliv výbuchu na pancéřovou desku, nebo interakci střely s pancířem, nebrali - pružina by se Vám od jistého limitního zatížení úplně rozsypala bez útlumového efektu (neberte to prosím osobně).

  • Jara
    22:31 09.02.2018

    Pan Jan :)
    “kdy mezi spodním a horním pancéřovým plátem podlahy (rozestup několik desítek cm) je pancéřová dutina talířového profilu, do které se po explozi “vyboulí” spodní pancéřový plát.”

    Prosím vás odpusťte, ale takhle to nedává smysl dutina nemůže být pancéřová.
    Aby to fungovalo s žádoucím efektem na ztlumení energie výbuchu mělo by to být tak jak píší v komentu MALImu, tedy ten spodní pancéřových plát musí být talířového profilu ( funguje tak i jako predepnutá pružina) tím samozřejmě vznikne dutina stejného profilu.

  • Flader
    22:23 09.02.2018

    MALI, vďaka za zaujímavé info "z vnútra".

  • Jara
    22:10 09.02.2018

    Omlouvám se za pravopis, když se nad něčím zamyslím všechno ostatní jde kolem....:)

  • Jara
    22:02 09.02.2018

    Mali
    Ta ochrana, to prostě není možné,aby ji v tom lynx cv nebo Ascood mohli konkurovat....klidně si na to vsadim svůj vysokoškolský diplom z fakulty strojní už,ze srovnání hmotnosti .... dále sendvičová podlaha ze spodním pláten talířového profilu to znamená, že ten spodní plát funguje jako předepjatá pružina, takže energie výbuchu pouze spotřebuje její práci, nevěřím tomu že s Cv90 nebude po výbuchu 10 kg Tnt vrak, zatímco pumě budou fungovat zbraňové systémy ..... a ten talířový profil znamená,že na kraji korby muže být vůle nebo asi bude v desítkách mil ale ve prostřed bude podstatně vic,klidně i 15 cm,záleží na tom kolik mech. práce potřebují spotřebovat výbuchem.....

  • dedapacik
    21:58 09.02.2018

    Pane Grohmann.
    Pročítám články na AN už více než 3 rokem.
    Nejsem voják, označím se tedy jako laik a to jako "daňový poplatník" se zájmem o AČR ale i přesto odebírám už přes 6 let i ATM...jako předplatitel.
    V poslední době jsem však zaznamenal smršť článků , které mě připadají spíš jako články PR.
    Viz. podle mě Leopard a Puma.
    Myslíte si , že je lepší mít to nejlepší co je na trhu pro AČR nebo raději zvolit poměr ceny/kvality a zbylé peníze použít třeba na vybavení Letectva Ačr nebo na nákup Pvo?

  • strikehawk
    21:41 09.02.2018

    Za mne jednoznačně Puma #1
    Ostatní jsou již za zenitem s převážně vyčerpaným modernizacnim potenciálem
    Nic lepšího ve výhledu 10-15 let nebude

    Maximus
    S touhle filozofii ale pak nemá cenu kupovat nic, protože korupční chobotnice muže sat i z udržování primitivní techniky

  • stirling
    21:30 09.02.2018

    Jirosi: přesně nad tímto jsem také přemýšlel jak může cv90 konkurovat v ochraně pumě nebo s ní vůbec držet krok? Puma je generačně daleko novější a je o dost těžší... Za mě buď někdo kecá nebo je druhý hňup.
    Jinak také nechci kupovat pumu za každou cenu, musí to být samozřejmě pro nás přijatelné je toho potřeba hodně, ale jestli třeba něčemu vůbec nevěřím tak švédským slibům na zpětné investice v ČR to samé platí o rakousku/usa. V tomhle prostě nejvíce věřím němcům, protože mají s náma zkušenost a vědí, že investice sem se vyplatí i jim.

  • Jirosi
    21:10 09.02.2018

    Mali: Měl bych otázku, případně mi odpovězte někdo jiný.

    Jestliže má puma základní hmotnost(A), tam kde CV90 v podstatě končí hmotností. Přitom je to větší krabice, aby se do něj vešlo více lidí. Tak mi vychází, že budˇmá Puma strašně špatně řešený základní pancíř nebo mi prostě nedochází kam se u toho CV90, ztratilo těch 8t, pancíře co chrání pumu.

    Takže opravdu je základní ochrana pumy(A), tak špatná?

  • tctx
    21:03 09.02.2018

    Naprosto souhlasím.

    Ještě bych pro jistotu vyzbrojil mechanizované prapory na územé Čech výzbrojí pocházející z Austrálie a prapory na území Moravy výzbrojí pocházející z Tajikistánu, aby byla zajištěna strategická rovnováha v případě válečného konfliktu na ose Praha-Brno, či naopak.

    Tímto omluva MALI a panu Grohmannovi za plevelení, ale nedalo mi to.

