Neměnila bych, přiznává důstojnice ze 71. mechanizované praporu

Neměnila bych, přiznává důstojnice ze 71. mechanizované praporu
Lucie Hudáková / archív Lucie Hudákové (Zvětšit)

Poručice Lucie Hudáková má ve své četě třicet jedna mužů, především automechaniků, elektrikářů nebo zbrojířů. Jako velitelka čety oprav roty logistiky se musí orientovat v technice a znát konstrukci vozidel. „Starám se o to, aby veškeré požadavky, které jsou na četu oprav kladeny, proběhly bez problému a dané úkoly byly splněny,“ říká v rozhovoru pro Armádní noviny.

Sloužíte u 71. mechanizovaného praporu v Hranicích. Jaká byla vaše cesta do armády?
Pocházím z vojenské rodiny. Můj otec byl voják z povolání a matka pracovala u armády jako civilní zaměstnankyně. Takže moje cesta byla jasná. Rozhodla jsem se pro studium na Vojenské střední škole ve Vyškově, odkud pocházím. Studovala jsem obor logistické zabezpečení vojenských jednotek a po škole jsem nastoupila do Hranic, kde sloužím dosud.

Zastáváte pozici velitelky čety oprav roty logistiky. Je pravda, že je to funkce, na níž snad ještě nepracovala žena? Jak náročná byla cesta za touto pozicí?
Pokud vím, tak u 7. mechanizované brigády už ženy na podobné pozici pracovaly, například velitelka čety oprav v Přáslavicích, a také u našeho praporu už byla jedna žena. Svým technickým zaměřením je tato funkce na první pohled blíže mužům. Myslím si, že kdybych si neprošla dřívějšími pozicemi, asi bych si na velitelku čety oprav netroufla. Začínala jsem jako náčelník skladu tankového a automobilového materiálu, měla jsem na starosti náhradní díly na vojenskou techniku. V této době jsem také získala vojenské řidičské oprávnění skupiny C. Poté jsem pracovala na štábu jako majetkový správce, kde jsem měla na starosti objednávání náhradních dílů, následně jsem zabezpečovala veškeré opravy techniky jak u útvaru, tak i v civilním sektoru. Celou kariéru se tak pohybuju v technické oblasti.

Co máte na své pozici konkrétně na starosti?
Na starosti mám hlavně podřízené, což je třicet jedna chlapů. Jsem zodpovědná jak za jejich vševojskovou přípravu, tak za odbornou přípravu. Řeším s nimi i soukromé problémy, které mohou mít dopad na výkon služby. Mám na starosti zabezpečení oprav techniky a výzbroje, plánovaní oprav u útvaru, připravenost opravárenské jednotky k opravám v polních podmínkách, vyprošťovací a odsunovou činnost. Snažím se také podřízeným zabezpečit nákup nového vybavení a nářadí do dílen a ochranné prostředky, aby bylo jejich pracovní nasazení co nejefektivnější.

Omlouvám se za tu stereotypní otázku, ale pod sebou máte výhradně muže – automechaniky, elektrikáře, výzbrojáře. Jak se vám podařilo získat si jejich respekt?
Na jednu stranu mi situaci neulehčuje, že valná většina chlapů na dílně je starší než já, věkový průměr mojí čety je přes čtyřicet let. Na druhou stranu mám výhodu, že většinu kluků znám z doby, kdy jsem pracovala jako náčelník skladu, takže se s kolegy známe řadu let. Už dříve jsem s nimi hodně spolupracovala, řešili jsme různé problémy ohledně oprav techniky a dalších věcí, proto si také myslím, že je to jeden z důvodů, proč se mi podařilo získat si jejich respekt. Snad k tomu přispělo i to, že jim naslouchám, mají moje uznání. Svoji roli sehrálo pravděpodobně také to, že jsem začínala na základní funkci a postupem času jsem se dopracovala na vedoucí pozici.

Jaké kompetence a znalosti musíte na své pozici mít?
Právě jsem dokončila základní důstojnický kurz. A zbytek zkušeností? Ty jsou nasbírané za uplynulých jedenáct let, co sloužím u armády.

Když jsem se dívala, jakou techniku u praporu máte, jsou to samá těžká a terénní vozidla – obrněné transportéry, náklaďáky, vozidla pěchoty… Do jakých detailů musíte vozidla znát?
Myslím si, že každý velitel čety by měl znát a umět používat zbraně a techniku čety, a to bez ohledu na odbornost. Měl by být technicky zaměřen a aspoň částečně znát konstrukci vozidel, které se u daného útvaru nachází. Mám také tým odborníků, s nimiž jsem neustále v kontaktu a konzultujeme veškeré opravy na technice. Když vám navíc kryje záda tým schopných velitelů družstev včele se zkušeným zástupcem, dá se zvládnout cokoliv.

Jak vypadá váš běžný den na základně?
Každé ráno máme v 6,45 hodin nástup roty, kdy velitel roty vydá úkoly, které se mají ten den splnit. Po nástupu moje četa odchází do parku vojenské techniky na dílnu, kde na základě týdenního plánu oprav provádíme technické údržby a opravy na vozidlech. Mým úkolem je seznámit dílenské specialisty s tím, která technika přijede a co se bude provádět. Kromě opravy a údržby zabezpečujeme i přepravy a odsuny vozidel na podvalnících, zbrojíři zabezpečují střelby ze zbraní i jejich opravy. Staráme se o údržby a nabíjení akumulátorů. Mou prací pak je, aby veškeré požadavky, které jsou na četu kladeny, proběhly bez problémů, a dané úkoly byly splněny.

Jak se udržujete v kondici? Jaká cvičení nebo školení musíte například v průběhu roku absolvovat?
Každý rok máme přezkoušení z tělesné přípravy, což pro ženy znamená dvanáctiminutový běh a sedy lehy. Také ráda jezdím na kole a na bruslích.

Byla jste na misi nebo byste se na ni ráda vydala, pokud by byla příležitost?
V roce 2010 jsem byla na misi v Afghánistánu, v Logaru. Byla to pro mě veliká životní zkušenost a jsem za ni ráda. Dost mě to obohatilo a podívala jsem se do země, kam bych se jinak pravděpodobně nedostala.

Co byste doporučila ženám, které o vstupu do armády uvažují a třeba jako vy touží sloužit u mechanizovaného praporu?
Aby se toho nebály a zkusily to. Získají nové zkušenosti, potkají řadu nových lidí. A pokud budou mít štěstí, dostanou se i na misi. Já jsem osobně ráda, že sloužím právě u 71. mechanizovaného praporu, a pokud nebudu nucena, útvar bych neměnila. 

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Šmerdová: Ženy do armády prostě patří

Generálka Lenka Šmerdová se v armádě stará hlavně o nábor a rekrutační cíle. Aktuálně česká armáda ...

Řidička panduru: Vyměnit kolo umím, nezvedáme ho nad hlavu

Místo za kancelářský stůl usedá desátnice Barbora Kysilková už několik let za volant dvacetitunového ...

Špionka Nancy Wake: Bílá myš, která unikla nacistům

„Nechápu, proč by ženy měly jen hrdě zamávat mužům a pak jim plést kukly,“ prohlásila během druhé ...

Mechanička vrtulníku: Jde o to, jak dobře děláte svou práci 

V kapse má šroubovák a po trupu letadla se nadporučice Zuzana Lamačová pohybuje ladně a ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!