Německé tanky Leopard pro polskou armádu

Související články

Komentáře

• saracen

  12:34 17.12.2013

  • 0
  • 0

  zaujímavé testovanie T-72 a MTLB vo Švedsku
  http://bmpd.livejournal.com/68...

  zaujímavé testovanie T-72 a MTLB vo Švedsku
  http://bmpd.livejournal.com/68...
• zdeno

  20:14 16.12.2013

  • 0
  • 0

  diskuze se trochu odchýlila od tématu na která škola byla lepší? dovolte poznámku bývalého profíka na straně VS - neměli jsme iluze o lepší technice ani výcviku byli jsme takticky ...Zobrazit celý příspěvek

  diskuze se trochu odchýlila od tématu na která škola byla lepší?
  dovolte poznámku bývalého profíka na straně VS - neměli jsme iluze o lepší technice ani výcviku byli jsme takticky horší,střelecky srovnatelní,s municí s jádrem z ochuz.uranu (tu mimochodem mimo VS ostatní uživatelé téček neměli) se nás báli i abramsy ,v terénu Šumavy (dálka přímé střelby max.1600m) výborná znalost terénu a slušný výcvik v maskování jsme byli těžký soupeř,horší to měli druhosleďáci (T72) ti však měli útočit silně radioaktivním územím po serii taktických úderů (jak nám plánovali bez našeho vědomí soudruzi z Moskvy) , mimochodem T72 je jediný tank který je schopen v takovém pekle nějaký čas bojovat (polovodiče odejdou,hliník je smrtelný zářič)- prostě parádní vzájemné vyvraždění - ještě že je to už pryč
  k tankům :
  T55- byl v době o které píšete silně zastaralý,vhodný pouze do obrany,dal se výborně zamaskovat (mohli jste zahájít palbu ze studeného stavu),noční střelba na úrovni II.světové (čili pod psa)
  T55M1,2- nebyl o moc lepší - v noci či za deště dokonce téměř nepoužitelný,měl velmi přesný SŘP(dokonce přesnější než byli západní) avšak složitý a obsluze nepřátelský -dal se použít jen ve dne a nejlépe jako stíhač tanků, 2-ka byla slušně pancéřovaná a odolná proti minám,některé měli BASTION -byla by výborná jako podpora mír.sil OSN -nikdy tak nebyla použita -ale v tankovém souboji by to byla sebevražda
  T72 byl tank do jaderné války, pancíř korby nic moc (zlepšily to až Mka) s výkonnou municí má ještě dnes na cokoli (naopak západní tanky mají na něj),na vzdálenost pod 2000m,pokud v něm sedí profík (asi na úrovni střelec 1.tř.býv.ČSLA) moc šancí na přežití nemáte (pokud nesedíte zrovna v západní mašině s pancéřováním z posledních 6let),za snížené viditelnosti a nad 2,5km ho však můžete dostat i s tou L7 aniž by vás mohl výrazně ohrozit , nevýhoda je také jeho tepelná stopa, noční schopnosti jsou jak u 55ky, je lepší v blátě a horách než západní mašiny, mimochodem má stále nejlepší stabilizátor( už 30 let!!), ke klidu osádkám nepřidá ani slabá odolnost proti minám a v případě zásahu bývá zdravotník zpravidla zbytečný , čili na západní mašiny má jen pokud se k nim dokáže rychle přiblížit a vyvolat střetný boj - to vědí dobře američtí tankisté a nikdy to iráčanům nedovoliliSkrýt celý příspěvek
• lorgarius

  18:30 10.12.2013

  • 0
  • 0

  odporucam pozriet si egyptske zdroje, ktore uvadzaju, ze egyptske abramsi su dost zasadne osekane verzie. nie som si isty nakolko, pretoze presnych informaci je tazke sa dopatrat, ...Zobrazit celý příspěvek

  odporucam pozriet si egyptske zdroje, ktore uvadzaju, ze egyptske abramsi su dost zasadne osekane verzie. nie som si isty nakolko, pretoze presnych informaci je tazke sa dopatrat, ale predpokladam, ze za svojimi americkymi vzormi znacne zaostavaju.Skrýt celý příspěvek
• David

  09:45 10.12.2013

  • 0
  • 0

  To lorgarius - tak egyptské Abramsy, to nejsou žádné přebytky. Jde o verzi M1A2, srovnatelnou s tanky USA, navíc částečně modernizovanou. Tyto tanky navíc převážně pocházejí z ...Zobrazit celý příspěvek

  To lorgarius - tak egyptské Abramsy, to nejsou žádné přebytky. Jde o verzi M1A2, srovnatelnou s tanky USA, navíc částečně modernizovanou. Tyto tanky navíc převážně pocházejí z licenční výroby v Egyptě. Z přebytků USA byly dodány starší M-60, které stále v Egyptě slouží ve velkých počtech.
  Nějaké srovnávání tanků je vždy ošemetné, jak ukazují diskuse T-90 versus Abrams atd. Každý tank má prostě své přednosti . Jistě, vždy hraje zásadní roli technická úroveň a vycvičenost posádek. Ale mohu jen připomenout, že Abramsy jsou v Egyptě vyzbrojeny elitní jednotky, kde předpokládám výrazně vyšší úroveň výcvikuSkrýt celý příspěvek
• lorgarius

  08:08 09.12.2013

  • 0
  • 0

  saracen Egypt ma americku techniku, pretoze vymenil ZSSR za noveho velkeho kamarata a tym padom aj dodavatela vojenskej pomoci- inak Egypt by dostal po prdeli od izraela aj dnes ...Zobrazit celý příspěvek

  saracen Egypt ma americku techniku, pretoze vymenil ZSSR za noveho velkeho kamarata a tym padom aj dodavatela vojenskej pomoci- inak Egypt by dostal po prdeli od izraela aj dnes ked ma vo vyzbroji americke abramsi, pretoze nadbytky ktore dostali od amikov maju od Merkavy III a IV co sa tyka bojovej hodnoty daleko. Zatial co arabi s tankami vychodnej skoly vela vody nenamutili indovia kontra pakistan, ich dokazali efektivne vyuzit preco? pretoze nebojovali proti armade, ktorá by ich okrem sampikov prevysovala technicky vo vsetkom ostatnom o min 1generaciu. Tym samozrejme netvrdim sovietske exportne modely su najlepsie tanky vo sveteSkrýt celý příspěvek
• saracen

  21:33 08.12.2013

  • 0
  • 0

  Netreba hľadať odpovede o kvalitách ruských tankov len u víťazov ako je izrael. Je zaujímavé, že Egypt používal ruskú techniku a dostal vždy na prdel ( od izraelcov ). V súčasnosti ...Zobrazit celý příspěvek

  Netreba hľadať odpovede o kvalitách ruských tankov len u víťazov ako je izrael. Je zaujímavé, že Egypt používal ruskú techniku a dostal vždy na prdel ( od izraelcov ). V súčasnosti používa americké tanky, prečo asi? Nie som zástancom výhradne ruskej techniky, ale v prípade tankov ich majú vľavo od nás o niečo lepšie.Skrýt celý příspěvek
• Zbrojir

  19:01 08.12.2013

  • 0
  • 0

  k Roztak Ta poslední věta nebyla myšlena jako reakce na konkrétní tvrzení ve Vašem příspěvku, ale jako odpověď na poměrně časté a všeobecné svalování všech problémů sovětských ...Zobrazit celý příspěvek

  k Roztak
  
  Ta poslední věta nebyla myšlena jako reakce na konkrétní tvrzení ve Vašem příspěvku, ale jako odpověď na poměrně časté a všeobecné svalování všech problémů sovětských tanků na nízkou úroveň arabských osádek.
  
