Německý 130mm kanón proti ruskému tanku T-14 Armata

Foto: Rheinmetall nabízí modernizační paket MBT Revolution pro starší tanky Leopard 2. V blízké budoucnosti půjde tanky vybavit novým kanónem ráže 130 mm; větší foto / Rheinmetall
Rheinmetall nabízí modernizační paket MBT Revolution pro starší tanky Leopard 2. V budoucnosti půjde tanky vybavit novým kanónem ráže 130 mm; větší foto / Rheinmetall 

Nový ruský tank T-14 Armata probudil západní země z “tankové” letargie. Například Německo a Francie společně pracují na novém hlavním bojovém tanku MGCS (Main Ground Combat System). Adeptem na hlavní výzbroj budoucích tanků MGCS je nový kanón ráže 130 mm německé firmy Rheinmetall.

Hlavní bojový tank je ikonický zbraňový systém a jakýsi lakmusový papírek, který vypovídá o vyspělosti té které armády. Nástup nového ruského tanku T-14 Armata tak byl políček pro všechny západní armády přesvědčené o své technické nadřazenosti.

Ruský tank T-14 Armata zůstane ještě dlouhou dobu především zbraní ruské propagandy. Avšak i přesto (nebo právě proto) západní země začínají nahlas mluvit o modernizaci tanků, vývoji nových tankových technologií a dokonce i o vývoji zcela nových tanků.

Firma Rheinmetall na běžící výstavě EUROSATORY v Paříží představila jednu z klíčových technologií budoucích západních tanků - technologický demonstrátor velmi výkonného tankového kanónu ráže 130 mm.

Podle Rheinmetallu lze nový kanón využít nejen u nových vozidel, ale například i u starších Leopard 2, M1 Abrams, japonského Type 90, jihokorejských K1A1 a K2 a tureckého Altay. Všechny jmenované tanky využívají právě kanóny Rheinmetall ráže 120 mm v délce 44 ráží (L44) nebo výkonnější v délce 55 ráží (L55).

Dodejme, že podle tiskových materiálů jmenované německé firmy tanky Leopard 2 zůstanou ve výzbroji evropských armád minimálně dalších 15 až 20 let.

Tankový kanón ráže 130 mm je dlouhý 51 ráží (6630 mm). Celková hmotnost kanónu, včetně vratného mechanismu, je 3300 kg. Samotná hlaveň váží 1400 kg. Jde o velmi nízké hmotnosti, které dovolí instalovat kanón do současných tanků Leopard 2 při využití stávajících závěsných mechanismů věže a elektrických pohonů, a nekladou do budoucna ani zvláštní nároky na budoucí tanky.

Pro představu -  německý standardní kanón Rheinmetall 120 mm délky 44 ráží (5280 mm) váží 3317 kg, hmotnost hlavně je 1190 kg.

Přesné parametry nové zbraně nejsou známé. Podle tiskových materiálů však podkaliberní munice APFSDS (Armour Piercing, Fin Stabilized, Discarding Sabot) ráže 130 mm bude mít až o 50 % větší penetrační účinky než stávající munice ráže 120 mm.

Zvýšení výkonu munice nebude dosaženo jen prostým zvětšením ráže, ale také novými konstrukčními materiály, které dovolí použití silnějších prachových náplní - tedy dosažení větších úsťových rychlostí. Větší průraznost zajistí i zcela nová průbojná munice APFSDS s wolframovým penetrátorem.

Zvolení ráže 130 mm je kompromisem mezi požadavkem na vysoký výkon kanónu a hmotnostními limity. Těžší hlaveň a vratné ústroji vyžaduje robustnější mechanismus zavěšení a také výkonnější elektrický pohon hlavně i věže. Větší hmotnost se podepisuje na vyšší ceně, složitosti i poruchovosti.

Otázkou je také hmotnost munice. Podkaliberní tanková munice ráže 120 mm má hmotnost přes 20 kg. Například podkaliberní munice pro uvažovaný ruský protitankový kanón ráže 152 mm může mít hmotnost přes 40 kg, což si vyžádá speciální zařízení pro nakládku munice do tanku. Nemluvě o složitosti, objemnosti a poruchovosti celého nabíjecího mechanismu.

Nový kanón ráže 130 mm nyní podstoupí sérií testů a zástupci německé firmy rovněž provedou průzkum trhu, zda je po novém výkonnějšímu kanónu na trhu poptávka. Pokud půjdou testy dobře, kanón může být k dispozici pro operační použití v roce 2025.

Avšak již od roku 2018 německá firma nabídne zákazníkům výkonnější variantu kanónu ráže 120 mm L55 (L55A1). Nový vysokotlaký kanón (lze použít výkonnější munici) si má poradit i s nejnovější balistickou ochranou obrněných vozidel.

Zdroj: Defense Update

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

RoBattle - nový bojový robot z Izraele

Izraelská firma IAI (Israel Aerospace Industries) za týden na pařížské výstavě EUROSATORY 2016 ...

Železný pohled IronVison: Revoluce v tankovém boji

Izraelská firma Elbit Systems na výstavě EUROSATORY 2016 představí helmu IronVison pro posádky ...

Těžká technika Kurdů proti Islámskému státu

Na syrském a iráckém bojišti lze zahlédnout velmi zajímavé a mnohdy kuriózní kusy vojenské techniky. ...

Modernizace britských tanků Challenger 2

Ministerstvo obrany Velké Británie připravuje modernizaci hlavních bojových tanků Challenger 2. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • Slavoslav
    20:59 17.06.2016

    KOLT

    Čas: 18:51

    myslim, ze tu si trafil klinec po hlavicke. Staci si prejst serial co sa deje po zasahu tanku kolko pripadov tam bolo kedy jeden tank po druhom strielal nieco ine ako sabot a znicil ho.

    Proste hlavnym priebojnym druhom streliva pre tanky je sabot a tankovy kanon je konstruovany a upravovany len za jedinym cielom. Dosiahnut cim vysiu ustovu rychlost sabotu a ziadna zmena priemeru sa nedeje kvoli vyssej ucinnosti inych druhov streliva. Ostatne keby zalezalo na tych inych druhoch streliva tak mame tankove hlavne drazkovane (jedina vyznamna vynimka je challenger).

  • KOLT
    20:42 17.06.2016

    No to jsme ale už někde úplně jinde. Já samozřejmě myslel projektanta budouv, ne nářadí, to by ten příklad nedával žádný smysl. Ztraceno v překladu??

    Mmchd, ti, co připravují maltové směsi, si práci s nimi vyzkouší spíš než projektant baráků ;-) Ten potřebuje mít zpětnou vazbu, kvůli tomu ale sám nepotřebuje míchat maltu. Stačí, když mu Dezider řekne: "Šéfe, ale tohle se v praxi fakt dělá pěkně blbě." nebo zákazník: "Bylo by lepší mít ty dveře otevírané dovnitř, abych s nimi nepraštil někoho, kdo jde po chodbě."

