Probuzení obra? Německo chce dávat na obranu 2 % HDP

Voják Bundeswehru; ilustrační foto / BMVg 

V příštím roce německé ministerstvo obrany dostane 37,4 miliard eur (1 bilion Kč), tj. o 8 % více než letos. Německo počítá s postupným a trvalým zvyšováním svého obranného rozpočtu. Cílem Německa je vydávat na obranu Alianci požadovaných 2 % HDP.

Německo s nejsilnější armádou Evropy?

Evropská unie má více obyvatel než Spojené státy a Rusko dohromady. V ekonomické rovině je EU plně srovnatelná se Spojenými státy, výkon ruské ekonomiky zase odpovídá společnému ekonomickému výkonu Nizozemska a Belgie. Přesto lidský a ekonomický potenciál Evropy se nepromítá do evropských vojenských schopností.

V poslední době se ale i z nejvíce evropských pacifistických zemí ozývají hlasy o nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Také Německo začíná přidávat na svou obranu a vede diskuzi o tom, jak je země připravená na možný konflikt.

Dodatečné prostředky německá armáda využije na údržbu techniky a vozidel (pro dosažení větší bojeschopnosti a nasaditelnosti), pro nákup munice, vybavení pro letadla a nákup pěti korvet třídy Braunchweig. V příštím roce začne německá armáda také více cvičit.

Problémy se servisem a údržbou německé vojenské techniky jsou klíčové. Podle zprávy vládního zmocněnce pro obranu Hans-Petera Bartelse z celkového počtu 114 stíhaček Eurofighter je v aktivní službě je pouze 68 Eurofighterů (zbytek modernizace, údržba), z toho je však jen 38 letadel připraveno k okamžitému nasazení. Nedostatek náhradních dílů a peněz na opravu způsobil, že z 93 letadel Tornádo je pouze 29 strojů okamžitě nasaditelných.

Nedostatečné finance se podepisují i na vrtulníkovém letectvu. Německá armáda má 43 bitevních vrtulníků Tiger a 40 víceúčelových NH-90. Podle zprávy Bartelse je však pouze sedm Tigerů a pět NH-90 okamžitě nasaditelných do akce.

Díky zvýšení rozpočtu německý Bundestag vydá na obranu příští rok 1,22 % svého HDP (letos 1,19 % HDP). Přes zvýšení je však Německo dalece od požadavku Aliance vydávat 2 % na svou obranu. Při vydají 2 % HDP by rozpočet německého ministerstva obrany dosáhl v letošním roce 62,44 miliardy euro a překonal by rozpočty Francie, Velké Británie i Ruska.

Pro zajímavost uveďme, že Rusko dává na obranu 4 % svého HDP (cca 38 miliard dolarů). Pokud Německo vydá na zbrojení stejně jako Rusko, tedy 4 % HDP, rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne 124 miliard euro.

Tuto středu německá kancléřka Angela Merklova z CDU uznala nutnost zvýšit německý obranný rozpočet na 2 %. Také opoziční sociální demokraté SPD upozornili na nadměrnou závislost Německa na vojenských kapacitách Spojených států a také na to, že většinu síly Aliance představují Američané - vzhledem k nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se ale nyní řada evropských zemí obává neochoty Američanů podílet se na vojenské bezpečnosti Evropy.

Posilování Evropy si ale vyžádá čas. Podobně jako v České republice, navýšení obranného rozpočtu nelze udělat skokově, protože německé ministerstvo obrany nebude schopno (se současným personálním obsazením) takové množství peněz rozumně investovat.

“Náš obranný rozpočet ukazuje, že jsme nedosáhli bodu, který od nás očekávají naši partneři v NATO,” uvedla Merklova v proslovu v německém Bundestagu. “Vím, že máme ještě před sebou dlouhou cestu k dosažení 2% požadavku NATO pro obranné výdaje a já nemohu slíbit, že toho dosáhneme v nejbližší budoucnosti. Ale směřování musí být jasné… blížíme se k tomu cíle a realizujeme ho.”

Podle střízlivých odhadů rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne v roce 2021 1,5 % HDP. I toto “drobné” navýšení ale umožní podstatně zvýšit bojeschopnost německých ozbrojených sil.  

Výdaje na obranu zemí NATO v roce 2016

 

Výdaje v mld. $

Procento HDP

 Výdaje v mld. $ při 2 % HDP 

Belgie

4

0,85 %

9,5

Kanada

15,4

0,99 % 

31,1 

Dánsko

3,5

1,17 % 

6,1

Francie

43,6

1,78 % 

49

Itálie

21,9

1,11 % 

39,4

Lucembursko

0,3

0,44 % 

1,2

Nizozemsko

9,0

1,17 % 

15,4

Norsko

5,9

1,54 % 

7,7

Portugalsko

2,8

1,38 % 

4

Velká Británie

60,3

2,21 % 

60,3*

USA

664

3,61 %  

664*

Řecko

4,6

2,38 % 

4,6*

Turecko

11,6

1,56 % 

14,8

Německo

37,1

1,19 % 

62,4

Španělsko

11,0

0,91 % 

24,3

Česká republika

1,9

1,04 % 

3,7

Maďarsko

1,2

1,01 % 

2,5

Polsko

9,3

2,00 % 

9,3*

Bulharsko

0,7

1,35 % 

1

Estonsko

0,5

2,16 % 

0,5*

Lotyšsko

0,6

1,49 % 

0,9

Litva

0,4

1,45 % 

0,6

Rumunsko

2,8

1,48 % 

3,7

Slovensko

1

1,16 % 

1,8

Slovinsko

0,4

0,94 % 

1

Albánie

0,1

1,21 % 

0,2

Chorvatsko

0,6

1,23 % 

1

 

918 miliard $

 

1025 miliard $

*Tabulka ukazuje možnosti růstu výdaju na obranu zemí NATO. Rozpočet zemí, které již nyní dávají na obranu více než 2 % HDP, jsme proto nesnižovali. (zdroj tabulky)

Jen peníze nestačí

Před několika dny Evropský parlament přijal usnesení vyzývající členské státy EU ke zvýšení obranných výdajů na 2 % HDP a vyhradit minimálně 20 % rozpočtu na nákup nového vybavení a techniky.