  Jsem přesvědčen, že šíření polopravd o Arabsko-izraelských válečných konfliktech v ČSLA bylo součástí tehdejší propagandy, velení prostě nemohlo přiznat, že technika, kterou jsme také vyzbrojeni, se v boji příliš neosvědčila.
  
  Když tedy izraelští tankisté dospěli po zkouškách k závěru, že D-10 má výrazně kratší účinný dostřel oproti L7, tak je to nutné vzít jako fakt.
  
  Mj. důstojníci, co naše tehdejší arabské "spojence" cvičili, vyprávěli o "schopnostech" arabských vojáků až neuvěřitelné historky. Oni většinou opravdu střílet neumí.
  
  k David
  
  Ano, ergonomické řešení a pohodlí posádky má v boji mnohem větší význam, než si někteří tankoví teoretici "z generálních štábů" dovedou vůbec představit. Např. u T-54/55 jsme při testech se SŘP Kladivo v horkém létě překračovali v bojovém prostoru i max. teplotu, se kterou mohl pracovat snímač teploty prachové náplně.
  
  Prostě jak nasednete, tak po Vás ihned začne doslova téci pot. Ve dvaceti, v dobré fyzické kondici, cvičení školních střeleb ve vedru zvládnete, taktické cvičení s bojovou ostrou střelbou již osádku vyčerpá, na konci výkon osádky klesá. Pokud ale budete muset ve stísněném a rozpáleném prostoru trávit delší čas, tak Vaše schopnosti poklesnou již natolik, že to může zcela rozhodnout případné bojové střetnutí.
  
  V ergonomicky dobře vyřešeném a klimatizovaném bojovém vozidle je osádka schopna podávat lepší výkony a to po podstatně delší časový úsek. Osádky západních moderních tanků, které bojovaly v Iráku, by jistě souhlasily.Skrýt celý příspěvek
• David

  18:05 08.12.2013

  • 0
  • 0

  Měl jsem určité osobní informace o nasazení T-55 a M-60 v Jemenu - od účastníka bojů a následého vytváření nové armády po sloučení Jižního a Severního Jemenu. A výš byl hodnocen ...Zobrazit celý příspěvek

  Měl jsem určité osobní informace o nasazení T-55 a M-60 v Jemenu - od účastníka bojů a následého vytváření nové armády po sloučení Jižního a Severního Jemenu. A výš byl hodnocen M-60 zejména pro svůj lepší vnitřní prostor a lepší ventilaci. Bojovat v stísněném, špatně ventilovaném prostoru věže T-55 za teplot kolem 50 stupńů byl zážitek i pro lidi zvyklé na vysoké teploty. Mimochodem, obdobně ten člověk hodnotil BMP-1, které srovnával s prostorným M-113.
  Mimochodem - i mezi Araby lze potkat řadu inteligentních, technicky zdatných lidíSkrýt celý příspěvek
• Rostak

  17:49 08.12.2013

  • 0
  • 0

  K Zbrojir:
  Ja nepsal ze Arabove neumi strilet, ale ze jejich vycvik byl horsi....
  Jinak o přednostech 105 L7 vím.

  K Zbrojir:
  Ja nepsal ze Arabove neumi strilet, ale ze jejich vycvik byl horsi....
  Jinak o přednostech 105 L7 vím.
• Zbrojir

  14:43 08.12.2013

  • 0
  • 0

  k Rostak Tato diskuse se rozběhla poté, co jsem zde vyjádřil přesvědčení o kvalitativní převaze "západní" tankové techniky nad "východní". Byl bych ale nerad, kdyby byly mé ...Zobrazit celý příspěvek

  k Rostak
  
  Tato diskuse se rozběhla poté, co jsem zde vyjádřil přesvědčení o kvalitativní převaze "západní" tankové techniky nad "východní". Byl bych ale nerad, kdyby byly mé argumenty chápány jako naprosté zatracování sovětských konstrukcí. Tyto tanky byly konstruovány s ohledem na reálné možnosti jejich průmyslové základny a především pro plnění úkolů v rámci sovětské vojenské doktríny (masové tankové útoky se značnou početní převahou do velké hloubky nepřátelského území a rychlé zničení rezervních sil protivníka).
  
  Sovětská tanková technika byla relativně jednoduchá a díky masové výrobě i levnější, měla velký dojezd, dokázala po krátké přípravě, tedy prakticky z chodu, překonávat vodní překážky, od určité doby měla i hromadně aplikovaný poměrně propracovaný systém ochrany proti ZHN. Tyto silné stránky však v "lokálních" konfliktech nebyly určující. Zde se naopak projevily její slabiny.
  
  Informace z izraelských zdrojů samozřejmě neobsahují jen zjištěná negativa, ale i pozitiva. Výsledné hodnocení tanků jako celku však koresponduje s mým názorem, tedy na "západní" soupeře sovětské tanky nestačí.
  
  T-54/55 vers. západní 1. poválečná nemodernizovaná generace (samozřejmě velmi obecně):
  
  Palebná síla - již se projevuje zaostávání, a to jak ve výkonech TK 100mm D-10, tak i v zaměřovacích a pozorovacích přístrojích (ve dne), stabilizace aplikována se zpožděním, navíc byla méně výkonná.
  
  Pancéřová ochrana - srovnatelná.
  
  Pohyblivost - srovnatelná.
  
  Západ však tanky 1. poválečné generace modernizoval, např. přechod na 105mm "standard" L7 a novější zaměřovače s dálkoměry znamenal, že T-54/55 bude ve značné nevýhodě, a to zejména při střelbě na větší vzdálenosti.
  
  Na "západní " tanky 2. generace T-54/55 již nestačí. Vážným handicapem je především palebná síla, tedy opět možnosti kanonu D-10, zastaralé pozorovací a zaměřovací přístroje, technická omezení pro rychlou a efektivní součinnost osádky, zejména velitel-střelec, méně výkonný stabilizátor a celkově omezené možnosti rychlé střelby za pohybu. Zde se již projevuje citelné zaostávání i v pohyblivosti a oproti některým typům i v pancéřové ochraně.
  
  Samozřejmě, že na "středoevropském válčišti", zejména v členitějším terénu, kde by západní MBT nemohly plně uplatnit svou palebnou převahu, nelze vyloučit šance i pro T-54/55, budou-li v početní převaze.
  
  Obecně jistě platí, že zvítězí ten, kdo dříve zaznamená cíl a účinně zasáhne první. K aplikaci této poučky však měly mnohem blíže západní MBT, jelikož jejich palebná síla a pozorovací schopnosti díky technické a technologické převaze západu rychle rostly, nezávislé stabilizace zaměřovačů, stereoskopické a později laserové dálkoměry a efektivní SŘP.
  