  • MALI
    20:10 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Pro mé pozdní zapojení do diskuze jen neadresně několik postřehů:
    úvodem - rozhodně netvrdím, že puma je špatné BVP, avšak:
    - pokud někdo tvrdí, že zvedl výkon z 800 kW na 1000 kW a neprojevilo se mu to na spotřebě, tak měl buď hodně špatný původní motor (to asi ne, když jej takto zavedl BW), nebo vymyslel Perpetuum Mobile, nebo nemluví zcela pravdu (možná měl na mysli spotřebu vztaženou na kW výkonu?);
    - k souhrnným výsledkům zkoušek (tj. k porovnání výsledků u všech vozidel) v ČR se pánové z PSM nemohli dostat, takže tvrzení, že jejich spotřeba byla obdobná, jako u ostatních vozidel pokulhává stejně tak, jako tvrzení, že Puma byla bezkonkurenčně nejlepší při střelbách (a ostatní až daleko za ní);
    - stávající 30 mm AB munice má střepinový účinek směrovaný dopředu, pěkně v kuželu, nikoli bočně (to umí např. 3P), proto je informace, že bude účinná i na ŽS schovanou za zdí "přitažená za vlasy", to spíš, kdyby měla programovatelný zapalovač munice HEI (což zatím nemá);
    - v článku uvedená informace o střelbě na pohyblivé cíle je nepřesná: střelec totiž musí manuálně držet kříž na cíli a minimálně 2x úspěšně změřit jeho dálku, teprve pak SŘP Pumy předsazuje kanón - čili pracuje v poloautomatickém režimu (to už umí každé moderní BVP), na rozdíl od věže Pumy mají například věže Samson a E-30 automatické sledování cílů;
    - údržba každého moderního bojového vozidla je složitá, ale údržba podvozku Pumy vychází jako složitější a finančně náročnější, než například u CV90 i jiných (údržba podvozku je ale jen polovina problému, druhá polovina, možná i víc, jsou systémy vozidla a věžový komplet);
    - balistická odolnost K6 není u Pumy ze všech stran, ale jen zepředu a samozřejmě šikmo, při 360° ostřelování je uváděna K5;
    - protiminová odolnost Pumy je uváděna 4a/b, což ovšem mají i podvozky CV90, ASCOD a Lynx, s těmi několika desítkami cm mezi dvojitým dnem korby Pumy bych nesouhlasil, někdo si asi spletl jednotky (mm s cm);
    - při srovnání pohyblivosti (tolik proklamované firmou PSM) mi však vychází, že úplně stejnou (ba o něco lepší), má CV90 (při balistice K5/360°), ano Puma je díky svému podvozku oproti CV90MkIII o něco lepší v terénu (rychlost v terénu však mají uváděnu stejnou), ale bude to platit i v případě CV90MkIV? Nejsem si jistý, spíš bych odhadoval, že ne...
    - z hlediska únosnosti další zátěže má Puma už jen minimální zálohu, už CV90MkIII je na tom lépe, pokud bude mít MkIV o ještě dvě tuny vyšší nosnost, bude mít ve srovnání s Pumou další body k dobru...
    Závěrem:
    Puma vůbec není špatná, ale pro AČR není bezkonkurenční - bude záležet na dalších okolnostech, jako je cena (tam asi moc bodovat nebude - pokud ovšem PSM nezapojí evropské fondy), nebo transfer technologií a ostatní podmínky (tam by mohla naopak bodovat), snad brzy uvidíme.
    Dále:
    - AČR chce nahradit platformu BVP-2 (důvody zde nebudu vyjmenovávat - víme proč), takže míchat polovinu nových těžkých BVP západního typu a polovinu modernizovaných starých ruských BVP s mizivou ochranou nedává žádný smysl.
    Osobní názor: možná by bylo cestou postavit průzkumná vozidla na lehčích (ale v každém případě na moderních podvozcích), zdravotník by mohl být i na kolech, ale pásový podvozek zase umožní větší vnitřní výšku, než kolový. Ženista a vyprošťovák musí být stejně na těžkém pásovém podvozku. Ale rozhodně už NE podvozky BVP-2, a už vůbec ne modernizovat Svatavy - to je ještě podvozek BVP-1;
    - někdo se tady ptal, proč nejde využít prostor za sedačkami - protože ten vnitřní prostor Pumy končí hned za sedačkami, ten zbytek do vnější šířky vozidla je hlavně pancéřování, + vnější schrány.

  • Snownomad
    20:04 09.02.2018

    dusan
    Datum: 09.02.2018
    Čas: 12:49

    Právě proto, že je ČR na Skopčákově příliš závislá, je třeba tu závislost snižovat a ne zvyšovat. Islámsko-občanská válka ve Skopčákově je otázkou maximálně 5 let.

  • Snownomad
    19:49 09.02.2018

    Zbraně z chalifátu nebrat!!!
    Lépe nakupovat hotové od izraelců než zvyšovat podíl německých montoven.

  • Jara
    18:41 09.02.2018

    Clanek
    Já bych to o tom vyjádření Kmw ukončil ještě trochu jinak .... ten pán co to v kmw pronesl si to zkratka zjednodušil mame jiné turbo 1000 kw spotřeba stejná ve skutečnosti jiné turbo si vyžádal ten fakt a to zvednutí plniciho tlaku a spotřeba stejná ? Ano ale měrná vztažena k výkonu absultni musí jít nahoru to je jasné on to asi nebyl úmysl mystifikace, ale prostě tendence si zjednodušovat čemu nerozumíme

  • Clanek
    18:20 09.02.2018

    Jara
    Tak jak to popisujete se opravdu motory nezkouší.... když to ten motor nedá tak ho můžete držet na otáčkách jak dlouho chcete a můžete se třeba zblaznit.
    Tak samozřejmě že každý motor nemá stejné parametry, ale určitě v MTU mají nějaký limit, ano na dynu není každý motor, ale třeba každý desátý ostatní projdou zkouškou těsnosti.. a Power test spočívá v tom že motor jde na max zatížení a dyno ho postupně “poušti” do předem nastavených otáček a z toho se pak udělá graf průběhu

    Vzdyt piseme oba o tom samem, o tom postupnem nastavovani otacek prave mluvim. Zkratka jinak vypada prubeh Nm a vykonu kdyz jej poskladate a odvodite na zkusebne takto, a jinak kdyz na to lidove "slapnete" a motor se musi z nizkych otacek nadechnout. Cim vic foukany motor je, a litrovy vykon skoro 100kw nebude foukan zrovna malo, tim znatelnejsi to je. Typicky pak nastup Nm a jejich prubeh za tim deklarovanym zaostava (ikdyz ve spickovych hodnotach to deklarovane treba klidne i prekonava) a uz vubec neni takto ukazkove vyhlazeny.
    Proto me vzdy dokazi pobavit ty hodnoty dnesnich foukanych motoru (zvlaste benzinovych) s max Nm od 1200ot atd.. Nerealne.

    A protoze to zase sklouzlo nekam kam nemuselo, tak jen dodam ze nijak nekritizuju to, ze takove udaje MTU nebo automobilky uvadi. Ty motory ty hodnoty jiste "za nejakych podminek" dodaji, proti tomu ani popel, ale je to dost nerealne ocekavat v provozu. A tu se obloukem vracim k te sve puvodni poznamce, ze veta:"MTU již vyladil motor na výkon 1000 kW pouze úpravou turba, tedy bez zvýšení spotřeby" at uz tim autor myslel cokoli (ne, vazne nefunguje premisa ze kdyz se upravuje jen turbo => nezveda se spotreba, staci si uvedomit od ceho tam to turbo je), me proste prastila do oci.
    Za sebe to asi ukoncim, bo resime nepodstatnost pod jinak povedenym clankem a dulezitym tematem (nechci prispet k tomu aby se tu zase muselo mazat).

  • RiMr71
    18:09 09.02.2018

    Díky za zajímavý článek.
    Zas takové holé zadky nejsme aby na tohle nebylo. Ze svých daní ochotně přispěju na současné i budoucí "zhightechování" armády na rozumné počty Pumy, Leopardů, F-35, UH-1Y a AH-1Z.

    Mnohem ochotněji než na solární barony, řepkové barony, pastelkovné, čapí hnízda nebo kozy pro Afriku...