„Hlavním cílem je dát dohromady naše zdroje a zajistit tak solidní obranu a bezpečnost Evropské unie,“ vysvětlil estonský liberál Urmas Paet pozadí své zprávy o Evropské obranné unii. Ačkoliv usnesení není pro členské státy právně závazné, ukazuje měnící se politické klima v Evropě, které začíná být více nakloněno posilování schopností evropských armád.

Nicméně 25 let zmenšování a zeštíhlováni evropských armád nemůže být vyřešeno během pár let. Problémem nejsou ani tak peníze, ale okleštěný lidský kapital bezpečnostních složek a ministerstev obrany. Bez posílení lidského kapitálu není možné větší rozpočty efektivně spravovat a využívat na nákup nové techniky.

Obrovskou výzvou je také zanedbaná logistika, která musí zajistit přepravu a podporu vojenské techniky do místa konfliktu - například do Pobaltí, které dokáže vojensky vzdorovat Rusku jen několik desítek hodin.

Například Německo může použít pro přepravu nejtěžší techniky asi 280 železničních nákladních stanic německých železnic. Ale pouze 20 stanic je možné využít k naložení tanků Leopard. Pokud Rusové zničí (např. střelami Iskander) tyto železniční stanice, Německo bude mít jen velmi omezené možnosti nasadit a udržovat (!) své mechanizované jednotky v zahraničí.

Problém představuje i doprava po silnici. Tahač tanku s podvalníkem a s naloženým tankem Leopard, Abrams nebo s houfnici PzH 2000 má hmotnost 90 až 100 t. To klade značné nároky na životnost a propoustnost evropské silniční sítě.

Ostatně (ne)schopnost členských zemí v případě konfliktu absorbovat vojenskou pomoc spojenců z Aliance je jedním z největších bezpečnostních problémů evropských zemí.

Spojené státy dorazí na pomoc, ale nejdříve je jim třeba věrohodně vysvětlit, až v Ruzyni budou přistávat desítky obřích dopravních letadel C-17 Globemaster III s vojáky a technikou, jak tuto masu vojáků a techniky dokážeme podporovat a jak zajistíme spojeneckým vojákům adekvátní zázemí (ubytování, doprava, jídlo, sociální zázemí, pohonné hmoty, atd. atd.).

Zdroj: Defence24, Reuters

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Německý 130mm kanón proti ruskému tanku T-14 Armata

Nový ruský tank T-14 Armata probudil západní země z “tankové” letargie. Například Německo a Francie společně pracují na novém hlavním bojovém tanku MGCS (Main Ground Combat System). Adeptem na hlavní ...

Lynx: Nové bojové vozilo pěchoty z Německa

Německá Rheinmetall na výstavě EUROSATORY představila nové bojové vozidlo pěchoty Lynx. Nový obrněnec se vyznačuje příznivou cenou a unikátní modulární konstrukcí. Lynx je proto, na rozdíl od velmi ...

Velká Británie kupuje německá obrněná vozidla Boxer

Britský The Times informoval o záměru ministerstva obrany Velké Británie nakoupit 800 kolových obrněných vozidel Boxer 8×8 od německo-nizozemské firmy ARTEC. Vozidla Boxer společně s obrněnci Ajax ...

Německo-rumunský obrněný transportér

Rumunské ministerstvo obrany plánuje nakoupit až 1500 nových obrněných vozidel. Za tímto účelem německá společnost Rheinmetall založí s rumunskou státní společností ROMARM společný podnik. V ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • Jara
    16:59 05.08.2018

    Rase
    Rusové by se v tomhle asi spíše spoléhaly na Iskadery, což je teď asi největší reálné ohrožení Evropy zejména východní a samozřejmě strategický nástroj Rusů k prosazování jejich zájmu a osobně si myslím, že přikloněni východní Evropy k NATO jim hodně leží v žaludku.
    Kdybych to tedy vzal podle logiky Vašeho příspěvku a nějaký smysl určitě dává to nepopírám, tak by se ty americké pumy měli rozmístit v celé východní Evropě tedy i ČR, aby se dosáhlo efektu o kterém píšete.
    Rozmístění jen v Polsku nic neřeší, ano Poláci si zvednou ego a zbytek východní Evropy na tom bude kvůli zvýšení napětí z Ruskem hůře, o tom že Poláci získají lidrovdky dojem ve východní Evropě nemluvě ....

  • Jara
    16:58 05.08.2018

    Luky to nebylo adresně a zrovna tebe jsem nepodeziral;)

  • semtam
    16:50 05.08.2018

    Rase

    Po takových lidech lidech jako ty, je v každém režimu poptávka a snem každého režimu je mít většinovou populaci se stejnými myšlenkovými vývody.

