NGCV: Nástupce bojových vozidel Bradley v roce 2026

BVP M2 Bradleyvětší foto / US Army 

V rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) americká armáda začne od roku 2026 nahrazovat bojová vozidla pěchoty (BVP) Bradley. Program NGCV je nejdůležitější a největší vyzbrojovací program amerického pozemního vojska v příštím desetiletí.

Program NGCV patří mezi šest (původně pět) klíčových modernizačních programů americké armády. Dalšími programy jsou přesné zbraně (země-země) dlouhého dosahu LRPF (Long-Range Precision Fires), stroje s kolmým startem a přistáním FVL (Future Vertical Lift), všeobjímající komunikačně-datová síť, protiletadlová/protiraketová obrana a ničivost vojáků. Každý klíčový program řídí specializovaný víceoborový tým CFT (Cross-Functional Team). V čele každého CFT je generál, v případě NGCV se jedná o brigádního generála Dave Lesperancea.

Podle původních plánů měla vozidla NGCV vstoupit do služby až v roce 2032, ale armáda se snaží celý program urychlit. Vítěz programu NGCV má být znám již v roce 2023 a se zavedením nástupců BVP Bradley do výzbroje se počítá v roce 2026. Jen v letošním fiskálním roce 2018 (FY 2018) je na program NGCV, resp. na stavbu demonstračních/prototypových technologií, vyhrazeno 136,2 milionu dolarů.

Celý vývojový program NGCV (a podprogramy) si až do FY2023 vyžádá téměř jednu miliardu dolarů. Z důvodu urychlení celého úsilí armáda zrušila modernizační program Bradley A5 a peníze přesune do NGCV.

„Armáda plánuje v roce 2026 zavést podstatně zdokonalené víceúčelové bojové vozidlo, s robustním růstovým potenciálem, který umožní rychlou modernizaci a snadné zavádění nových klíčových technologií,“ uvedl 6. srpna plukovník James Schirmer, projektový manažer programu NGCV.

Proč takový spěch? BVP Bradley se od svého zavedení do výzbroje v roce 1981 opakovaně vylepšují, což se odráží na zmenšování vnitřního prostoru, neúměrném zatěžování podvozku a na přetěžování energetické sítě. V Iráku museli například posádky BVP Bradley běžně vypínat jinou elektroniku, aby měli dostatek energie pro rušičky IED. Díky výše uvedenému Bradley může jen s obtížemi pojmout aktivní systémy ochrany (APS), jako je izraelský Trophy.

Celkově NGCV nahradí 1199 aktivních BVP M2 Bradley, 453 průzkumných variant M3 Bradley a částečně v brigádních bojových týmech ABCT (Armored Brigade Combat Team) také tanky M1 Abrams (snížení počtu tanků na úkor zvětšení počtu BVP). Co se týče nástupce tanků Abrams, toho začne armáda hledat až na konci programu NGCV, tedy někdy v 30. letech 21. století.

NGCV je dalším pokusem americké armády nahradit BVP Bradley. První snahou byl program FCS (Future Combat Systems) zrušený v roce 2009 a druhou program GCV (Ground Combat Vehicle) zrušený v roce 2014. Důvodem konce GCV byly raketově rostoucí náklady (28 miliard dolarů) a velká hmotnost/komplikovanost vozidla GCV.

V současné době běží dva podprogramy NGCV. V minulém roce americká armáda zadala firmě SAIC (spolupracuje s Lockheed Martin) stavbu dvou technologických demonstrátorů NGCV. Původní termín dodání byl rok 2022, ale podle webu Defense News má být dodávka urychlena na rok 2020. Armáda díky demonstrátorům chce pochopit současné technické možnosti průmyslu.


M2 Bradley v Bulharsku

Dalším podprogramem je v červnu spuštěný OMFV (Optionally-Manned Fighting Vehicle) v ceně 98,6 milionu dolarů (jde o součást rozpočtu NGCV pro FY 2018). Cílem OMFV je zaměřit se na vývoj technologií pro robotické BVP. Oficiální žádost o nabídku (RfP) pro OMFV armáda zveřejní v říjnu a výběr dvou finalistů bude proveden příští podzim.

Přesné takticko-technické požadavky na NGCV jsou zatím nejasné, obecně se ale počítá s důrazem na odolnost vozidla, ničivost, taktickou a strategickou mobilitu a na nízkou logistickou zátěž. CFT zodpovědný za NGCV jednoduše odmítá uvést požadavky na NGCV s tím, že zástupci průmyslu ještě nepředstavili možné koncepty NGCV a armáda nechce potlačovat jejich „kreativitu a předpovědi“.

Podle Defense News chce armáda vyvinout a vybudovat několik „generací“ prototypů NGCV, kdy každá nová generace bude těžit z předchozí generace. Cílem takového počínání je zvýšit rychlost vývoje a udržet tempo s celkovým vědecko-technologickým rozvojem.

Armáda ale uvolnila více informací o programu OMFV. Dá se předpokládat, že vozidla vývojového podprogramu OMFV se nebudou v základních požadavcích lišit od finálního NGCV. Do programu OMFV se mohou zapojit americké i zahraniční firmy. Ostatně již dříve americká armáda uvedla, že NGCV může vzniknout na základě zahraniční pásové platformy (Puma, Lynx, CV90, ASCOD).

U OMFV se požaduje trojčlenná, ideálně dvojčlenná posádka. Vozidlo musí být vybaveno bohatým senzorovým vybavením, které umožní robotické  BVP mentorovat na dálku minimálně 1500, ideálně 3000 m. Cílem je nasadit na budoucím bojišti (především městském) společné „lidské-robotické“ týmy BVP. Nové BVP musí získat prvky umělé inteligence (pro rozpoznání terénu), termovizní senzory (FLIR) třetí generace nebo lokátor palby pro přesné určení pozic nepřátel (např. v oknech výškových domů).


M2 Bradley při střelbě

Maximální hmotnost OMFV je požadována 41,5 tun, což je dvakrát méně než v případě GCV (84 tun). Dopravní letoun C-17 Globemaster III tak jedno OMFV (NGCV) přepraví na vzdálenost větší než 5000 km, což stačí na letecký transport z USA do Evropy.

OMFV musí pojmout výsadek pěti mužů (dříve se mluvilo o šesti mužích), vybavení, munici a proviant s cílem podporovat vojáky v boji po dobu minimálně 72 hodin, ideálně 96 hodin. Nové BVP tak získají značnou nezávislost na zásobování. Ostatně podobný přístup u svých vyloďovacích vozidel uplatňuje americká námořní pěchota.

Americká armáda chce BVP navržené pro boj ve městě, mimo jiné s velkým rozsahem náměru hlavní zbraně a s dálkově ovládaným malým bojovým modulem s kulometem. Vozidlo musí ve městě postřelovat najednou dva cíle, a to nezávisle pomocí hlavní zbraně a zmíněného menšího bojového modulu.