  Arabské osádky sice zdaleka nedosahují evropských standardů, ale i Arabové občas zabojovali, navíc Izraelci tanky zodpovědně porovnávaly se svými dobře vycvičenými obsluhami a až na základě těchto výsledů činili závěry. Mj. podívejte se, jak ukořistěné sovětské T-54/55/62 modernizovali, to mj. naznačuje, kde viděli slabiny.
  
  Prostě, když např. v komparačních zkouškách prováděných vycvičenými osádkami zjistíte, že jeden tank má oproti druhému účinný dostřel cca o 1000m kratší, nelze tento fakt jednoduše odbýt argumentací, že Arabové neumí střílet.Skrýt celý příspěvek
• Rostak

  12:22 08.12.2013

  • 0
  • 0

  4 Zbrojir, Nevim, ale pokud si dobre pamatuji, Izraelci sice deklasovaly v konfliktech sve protivniky, plno informaci o nedostatcich sovetske tankove techniky je od nich, ale sami ...Zobrazit celý příspěvek

  4 Zbrojir,
  Nevim, ale pokud si dobre pamatuji, Izraelci sice deklasovaly v konfliktech sve protivniky, plno informaci o nedostatcich sovetske tankove techniky je od nich, ale sami oni varovaly pred prednostmi teto techniky. Nikdy nebudete mit optimalni vozidlo po vsech stranach. Jinak T-54/55 beru jako rovnoceny tank proti 1 generaci zapadnich tanku. A v ramci vetsich poctu vyrovnavajici se 2. generaci.
  Arabsko - Izraelske valky, se posuzuji spatne, ona ta vycvicenost Arabskych osadek az na vyjimky byla spatna a naopak Izraelci meli precizne vycvicene osadky a vysoce motivovane.Skrýt celý příspěvek
• Zbrojir

  00:07 08.12.2013

  • 0
  • 0

  k Reakce Názor na věc máme prostě odlišný. Důstojníkem ČSLA jsem se stal zejména proto, že jsem se o tanky dlouhodobě zajímal. Citlivé informace se tehdy sháněly velmi ...Zobrazit celý příspěvek

  k Reakce
  
  Názor na věc máme prostě odlišný.
  
  Důstojníkem ČSLA jsem se stal zejména proto, že jsem se o tanky dlouhodobě zajímal. Citlivé informace se tehdy sháněly velmi obtížně, a to jak pro posluchače VVŠ, tak i pro velitele-důstojníky. Velmi mnoho informací o technice vlastní i nepřítele bylo tehdy v režimu utajení. Prakticky všechny předpisy a skripta k T-72 a T-54/55 M1 a M2, obsahující často běžné provozní informace, byly např. na stupni "Tajné". Nejlepším zdrojem o cizí, ale i o naší technice, tak byly často západní odborné materiály, které se daly získat v odborných knihovnách, popř. i osobní důvěrné rozhovory se specialisty vojenských výzkumných ústavů.
  
  V rámci výcviku a praxe u vojsk jsem měl možnost konfrontace s realitou, tedy i srovnání relevance informací získaných z různých zdrojů. Poměrně rychle jsem proto učinil závěr, že oficiální zdroje ČSLA nám poskytují informace zpravidla velmi optimistické. Údajně i proto, aby nebylo demoralizováno vojsko a velitelský sbor. Mj. ti, co na MO a vyšších stupních rozhodovali, veleli a zpracovávali předpisy, byli často dost mimo mísu, což se projevovalo zejména při prověrkách a kontrolách.
  
  V roce 1990, konfrontován s naprostým úpadkem bojeschopnosti naší armády, jsem odešel na vlastní žádost do civilu, a jak jsem zde již zdůraznil, problematikou se od té doby nikterak systematicky nezabývám. Přesto si nemyslím, že bych byl v řešené problematice laikem.
  
  Nezpochybňuji část zde uváděných údajů, i když např. údaje o odolnosti základních verzí T-72 jsou o poznání optimističtější, než v jiných pramenech, srovnání tanků "západní" a "východní" konstrukční školy však vyžaduje mnohem komplexnější pohled.
  
  Patrně nikdo z nás neměl tu možnost získat praktické zkušenosti s provozem tanků obou konstrukčních škol současně a proto musíme do značné míry vycházet z převzatých informací. ČS tankisté logicky o tankové technice NATO. Nedělám si iluze, že vše na západě bylo dokonalé, ale s nedostatky vlastní tankové techniky a omezenými schopnostmi domácího zbrojního průmyslu jsem byl průběžně konfrontován, přičemž jejich specifikace v převzatých západních materiálech plně korespondují i s mými osobními zkušenostmi.
  
  Nemohu např. souhlasit s Vaším argumentem, že tanky T-54/55 stačily na tanky NATO 2. poválečné generace (M60, Leo 1). Bojové konfrontace prokázaly, že tento základní tank armád VS v mnohém nestačil ani na tanky 1. poválečné generace (Centurion, M 48).
  
  T-54/55 měl nepochybně své klady, ale i nepřehlédnutelné stinné stránky. Ke slabinám, a to již pro konfrontaci s mnohými tanky 1. generace, byla např. nedostatečná palebná síla, jelikož 100mm TK D-10 a jeho zaměřovač TŠ (původ 2 WW), zjevně zaostával nejen za "standardem" NATO 105mm L7, ale i mnohými jeho předchůdci. Sověti si toho byli dobře vědomi (získali relevantní informace a prý i tankovou techniku protivníka), proto přišli se 115mm a následně se 125mm s modernějšími zaměřovači.
  
  Porovnání tankové techniky není jen o základních parametrech, ale i o mnoha, na první pohled méně významných vlastnostech, jako je např. ergonomické řešení bojového prostoru včetně uživatelské vstřícnosti ovládání všech aplikovaných systémů, kvalitě a schopnostech pozorovací a zaměřovací techniky atd. Za objektivní v hodnocení inkriminované sovětské tankové techniky považuji např. prameny izraelské. Měli s ní zkušenosti, a to jak z pozice protivníka, tak i provozovatele, např. Tiran 5 a Tiran 6. Rozsah jejich modernizace této sovětské techniky mj. o mnohém vypovídá.
  
  Arabské tankisty jsem možnost cvičit osobně neměl, ale informace o jejich schopnostech, či spíše neschopnosti, mám od jiných důstojníků ČSLA. Ano, i mě by překvapilo, kdyby vyhráli nějakou válku s početně porovnatelným protivníkem. Přesto nelze přehlédnout, že sovětské tanky v mnoha ohledech za tanky protivníka zaostávaly. Samozřejmě, že irácké tanky byly v podstatně horším stavu, než technika ĆSLA, ale co se týče pohyblivosti, palebné síly a pancéřové ochrany obecně se oproti u nás převažujícím verzím techniky (T-54/55, T-72) a typům munice (APFSDS a HEAT) nejednalo o zásadní kvalitativní rozdíl, který by podstatně změnil výsledky střetnutí s tanky NATO.
  
