NGSW: Nové útočné pušky a kulomety pro americkou armádu

NGSW: Nové útočné pušky a kulomety pro americkou armádu
Rodina zbraní NGSW od společnosti Sig Sauer / Sig Sauer (Zvětšit)

Program NGSW (Next Generation Squad Weapons) v roce 2023 vojákům americké armády (US Army) poskytne nové útočné pušky a kulomety. Nové zbraně komorované na náboj ráže 6,8 mm (neplést si s 6,8 SPC) nahradí v armádě karabiny M4 střílející municí 5,56×45 mm NATO.

Zbraně

Program NGSW řeší dvě zbraně, a to útočnou pušku NGSW-Rifle a automatickou pušku NGSW-AR (NGSW-Automatic Rifle). Zatímco NGSW-Rifle nahradí karabiny M4, automatická puška NGSW-AR kulomety M249. Americká armáda chce po NGSW-AR palebnou sílu a dostřel kulometů, ale ergonomii a přesnost útočné pušky.

Celý program nových zbraní NGSW (a nedílné střelecké optiky) se točí kolem tří věcí:

  • Snížení hmotnosti zbraní a munice;
  • Zavedení nové výkonné munice ráže 6,8 mm;
  • Zkrácení řetězce ničení (kill chain). Tedy zkrácení doby nutné k objevení cíle, jeho identifikaci, zaměření (přenesení záměrného kříže na cíl) a zničení.

Armáda počítá s nákupem 85 986 zbraní NGSW, celkově však může jít až o 250 000 zbraní (další vlna nákupů se může týkat provozem vylepšených zbraní a optiky) a 150 milionů nábojů. Armáda první rok na nákup zbraní a munice vydá 10 milionů dolarů, a až 150 milionů dolarů ročně v letech s největší produkcí zbraní a munice.

V prvé řadě nové zbraně dostanou prvosledové jednotky. Podpůrné jednotky nebo posádky obrněných vozidel v dohledné době zůstanou u svých karabin M4.


NGSW-Rifle nahradí karabiny M4, které vychází z konstrukce AR-15 z 50. let minulého století.

Na konci srpna americká armáda vybrala tři nejlepší týmy programu NGSW:

  • General Dynamics;
  • Textron Systems;
  • Sig Sauer.

Pro pořádek uveďme, že šiřeji pojatý NGSW navazuje na demonstrační program NGSAR (Next Generation Squad Automatic Rifle), který v minulém roce řešil náhradu pouze kulometů M240. Programu NGSAR se účastní firmy Textron, General Dynamics, PCP Tactical, FN America a Sig Sauer.

Pro program NGSAR Textron (resp. dceřiná firma AAI Corporation) nabídla lehký kulomet, který dříve vyvinula v rámci armádního programu LSAT (Lightweight Small Arms Technologies; běžícího od roku 2004). Zda Textron využije konstrukci LSAT / NGSAR i pro program NGSW-AR není jisté. 


Kulomet LSAT od Textron Systems

V každém případě každá ze tří výše uvedených společností musí dodat do 27 měsíců prototypy útočných a automatických pušek, plus vlastní munici. Konkrétně jde o dodávků 43 NGSW-AR, 53 NGSW-Rifle a 845 000 kusů munice ráže 6,8 mm.

Cílem armády je vybrat finální konstrukce v prvním čtvrtletí roku 2022. První jednotky nové zbraně obdrží v prvním čtvrtletí roku 2023. 

O zbraních uchazečů je minimum informací, resp. jsou pouze obecné. Textron Systems (resp. AAI Corporation) jde do boje společně s německou společností Heckler & Koch a výrobcem munice Olin Winchester. Prototypy zbraní NGSW představil Textron na konferenci Maneuver Warfighter Conference 2019.


NGSW-Rifle a NGSW-AR od Textron Systems; větší foto / US Army

Textron s Olin Winchester nabízí zcela novou teleskopickou munici, kde je střela zcela zapuštěná v polymerové nábojnici. Například teleskopická munice 5,56 mm je o 40 % lehčí a zabírá o 12 % méně místa než běžný náboj 5,56×45 mm NATO. 

