-Banner_980x100.jpg)
Nizozemí: Přetavme hospodářskou sílu EU do geopolitického vlivu
-
27. 2. 2023
-
13 komentářů
-
Jan Buchar
Evropská unie den po prvním výročí invaze na Ukrajinu slíbila zvýšit tlak na Moskvu a přijala desátý balíček sankcí vůči Rusku. Jeho dopad na příjmy Kremlu lze očekávat spíše v dlouhodobém než v krátkodobém časovém výhledu. Nizozemská iniciativa, kterou podpořila desítka členských států, navíc usiluje o zřízení unijního úřadu pro vyšetřování obcházení sankcí.
„Uvalili jsme nejrozsáhlejší sankce v historii - vyčerpávají ruskou válečnou mašinerii a těžce postihují jeho hospodářství,“ uvedla na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová . Podle ní blok zvyšuje tlak všechny, kteří se snaží unijní sankce obejít.
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell předpovídá uvalování dalších obchodních omezení. „Budeme pokračovat ve zvyšování tlaku na Rusko,“ prohlásil Borrell. „A budeme to dělat tak dlouho, jak jen bude třeba k osvobození Ukrajiny od brutální ruské agrese.“ Nejnovější sankce se týkají bankovního sektoru a přístupu Moskvy k technologiím dvojího užití pro civilní i vojenské účely.
Philipp Lausberg z unijního think tanku European Policy Centre pokládá účinek unijních sankcí na schopnost Ruska financovat válku za omezenou. Řada z nich je podle něj navržena tak, aby fungovala v dlouhodobém, nikoli krátkodobém horizontu. Moskva si navíc vytvořila poměrně velký fond národního majetku. I když se nyní potýká s velkým rozpočtovým deficitem a ruské hospodářství se zmenšuje, stále má naspořeno 155 miliard amerických dolarů a může jejich prostřednictvím své vojenské aktivity financovat.
Těchto peněz však pomalu ubývá. V prvním kole sankcí se Brusel zaměřil na politické a vojenské představitele, ruským letadlům byly zakázány lety do Evropy a došlo k zavedení zákazu na vývoz citlivých technologií do Ruska. EU se rovněž spojila se svými západními spojenci v úsilí o zmrazení ruských aktiv v zahraničí a vyloučila významné ruské banky ze systému finančních transakcí SWIFT.
S pokračováním války EU prosazovala nová opatření, mimo jiné proti ruskému energetickému sektoru. Sankce zasáhly vývoz energetických surovin a zavedly cenový strop na ropu, později se cílem staly i rafinované ropné produkty. Unie se také snažila snížit svou závislost na plynu z Moskvy, což se jí z větší části podařilo. Ruský plyn nyní pokrývá podle zpravodajské společnosti Euronews jen něco málo přes 12 % spotřeby členských států.
„Stále k nám dováží LNG a nějaký plyn stále ještě proudí přes plynovody, ale 90 % obchodu s plynem mezi EU a Ruskem bylo během jednoho roku zrušeno,“ řekl v rozhovoru pro Euronews Lauri Myllyvirt, odborník na evropskou energetiku. „To je velký úspěch. Určitě víc, než asi kdokoli očekával, že EU za rok zvládne.“
Přestože Rusko restriktivními opatřeními EU velmi trpí, zároveň dochází podle nizozemského ministra zahraničí Wopkeho Hoekstra k jejich masivnímu a úspěšnému obcházení. Podle Hoekstra v současné době unijním úřadům chybí kapacity na analýzu, koordinaci a prosazování nových sankcí. Proto navrhuje zřízení nového týmu v Bruselu pro potírání obcházení sankcí.
Jak navrhuje nizozemský ministr, takový úřad se stane místem, kde členské státy budou shromažďovat informace o efektivitě a obcházení obchodních omezení. Nová sankční centrála bude k tomu vytvářet seznam sledovaných odvětví a obchodních toků s vysokým rizikem obcházení.
„Společnosti budou povinny zahrnout do svých smluv doložky o konečném použití, aby jejich výrobky neskončily u ruských ozbrojených sil,“ uvedl Hoekstra. „EU musí využít veškerou sílu své společné hospodářské síly a právních norem. Zejména proti těm, kdo napomáhají obcházení sankcí. Budou pojmenováni, zostuzeni, sankcionováni a stíháni.“
Haag začal svůj návrh šířit v posledních týdnech a podporu mu vyjádřila desítka členských států EU, včetně klíčového Německa, Francie, Španělska a Itálie. Poslední verzi nizozemského návrhu, který se dostal k novinářům z EURACTIVu, údajně podepsala Belgie, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Německo, Rumunsko a Španělsko.
Návrh obsahuje opatření k posílení zpětné vazby mezi národními a unijními úřady, rozšíření kontaktního místa EU pro obcházení sankcí, definici konkrétních kroků pro diplomatickou komunikaci se třetími zeměmi a rozšíření kapacit pro sestavování sankčních seznamů.
„Podpora existuje, ale bude třeba upřesnit, jaké konkrétní výsledky změny mohou přinést,“ uvedl Hoekstra. V současné době rozhodnutí o zavedení sankcí náleží členským státům, které o zavedení omezujících opatření rozhodují jednomyslně. Za jejich provádění a kontrolu z velké části odpovídají národní úřady.
V květnu loňského roku představila Evropská komise plány, podle nichž by se porušování sankcí EU stalo trestným činem v celé unii. Návrh ještě musí podpořit členské státy, které jsou tradičně opatrné vůči reformám, jež vyžadují změny národního trestního práva. Po zavedení tohoto právního opatření by nový orgán mohl posílat nalezené prohřešky přímo generálnímu prokurátorovi EU. Nizozemský návrh chce také silněji cílit na třetí země, které se nepřipojily k západním sankcím vůči Rusku nebo pomáhají při jejich obcházení.
