NGAFV: Singapurské vozidlo pro americké výsadkové jednotky

Singapurský NGAFV s belgickou věží Cockerill 3105 pro americký program MPF; větší foto / ST Kinetics

Singapurská společnost ST Kinetics je připravena předat americké armádě v rámci programu MPF (Mobile Protected Firepower) prototyp nového obrněného výsadkového bojového vozidla. Stroj vychází ze singapurského bojového vozidla pěchoty NGAFV (Next Generation Armored Fighting Vehicle).

Vozidla palebné podpory MPF dostanou americké výsadkové jednotky pěchotních brigádních bojových týmů IBCT (Infantry Brigade Combat Team), a to především elitní prvosledové jednotky – 82. a 101. výsadková divize. MPF tak zacelí mezeru ve schopnostech amerických výsadkových jednotek, kterou způsobilo vyřazení lehkých výsadkových tanků M551 "Sheridan" v roce 1996.

 


 

MPF je určen pro boj s obrněnými jednotkami nepřítele, k ničení opevněných pozic a k přímé palebné podpoře výsadkářů. Úkolem výsadkářů s vozidly MPF je například leteckým výsadkem pronikat do hloubí území protivníka, obsadit požadovanou oblast (most, letiště, atd.) a zajistit obranu do příchodu hlavních bojových sil.
 

Obecnými požadavky na MPF jsou nízká hmotnost (do 32 tun), logistická nenáročnost a vysoká taktická/strategická mobilita. MPF musí operovat několika dní bez logistické a technické podpory. Z toho důvodu musí obrněnec fungovat minimálně 24 hodin s interními zásobami paliva.
 

V programu MPF proti sobě stojí průmyslové týmy kolem firem BAE Systems, General Dynamics Land Systems (GDLS) a Science Applications International Corp. (SAIC). Program MPF běží ve zrychleném režimu, což mimo jiné znamená, že byla vynechána obvyklá počáteční dvou až tříletá vývojová fáze. Ostatně americká armáda kvůli urychlení programu požaduje komerčně dostupné pásové platformy, bojové moduly i hlavňovou výzbroj.

 

Testovací vozidla musí soupeřící týmy doručit armádě do dubna letošního roku. Do konce roku 2018 americká armáda vybera dva uchazeče, kterým poskytne peníze na stavbu 12 předsériových testovacích vozidel. Průměrná jednotková cena sériových vozidel MPF přitom nesmí překročit 6,4 milionu dolarů. Sériová výroba vítězného obrněnce začne v roce 2022 a očekává se výroba 504 vozidel MPF.
 

BAE Systems pro program MPF nabízí M8 Buford a GDLS stroj Griffin. Zdá se však, že nejdále je společnost SAIC, která na projektu spolupracuje s výše uvedenou singapurskou firmou ST Kinetics a belgickou CMI Group. SAIC je systémový integrátor, ST Kinetics dodává podvozkovou platformu NGAFV a CMI Group bojový modul Cockerill 3105. Podle webu Defense News SAIC již provádí ostré testování NGAFV v Nevadě.

 

Nové obrněnce NGAFV ve verzi bojového vozidla pěchoty (BVP) objednala v minulém roce singapurská armáda – výroba začne v roce 2019. V singapurské armádě NGAFV nahradí místní verze transportérů M113.
 

NGAFV s věží Cockerill 3105 a kanónem ráže 105 mm má hmotnost 32,5 tuny, nepochybně bez posádky, paliva a munice. NGAFV měří na délku 6,9 m a ve verzi BVP (s dálkově ovládaným bojovým modulem a 30mm kanónem) pojme trojčlennou posádku a osm plně vyzbrojených vojáků.

 

Americké dopravní letadlo C-17 Globemaster II je tedy schopné přepravit dvě NGAFV s věží Cockerill 3105 na vzdálenost zhruba 4500 km. Kromě strategické mobility nízká hmotnost dovoluje NGAFV (resp. MPF), na rozdíl od dvojnásobně těžších tanků Abrams, pohybovat se v úzkých ulicích měst nebo po horských cestách.  

 

NGAFV pohání německý diesel MTU 8V-199 TE20 o výkonu 522 kW. Maximální rychlost NGAFV ve verzi BVP je 70 km/h a dojezd 500 km.

 

Bojový modul Cockerill 3105 je unikátní svou modulárností – na základní konstrukci je možné umístit kanóny ráže 25 mm až 105 mm. Pancéřová ochrana modulu dosahuje úrovně 5 podle STANAG 4569 (proti průbojné munici ráže 25 mm). Věž je dvojčlenná a má automatický systém nabíjení.

 

Elektronická a senzorová výbava NGAFV a modulu Cockerill 3105 je zcela v režii zákazníka. S největší pravděpodobností americká armáda (z logistických důvodů) osadí vozidlo termovizními pozorovacími / zaměřovacími přístroji střelce a velitel z modernizovaných tanků Abrams a BVP Bradley. Také elektronická a komunikační výbava bude jistě vycházet z nejnovějších verzí tanků Abrams (SEPv4) a Bradley (M2A4/M2A5).

 

U vozidla MPF se dá ale obecně očekávat instalace výkonného zdroje elektrické energie, který zajistí energii nejmodernějším senzorům, komunikačním prostředkům, systémům radioelektronického boje, laserovým zbraním (proti dronům) nebo aktivním systémům ochrany (APS) proti reaktivním granátům a protitankovým řízeným střelám.