    Ve zkratce, F, VB = JZ
    Espanol la problema
    D,B,NL ja ja sehr gut

    Rusko obnovilo své SSSR ambice... Ale jdi běž s tim už někam, to, že Rusko se nechová jako podrobená (spojenecká) země, hned neznamená, že má ambice SSSR, tolik té vodky tam zase nepijou. Spíš je problém v tom, že někdo své ambice nepolevil, než v tom, že by chtěl obnovovat nějaké retro ambice.

  • Luky
    15:42 05.08.2018

    Ty si stěžuješ Járo, ale já ti palec dolů nedal.
    Jen jsem napsal, jakou leteckou A-bombu Amíci používají a dostal jsem taky palec dolů. Asi si místní děcka myslela, že B-61 je nějaký recesistický bombardér :-D...nějakej novej Horten

  • Rase
    14:05 05.08.2018

    Reálně je úplně jedno, zda jsou ty JZ v Nizozemí a Belgii nebo na Východě Evropy - bombardér dokáže sklady zničit tady i tam stejně dobře. V době studené války to ale mělo nějaký strategický smysl, jelikož USA počítalo s tamními přístavy pro potřeby vylodění konvenčních sil v Evropě. JZ byly v době studené války v SRN, Francii, Nizozemí, Belgii atd. tedy hlavní evropské státy NATO, které byly nejvíc ohrožené potencionálním úderem SSSR a vojsk Varšavské smlouvy. Nyní si Rusové hrají na SSSR a pokud máme přistoupit na jejich hru, tak na hranicích už není SRN, ale Rumunsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Tedy i JZ by měly být umístěny dle původního klíče - tedy JZ na hranicích Aliance. Obdobně by se ale měly, dle mého přesunout víc na východ i strategické přístavy, sklady, upravit komunikace (v plánu je), základny vojáků USA a spolu s tím vším i JZ. Pokud tohle všechno zůstane tam kde je doposud, tak se zmíněné pohraniční státy oprávněně budou cítit odstrčené. Pomaličku se ten stav zlepšuje, ale nemyslím že je to dostatečné.

  • Jara
    13:24 05.08.2018

    Koukám, že sklízím palce dolů, ale kdo tady ví o nějakém dobrém důvodu mít třeba v Polsku americké jaderné pumy? Z vojenského hlediska se o žádný výrazný odstrašující prvek nejedná nebo ano? Jsem zvědavý na další názory?

  • Jara
    13:08 05.08.2018

    No tak B61......nic to nemění na tom co jsem napsal

  • Luky
    12:13 05.08.2018

    já mě vždycky za to, že Amíci mají v Evropě B-61

  • Jara
    12:04 05.08.2018

    Rase
    Opravte mne pokud se pletu, ale ty JZ jsou půjčené/poskytnuté americké pumy Mk.82, ale má je k dispozici domácí letectvo Němci na to mají vyčleněnou elitní letku, tady jsou ty náklady. Němci tedy nic rozšiřovat nebudou, vlastní JZ mají pouze UK a Francie o balistyckých nosičích nemluvě(trident). To je jediná opravdová jaderná sila Evropy, ty půjčene pumy na letištích mají spíše politický význam narozdíl od odstrašujícího Francie a UK.
    To že je třeba je stáhnout z Turecka je bez debat.
    Ale proč je přesouvat do Rumunska nebo Polska??? Ten vojenský význam je minimální a jak jsem psal v předchozím příspěvku Polsko toho chce využít k ukojení ambicí po Evropské velmoci, to pro ČR není nic dobrého a Rumunsko? No to také není zrovna “zralá”země, takže se zvedne napětí jen proto aby z toho někdo( Poláci) politicky těžily.....

  • Rase
    11:38 05.08.2018

    jara:
    nikde nemluvím o tom, že by se přesouvaly do ČR - to je blbost :-D mluvím o hraničních státech, těch velkých, na východě Evropy. Radarovou základnu, nebo co to je, v Rumunsku, si Rumuni taky neplatili ze svého. Já zkrátka budu radši, pokud JZ na východ přesune USA, než aby se o něco podobného pokoušeli Němci

  • Rase
    11:35 05.08.2018

    Jara:
    pokud se jednou budou JZ stahovat z Turecka, tak proč je nepřesunout třeba do Rumunska. Pokrylo by to oblast kolem Černého moře, podobnou jako z Turecka nejednalo by se ani o navyšování JZ. Rozhodně lepší než aby si je odvezli do USA.
    dál už to přesně rozepsal PavolR

  • Jara
    11:35 05.08.2018

    Rase
    K nám nikdo JZ nepřesune, neumím si představit jak by to AČR zafinancovala....Poláci na to taky nemají, ale ty radši nebudou žrát jen aby si mohli říct, že jsou velcí a silní

  • Jara
    11:28 05.08.2018

    Poláci chtějí jaderné zbraně na svém území ze zcela jiného důvodu než je strach z Ruska a to utvrdit se v pocitu lídra východní Evropy a přidat se k Evropským velmocím, to že tím zvýší napětí mezi NATO a Ruskem jim v jejich aroganci nevadí, holt je to velký národ, který v rámci Evropy ničeho významnějšího nikdy nedosáhl a mají z toho “mindrák” ačkoliv se s Fenrim v mnohém neshodneme musím souhlasit s tím, že zvyšování napětí nikomu neprospěje, jen Poláci se z toho snaží vytřískat co se dá.....seru jim na to!
    NATO je dost silné jako celek a jadernými zbraněmi disponuje v Evropě už dávno (Francie,UK) ostatní americké pumy jsou jen symbolické další jejich rozšíření nemá vojensky význam, jen ten politický.