  V 80. letech, kdy kalkulujeme s teoretickým střetnutím, byla většina tanků ČSLA tvořena nemodernizovanými a zcela zastaralými tanky 1. poválečné generace, tedy T-54/55, část byla sice postupně, cca od poloviny desetiletí modernizována na verze M1/M2, ale tyto modernizace, na základě vlastních zkušeností, za zdařilé pro řadu problémů a omezení nepovažuji, "elitní" útvary měly T-72, z toho zjevná většina cca 2/3 (ještě koncem předmětného desetiletí) byly T-72 a T-72M, mj. s již nedostatečným pancéřováním proti moderním APFSDS 105mm L7, o moderních PTŘS a RPG nemluvě. Až koncem desetiletí dostalo tankové vojsko i T-72M1 se zesíleným pancéřováním. O našich schopnostech vedení boje v noci s aplikovanými aktivními infrapřístroji raději nemluvě. Mj. většina nočních střeleb u útvarů měla oproti realitě poněkud "vylepšené" výsledky, některé cíle musely mít IR aktivní zdroje, protože by je střelec s TPN na 700-800m nikdy nenašel. Velitel tanku, a tedy i velitelé rot a praporů, měli pozorovací schopnosti v noci o poznání ještě horší. Velte jednotce a vydávejte rozkazy, když prakticky nad 500m nic, co "nesvítí" nevidíte, a navíc se na míle daleko demaskujete aktivním IR světlometem, protože v pasivním režimu jste prakticky slepý ... Přístrojům pro noční vidění u naší tankové techniky jsme proto často říkali "hovnovizory".
  
  Většinu tankových osádek by navíc tvořili povolaní záložníci, kteří řadu let s technikou vůbec necvičili a v civilu logicky po fyzické, ale i psychické stránce pro okamžité bojové nasazení do značné míry "degradovali" (člověk žijící dlouho rodinným civilním životem s teplou večeří a pravidelným spánkem v posteli má velký problém již se samotným několikadenním pobytem v mrazivém počasí v podmínkách vyvedení ve vojenském výcvikového prostoru, natož pak s celkovou "náloží" , která je kladena na bojového tankistu v případě válečného konfliktu. I tady mám zkušenost, jak takové sladění záloh s technikou vypadalo, mj. s T-54/55 M1 doslova katastrofa. Když k tomu ještě přidáte problémy s přípravou dlouhodobě uložené techniky k boji, jako je dekonzervace, plné zprovoznění, a zejména rektifikace a nastřelení zbraní, to aby se organičtí velící důstojníci a technici rozkrájeli.
  
  Při taktických cvičeních ve známém terénu několika zdejších VVP jsme proti "pasivnímu" nepříteli samozřejmě vždy "vyhráli", avšak kdo problematiku vnímal v souvislostech, musel mít velké obavy, jak bychom dopadli v reálném boji s dobře vybaveným a vycvičeným protivníkem, který má osádky složené z profesionálů. Ambiciózní velitelé vyšších stupňů však takové "starosti" zdaleka neměli, pro jejich kariéru se klidně připsalo výtečné hodnocení tankové jednotky jednotce sousedního pluku, no, když velitel divize rozhodl, že příslušný pluk bude "výtečný"...
  
  Současně však musím konstatovat, že tankisté tehdejších "bojových" divizí ČSLA (velitelé a vojáci) byli ve srovnání s dnešní, profesionální A ČR nenáročným a vysokovýkonným "lidským materiálem". Dnešní A ČR by snad zdecimovala i jediná bojová divize tehdejšího západního vojenského okruhu.Skrýt celý příspěvek
• Reakce

  16:40 07.12.2013

  • 0
  • 0

  Už jsem to vysvětloval v minulých komentářích. T-54/55 byl základním MBT velké části států VS a stál by v případě konfliktu proti tankovým jednotkám NATO. Odpověď Reakce: Na to ...Zobrazit celý příspěvek

  Už jsem to vysvětloval v minulých komentářích. T-54/55 byl základním MBT velké části států VS a stál by v případě konfliktu proti tankovým jednotkám NATO.
  Odpověď Reakce:
  Na to já se snažím neustále vysvětlit a ne jenom já (dle příspěvků), že srovnávat T-54/55 jak by obstál v boji třeba s Leo-2, řada Abrams, Challenger je nesmysl. Tyto západní tanky byly vedeny jako hlavní bojové tanky. Tyto tanky by byly nasazeny na hlavních směrech útoku (třeba DDR). Nikoliv v celé šířce útoku (vč. ČSSR), protože jich v té době prostě neměli tolik. Zde by byl nasazen proti různým variantám T-54/55 a T-72 již někým tady zmiňované tanky řady M48, M60, Leo-1 atd. I na netu si můžete zjistit kolik jakých typů tanků a verzí bylo ve výzbroji. Nebyl to prostě jeden typ tanku, ale bylo to velmi podobné jako u nás.
  
  Problémem VS bylo, že díky extenzívnímu pojetí vyzbrojování měla obrovské množství tanků, které s rozvojem techniky rychle zastarávaly a socialistické státy neměly tak obrovské finance na jejich průběžnou modernizaci, natož pak na obměnu novou generací. Problémem států VS se časem staly i limity prezenční služby, jelikož branci by příliš složitou techniku během své prezenční služby prostě nezvládli. T-72 se mi jevil již na samé hranici složitosti, kterou neprofesionální osádky ještě zvládnou.
  Odpověď Reakce:
  Zde budu opět polemizovat  Tanky řady T-54/55 byly hlavně vyráběny v masových počtech 60., 70. léta. V té době nebyl žádný důvod je radikálně modernizovat, protože ten tank stačil na tanky NATO. Po r. 1980 se rozhodlo, že hlavním tankem bude T-72, který se průběžně po čas výroby v ZTS Martin modernizoval a vznikly zmíněné verze T-72, T-72M a T-72M1. V roce 1987 se začala armáda zajímat jak zmodernizovat T-72 více a vznikly 2 návrhy a to, že si tehdejší zbrojní průmysl ČSSR provede vlastní modernizaci T-72 s vlastním SŘP (jménem Palcát ???) nebo se bude nakupovat, vyrábět verze T-72S (co byla verze T-72S můžete najít i na netu) a taky se začalo uvažovat o licenční výrobě T-80 u nás, která nakonec nebyla.
  
  Západ měl tanků podstatně méně, díky technické a technologické převaze však sázel na kvalitu. Mj. převahu tanků VS mělo NATO eliminovat množstvím PTŘS, raketových stíhačů, PT vrtulníků, bitevních letounů a inteligentní dělostřelecké munice.
  Odpověď Reakce:
  V tomto máte pravdu, že tankovou hrozbu chtěla eliminovat tímto způsobem, ale já vám zase odpovím, že na tuto hrozbu VS reagovala silnou PVO pozemních vojsk a to samé bylo i u letectva, tak, aby se nám „nepřátelští“ piloti beztrestně nepohybovali nad vojsky v poli a že to naše armáda myslela vážně se můžete přesvědčit z plánu ČSLA pro léta 1985-1990 (jehož pasáže jsou uveřejněné nebo citovány i na internetu) a výhled na léta 1990-2000, kde bylo napsáno co naše armáda bude mít a jakým směrem se bude ubírat.
  Ono to s tou inteligentní municí nebylo zas tak horké, měli jí velice málo a důkazem toho může být první válka v zálivu, kde poměr inteligentní munice vs. hloupá munice byl 20% ku 80% a to tam v té válce nasazovali to nejlepší co měli. Při takovém 79 denním bombardování Srbska a Kosova v r.1999 již byl poměr 80% ku 20% a jak tam ta inteligentní munice dopadla se můžu rozepsat později, abych neutíkal od tématu.
  Jediná taková výrazná převaha nad našimi tanky, která se začala projevovat od 80. let byli systémy nočního vidění, kdy západ začínal mít pasivy a my stále fungovali hlavně na aktivech.
  