 

Dlužno dodat, že firmy SAIC a ST Kinetics také společně nabízejí obojživelné vozidlo Terrex 2 pro program ACV (Amphibious Combat Vehicle) americké námořní pěchoty. Zde soutěží proti týmu BAE Systems/Iveco, který nabízí obojživelné vozidlo SuperAV.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Britský Warrior 2 s 40mm automatickým kanónem CT40

Na londýnské výstavě IAV 2018 (International Armoured Vehicles 2018) firma Lockheed Martin ...

Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové ...

Modernizace bojových vozidel pěchoty M2 Bradley

Americká armáda (US Army) plánuje provést hloubkové vylepšení pásových bojových vozidel pěchoty ...

Německé bojové vozidlo pěchoty Puma pro Armádu ČR?

Redakce Armádních novin si ve výrobních prostorách německé firmy KMW (Krauss-Maffei Wegmann) v ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    10:31 02.03.2018

    Společnost BAE System slibuje, že do 2 dubna 2018 dostane americká armáda první zkušební vozidlo XM8. Po poslední úpravě a osazení multispektrální maskovací sítí, vypadá Buford neskutečně parádně (viz fotka):

    http://www.palba.cz/album/albu...

  • Starlight
    16:56 18.02.2018

    Ještě pár technických drobností ohledně lehkého tanku M8.

    1) Počet kanónové munice

    Bude zajímavé sledovat její množství u jednotlivých řešení. Původní M8 má 105 m mm kanónu a celkem 30 kusů munice. Z toho 21 v automatickém nabíjecím zařízení ve věži.

    Přechod na ráži 120 mm by znamenal snížení vezené zásoby munice. Časem se snad dozvíme, kolik munice uveze Griffin se s 120 mm kanónem. U věže Cockerill 3105 s kanónem 105 mm jsem na reklamním videu napočítal na 3D prezentaci 10 (?) nábojů v automatickém podavači ve věži.

    Pro srovnání:

    Stryker M1128 Mobile Gun System se 105 kanónem veze celkem 18 kusů munice. V automatickém nabíjecím zařízení pod kanónem je jich 8 kusů. Dalších 10 kusů je převáženo v automatickém dobíječi v zadní části korby.

    Italské průzkumné kolové Centauro B1 s ručně nabíjeným 105 mm kanónem převáží 40 nábojů. 14 ve věži a 26 v korbě. Centauro II se 120 mm kanónem má ve věži jen 12 nábojů. Z toho jen 6 nábojů v automatickém nabíjecím zařízení. Další náboje mohou být pravděpodobně v korbě.

    2) Motor

    Motor v původní verzi M8 AGS měl šestiválcový motor Detroit Diesel Model 6V-92TA o výkonu 410 kW (550 ks). Je to ale dieselový dvoutakt, který je z řady Detroit Diesel 92. Ta byla velmi rozšířená v USA v 80. a počátkem 90. let, kdy to byl například nejčastější autobusový motor. V roce 1995 ale uvolnil místo čtyřtaktním motorům.

    Tak jsme zvědavý, jestli tam u modernizované verze dají zase komerční motor od Detroit Diesel (řada DD16 ?), nebo šáhnou po nějakém vojenském modelu od Cumminsu. Řada osmiválců V903 (například Bradley/AMPV/PALADIN Pim) je dnes až na 500 kW (675 ks).

  • Rase
    15:05 18.02.2018

    Jirosi:
    Ne, doposud se armádní finance škrtaly a byl problém udržet i stávající techniku, změna přišla až teprve nedávno. Až za Trumpa se některé projekty pořádně rozjíždějí a jiné dokonce urychlují.

  • Jirosi
    14:59 18.02.2018

    Rase: Jak psal "Starlight". Řeší to už od 80.let, od 97. jsou bez vozidel. Takže počkat dalších 10.let není zase takový problém. Kdyby to bylo akutní tak si M8 koupil už dávno.

  • Rase
    14:46 18.02.2018

    Jirosi:
    nu američani teď peníze mají a takovéto vozidlo potřebují, tak M8 nejspíš pořídí, ale nepočítejme se stovkami vozidel. Osobně si myslím, že to dopadne tak, že koupí řekněme 100-150 vozidel pro zamáznutí aktuální potřeby výsadkářů. Stejně to udělali se Strykery s 30 mm kanónem (jen pro Evropu) nebo nákup Strykerů MGS. Celkově je škoda, že ty věže pořádně nefungovaly, nebo nebyly dořešené, jelikož potenciál tam byl velký. Oproti tomu M8 je konstrukce u níž se nemá co pokazit, ale taky to není nic zajímavého, ale fungovat bude. Na přepracování není čas a ani vyčleněné peníze - jen vymění elektroniku a rychle se vyrobí potřebný počet.

  • PavolR
    14:11 18.02.2018

    Flander: A ešte Rumuni frčia na svojich TR-85 so 100mm kanónom. :-)

  • Jirosi
    13:51 18.02.2018

    Rase: Osobně si myslím, že tohle opět nevyhraje nikdo. Tedy zahrají to ztracena jako už tolikrát. Opět to oživý, až z novými BVP.