  • gaunt
    20:06 17.06.2016

    Slavoslav: Jasně souhlasím. Samozřejmě ne vždy je možné si vše vyzkoušet. Reagoval jsem na to, že míchání malty souvisí s projektováním a stavbou budov asi stejně jako výroba oceli, cihel nebo skla. Teoretik je v tomhle případě spíš nějaký chemik co připravuje maltové směsi.

  • Slavoslav
    19:49 17.06.2016

    gaunt

    nemusi, ale je to ziaduce, aby konstrukter nebol odtrhnuty od praxe ak je moznsot, ze si to ma kde vyskusat

    v kazdom pripade to, ze nejaky Dezider miesa potom tym naradim maltu z neho nerobi cloveka kvalifikovaneho na navrh projektu vyskovej budovy.

  • gaunt
    19:07 17.06.2016

    KOLT: Pokud projektují nářadí na míchání malty, tak si to samozřejmě vyzkoušet musí.

  • KOLT
    18:54 17.06.2016

    pro fenri: Ohledně přebíjení, to si vážně myslíte, že člověk, který nemá praktické zkušenosti, musí být v daném oboru neschopný? To je trochu pomýlený argument. Spousta projektantů v životě nemíchala maltu, přesto dělají podstatně lepší projekty, než by dokázal jakýkoliv zedník. A ten zas postaví lepší zeď. A myslím, že Slavoslav tu už psal, že studoval balistiku. Tedy tolik k vašim invektivám.

  • KOLT
    18:51 17.06.2016

    Ohledně HEAT a ráže myslím není, co řešit. Účinnost je dána několika faktory, z nichž průměr je zcela zásadní. Lze ledasco vylepšit geometrií, materiálem a výbušninou, ale průměr je prostě zcela zásadní věc při konstrukci HEAT i HESH střel a hlavic.

    Myslím, že důvod, proč se urychlují HEAT střely, je právě jejich dnešní použití především proti jiným cílům než proti tankům. U tanku je jejich průbojnost zcela zásadní, jenže proti tankům se moc nepoužívají. Když ale střílíte proti BVP či právě zmíněným helikoptérám, je důležitější balistická křivka a rychlost letu. Pokud byste ale konstruovali HEAT střelu čistě proti (moderním!) tankům, je potřeba využít ráži "naplno".

  • Slavoslav
    18:47 17.06.2016

    Logik

    Obdivujem ta síce za snahu ale myslím že človeka ktorý ako najsilnejší argument na môj posledný príspevok vyprodukoval len osobný útok v štýle ja prebijam ty nie nepresvedčíš.

  • KOLT
    18:43 17.06.2016

    fenri: S vámi diskutovat, to je radost na druhou. Znalosti máte (radost), ale ten styl... ("radost") A nejhorší ze všeho je, že pořádně nečtete, a hned reagujete...

    ad 1) "Docela mě fascinuje, jak si je zdejší mládež jistá válkou s Ruskem (kterou asi zahájí Rusko útokem deseti Armat v Pobaltí a šesti na Ukrajině) a nemůže se jí dočkat. ..." No nevím, ale tohle mi přijde, jako kdybyste si myslel, že si přejeme válku s Ruskem, proč jinak bychom se jí nemohli dočkat? Leda, že mě nepočítáte k omladině, to pak jo. Nicméně toto byl první ideologický příspěvek v diskusi, který rozpoutal následnou, zbytečnou diskusi.

    ad 2) Jak jsem psal, nečtete – v tomto případě jméno autora. Zkuste znovu a lépe, nápověda zní: "Já to nebyl." Takže když jste se do mě navážel kvůli ideologii, to bylo kvůli tomuhle? Pak tedy míříte na špatný cíl. Nebo to bylo kvůli mému příspěvku v reakci na vás: "Nějak jsem si nevšiml, že by tu byl někdo, kdo chce válku s Ruskem. To tak maximálně ti, co furt straší tím, že NATO se chystá vyvolat 3. sv. Ti by asi válku přivítali, protože jinak nevím, proč by takovou blbost psali."?

    ad 3) Délka střely má ten vliv, že při stejné konstrukci (to jsem nenapsal, ale tak nějak mi to přišlo natolik logické, že mě ani nenapadlo to dodávat) je delší střela těžší. Těžší střela je pomalejší, ale zase si déle drží energii po čas letu.

    ad 4) Já sice při dotazu na průbojnost také primárně rozumím podkaliberní střely, nicméně je jasné, že to není jediný způsob probíjení pancíře. Každopádně řeč tu byla především o tancích, a ty po sobě střílejí především AP. Celkově ale to vaše (myšleno vás všech) dohadování a slovíčkaření moc nechápu. Stylem svých příspěvků ale často přiléváte olej do ohně, a ne jen tady...

  • fenri
    18:25 17.06.2016

    Zajímaly by mě ty vaše údajné "trendy" ve vývoji HEAT munice:
    Můžete ten trend doložit více granáty a nějakým delším časovým intervalem? Přecijenom dva konkrétní granáty, z nichž jeden má trochu jiné úkoly (resp. úkol navíc) trend nedělají.
    "To nic nemění na tom, že běžně když se lidé zeptají na průbojnost tankového KANÓNU a obzvlášť na změnu průbojnosti vzhledem k změně kanónu, tak prostě myslí průbojnost s AP střelivem, protože průbojnost HEAT střeliva vlastně na kanónu vůbec nezáleží." Sice se mě lidé na průbojnost tankového střeliva běžně neptají, ale třeba britský Challenger AP munici moc nepoužívá (používá primárně HESH). A přesto má výkonější kanon, než jeho předchůdce. A zároveň, jeho HESH střely létají pozoruhodně pomalu. Takže pokud se hovoří o nárůstu průbojnosti munice, je po zmínění rychosti (ta již byla zmíněna) vhodné a logické mluvit o možném zvýšení hmotnosti granátu, protože pro celou řadu (i proti obrněným cílům) typů střel to je důležitý parametr.