Vozidl OMFV (tedy i NGCV) musí být dostatečně prostorově, hmotnostně (plus 20 %) a energeticky (plus 50 %) dimenzováno pro budoucí modernizace. Armáda pro OMFV počítá v prvé řadě s kanónem XM813 ráže 30 mm (použitý u vozidel Stryker), výhledově s kanónem XM913 ráže 50 mm. NGCV se ale stane platfomou pro celou řadu zbraňových systémů.

Americkou armádu nyní čeká čtyři roky vývoje, testování a budování demonstrátorů/prototypů NGCV. Přesné požadavky na NGCV se objeví v následujících letech, ale již nyní je jasné, že jednou z klíčových vlastností se stanou pokročilé autonomní funkce, které mimo jiné umožní zkrátit na minimum (dalece za možnostmi lidské posádky) čas od objevení, rozpoznání do zničení cíle. Mezi další zvažované možnosti je dokonce výroba plně elektrických NGCV.

Zdroj: Inside Defense, FedBizOpps, Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

NGCV: Americké bojové vozidlo budoucnosti

Tankové centrum pro výzkum, vývoj a konstrukci TARDEC (Tank Automotive Research, Development and ...

Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové ...

Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European ...

Robotické minomety pro americká obrněná vozidla

Americká armáda (US Army) v rámci programu FIFT (Future Indirect Fire Turret) hledá nový bojový ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Hyena
    11:07 05.09.2018

    Zas objavuju koleso. Ako by bol problem zaviest prachobycajny lacny transporter pre 12 clenny vysadok a k nemu priradit jedno ci dve plnohodnotne bojove vozidla nabusene elektronikou a zbranovymi systemami.

  • ARES
    09:58 04.09.2018

    Bojová uskupení AČR budou operovat v rámci bojových uskupení NATO. Z toho plyne, že ráže kanonu pro budoucí BVP AČR bude určeno podmínkou kompatibility z hlediska muniční logistiky. Stane-li se i pro budoucí roky hlavní výzbrojí BVP/OT NATO automatický kanón 30 mm pro náboj 30x173mm, potom se stane výzbrojí pro nové BVP AČR kanon pro toto střelivo.
    Padne-li volba na větší ráži 35, 40 či 57 mm s příslušným střelivem, potom se tomu bude muset podrobit volba ráže kanonu budoucího BVP AČR. Otázka domácí výroby kanonu a střeliva je ekonomickým problémem obranného průmyslu ČR, nikoliv AČR jako takové.
    V tomto směru diskuze o vhodnosti nebo nevhodnosti určité ráže pro BVP/OT AČR je tak svým způsobem zcela irelevantní, protože bude v podstatě direktivně stanovena z hlediska kompatibility NATO.

  • Jura99
    14:45 03.09.2018

    Gibon: v té Obraně 04/2018 byla za hlavní výhodu 2A42 proti Mk.44 uvedena cena a možnost domácí výroby, takže netechnický důvod. Dále je tam řečeno, že střela z 2A42 má sice menší úsťovou rychlost, ale vyšší úsťovou energii. To může platit jen při srovnání těžší a lehčí střely, ale nebylo tam řečeno jaké druhy střel se porovnávají, takže to zavání nekorektním porovnáním.
    Turra s Mk.44 by byl řekněme výrobek hodný hlubší pozornosti, s ruským kanonem nic.

  • KOLT
    13:25 03.09.2018

    Gibon, stran BRENu souhlasím :-) Ale s rozdílem v kanónech už méně. Na jednu stranu chápu, proč jste ho zvolili – domácí výroba je v případě velkého konfliktu zásadní výhoda, my bychom byli v p*deli, na rovinu. Ovšem výhody západní třicítky jsou zřejmé – mnohem větší škála munice, především s AB, která se začíná dost zásadně prosazovat, protože umožňuje při stejném palebném průměru mít nepoměrně větší palebnou sílu. Nevím, co srovnávalo vaše MO u 2A42 a Mk42, nicméně naše jednotky je srovnávají "naživo", přičemž Bushmaster jednak vykazuje o poznání větší přesnost, ačkoliv je lafetovaný hůře (možná jste to v ZST zlepšili, ale na rovinu, pochybuju, že o tolik, navíc je to i otázka munice). Hlavně je ale o poznání silnější – na střelnicích musely být zesilovány valy, protože je průbojná munice 30x173 mm dokázala prostřelit naskrz, o čemž si 2A42 může nechat zdát.

    Na rovinu, ten výběr u vás je rozhodování mezi dvěma špatnými variantami (třemi, když připočtu vývoj nového kanónu, který by byl nerentabilní). My jsme neměli z čeho vybírat, neb jsme měli k dispozici jen jednu blbou variantu ;-) Prostě jste si vybrali, až čas ukáže, jestli dobře nebo ne. A když budeme mít štěstí, tak k žádné válce nedojde a vlastně se to neukáže nikdy :-)

  • Gibon
    12:38 03.09.2018

    Czertik 18:30: Ale samozrejme, ze napadlo. Ide vsak aj o ekonomiku vyroby. Vyrabat viac z jedneho druhu je lacnejsie. To preco ZST Special nerozvija (zrejme) NATO municiu mi jasne nie je. Tiez si myslim, ze by to bol logicky krok. Mozno prerobenie 2A42 nie je mozne alebo rentabilne. Nemyslim si, ze su to tupci a cakaju len na to, co im diskuteri na AM poradia...


    Rase 14:06: Dnes ked viacero krajin zvazuje prechod z 30mm na 40mm (sam si toho zastancom pri novych ceskych BVP) je a bude 30x173 perspektivnou municiou? O desat rokov? Tu citame, ze pri novom BVP chce USA dat 50mm kanon. Ma zmysel dnes investovat obrovske peniaze do prechod na novy typ municie, aby sme o 10 rokov pocuvali znovu to iste? Nemyslim si.

    Jura99
    03.09. 08:44: Nie, to nie su nahradne diely. Ak kupujes cely kanon nejedna sa o nahradny diel. Keby kupovali nove hlavne, tak by kupovali ND. Program finskej modernizacie BVP 2 prebieha od roku 2016 do 2019. Som si isty, ze v ramci modernizacie, boli repasovane aj existujuce kanony. Prvych 9 2A42 zo ZST ma byt dodanych tento rok a zvysne do 2021. Budu tak montovane do uz zmodernizovanych BVP2.