  Zatímco modernizované M48, M60, LEOPARD 1 měly podstatně vyšší bojový potenciál, než původní verze, kdy modernizační opatření byla většinou dobře promyšlená, např. v ČR se začaly T-54/55 modernizovat až v polovině 80. let, tedy v situaci, kdy beznadějně zastaraly. Bylo to mj. dáno i ekonomickou situací, kdy generálové pochopili, že na nové tanky prostě nedostanou.
  Odpověď Reakce:
  Na to jsem odpověděl už o pár řádek výše. Problém v penězích nebyl.
  
  Shodnout se prostě nemůžeme, oba vycházíme z jiných zdrojů informací a zkušeností. Já jsem byl řadu let tankista, zajímalo by mě proto, jaký vztah k tankové technice máte vy? Zdá se mi, že se na problematiku tanků díváte poněkud ze štábní perspektivy.
  Odpověď Reakce:
  Samozřejmě co člověk to jiný názor na věc. Jsem celý život tankista, který si ani neuvědomoval nedostatky naší tankové techniky, protože jsem žil v každodenní rutině jak jste o nás vyjádřil.
  Já se na to nekoukám z jednoho pohledu, ale trochu z globálního pohledu. Nenasadím T-55 AM2 na Leo-2 A6, ale na M60 atd.
  
  Pravděpodobně vycházíte z materiálů tehdejší ČSLA, neboť i my jsme měli některé optimistické informace, které zde uvádíte. Např. z materiálů tehdejší VA. Také jsem byl překvapen, když jsem v 90. letech zjistil, že by mě i v čelní pozici zlikvidoval tank i se 105mm (M68), a to na poměrně velkou dálku.
  Odpověď Reakce:
  Jsou to samozřejmě materiály z ČSLA, SA. Jsou to však praktické věci zjištěné praktickýma zkouškami. Předpokládám, že jste na své pozici měl i sešit se s nějakým stupněm utajení (na stupeň utajení si už nevzpomínám), kam jste si v rámci různých odborných sezení zapisoval co zpravodajské služby zjistily o technice protivníka, tak, aby jste věděl na jakou vzdálenost vás ohrozí nepřátelský tank, jaký způsob ochrany tanku před PTŘS, jak je řešena panceřová ochrana atd.). Nedělám si iluze, že to samé dělala i druhá strana, protože vím, že to taky dělala. Co mi např. jako tankista řeknete o spojení modelářského dřeva-balza a tanku?
  
  O tom, jak osádky zvládaly po roce tankovou techniku vím, jakožto bývalý velitel takové jednotky, poměrně hodně. Po roce výcviku , a to ani u "bojové 1td divize", u T-72 všichni PŠ, to tedy žádný zázrak nebyl. Slušné výkony podávali až "druhoročáci".
  Odpověď Reakce:
  Na to jsem taky odpověděl, že náš VZS se vyrovnal profesionálu po ročním výcviku a druhý rok byl plně srovnatelný s profíkem.
  
  Výcvik osádek tanků nebyl v ČSLA na nikterak vysoké úrovni. Jedna věc je splnit na známých střelnicích a výcvikových prostorech příslušný program cvičení, věc druhá je pak vychovat osádky schopné bezchybně řešit širokou škálu bojových situací, a to naprosto samostatně. Jsem přesvědčen, že němečtí tankisté z 2 WW byli min. po taktické stránce vyzrálejší než většina tankových osádek ČSLA.
  Odpověď Reakce:
  To je věc názoru. Byli vyzrálí, již tehdy měli optiku Carl Zeiss, ale jak nám historie ukázala, tak jim to bylo k ničemu a ten sovětský voják došel až do Berlína a trochu nerozumím proč do toho taháte tankisty z 2 WW.
  
  V mnoha případech jsem se v Čechách setkal se sebevědomými postoji, praxe však byla zcela odlišná. Předpokládat, že prezenční tankové osádky v Čechách byly na úrovni profesionálů z NATO mi připadá nerealisticky sebevědomé.
  Odpověď Reakce:
  Víte, vy strašně podceňujete tu tehdejší dobu na naší straně a mylně se domníváte, že druhé straně bylo všechno super, výcvik, technika, lidi atd. na to, aby VS věděla jak na tom jsou např. tankové jednotky , tak tomu zase sloužily odposlechy na hranicích Dyleň, Poledník atd. a nebyl problém zjistit jak dopadli střelby tankového praporu někde ve VVP Hohenfels a zase druhá strana dělala totéž.
  
  T-72 byly v boji spolehlivě ničeny i tanky se 105mm kanony, NATO munici APFSDS neustále zdokonalovalo. Dle mých informací bylo naopak urychlené zesilování pancířů T-72 v 80. letech reakcí na schopnosti 105mm s moderními APFSDS, která byla mj. podstatně přesnější než u 115/125mm VS.
  Odpověď Reakce:
  Tady platí systém kyvadla.
  
  Nemám informace, že by si ruská tanková technika mohla připsat významnější vítězství při střetu s modernějším protivníkem.
  Odpověď Reakce:
  Ona se nikdy přímo nedostala do kontaktu se západní. Pouze ve formě westernizovaných verzí u arabů a na základě toho nemůžete závěry, že by takto dopadla VS.
  
  Jak jsem již psal, vaše zdroje informací nikterak nezpochybňuji, ale musím upozornit, že nekorespondují nejen s uveřejňovanou realitou ozbrojených střetnutí tankových jednotek v rámci vícero konfliktů, nýbrž i s uvolněnými informacemi o tankové technice obou tehdy soupeřících vojenských uskupení.
  Odpověď Reakce:
  Mé informace jsou přesné a podložené. Nejsem člověk, který přijímá info z jednoho zdroje, ale z různých zdrojů, abych si mohl vytvořit komplexní obraz.
  Třeba jak často zmiňuji Youtube. Jako laik si to můžete vyhledat a v dnešní době je tam spousta videí o bojích tank. osádek třeba v té Syrii a tam můžete vidět, že ta základní verze T-72 (bez dynamiky) ve které jste fungoval třeba i vy chytí 3-4 zásahy, nic se neděje, pak řidič nastartuje motor a tank odjede pryč. Pak uvidíte jinou základní verzi T-72, která chytí jeden zásah a osádka tanku nám sublimuje a pak je tam spousta T-72 s dynamickou ochranou… atd.
  A co se týče munice a odolnosti , tak to tu trefně rozvedl Czervajs.Skrýt celý příspěvek
• Czervajz

  21:53 06.12.2013

  • 0
  • 0

  K pancéřové ochraně tanku T-72. 1. Bylo by dobré uvádět o jaký typ tanků T-72 se jedná a jaká munice je proti němu používána. T-72A nebo M, kteří měli prakticky stejné ...Zobrazit celý příspěvek

  K pancéřové ochraně tanku T-72.
  