  • PavolR
    18:06 09.02.2018

    alexa123:
    Ani najlepšie stavané kolesové podvozky sa nedostanú všade tam, kam pásy.
    Každopádne iba jeden pásový podvozok sa dá dosiahnuť dvoma spôsobmi:
    1.- zaviesť BVP na tankovom podvozku (prichádza do úvahy T-84 alebo Merkava)
    2.- nahradiť tanky za vozidlá palebnej podpory na podvozku ťažkého BVP

    Na dôvažok práve pre Čechov by nebol prechod "všetko 8x8" práve najlepší - Pandury nepatria zrovna medzi najodolnejšie 8x8 a ich veže sú dosť subtílne.

  • Flader
    18:00 09.02.2018

    Len Francúzi majú celú armádu postavenú ako armádu expedičnú. Predsa len majú hodne záujmov napríklad v Afrike. Druhou vecou je aj ich poloha, kedy ozbrojený konflikt na ich území s vonkajším nepriateľom je veľmi nepravdepodobný.

  • Arthur
    17:57 09.02.2018

    Ja viem, že sa akvizuje celá nová infraštruktúra BVP v celom spektre, ale nebolo by napr. na zamyslenie, že napr. tých:

    13 ks průzkumných vozidel by mohlo byť zmodernizovaných BVP-2 (resp. Svatav ak ich ešte máte) do podoby BPsV pričom ten cenový rozdiel radšej dať do novo akvizovaných kusov bojových vozidel pěchoty.
    V prípade Pumy by to bolo cca 10ks bojových vozidel pěchoty naviac tj 125 + 10 = 135 ks

    V podobnom duchu by sa dalo uvažovať pri
    11 ks zdravotnických/sanitních vozidel
    12 ks ženijních vozidel

    a možno aj 11 ks vozidel řízení palby

    Ide hlavne o to, že v podstate tie BVP-2 zrejme aj tak nejakým spôsobom necháte ako armádne zálohy a pod.

  • alexa123
    17:53 09.02.2018

    Jedná kacírska myšlienka. Francúzi sa vykašlali na pásové BVP pričom asi majú bohaté prevádzkové skúsenosti (a tiež bojové) s pásovým AMX-10P takže teraz majú resp. budú mať iba kolesové BVP. Jediným ich pásovým obrnencom je resp. bude Leclerc. Tým pádom ušetrili stovky miliónov € - možno miliardu-dve na jednom type vozidla, ktoré tak mohli investovať do moderného kolesového BVP. Nebolo by teda lepšie pre menej solventné armády V4 ísť v ich stopách a tých pár svojich smiešnych miliard € na armádu investovať iba do kolesových BVP všetkých možných verzii + tankov, alebo iba do kolesových a pásových BVP všetkých možných verzii ale hlavne v dostatočnom množstve ktoré by tvorili skutočnú bojovú silu. Pretože mať v rozumnom množstve naozaj moderné kolesové BVP + OT, pásové BVP + OT a tanky je resp. ešte X rokov bude iba "vlhký" sen.

  • tryskac
    17:44 09.02.2018

    Ak sa dobre pamatam, vo vyzbroji bolo 26ks, z toho aktivne vyuzivanych 17? Na Sk sa z toho striela len 122mm municia, ta sa u nas aj vyraba. V kazdom pripade ta moznost pouzit aj 227mm je.
    Ja som skor narazal na porovnanie rieseni, kedy jedno je financne relativne nenarocne, ale maximalne efektivne a druhe je nesmierne drahe, casovo a financne narocne. Ale aby som len nekritizoval, tie T810 + rbs70 je celkom fajn.

  • Jara
    17:41 09.02.2018

    Clanek
    Tak jak to popisujete se opravdu motory nezkouší.... když to ten motor nedá tak ho můžete držet na otáčkách jak dlouho chcete a můžete se třeba zblaznit.
    Tak samozřejmě že každý motor nemá stejné parametry, ale určitě v MTU mají nějaký limit, ano na dynu není každý motor, ale třeba každý desátý ostatní projdou zkouškou těsnosti.. a Power test spočívá v tom že motor jde na max zatížení a dyno ho postupně “poušti” do předem nastavených otáček a z toho se pak udělá graf průběhu

  • Flader
    17:41 09.02.2018

    Aktívne sú dve batérie (po 8 vozidiel), jedna je uložená. Dokopy bolo OSSR dodaných 25ks. Slúžia ako delostrelecká jednotka 1. mechanizovanej brigády.

    http://www.rmo.mil.sk...

  • Clanek
    17:41 09.02.2018

    @Dusan
    Na tom datasheetu byla 800kw verze, ale s jinym kodovym oznacenim nez jaka je nakonec v PUMA (dle MALI), takze ten graf, prubehy Nm a kW pry nesedi s tim co dostala do rukou ACR /tim je spatne a nic nerikajici jedna polovina toho grafu/ a porovnavalo se to s chystanym dalsim stupnem vyvoje, ktery i podle toho dokumentu jeste nebyl ukoncen, takze kdo vi zda to o cem mluvi PSM ted vubec odpovida tomu co kdysi planovali /a tim si skrtam i tu druhou cast toho PDF/.
    Ergo vypovedni hodnota toho dokumentu co jsem se onehda postnul se limitne blizi nule a vic bych s tim asi neoperoval. :)

  • Clanek
    17:35 09.02.2018

    Raketove delostrelectvo ACR jednoznacne schazi, to je bez debat, ale uz je zrusene bez nahrady a jestli jej obnovit ted nebo za 5 let tak vyjde dost na stejno. Pokud je ted vule pustit chlup na obmenu BVP pak nema smysl tristit pozornost s raketomety a je potreba dotahnout do konce toto (ne uspechat, ale ani donekonecna odkladat).
    Z toho vseho co se v CR ted resi bych ale dal delostrelectvo hned na druhe misto hned po BVP. A pokud to personalni obsazeni MO + rozpocet umoznuje (zvladnou manazovat 2 velke vyberove rizeni / akvizice najednou) pak ano, smele do toho.

    Btw. kolik baterii MODULARu slouzi na slovensku a v jakem jsou stavu (jak casto maji ostre strelby)?

  • tryskac
    17:26 09.02.2018

    MODULAR mam na mysli s raketami 227mm, nie 122mm ani ziadne ine Grady, ci Vampiry...