    Nasi robili testy noveho 2A42 a Bushmastru II a nevysli im take rozdiely, aby sa oplatilo prejst na novy kanon. (mozes si o tom precitat v Obrane). Turra je vsak pripravena kedykolvek urobit zmenu v kanone, ked take rozhodnutie pride. V tomto sa proste nezhodneme. Co je super, inak by diskusia bola nudna, keby vsetci so vsetkymi suhlasili. Som vsak rad, ze si zmenil retoriku a je to nazoroch bez urazok :-)

    L39 na spici cvicnych lietadiel nie je. Tam je mozno M346. A L39 mu dokaze konkurovat uz iba cenou. Je to vsak stale slusne lietadlo vhodne na vycvik. Spicka to uz nie je. NG prinesie viacero inovacii, no iba dobieha konkurenciu. V nicom ju nepredbieha. Som vsak rad, ze vzdusne sily, dalej chcu L39 prevadzkovat.

    Skusenosti s CZ805 su od insiderov z OSSR rozpacite, kedze OSSR kupila uz aj lacnejsie a lepsie zbrane pre svoje jednotky. Mozno preto dalsie nakupy stoja.

  • logik
    11:48 03.09.2018

    jinak - o hybridu už přemejšlí i naše tatrovka:
    https://byznys.lidovky.cz/sef-...

  • Hajo
    10:34 03.09.2018

    Jura99:
    Z pohľadu modernizácie BvPS/BVPM má 2A42 zmysel - časom pôjdu pre aktivne zalohy. Máme na neho výrobnú linku a aj na muníciu. Z pohľadu BOV 8x8 Patria, súhlasim by mal byt Bushmaster resp. iný v raži 30/40 mm kompaktibilny na štandardnú muníciu nato. Otázkou je či pre všetky BOV, alebo aspon pre tie, ktoré by napr. pôsobili na Balte resp. v zahraničných misiách. Všetko je o peniazoch.

  • Slavoslav
    09:44 03.09.2018

    Inak zdieľam víziu od MALI. V minulosti som robil práve na ideovom koncepte ktorý mal vyzerať presne takto. A ako zdroj energie by som použil turbínu. Je jednoduchá, ľahká, dobre štartuje aby záťaži má spotrebu ktorá nie je výrazný handicap voči konvenčnej motorovej jednotke. Kombinovaná s APU prípadne tie kapacitory.

    A nie je to taký hi Tech aby to nezvládli aj menšie ekonomiky.

  • logik
    09:42 03.09.2018

    jirosi: "Výkonem převodovky" se zpravidla myslí maximální přenášený výkon převodovky.
    Třeba se pletu, ale nic jako "výkon převodovky" vztažený k rozdílu vstupu a výstupu - teda předpokládám myslíš podílu se IMHO nepoužívá a nevím o tom, že by to nějak příliš limitovalo převodovky. Termín výkon převodovky se používá jako výkon, který umí převodovka přenést.

    Pokud by to byl fakt problém, tak se tam (teď si z toho dělám legraci) plácne o ozubené kolo navíc a je to (či se spíše jinak vyřeší přenos výkonu dál, čímž se změní stálý převod). Pořád je to řádově jiná komplexita, než když potřebuješ - např. u T-72 - osm převodů - to je pane koleček :-)

    Navíc se IMHO mýlíš s tím, že elektromotor bude převodovat podstatně větší převodový poměr. Elektromotor pojede ve vysokých otáčkách pouze v maximální rychlosti. Tam bude pravda třeba převodový poměr větší než na sedmičku se spalovákem.
    Jenže na to, aby Ti spalovák jel rozumně pomalu, musíš ho zpřevodovat hodně "dolů", aby měl nějakej krouťák. A tam můžeš mít potřebu podstatně většího převodového poměru, než u elektromotoru, kterej Ti potřebnej krouťák dodá "od nuly".
    Neznám přesně ani převodové poměry potřebné pro tank, ani přesnou charakteristiku elektromotru kterej by byl tady použitej, takže věštím z křišťálové koule, ale IMHO by převodovej poměr pro spalovák v tanku "na jedničku" byl spíše vyšší než pro elektromotor na max. rychlosti.

    PS: A to ještě neřeším to, že eletrkomotor umí narozdíl od spalováku "couvat".

  • Slavoslav
    08:51 03.09.2018

    Jirosi

    Abrams má vodiča obloženého nádržami a tam sa tankuje všeličo. Neviem prečo je tak rozšírená predstava, že benzínová nádrž vybuchuje pri náraze či zásahu, ale zrejme Hollywood. Musia byť k výbuchu splnené špecifické podmienky a tie sa dajú ľahko eliminovať. Viď lietadla a súboje na guľomety vo vojnách

  • Jura99
    08:44 03.09.2018

    Gibon: dodávka 2A42 do Finska je něco jako by byla dodávka náhradních motorů do vašich Mig-29. Prostě náhradní díly. To jen aby ta informace nezněla, že Finsko přezbrojuje na 2A42. Změna munice pro 2A42 je totéž, co vývoj nového kanonu. Z původního by nefungovalo nic. Jelikož je kanon pro BVP i BOV 8x8 poměrně klíčový prvek palebné podpory, vůbec nechápu obhajobu 2A42 jako dobrého domácího kompromisu. Ano, bude práce pro pár desítek dělníků, ale pár tisíc vojáků může ve válce zařvat kvůli zastaralé technice a doplnit chybějící výkon 2A42 proti konkurenci znamená vozidla navíc, obsluhu navíc, logistiku navíc, peníze navíc. Neušetří se nic. Že se dal do BVP-M budiž, to vozidlo je stejně zralé k uložení zálohám, ale dát ho do perspektivního BOV 8x8 je chyba.

  • Jirosi
    00:18 03.09.2018

    Mali: Tak sem to, ale myslel.

    LogiK: Výkon převodovky je dán rozdílem vstupu a výstupu. Tedy pokud máš "větší otáčky" a menší moment na vstupu. Ale stejné požadavky na výstupu. Moment a otáčky(hmotnost a zrychlení vozidla). Tak potřebuješ výkonější (složitejší, větší)převodovku.

  • logik
    22:12 02.09.2018

    Jirosi: Jo, při rozjezdu budou větší momenty, ale to jen proto, že v autě při rozjezdu využíváš jen zlomek z maximálního momentu spalováku, protože se pohybuješ v pro něj "nemožnejch" otáčkách. A i tak je jednička na rozumnou jízdu nepoužitelná....

    Menší momenty tam pak budou proto, že elektromotory jsou zpravidla rychlejiotáčkové, než spalováky. Takže elektromotor pro stejné výkony bude mít menší maximální krouťák

    Při rozjezdu tam teda bude výkon podstatně vyšší, než bude mít spalovák, ale furt s nižším krouťákem "na klice", než co dá ten spalovák v maximu svého krouťáku.

    Ale jo, nenapsal jsem to vůbec srozumitelně, mam virózu a nemyslí mi to...