  1. Bylo by dobré uvádět o jaký typ tanků T-72 se jedná a jaká munice je proti němu používána. T-72A nebo M, kteří měli prakticky stejné pancéřování by v době zavádění dokázali západním střelám APFSDS odolat. Západní střely 105mm měli na konci 70. let a v 80. letech průbojnost kolem 300-330mm (DM23, M735A1, M735/M). Pancéřování čela tanku T-72 A a M se na hlavních místech pochybovalo od 320 do 550mm. Tím pádem nejspíše nebylo nemožné tank přímo prostřelit, ale většina střel by přes pancíř pravděpodobně neprošla. 120mm kanon tanku Leopard 2 s průrazností okolo 410mm, by ale s přehledem měl zničit T-72A,M v oblasti věže. S korbou by to ovšem bylo složitější, jelikož zde bylo pancéřování tanků T-72 v některých místech nejsilnější (až 550mm vs. KE).
  V 80. letech, ale přišel zvrat, kdy s tankem M1 Abrams a jeho 105mm kanonem začala být požívána modernější munice, která měla penetraci až 420mm, což na tanky T-72A a M s přehledem stačila. Proto začala být v ČSSR výráběná verze T72M1, která měla přidaný pancíř. Po této úpravě již tanky Leo1 nebo M60 neměli skoro žádnou šanci prostřelit čelní pancíř tanku a dokonce i munice u tanků Leo2 jako DM13, DM13A1 nebo DM23, by měla značné problémy, při zásahu tanku. V druhé polovině 80. let byla ale stále munice modernizována a po zavedení munice u tanků Leo2 a M1A1 ABRAMS s průrazností 600-700mm, neměli už tanky T72M1 moc velkou šanci odolat. Pokud se ovšem bavíme o tancích Leo1 nebo M60, tanky T-72 by měli ve většině případech proti v té době používané munici odolat.
  
  2. Ještě lepší ochranu měli tanky T72B, které bohužel ČSLA ve výzbroji neměla. Pokud se budeme bavit o obecně tancích VS, tak nejmodernější tanky T80U, které by se měli s tanky jako ABRAMS nebo Leo2 srovnávat, měli na hlavních místech čela pancéřování dostačující i na západní 120mm munici používanou v druhé polovině 80. let.
  
  3. Dále mi přijde dost zcestný porovnávat účinnost tanků T-72 v Iráku s účinností tanků při konfliktu ve střední Evropě, nehledě na vycvičenost posádky, stav techniky, zaostalou munici atd. Nechápu že se tím dodnes může někdo ohánět.
  
  4. Bohužel nemám informace o tom jaké typy tanků ABRAMS se v Evropě nacházeli, jestli se 105mm nebo od kdy se začali přivážet verze s 120mm kanonem. Pokud někdo takové infomace máte, budu za ně velmi rád.Skrýt celý příspěvek
• TF_HU

  20:07 06.12.2013

  • 0
  • 0

  To Reakce...myslim, ze se trochu pletete. Je kwa rozdil nabijet rucne v T 55 a napřiklad Leopard, nebo tanku americke armady..jinak v arabsko - izraelskych valkach nabijeci ...Zobrazit celý příspěvek

  To Reakce...myslim, ze se trochu pletete. Je kwa rozdil nabijet rucne v T 55 a napřiklad Leopard, nebo tanku americke armady..jinak v arabsko - izraelskych valkach nabijeci automaty z T 72 vyhazovali pro jejich obrovskou nespolehlivost, poruchovost. Caste kousnuti podavace, ci zasobniku jsem zazil tez...slouzil jako velitel tankove cety, na vykony svych VZS jsem dodnes hrdy, ale o bojeschopnosti dodnes pochybuji, neb jsme jiz tehdy (konec devadesatych let) zaostavali v nocnich pristrojich, munici atd..
  
  Tedy jedna vec je motivace a chut vitezit, ale druha jsou prostredky..Skrýt celý příspěvek
• Zbrojir

  22:59 05.12.2013

  • 0
  • 0

  k "Reakce" Shodnout se prostě nemůžeme, oba vycházíme z jiných zdrojů informací a zkušeností. Já jsem byl řadu let tankista, zajímalo by mě proto, jaký vztah k tankové technice ...Zobrazit celý příspěvek

  k "Reakce"
  
  Shodnout se prostě nemůžeme, oba vycházíme z jiných zdrojů informací a zkušeností. Já jsem byl řadu let tankista, zajímalo by mě proto, jaký vztah k tankové technice máte vy? Zdá se mi, že se na problematiku tanků díváte poněkud ze štábní perspektivy.
  
  Pravděpodobně vycházíte z materiálů tehdejší ČSLA, neboť i my jsme měli některé optimistické informace, které zde uvádíte. Např. z materiálů tehdejší VA. Také jsem byl překvapen, když jsem v 90. letech zjistil, že by mě i v čelní pozici zlikvidoval tank i se 105mm (M68), a to na poměrně velkou dálku.
  
  Zkoušet si nabíjení 100mm TK opravdu již nepotřebuji, to jsem se učil před cca 30 lety. Navíc zkušenost v T-54/55 zdaleka neodpovídá soupeřům z NATO. Mají mj. lepší podvozek, větší a ergonomičtější bojový prostor, přístupnější a lehčí jednotnou munici s polospalitelnými nábojnicemi.
  
  O tom, jak osádky zvládaly po roce tankovou techniku vím, jakožto bývalý velitel takové jednotky, poměrně hodně. Po roce výcviku , a to ani u "bojové 1td divize", u T-72 všichni PŠ, to tedy žádný zázrak nebyl. Slušné výkony podávali až "druhoročáci".
  
  Výcvik osádek tanků nebyl v ČSLA na nikterak vysoké úrovni. Jedna věc je splnit na známých střelnicích a výcvikových prostorech příslušný program cvičení, věc druhá je pak vychovat osádky schopné bezchybně řešit širokou škálu bojových situací, a to naprosto samostatně. Jsem přesvědčen, že němečtí tankisté z 2 WW byli min. po taktické stránce vyzrálejší než většina tankových osádek ČSLA.
  
  V mnoha případech jsem se v Čechách setkal se sebevědomými postoji, praxe však byla zcela odlišná. Předpokládat, že prezenční tankové osádky v Čechách byly na úrovni profesionálů z NATO mi připadá nerealisticky sebevědomé.
  
  Na novém tanku T-72 přímo z ČS výroby se muselo na útvaru hodně popracovat, aby vše správně fungovalo. ČS zbrojní průmysl nezvládal vyrobit ani takovou triviálnost, jako např. bezchybně fungující vložné zbraně vz. 85.
  
  T-72 byly v boji spolehlivě ničeny i tanky se 105mm kanony, NATO munici APFSDS neustále zdokonalovalo. Dle mých informací bylo naopak urychlené zesilování pancířů T-72 v 80. letech reakcí na schopnosti 105mm s moderními APFSDS, která byla mj. podstatně přesnější než u 115/125mm VS.
  
  120mm kanon byl logickým krokem armád NATO, dát tanku nové generace kanon s dostatečnou perspektivou. Mj. dodnes ráže 120mm pro TK plně vyhovuje.
  
  Nemám informace, že by si ruská tanková technika mohla připsat významnější vítězství při střetu s modernějším protivníkem.
  