Nejdetailnější obrázky svých zbraní zveřejnila německo-švýcarská firma Sig Sauer, avšak opět bez podrobnějšího info. Německa firma označuje svou munici 6,8×51 mm jako „hybridní“. Na první pohled se jedná o klasickou munici s mosaznou nábojnici, ale s kovovou základnou. Munice má o 20 % nižší hmotnost, větší úsťovou rychlost, lze ji použít i v současných zbraních a je možné ji vyrábět bez masivních výrobních investic.

Třetí firma General Dynamics (resp. divize General Dynamics Ordnance and Tactical Systems) se spojila se společností Beretta Defense Technologies a výrobcem munice True Velocity. O zbraních této firmy se neví vůbec nic (nejsou ani fotky), ale budou využívat novou lehkou munici True Velocity 6,8 mm s kompozitní nábojnicí a kovovou základnou. Výhodou kompozitní munice není jen menší hmotnost, ale také větší odolnost proti vysokým teplotám a korozi. 


True Velocity 6,8 mm; větší foto / US Army

Optika

Samotné zbraně budou jen jednou částí střeleckého systému vojáka. Nedílnou součástí bude i příslušenství, jako je moderní digitální optika, laserové značkovače, zřejmě balistické počítače, či dokonce prvky umělé inteligence (viz dále).

Zbraně NGSW nepochybně budou muset umět pracovat s termovizními puškovými zaměřovačí FWS-I (Family of Weapon Sight-Individual). Cílem programu je zavést do výzbroje puškové / kulometné termovizní zaměřovače schopné rozpoznat cíl velikosti člověka na 1200 m (v 70 % případech), resp. na 480 m, pokud je ukryt v mlze nebo kouři (v 90 % případech).

FWS-I mohou navíc přenášet termovizní obraz a záměrný kříž do nejnovějších brýlí pro noční vidění ENVG-B (Enhanced Night Vision Goggle-Binocular). Digitální brýle ENVG-B poskytují bezkonkurenčně nejdetailnější a nejvěrnější obraz noční scény, ale lze je přímo napojit i na optiku zbraně. Brýle navíc již neposkytují klasický zelený, ale věrněji vnímáný černobílý obraz.

Cílem postupného vývoje ENVG-B je v blízké budoucnosti dosáhnout rozpoznatelnosti cíle velikosti člověka (v 80 % případech) na vzdálenost 300 metrů, resp. 550 metrů (v 50 % případech). Výhledově chce armáda snížit hmotnost ENVG-B na 0,8 kg a prodloužit provoz baterií až na 15 hodin.


ENVG-B; větší foto / US Army

Za zmínku stojí i snaha Pentagonu poskytnout americkým vojákům přilbové průhledové displeje, resp. brýle schopné promítat taktické informace nebo nejrůznější počítačem generované značky / obrazy zasazené přímo do reálného světa (tzv. rozšířená realita).

Tuto oblast řeší program IVAS (Integrated Visual Augmentation System). Nejdříve chce armáda technologii IVAS využít pro pokročilý výcvik (brýle mohou do realného světa promítat virtuální protivníky) a později je nasadit u bojových jednotek. Uvažuje se dokonce o použití prvků umělé inteligence, která umožní (díky automatickému rozpoznávání obrazu) rychle najít a označit protivníka (tedy výrazně zkrátit „kill chain“).

Detailně jsem rozebírali vývoj nových útočných pušek v seriálu „Nové trendy v ručních palných zbraní“
SPIW: Nové trendy v ručních palných zbraní, část 1
ACR: Nové trendy v ručních palných zbraní, část 2
LSAT: Nové trendy v ručních palných zbraní, část 3

Americká armáda dlouhá desetiletí hledá náhradu za karabiny M4 a pušky M16. V minulosti mnoho programů zkrachovalo a ani nynější program NGSW nemusí dojít do zdárného konce ‒ ostatně armáda neslíbila výherci programu NGSW přidělení kontraktu. Může se totiž jako v minulosti mnohokrát ukázat, že investované peníze neobhájí možné přínosy nových zbraní.

V každém případě ničivost vojáka (Soldier Lethality) je jednou z klíčových modernizačních priorit americké armády.