  • tryskac
    17:25 09.02.2018

    Ked sa na to clovek pozrie z odstupu, zo susedneho statu, musi vidiet iste rozdiely SR vs CR
    Ohladom preferencie tankov, BVP ci podpornych prostriedkov: Na Slovensku stoja tanky za ...., je ich par, aj to nemodernizovanych T72M(1). V sucasnosti dobre iba ako podpora pechoty z dialky, lahka obet protitankovych prostriedkov. V CR je situacia v podstate rovnaka, T72M4CZ ako citam vase periodika je moznost skor na papiery ako v realite. BVP2 - tam je situacia rovnaka, zla, aspon u nas zaviedli tu modernizovanu Svatavu, lepsie ako nic, rozhodne za tie peniaze je to krok vpred. Co v ACR zufalo chyba a co opakujem uz neraz, je akakolvek uderna sila. Neviem preco nezavediete raketomet, hoci na podvozku Tatra (to je taka ceska mantra), za utratene peniaze by uz aj taky Modular bola riadna pancierova past. Myslim, ze dobre mierenu salvu jednej baterie Modularu by tazko rozdychavala aj rota ci Abramsov, Leopardov, T72, a inych. Pri neporovnatelne nizsej cene, dovolim si tvrdit ze nizsej ako porovnatelny samohybny kanon. Pozrite si co urobil JEDEN palebny prepad so zle maskovanou a rozptylenou obrnenou jednotkou na UK. O skusenostiach s MLRS z Iraku je uz hadam zbytocne pisat.

  • PavolR
    17:20 09.02.2018

    Heakler:
    Diabol sa ukrýva v detailoch. :-) A si zoberiete, že naplnenosť tabuľkových stavov nie je 100% a z toho odrátate takmer 2000 vyšších dôstojníkov, viac než 3000 nižších dôstojníkov, okolo 6000 práporčíkov a uvážite, že zo zvyšku zďaleka nie každý je u bojových jednotiek ...

  • Gorn
    16:52 09.02.2018

    Matesaax: tak jednak 7. mb je narozdíl od 4.brn skutečně mechanizovaná brigáda (tedy spíš pluk, ale čert to vem), takže potřebuje té techniky víc. Druhak má 7.mb v sestavě tankový prapor který BVP používá, zatímco 4.brn tam má výsadkáře. A za třetí je 7.mb "na pásech", takže je tam menší prostor použít tatrovky (třeba na vyprošťování to asi fakt nepůjde)

  • Gorn
    16:43 09.02.2018

    liberal shark: já bych to převedl do té roviny že budou mít omezenou podporu o kterou se budou muset dělit. Síly bojové podpory + PVO mají často tu klíčovou techniku starší než BVP-2 a nebo se jim pořizují "levná" řešení, protože na nic lepšího neni.

  • Matesaax
    16:41 09.02.2018

    Já,když vidím ty počty BVP a k tomu ještě úvahy o 60 kusech tanku,tak mi není jasný co s tím vším bude 7.MB delat.To už by bylo možné na pásy přezbrojit i 4.BRN a Pandury nechat jen pro Bučovice a JH,případně pro uvažovanou třetí brigádu.

  • Rase
    16:30 09.02.2018

    Jaroni94:
    Pandur nám nebyl nabídnut jako jediný, těch vozidel byla spousta a postupně byly vyřazovány až zbyl jen Pandur 2 a Patria AMV. To samé teď. Zatím to vypadá na CV90, ASCOD, Lynx a Puma + možná ještě někdo se přidá. Navíc Puma nenahrazuje Pandur, ale BVP-2. Víc na váš text nemá smysl reagovat (je to celé pomotané)

    liberal shark:
    nakupuje se postupně a někde se začít musí

  • Heakler
    16:26 09.02.2018

    Jaroni94 Jen tak mimochodem odkud se ví, že má armáda pouze necelých 7 000 bojeschopných vojáků? Oficiálně se dočítám cca. těchto čísel 23 184 vojáků, 6 515 civilních zaměstnanců a 1 148 státních zaměstnanců. Budu rád, když mi někdo do vysvětlí proč každý uvádí tak malý číslo jako je sedm tisíc. Díky

  • Jirosi
    16:24 09.02.2018

    Jaroni94: Nové BVP, budou nahrazovat staré BVP-2, ne Pandury.

    liberal shark: Má cenu kupovat na ochranu/kooperaci starých BVP, ShMM, PVO, dělostřelectva a další podpůrné jednotky ?

  • skelet
    16:23 09.02.2018

    Puma je špička, takže bude záležet na ceně, ochotě transféru technologií a na tom kolik toho budeme schopni vyrábět sami. JInými slovy Puma může být špičková, ale pokud nám nabídnout, že Lynx/CV90 bude vyrábět v naší réžii a umožní nám vyvíjet vlastní verze, tak ta špičkovost ztrácí. Je to jen na vyjednávačích co uhádají.
    Jinak za mě se kloním spíše k CV90, protože je rozšířenější a v dalších letech si budeme moct vybrat modernizační balíček. Zatímco u Pumy si to buď vyvineme sami nebo si nakoupíme bundeswehr variantu.

  • liberal shark
    16:16 09.02.2018

    K cemu kupovat ty nejlepší a nejdražší BVP, když nebudou mít podporu ShMM, PVO, dělostřelectva a dalších podpůrných jednotek ?

  • Jaroni94
    16:04 09.02.2018

    Přesně jak tady napsalo už pár lidi předemnou. Počkal bych na více nabídek a nebral bych hned první ( Pumu ) co se nabízí. To, že jí chce i USA neznamená hned že je nejlepší. Každý pamatuje americké nahrazení většiny vozového parku LAV za Strykery a masivnějším měřítkem Bredley který má furt nějaké nedostatky a dopadlo to poměrně katastrofálně. :)

    O tom, že v případě Pandurů AČR taky brala hned první nabídku nehledě na to, že se pak jednalo jen o jeden velký tunel s neschopnými obrněnci které se pak musely za další miliardy masivně modernizovat ani nemluvě.
    Spíše bych počkal klidně pár let už s tím vozovým parkem co AČR má na Finské, Francouzské, Britské, Italské, Řecké, klidně Jihokorejské vozy, sice nové Ruské vypadají též zajíamavě, ale jejich kompatibilita či vůbec lepší vztahy s nato jsou nyní skoro nemožné a pak bych se rozhodoval.
    To, že dnes už neplatí co je "německé, to je kvalitní" už taky neplatí, nemusím připomínat dodávku Německých Leopardů v plní výbavě Turecku kdy půlku Turci ztratili snad i vůči 50 let starým sovětským protitankovým střelám.. Takže kvalita min. exportního Německého zbrojního průmyslu je dost na pováženou.