    Případně pokud by M8 opravdu vyhrál, tak ho nechají zásadně přepracovat. Což je asi celý důvod tohohle tendru. Tedy dozvědět se jak to vozidlo vlastně má vypadat. Jenže to se těžko dozví z takto staré konstrukce.

  • Rase
    12:23 18.02.2018

    Flader:
    M8 neni dobry stroj, aby suploval tank. Je to levna, lehka masina s ne moc ohromujicim kanonem. Tohle ale americane chteji a k tomu pozadovanemu urceni je skvely - vyhovujici. Tady si myslim ze vyhraje na rekneme 85%. Americane totiz teprve hledaji nove bvp, tak nepotrebuji kanon na podvozku bvp. Prisli by tim o vyhodu jednotne platformy.
    Zajem o Griffin cekam spis u Britu, kanon ma ale skvely. Tenhle tank od SAIC je pekny, ale je to jen cool podvozek se zcela beznou vezi, ktera jde osadit na cokoliv

  • Flader
    12:09 18.02.2018

    Skorej ma napadli balkánske krajiny ako Slovinsko (to používa tuším stále modernizované T-55) a Chorvátsko. Ale aj na Slovensk neviem, či 60+ tonový stroj je to pravé.

  • KOLT
    11:43 18.02.2018

    Starlight, díky, jako obvykle skvělé.

    Flader, myslíte třeba pro ČR nebo SR? ;-)

  • Flader
    09:24 18.02.2018

    Tak ma napadlo, či by M8 nebola dobrým riešením aj pre doterajších používateľov T-55, T-72, ktorí z nejakých dôvodov nechcú 60+ tonové tanky ako je napríklad Leo2, M1...

  • Starlight
    01:53 18.02.2018

    5)

    Finální technické specifikace programu MPF nejsou veřejné, ale US ARMY v prosinci 2016 publikovala některé základní požadavky. Výkony kanónu už jsem sem napsal. Další jsou například:

    Protection – MPF will protect the crew from small arms, heavy machine gun, overhead artillery and select CE (chemical energy) and KE (kinetic energy) fires, Improvised Explosive Devices (IEDs), Rocket Propelled Grenades (RPG), and Explosive Formed Penetrators (EFPs). MPF will be capable of increasing protection through the use of add-on armor (e.g., reactive tiles, slat and bar armor, and underbody protection). MPF should be capable of hosting an existing non-developmental Vehicle Protection Suite (VPS)/ Active Protective System (APS).

    Transportability – Deploy two combat ready MPF in Essential Combat Configuration (ECC) Level I protection by a single C-17 aircraft with no change required to the physical configuration. MPF air transport weight will not exceed 32 tons including all Basic Issue Items (BII), Mission Command equipment, excluding ammunition and Soldier equipment. Low Velocity Air Drop (LVAD) from C-17 is desired but not required. MPF must be transportable worldwide by all other modes of transportation, including sea, highway, and rail.

  • Starlight
    01:52 18.02.2018

    3)

    Je možné, že klíčem proč BAE Systems jde do soutěže s M8, budou technické požadavky, které si stanovila US ARMY. Je to kombinace cenového stropu (6,4 mil USD za sériové vozidlo), maximální povolené hmotnosti pro leteckou přepravu 32 krátkých tun (29 metrických tun), výkonu kanónu a balistické odolnosti. A zde mohou mít řešení odvozená od BVP problém. Na armádních novinách už byl článek srovnávající teoretické výhody/nevýhody MBT a vozidel palebné podpory na bázi moderních BVP.

    V případě lehčího vozidla MPF budou řešení s korbami z BVP v nevýhodě. Jsou prostě velké, protože vysoké pancéřované korby, které obklopují prostor výsadku, zvyšují hmotnost a cenu. Powerpack musí být vepředu spolu s řidičem, a to zase zvyšuje rozměry a hmotnost korby. Následně se zvyšují požadavky na výkon pohonného systému a jeho cenu. Případné výhody bezosádkových věží asi nebudou v programu MPF ve hře. Nikdo takovou věž asi nemá vyvinutou a odzkoušenou, a proto ji zatím nikdo do soutěže nenabídnul.

    Čistokrevný lehký tank M8 má výhody na své straně. Jeho korba je nízká (řidič pololeží, zbytek posádky je ve věži, powerpack je ve zvýšeném prostoru na zádi korby). Krásně je to vidět na záběrech z veletrhů, kde vedle M8 stojí lidé. Korba v prostoru věže je pod rameny mužské postavy. Rozdíl vynikne při srovnání stejných záběrů se strojem Griffin, kde je korba stejně vysoká jako stojící muž. Jeho korba je vozidlo AJAX odvozená z vozidla ASCOD poslední generace a navíc na to je plácnutá velká posádková věž s 120 mm kanónem. M8 je totiž neuvěřitelně kompaktní vozidlo. Ve skutečnosti se vejde do transportního letounu C-130. Dokonce se základním úrovní pancéřováním je původní M8 natolik lehké, že ho šlo vysazovat na padáku z C-130.