Zdroj: TFM, Task and Puropuse, Breaking Defense

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • drohh
    17:20 14.10.2019

    Ahoj,
    vím, že je to trochu hloupý dotaz, ale co je vlastně pointa teleskopické munice?
    Četl jsem už pár definic, ale nějak jsem to pořád nepochopil.
    V podstatě mi to přijde jako naboj s plastovou/kompozitní nábojnicí místo kovové, často uložený v nábojnici celý(nevidím důvod).
    K tomu to má být výrazně lehčí(možná trochu tím plastem) a menší, ale nevidím v tom nic zásadního co by mělo tyto vlastnosti přinášet.
    Děkuji za vysvětlení

    • Riiiederner
      10:20 23.10.2019

      Podstata je právě to sbížení hmotnosti i délky než by mněl normální náboj...větší kapacita zásobníku,menší zátěž pro vojáka o vlastnostech jak rychlosti náboje nebo průraznosti atd. asi 6vláště u této nové munice si budeme muset počkat.

  • Jura99
    09:18 09.10.2019

    U nové munice bych se trochu bál ekologické stránky věci, když EU plánuje zákaz olověných střel, nedivil bych se v blízké budoucnosti zákazu polymerových hilzen. Vojáci sice mají výjimku, ovšem dělat munici jen pro vojáky, bez civilního použití (v EU), no nevím.

    • Sunet
      10:43 09.10.2019

      EU neplánuje zákaz olověných střel, bohužel to je další z hoax, které se šíří a to i za přispění našich politiků. EU již zakázala používání olověných broků při lovu v mokřadech (definice podle Ramsarské dohody z roku 1971) a měla pro to pádný důvod. Přes 99 % vystřelených broků mine cíl a dopadne do mokřadů či blízkého okolí.

      Tyto broky jsou pak spolykány vodním ptactvem (záměrně, malé kamínky v žaludku slouží k lepšímu trávení potravy) a způsobí jeho úhyn. Ročně tak zahyne stovky tisíc vodních ptáků a dalších živočichů na akutní otravu olovem. Ale tím to ještě nekončí, tito ptáci slouží jako zdroj sekundární otravy pro predátory, aˇť už dravé ptáky či šelmy a dochází k dalšímu sekundárnímu úhynu. Ale i postřelení ptáci, kteří přežijí jsou již dalším zdrojem olova, které má akumulační vlastnost (hromadí se v organismu). Samozřejmě výjimkou nejsou ani lidé, kteří konzumují maso kontaminované olovem.

      Olovo jakožto těžký kov má řadu nepříznivých účinků na organismus, kromě akutní otravy jde i o chronický účinek, který způsobuje poruchy nervového systému, a to hlavně u dětí a dospívající mládeže. To vede ke snížení úroveň koncentrace pozornosti, paměti, myšlení, pravděpodobnosti školního selhání, poruchám čtení, delším reakčním časům atd. Bohužel, tyto změny jsou nevratné a ani po odstranění olova z organismu nedochází ke zlepšení.

      Jen pro zajímavost, v US padl zákaz požívání olověných broků pro lov vodního ptactva již v roce 1991. A přes 80 % lovců hodnotí bezolovnaté alternativy jako lepší ve srovnání s olověnými broky.

      • Maximus
        13:22 09.10.2019

        To Sunet: Váš demagogický příspěvek je plný lží a nesmyslů. Ten váš "hoax" prokoukl i europoslanec Zdechovský, který také před půl rokem vykřikoval, že je to hoax.

        Jeho aktuální info z Bruselu:
        https://www.parlamentnilisty.c...

        Popsáno je to i zde:
        https://gunlex.cz/clanky/hlavn...

        Ty statisíce a miliony uhynulých ptáků na otravu olovem jsou "kvalifikované" odhady ornitologů, kteří by lov ptáků pokud možno zakázali úplně. Podle starší finské studie více ptáků uhyne na postřelení než na otravu olovem. Tady je právě kámen úrazu - náhražky olověných broků mají horší vlastnosti jak z hlediska balistiky, ranivosti a samozřejmě u ocelových broků hrozí mnohem větší riziko odrazu a poranění okolních osob. Proto uhynulých ptáků zákazem olova jedině přibude !!!