    Zatím má AČR příšerných, ale nějak početných pandurů dost a pár let do jejich zastarání ještě uběhne, do té doby se bez Pum AČR obejde, či pár let jiných vozidel.

    AČR spíše nyní potřebuje jinou lepší logistiku, obnovit dělostřelectvo, raketové dělostřelectvo, hl. nové PVO i kdyby mělo jít o masivní modernizaci nových Kubů a koupi třeba Izraelského PVO proti balistickým střelám.

    + Jsou spíše potřeba nové tanky, protože T-72M4CZ lehce na bojišti smázne snad i Ruská T-72B2, o T-72B3 či B4 ani nemluvě. A těch má krom reznoucích rezerv holých T-72 AČR jen 32 z čehož je nasaditelných cca 15.... AČR spíše potřebuje tanky a to nejlépe třeba 60-100 tanků aby byla vůbec země obranyschopná. 32 tanků, zbavení se pandurů a nahrazení pochybnýma Pumama ve stejném počtu jako pandurů by byl max ještě větší tunel.

    O lepším letectvu nemluvě. Jsou potřeba jak nové transportní vrtulníky, tak i více letadel, protože 14 Gripenů fakt nestačí, pro nějakou operační schopnost by jich bylo potřeba tak 20-25-30.. Útočné Mi-35 myslím stále stačí, či by se mělo uvažovat o koupi eurocpoteru či US Apache, či Viperů klidně.

    Pumy jsou myslím to poslední co AČR potřebuje. Pumy mě připadají jen jako argument vyplnění těch 2 procent povinných HDP na obranu od Nato....
    I to, že 6 800 vojáků jakožto pěšáků z 25 000 příslušníků armády je též málo taky ani nemluvě a to by nepokrylo ani těch více jak 200 pum... :D Reálně by AČR potřebovala alespoň 10 000 bojeschopných vojáků a 32 000 členů armády celkově... Aby to dokázalo ubránit alespoň krajské město či menší obci. :D

  • Jirosi
    15:57 09.02.2018

    Maximus: Všechny podstatné prvky "hitech" prvky jsou u všech zastoupených vozidel. Zastaralé mechanické řešení co opravíte v garáži kladivem nám nikdo nenabízel, a ani nebylo poptáváno.

  • Jirosi
    15:50 09.02.2018

    Krásný článek, i když je protnutý troškou toho loby. Škoda že i ostatní vozidla/firmy neudělají něco pro svou prezentaci v podobné kvalitě.

    Když se podívám na obrázek vnitřního uspořádaní, celkem mně překvapilo kolik prostoru ukusují sedačky za zády vojáků. Neexistuje jiné řešení které by tento prostor lépe využilo?

  • Maximus
    15:43 09.02.2018

    Jak jsem psal jinde, neznáme finální nabídku výrobců IFV a tak nelze teď jednoznačně někoho favorizovat. Technické parametry jsou jen jedna část celkové skládačky a mě jednoduše tam ta Puma tak jednoznačně nedominuje.

    Až budeme mít na stole konečnou nabídku, tak má smysl se přít. Nyní beru tyto články jen jako info pro více či méně laickou veřejnost zajímající se o danou problematiku či jako PR.

    Jediný, kdo tady více odborně informoval na dané téma je MALI, jinak často tu jsou jen dojmy a hypotézy.

  • Dušan
    15:42 09.02.2018

    To Clanek: pokud si dobře vzpomínám, tak na tom datasheetu nebyla hodnocena samostatně jen ta výkonnější verze motoru 1 000 kW, ale bylo tam srovnání stávající vrze motoru PUMA s 800 kW s tou novou verzí o výkonu 1 000 kW. To znamená, že pokud by tam MTU uvedlo ideální/laboratorní podmínky na brzdě tak je uvedlo pro obě verze NEBO je tam pro oba motory uvedlo při použití v BVP PUMA. Tj. TTD obou verzí motorů BVP PUMA tam byly uvedeny ve srovnávacím grafu/tabulce.

  • Maximus
    15:33 09.02.2018

    Pro mne je řešením co nejkomplexnější výrobní linka a schopnost servisovat maximum systému vlastními prostředky. Stále se bavme o moderním IVF - podle mne je ve hře jak Lynx, tak i poslední verze CV-90. Osobně vidím smysl i v transferu technologii a know-how.
    Defetismus je zrovna to poslední, čím bych trpěl :-))).

  • Rase
    15:10 09.02.2018

    Maximus:
    To už rovnou můžeme vzít stávající vozidla BVP-2, zvýšit jim korbu, vyměnit kanón za kompatibilní s NATO, celé to zakrát multispektrání maskovací sítí a tlouct se v hruď, že máme skvělý moderní stroj, který dokážeme provozovat. Pro vojáky budeme nakupovat jen luky a sekeromlaty, jelikož by moderní zaměřovače stejně postráceli .))
    Chápu tvůj defetismus, když AČR nedokáže provozovat ani T-72M4CZ a vrací se k T-72M, ale to není řešení. On totiž i ten Lynx, CV90 a ASCOD (i Kurganěts atd.) jsou složitostí na údržbu úplně jinde než současné BVP-2 a ani jeden nedokážeme udržovat jen tak na koleně s kladivem a svářečkou. Tedy to o čem mluvíš má jediné řešení - repase BVP-2...

  • Maximus
    15:08 09.02.2018

    To asi ne, preferuji modernější řešení. Navíc vše záleží na finální nabídce pro AČR, která ještě ani oficiálně nevypsala výběrové řízení. Proto nechápu výkřiky vaše i jiných, ze Puma je to nejlepší a o ostatních kandidátech nemá smysl ani uvažovat. Takto jednoduché to opravdu není. Nové perspektivní IFV není osobní auto a je potřeba se dívat na nakup podstatně šířeji než jen na oficiální technické parametry.

  • Jara
    14:36 09.02.2018

    Maximus
    Podle vašich argumentů bude nejlepší nechat si stávající BVP 2 nebo se vrátit ke kanónům taženým koňmi......