  Tabulku průbojnosti si jistě rád prohlédnu, otázkou je, z jak relevantních zdrojů vychází.
  
  Jak jsem již psal, vaše zdroje informací nikterak nezpochybňuji, ale musím upozornit, že nekorespondují nejen s uveřejňovanou realitou ozbrojených střetnutí tankových jednotek v rámci vícero konfliktů, nýbrž i s uvolněnými informacemi o tankové technice obou tehdy soupeřících vojenských uskupení.Skrýt celý příspěvek
• Zbrojir

  21:28 05.12.2013

  • 0
  • 0

  Už jsem to vysvětloval v minulých komentářích. T-54/55 byl základním MBT velké části států VS a stál by v případě konfliktu proti tankovým jednotkám NATO. Problémem VS bylo, že ...Zobrazit celý příspěvek

  Už jsem to vysvětloval v minulých komentářích. T-54/55 byl základním MBT velké části států VS a stál by v případě konfliktu proti tankovým jednotkám NATO.
  
  Problémem VS bylo, že díky extenzívnímu pojetí vyzbrojování měla obrovské množství tanků, které s rozvojem techniky rychle zastarávaly a socialistické státy neměly tak obrovské finance na jejich průběžnou modernizaci, natož pak na obměnu novou generací. Problémem států VS se časem staly i limity prezenční služby, jelikož branci by příliš složitou techniku během své prezenční služby prostě nezvládli. T-72 se mi jevil již na samé hranici složitosti, kterou neprofesionální osádky ještě zvládnou.
  
  Západ měl tanků podstatně méně, díky technické a technologické převaze však sázel na kvalitu. Mj. převahu tanků VS mělo NATO eliminovat množstvím PTŘS, raketových stíhačů, PT vrtulníků, bitevních letounů a inteligentní dělostřelecké munice.
  
  Zatímco modernizované M48, M60, LEOPARD 1 měly podstatně vyšší bojový potenciál, než původní verze, kdy modernizační opatření byla většinou dobře promyšlená, např. v ČR se začaly T-54/55 modernizovat až v polovině 80. let, tedy v situaci, kdy beznadějně zastaraly. Bylo to mj. dáno i ekonomickou situací, kdy generálové pochopili, že na nové tanky prostě nedostanou.
  
  Mj. SSSR vůči satelitům vstřícný příliš nebyl, takže nám prodal tanky či dokumentaci k výrobě vozidel na úrovni exportních verzí, které za moderními západními typy hodně zaostávaly.Skrýt celý příspěvek
• Reakce

  21:00 05.12.2013

  • 0
  • 0

  Teď jsem zjistil, že jste ještě psal článek v 0:08., tak teď budu reagovat na tento. 1) 105 mm kanon nato nezvládal probití čelního pancíře východních tanků neboť už v době ...Zobrazit celý příspěvek

  Teď jsem zjistil, že jste ještě psal článek v 0:08., tak teď budu reagovat na tento.
  
  1)
  105 mm kanon nato nezvládal probití čelního pancíře východních tanků neboť už v době zavedení T-72 náš velitelský sbor z různých velitelských shromáždění věděl, že T-72 vydrží přímý zásah zepředu od kanonu ráže 105 na vzdálenosti větší než 700 m, když pak nato zjistilo, že tento kanon je značně neúčinný došlo k přechodu na ráži 120 mm.
  Co se týče SŘP jsem se vyjádřil v předchozím článku-fyzikální a chemické zákony platili stejně pro všechny strany.
  Vycvičenost osádek a útvarů byla více než dobrá. Naše či spojenecké rozvědky nezahálely a v té době bylo známé, že náš VZS tehdejším výcvikem dosáhne stejné úrovni vycvičenosti jako profesionální voják na západě do jednoho roku. Tato zjištění vedla k úvahám, že se služba VZS může zkrátit z 24 měsíců na 18 měsíců. O zkracování služby na 18 měsíců mluvil už i Jakeš v srpnu při oslavách SNP v r. 1988 nebo 1989.
  
  2.
  To už jsou jen vaše fabulace. Já jenom vím, že NATO při jakémkoliv náznaku porážky by okamžitě sahalo po jaderných zbraní. VS až po určité době. Boje by tu samozřejmě byli, ale jen okrajové s porovnáním na hlavním směru DDR vs. NSR. Stačí se podívat na mapu Evropy proč by to tak bylo. Např. vychodněmecké roviny a velká propustnost země pro rozvinutí vojsk. Proto v DDR byl 500 000 kontingent SA a u nás "jen" 75 000. Proto byli v DDR nejmodernější verze T-72 a T-80 a ne v ČSSR.
  
  3.
  Tady nezbývá než, aby jste si v rámci úkazek techniky jako Bahna či Tankové dny v Lešanech vlezl do T-55 a zkusil si co to je nabíjet v jedoucím tanku, který manévruje v terénu (zatáčí, trhá, občas si povyskočí atd.). Vezměte si náboj, který váží několik desítek kilo a snažte se v tomto pohybu nabíjet kanon a hned zjistíte jaké je to v západním tanku s ručním nabíjením.
  O jakých soutěžích to mluvíte??? Rozepište se více.
  Jestli přezdívka zbrojíř odpovídá funkci, tak by jste měl vědět, že v té době se dělo toto -SA měla nejvýkonější s nejlepší průbojností. Státy VS měli náboje o něco s horší průbojností a ty různé arabské spřátelené země dostali sice techniku a munici, ale ta byla na hony daleko co měla VS či SA. Třeba standartní přístroj GO-27 v tanku či BVP . To v technice pro arabské země vůbec nebylo.
  SSSR nebyl zděšen účinností západní techniky. Zde podáváte už zavádějící informace a tvoříte tu svojí soukromou historii. Izrael a západ byl zděšen např. z účinnosti nově zavedených PTŘS Maljutka atd.. To co tady zmiňuji si můžete najít v seriozní literatuře nikoliv na internetu.
  
  I VS měla velmi dobré info o účinnosti západní techniky. Viz např., že 105 mm nestačí na čelní pancíř T-72 na vzdálenost větší než 700m.
  Tahat sem kvalita vs. kvantita. To už tvrdili němci za 2.sv.v., máme výkonější kanony, lepší optiku, lepší vycvičenost osádek atd.,ale bylo jim to prd platný.:)
  
  5.
  Řešení není sice ideální, ale není to zas tak hrozné jak je to prezentováno. Youtube je plný videí, že to není pravda viz. současná Syrie či Čečensko.
  
  6) viz bod č.5
  
  7)
  Rusové jsou velice dobří konstrukteři-pragmatici. Oni si umí spočítat, že karusel na 22 nábojů stačí neboť ten tank v intenzivním boji nestačí vystřílet ten svůj potenciál (buď nastane totál. destrukce nebo bude poškozen bojem a posádka tank opustí) a že jsou o tom pevně přesvědčeni svědčí i to, že tento karusel je i v nejnovější verzi T-90 MS.
  K tomu karuselu naplněný podkaliberkou byl příklad, kde jsem teoreticky doložil, že tank. rota může zasáhnout 130 ks nepř. tanků podkaliberkou, že kapacita karuselu na 22 ks munice postačuje na splnění většiny úkolů a ne, že karusel bude nabit jen podkaliberkami, ale i dalšími druhy munice neboť tank. rota nebude útočit na 130 nepřát. tanků.
  