    Původní M8 je tedy nejlehčí z „nabízených“ vozidle. 23-24 metrických tun s nejvyšší úrovní pancéřování. Je možné, že jeho modernizovaná varianta, bude mít zesílenou balistickou odolnost, aby splnili nové požadavky US ARMY, které reflektují zkušenosti z konfliktů v posledních dvou desetiletích (miny, IED, EFP, RPG). M8 díky původní nízké hmotnosti má stále možnost dalšího zvýšení své balistické odolnosti aniž by překročil požadovanou hmotnost pro leteckou přepravu. Zda zachovají u M8 schopnost padákové výsadku je otázkou. US ARMY netrvá na přepravě v C-130 a na schopnosti padákového výsadku (ale ráda by ji měla), I když zvýšená hmotnost vozidla si zřejmě vyžádá kolotoč zásahu do pohonu a podvozku.

    Poznámka: USAF mělo před desetiletími letouny C-130, C-141, C-5 certifikovány pro padákové shozy typu Low Velocity Air Drop (LVAD) jen do hmotnosti 40 000 lb (18 000 kg). V současnosti by už mělo být padákové shozy LVAD u C-17 až do hmotnosti 60 000 lb (27 200 kg) vysazovací hmotnosti (vozidlo + včetně plošiny a padáků, které oboje vezmou cca 5000 + lb / 2 300 kg). Je tedy možné v současnost vysazovat těžší tanky/obrněná vozidla než v minulosti.

    4)

    Nejlepší videa s XM8 AGS / M8 Buford:

    Obrovský rozsah zkoušek z 80/90. let: https://www.youtube.com/watch?...

    Výstavní prezentace z roku 2015: https://www.youtube.com/watch?...

  • Starlight
    01:51 18.02.2018

    1)

    Zazněla tu kritika, že US ARMY hledá lehké tanky bez výsledku už 20. let. Realita byla ale mnohem složitější a košatější. Hledání náhrady výsadkových tanků M551 Sheridan běželo už od 80. letech a byla to řada neúspěšných pokusů. Například v 80. letech vzniknul koncept Rapid Deployment Force / Light Tank concept, jehož fotku sem dával Rase.

    Na přelomu 80. a 80. let US ARMY spustila seriózně míněný program Armored Gun System (AGS), který hledal náhradu výsadkových tanků M551 Sheridan. V roce 1992 se vítězem stal lehký výsadkový tank XM8 AGS (první prototypy vniknul už v roce 1985) od FMC (dnes BAE Systems). Připravovala se sériová výroba, tank dostal oficiální označení M8 Buford, ale v roce 1996 celý program předčasně ukončili pro ve prospěch financování jiných priorit.

    US ARMY se také transformovala na potřeby období po konci studené války. Postupně vzniknul nový koncept rychleji nasaditelných sil, který vyústil ve vznik brigádních úkolových uskupení (BCT) a také obrněných vozidel Stryker. Úlohu lehkého tanku měl „plnit“ Stryker MGS. Prototyp Strykeru MGS se v roce 2004 zkoušel vysazovat na padáku z C-17: https://www.youtube.com/watch?... Dnes už víme, že Stryker MGS moc úspěšný nebyl. Stejně tak futuristické programy bojových vozidel Future Combat Systems (FCS) a Ground Combat Vehicle (GCV), které se nakonec nerealizovaly.

    To ve své podstatě vydláždilo cestu k současnému nefuturistickému programu Mobile Protected Firepower (MPF). Ten je z pohledu US ARMY relativně malý program, jenž zahrnuje 500 vozidel a celková plánovaná cena programu cca 3,5 miliardy USD utracených během jednoho desetiletí.

    2)

    Z hlediska trendů bude zajímavé sledovat, zda nakonec zvítězí koncept pravého lehkého tanku (modernizovaný M8 Buford) nebo koncept BVP s kanonovou věží (GDLS Griffin, v článku popisovaná singapurská verze NGAFV a asi každé další vozidlo, které se zúčastní soutěže).


    BAE Systems si s lehkým tankem M8 asi hodně věří. Oprášené prototypy M8 začaly veřejně prezentovat jako první už v roce 2015. Mají nejvíce odzkoušené vozidlo (v původním provedením) ze všech potenciálních účastníků soutěže. BAE Systems mohlo zahrát malou domů a použít podvozek AMPV/Bradley NG/Paladin PIM, na který US ARMY přechází u svých těžkých ABCT. A asi by měli plusové body za možnost unifikovat podvozky mezi ABCT a IBCT. BAE Systems mohlo jít také cestou svého vozidla CV90-120, jehož švédský výrobce patří do koncernu. Ale nešli a místo toho zvolili pro nabídku lehký tank M8.

  • Jirosi
    12:37 17.02.2018

    KOLT: I USA by to snáze prosazovala, už před lety kdyby si to naroubovaly na "M2 Bradley".

    "c) už v případě některých nabízených strojů i existuje? A to nemluvím o takových detailech, jako že nepožadujeme váhu do 29 t,"

    Doufám, že to byla narážka na CV90-120 (26-35t). Tedy i tohle vozidlo by spadlo do kategorie USA.

    A nikde sem nepsal, že si nemůžeme pořídit prvního kočkopsa co nám kdo nabídne. Psal sem o vozidle co za svoji cenu udělá svoji práci. Tedy to co hledají i USA.