  • Clanek
    14:33 09.02.2018

    @Dusan
    Jsou zavedeci informace a "zavadeci informace".
    Kazda firma ukaze ten nejlepsi graf, ktereho dosahne a je jedno, ze to ktere vozidlo pak v provozu takove hodnoty realne nedosahuje. Prikladem jsou automobilky (vcetne tech nemeckych), ktere taky postuji oficialni cestou sve grafy prubehu Nm a vykonu. Co naplat ze v realite motoru treba trva nejakou dobu se nadechnout nez ze sebe dostane to nej, rozhodne delsi dobu nez kolik slibuji grafy. Takze vyrobce lze? No nelze. U nej na zkusebne, s fixne nastavenyma otackama na kterych podrzi motor libovolne dlouhou dobu dokud ze sebe pro ty otacky motor vazne nepredvede to nejlepsi => ten motor ty parametry ZA IDEALNICH PODMINEK vazne ma. Takze ten motor "to" co umi (v labaku) a neumi (v provozu) zaroven je ten rozdil mezi zavadeci informaci s a bez uvozovek. Vyrobce (prirozene) odprezentuje to nejlepsi z jeho strany, tebe jako kupujiciho ale zajima jak onen motor bude fungovat v provozu.
    Se stejnou ostrazitosti pristupuju k udajum o te spotrebe. Pokud clovek nezna presne normu / metodiku podle ktere doslo k mereni a k z toho vyvozenym zaverum, slepe prejima tvrzeni vyrobce.

    Se suchou klikovou skrini je to dobra informace, a jinak schopnost MTU udelat spickovy powerpack rozhodne nerozporuju.

  • Maximus
    14:32 09.02.2018

    To Rase: Jak jsem psal dříve, všeobecně nadšeni z Pumy nesdílím, protoze hi-tech řešení nepovažuji vzhledem k dosavadním znalostem AČR za ideální. Problém není ani tak takovýto systém zavést, ale udržet jej v bojeschopné stavu z dlouhodobého hlediska za přijatelných finančních podmínek a s minimem korupce.O jeho udržování za reálných bojových podmínek si také nedělám iluze, proto preferuji raději jednodušší systémy, pro které by jsme měli vlastní co nejkomplexnější servis a schopnost modernizace. Zejména pokud se jedna o takový klíčový systém jako je moderní IFV.

    To tctx: Za pět let se o tom můžeme pobavit. Nákupy klíčových zbraňových systému opravdu není jako nákup rodinného auta. Geopolitika proste vygumovat nelze a nedávná diskuse o zastavení modernizace tureckých Leopardu a mnoho podobných případu to jen potvrzuje.

    Rozhodne nemám primárně averzi k Němcům - to by moje oblíbená německá teta neměla moc radost, ale i oficiální prognózy vývoje v Německu proste nejsou zcela optimistické. Takže nákupy zbraňových systému s životnosti přes čtyři dekády musí i s takovými to scénáři počítat a hledat řešení. Ze si někdo nedokáže představit i černejsi scénáře vývoje Evropy není z hlediska reality podstatne.

  • tctx
    13:53 09.02.2018

    Rase 11:51

    Nechce, zdejší diskuse je ideální platformou jak prezentovat své politické postoje a zároveň obvinit ostatní co nesdílejí něčí názor z nechápavosti.

  • Jara
    13:31 09.02.2018

    To Clanek
    Já také psal, že to úplně nežeru, ale zároveň motorářům od MTU věřím, že případné zvýšení spotřeby není nijak dramatické a stále zaručuje splnění požadovaného dojezdu bw

    To Dušan
    Nedá se než souhlasit,zkrátka motor od prvního šroubku vyvinutý pro bvp se nedá s motorem primárně určeným pro bagr nebo náklaďák vůbec srovnávat.

  • stirling
    13:23 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Souhlas také jsem za se vyhnout debatě o nebezpečnosti německa pro čr, už to tu bylo stokrát.
    Chtěl bych podobné články o ostatních vozidlech co jsou nabízena, ale v tom je právě asi ten problém, že u pumy je asi jasné co nám nabízejí co to dokáže a jaký je plán do budoucna a jak se na tom cvičí u ostatních si tím nejsem vůbec jist.
    Puma mě přijde opravdu dělaná pro ostré nasazení s tím, že to co veze tak ochrání do nejmenšího detailu. Rozhodně není dokonalá, ale z těch nabízených vozidle mě jako jediná připadá naprosto komplexní.
    To, že nám bude nabízena vylepšená verze 2020 je podle mě naprosto idální doba pro nákup - nakupuji něco moderního s budoucností co má zároveň úplně dotažen vývoj. Absence aktivního systému alá trophy je trošku na škodu pak by ochrana vozidla asi neměla vůbec chybu.
    Co mě tam trošku schází ať jen nechválim tak u současného moderního BVP bych čekal třeba možnost vést vlastní průzkumný dron nebo když to přeženu místo lidského výsadku mít nějaký pojízdný bojový automat.
    Zapojení domácího průmyslu vidím jako velkou šanci hlavně pokud to nedopadne jako s pandurem či hory doly od Švédů.

  • Dušan
    13:17 09.02.2018

    To Jara: ano, myslím že to biturbo bylo v jedné turbínové skříni, vnější rozměry motoru se nezměnily.

    To Clanek: nemyslím si, že by MTU ve svých oficiálních datasheetech podávalo nějaké zavádějící informace. Podle mě ten nový motor 1000 kW má být určen především pro speciální verze BVP PUMA (např. vyprošťovací a ženijní), nemusí jít o standardní BVP, protože těm jejich 800 kW bohatě stačí. Co je dobré zmínit, že je motor plně certifikován a má suchou klikovou skříň, tudíž mu nevadí dlouhodobé náklony do boku. U některých "komerčních" motorů které se u některých jiných BVP nabízejí kvůli snížení ceny může být z hlediska dlouhodobého provozu v tomto ohledu problém.

  • dusan
    12:49 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Nemecko problém ?

    Do sa mi nechce veriť, že tu zo strany niektorých Čechov čítam komické obavy z "rizika" Nemecka.
    Neviem či tí Češi žijú mimo realitu, lebo na Nemecku je existenčne závislá celá česká ekonomika a riešiť bláboly o "rizikách" dodávok z Nemecka je už pre psychiatra.

    Puma je samozrejme vozidlo, ktoré je relevantné a zapojenie výrobcov z Čiech by bolo veľkou šancou nie len ušetriť pri domácich dodávkach, ale i možnosť českých firiem zarobiť pri dodávkach pre Nemecko či ostatných odberateľov.

    Ja osobne by som takú cestu na Slovensku privítal ... ale som realista ...

