Německý postoj k afghánské válce

Foto: Německá armáda v Afghánistánu; ilustrační foto / Bundeswehr
Foto: Německá armáda v Afghánistánu; ilustrační foto / Bundeswehr

Německý deník Der Spiegel se pokusil přiblížit postoje Němců a německé armády k válce v Afghánistánu. Díky nabytému sebevědomí a zkušenostem německé armády se ozývají hlasy, že Německo má nést větší odpovědnost za evropskou a světovou bezpečnost.

Posílený Bundeswehr

Německá armáda se poprvé od druhé světové války zapojila v Afghánistánu do přímých bojových akci. Německé mělo v Afghánistánu po Spojených státech a Velké Británii třetí největší kontingent.

 

V roce 2010 sloužilo v Afghánistánu 5350 německých vojáků. Německá armáda v Afghánistánu ztratila celkově 54 vojáků. Poslední němečtí vojáci mají ze země odejít v prosinci letošního roku.

 

"Afghánistán je nejdůležitější zkušeností německých ozbrojených sil. Bylo to poprvé od druhé světové války, kdy byla německá armáda zapojená do skutečné bojové akce," říká generál ve výslužbě Harald Kujat, bývalý náčelník generálního štábu Bundeswehru (2000-2002) a bývalý předseda Vojenského výboru NATO (2002-2005).

 

Podle Kujata válka v Afghánistánu pomohla vychovat novou generaci mladých důstojníků s osobními bojovými zkušenostmi. Takové zkušenosti dle Kujata přispívají k „více sebevědomému“ Bundeswheru. Zkušenosti z Afghánistánu pomohly více vzdělat německou armádu, lépe zvážit klady a zápory války a schopnost lépe definovat potřeby armády pro plnění jednotlivých misí.

 

Avšak "pozitivní" změny v německé armádě jsou v rozporu s postojem německé společnosti k válce v Afghánistánu. Němci více než kdy jindy nesouhlasí se zapojením Německa do zahraničních misí. Problémem je především pocit, že třináctiletá německá anabáze v Afghánistánu k ničemu nevedla.

 

Video: Němečtí vojáci v akci. / YouTube

 

Podle Kujata jsou úspěchy Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF (International Security Assistance Force) sporné. Zatímco vojenská část pracovala „docela dobře“, politická naprosto selhala.

 

„Politická část nebyla úspěšná,“ říká Kujat v narážce na problémy afghánské politické reprezentace, slabé občanské společnosti a neschopnosti afghánských ozbrojených sil převzít odpovědnost nad bezpečností v zemi. Podle Kujata tak v Německu roste přesvědčení, že práce německých vojáků přišla vniveč. Němci se tak „více zdráhají zapojit do vojenských operací.“

 

Vélké Švýcarsko

Německa podpora války klesla ze 65 % ze začátku války na 37 % v roce 2011. "Německá společnost se poučila, že to nestojí za ty peníze," říká Olaf Boehnke, šéf berlínské kanceláře Evropské rady pro zahraniční vztahy. Němci se vrátili k protiválečným postojům, protože začali věřit, že „to nevyšlo.“

 

Podle deníku Der Spiegel jeden ze zlomů nastal v roce 2009, kdy bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg označil německé operace v Afghánistánu jako „válku“ a tím německou veřejnost vrátil do reality.

 

„Němci přednostně vnímají německého vojáka v Afghánistánu jako stavitele škol a kopače studní,“ poznamenává Boehnke a dodává, že Němci jsou raději bezpečnostní „spotřebitelé“ než „poskytovatelé“ bezpečí. „Lidé stále věří v ideu velkého Švýcarska a to, že nemáme jít mimo naše hranice.“

 

Video: Němečtí vojáci v akci. / YouTube

 

Podle Patricka Kellera, bezpečnostního experta z politické nadace Konrad Adenauer Stiftung, se však Německo bude muset chtě-nechtě zapojit do bezpečnostních otázek po celem světě. „Není to přitažené za vlasy, že budeme muset být připravení jednat,“ říká Keller. Za potenciální ohniska konfliktu Keller pokládá Blízký východ, Severní Afriku a střední a východní Evropu (!).

 

Problémem však je, že podle Stefani Weiss, odborníka na evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku na Bertelsmann Stiftung, není Německo připraveno na vedoucí úlohu v bezpečnostních otázkách

 

"Německo má velké potíže převzít vedení. Nechceme být ve vedoucí pozici, ať už se jedná o otázky bezpečnosti, nebo krize eurozóny,“ cituje Der Spiegel Stefani Weiss. "Je to otázka odpovědnosti. Nemáme pocit, že jsme zodpovědní za hledání řešení mezinárodních konfliktů."

 

Podle poslance Kiesewetter, by se však mohlo Německo snažit dostat do vedoucí role v rámci vytváření ucelené evropské bezpečnostní strategie. "Je potřeba vedení v rámci EU," říká. "Německo může být partnerem pro vytvoření synergie mezi státy EU ... a převzít odpovědnost tam, kde jiní nejsou ochotni."

 

Zdroj: Der Spiegel

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nový německý kulomet pro zbraňové stanice

Německá firma Rheinmetall započala s vývojem zcela nového středního kulometu pro náboj 7,62×51 mm ...

KMW IWS-35: Německá věž s 35mm kanonem

Německá zbrojařská firma Krauss-Maffei Wegmann (KMW) vyvíjí novou dálkově ovládanou zbraňovou ...

Německé tanky Leopard pro polskou armádu

Polská armáda během několika příštích let výrazně posílí. Polské tankové jednotky získají z přebytků ...

Afghánistán: Počty padlých vojáků za rok 2013

Tento rok se z Afghánistánu stáhne většina spojeneckých vojáků a techniky. Bezpečnost nad ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • David
    14:30 16.01.2014

    Nevím , jak by mohla být vůdčí role zakódována v genech. Já myslím, že pokud by Čechů bylo 80 milionů a byli největším národem v Evropě (a měli německou ekonomiku), tak by se historicky chovali úplně stejně

  • D.i.p
    22:42 15.01.2014

    Tageda: Ale vždyť s tím Reichem se to opakuje pořád do kola víc jak tisíc let. Je to národ, který má v genech zakodovanou vůdčí roli a v té Evropě to zkouší zas a znovu, vždycky trochu jinak.

  • kubo4747
    17:06 15.01.2014

    No, ale tí ľudia majú pravdu. Tá vojna je zbytočná a za chvíľu budeme hovoriť "bola zbytočná." Za 13 rokov tam je bordel tak či tak, po Sovietoch a po Muhadžedínoh tam NATO dalo len bodku.

  • Takeda
    11:10 15.01.2014

    No porovnávat dnešní Německo a to z roku 1939 je absurdní. Myslím, že by to bylo fér, kdyby převzali normální díl odpovědnosti.

    Bylo by fajn, kdybychom se v Evropě nemuseli tak opírat o USA.

  • Charlie
    08:50 15.01.2014

    Jen aby to nedopadlo "Ein volk, ein reich, ein Merkelová..." :/

    Německo už za evrospkou bezpečnost ručilo a ve finále to dopadlo tak, že se nám sem na 20 let nasáčkovali Rusové.