  • fenri
    18:10 17.06.2016

    Logik:
    Napsal jste:
    "HEAT střela bude stejně jako AP při větší ráži především profitovat z větší plochy na kterou bude působit tlak plynů, nikoli z toho, že se toho dá do hlavně "více nacpat"
    -JAK konkrétně podle vás profituje HEAT střela z většího průměru jinak, než nárůstem rychlosti, kterou ovšem nepotřebuje pro zvýšení průbojnosti?
    Dále jste psal:
    "moderní HEAT střely používají sabot a tedy vlastně stejný princip, jako AP munice"
    -ne, není to stejný princip. Sabot je pro převedení kinetické energie z větší plochy (dno, resp. objímky sabotu) na co nejužší místo (penetrátor). HEAT kinetickou energii k překonání pancíře nepotřebuje.
    Mírný pokles hmotnosti A1 verze je dán především pro zvýšení rychlosti (plochu dna mají stejnou, aby se zkrátila reakční doba při střelbě na helikoptéry (viz. třeba zde: http://www.inetres.com/gp/mili... Pokud se podíváte na řez samotné střely, uvidíte že je zcela jiná, než 830. Hmotnost zde není parametr.
    Nicméně, chcete popřít, že hmotnost HEAT granátů kontinuálně roste? To, že dvě verze jednoho granátu s mírně různým určením se liší hmotností o cca 10% nedokazuje, že HEAT potřebuje pro probíjení rychlost a že na hmotnsoti střely nezáleží. Myslím, že i Gr.40, urychlený na 1400m/s by moderní tank neprobil.

    Takže konstruktéři nejsou blbci, blbec je ten, kdo nepochopil co ten granát dělá, jak funguje a PROČ ho kontruktéři zrychlili. Nezrychlili ho pro zvýšení průraznosti (to by tam právě narvali tu výbušninu), ale pro zkrácení doby letu k rychlému cíli.
    Shrnuto:
    průraznost HEAT granátu není dána jeho rychlostí - ta je irelevantní, ale hmotnostností (a samozřejmě použitou výbušninou, její geometrií...) kumulativní nálože. Protože nad ní závisí uvolněná energie, která bude působit proti pancíři.

  • logik
    17:33 17.06.2016

    Koukám, tady někdo (fenri?) mínusuje už z principu. Nebo snad
    chce popřít, že mezi verzemi nábojů

    M830 a M830A1
    se
    - snížila váha střely
    - snížil průměr výsledné střely pomocí sabotu
    - zvýšila úsťová rychlost

    Chápu - konstruktéři toho náboje jsou blbci, vždyť to nebylo potřeba byl dost, měli tam radši narvat více výbušniny...... Anebo že by to bylo trochu jinak?

  • logik
    16:54 17.06.2016

    fenri: "Jediné, na co potřebuje HEAT granát rychlost (a tedy větší plochu dna) je k tomu, aby byl dopraven k cíli po nějaké rozumné balistické křivce, "
    Ovšem - jak ukazuje vývoj moderních granátů - to není záležitost vedlejší, nýbrž klíčová.

  • logik
    16:52 17.06.2016

    fenri: Ano, termín probíjení se používá i u kumulativní hlavice, používá se i u laseru. To nic nemění na tom, že běžně když se lidé zeptají na průbojnost tankového KANÓNU a obzvlášť na změnu průbojnosti vzhledem k změně kanónu, tak prostě myslí průbojnost s AP střelivem, protože průbojnost HEAT střeliva vlastně na kanónu vůbec nezáleží. Průbojnost HEAT munice je vlastnost nikoli kanónu, ale čistě samotného náboje.
    Evidentně to tu takto pochopili stejně i ostatní (Kolt, Slavoslav), jen Vy ne. Znáte ten vtip: "Všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo."? :-)

    --

    Máš pravdu v tom, že úsťová rychlost HEAT střel je menší než sabotů, ovšem to jsem jaksi netvrdil.... Takže jste napsal ty kilometry polemiky zbytečně (a navíc jak je u Vás obvyklé namyšleně urážlivého, zkuste se krotit, jen se ztrapňujete).

    Nikde jsem totiž nepsal, že HEAT střely jsou rychLÉ. Psal jsem, že je snaha je konstruovat co nejrychLEJŠÍ - právě proto, že díky své konstrukci byly dosud poměrně pomalé a díky tomu trpěla jejich přesnost, obzvláště na velké vzdálenosti, kde má jejich použití největší smysl. Máte pravdu, že HEAT střelu stačí i "přiložit", ale jaksi zapomínáte, že pomalou střelou "nic netrefíte".

    Proto je prostě blbost, že by se se zvětšením ráže zvětšila hmotnost s třetí mocninou,
    protože to by znamenalo snížení úsťové rychlosti. Abyste zachoval úsťovou rychlost, tak můžete váhu střely zvýšit maximálně s DRUHOU mocninou ráže, nikoli třetí.

    Trendy ve vývoji HEAT munice však ukazují, že by spíše "energii navíc" konstruktéři použili k zvýšení úsťové rychlosti a tedy přesnosti střely a nárůst hmotnosti by byl menší či žádný.

  • fenri
    16:13 17.06.2016

    Snad jen aby to bylo jasnější a někdo mi tu nemlátil o hlavu, že jsem použil příklad starého kanonu.
    Abramsí M256 střílí:
    AP Střelu M829A2 s penetrátorem o váze cca 9 kg rychlostí cca 1680 m/s
    HEAT střelu M830A1 s granátem skoro o třetinu těžším (necelých 12 kg), ale rychlostí podstatně nižší - kousek přes 1100 m/s.
    Jediné, na co potřebuje HEAT granát rychlost (a tedy větší plochu dna) je k tomu, aby byl dopraven k cíli po nějaké rozumné balistické křivce, co nejméně ovlivňované prostředím. na to mu stačí i malé ráže, resp. poměrně nevelké rychlosti. AP potřebuje přifrčet k cíli maximální možnou rychlostí.

  • fenri
    16:00 17.06.2016

    Slavo: už nevím, jak to napsat polopatičtěji:

    Pancíř probíjím dvěma způsoby:
    a.) kinetickou energií penetrátoru
    b.) chemickou energií kumulativní nálože
    Pro a.) potřebují co největší rychlost. Jedním z mnoha faktorů rychlosti je i plocha dna střely, ale není zas tak podstatná a jediná.
    Pro b.) je důležitá hmotnost střely a na rychlosti příliš nezáleží.

    O rychlosti jste psal, doplnil jsem hmotnost, která je důležitá pro všechny ostatní druhy munice proti měkkým i proti tvrdým cílům. Pak jste z toho začal dělat kovbojku a urážet, jako kdyby vám někdo ukradl žinčicu.
    Na základě toho co jste napsal i toho, že zjevně nestřílíte na větší vzdálenosti a nepřebíjíte mám silné pochyby o tom, že byste o balistice věděl více než já. Možná gaučový teoretik, kterému dát žíhací soupravu, váhy, lis a matrice a pak ho s jeho výtvorem poslat na střelnici, tak by pobavil.