  • Clanek
    12:39 09.02.2018

    @Jara+Dusan
    Panove, bavime se o 20%, slovy dvacetiprocentnim, zvyseni vykonu pri pry nezmenene spotrebe. Toho nelze dosahnout jinak nez dost zasadnim prekopanim (rozhodve vic casti nez jen turba (ostatne pokud menili pocet komor dmychadla tak nemenili jen to, ale sahali a optimalizovali minimalne i svody a veci kolem)), anebo byl ten puvodni motor bazmek (jinak nelze nazvat motor u ktereho jednoduchou zmenou lze vydolovat 20% navic) a to si snad nikdo nemyslime. Clovek muze zapajet turba paralelne nebo seriove, hrat se se twinscrol turbama, hrat se s VTG, ale tohle proste nekupuju.
    Ten priklad co dal Jara je diky optimalizaci ziskanych 7,5% vykonu, tomu nemam problem verit ikdyz i tady bylo urcite uprav vic nez dost (ono se to nezda ale sam dobre vim jak je tezke ziskat kazde jedno procento), ale tohle je ulet.
    Jeste by se dalo bavit o tom ze je to narust 20% spickoveho vykonu a ze optimalizace srazila spotrebu v jinych rezimech (otackach) a kombinovane to pak vyjde takhle, to by me ale zase zajimalo jak ten "kombinovany cyklus" byl "vhodne" poskladany.
    Dusan, ty datasheety jsem tu onehda postoval ja a ikdyz se z nich da neco dozvedet, jsou to furt datasheety (resp. marketingovym oddelenim upravene (vyhlazene) grafy) samotneho vyrobce => beru je hodne s rezervou. Se stejnou rezervou jako beru to prohlaseni ohledne spotreby.

    Co me ale vic zaujalo je, ze vyrobce evidentne venoval snahu optimalizaci pohonne jednotky. Jednotky, ktera ani do ted nemela problemy s vykonem a v tomhle spis pozitivne vycnivala (i s rezervou do budoucna). Proc tedy optimalizaci dal zvysovat vykon pri stejne spotrebe misto zachovani vykonu pri snizene spotrebe? Argument budoucnosti neobstoji kdyz je Puma na hrane svych moznosti (v clanku zminovana max nosnost podvozku lehce nad 40t) a vykonu navic do budoucna toluk potrebovat nebude.
    Kazdopadne zastupcum PSM nic z toho co o svem produktu rekli nevycitam, je to jejich prace snazit se o svych produktech sirit pozitivni informace a na jejich miste by tak jednal kazdy nehlede na to jestli to je nebo neni pravda, ale pokud tu nekdo mel moznost byt pritomen samotnym zkouskam ACR a Puma jezdila s vyrazne vyssi spotrebou nez konkurence, budu za zdroj ktery nezavadi povazovat spis ten z ACR nez ten PSM placeny.

    Kazdopadne diky autorovi za zajimavy clanek i fotky/obrazky.

  • Jara
    11:54 09.02.2018

    Souhlas s Rase a mužem začít u pumy ta by schopnost našich mech. Jednotek a armády posunula o obrovský kus dopředu !!

  • Rase
    11:51 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Maximus:
    nechceš tady radši řešit technické schopnosti Pumy, případně její porovnání s konkurencí, místo toho aby to tady sklouzlo (tak jako u Leopardu 2A7EU) do toho jak jsou němcí zlí a chtějí nás obsadit ? myslím že každý chce aby se v ČR vyrábělo co nejvíc z oněch nových BVP. Nikdo ale nenabízí 100% což ani reálně nejde (!) - 100% věcí pro Pumu se nevyrábí ani v německu :D
    Hlavní je schopnost opravovat vozidla, servisovat, poskládat si je (ve VOP CZ) a čím víc věcí se bude vyrábět v ČR, tím líp. Zkrátka aby se i tuzemské podniky něco naučily a měly z toho prospěch (byť nejsou státní), ale hlavně dlouhodobý.

    ps. hodnotit stav AČR nemá smysl. Rozhovor s Karlou Šlechtovou jasně ukázal že stav je tragický (minimálně modernizace)

  • Maximus
    11:09 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    To VlaLang: Co tak si pronajmout rovnou celou armádu - některé soukromé firmy mají víc vojáků či vojenké techniky než celá AČR :-(.

    Obrana země je jedním ze základních smyslů existence státu. Pokud se stát zbaví zodpovědnosti za obranu, tak pozbývá dost podstatně na významu. Že se to někomu hodí ekonomicky či politicky neznamená, že se to hodí občanům této republiky.

    Nezbrojíme proto, aby bylo co ukazovat na vojenských přehlídkách nebo aby vojáci měli jak trávit svoji pracovní dobu, ale aby jsme pokud možno nemuseli opravu nikdy bojovat (Si vis pacem, para bellum). Samozřejmě nebude vyhnutí, tak aby jsme si vždy zasloužili toho dvojocasého lva a orlice ve státním znaku.

  • kazd
    11:01 09.02.2018

    Pořád mám smíšené pocity z toho místa
    Pokud do teď nemají instalované PTŘS, jak to řeší v rámci taktiky nasazení? Byl zde někde v diskusi rozbor jak mají rozmístěné vojáky v BVP včetně vynášených PTŘS v US ARMY, BW to má jak ?

  • Rase
    11:00 09.02.2018

    Molle:
    pokud jste viděl věž Samson II na IDET, tak to opravdu není porovnatelé. Navíc zase se dostáváme k tomu, že by bylo potřeba integrovat spoustu systémů atd. Litva si sice tuto věž osadila na vozidla Boxer, místo nabízené věže Lance, ale tam to bylo primárně kvůli finanční úspoře. Osazovat tuto věž na pásové BVP ale opravdu není šťastný nápad - výrazně by to degradovalo celou platformu. Vzniklo by řádově horší vozidlo než provozuje Bundeswehr a ušetříme asi jen pár mld. (?)
    Tedy buď Pumu se stávající věží, nebo věží Lance, jinak nemá smysl tohle vozidlo pořizovat. Pokud chceme mermomocí ušetřit, tak spíš bych vypustil systém MUSS, byť je skvělý, s tím, že by se třeba dokoupil až v budoucnu.

    ps. když koukám na ten 3D model, tak si umím docela dost dobře představit systém KOSA (tuzemská aktivní ochrana) třeba na bocích korby.

  • Lukas
    10:58 09.02.2018

    Pro Jan
     
    "Zde Armáda ČR potvrdila zájem o 210 pásových BVP v sedmi variantách:
     
    (1.)125 ks bojových vozidel pěchoty
    (2.)26 ks velitelských bojových vozidel pěchoty
    (3.)11 ks vozidel řízení palby (4.)12 ks ženijních vozidel
    (5.)12 ks vyprošťovacích vozidel
    (6.)11 ks zdravotnických/sanitních vozidel"
    To jest sześć wariantów. (i 197 pojazdów) Gdzie siódmy? (13 sztuk?)
     