        Ještě markantnější toto riziko bude u jednotných střel z krátkých a dlouhých střelných zbraní.

        Olovo je v půdě velice špatně mobilní - studie provedená v České republice zjistila, že i přímo před dopadovým valem střelnice neproniklo olovo do půdy hlouběji než 30 cm.

        Stejně tak doporučuji si najít studie, jak moc, resp. ve skutečnosti jak málo olovo z mnoho desetiletí používaného olovnatého benzínu zamořilo okolí silnic. Jeho organická náhražka je mnohem toxičtější.

        Významná část zprávy ECHA je založena na domněnkách nepodložených relevantními a hlavně reprezentativními odbornými studiemi a jako taková je založena především na tzv. “greténismu” .

  • Sunet
    00:29 08.10.2019

    Něco málo k uvažované ráži 6,8 mm. Odráží se zde zkušenosti z podrobných studií v minulosti. V případě universální střely se minimální hmotnost stanovila na 120 grains (asi 7,8 gramů). Vše těžší než 130 grains (8,4 g) již nepřináším žádnou podstatnou výhodu. Optimální úsťová rychlost by měla být 2800-2900 fps (853-884 m/s). Výše uvedené parametry tak nejlépe splňují ráže 6,5-6,8 mm.

    Co se týče kompozitové nábojnice, bude odolnější vůči korozi, vyšší teplota ji však určitě nebude svědčit, kovová vydrží více.

    A pro fanoušky ráže 7,62 mm ;).

    https://www.czub.cz/cz/produkt...

    • Kusa
      07:47 08.10.2019

      Jo ta se povedla jenže zatím není pro civilní trh :-(

  • s_jirka
    19:53 07.10.2019

    Abych řekl, jsem lehce zklamaný, že nezvolili větší ráži, třeba 7,62mm.
    ¨
    Nějak nerozumím téhle větě v článku:
    "Na první pohled se jedná o klasickou munici s mosaznou nábojnici, ale s kovovou základnou." - ona mosaz není kov?

    Jinak doufám, že Textron dopracoval CT munici a nasadí ji do soutěže.
    https://www.armadninoviny.cz/k...

    Jsem zvědavý na tu kompozitní munici, ale zatím se mi jeví CT munice jako nejlepší v poměru přínosů (menší hmotnost, rozměry, výkony) proti požadavkům na odolnost (mechanická, klimatická/voda/koroze, tepelná/samozápaly, skladovatelnost).

    Po zkušenostech z Afganistánu, by snad generálové mohli slyšet na možnost zavést univerzální náboj pro karabinu/AR/DMR/kulomet.
    Náboj s výkonem kolem 3000J, s možností vést mířenou střelbu nad 800m, dostatečný balistický výkon i z 8" hlavně v CQB a současně lehčí a menší než 5,56x45mm.

    Před měsícem psali o přistoupení Sig Saeura k programu:
    https://defence-blog.com/army/...

    • PavolR
      20:56 07.10.2019

      No tak buď univerzálny, alebo 7,62mm - oboje tak nejako nejde ...

      Malo byť oceľovou: https://www.armadninoviny.cz/d...

      Na CT u ručných zbraní nateraz zabudnime - pochováva ho plastová nábojnica.

      • KOLT
        14:00 08.10.2019

        Proč pochovává? Krom toho, že momentálně je proti plastům velká ideologická válka (do jisté míry oprávněná). CT má IMHO spíš tu mouchu, že je tlustá – sice má celkově menší objem, ale v zásobníku pušky budou těžko náboje ve dvou řadách za sebou.

        Co do munice souhlasím – 7.62 mm a 3000 J jsou naprosto zbytečné hodnoty. To bychom se vrátili ke klasickému puškovému náboji, který byl slepou uličkou již za 1. sv. války ;-)

        • s_jirka
          19:31 08.10.2019

          Přesně tak, vrátili bychom se náboji, který má dostatek výkonu i pokud se vystřelí z karabiny a je dost přesný a výkonný i pro střelbu nad 800m.
          V A-stánu to poznali nejdříve Rusové a po nich Američané, že náboj středního balistického výkonu je nedostatečný, proto tam Rusové ve velkém pěšákům dodávali SVD.