  • fenri
    15:51 17.06.2016

    Logik: je úplně jedno kam se řadí, v kontextu otázky, která se týkala PROBÍJENÍ. Nebylo definováno, zda probíjení penetrátorem či paprskem. Jste chopen toto pochopit?
    Mimochodem termín PROBÍJENÍ v kontextu kumulativní hlavice se používá zcela běžně, vč. zde na AN. Např. v článku J. Grohmanna o TOW vs. T-90. A X-krát i v diskuzi pod tím.
    K vašemu druhému odstavci - podle vámi navržené logiky je ideálním prostředkem proti tanku .223.
    Nesměšoval jsem dva principy probíjení pancíře. Otázka nedělila principy. Ptala se na probíjení. DOPLNIL jsem pravidlo, které platí pro drtivou většinu munice v konfliktech používané.
    Zvětšení nesené nálože není pro HEAT na závadu. naopak. Myslíte, že 0.5g kumulativní nálož propálí tank? Nálož musí být co nejtěžší. A větší objem a hmotnost materiálu dostanu k cíli střelou větší ráže.
    HEAT munice se používá +/- od II. války )v principu). od té doby se ráže tanků i PTK zvětšila dost výrazně (řekněme od nějakých 75 na 125 mm). Proč, když je to na závadu?
    A chcete tvrdit, že HEAT granát ráže 75mm váží stejně, jako HEAT 120mm?

    V čem jste úplně a zoufale mimo, je řešení vlivu plochy dna HEAT granátu na jeho účinnost:
    " HEAT střela bude stejně jako AP při větší ráži především profitovat z větší plochy na kterou bude působit tlak plynů, nikoli z toho, že se toho dá do hlavně "více nacpat"." - ne milej zlatej, to je právě kravina.
    HEAT granát nemusí být a nebývá rychlý.
    Nepropaluje pancíř svojí kinetickou energií, ale kumulativním paprkem. V podstatě ho stačí k pancíři přiložit. takže nic ve zlém, ale víte o tom kulový.
    Pro porovnání PaK40:

    -úsťová rychlost AP granátu PzGr40: 933 m/s (mimochodem není nijak zásadně nižší, než u dnešních děl 120mm - kde je ten váš vliv velké plochy dna? není to tak jednoduché).
    -úsťová rychlost kumulativního granátu Gr. 38 - 430 m/s !!

    HEAT granáty rychlost (a tímpádem plochu dna, jako jeden z faktorů) nepotřebují. Potřebují nést váhu kumulativní nálože. Je celkem jedno, jestli HEAT přiletí k pancíři rychlostí 500 m/s, nebo 100 m/s.
    Takže promiňte, ale jste totálně mimo. U HEAT střely je důležitá váha, ne rychlost.

  • Slavoslav
    15:42 17.06.2016

    fenri

    je zaujimave, ako si sa bez mihnutia oka dostal od udajne vseobecnej Robaizzovej otazky k vplyvy zmeny kalibru na tankovu municiu ktorou si operoval predtym ku vseobecnej Robaizzovej otazke na priebojnost tankoveho streliva.

    A kedze si mu odpovedal tak ako si mu odpovedal, tak predpokladam, ze prve co ta napadne pri otazke na priebojnu tankovu municiu je HEAT a nie sabot. Tiez predpokladam, ze HEAT je vseobecne viac rozsireny a je hlavnou tankovou zbranou proti obrnenym cielom ked predpokladas, ze vsetci vedia co si chcel tou tvojou odpovedou povedat.

    Pretoze ak nie tak je tvoja odpoved mimo a cloveka ktory ako sam pise o tankovej municii toho nevie zavadzajuca.

    k tvojim bodom.
    1. nepodstatne. Spotreba streliva v konfliktoch nizkej intenzity kde sa tank nestretava s inym tankom je irelevantna. Ibaze a znovu ti kladime tu otazku by si chcel tvrdit, ze primarnym motivom zvacsovania kalibru je dosiahnut ucinnejsiu HE municiu do tanku a nie vyssiu ustovu rychlost sabotov.

    2 vid zaciatok mojho prispevku

    3 hmm, k tomuto nema zmysel sa vyjadrit

    4 ? rozmyslal si kym si toto napisal? Ak predlzim pri stavajucom priemere hlavne 120 mm penetrator co mi akoze brani predlzit hilznu ak je ten pomer podla teba tak dolezity? proste blabol

    5 operujes tretou mocninou a hmotnostou. Myslim, ze vztah medi hustotou, objemom a hmotnostou ovladas

    k tvojim dalsim otazkam
    neprebijam, na 200 m do 1 MOA. Mam obycajnu lovecku zbran strielam len rekreacne. O balistike viem toho dovolim si tvrdit viac ako 99% ludi tu na fore a urcite viac ako ty.

    Na oplatku by som sa ta mohol opitat totiz kolko nabojov si aspon teoreticky navrhol. Kolko prikladov vnutornej pripadne vonkajsej balistiky si prepocital a tym myslim naozaj prepocital nenahodil do nejakeho kalkulatora, ale naco by to bolo dobre? K teme by to totiz nebolo.

    Ono keby rheinmetall zamestnaval experta tvojho formatu tak by sme sa mohli na zaklade tvojich prispevkoch kludne dockat katkohlavnovej hufnice kalibru 155 s kratkou hilznou. Pre HEAT staci a vsetko ostatne snou bude ucinnejsie. Ibaze by, ale primarna poziadavka na tankovy kanon bola ina.

    A na koniec. To co tu predvadzas je len obrazom tvoje vlastnej jesitnosti a malosti. Nedokazes si prisnat chybu, za kazdu cenu musis mat pravdu a ked ti dojdu argumenty prejdes na slovickarenie, urazanie sa a osobne utoky co si tu ostatne nepredviedol prvy raz.

    Reagovat na teba minimalne v tejto diskusii uz nebudem. Myslim, ze zvysok si obrazok spravi aj sam a z toho ludi kolko ti v rekciach dava za pravdu je jasne, ze "vsetci su hlupaci, len ty si lietadlo".

  • logik
    15:32 17.06.2016

    btw. když jsme u toho, nevíte někdo např. jaké bylo typické složení zásoby munice např. ve válce v iráku? Tj. kolik měli Abramsy jakých typů munice?

  • logik
    15:06 17.06.2016

    fenri:
    Otázka za dva bludišťáky - řadí se HEAT munice mezi průbojnou munici, nebo mezi explozivní?
    Kdyby byl dnes konflikt, tak většina střel použitých PROTI OBRNĚNÉMU cíli bude AP - dnešní reaktivní pancíře proti HEAT střelám fungují velmi dobře a primární zbraň na ničení obrněného protivníka je APFSDS munice. HEAT munice se používá spíše na lehčeji obrněné cíle.

    To byste také mohl tvrdit, že zvětšení průměru hlavně je pro průbojnost negativní, protože přeci když vystřelím laser, tak ho chci mít co nejkoncetrovanější, takže chci mít tenkou hlaveň. A pro laser byste měl pravdu...
    Prostě směšovat ve výkladu principů dva naprosto rozdílné způsoby probíjení pancíře (navíc bez upozornění) je blbost a vede to jen k nepochopení a ke zmatkům: proto také všichni kromě Vás pochopili tu otázku v užším slova smyslu.