  • MALI
    21:13 02.09.2018

    To Rase, Czertik:
    ohledně Vaší diskuze ke kanónu 2A42, komorovanému na 30x173 mm: to je veskrze špatný nápad hned z několika důvodů:
    1. myslet si, že půjde 2A42 "snadno a rychle" + levně předělat na náboj 30x173 mm je nesmysl. Už vůbec ne na Slovensku (ani v ČR). Jejich střely sice mají stejnou jmenovitou ráži, ale nábojnice mají různé rozměry a především mají tyto náboje různý úsťový výkon. Stačí si vzpomenout na problémy, které se vyskytly při vývoji 20 mm AK Plamen, který měl být jen zmenšenou (čili snazší) kopií GŠ23, jak dlouho trval tento vývoj a kolik stál peněz. Pak si cenu vývoje rozpustit do vyrobených kusů (ale to je Vám snad známá záležitost). Vývoj kanónu na bázi AK 2A42, komorovaného na náboj 30x173 by byl násobně složitější (a dražší).
    2. Na Slovensku (ani v ČR) neexistuje subjekt, který má předpoklady, aby tento vývoj úspěšně realizoval (když, tak se rád nechám poučit), vývoj AK Plamen totiž dělala Prototypa Brno ale teď už tam na to podle mých informací personálně nemají.
    3. Než by byl nový kanón (už by to však nebyl 2A42, ale něco jiného) vyvinut a zaveden do výzbroje, trvalo by to tak 5 let (to jen za předpokladu, že by existovalo funkční pracoviště, které by se vývojem kanónů dlouhodobě zabývalo - což není splněno).
    4. Podle mého názoru, na standardní náboj NATO pro BVP (30x173 mm) nyní existují minimálně dva, resp. tři typy kanónů v Evropě a jeden typ v USA (podle toho, jak kdo definuje samostatný typ a variantu typu, případně licenční výrobu) - to znamená, že kanónů na tento náboj (30x173mm) je ve světě dostatek. Nový kanón by podle mého názoru s velkou pravděpodobností nešel výměnným způsobem nahradit za 2A42, proto nevidím žádný důvod vývoje a výroby tohoto nového kanónu na export - protože kanónů na tento náboj je a bude ve světě dostatek. Ekonomicky by se tedy vývoj nového kanónu nevyplatil.

    Jednodušší a jednoznačně lepší cestou pro Slovenský průmysl bylo alternativní osazení 2A42 a Mk44. Diskutabilní je výběr hlavní zbraně věže TURRA pro OSSR, kde kanón 2A42 opravdu není z takticko-technického hlediska tou lepší volbou, ale je zde třeba vidět i další aspekty - podporu domácího průmyslu a pořizovací cenu jak kanónu, tak jeho munice.

  • MALI
    20:44 02.09.2018

    To Jirosi:
    ke každému hnacímu elektromotoru pásového podvozku musíte počítat s planetovou převodovkou se stálým převodovým poměrem (jinak by ty elektromotory byly monstrózní) a aby Vám ty elektromotory vůbec vešly do korby, musí tam být i další jednoduchý převod. Je to tedy něco úplně jiného, než "klasická" automatická převodovka moderních BVP. Jediné mechanické řazení, které by bylo vhodné (ale možná by ani nebylo nutné) je: pomalý převod (terén) - rychlý převod (lehký terén a cesty). Principiálně stejně, jak je to na jednoduchých automatech. Zbytek by už zvládly regulátory elektromotorů.

  • Rase
    18:56 02.09.2018

    Czertik:
    jsem si toho vědom a je to tak trochu paradox. On se zvětšil vnitřní prostor oproti K21 prodloužením o jedno kolo a zvýšením zadní části stropu korby (stejně to má švýcarské CV90). když budu vycházet z vývoje CV90 a aplikuju to na K21, tak moderní bvp musí zvládnout jak moderní protiminové sedačky, tak hlavně mít místo na elektroniku, vybavení a zásoby výsadku. Patrně tak došli k tomu, že tím vším by hodně osekali vnitřní prostor, tak bylo nutné korbu prodloužit. Navíc K21 byl vždycky docela těsný, což pro Korejce bylo v pohodě, ale pro Evropany ne. Jinými slovy, kdyby měli chtít moderní interiér nacpat do K21, pojme jen třeba 3+6. Po úpravách AS21 zvládá 3+8 - paradoxně je tedy lepší.

  • Czertik
    18:30 02.09.2018

    gibon
    a napadlo te, ze by na slovenku slo vyrabet zaroven jak stary 2a42, tak i ten nove vyvinuty v razi nato ? A stejne tak i munici ?
    A ohledne presnosti kanonu u mk30 od rheinmettalu - ano, tam se nejspis bude ratat s nejcatseji pouzivanym kanonem a SRP, ne s malo rozsirenou a lepsi verzi ze zeme "kterou skoro nikdo nezna" (bez urazky, doufam ze chapse jak to myslim).

  • Czertik
    18:22 02.09.2018

    rase
    k as21 - znas duvod proc pres zvyseni vnitrni prostor byla snizena kapacita vysadku na 3+8 oproti k21 ?

  • Czertik
    18:19 02.09.2018

    jura99
    tak zrovna me to hlava nepobrala, z jakeho ze duvodu to amici kritizovaly to ze nam radary meli dodat izraelci. Vzdyt on pouziva hodne techniky nato a je v jeho vlastnim zajmu, aby tam byla 1000% komatilibita.

  • Czertik
    18:19 02.09.2018

    jura99
    tak zrovna me to hlava nepobrala, z jakeho ze duvodu to amici kritizovaly to ze nam radary meli dodat izraelci. Vzdyt on pouziva hodne techniky nato a je v jeho vlastnim zajmu, aby tam byla 1000% komatilibita.

  • Jirosi
    17:11 02.09.2018

    Logik: "Vzhledem k pružnosti elektromotoru ale ta převodovka nebude potřeba mít hodně stupňů, a nebude muset zvládat takové momenty - a stejně bude mít rozjezdy patřičně svižnější, než auto se spalovákem."

    Takže pokud chceš mít svižnější rozjezd, potřebuješ větší moment. Jinak to nefunguje. Tedy předovka pro elektromotor, bude muset zvládat větší momenty. Místo jedné centrální budeš muset mít dvě, ale jedna bude pravá a druhá levá. To logistickému usnadnění.

  • Rase
    14:06 02.09.2018

    Gibon:
    samozřejmě že mluvím o 30×173 mm a ne nevím kam tím míříš... určitě je moc fajn, možnost konkurovat na trhu Ruským zbrojovkám (atd.) a v případě potřeby, ve válce, používat kořistní munici. proti tomu, že vyrábíte munici a kanóny v ráži 30×165 mm, tady nikdo nic nemá. Spíš se podivujeme nad tím, proč ji zavádíte na nová vozidla. Dál bych už musel psát to co napsal Jura99

  • Gibon
    13:36 02.09.2018

    Rase: municia NATO. A ktora konkretne? 30mm, 45mm, 40mm, 50mm? Jasne bavime sa o 30mm kanone, ale chapes kam tym mierim.