  • PavolR
    11:25 05.08.2018

    fenri:
    Za predošlej studenej vojny boli nukleárne zbrane aj v NSR, ktorá bola asi v takej pozícii ako teraz Poľsko ... a nikto nikoho za idiota nemal. Idiot je ten, kto na takú zbraň vystrelí.
    A mimo to - nukleárne zbrane majú posledných 70 rokov výlučne funkciu práve kompenzácie mindrákov národov a nič nenasvedčuje, že by sa to v dohľadnom časovom horizonte malo zmeniť.

  • fenri
    10:59 05.08.2018

    Rase - no, pokud umístíme jaderné zbraně do dosahu Iskanderů, pomalu i Smerčů, frontového letectva, tak nikoho neodstrašíme, ale spíš přesvědčíme, že jsme idioti. A pokud budeme šíbovat jadernými zbraněmi jen pro kompenzaci mindráků národů u hranic, tak mi to dobré nepřijde.

  • Rase
    10:33 05.08.2018

    fenri:
    poláci chtějí na svém území americké JZ a základnu - pro vlastní pocit "bezpečí". Turci dělají problémy a JZ v Nizozemí a Belgii mi přijdou úplně zbytečné. Rusové už teď mluví o tom, že je Západ obkličuje, víc o tom mluvit už ani nejde, tak co už. Přesunem JZ a základen na Východ Evropy by byl i vstřícný krok k tomu, že tyto státy bere Západ NATO jako rovnocenné partnery. Ne jen nárazníkové pásmo. Rotační vysílání vojáků do Pobaltí je málo a efekt odstrašení je bídný. Navíc by to odradilo Německo od blbých nápadů na myšlenky o JZ

  • fenri
    10:01 05.08.2018

    Jaký smysl má přisouvání hlavic k Rusku? Když se Rusové rozhodnoy jít do jaderné války (což určitě, ale vopravdu určitě plánují do roka a do dne, jestli ne do švestek), tak ty hlavice budou na ráně stejně, jako byly Čajky létě 41 vyrovnané na letištích za hranicemi.
    Pokud je to myšleno jako dodání vody na mlýn ruské propagandě o tom, jak je Západ obkličuje a ohrožuje, tak je to velmi dobré.

  • Rase
    09:51 05.08.2018

    Osobně bych bral jako smysluplnější, pokud by Američané přesunuli svoje jaderné taktické zbraně do Polska nebo Rumunska, z některého členského státu NATO, který je hodně ve vnitrozemí. Belgie (10-20 hlavic), Německo (10-20 hlavic), Itálie (až 70 hlavic), Nizozemsko (10-20 hlavic) a Turecko (až 70 hlavic). Rozhodně je to smysluplnější, než aby třeba Francie sdílela svoje JZ s kýmkoliv jiným.
    Za mě by bylo nejlepší, pokud by trvaly špatné vztahy s Tureckem, přesunout je právě do Východní Evropy. V Belgii a Nizozemí jsou taky dost zbytečné. Výsledek by byl mnohem odstrašující a to jak pro Rusko, tak i Turecko

  • skelet
    09:01 05.08.2018

    Systém odstrašení předpokládá jeden důležitý faktor. Druhá strana musí žít v přesvědčení, že jste ochotni tuto sílu použít.
    Takže v případě Německa jsou výdaje na jaderné zbrojení pouhým vyhazováním peněz.

  • PavolR
    23:29 04.08.2018

    Nemyslím, že by sme sa mali nevyhnutne snažiť nevyhnutne o protiváhu, nakoniec ani Čína toho nemá viac. Úplne by stačilo využiť, že ruská doktrína bude vyžadovať protiváhu proti prakticky každému. Beztak by aj relatívne malý krok a náznak ďalších mal za následok hysterické navyšovanie ruských kapacít.

  • Rase
    22:32 04.08.2018

    S tím co v Evropě je, se ani nedá pokusit vytvořit jadernou protiváhu vůči Rusku. Přeci jen Británie má 215 hlavic, z toho aktivních 120. Francie 300 z čehož aktivních je 280. Oproti tomu Rusko má 7 000 hlavic, z čehož je aktivních 1 950. Tedy i kdyby Francie přesunula část svých jaderných hlavic, řekněme do Polska, pořád to bude hrozně málo. Pokud jde o Brity, tak pomineme li Brexit, tak stejně jejich zbraně jsou použitelné jen z ponorek, tak v tomhle případě je to jedno kde mají základnu.

  • riki2007
    11:21 04.12.2016

    samozrejme je to v mil, mld chyba desatina ciarka

  • riki2007
    20:17 03.12.2016

    Len na porovnanie podla GDP PPP

    Nemecko - 1,19% - 45 702 mld USD
    Rusko - 4% - 104 705 mld USD
    Turecko - 1,56 % - 24 785 mld USD
    Polsko - 2,00 % - 20 109 mld USD
    Holandsko - 1,17 % - 9 741 mld USD

    a samozrejme je to uplne vytrhnute z kontextu, porovnavat, len ekonomicku silu v konflikte, ale aj x inych vplyvajucich veci. Vid cina a mongolsko v 13stor.

