Nesmrtící zbraně dnes a zítra

Zbraně kontra civilisté

Současné vojenské operace mají mnoho podob. Vojáci se zapojují do poskytování humanitární pomoci nebo zajišťují pomoc při přírodních neštěstích. V řadě případů vojenské operace naopak připomínají spíše policejní akce.

Fenoménem první poloviny 21. století se staly asymetrické nebo také neregulérní či nelineární vojenské konflikty. Ohniskem asymetrických konfliktů je v současné době například Irák, Afghánistán, Gaza, Libanon nebo Sýrie.

V těchto místech operují organizované povstalecké nebo teroristické skupiny. Proti nim stojí často vyspělý protivník s přístupem k moderní technice a výcviku, viz. dnešní Afghánistán a Irák. Povstalecké skupiny tak často volí nekonvenční způsob vedení boje.

Ideálním nástrojem pro nejrůznější povstalecké, teroristické i zločinecké skupiny je domorodé obyvatelstvo. V Iráku a Afghánistánu se často stávalo, že spojenečtí vojáci zabili omylem, nebo také bohužel cíleně, civilisty. Povstalci přitom dokáží smrt civilistů využít k šíření propagandy, verbování nových členů nebo k žádoucímu ovlivňování obyvatelstva.

Vojáci se přitom čím dal častěji dostávají do přímého střetu s civilním obyvatelstvem. Výcvik a vybavení vojáků je však určeno k zabíjení protivníka, nikoliv ke kontrole davu, který se řídí vlastními unikátními psychologickým a sociálním pravidly chování.

Dav v Afghjánistánu. Wikipedie - "Dav není sociální skupinou v sociologickém smyslu slova, ale sociálním agregátem, což je sociální útvar, v němž se výrazně mění individuální psychika zúčastněných pod vlivem psychologické nákazy, na základě nápodoby a v důsledku oslabení nebo úplné absence sociální kontroly."

Podle studie americké armády, která se dotazovala 314 vojáků, 70 % příslušníků americké armády se zapojilo do kontroly civilního davu v počtu 20 až 200 osob. Podle 84 % respondentů navíc ke zvládnuti davu musela postačit maximálně četa vojáků.

Na americkém ministerstvu obrany řeší problematiku nesmrtících zbraní NLW (Non-Lethal Weapons) Společné ředitelství pro nesmrtící zbraně JNLWD (Joint Non-Lethal Weapons Directorate).

Ředitelství v současné době vede program nesmrtících zbraní NLWP (Non-Lethal Weapons Programe) s ročním rozpočtem 140 milionů dolarů. Cílem programu je najít zbraňové prostředky schopné „vyřadit" člověka nebo dokonce vozidlo.

Právě v Afghánistánu a Iráku se stalo zastavení auta blížícího se ke kontrolnímu stanovišti doslova fenoménem. Sebevražední atentátníci se často v autech odpalovali u kontrolních stanovišť nebo při vstupních branách.

Vojáci přitom neměli jak podezřele vozidlo zastavit. Jediným nástrojem vojáků k zastavení vozidla je útočná puška nebo kulomet. Vzhledem k rozhodovacímu času maximálně několik desítek sekund, se tragédie stávaly velmi často.

Bubnový granátomet RLL40 pro použití nesmrtící munice ráže 40 mm. / Rippel Effect

Ruční NLW

„NLW jsou navrženy a nasazeny k dosažení vojenských cílů a zároveň k minimalizování ztrát na lidském životě, škodách na majetku a zařízení," říká Kelley Hughes, mluvčí JNLWD. „NLW může také pomoci objasnit záměr protivníka."

JNLWD již vojákům dodala 14 různých nesmrtících zbraní. Vojáci využívají nesmrtící střelivo („gumové projektily") nebo akustické/světelné výstražné systémy.

Jednou z nových nesmrtících zbraní je i speciální „paintballová" puška FN Herstal FN 303. Zbraň američtí vojáci používají ke kontrole davu, nebo k zneškodnění podezřele osoby. FN 303 pomocí stlačeného vzduchu vystřeluje speciální plastové projektily až na vzdálenost 50 metrů. Projektily lze naplnit nejrůznějším obsahem, například značkovací barvou nebo pepřovým sprejem, či jinou dráždivou látkou.

Výhodou zbraně jsou kompaktní rozměry, unikátní vzhled a tichý chod. Použití zbraně lze vizuálně i akusticky oddělit od opravdových zbraní a zamezit tak panice v davu.