    Zmena kanona by samozrejme nestacila, kedze si tu municiu aj vyrabame, bolo by treba zmenit strasne vela technologii. A preco? Aby sme si pustili konkurenciu na dvor... Dodavame 30mm municiu dalsim krajinam, ktore 2A42 stale pouzivaju. vyvíjajú sa nove typy tejto municie. Dokonca ZTS Special doda 100 kanonov modernizovanych 2A42 do Finska.

  • Jura99
    13:09 02.09.2018

    Gibon: vsak pisu, ze najdes tisic pseudoduvodu. Ovsem v pripade valky v tom budou nasazovat sve zdravi lidi. Pritom balisticka ochrana zustava minimalni a pokud je spravny ten pocet 1ks moderni BVP vs. 3ks BVP2 tak misto palebne podpory jedne brigady potrebujete hned tri. Jinak L39 je stale na spici cvicnych letadel (ackoliv ACR zatim zadne nekupuje), Bren2 je take spickova zbran, to neplati o 2A42, ktery uz je zastaraly. Potreboval by napr. schopnost pouziti programovatelne munice. A co mely OSSR udelat jinak? Vic uvazovat co se koupi. Pokud je zavazek na tezkou brigadu, mely se koupit pasaky misto tech BOV 8x8.

  • Rase
    12:14 02.09.2018

    Gibon:
    chtelo by to alespon 2A42 v razi NATO, klidne bez casovace. To same ohledne munice. Nenapada me, v cem by mel byt problem, tak velky rozdil v obou razich neni. Slovensko melo mit takovyto kanon a munici uz davno. Nebyl zde uz driv nejaky podobny napad / projekt ?

  • Gibon
    11:29 02.09.2018

    Jura99: to nie su ziadne pseudodovody. Je zarážajúce, ze sa tu obhajuje 30 rocne neinvestovanie do hlavneho bojoveho prostriedku pozemnych sil. A to aj ACR. Este ste nic nekupili a BVP2 maju viac ako 30 rokov bez modernizacie.

    A OSSR mali dve moznosti. Riesenie NULA a modernizacia BVP. Vybrali spravne

    9,5:1 od na akom 2A42. 30 rokov pouzivanom na BVP? Na novom? Na modernizovanom od ZTS Special s vyssou presnotou?
    Ja chapem, ze ACR nema jediny dovod orientovat sa na 2A42. U OSSR je to vsak inak. Dokazeme si vyrobit ako kanon tak aj municiu. Mozme ich dalej vyvyjat, co sa aj robi. Nakup kanona zo zahranicia by bol pre udrzatelnu bojaschopnost SR krok spat. O ekonomickej stranke ani nehovorim.

    Vies si predstavit, ze by AČR objednala cvicne prudove lietadla inde ako u Aera? A su v zahranici v ponuke lepsie lietadla. Alebo utocne pusky miesto z Uhorskeho brodu niekde z Nemecka? A tiez by to boli ovela lepsie pusky ako CZ 805. Myslim si, ze nevies. Tak si zachovaj rovnaky meter a nie dvojity.

  • Rase
    10:02 02.09.2018

    Jihokorejská společnost Hanwha Defense Systems nabídne Austrálii nové bojové vozidlo pěchoty AS21 Redback. Balistická odolnost je oproti k21 zvýšená a zvětšený je vnitřní prostor - byť výsadek se snížil na 3+8. Při ochraně vozidla je počítáno se systémem aktivní ochrany (APS) výzbroj i elektronika, budou očividně modulární a upravitelné dle zadání zákazníka. Vozidlo bude představeno již za pár dní, na konferenci Land Forces 2018 v australském Adelaide. Celkem jde Australanům o 450 bojových a 17 podpůrných vozidel, dodávky mají být zahájeny v roce 2024. Osobně jsem velice zvědavý, jak moc funkční bude prototyp - předpokládám že už mají prototyp a nebude to jen vizualizace (viz odkaz) nebo modýlek. Teoreticky by mohlo být nabídnuto i AČR, až bude vyhlášený tendr, ale v Austrálii má mnohem víc šancí

    http://www.palba.cz/album/albu...

  • Jura99
    09:48 02.09.2018

    Gibon: v poslenim ATM je clanek o kanonu MK30-2/ABM od Rheinmetallu, kterym by mohlo byt vybrojene BVP pto ACR. Kanon pouziva programovatelnou munici. Autor tam tvrdi, ze schopnost zasahu prvnim vysrelem je proti 2A42 v pomeru 1:9,5 a ze jedno moderni BVP zvladne to co ne mene nez tri BVP-2 (a to jen pokud jde o kvalitu kanonu o ostanich vlastnostech nemluve).
    Modernizace vasich BVP nebyl dobry krok. Muzes najit tisic pseudoduvodu, proc to bylo dobre, ale lzes si do kapsy. NATO nebude rikat jaky stroj si mate koupit, ale jake parametry musi mit, pripadne parametry brigady. Ze kritizuje radary dodane neclenem NATO nebo treba S-400 pro Turky dodane dokonce protivnikem? To asi neni divne.

  • Gibon
    23:35 01.09.2018

    Kisam: prepac, nepamatam si tento tvoj prispevok. Pravdou je, ze tu a tam niekto nieco podobne utrusi no vo vetach su pouzite slova ako "myslim si", "vraj" ci ine podmienovacie slovicka. Zatial som nikde nevidel zdroj tychto info, ani vycitku NATO, ze BMP nestacia.
    A ak taka je, prosim em s nou. No myslim si, nema moc logiku. Nase BMP budu v hypotetickom konflikte celit tym istym strojom.
    Samozrejme, ze cielom ma byt nieco odolnejsie, modernejsie ale za 45 mega dostali vojaci bojaschopne zgeneralkovane BVP, so samymi vyhodami. (Uz len dalsie zdokonalenie Turra30 pre BOV8x8)
    A neposlali na reko tolko masin, ze by stale nebolo treba riesit nastupcu. Len ziskali cas na riesenie akutnejsich veci.
    Nie sme v stave AČR, ze môžu riesit BVP za 2 mld. Eur. Treba dotiahnut ine projekty a pred dvoma rokmi s takymto vykonom ekonomiky nikto neratal.

    Jura99: kym NATO bude v podruci lobistov a bude chciet rozhodovat o tom, z ktorej krajina maju armady nakupovat, trebars povedzme, ze radary, tak ich do toho skutocne nic nie je. Jedine, ze by sa stali opat profesionalmi a nechali zbrojny lobbing za dvermi....

  • logik
    15:51 01.09.2018

    Jirosi:
    no, nenapsal jsem to úplně šťastně (obzvlášť zpětnej překlad transmise, jak jsem myslel v angličtině, byl zavádějící - v češtině to neznamená jen převodovku, ale myslí se tím všechno mezi kolama a motorem... ), ale princip tam je. Elektromotor má rozumnej krouťák v daleko širšim spektru otáček. Takže k elektromotur principiálně není potřeba převodovka, nebo - jak píše Mali (a je pravda, že u BVP skoro určitě potřeba nebo alespoň vhodné bude), může být vhodne ji doplnit jednoduchou převodovkou.