          Hlavní důvody proč se zavedl náboj středního balistického výkonu byly:
          1) konstrukce automatických zbraní v puškové ráži vycházela složitá, velká, těžká a tím drahá a nespolehlivá
          2) ovladatelnost zbraní při střelbě dávkou byla hrozná
          3) s otevřenými mířidly (Iron sight) průměrný bigoš netrefí na víc než 400m, v bojovém stresu ještě na kratší vzdálenost
          4) náboj je velký, těžký, drahý

          Jenže za 70 let od 7,92x33mm a Stg44 urazila technologie výroby, materálů i konstrukce zbraní velký kus cesty takže body 1) a 2) jsou vyřešné.

          To samé lze říct o zaměřovačích, ne nadarmo stojí soubor zaměřovačů na zbraň víc než zbraň samotná. Kombinace kolimátor/dalekohled s Infra nebo noktovizorem řeší bod 3). A to nezmiňuji probíhající vývoj systémů s přenosem obrazu ze zaměřovače do hledí vojáka a k jeho velitelům a jiné.

          Nové konstrukce nábojů - CT, kompozitní, beznábojnicové atd. řeší bod 4).

          Mimochodem - náboj je to nejdůležitější - konstruktéři zbraní jsou šikovní a dříve či později sestrojí k danému náboji vynikající spolehlivou a přesnou zbraň, ale pokud má náboj špatné/nedostatečné vlastnosti, pak nepomůže ani svěcená voda :-)

          • s_jirka
            19:57 08.10.2019

            Ještě k té větší ráži, ta dává konstruktérům větší volnost v kontrukci střely a také ve volbě hmotnosti střely.
            Omezení hmotnosti byl a je největší problém 5,56x45mm, neříkám, že je to problém i 6,8mm.

            Nicméně narozdíl od našich vojáků má dnes běžně ručníkář v A-stánu nebo Sýrii k dispozici neprůstřelnou vestu nebo nosič plátů. Na překonání ochrany a dostatečný účinek v cíly musí mít střela nejen velkou energii ale i hybnost - a to znamená že střela musí mít vyšší hmotnost.
            Proto si myslím, že energie kolem 3000J je nezbytná a ráže 7,62mm by byla vhodnější než 6,8mm.

  • niko
    13:03 07.10.2019

    No staci sa pozriet na novu pusku NSGW a je jasne, ze konstrukcne taktiez vychadza s povodnej pusky AR. To len potvrdzuje to, co sa medzi strelcami nahlas hovori uz dlho, system AR je vynikajuca a nadcasova konstrukcia. Inak Sig robi v poslednom case velmi pekne pusky.

    • fotr
      19:56 07.10.2019

      Souhlasím a je docela možné že nakonec dostanou přednost nové doplňky zbraní než samotné zbraně. Pokud nové typy zaměřovačů přinesou očekávanou přesnost a nové možnosti, zmenší se spotřeba munice a už nebude tak aktuální řešit její váhu a to ani při zvětšení ráže když chtějí větší výkon. Downsizing evidentně nefunguje i u munice, nejen u motorů ale to už ti moudří vědí dávno, DD

      • Migi
        09:52 08.10.2019

        Jak přesně se downsizing munice nepovedl?

        • fotr
          16:06 08.10.2019

          No tak že od jeho zavedení se neustále hovoří o potřebě výkonnější munice. Vzpomeńte na stížnosti vojáků už ve Vietnamu kde zejména při boji v džungli měl náboj 7,62 velikou převahu. Jsem tu už hezkých pár desitek let a ty stížnosti na slabý výkon ,,malorážek,, se řeší co se pamatuji. Proč se tedy dnes laboruje nad novou, větší ráží když je ta stará tak dobrá?

          • Migi
            18:55 08.10.2019

            A přitom je to právě naopak. Už víc jak 50 let tu stále je, převzalo ji spousty států (i ty, co "nemuseli). Což je větší úspěch než zaznamenala třeba právě 7.62x39, která byla ve Vietnamu údajně "o tolik lepší"....
            Nad novou už se laboruje dlouho a jak jsem psal níže - zatím se zjistilo že žádná nová není o tolik lepší aby to obhájilo přezbrojení.