  • riki2007
    23:01 02.12.2016

    ad Jakub2
    Mozno som uplne mimo, ale potom detto je mimo svetova banka, medzinarodny menovy fond, eurostat, alebo MF SR a MF CR, kedze v porovnavania krajin vzdy beru HDP podla parity kupnej sily, nie HDP nominalne.
    Sice je to nepodstane ale ako makroekonomicky odbornik nam vysvetlis, preco je mimo napriklad eurostat.
    Kedze vydavok euro ma inu kupnu vahu v nemecku, slovensku a rusku

  • Beld
    00:03 01.12.2016

    Jakub2 : No ale v tomto ma z vetsi casti pravdu . V rusku zaplatite 2 vojaky za cenu jednoho americkeho , stejne vykonneho . Holt staci jim mene.

  • DJW_
    21:32 30.11.2016

    V krajine im narastá obrovský vnútorný Problém a oni riešia toto.. Divné.

    V článku mi vadí zrovnávanie HDP v dolárových ekvivalentoch a nie v parite kúpnej sily. Rusi si za svojich 66mld USD môžu dovoliť podstatne viac domácej techniky ako nemci za 40..

  • Tonotime
    13:34 30.11.2016

    Je síce dosť problematickí pre armády čas výroby z 3D tisku. Asi preto som navrhoval plánovaný vývoj 3D tlačiarní. Hoc aj spoločne v rámci ČR a SR čí V4, alebo s inými. Otestovať zmysluplnosť na manévroch, cvičeniach. Ide tu aj o iné ekonomické prínosy. Upodozrievam niektoré americké intenetové giganty a podobne, že im armáda USA a tajní ako NSA a DARPA technologickí veľmi pomohli k dnešným úspechom výmenou napríklad za podiel pri svetovom špehovaní. Aj niekoľkorát najbohatší človek roka Bill Gates (Window, Microsoft) sa raz po miliardovej pokute záhadne vyjadril, že s vládou už viac spolupracuje. V čom mal spolupráca už odmietol povedať. Ono sem tam stále prepuká ako spolupracujú americké internetové giganty s tajnými a armádou.
    Ako armády a s časti štátom podporovaný vývoj 3D tlačiarní, ktorý je zastaralý, alebo s rôznych dôvodov sa neuplatnia v armáde možno predať, vrátiť do ekonomiky nádejným firmám v štýle niečo za niečo, alebo zaplaťte.
    3D tlačiarne sa neustále zlepšujú a pozmenia nám dobu ako nástup počítačov a mobilov.
    Až nezmeškáme zasa svetový rýchlik a nebudeme si ich nákladne musieť dovážať zo zahraničia. Do zahraničia nám nemusia utekať supermozy a podieľať sa tam na výrobe prelomových technológii, ktoré si neskôr draho nakúpime späť, ak nám ich vôbec predajú, alebo predajú ale s backdoormi.
    Nezaškodilo by založiť v naších štátoch malú skupinu supermozgov, ktorí musia rotovať, v štýle americkej DARPY.
    Mali by na starosti určovať smery vývoja pre armády, prepájať vývoj a ekonomiku s potrebami armád. Naše rozpočty by ani citeľné nezaregistrovali. V rozpočtu by sme ich mohli definovať ako výdaje na armády a zbrojenie a tak doplňať tlak na 2 % zbrojenie.

  • Jakub2
    12:47 30.11.2016

    Ježišmarjá, tady se ale člověk dočte kravin. Za mne jednoznačně vyhrává rikki2007 a jeho skvostná definice HDP: "Hdp sa posudzuje podla parity kupnej sily".

  • Beld
    12:22 30.11.2016

    V tomto ohledu je ovsem stale problem s jednou z nejvetsich nevyhod dnesniho 3D tisku . A to je doba "vyroby" . I hodne jednoduche komponenty trvaji vcetne tuhnuti minimalne 6+ hodin , samozrejmne je to material od materialu , typ od typu , ale neni to se soucasnymi technologiemi reseni . Je lepsi planovane presunou urcity pocet nahradnich dilu statisticky nejvice problematickych , nez se je snazit vytisknout na miste .

    btw: Cim dal vice profesionalnich 3d tiskaren zacina dodavat in "ochranu" proti poskozeni tisku vnejsimi vlivy , napriklad japonci se na to orientuji , kvuli poskozenim XX hodinovych tisku zemetresenimi nizkych stupnu v techto oblastech velmi castymi .

    btw2: Skuste si typnou kolik casu trva vytisteni casti motoru na spaceX F9,1 . Oficialni udaj je hodne "teoreticky" a navic nasledne podhodnocen o vsechny dalsi upravy a testy .

  • JiriR
    12:15 30.11.2016

    Mno… MADR radary- je i není to dobrá zpráva. MADR a PVO měly být jednoznačně jedna soutěž. (komplexní řešení PVO včetně náhrady aim 9 na letounech). Takhle bylo rozhodnuto už i o dalších věcech, pokud nechceme budovat kočkopsa. Každopádně je dobrá zpráva budoucí spolupráce Ačr s Haganou, dále ohledně CSG- buduje se tady národní šampión, což je globálně dobře, dnes už to asi ani jinak nejde.