    Vzhledem k pružnosti elektromotoru ale ta převodovka nebude potřeba mít hodně stupňů, a nebude muset zvládat takové momenty - a stejně bude mít rozjezdy patřičně svižnější, než auto se spalovákem.

  • MALI
    13:43 01.09.2018

    Budoucnost pohonu bojových vozidel je podle mého názoru v hybridních pohonných jednotkách, které umožní při zachování pohyblivosti jimi osazených vozidel zmenšit rozměry pohonných jednotek a snížit spotřebu pohonných hmot, právě díky optimalizaci chodu spalovacího motoru pro pohon generátoru v konstantních otáčkách.
    Pásový pohon je pro aplikaci hybridního pohonu výhodný - dva motory (ale ne v pojezdových kolech, jak to navrhuje Rase, nýbrž v hnacích rozetách). Tyto motory mohou být doplněny jednoduchými dvoustupňovými převodovkami (terénní a silniční převod), vše ostatní už zvládnou regulátory otáček motorů. Namísto lithiových AKB však doporučuji superkapacitory (jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska životnosti a použití za nízkých a vysokých teplot).
    Pro taková bojová vozidla (s hybridním pohonem) nemusí svět čekat na USA a na jejich finance. To zvládne i podstatně menší ekonomika. Jde spíš o odvahu vojáků přejít na jiný druh pohonu (zbavit se starých předsudků), strach z něčeho nového, to je mnohdy největší brzda pokroku.

  • Jirosi
    12:47 01.09.2018

    logik: Slabší den?
    "Generátor elektřiny máš i v normálním motoru, ale tady odpadá celá transmise, která u takových výkonů je nejproblematičtější část celého pohonu. Dál pak ti stačí motor vyladěnej na jedny otáčky, což ho umožní udělat daleko "trvanlivější" "

    Bud máš převodovku a ladíš rychlost vozidla pomocí převodových stupňů (1500-2000)
    Nebo máš stálí převod a pak rychlost ladíš změnou otáček motoru (0-3000)

    Ale mi se tu bavíme o vojenské technice, která nenajede na dálnici zapne tempomat na 130 a nechá to jet. Ale o něčem co klidně hodiny bude jezdit 10km za hodinu.

    Slavoslav: "myslim, ze abrams, alebo merkava ma nadrze navrhnute tak, ze tvoria vlastne dodatocnu ochranu posadky a pridavaju dalsi ekvivalen RHAE k odolnosti"

    Mají, ale nemají v nich benzín. A zvýšená odolnost je jen proti kumulativním zbraním.

  • logik
    12:03 01.09.2018

    Kolt:
    Jsou některé technologie, jak riziko exploze baterií podstatně zmenšit, např.
    https://eandt.theiet.org/conte...

    Co se týče spolehlivosti, tak on elektrický pohon je v principu daleko spolehlivější, než motor. Generátor elektřiny máš i v normálním motoru, ale tady odpadá celá transmise, která u takových výkonů je nejproblematičtější část celého pohonu. Dál pak ti stačí motor vyladěnej na jedny otáčky, což ho umožní udělat daleko "trvanlivější"

    Pro mechanickou transmisi v podstatě teď hovoří IMHO jedinej, ale pádnej důvod: je to tak ozkoušená technologie, že tam v podstatě nejsou "rizika z novosti". Pokud ale USA nalijou dostatečnej balík peněz do zkoušek, tak IMHO je elektrická cesta hodně perspektivní. (Jo, sem fanda novejch věcí, takže brát s rezervou :-))

  • KOLT
    10:15 01.09.2018

    Jj, tanky mají nádrže jako "součást" pancíře, samozřejmě je pak ještě další "vrstva", aby ve chvíli, kdy to "chytne", nešel následující požár přímo do prostoru posádky. Nicméně ty nádrže jsou udělané tak, že při zásahu nedochází k explosi paliva. To samé by muselo platit i v případě baterií, což nevím, jestli zrovinka u lithiových je možno dosahnout. Vím také, že se zkoušela technologie, kdy by vodík byl "napouštěn" do kovového pancíře, z něj by pak byl "čerpán" a poháněl by palivový článek. Ale jak moc je to reálné, nemám páru.

    Každopádně jsem drobet skeptický stran toho, za jak dlouho budou podobné technologie reálně masově použitelné ve vojenských aplikacích. Ono v bojích půjde mimo jiné o to, aby technika byla spolehlivá a šla snadno opravit v polních podmínkách...

  • Tecka
    10:13 01.09.2018

    To raczej praca „zespołowa” ,nie tylko RM,który integruje ..jak we frazie , „powiedz kotku co masz w środku” ale on nie powie ;)

  • Jara
    10:09 01.09.2018

    Tecka
    Tak už Vám je Rheinmethal dává do kupy ? ;)

  • Tecka
    09:59 01.09.2018

    Zdjęcia L2PL z testów w Polsce w docelowym malowaniu :
    https://pbs-0.twimg.com/media/...

  • Slavoslav
    09:14 01.09.2018

    Jirosi

    myslim, ze abrams, alebo merkava ma nadrze navrhnute tak, ze tvoria vlastne dodatocnu ochranu posadky a pridavaju dalsi ekvivalen RHAE k odolnosti

  • Jirosi
    19:06 31.08.2018

    Rase:"(hodně se mi líbí elektromotory v pojezdových kolech, nebo baterie v pancíři)"

    Asi jako schovávat se za kanystrem z benzínem. Baterie je jen uložená energie co má tendencí se uvolnit. Jakékoliv vnější narušení rovnovážného stavu vede, k fatální destrukci. A bavíme se o moderních bateriích z trošku normální kapacitou, ne o olověné.

  • Jura99
    08:31 31.08.2018

    Gibon: že jim do toho nic není, jakými vozidly je těžká brigáda vybavená, je dobrý vtip :-). Často používané "nic vám do toho není" bych úplně zrušil, kdyby to šlo, pod touto frází se schová mraky šlendriánu napříč celým státem. Nechci se furt opakovat, ale modernizace BVP byla chyba, jednak škoda peněz a jednak odsune zavedení moderních BVP o desítky let. Ta těžká brigáda byla slíbená někdy v roce 2004. Po 14letech stále nic nenasvědčuje tomu, že by měla vzniknout (resp. stávající přezbrojit). Když to půjde dobře, tak šance je po roce 2030, do kdy jsou investiční prostředky už celkem rozplánované. Navíc OSSR potřebují investovat do lidí a základního vybavení. Vyřešit by se to dalo i šalamounsky, tedy závazek těžké brigády zase potichu stáhnout.