Další nasazenou zbraní kategorie NLW jsou speciální náboje ráže 40 mm určené pro použití z jednoranných a bubnových ručních granátometů. K dispozici jsou nejrůznější gumové náboje nebo náboje naplněné dráždivou látkou.

Dlužno však dodat, že bubnové granátomety musí použít speciální náboje, aby se zajistilo automatické pootočení bubnového zásobníku. Podobné náboje například vyvíjí jihoafrická firma Rippel Effect pro své bubnové granátomety ráže 37/38 mm RLL37/38 a ráže 40 mm RLL40.

Systém Venom

Lafetované NLW

Americká námořní pěchota (U.S. Marine Coprs) již s úspěchem nasadila speciální nesmrtící granátomety Venom NL/TLMS (Venom Non-Lethal/Tube-Launched Munition System). Venom NL/TLMS využívá blok jednoranných granátometů ráže 38 mm lafetovaných na vozidle – nejčastěji Humvee nebo MRAP.

Granátomety jsou umístěné v přesně daných úhlech tak, aby pokrývaly bezprostřední okolí vozidla až do vzdálenosti 100 m. Na vozidlech jsou nejčastěji umístěny tři bloky po deseti granátometech v úhlech 10°, 20° a 30°. Lze použít nejrůznější munici, od gumových projektilů, přes kouřové náboje, náboje s dráždivou látkou nebo flash-bangy.

„Mariňáci požadovali něco, čím by mohli zastavovat a upozorňovat z dostatečné vzdálenosti," říká Anita Tate, programová manažerka zavádění zbraní Venom do námořní pěchoty. „Máme tady velmi bezpečný a snadno použitelný systém, který mariňákům lépe pomůže ochránit kontrolní stanoviště a odhalit záměr přijíždějícího vozidla."

Americká námořní pěchota zároveň rozvíjí další program lafetovaných NLW zbraní označovaný jako MPM-NLWS (Mission Payload Module - Non-Lethal Weapons System). Cílem je vyvinout nesmrtící systém, který svým dosahem, pokrytím a účinkem překoná současně nasazené lafetované zbraně NLW.

V rámci programu MPM-NLWS inženýři zkoumají několik možných řešení. Vedoucím kandidátem je systém Medusa od firmy General Dynamics. Medusa využívá blok jednoranných granátometů ráže 66 mm schopných zasáhnout cíl na vzdálenost 30 až 250 m.

Na rozdíl od systému Venom jsou granátomety systému Medusa umístěny v otočné lafetě, lze tak přesně volit úhel a tedy i dosah granátu. Kruhová odchylka při střelbě na 30 m je pouze 0,8 m, při střelbě na vzdálenost 90 m pak 2,5 m. Vyvíjejí se speciální granáty, které dokáží zasaženou osobu ochromit světelnou, zvukovou i tepelnou složkou.

Americká armáda vyvíjí mikrovlné zbraně.

Budoucí vývoj

Hlavní roli však v budoucnu připadne energetickým zbraním. V současné době se testují například mikrovlnné zbraně schopné vyvolat pálivý pocit na pokožce zasažených osob, jako jsou prostředky ADS 1 a ADS 2 (Active Denial System).

ADS 1/2 je mikrovlnný zářič s frekvencí 95 GHZ schopný bodově zasáhnout cíl až na vzdálenost 1000 m. Mikrovlny rozkmitají vodní molekuly v pokožce zasažené osoby a vyvolají nesnesitelný pocit pálení. Ostatně na stejném principu funguje mikrovlnná trouba.

„NWLP nyní upravuje ADS 1 do více robustní mobilní platformy, která bude schopná potenciálního operačního nasazení," říká Hughes. „Program také vylepšuje systém ADS 2, což je kontejnerová verze vhodná pro operační použití. Pokud uživatel podá žádost, lze systém nasadit, vycvičit operátory a poskytnout provozní podporu systému."

NWLP také pracuje na nové polovodičové technologii, která umožní konstruovat menší, kompaktnější a levnější mikrovlnné zbraně.

Dlužno však dodat, že zbraně NLW se setkávají v armádě s poměrně velkým odporem. Podle některých je nutné proti smrtící síle protivníka odpovídajícím způsobem reagovat. Použití nesmrtících zbraní může vyvolat u protivníka oprávněný pocit většího bezpečí a povzbudit ho k nepřátelským akcím.

Zdroj: IHS Janes