    Navíc - i kdybychom měli tu otázku chápat "po Vašem", tak stejně nemáte pravdu - i moderní HEAT střely používají sabot a tedy vlastně stejný princip, jako AP munice. (viz např. M830A1).
    Zvětšení průměru je tedy i pro HEAT munici na závadu a ne naopak, jak tvrdíte - naopak dnes je snaha ji konstruovat kvůli balistickým vlastnostem co nejtenčí a lehké
    (M830A1 je o dvě kila lehčí než M830, i když má silnější slož), aby měly daleký dostřel a byly pokud možno co nejrychlejší.

    Takže rozhodně hmotnost HEAT střely ani hmotnost trhaviny v ní NEBUDE růst s třetí mocninou ráže. Nárůst váhy tedy bude (při pevnosti hlavně - a tedy tlacích - a při stejné délce hlavně) max čtvercem průměru hlavně, aby se zachovala úsťová rychlost a tedy dostřel (trochu zjednodušuji) - a HEAT střela bude stejně jako AP při větší ráži především profitovat z větší plochy na kterou bude působit tlak plynů, nikoli z toho, že se toho dá do hlavně "více nacpat".

  • pet.rok
    14:15 17.06.2016

    charlie: priebojnost HEAT je umerna priemeru naloze takze zvacsenie kalibru pomoze aj tu

  • fenri
    13:56 17.06.2016

    Ještě upřesnění - delší střela je-li vedena vodícími kroužky, tak v hlavni nemá větší tření, než kratší, samozřejmě jsou-li kroužky o stejné ploše a frikčních vlastnostech. V takovém případě nemá délka střely zásadní vliv na nic. Je to sice jasné, ale jen abych se tu nechytalo za slovo.

  • fenri
    13:50 17.06.2016

    KOLTe -
    1.) pokud neumíte věcně vyvrátit nějaká fakta a prostě to označíte za ideologii, tak mě to uráží. Mrkněte se do slovníku, co je to ideologie. Pokud bych si přisoudil blízkost nějaké ideologie, tak jsem možná sionista. Že si přejete válku s Ruskem jsem nenapsal nikde, sorry.
    2.) Vaše řeči o tom, jak bych za peníze přešel pod Německo (či jiný stát) - pane, to je prostě argumentační sviňárna, na kterou se těžko reaguje. Ale, OK, od sadistického pedofila to beru (je to HYPERBOLA, jen aby vám došlo, jakým stylem jste argumentoval).
    3.) S tou délkou střely jsem se přehlédl, to se omlouvám. Nicméně délka střely vliv na úsťovou rychlost a energii nemá skoro žádný, resp. neplatí více=lépe. Delší střela má v hlavni větší tření (uvažujeme-li stejný vývrt a frikční vlastnosti obou povrchů) a to je vše. Primárně důležitý je tlak plynů a plocha dna, hmotnost střely (s délkou nesouvisí), délka a stoupání hlavně. Ve vnější balistice nemusí platit, že delší střela "lépe letí", byť se to dá většinou očekávat. Nicméně balistický koeficient je ovlivněn celou řadou věcí. Určitě boat tail střela, byť bude o kousek kratší, bude mít lepší vlastnosti než válcová střela s komolým kuželem.
    4.) Ano, ptal se na průbojnost (vzhledem k tomu, že šla řeč o tom, zničit Armatu, tak soudím, že je jedno zda penetrátorem či paprskem). A s tanky se bojuje se dvěma typy munice. A u toho druhého (plus u všech ostatních) ta hmotnost roli přeci má a ne malou. Slavo psal o ploše dna, já přidal opravu o ráži ruských tanků, info o vyšších tlacích a klasickou poučku, která bude platit o většině střel, které projdou laufem toho kanonu, bude-li zaveden. Opravdu nechápu, proč se kolem toho strhl takový boj. Navíc hned v druhé či třetí reakci jsem se ho snažil utlumit a jasně jsem psal, že píšeme o tomtéž, souhlasím se Slavem a možná si nerozumíme.

  • fenri
    13:08 17.06.2016

    Logik: s útoky na osobní rovině začal Slavo (jeho řeči o pětiletých dětech a předtím..)

    Nicméně hlavně: otázka NEZNĚLA na AP munici (tedy jednu ze dvou skupin AT střel), ale na PRŮBOJNOST. Nevím, kde jste sebral tu pitomost, že pokud se hovoří o průbojnosti (tedy vlastnosti), tak se automaticky myslí AP munice. U HEAT munice nás průbojnost nezajímá? HEAT podle vás ničí tank rázovou vlnou nebo ho psychicky rozloží? Ne, musí svým paprskem PROBÍT pancíř. Ano, neprobíjí ho penetrátorem, či jádrem, ale energií, ale probíjí ho. Při debatách o průbojnosti je nesmysl vyřadit HEAT. Robaizz se ptal na probití pancíře, ne na sabot. Zkráceno - saboty zcela jistě netvoří většinu vystřílené tankové munice v dnešních konfliktech a u všech ostatních je možnost nárůstu hmotnosti střely jasný plus.
    Ano, ve svém prvním postu jsem nepsal plochu (až ve druhém jsem to rozvedl, jaký zločin), stejně jsem v seznamu parametrů ovlivňujících vnitřní balistiku vynechal dalších 9542 věcí. Navíc o ploše psal v postu přede mnou už Slavo. proč bych to dubloval? Pouze jsem přidal další výhodu pro ostatní typy munice.
    Mimochodem - fakt si nepřipadáte, že se šťouráte v nehorázných blbostech?

  • KOLT
    13:03 17.06.2016

    pro fenri: A co se týče toho VUMLu, tak s tím se jděte bodnout. Nijak jsem vás neurážel – osobní invektivy jsou vaše specialita... Jen jsem napsal svůj názor, za kterým si stojím: První, kdo sem přitahl netechnické kecy, jste byl vy, když jste začal plácat nesmysly o tom, že si přejeme válku s Ruskem. Logik by si pak už jen zasloužil dostat na zadek za to, že se (opět) chytl a začal zbytečně reagovat ;-) Ale nejen on!

  • KOLT
    12:57 17.06.2016

    pro fenri: Rozdíl mezi 120 a 130 už je slušný, já ale myslel (a nezdůraznil) rozdíly 120->125->130, kde se nejedná ani o deset procent. Tedy ne, že by to bylo málo, ale není to zcela určující. Koneckonců tuším, že maximální úsťové energie ruských a německých zbraní jsou dosti podobné.

    Co všechno ovlivňuje výkon hlavňových zbraní tak nějak tuším, ač v tom nebudu zběhlý jako vy. Koneckonců jsem psal, že průměr střely/hlavně je jen jedním z faktorů. A v případě RhM 120 a 130mm kanónu není hlavní nárůst v ráži, nýbrž ve velikosti prachové slože. Což jsem také psal a je to krásně vidět na stránkách, na které odkazoval Packal.