  • kisam
    00:13 31.08.2018

    Gibon: Už som ti to tu raz vysvetľoval. Na BVP (1/2/M) ťažkú brigádu nevybudujeme ani keby sme sa na hlavu postavili. V ťažkej brigáde MUSIA mať bojové vozidlá určitý level balistickej odolnosti, keď ho nemajú, nie je to ťažká brigáda. Na BVPčku sa jeho nízka balistická odolnosť zvýšiť nedá. Teda dá, ale len veľmi mierne. Prečo, na to odporúčam si prečítať vlákno na Palbe.

  • Jara
    20:47 30.08.2018

    Omlouvám se za překlepy občas (často) to neuhlídám;)

  • Jara
    20:45 30.08.2018

    Rase
    Diky za odkazy, trochu jsem to rozmýšlel, vcelku to nevypadá na nic zásadního až na dvoučlennou posádku, ten úložný prostor na materiál se mi zdá docela stisněný a naprosto nepraktický, nedokážu si představit něco šokovat z poza sebe skrz pevně kotveni protiminovou sedačku, navíc jsou ty chlapi dost na sobě ve středu .... no jsem fakt zvědavý..... co je tedy pravda tak pro powerpack se zdá místa dost, jestli tam ovšem vedle nebude muset sedět řidič nakonec ;)

    Gibon
    Ano JN se mi zdá že na nové bvp perou až moc požadavků, které jdou proti sobě, no uvidime, na JLTV se jim to povedlo a evropská 4x4 jdou proti němu dost mizérie to je pravda

  • Gibon
    20:25 30.08.2018

    Jara: JLTV Oshkosh je vyrazne lahsi ako europske naprotivky. Zrejme rovnako tlacia aj na vahu novych BVP.

  • Rase
    19:00 30.08.2018

    Jara:
    ještě můžou rozhodit družstvo na 3 vozidla - tedy výsadek 4+4+4, pak by ale už bylo té palebné síly asi až moc, zvlášť když k tomu přidáme pár bezosádkových vozidel. Pokud jde o Pumu, tak si myslím, že i u ní by se daly některé věci posunout za dál. Přeci jen vývoj materiálů jde neskutečně dopředu. Pro představu, ono NGCV bude nejspíš vypadat takto (viz obrázky). Zdá se že zásoby a materiál, bude uložený za zády výsadku. věž očividně vůbec nezasahuje do prostoru výsadku. Přední část vypadá dost masivně, aby pojmula jak pancíř, tak i hodně prostoru pro pohon. Boky korby vypadají masivně osázené různými bloky modulárního pancíře a ty krabice budou nejspíš APS + další systém na věži. Spíš si říkám, kam chtějí dát všechnu munici a za vůbec řeší PTŘS (možná že to jsou ty bloky vzadu na věži). Předpokládám, že takto tedy bude vypadat onen technologický demonstrátor.

    http://www.palba.cz/album/albu...

    http://www.palba.cz/album/albu...

    http://www.palba.cz/album/albu...

  • Jara
    17:37 30.08.2018

    Rase
    No tak tu máme ještě omezení velikosti transportem, prostě to nevychází ani při menším počtu lidí o dva, buď mají amíci v rukávu nový pancíř, který je odolnější, lehčí a zabírající menší objem, nebo požadují nesplnitelné,což zapříčiní konec programu jako v předešlých případech. Je tady videt jiný přístup Němců kdy prostě použijí to nejlepší co je možné a nevymýšlí Sci-fi

  • Gibon
    16:11 30.08.2018

    Kolt: mas podozrenie?

    Rase: no bud ojazdene alebo nove. A BVP-M cast na utvaroch cast pre zalohy.

  • Rase
    15:54 30.08.2018

    Jara:
    tak pokud se jim podaří smrsknou počet osádky na 2+5, tak hned buide hodně slušná úspora místa a to i oproti Pumě (o dva lidi). Pokud nebude věž zasahovat do prostoru výsadku, ušetří to taky kupu místa. Spíš si říkám, kam se vleze místo pro všechnu tu elektroniku, baterie a jak zmiňuješ zásoby. Ono i pokud bude bezosádková věž osazená systémem Trophy, moc místa v ní nebude a to ani na munici. Navíc je potřeba ona rezerva pro budoucí úpravy (taková Puma je už docela těsná), navíc jsou zde vnější prostorová omezení vzhledem k požadavku na vzdušnou přepravu. Tedy z vnějšku nebude moct být větší než Ajax nebo Puma (oba odstrojení)

  • Jara
    14:49 30.08.2018

    Automatizace, přehled bojiště, uměla inteligence atd. .....to jsou trendy napříč vojenskými technologiemi od pěšáka přes tank, bvp až po stíhač, nic nového logický apel na tyto schopnosti.

    Podívají se nad požadavkem hmotnosti 41 tun, nevíme tedy jakou požadují ochranu????, ale de-facto se do té masiny má vejít 5 pěšáků a trojčlená osádka a mají být nezávislí na zásobách 96 hodin, i s naftou?
    Když se nad tím zamyslím a řeknu si že odolnost a pohyblivost by měla být na úrovni Pumy jen s větší vydrží o 7 tun lehčí ale mnohem větší, tak moc nevěřím, že se to povede

  • Jara
    14:37 30.08.2018

    Trochu nevěřím tomu roku 26, aby to neskončilo zase odpískaním a modernizací Bradley, což je podle článku asi slušná rakev

  • Rase
    14:29 30.08.2018

    Gibon:
    finským modelem myslíš, že přikoupíte stejné množství nějakých ojetých BVP a budete je provozovat souběžně s BVP-M? V blízké době se budou prodávat akorát tak Mardery, časy výprodeje pásových vozidel jsou už dávno pryč

  • KOLT
    14:01 30.08.2018

    Gibon, jen ta vozidla musejí splňovat nějaké parametry, aby brigáda mohla být označena jako těžká. A ty parametry BVP-M, mám takové podezření, nesplňují...

  • Gibon
    12:02 30.08.2018

    Jura99: videl by som to casom na finsky model, co sa tyka riesenia BVP-M. A tym padom podla mna riesenie financne aj schopnostami armady idealne.

    NATO kritizuje, ze sme tazku brigadu nevybudovali. To na akych vozidlach vsak bude postavena, do toho ich je .....

  • Pla-men
    11:25 30.08.2018

    Spíš něž na plně elektrický pohon , bych to viděl na hybridní, ten má podle mě obrovský potenciál. Kdy skloubí výhody obou. Nejsem úplně zastáncem velkých ráži, protože zase máte o dost míň munice. Možná to vhodně nakombinovat. Při 12ti členném družstvu se to nabízí...

  • Jura99
    08:05 30.08.2018

    gibon: jelikož NATO kritizuje stav těžké brigády, tak bych životnost BVP-M viděl jako pokud možno co nejkratší. 20let by byla katastrofa po stránce bojových schopností brigády, kratší než 20let by zase bylo přiznání vyhozených peněz za modernizaci.