  • KOLT
    12:24 17.02.2018

    Jirosi, a vůbec vám nevadí, že uvažovaný stroj pro AČR (nemyslel jste, předpokládám, ARC – automatic combat rifle ;-) ) a) má být jiná kategorie; b) vycházet ze zavedené platformy BVP; c) už v případě některých nabízených strojů i existuje? A to nemluvím o takových detailech, jako že nepožadujeme váhu do 29 t, že US Army na tom ten čas ztratila především proto, že neví co chce (jednou lehké tanky ano, podruhé ne, teď zase ano...), že platí výzkum a vývoj.... No nic, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

  • Jirosi
    09:13 17.02.2018

    Rase: A to je přesně ten problém, hledají to už přes 20.let. Stálo je ti miliony dolarů a stále nic nenašly. Přitom jich chtějí stovky. S vybavením, kompatibilním ze zbytkem armády.

    A pak tu máme ARC, která jich nakoupí 30-60, vývoj bude to skoro zadarmo, stejně jako cena/kus a dokonce to nahradí svojí kvalitou tanky.

  • Rase
    23:39 16.02.2018

    díky, tedy pořád hledají něco ve stylu (viz odkaz), je to dost nekonečný příběh - byl to ideální stroj nadčasové konstrukce. Mnohem dál než Griffin, tohle od singapurců nebo vylepšený M8 Thunderbolt co nabízí BAE

    http://btvt.narod.ru/3/rdf/Lig...

  • Starlight
    15:04 16.02.2018

    @Rase

    Kolová vozidla jako Centauro prostě nebudou. US ARMY má v zadávací dokumentaci pásový podvozek. Další podmínkou přes který nepojede vlak je, že u zahraničních firem musí být americký partner nebo vlastní americká pobočka, která zabezpečí výrobu v USA.

    Další podmínkou je, že vozidla musí přistavit funkční ke zkouškám do tohoto dubna. Kdo na tom už pár let nedělal, tak nemá šanci. Proto Singapurci vezmou svoje už hotové BVP a na něj „připlácnou” off-the-shelf věž a do soutěže jdou pod svým tradičním americkým partnerem SAIC.

  • Rase
    13:28 16.02.2018

    Pořád mi přijde ideální pro američany Centauro. Kanón má ráži 105 mm a je v pohodě, váha taky (Centauro 2 je už moc těžký). Navíc američané jich 16 zkoušeli v letech 2000-2002, pak ale pořídili neúspěšný Stryker MGS. Pásy jsou sice cool, ale nemají být ta vozidla palebné podpory MPF jen pro jednotky co jsou na kolech ? tedy pásy by nebyly taková priorita

  • Marcus
    12:43 16.02.2018

    KOLT
    Minomety a podobné podpůrné zbraně jsou v naší armádě asi jedním z nejchudších příbuzných, nebo nevím jak jinak si to vysvětlit. Opancéřovaná Tatra je dobrý nápad pro AZ, ale rozhodně nic neřeší. Pár Pandurů se 120mm by se rozhodně hodilo, svět to nestojí a že je dodá Strnad, by mi vůbec nevadilo.
    Taky nevím kdo to plánuje.... :(

  • KOLT
    12:36 16.02.2018

    Kompatibilita s TK by byla u 7. mbr rozhodně žádoucí. Ještě žádoucnější by bylo koupit ty minomety, protože ty pořádně nejsou ani u 4. ani u 7. brigády. A ani u jedné nejsou oficiálně v aktuálních plánech :-< V nákupu nových pásových BVP se s nimi nepočítá (leda bychom využili opci na dalších 100 ks, ale tomu nevěřím), nákup Pandurů s minomety také není na pořadu dne... to fakt člověk neví, kdo to vymýšlí...

  • Marcus
    12:33 16.02.2018

    MALI
    Nemůžu než souhlasit, ideální je kombinace obojího, každé má něco. Minomet má nepřímou palba, rychlost, pokrytí, cena. 105 mm má přesnost přímé palby, schopnost ničit i odolnější cíle a s řízenými střelami zastane i jakous protitankovou obranu. Američané vědí co dělají...

    Já bych se té 105 mm nebál. AČR nemá na skladě ani 120 mm takže bych se nebál nákupu této munice, s NATO kompatibilní je, používá jí dost zemi a opouštět ji nebudou. Pokud by jsme měli MBT se 120 mm tak bych to chápal jako 120 mm jasnou volbu ale nemáme. Já osobně ať tanky "žeru" tak bych se v AČR bez MBT obešel a pak kombinace 105 mm u podpůrných zbraní a 155 mm u dělostřelců by mi nepřišla špatná.

  • Starlight
    12:33 16.02.2018

    Pozor na americké jednotky hmotností. Amerických 32 ton (short ton) je 29 metrických tun (tonnes).

    @Dušan
    Díky. Já jsme totiž předběhl svoji myšlenku o 30 mm kanónech. Jezdecké jednotky (kavalerie), kam patří průzkumné švadrony (prapory), mají v US ARMY silnou tradici. Proto si často prosadí extra vybavení, nebo různě experimentují s taktikou manévru. Takže nejen, že například v SCBT mají na starosti protitankovou rotu s kanonovým Strykerem MGS, ale v rámci IBCT požadují na nová průzkumní vozidla (jako JLTV) instalaci 30 mm kanonů z řady M230 (z vrtulníku AH-64. To proto, aby při průzkumu bojem měli palebnou převahu nad podobným protivníkem, nebo si to mohli dokonce rozdat i se silnějším mechanizovaným protivníkem.