      • PavolR
        12:41 08.10.2019

        Ten "nefungujúci" downsizing munície už funguje zhruba 50 rokov. :-)

        • KOLT
          14:04 08.10.2019

          No, problém 5.56x45 je v tom, že se downsizing drobet přehnal ;-) Přechod k 6.5 či 6.8 mm a k nějakým 2000 J je poměrně logický. U aut je to ostatně obdobné. Pro výkon 85 kW dnes není potřeba mít 2l motor, ale zase dostávat ho z litrového tříhrnku není z některých ohledů úplně dobrý nápad :-)

          • Migi
            15:25 08.10.2019

            Znovu se ptám jak přehnal? Někdy od 60 let. to postupně přebírá většina vyspělých států, včetně SF, který si skutečně mohou vybírat. Ano vývoj jde dál, ale jak už několik nedokončených pokusů tuhle ráži nahradit ukázalo - rozdíl mezi ní a "ideálním" nábojem je tak malý, že se zatím náhrada nikdy nevyplatila. Prostě 5.56 je zatím stále to nejlepší (minimálně na západě), co je...

          • KOLT
            17:12 08.10.2019

            Právě, že se ukázalo, že podrážovaná je. Jinak by nebyly ze zásob vytahované M14 ap. Není to tak strašné, jak spousta internetových chytráků tvrdí, nicméně právě i tahle iniciativa ukazuje, že se hledá výkonnější náboj. Ne o mnoho (7.62x51 je jasně moc), ale tak o 1/4 ano. Výhod takovéhoto náboje je víc:
            i) nebude potřeba mít tak dlouhou hlaveň (resp. i z 14" či dokonce 11" hlavně bude zachován dostatečný výkon, což u 5.56 je už drobet problém (potřebuje rychlost a tu nezíská);
            ii) nebude taková potřeba kupovat poměrně drahé speciální náboje jako Mk.262 (výhoda ceny při přechodu na telesk. munici ovšem nemusí platit :-) );
            iii) umožní to sjednotit munici pro AR, ASW, DMR i MG;
            iv) s rostoucím rozšířením balistické ochrany poskytne dostatečný výkon k jejímu překonání.

          • Migi
            19:01 08.10.2019

            Kolt: mít stejná náboj u DMR (kvůli tomu se ostatně vytahovali M14tky) a obyčejných pušek není úplně žádoucí. Buď ten náboj bude s malým dostřelem u DMR, nebo zbytečně velkým pro normální pušky (případně něco mezi). Na ty zbraně jsou prostě kladeny jiné nároky. To samé např. u univerzálních a lehkých kulometů. Samozřejmě jde to z důvodů třeba zjednodušení logistiky, ale člověk přichází právě o ty specifické vlastnosti....
            A co se balistická ochrany týče - dneska balistika v pohodě udrží 7.62x51 (případně x54R), takže pochybuji že by se našla nějaká lehčí a ne tak zbytečně výkonná munice, která by tou balistikou prošla...

          • BobbyRay
            23:31 10.10.2019

            1) "mala" raze byla zvolena prave kvuli lepsi schopnosti prekonani balisticke ochrany
            2) s pouzitim kratkych hlavni doslo ke snizeni ucinnosti naboje v cili - chybi rychlost, na ktere jsou tyto lehke a rychle naboje zalozene: E = (1/2)* mv^2
            3) sjednocenim munice pro AR, ASW, DMR, MG se presune problem jinam - Nicmene souhlasim, ze 5.56x45 ma i sve nevyhody - viz zejmena stiznosti na nedostatecny dostrel (napr v Astanu) ci nedostatecny zastavujici ucinek (protoze maly prurez, a "mala" rychlost na vytvoreni kavitacniho efektu). Ale pokud se dnes vetsina konfliktu odehrava ve mestech --> potrebuji kompaktni zbran, tak prave tady mi prijde 5.56 dostatecna, jen bych ji naladoval do bullpubu, aby mohla byt hlaven delsi...