  • Tecka
    07:43 30.08.2018

    Rase
    Pewnie już to widziales
    http://images.nexto.pl/upload/...

  • Tecka
    07:37 30.08.2018
  • Rase
    22:25 29.08.2018

    Argel:
    tak laser proti dronům, už byl testován na Strykeru (i Boxeru). Jednalo se o laser MEHEL 2.0 o výkonu 5 kW. Vzhledem k malým energetickým nárokům, nebylo potřeba vozidlo vybavovat přídavnou el. jednotkou. Během cvičení, které probíhalo od 27. února do 3. března 2017, měl Stryker za úkol laserem zlikvidovat jednotlivé drony i skupiny dronů. Nepřátelské drony představovaly stroje s pevným křídlem i kvadrokoptéry lehčí než 9 kg. Takto upravený Stryker byl prý velmi úspěšný a dokázal drony efektivně likvidovat.
    Laser o výkonu 10 kW, postačuje pro likvidaci menších dronů velikosti do 25 kg. Laser o výkonu 100 kW již bude moci úspěšně působit proti vrtulníkům nebo letadlům. Pro likvidaci střel s plochou dráhou letu (a podobně) musí výkon laseru minimálně 300 kW. Tedy rozhodně nejde o MW, čím větší výkon tím samozřejmě líp. Pro představu, tak v roce 2022 hodlá americká armáda testovat mobilní laser o výkonu 100 kW, plně integrovaný na vozidlo FMTV. V tomto případě už má být vozidlo připravené pro sériovou výrobu (tedy už nic fantaskního nebo zkušebního) - zkrátka další level. Za mě bude stačit, pokud laser na pozemním vozidle, dokáže eliminovat PTŘS, drony a podobně - tedy suplovat APS, jehož schopnosti jsou omezené počtem antiraket. Právě maximální využití elektřiny (pohon, sekundární zbraň, ochrana) je hlavní výhodou tohoto konceptu. jsem zvědavý, kdo opráší britský koncept "elektrického pancéřování".
    Railgun je na dlouhé povídání, tady jsem spíš skeptický, bude ještě dlouho trvat, než bude plně integrovatelný do sériově vyráběného tanku.

  • Gibon
    21:56 29.08.2018

    Rase: BVP-M ma planovanu zivotnost 20 rokov...

  • Argel
    21:38 29.08.2018

    Takže laicky řečeno. Má to být něco jako americká verze Armaty. Všechno na jeden podvozek. A ačkoli američané s tím mají skluz(jednotná platforma) oproti Rusům, kterým Armata už jezdí,(Počty neřeším, pouze vývoj, který se už bude pouze odlaďovat u platformy Armata) tak si myslím, že američané budou mít přezdbojeno o hodně rychleji.

    Každopádně jestli teda vážně bude jednotná platforma a na obranu proti dronům se počítá s laserem(zdroj na to energeticky nejspíše bude dostatečný), tak nesmíme zapomenout, že tak výkonný laser musí mít výkon v již v MW. Ano, kondenzátory nabiješ a využiješ na to, ale když budou mít i plně elektrický pohon, bude ten zdroj tak výkonný, aby utáhl laser při výstřelu, pohonnou jednotku a k tomu všechny systémy?
    K tomu můj druhý dotaz je takový, i když tanky budou až ve 30. letech, tak očekávám, že railguny(elmag. děla) budou již někde jinde a tak by se mohli na této platformě testovat.
    V tom všem vidím jeden hlavní problém: Jestliže nepřijde nějaký obrovský průlom v energetických zdrojích(bateriích), tak neuvidíme žádné super výkonné lasery jako ve sci-fi filmech.

  • Rase
    21:26 29.08.2018

    Gibon:
    tak to znamená minimálně dalších 8 let a další roky bude trvat, než byste získali první vozidla a vycvičili osádky. Ty BVP-M by vydržet asi mohly (alespoň papírově). Doufám, že u AČR v té době už budou všechna nová BVP a bude se maximálně tak řešit jejich upgrade.

    Pro vozidla NGCV se počítá s osazením vyvíjeným věžovým minometem FIFT (má zvládat i přímou střelbu). Vzhledem k tomu, že NGCV má částečně nahrazovat i tanky, jejichž počet bude snížen, tak je docela dost možné, že i plánovaný nástupce Abramsu, který se má začít řešit až kolem roku 2030, využije společnou podvozkovou platformu s NGCV. Zdá se, že se tedy všechny ty prachy nalité do projektu FCS a GCV, zužitkují v podobě celé nové pásové platformy (jednou).

  • Gibon
    21:01 29.08.2018

    Zaujimave. Uz len dufat, ze OSSR zacnu nove BVP riesit az potom, co bude vyvoj toho americkeho ukonceny a zavedeny.

  • Rase
    20:27 29.08.2018

    Vypíchnu jen pár zajímavých faktů:
    - Původně se mluvilo o mnohem větším počtu výsadku, logicky ale upřednostnili jeho rozdělení dvanáctičlenného družstva na dvě vozidla. Nejpravděpodobněji tedy bude požadavek na 2+6, zachovají se tak přijatelné rozměry a nízká hmotnost vozidla, bez snížení balistické odolnosti.
    - Je skvělé, že odpískali masivní modernizaci vozidel Bradley, zvedání korby a překopávání věže by byla fakt blbost a vyhazování peněz.
    - Důraz na možnost zvětšit ráži je hodně zajímavý a mají s ním zkušenost s tanky Abrams, věž tak určitě nebude zrovna malá. Navíc asi bude muset pojmout systém Throphy a PTŘS. Velice se mi líbí důraz na onu zbraňovou stanici na věži - asi zase oblíbený PROTECTOR MCT-30. Tyhle všechny plány by mělo zohlednit i AČR při vybírání nových BVP
    - hodně zajímavý bude pohon. velice pravděpodobné je, že to bude hybrid. Osobně si myslím, že brzy by mohli mít i použitelný plně elektrický pohon. Technika jde hodně rychle nahoru dost v tomhle americká armáda experimentuje (hodně se mi líbí elektromotory v pojezdových kolech, nebo baterie v pancíři). Pokud jej tedy nebudou mít vozidla první série, určitě jej bude mít druhá série. Už loni, Donald Sando, z MCoE (Maneuver Center of Excellence), zmínil, že Americká armáda by mohla zavést první plně elektrizovaná vozidla, mnohem dříve, než si myslíme. Dle jeho představ, má má mít Americká armáda, již za 10 let, celou jednu brigádu, která bude fungovat pouze na elektřinu. Tedy není to můj výmysl. když se koukneme kam všude chtějí cpát obranné lasery (myslím že by mohly suplovat APS hard-kill), tak je dost možné, že jednou budou osazené na věži místo onoho kulometu.
    podobně se dá pokračovat dál a dál