    @MALI

    Pěkně jste popsal výkon a účel kanónu vozidel MPF. Pro zajímavost US ARMY obecně požaduje, aby výkon kanónu vozidel MPF byl: „MPF main gun will be capable of suppressing and destroying 2nd tier main battle tank equivalent armor, destroying and neutralizing a bunker, conducting wall breach, and destroying light armor”.

    My napíšeme starší tanky, ale US ARMY to označí jako “ 2nd tier main battle tank”. Tedy zcela určitě nejrozšířenější tanky na světě jako T-55, T-62 a jejich čínské deriváty. Zda tam počítají I některé verze T-72 si netroufám odhadnout. Proto nikdo nenabídne do soutěže menší ráži než 105 mm. Nicméně US ARMY nepočítá, že by tato vozidla nasadila plánovitě proti „1st tier MBT“.

  • MALI
    11:48 16.02.2018

    To Marcus:
    na takové to "sypu to tam a za málo peněz, hodně muziky" je nejlepší minomet (tam k tomu ještě můžete přidat: "sypu to tam hodně rychle"), US ARMY mají zrovna dva vhodné: M1064 na pásech a M1129 na kolech, jen mají menší maximální dostřel (7200 m), ale zase jejich hmotnost je přibližně poloviční (12,8/16,5 tuny), takže nad tuto vzdálenost ano - tam je ten kanón opodstatněný, ale velké zázraky se od toho čekat nedají. Nové 120 mm minomety jsou teď s maximálním dostřelem na 9 až 10 km, hybridy na 9 až 13 km. Minomety však neumí přímou střelbu (hybridy ano - AMS, NEMO, NONA, VENA..., nikdy se na ni nevyrovnají 105 mm TK), čili nejlépe bude mít obojí - a tak to také US ARMY s největší pravděpodobností budou mít.

    AČR však nemá plné sklady 105 mm munice, já bych raději viděl u 7. mb AČR obdobné vozidlo, ale se 120 mm TK s hladkou hlavní (třeba i s kratší L43, L44, L45) ale s kompatibilní municí s novými MBT (snad).

  • Marcus
    11:22 16.02.2018

    MALI

    Jasný, ta přesnost nebude světová, ale na těch cca 10 km co je max dostřel by to mohlo stačit a když takovéhle vozítko bude dělat přímou podporu pěchotě, tak asi i lepší než nějaká 155 mm někde 30 km za kopcem. Prostě ta 105 mm je ideální na takové to sypu to tam a za málo peňěz, hodně muziky.
    Za mě jednoznačně takové stroje mají své místo a i v AČR by se mi líbil.... :P

  • Dušan
    11:07 16.02.2018

    To Starlight: díky za objasnění, to samozřejmě dává smysl. Jen malá poznámka:

    Střelecké roty podporují roty zbraní, což jsou pancéřovaná HMMWV, které ve střešním střelišti mají velkorážný kulomet 12,7 mm nebo granátomet 30 mm nebo PTŘS TOW 2.

    Ten granátomet tam bude nejspíš 40 mm, 30 mm používá východní blok.

  • Jirosi
    10:58 16.02.2018

    Starlight: Díky za doplnění. Ale mně šlo spíše o to, že se nejedná o odlehčení tanků. Ale o skoro 2x těžší vozidla, kde mají stále problémy jak to vozidlo vyvinout za rozumnou cenu s rozumnými výkony.

  • MALI
    10:31 16.02.2018

    To Markus:
    Hlavně té 105 mm munice budou mít v US ARMY plné sklady (zbylé z tanků po přechodu na ráži 120 mm), čili nebudou muset řešit, kam s ní....

    Zrovna takový domek uplácaný z bláta, nebo z vepřovic může být pro malorážové automatické kanóny problém, proto ta 105, ale křoví "proberou" i kulometem.
    105 mm TK bude v pohodě stačit na všechny starší tanky a dále nebudou muset řešit, zda jim stávající 25 mm AK (nově 30 mm AK) v jejich BVP stačí na nová i perspektivní těžká ruská BVP, nebo ne. K tomu ty "bonusy", co uvádíte. S tou nepřímou palbou je to ale spíš nouzovka (malá přesnost střelby).

  • Marcus
    09:19 16.02.2018

    Zajímavé vozidlo.
    nevím proč by 105mm mělo být málo. Je to vozidlo palebné podpory, ne MBT nebo čistě stíhač tanků. Dá se použít i v nepřímé palbě, takže jako rychlá náhrada dělostřelecké podpory faj. Většina palby bude asi na nepancéřované cíle čili domy, bunkry, křoví... :D ...levnější rána než Javelin a v cíli stejný účinek.
    Jinak hlavní výhoda 105mm je víc munice, lehčí a s automatem ušetříte člena osádky.
    Za mě 105mm pro vozidlo palebné podpory super.