    Kde, herdek, píšu něco o délce nábojnice? Psal jsem o délce střely! A ta, jak jistě víte, má vliv na úsťovou rychlost, úsťovou energii i na ztrátu energie v průběhu letu střely. Pak jsem psal o velikosti slože. To si fakt myslíte, že jsem tak pitomý, že nevím, že velikost prachové slože je ovlivněná objemem nábojnice a ne délkou? Příklad dvou municí stejné ráže měl prostě a jednoduše ilustrovat, že ráže je jen jednou z mnoha faktrů ovlivňující balistiku systému. Taky jsem tam mohl dát 7.62x54R a 7.65x17 Br, aby to bylo úplně jasné :-)

    Robaizz se ptal na průbojnost. Ta je v dnešní době důležitá především u podkaliberních střel, ježto jsou hlavními nástroji v boji s tanky protivníka. Obecně si myslím, že se se Slavoslavem chytáte za slovo a hádáte zbytečně, ale to je váš boj.

  • logik
    12:17 17.06.2016

    Fenri: jestli si myslíte, že převáděním debaty do osobní roviny a machrováním v debatě "zvítězíte", tak jste na omylu.

    Prostě ve svém prvním postu jsme zapomněl nejdůležitější důvod, proč se zvětšuje ráže (větší plocha střely na kterou působí tlak). Vzhledem k tomu, že primární důvod zvyšování ráže je reakce na T14 a tedy snaha o konstrukci účinějšího sabotu - a že když se lidé baví o průbojnosti tankové munice, tak se automaticky myslí sabot (HEAT NENÍ průbojná munice), tak prostě Vaše vysvětlení větší váhou projektilu bylo přinejmenším dosti zavádějící. Ano, pro jiné typy munice to platí, ale to nebyl ani důvod pro zvětšení ráže, ani to nebyl efekt, na který se Robaizz ptal.

    Protože teď už se hádáte čistě o formulace, doporučuji debatu na toto téma ukončit.

  • fenri
    11:56 17.06.2016

    Slavo: Ptal se na průbojnost. Neptal se na podkaliberní střely. Třeba pro HEAT je větší hmotnost výhodou. Jinými slovy: ze všech druhů munice pro tanky, je POUZE u podkaliberní vliv vyšší možné hmotnosti střely relativně šumák. Ze všech typů střel jen u jedné. Jste schopen to pochopit a přestat tu tapetovat forum?
    Za další jsem jasně psal, že hlavní výhodou tohoto kanonu má být schopnost pracovat s vyššími tlaky (kterými by působil na větší plochu a tím dodal střele větší energii. Opravdu nechápu, na čem se točíte.
    Mohu se zeptat, kolik toho víte o balistice, kolik jste toho přebil, jaký máte rozptyl třeba na 500m, že tu mistrujete? Co další konkrétně je v mých textech špatně? Není to jen takové čobolské spekulování?

  • Slavoslav
    10:52 17.06.2016

    Fenri

    Pretože odpovedáš o hruskach na otázku o jablkách. Robaizz sa vyslovne pital na priebojnosť nábojov vzhľadom k priemeru strely. Schvalne skus si precitať jeho príspevok. Tvoja odpoveď zahrnujuca možný narast objemu strely a tým jej hmotnosti evokuje dojem, že zväčšovanie kalibru je z dôvodu získania dodatočného objemu pre zvýšenie hmotnosti a tým aj priebojnosti tankoveho streliva. A priebojný náboj v tanku je co soudruzi? Správne, sabot.

    Zvyšok doma na pc keďže tam mas nezrovnalosti a nelogických veci viac.

    PS tak mam dojem, že sa nam tu ozvala urazena jesitnost. Niečo podobne zazivam aj doma, len tam je to pochopiteľne u 5 rocneho dieťaťa.

  • fenri
    10:48 17.06.2016

    Hezké intro třeba tady:
    http://www.fronta.cz/typy-muni...
    A pak pátrat dál.
    Jinak i tady na AN byl článek o rozdílech mezi wolframovými a uranovými penetrátory u podkaliberních atd.

  • Strategist
    10:32 17.06.2016

    Mohl by tu někdo prosím napsat jaké současně existují typy tankové munice a nějak stručně jak to funguje a ještě anglicky jak se to jmenuje, chtěl bych se o tomto dozvědět více a mé znalosti v této oblasti jsou limitované.

  • fenri
    10:29 17.06.2016

    Slavo: můžete mí říct, co na tvrzení:
    "Robaizz: východ má 125 a hmotnost střely roste s třetí mocninou ráže (velmi přibližně). KAždopádně asi hlavní "featurou" nového kanonu má bých schopnost pracovat s podstatně vyššími tlaky v hlavni. Energie střely vám potom půjde hodně nahoru." je věcně špatně? Zcela konkrétně, která část není pravdou? Myslím, že jsem jasně napsal, že jsou tam i další a podstatné faktory, pak to rozvedl, psal, že píšeme o tom samém, ale čiší z vás nějaký mindrák. OK, máte pravdu. Východní tanky nemají ráži 125 mm, hmotnost střely ( neroste (přibližně s třetí hmotností ráže a Rheinmetallu nešlo o vyšší pracovní tlaky. Spokojený?

  • asdf
    08:52 17.06.2016

    Skuste sa pozriet, ako vyzera porovnanie 120 mm a 130 mm municie.

    http://www.palba.cz/viewtopic....

    Takze vyzera ze tam napchali len viacej prachu. Co tam spominaju, tak vaha podkaliberneho naboja sa dostava cez 25 kg. Nechcel by som ladovat vrece cementu za jazdy.

  • Charlie
    08:49 17.06.2016

    Primárním důvodem, pro Rheinmetall dělá 130mm kanon s tak obří hilznou je samozřejmě razantní navýšení výkonů SABOT munice. Kdyby chtěli zvětšit účinky chemických nábojů (HEAT? HE a dalších), měli dost možností u stávajících 120mm.

    Ovšem - u HE a dalších nábojů je ráže stejně tak významná, stačí se podívat na rozdíl mezi 122 a 152mm granáty, takže vedlejší efekt zvýšení ráže spočívající v možnosti konstruovat větší granáty s výbušnou složí se rovněž hodí.

    Mimochodem - HE nebo HEAT granát nepotřebuje tak vysokou úsťovou rychlost, takže když to přeženu, pokud ten granát dostatečně prodlouží na úkor prachové náplně, můžou se u té 130mm dostat třebas na hmotnost 155mm houfnicového mazlíka. Sice obětujou dostřel (a nejspíš i balistiku), ale tanky to stejně většinou potřebujou na blízkou palbu ve městech.

  • Slavoslav
    08:33 17.06.2016

    Fenri

    Vies co je tvoja chyba? Nedokážeš si priznať, že sa mýliš pričom sa zasekáš v každom príspevku.