  • Tonotime
    11:19 30.11.2016

    Logistika,údržba, podpora, náhradné diely, sklady, preprava ...
    SR a v ČR by sa mali zamyslieť nad vývojom rôzných 3D tlačiarní pre svoje armády.
    Rôzne súčasti výzbroje a ochrany by nemuseli armády presúvať na bojiska a manévre, či skladovať. Ale vyrobiť priamo na bojisku, manévroch, cvičeniach s 3D tlačiarní.
    Príkladom 100 obrnených vozidiel potrebuje behom presunu 1000 náhradných dielcov. Zoberie ich len 20%. Behom cesty a na bojisku si ich vyrobí podľa aktuálnych potrieb.
    Druhý príklad, niektoré vojenské stroje sú upravené pre horské prostredia, sú vybavené ľahšie, aby prekonali dané prostredia, rýchlo zaujali svoje postavenia. Menej vhodné sú na boje v rovinách, či v mestách. 3D tlačiarne by vhodné mohli zosilniť ich ochranu na iné prostredia. Naše armády by mohli nakupovať takzvané ľahké základné verzie, ktoré ide rýchlo presunúť, či použiť v horských prostrediach, ale v prípade potreby rýchlo zosilniť na stredné ťažké verzie.
    Či inak povedané, niektoré stroje potrebujeme rýchlo presunúť aj leteckí, či helikopterami. Ale my ich nemusíme presúvať kompletne celé na bojiska. Ale iba v niektorých základných verziach. Ostatok im tam skompletujú podľa miestných potrieb cez 3D tlačiarne. Koľko sa ušetrí paliva iba za presun a podobne?
    Vo svete sa začínajú na zásobovanie armády riešiť pomocou robotov.
    Napríklad je známe že počas invázie do Iraku spotrebovali americké tanky Abramsy palivo už za hodinu manévrovacieho boja. Iračania im sem tam účinné napádali zásobovanie. Určite by zásobvacie roboty v naších armádach znížili straty, zranenia, počet vojakov v zásobovaní a riadne aj ušetrili rôzne výdavky. Aj to palivo, lebo robot môže mať rôzné tvary pre rôzne prostredia a nemusí niesť zo sebou potrebnú ľudskú biosféru, ochranu odpočívať. Niekde z bezpečia ich sem tam môže navigovať vojenský programátor aj niekoľko súčasne.
    Takto ušetrené výdavky na armády, by mohli isť späť do modernizácii našich armád.
    Tak isto by sme mali viacej hodiť do výskumu ako si môžu rôzne privyrobiť z miestných zdrojov vojaci palivo pre svoje stroje. Aby armádne stroje neostali stáť pre nedostatok paliva a čakali len na cisterny s palivom. Armády často zostávajú stáť na strategických postaveniach. Mali by byť schopné dovyrobiť si nejaké to palivo z miestných prostredi napríklad do 20% svojích potrieb. Nechcem forsírovať navrhy, možností výroby palív a energii je veľa. Mali by to prepočítať vojenskí ekonómovia aj z rôznych hľadísk a overiť na manévroch. Zo začiatku v naších prostrediach.
    - Krycie prostredia, maskovanie a návnady. Podľa môjho názoru to armády SR a ČR dosť zanedbávajú.
    Ruská armáda vraj od roku 1995 vyrába atrapy. Napríklad na linku:
    http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-3837009/Something-Russians-blow-Putin-s-secret-inflatable-army-decoys-revealed.html
    Je tam dobré zdokumentované od prvej, cez druhu svetovú až po súčasnosť.
    Sem tam so citlivo zaregistroval, ako západu zo satelitnéj špionáže zmizli veľké zoskupenia Ruskej techniky pri Ukrajinských hraniciach. Zaregistroval som aj ako naschvál Rusi nechali snímať svoje Iskandery ako ich pripravujú na prevoz do Kalingradu.
    Naozaj? Neboli to takzvané vábničky, makety?
    Keď už naším armádam chýbajú rôzne zbrane a vybavenia PVO. Tie čo máme môžu zasiahnuť dajme tomu Iskandery.
    Nezišli by sa nám naozaj nejaké vábničky, makety?
    Nech si zasiahnú tými drahými Iskandermi niektoré klamlivé makety. Tie skutočné môžeme mať úplne niekde inde. Popliesť tak rôzne satelity a špionážne drony.
    Ide aj o klamlivu propagandu. Nepriateľ nás môže považovavať za oveľa silnejších.

  • Rase
    10:45 30.11.2016

    petres:
    Pokud se to potvrdí, bude to paráda, byť je to první pořádný tendr současného MO (když nepočítám Grippeny)

  • petres
    09:16 30.11.2016

    trochu off topic
    Vypadá to, že v případě nákupu MADR radarů bylo rozhodnuto, vítězem je IAI Elta Systems s radary ELM 2084 (zajímavostí je ta 30-ti členná výběrová komise).
    http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/3d-radary-dodaji-cesku-izraelci-1326027

    Uvidíme, jestli se to v pátek potvrdí.

  • Luky
    09:11 30.11.2016
  • Beld
    08:56 30.11.2016

    Dusan : Podle meho jsou jen 3(4) moznosti ...

    1) Problemove staty se z eurozony vyhodi a nechaji se krachnout . Coz ovsem odstartuje bankovni a hospodarskou krizi , nejspise celosvetovou . Duchodove fondy z celeho sveta budou rady za -30% .

    2) Pojede se dal , dokud to za 10-15 neprokrachuje cele , a bude to nasobne horsi pro CELOU evropu a +- cely svet .