  • MALI
    08:18 16.02.2018

    To KOLT:
    jen pro upřesnění: ten zamýšlený Lynx s TK má předpokládanou hmotnost 45 tun, měl by tudíž asi 13 tun nad limit stanovený pro MPF ;-)

  • Starlight
    01:36 16.02.2018

    Zdejší článek i kongresové zprávy uvádějí, že lze předpokládat sérii až 500 vozidel MPF pro US ARMY (a případně až 100 dalších vozidel pro USMC). To podporuje, to co jsem už psal - MPF jsou plánované, pokud se osvědčí, stát se výzbrojí velkého počtu IBCT.

    Předpokládá se, že každý IBCT bude mít jednu rotu/švadronu o 14 vozidlech MBT. Dokonce lze v některých dokumentech US ARMY najít úvahy, že MPF by nahradily i kanónové Strykery MGS u středních brigádních týmů SBCT.

    V rámci vývoje taktiky pro budoucí MFP, jedna průzkumná korouhev (prapor) jednoho IBCT z 82. výsadkové divize si experimentálně vyzbrojila jednu četu obrněnými vozidly LAV-25 získanými od USMC. Je tedy možné, že budoucí MPF budou nasazeny právě u manévrových průzkumných korouhví, což jsou tradičně nejmobilnější části pěších IBCT.

    @Flader

    IBCT jsou lehké motorizované pěší brigády. A to doslova. Hlavní bojovou silou jsou pěší střelecké roty (přepravují se pancéřovanými vozidly 4x4 HMMWV a nákladními automobily, kterých ale není záměrně dost, aby současně uvezli všechny pěší jednotky brigády). Střelecké roty používají standardní zbraně americké pěchoty - útočné pušky, lehké kulomety, univerzální kulomety, podvěsné granátomety, pušky pro přesnou střelbu a pancéřovky. Hlavní protitankovou zbraní je PTŘS Javelin.

    Střelecké roty podporují roty zbraní, což jsou pancéřovaná HMMWV, které ve střešním střelišti mají velkorážný kulomet 12,7 mm nebo granátomet 30 mm nebo PTŘS TOW 2. Dělostřelectvo představují vezené/tažené minomety ráže 60, 81 a 120 mm a tažené houfnice ráže 105 a 155 mm.

    Pancéřovaná HMMWV postupně nahradí nová pancéřovaná taktická vozidla 4x4 JLTV. V posledním desetiletí jednotky IBCT, které jsou nasazeny ve válečných oblastech jako je Afganistán nebo Irák, dostávají po dobu nasazení vozidla typu MRAP (M-ATV, MaxxPro).

    Detailní popis struktury a vozidel marického IBCT jsem publikoval na tomto odkazu: http://www.palba.cz/viewtopic....

    @Jirosi

    Jenže poslední lehké tanky M551 Sheridan 82. výsadková divize vyřadila už v letech 1996-97. Tedy už přes 20 let žádné tanky nemají a ještě si počkají do roku 2022+.

    US ARMY si navrhla kompromis. 20 tunové vozidlo schopné přepravy v C-130 nebo shozu na padáku z C-130 a C-17 by bylo špatně pancéřované. Proto se rozhodli jít cestou těžšího vozidla okolo 30 tun. C-130 už ho neuveze, ale C-17 stále uveze 2 vozidla. Pro srovnání C-17 uveze jen jeden 60+ tunový tank M1A2 Abrams. To už si v boji také vyzkoušeli během invaze do Iráku v roce 2003. C-17 dopravily několik tanků Abrams na obsazené letiště. To ale znovu opakovat očividně nechtějí. Chtějí něco, co bude možné strategicky přepravovat ve větším množství (14 vozidel) spolu s každým lehkým IBCT, který jinak nemá těžká obrněná vozidla - jen spoustu pěšáků, pancéřovaná taktická vozidla 4x4 a různé nákladní automobily.

  • KOLT
    00:19 16.02.2018

    Rase, taky Lynx 130 ;-)

  • KOLT
    00:19 16.02.2018

    Jirosi, jasně, ale IBCT jsou celkově pouze lehce obrněné (Stryker), jejich účelem je (tedy krom úspor ;-) ) relativně rychlá nasaditelnost všude po světě s co nejmenší logistickou zátěží. Asi jako naše 4. brn. Vždycky je to něco za něco.

  • Rase
    20:57 15.02.2018

    Safi:
    tak beru to tak, že delší hlaveň = vyšší dostřel, větší rychlost projektilu atd.

    fandím docela Singapurcům, ale byl by docela cool i argentinský TAM 2IP, korejský K21-105, CV90120, tak nějak čekám že i italové jim nabídnou Centauro 2 atd. těch exotických mašin je docela dost

  • Jirosi
    20:43 15.02.2018

    Kolt: Ale dost to ovlivňuje výsledné parametry vozidla. Tedy odolnost, vyzbroj.

    Je zajímavé jak se snižuje počet vezených vozidel na úkor odolnosti. Abychom se časem nedočkali jednoho vozidla na letadlo. Protože ani varianta dvou, nebude na svěřené úkoly dostatečně odolná.

  • KOLT
    20:07 15.02.2018

    No a? Limitem je letecká přeprava, ale to nikterak nesouvisí s tím, zda je jednotka aeromobilní nebo ne.

  • Jirosi
    19:19 15.02.2018

    Starlight: Jenže aby nedošlo k omylu. Čím ty jednotky byli vybaveny do teď.