„Měli bychom dát osobám a subjektům ve třetích státech silný signál. Poskytování materiální podpory ruské vojenské a obranné průmyslové základně bude mít závažné důsledky, pokud jde o jejich přístup na trh EU,“ požaduje nizozemský návrh.
V prosinci EU jmenovala zvláštního zmocněnce pro sankce, který má prosazovat jejich přísnější prosazování a sladění s omezujícími opatřeními třetích zemí. Na dotaz EURACTIVu, zda se nové ústředí bude zabývat také zabavováním a zmrazováním ruských aktiv, Hoekstra uvedl, že podrobnosti bude třeba ještě doladit.
„Za mě je naprosto jasné, že to bude základní součástí našich budoucích geopolitických nástrojů. Pro tento konkrétní účel a pro probíhající válku jich jasně potřebujeme více,“ řekl nizozemský ministr. „Jsme hospodářská velmoc. Nyní musíme převést naši ekonomickou sílu do geopolitického vlivu… Je třeba přejít na hlasování kvalifikovanou většinou v oblastech sankcí, lidských práv a civilních misí EU. To výrazně zvýší naši všestrannost. Proto musíme dále rozvíjet mnohem účinnější, silnější a snadno použitelný nástroj proti nátlaku na nadnárodní úrovni.“
Ukrajinsko-ruská válka působí jako katalyzátor na další integrační procesy uvnitř Evropské unie. Velmi dobrým příkladem je sankční politika, která se v podobě sankčních balíků zaměřuje na omezování ruských schopností pokračovat ve válečném úsilí. Nejnovější nizozemský návrh usiluje o posílení unijních úřadů pro kontrolu a vyšetřování obcházení sankcí a také pro zjednodušené přijímání hospodářských omezení. Hlavní cíl návrhu představuje vytvoření nového geopolitického nástroje, jehož prostřednictvím chce EU rozšiřovat svůj globální vliv.
Zdroje: EURACTIV, Nizozemská vláda, Euronews, CNBC
Související články
PREMIUM Ruské peníze v západních bankách mohou pomoci obnovit Ukrajinu
Estonská vláda se chystá předložit plán, jak legálně zabavit obstavená ruská aktiva, a podobné ...
-
20.01.2023
-
9 komentářů
-
Jan Buchar
Mafie jako nástroj ruské zahraniční politiky
Státy po celém světě využívají kriminální živly k dosahování svých cílů. Rusko má však k této ...
-
27.01.2023
-
26 komentářů
-
Jan Buchar
PREMIUM Rusko válkou na Ukrajině ničí investiční atraktivitu střední a východní Evropy
Země střední Evropy se v posledních letech staly významnými příjemci zahraničních investic. Navzdory ...
-
06.02.2023
-
2 komentářů
-
Jan Buchar
PREMIUM Rusko loni prodalo ropu a plyn za 356 miliard amerických dolarů
Rusko přesměrovalo tok své ropy do Asie poté, co v prosinci vstoupil v platnost unijní zákaz na její ...
-
23.02.2023
-
0 komentářů
-
Jan Buchar
Komentáře
Instituce EU jsou, i přes zavrženíhodnou agresi Ruska, pro Evropu stále mnohem větším ohrožením demokracie a svobody. Každý nový úřad znamená posílení EU a přiblížení se k ...Zobrazit celý příspěvek
Instituce EU jsou, i přes zavrženíhodnou agresi Ruska, pro Evropu stále mnohem větším ohrožením demokracie a svobody. Každý nový úřad znamená posílení EU a přiblížení se k diktatuře.Skrýt celý příspěvek
Selský rozum.
Zkorumpovaní politici vedou Evropu k tomu,že bude neschopná konkurence.Selský rozum.
Zkorumpovaní politici vedou Evropu k tomu,že bude neschopná konkurence.
Souhlas, vnitřní nepřítel evropské svobody, demokracie a prosperity je mnohem horší, než jakýkoliv nepřítel vnější. Zrovna takový nizozemský premiér je fašoun k ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlas, vnitřní nepřítel evropské svobody, demokracie a prosperity je mnohem horší, než jakýkoliv nepřítel vnější. Zrovna takový nizozemský premiér je fašoun k pohledání.
https://www.echo24.cz/a/SBrhP/... Skrýt celý příspěvek
Som tu nový, ale vyjadriť názor môžem. Som za, EU musí začať byť relevantná sila, nemôžme sa stále spoliehať na USA.
Som tu nový, ale vyjadriť názor môžem. Som za, EU musí začať byť relevantná sila, nemôžme sa stále spoliehať na USA.
Souhlas, také bych raději viděl silnou Evropu která se bude podílet na formování světa, než jen bandu rozhádaných osamocených států hrajících si na vlastním písečku. Euro pesimisté ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlas, také bych raději viděl silnou Evropu která se bude podílet na formování světa, než jen bandu rozhádaných osamocených států hrajících si na vlastním písečku.
Euro pesimisté si neuvědomují, že jedině silná a jednotná Evropa pomůže prosadit hlas i malým státům jako je Česko. Samotné Česko nebude mít nikdy takovou sílu jako když by bylo součástí silné Evropy.Skrýt celý příspěvekNe, EU musí být do základu zničena. Je to idiotský pokus sjednotit do federace něco, co nikdy federací být nemůže. Navíc to řídí banda zelených blbů.
Ne, EU musí být do základu zničena. Je to idiotský pokus sjednotit do federace něco, co nikdy federací být nemůže. Navíc to řídí banda zelených blbů.
Načítám diskuzi...