    3) Nastane nejaka krize ( aka obcanska valka , nebo jiny konflikt ) . Udela se tlusta cara , dluhy se poskrtaji . Problematicke meny zdevalvuji , o duchodce se postara stat a pojede se od nuly . ( Ale bude tak 10 let evropa a vetsina svetove ekonomiky stagnovat\nominalne se propadat )

    4) Nastane okamzite co nejvetsi tlak na reorganizaci problematickych statu a provedeni reforem . Toto je podle meho jen teoreticka sance , vzdyt se to nepodarilo ani v recku . Tam sice poskrtali vydaje ale maji 25% nezamestnanost , trh prace a socialni zakony stale skoro na urovni CSSR . a 180% statni dluh ktery se nikdy nesplati . A nemoznost znehodnoceni meny kvuli euru .

    Jak rikam lip uz bylo , budme radi ze visegrad zatim jede velmi dobre . ( Protoze sem v poslednich 20 letech presunuly firmy ze zapadni evropy velkou cast sve vyroby za nizsimi mzdovymi naklady ) ....

  • Luky
    08:53 30.11.2016

    Však taky rotačky v tiskárnách jely jako divý. Ale neboj se, ty dolarový taky....takže nevím, kam chodíš na ten zámořský optimismus.
    Samozřejmě, že projekt Euro pomáhá rozpouštět inflaci do celýho světa. Naše banka natiskla za posledních pár let 800miliard, aby koruna netvrdla. Tahle ekonomie je pokřivená a vždycky to nakonec zaplatí ten nejobyčejnější na spodku pyramidy. A ještě musí být vděčný, když mu pár těch papírku blahosklonně pošlou...

    To ale nic nemění na tom, že společná měna je mocný nástroj...v mnoha ohledech mocnější, než armáda.

  • Beld
    08:40 30.11.2016

    Kazdemu , kdo si mysli , ze euro v dnesni dobe je prinos pro ekonomoku EU , doporucuji otevrit eurostat a podivat se na vyvoj HDP , statniho dluhu a jeho narustu v jednotlivych statech EU\eurozony . Cely jih je ve sr@ckach vcetne dvou z peti nejvetsich ekonomik EU . A euro je soucast problemu . Posledni testy italskych bank hovori za vse . Tam zahuci hezkych par desitek miliard euro . Do konce 2017 predpokladam dolar za 1,1 ...

    Ted uz jen staci at se Erdogan nastve , pusti do EU dalsi milion "uprchliku" a rusko bude nas nejmensi problem ....

    Líp uz bylo .

  • riki2007
    23:30 29.11.2016

    Nechcem rypat, ale odborny web ma byt odborny. Hdp sa posudzuje podla parity kupnej sily, a rusko je teda na urovni o 5-10% nizsej ako nemecko. Stoho vznikaju potom skreslene info

  • dusan
    15:57 29.11.2016

    pejzo66 Každá dnešná mena (mimo "exotov" ako bitcoin) je umelá a štátom regulovaná. Euro je politický projekt, ktorý má istú logiku, ale má veľa podmienok, napr. vyrovnané ekonomiky. A to sa nestalo, euro majú rôzne ekonomiky a preto neexistuje prirodzená spätná väzba úrokov podľa hospodárenia štátu. Skrátka nevýkonn= štáty by už museli robiť reformy, lebo trhy by ich menám neverili, s eurom nemusia robiť nič ... ECB to "zatiahne" .. Preto Taliansko, Portugalsko či Grécko nechcú robiť reformy ... načo dráždiť voličov, keď ECB pomôže s lacným financovaním. Samozrejme, že i pre Nemecko je to určitým prínosom ... ale v konečnom dôsledku je Nemeckom garantom eura. Problém nebude ak z eurozóny vystúpi Grécko či Taliansko (mimochodom by to bol pre nich okamžitý krach a problémy bánk), ale Nemecko... Predstava VB, že bez EÚ sa zaobíde ľahko je smiešne naivná. I Švajčiarsko sa prispôsobuje EÚ ... a nemusí. Ekonomika a život nepustí ...každý sa musí prispôsobovať svojim obchodným partnerom. O tom najlepšie svedčí to, že akosi tí víťazi vo VB nevedia čo robiť ....čo je verejné tajomstvo. A opakujem ... pre značnú časť štátov by vystúpenie z eurozóny znamenal ekonomický bankrot ... čo by inak pre zadĺžené štáty nebolo až také zlé čisto makroekonomicky - zbavili by sa značnej časti nesplatiteľných dlhov, ale obyvateľvo by si riadne narazilo "držky" pri krachu ... to by bolo "veselo".
     
    Pejzo666 byl několikrát zablokován a dostal ban, přesto se 8x opět snažil pod jiným jménem a e-mailem přihlásit do AN. Byl proto opět smazán. Admin

  • Standa
    15:51 29.11.2016

    RiMr71: Přečtěte si to pane ještě jednou. Nepíšu, že tomu tak je. Pouze píšu, že kdyby země EU zbrojily, ale armádu by nepoužívaly dlouhodobě jako součást politiky, tak by to Rusko asi tak neděsilo. EU se chovat agresivně až na výjimky nemůže, protože na to nemá vojenské kapacity.....no a jen malá připomínka....Libye. Je rozdíl, když zbrojí Rusko (většinou ty zbraně chce použít) a když zbrojí Evropa (ta nemá moc chuť jít do války).

    Jinak se vede ekonomická válka (sankce EU), ta může vést k ozbrojenému konfliktu.

  • CerVus
    15:45 29.11.2016

    EU se z principu chovat agresivně ani nemůže. K tomu by se na takovém kroku musela prvně shodnout, což je věc naprosto nevídaná. Navíc většina armád členských zemí je jen na ozdobu.

  • RiMr71
    15:40 29.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    EU se chová agresivně?!
    Můj ty skutku....