    M551 Sheridan - 16t

    MPF - 32t

    Tedy limitem je stále letecká přeprava. Pokud by ten limit nebyl klidně by se mohlo jednat rovnou o M1.

  • Safi
    16:53 15.02.2018

    Rase kdyby ten argument "105 je neprubojny, bude pouzivat rakety" byl validni, tak by logickou vyzbroji byl nizkotlaky hybrid jako byl puvodne na Sheridanu. Proc mit tezky vysokotlak, kdyz tam muze byt nizkotlake plivatko s ucinnou HE munici na podporu a Heat na pancire (co prorazi raketa prorazi i heat o stejnem prumeru)...

  • Flader
    16:26 15.02.2018

    Starlight, ak možem jednu otázku. Aká je dnes ťažká výzbroj IBCT? Majú v zostavách aj tankové jednotky, alebo tie sú sústredené iba do ABCT?

  • Starlight
    16:18 15.02.2018

    Omlouvám se, ale mám zásadní připomínku k článku. Na armádních novinách je tato „chyba“ v každém článku o vozidlech v programu MPF.

    Ani jeden zdrojový originální článek a ani další vyjádření US ARMY nikde netvrdí, že toto vozidlo bude jen pro výsadkové/aeromobilní jednotky. Naopak všude se uvádí, že nová vozidla budou ve výzbrojí pěších brigádních bojových týmů IBCT. Tam spadá jak (motorizovaná) pěchota a (motorizovaná) horská pěchota, tak i (motorizovaná) výsadková pěchota a (motorizovaná) aeromobilní výsadková pěchota.

    Tedy píše se obecně o přezbrojení „všech“ lehkých pěchotních brigádních bojových týmů (IBCT), ne jen dvou výsadkových divizích a samostatných výsadkových brigád. Pro představu o počtech. US ARMY a ANG má dnes celkem 33 pěchotních brigádních bojových týmů (IBCT). Z toho je jen 5 výsadkových (Airborne) a 3 aeromobilní (Air Assault). Až 33 IBCT versus 5-8 výsadkových/aeromobilních IBCT je velký rozdíl v počtech techniky v programu MPF.

  • Clanek
    15:27 15.02.2018

    Bavime se tu o vysadcich, o vysadcich. Tam je 105mm az overkill, to neni MBT. 105mm urcite nepatri pro takove pouziti na smetiste dejin jako nedostatecna. Kazda vysednuvsi jednotka se bude snazit stretu s tanky protivnika v prvni rade vyhnout, a to ikdyby mela po ruce i 130mm. Kdyby se rozhodli vysazovat vojaky s "jen" 30-40mm, i tak by to z meho pohledu bylo pro vysadkare vic nez dostatecna dostatecna podpora na ulohy na ktere je vhodne takove jednotky zamyslet. A jejich ucel vazne neni vysadek v tylu kde si to ma na ferovku rozdat s tankovou divizi nepritele.

  • Flader
    14:56 15.02.2018

    Ja som zvedavý, čo si nakoniec vyberú. Je možné, že naozaj začne obdobie "vozidiel palebnej podpory na podvozku BVP".

  • jj284b
    14:39 15.02.2018

    alexa123: moderny boj nie je o celnych stretoch ale o manevrovani.. a tym padom bocne zasahy su uplne bezne a aj 105ka dostacuje...

  • alexa123
    12:54 15.02.2018

    Vo všeobecnosti nechápem zmysel ráže 105mm v dnešnej dobe - podľa mňa by mala u tankov a protitankových zbraní skončiť na smetisku dejín. Ako protitanková zbraň nemá voči dnešnému tanku šancu - jedine zboku resp. zozadu. Ak je to tak, tak prečo neosadiť na takýchto obrnencov výkonný kanón 90mm prípadne aj 76mm s účinnou protipancierovou muníciou, ktorá by zboku nemala mať s modernými tankmi žiadny problém. Výhody by boli zrejme - viac munície, väčšia rýchlosť streľby, nižšia váha kanónu a tým pádom aj samotného vozidla, ...... A s modernou muníciou aj "malého" kalibru 76mm by boli so svojim črepinovým účinkom ako vozidlo palebnej podpory jednoznačným prínosom pre pechotu.

  • PavolR
    12:38 15.02.2018

    Rase:
    Aj Rusi majú automat a strieľajú aj riadené strely. Princíp by mohol byť dosť podobný.
    Čo sa XM360 týka, tak predpokladám, že ak sa začnú prezbrojovať Abramsy, mohla by cena poklesnúť. Raz darmo, lacnejšie už top kanóny nebudú.

  • Rase
    12:17 15.02.2018

    On ten kanón ráže 105 mm opravdu není žádná hitparáda. Jedná se ale o levné řešení, do vozidla se vejde víc munice a při kontaktu s tankem by asi byly použity řízené střely vypálené z hlavně (jak se ale nabíjejí když má automat?). Problém věže Cockerill 3105 vidím v tom, že ráže 105 mm je maximum a pro ráži 120 mm je potřeba silnější věž - konkrétně Cockerill XC-8 105-120HP (!)
    Pokud jde o samotný kanón, tak Griffin byl osazen bezkonkurenčním kanónem XM360 ráže 120 mm. Ten už ale taky bude enormě drahý. Nějaký vysokotlaká stopětka tak nemusí být úplně zlá. Mě se vlastně docela líbí