  8)
  120mm munice byla na stejné úrovni jako 125 mm munice. Žádné propastné rozdíly tam v průbojnosti nebyly. Nevím odkud čerpáte tyto informace. O účinkách munice pro arabské země jsem už psal.
  
  Po dovolené, až se vrátím, mohu zde uvést pro srovnání průbojnost jednotlivých druhů munice NATO vs. VS. od 70 tých let až skoro po současnost.Skrýt celý příspěvek
• Wladis

  20:51 05.12.2013

  • 0
  • 0

  Nedalo mi to a musel som sa tu kvoli tejto zaujimave diskusii registrovat. Zaujimavo sa to cita, vidim ze sa do toho vyznate. Ale preco porovnavate stale stare T-55...s modernimi ...Zobrazit celý příspěvek

  Nedalo mi to a musel som sa tu kvoli tejto zaujimave diskusii registrovat. Zaujimavo sa to cita, vidim ze sa do toho vyznate. Ale preco porovnavate stale stare T-55...s modernimi zapadnimi tankami ? Vsak T-55 su este o 10 rokov starsie nez M60 Patton a porovnavate ho tu s Leopardom a Abramsom (ak nepocitam modernizovane verzie) Mohli by ste porovnat napriklad najnovsie verzie T-90...Skrýt celý příspěvek
• Zbrojir

  20:02 05.12.2013

  • 0
  • 0

  k "Reakce" T-54/55M1/M2 s tímto typem tanku se SŘP Kladivo jsem měl možnost cvičit i opakovaně střílet a musím trvat na konstatování, že v případě válečného konfliktu by ...Zobrazit celý příspěvek

  k "Reakce"
  
  T-54/55M1/M2
  
  s tímto typem tanku se SŘP Kladivo jsem měl možnost cvičit i opakovaně střílet a musím trvat na konstatování, že v případě válečného konfliktu by proti tankům NATO neobstály. Systém byl nespolehlivý, pozorovací schopnosti střelce díky TŠ s rastrem citelně sníženy, přitom výkon kanonů a možnosti munice T-54/55 se nikterak nezměnily.
  
  Byl jsem i na předváděčkách. Při prosazování projektu, na kterém měl zájem zbrojní průmysl i mnozí lidé z MO, se často manipulovalo s realitou. Měli jsme např. demonstrovat možnosti systému při střelbě při náklonu a výsledek: snímač náklonu se zasekl, SŘP dostával nesmyslné hodnoty a tudíž chybně vystavoval záměrný kříž, nízký výkon elektromotoru věže nedokázal věž tanku v náklonu vůbec udržet, ruční ovládání nešlo použít, protože střelec odměr, přetížený nakloněnou věží, prostě neutáhl. Nakonec dopadla ukázka podle představ velení, ale vše bylo dosaženo různými fintami, které mohla uplatnit pouze osádka složená z vojáků z povolání.
  
  Max. jsem s T-55 M1 střílel na cca 2,3 km a byl velký problém se střelnicí. Pokud někdo střílel na 3-3,5 km musela to být střelba v rámci zkoušek a nikoli běžných střeleb. Na takovou vzdálenost je tank i se SŘP limitován "hardware", tj. kanonem a municí. Z příslušných tabulek střelby pro TK 100mm si vypočítáte, že pravděpodobnost zásahu cíle není vysoká, navíc např. JPSv nemá schopnost čelní pancíř tanku již prorazit. Takže nevylučuji, že tyto výsledky někdo v rámci zkoušek získal, ale v českém prostředí se zpravidla takové výsledky dosahovaly za extrémně příznivých podmínek, např. výběrem některých komponentů a praxi (u techniky u vojsk) je pak nešlo zopakovat. Ve zprávách pro velení však příznivé hodnoty byly, a o to zainteresovaným šlo.
  
  Ohledně zaměřovačů opět nesouhlasím. Zdaleka nejde jen o uplatnění dálkoměru. Např. stereoskopické již měly mnohé tanky NATO 1. poválečné generace. Jde o soubor vlastností a parametrů, které umožňují střelci cíle rychle vyhledávat, stanovovat správně prvky střelby a ničit cíle přesnou palbou.
  
  T-54/55 měla stabilizovaný kanon s pevně uchyceným teleskopickým TŠ 2A/2B. Zaměřovač měl dvě zvětšení, rektifikaci, osvětlení osnovy a ruční nastavení prvků pro kompenzaci poklesu dráhy některých druhů střeliva. Největším problémem bylo pevné spojení s kanonem, tedy, kdykoli nabíječ nabíjel a blokoval tak vertikální pohyb kanonu, střelec nemohl dělat prakticky nic, než čekat. Takové řešení z 2 WW výrazně snižovalo rychlost mířené palby, za pohybu zejména. Tento handicap zůstal i u tanků se SŘP, tedy i u M1 a M2. Dalším problémem je např. prodleva při přechodu na spřažený kulomet. Mám-li např. nastaveno 1200 pro JPSv, a zjistím RPTZ na 600, musím buď střílet odhadem podle stopovek a nebo ručně nastavit na PUL. Tím však ztrácím cenný čas a pancéřovník mě může mezitím dostat. Kladivo to vyřešilo snad ještě k horšímu, jelikož volič typu střeliva ovládal nabíječ a střelec tedy musí tankovým hovorovým zařízením (THZ) nejprve požádat nabíječe, aby VTS přepnul na PUL. V šeru bojového prostoru se nabíječi často pletli, nebo VTS nastavili špatně a nemusím Vám vysvětlovat, kam letí JPSv, když je nastaveno např. PUL 1200.
  
  Západní tanky měly často dva různé zaměřovače, panoramatický pro intuitivní rychlou střelbu a druhý, např. teleskopický pro mířenou střelbu na velké vzdálenosti, stabilizované zaměřovače, které umožnovaly práci střelce i při procesu nabíjení a tím prudce rostla rychlost mířené střelby. V tomto směru doporučuji se s konstrukcemi přístrojů západních tanků seznámit.
  
  Během služby v ČSLA jsem jako důstojník tankového vojska ledasco viděl a zažil. Při běžném výcviku i při zkouškách jsem postupně dospěl ke zde prezentovanému závěru. Není mi to příjemné, ale v případě střetu s tankovými jednotkami NATO bychom dopadli velmi neslavně.
  
  Nevím odkud čerpáte informace, a vaše zdroje nikterak nezpochybňuji, ale můj pohled vychází z mnohaleté praxe s tanky VS. Výsledky a analýzy bojových střetnutí tanků východní a západní tankové školy mé obavy v podstatě potvrdily.
  
  Od 90. let problematiku nesleduji, avšak občas si přečtu některé materiály. Ačkoli souhlasím, že schopnosti arabských tankových osádek jsou přinejmenším nedostatečné, nevím, co bych měl udělat, abych s T-72 v Iráku efektivně bojoval s US tanky. Po přečtení několika věrohodných materiálů jsem dospěl k závěru, že nejrozumnější bylo tanky T-72 včas opustit. Vždyť T-72 byl proti M1 ABRAMS v situaci srovnatelné s T-34/76 vers. TIGER.Skrýt celý příspěvek