    Díky Lukáši za všímavost. Utekla mi tam průzkumná varianta, to je těch chybějících 13 vozidel. Admin

  • VlaLang
    10:32 09.02.2018

    Puma je bezesporu špičkové vozidlo, perfektně to ukázal test AČR v létě 2017 a později ten menší "utajený" (ironie). Puma dominovala oproti všem ostatním konkurentům! Oproti "vedlejšímu" článku a diskusi o MBT Leopard má ale jednu zásadní nevýhodu, a to je cena tohoto zbraňového komplexu (oproti všem konkurentům). Moc bych si pořízení Pum přál, ale nevím, zda si to můžeme dovolit... Idelní by byl asi nějaký větší pronájem balíku Puma/Leo2A7...

  • Jara
    10:32 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Míša
    Měnit tuhle věž s propracovaným SŘP za shit Samson je nesmysl a jaké je zapojeni průmyslu ČR ? Když ji koupíme v Izraeli ? Byla by to jen degradace schopnosti pumy.
    A těmi řečmi o Německu se nenechte zblbnout

  • Molle
    10:19 09.02.2018

    V predchozi dizkusi se resila obava z Nemecka, coby potencionalniho nepritele.
    Pokud tedy bychom si dokazali sami vyrabet korbu s pohonem v konfiguraci ,, A ",coz nemci v podstate chteji nabidnout,tak aby nebyl 100 % zavislost,tak pouzit jinou vez?Treba izraelsky Samson 30 APS?Pouziva stejny kanon MK 44,bit v verzi S,jako na Pandurech.Srovnat logistiku munice,a i elektronika by mohla byt stejna.A strelec z BVP by mohl strilet z Pandura a naopak.
    Pokud by nechteli dat pancir pro verzi ,, C " , zkusit si vyvinout svoji alternativu,ci proste zainvestovat u nemcu.
    A ano.Vim,ze by to bylo drazsi.Ale myslim,ze by se dalo tak zapojit vic cz prumysl.

  • Jara
    10:00 09.02.2018

    Ano biturbo je také možnost nižší rotační hmoty = vyšší účinnost plus samozřejmě lepší nástup .....
    mám takový dojem, že MTU vyvíjelo pro tento turbo s dvěmi dmychadly v jedné turbinové skříni?

  • Dušan
    09:49 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Clanek: s tím motorem 1000 kW je to ale pravda, byl představen společností MTU na výstavě DSEI 2017. Někdo tady kdysi posílal i odkaz na datasheet, kde je zmíněn průběh rozdílů točivého momentu, výkonu a spotřeby. Rozdíl spotřeby je skutečně minimální. Celé to je o tom, že tam je biturbo které původně Bundeswehr nepožadoval. MTU to nyní doladila na základě toho, že má být PUMA od 2020 základní pásová platforma německé armády a budou požadavky na další verze tohoto BVP které mohou vyžadovat silnější výkon motoru.

  • Jara
    09:41 09.02.2018

    Děkuji výborný článek, vyplatilo se čekat:)

  • Jara
    09:39 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Clanek
    Taky beru vyjádření o zvýšení výkonu bez zvýšení spotřeby s rezervou... pravdou ale je že s účinnosti turbodmychadla tedy plnění se nechá pracovat a to například snížením tření atd. Sám mám jeden příklad kdy jsme ladily jeden motor a jen prostým snížením vůle mezi kompresorem a kopresorovou skříni ( sfrezovaním dosedací plochy) plus drobnou úpravou v sacích kanálech jsme byly schopni přidat 20 koni a 30Nm bez nějakého opravdu měřitelného zvýšení spotřeby to znamená zvýšením účinnosti. Pro představu výkon šel z 260 na 280 koní

  • Luky
    09:23 09.02.2018

    článek jsem ještě nečetl (těším, těším), ale není třeba šance, že by se tu vyráběla vozidla pro USAREUR?

  • Clanek
    09:02 09.02.2018

    Zastupci vyrobce (a nakonec i autor tohoto clanku kdyz to otiskl) maji smysl pro humor kdyz rikaji:"Výrobce motorů firma MTU již vyladil motor na výkon 1000 kW pouze úpravou turba, tedy bez zvýšení spotřeby."

    Poznamku o USA nechapu uz vubec. Ikdyby nejdeboze USA Pumu vybralo, coz je stale mene nez vice pravdepodobne, tak ji vybere jedine za podminky, ze absolutne vse si budou vyrabet u sebe. Zminovat to pri prenosu technnologii a produkce do CR a implikovat ze by se snad CR mohla podilet i na tomhle mi prijde mimo realitu.

  • Rase
    08:22 09.02.2018
    Oblíbený příspěvek

    Patrně ani nemá smysl psát že mi Puma přijde ideální i pro AČR. Osobně vidím jako největší plus že je jasně vidět průběh integrace jednotlivých komponentů do vozidla. Přeci jen u konkurenčních vozidel se sice často zmiňuje že umí všechno možné, ale není jisté, co již je plně funkční a co je pouze nefunkční maketa. On právě dovývoj (integrace extra dílů) vidím jako největší průšvih ať už koupíme jakýkoliv stroj, už kvůli tomu, že tato drobnost trvá kolikrát i nemálo let a stojí mnoho finančních prostředků. Ono je totiž pěkné, pokudsi třeba vymyslíme ASCOD s věží Kongsberg, ale kdy bude použitelný je otázkou. Trochu bych se toho bál i pokud koupíme Pumu s věží Lance. je sice taky německá, ale otázkou je jak rychle by se ji podařilo integrovat (a to se mi ta kombinace moc líbí).

    ps. elektronické vybavení Pumy je zkrátka skvělé. Líbí se mi ona možnost fungovat jako simulátor a zapojení výsadku do aktivního sledování prostoru kolem vozidla. Už dřív byla zmiňována plánovaná možnost výsadku navádět podpůrnou palbu i vně vozidla. No a vždycky mě potěší, když si vzpomenu na reproduktor na přídi :D Na Dnech NATO byla s němci docela sranda, když sme se ptali, co všechno na Pumě se vyrábí v číně :D

  • fenri
    08:21 09.02.2018

    Pěkný článek a fotky.

  • Argonaut.CZ
    08:04 09.02.2018

    " případě přijetí Pumy do výzbroje Armády ČR se počítá s maximálním přenesením výroby do ČR dle schopností českého obranného průmyslu."

    Udělal bych to naopak - co chceme strategicky vyrábět a to zde dělat a zvýšit tak schopnosti českého průmyslu. Ne konzervovat stávající stav.