  • Standa
    15:31 29.11.2016

    No ještě k tomu zbrojení Ruska. Je to geograficky největší světový hráč, který musí bránit nejdelší hranice na světě. Pokud vezmete v potaz hru s nulovým součtem (mezinárodní vztahy), tak je na tom Rusko cca VŽDY hůř, nežli USA. Vojenské základny po světě včetně blízkého pohraničí 1-0 pro USA. Vojenské výdaje 1-0 pro USA. Letectvo 1-0 pro USA, pozemní vojsko když zavřu všechny 4 oči 1-1, námořnictvo 1-0 pro USA, strategické zbraně 1-1. Vojenská síla paktu státy NATO vs Rusko 1-0 pro USA. Aby nastala rovnováha sil, tak to musí skončit vždy 1-1 a to je pro mezinárodní vztahy nejlepší varianta. Pokud se rozpadne bipolární svět a dominuje jedna strana v multipolárním světě, tak se zvyšuje riziko konfliktu. Ukrajina a majdan bylo pro Rusko poslední kapkou. Pokud západní země nepřijaly Rusko ke společnému stolu jak tomu bylo před 1 sv.válkou při koncertu mocností a udělaly z něho víceméně protivníka, tak si Rusko určitě nenechá přijít západ a NATO až k vlastním dveřím. Bohužel za to zaplatili nejvíce civilisté a ekonomika Ukrajiny.
    A jak jsem napsal, Rusko se snaží vyvažovat USA, ale je sousedem EU. EU a jeho země vidí zbrojit Rusko a jako hráči na mezinárodním poli musí zase vyvažovat Rusko. Rusko to bude zase brát jako zbrojení jen proti němu. Tohle vždy vedlo k eskalaci, to není dobrá situace. Kdyby země EU dlouhodobě udržovaly 2% HDP a nechovaly se agresivně, tak by to patrně Rusko tolik neřešilo (ale tady asi nebude mít nikdo univerzální pravdu, protože vztahy jsou psychologie a ta se předvídat moc nedá).

  • Charlie
    15:13 29.11.2016

    O jakým pořadu se stropnickým se to klucí bavíte? Hoďte kdyžtak link. Díky

  • Luky
    14:54 29.11.2016

    Stropnický byl příšerný. Zmohl se jen na lživé, novinářské floskule. I kliďas Filip z toho vypěnil ...a to je co říci.

  • CerVus
    14:50 29.11.2016

    Nekoukali jste na čt24 na briefing s ministrem obrany o stavu resortu a rozpočtu na příští rok? Prý je vše ok, problémy jsou vyřešené a chystají se velké nákupy. Zajmavé, že výstrojní sklady stále zejí prázdnotou, polovina techniky stojí nepojizdná v autoparcích a nebyl ani schopný konkretizovat v jakém roce ty chystané nákupy budou. Stále jen mlžil a spíše vše odsouval na další vládu. Katastrofa. Jak takovýhle člověk může stále dělat ministra obrany, když doposud ničeho nedosáhl?

  • Luky
    14:50 29.11.2016

    ..a to nás jako bez Amíků v Evropě začnou Němci věšet v Kounicovo kolejích...?
    Já myslím, že ne, spíš by jejich politika začala reflektovat veřejný zájem. Nejsou to žádní pitomci. Stejně by se hned nevyvázali, když mají svoje důchody povinně v amerických dluhopisech. A co se týče nácků, v tom zapracoval Amíky vnucený školní systém v uplynulých dekádách dobře.

    Nejlepší recept proti válce je provázanost a oboustraně výhodná spolupráce. Proto se po válce dělaly v Alsasku a Lotrinsku výměnné pobyty studenstva a podporovala se spolupráce přes čáru. On by se Němec s Rusem rád dohodnul. My bychom taky netratili. Ale jak říkám, chtělo by to na ruské naplavenině tvrdě vymáhat zákony, stavebními počínaje.

  • Wenet01
    14:23 29.11.2016

    to je zájem USA...zájmem ČR by mělo být udržet USA v Evropě, Německo mocensky na uzdě utažené ve Washingtonu a Ruský vliv na hranicích Slovenska a Polska...O Ukrajině a jejím demokratickém vývoji se můžeme vzrušeně bavit, ale to je tak všechno. Samozřejmě na diplomacii je udržet dobré vztahy se všemi mocnostmi a umožnit obchod bez keců o morálce a lidských právech někde v tramtárii. Základním českým zájmem je export a vyhýbat se práskání bičem nad hlavou zesílením jednoho z těch tří přes míru...

  • Luky
    13:13 29.11.2016

    jak to řekl Frídman - že Americké impérium musí za každou cenu zabránit spojenectví Německa a Ruska a že o tom vlastně byly i ty světové války. Bez obalu, na férovku. Takže nekoukejte pořád tam, kam vás směřují novináři...

    A co se týče Rusů - ti žačali doopravdy zbrojit a reorganizovat po Gruzii 2008, když se jim v celé nahotě ukázalo, že Amíci s nima neka a chtějí škodit. Od konce studené války Amíci posilovali na Balkáně, takže se nemusíte tak dojímat s jejich odchodem. Ale když potáhnou do hajzlu, bude to jen dobře. Němci by si konečně mohli udělat ústavu, přestali by být americkým eseróčkem, my bychom vyváželi vesele do Ruska a měli konečně adekvátní platy. Jen by to chtělo trochu pohlídat ty Vary...

Stránka 1 z 2