    Večer ti na to odpíšem bod po bode. Nemienim datlovat na mobile.

  • Slavoslav
    08:33 17.06.2016

    Fenri

    Vies co je tvoja chyba? Nedokážeš si priznať, že sa mýliš pričom sa zasekáš v každom príspevku.

    Večer ti na to odpíšem bod po bode. Nemienim datlovat na mobile.

  • fenri
    08:28 17.06.2016

    Slavo -
    1.) mrkni se na nějaké údaje o spotřebované munici dnešních tanků v různých konfliktech. Podkaliberní nehrají prim. A u všech ostatních se hodí mít těžší/objemnější střelu (kumulativní, tříštivotrhavé, programovatelné, šrapnelové...).
    2.) kolega se ptal, jaký má efekt zvyšování (i mírné ráže). Neptal se na saboty. Otázka byla položena obecně a obecně jsem na ní odpověděl. Je těžké to pochopit?
    3.) Motivů je IMHO více, mj. i čistě marketingové. Prostě 130 zní lépe, než 120
    4.) Pokud budu chtít zachovat poměr střela/délka nábojnice (což z řady dobrých důvodů potřebuji) nemohu zvětšovat délku penetrátoru donekonečna. Předpokládám, (zde pravda spekuluji), že celková délka munice 130 mm bude o něco delší než u 120 mm. Ale je možné, že se nezmění a náboje budou jen větší "bumbrlíčci".
    4.) Kde píši v souvislosti s penetrátorem, že cílem je u 130 mm zvýšit nálož ve střele? To už si hodně cucáte z prstu.
    5.) A kde píši o zvětšení objemu (a čeho jako)? Robaizz se neptal na penetrátor. ptal se, k čemu je dobré i malé zvětšení ráže. Přijde mi, že se jednak točíte na totálním detailu, o kterém ani řeč nebyla (tank není podvozek pro penetrátor) a za druhé mi pořád podsouváte nějaké nesmysly, co jsem nenapsal. Snad ta čeština není tak nesrozumitelná.

  • Slavoslav
    05:49 17.06.2016

    fenri

    problem nieje v tvrdeni, ze tankovy kanon nieje jednoucelovy, ale v motive pre zvacsovanie kalibru.

    A dokonca ani nikde nespochybnujem volbu Rheinmetallu pretoze sam od zaciatku pisem, ze im tym so stvorcom plochy rastie sila urychlujuca strelu pri rovnakom tlaku a o rychlost ide predovsetkym. Ono nikde som v zdovodneni necital ze chceme zvysit ucinnost triestivo trhavych, zato o priebojnosti sa toho hovori dost kde stavajuci 120mm kanon mozno nebude schopny prebit celny pancier armaty.

    rozporom je motiv ktory za tym kto z nas hlada. Ja (a Rheinmetall vo svojich vyjadreniach de facto tiez) tvrdim, ze za zmenou kalibru je snaha dosiahnut lepsie parametre s penetratorom (priebonost). Ty naproti tomu naznacujes, ze hlavnym zmyslom je dosiahnut vacsi objem pre strelu ktora bude mat co ja viem o 1 kg trhaviny viac. Lenze tu si podla mna zamienas pricinu s nasledkom. Alebo si nasiel niekde aj taketo zdovodnenie v suvislosti s tankovym kanonom?

    K penetratorom. A cim naviac si obmedzeny v predlzovani penetratora pri stavajucom kalibry ak nemenis jeho priemer? Odpoved nicim. Proste a jednoducho ucelom zvysenia kalibru je dosiahnut vacsiu plochu dna a nie vacsi objem netreba si zamienat pricinu s nasledkom. A z toho dovodu bolo vysvetlenie objemom chybne, pretoze neodpovedalo na otazku Robaizza, ale ho mohlo dokonca zavadzat.

    Grull

    jedna cesta, lenze problemom je material hlavne ktory ten tlak musi zniest. Takze pri tomto kanone isli ako cestou zvacsovania priemeru (cez 17% vacsia sila na dno strely pri rovnakom tlaku) + zvysovanim tlaku v hlavni. Ale ako vravim ono to je cele zlozitejsie a dalo by sa trebars hrat s priebehom tlaku v hlavni kde by si vedel pri mensom tlaku dosiahnut vacsiu rychlost atd (priebeh horenia ovplyvneny volbou prachu pripadne nova konsstrukcia nie klasicka pre vymetnu napln) len to prekracujeme ramec diskusie rozsahom a zlozitostou.

  • Grull
    00:41 17.06.2016

    fenri - A nebylo by lepší, než zvětšovat ráži, raději jen zesílit hlaveň a závěr a použít silnější prachovou náplň?

  • fenri
    21:45 16.06.2016

    Slavo - není přeci odpověď ANO/NE, ale jak kdy. Největším výzkumným úspěchem vývoje IMI zbrojařů je... Kalanit. Je to sabot? Jistě ne. Patří mezi nejúčinější zbraně Merkavy? Jistě ano. Tank není jednoúčelová zbraň na ničení jiných tanků. Ano, v této roli je sabot +/- to hlavní. Ale má celou řadu dalších úkolů a tam se hodí větší hmotnost projektilu.
    K penetrátorům - v celkově větším (s větší ráži) projektilu můžete mít delší (těžší) penetrátor, aniž byste musel zvyšovat jeho průměr. Jde při přechodu ze 120 mm na 130 mm o velká čísla? Jistě ne? Ale zkombinujte delší úzký penetrátor s větší plochou dna a většími pracovními tlaky a už možná honíte desítky procent. A to je hodně.
    Ale aby bylo jasno - při mém prvním příspěvku jsem primárně nemyslel na sabot projektily. I zde to má své výhody, byť (jak jste správně podotkl) zdaleka ne tak velké, ale tanky mají v různých konfliktech různé role a útočí na různé cíle.
    Ale obecně bych použil Occamovu břitvu - jsme chytřejší než konstruktéři Rheinmetallu? Nemyslím. Pro 130mm mají dobrý důvod, resp. jejich koktejl.

  • simpanz
    21:40 16.06.2016

    když koukam na ten rozdíl v dýlce těch nábojů, nebude se muset prodlužovat věž? Nebo je ve stavajici tolik místa? Manipulovat s timhle mackem nebude jednoduchý.

  • Slavoslav
    21:00 16.06.2016

    fenri

    prave som pochopil co myslis, zmenou pomeru sirka dlzka. Beriem spat, tam som to na prvy raz nepochopil, ale zvysok plati.

    I ked nepochopim, co by im branilo penetrator aj pri stavajucom kalibry predlzit, so zmenou priemeru a zachovat tento pomer, aby kvoli tomu zvacsovali priemer.

  • Slavoslav
    20:57 16.06.2016

    fenri

    primarnym strelivom pre tank je sabot. Alebo chces tvrdit, ze za zvacsovanim kalibru tankoveho kanonu je snaha ziskat vacsi objem napr pre triestivo trhave pripadne ine naboje a nie zvysit vykon priebojneho streliva?

    odpovedz ANO / NIE

    tak toto nepochopim

    tvoj prvy prispevok hovoir, ze za zvacsovanim kalibru je snaha ziskat tazsi penetrator (strelu) a jeho hmotnost rastie s tretou mocninou.
    Teraz tvrdis, ze zvacsovat priemer penetratoru je zle lebo klesne merne zatazenie.

    Ako bonus potom uvedies, ze pri vacsom kalibry (priemer hlavne) mozu mat tazsi penetrator bez toho, aby jeho priemer zvacsili a zmenili jeho pomer dlzka/sirka. To de facto znamena, ze zakladne rozmery penetratora sa nezmenia. (kde je objem?)

    Cim chces teda ziskat dodatocny objem na zmenu hmotnosti ked nezmenis priemer penetratora a ani jeho dlzku?

    Preco do toho pleties tretiu mocninu (prvy prispevok) co je objem a jednou z velicin ktore menis zmenou kalibru je prave priemer?

    Porposim ta neplet do toho ine druhy municie a asymetricke konflikty ak na moju prvu otazku niesi ochotny adpovedat ANO. Zvacseny objem pre taketo strelivo je len prijemny bonus zvacsovania kalibru nie pricina zvacsovania kalibru.

  • fenri
    20:38 16.06.2016

    Slavo:
    tank používá zdaleka nejen saboty. A u ostatních typů střeliva to platí. Navíc jsem to myslel i obecně.
    Ano, i při stávající ráži lze zvýšit hmotnost penetrátoru zvýšením jeho průřezu, ale tím klesně měrné zatížení, kterým penetrátor působí a ovlivní to i jeho vnější balistiku. Při použití větší ráže mohu při zachování balistického koeficientu mít těžší penetrátor, aniž bych musel jít cestou zvětšování průměru a změny poměru délka/šířka (zjednodušuji, ale snad si rozumíme).
    Nicméně domnívám, že si rozumíme a říkáme to samé. Akorád že já to myslel obecně a vycházel z toho, že tank má řadu druhů munice a pro vás tank=sabot (což samozřejmě v některých typech nasazení docela platí, ale zdaleka ne vždy). V asymetrických konfliktech či soubojích s jinými cíly, než cizími tanky, se větší hmotnost střely hodí.

  • Slavoslav
    20:07 16.06.2016

    fenri

    a.) primarnym strelivom pre tankovy kanon je sabot a motivaciou pre zvacsovanie kalibru je zvysenie vykonu prave so sabotmi. Ostatne k tomuto smerovala aj otazka

    b.) suhlasim a prave tym argumentujem. Lenze primarnym ucelom zvysovania kalibru je ziskat dodatocnu plochu na ktoru posobi tlak plynov a tym jej udeli vacsiu rychlost co som pisal hned v prvom prispevku + dodal vzorec.

    Problem je, ze tvoja argumentacia hmotnostou strely a jej rastom s tretou mocninou je chybna. Evokuje totiz, ze motivom pre zvysovanie kalibru je potreba tazsieho penetratora a kona sa z potreby vytvorit dodatocny objem pre penetrator. Pri sabotoch je to, ale blbost, pretoze penetrator uz teraz nevyplna cely prierez a konstrukter v pripade potreby vacsej hmotnosti moze jeho priemer zmenit a dostat pozadovanu hmotnost. Samozrejme aj zo vsetkymi negativami stym spojenymi.

    A pre istotu, nebavime sa o celkovej konstrukcii streliva a kanona, ale len o vplyve zmeny priemeru na vykon pri ostatnych parametroch zachovanych. Par prikladov z vnutornej a vonkajsej balistiky mam preratanych a ver mi, ze by to bolo na velmi dlhu a zlozitu debatu ak by sme to chceli posudzovat komplexne.

  • fenri
    19:48 16.06.2016

    Slavo - předpokládám, že za:
    a.) kanon nebude určen výhradně pro saboty
    B.) právě to zvýšení plochy dna je dost zásadní, protože při stejném tlaku v hlavni umožňuje střele (a penetrátoru) předat výrazně větší energii. Za další může mít adekvátně těžší penetrátor. No a pokud k tomuto přidáme schopnost snášet vyšší pracovní tlaky, je přínos nového kanonu i pro saboty evidentní a značný.

  • fenri
    19:45 16.06.2016

    KOLTe, myslím, že když nemáte říct nic jiného, než osočování, je lepší být ticho.
    Pokud můj názor, že Rusko na NATO nezaútočí, protože je neskonale slabší, považujete za ideologii, pak jste asi absolventem VUMLu. To přeci s ideologií nemá nic společného. To je čistá, chladná kalkulace. Přijde mi symptomatické, že konkrétní argumenty či výtky k pravdivosti chybí a jsou tu jen hloupé invektivy.
    Nicméně i vaše srovnání střel 7.62x39 a 7.62x54 je věcně mimo. Rozdíl ve výkonu není dán délkou nábojnice, ale objemem nábojnice, rychlostí a složením prachu, povolenými tlaky a hmotností střely. Dále pak stoupáním hlavně, tvarem přechodového kuželu a balistickým keficientem. Tj. i kratší náboj může mít větší energii. Délka nábojnice je irelevantní, pouze může (ale nemusí) souviset s laborací. Např. střela u 7.62x54R je podstatně těžší, než u 7.62x39. Ty větší jdou až k 203 grs, "samopaláky" se motají kolem 120 grs.
    Zajímavé je i srovnání výkonnosti nábojů se stejnou délkou nábojnice. např. 5.45x39, 7.62x39 a 9x39. Docela jiné střelivo se stejnou délkou hilzny. Rozdíl mezi 120mm a 130mm je už docela značný, zvláště je-li doprovázen zvýšením pracovních tlaků v hlavni.

  • Robaizz
    19:01 16.06.2016

    Slavoslav&KOLT

    Dík za vysvětlenou ;-)

  • Slavoslav
    17:51 16.06.2016

    KOLT

    jj, presne na to narazam stou podkalibernou strelou (kludne mi tykaj, na nete to neberiem nijak tragicky a popravde ani v realnom zivote).

    V mojich prispevkoch riesim dosledne len vplyv zmeny kalibru pri ostatnych parametroch zachovanych tak ako su co bola cast Robaizzovej otazky.

  • KOLT
    17:50 16.06.2016

    Ano, rozdíly v tom jsou, ale kupříkladu prodloužení hlavně z L44 na L55 má větší vliv než pár milimetrů v průměru. Rapidní navýšení slože, jako tomu je u nového 130mm kanónu, je pak ve zcela jiných dimenzích.

Stránka 1 z 3