Nová děla pro Armádu České republiky: Zuzana 2 vs. CAESAR
- 28. 5. 2020
- 470 komentářů
- Milan Vašíček
Ministerstvo obrany ČR (MO ČR), slovy ministra Lubomíra Metnara, i přes následky pandemie koronaviru Covid-19, pokračuje v projektu nákupu 52 samohybných houfnic (ShH) ráže 155 mm pro Armádu České republiky.
Nejčastěji se mluví o akviziční částce šest až deset miliard Kč. Za nákup a 20 roků dlouhý provoz 52 houfnic pak zaplatíme dvojnásobek, tedy 12 až 20 miliard Kč. Další neopominutelnou finanční položkou je nákup munice, včetně munice s koncovým navedením.
Z takticko-technického hlediska nosným požadavkem na nová děla ráže 155 mm podle dokumentu Modernizační projekty AČR (červen 2018) je dostřel minimálně 40 km s lafetací na kolový podvozek 8×8. Tyto základní takticko-technické požadavky na ShH jsou v souladu s požadavky NATO.
Způsoby prodloužení dostřelu děl
Modernizace pozemního dělostřelectva evropských armád NATO spočívá na dvou základních principech: maximální dostřel 40 km za použití hlavně o délce 52 ráží.
Není předepsán způsob dosažení dostřelu 40 km. Střele se potřebná rychlost udělí buď jen vystřelením z hlavně, nebo kombinovaným způsobem využitím raketového principu. Jsou dva způsoby využití raketového principu, s dnovým výtokem (DV či BB - Base Bleeding) a s raketovou podporou (RAP – Rocket Assisted Projectile).
Střela využívající princip dnového výtoku (BB) má na dně těla vyvíječ prachových plynů, jejichž výtokem se vyvozuje reaktivní síla a snížení dnového odporu střely, což vede po vystřelení z hlavně k pomalejšímu klesání rychlosti střely snížením odporu vzduchu a tím k prodloužení konvenčního dostřelu standardní HE (OF) střely o 5 až 8 km. Střela s dnovým výtokem má prakticky stejnou hmotnost jako standardní HE střela, rovněž tak trhavá nálož. Při prodlouženém dostřelu má stejný účinek v cíli jako standardní HE střela.
Střela s raketovou podporou (RAP) obsahuje v zadní části raketový motor k dalšímu zvýšení rychlosti. Tím se se dosahuje výrazně většího prodloužení dostřelu, o více než 10 km, ale na úkor nižšího účinku v cíli pro sníženou hmotnost trhavé nálože, která jde na úkor zabudování raketového pohonu.
Princip dnového výtoku BB je pasivní, u RAK aktivní využití raketového pohonu k prodloužení dostřelu. Raketový vyvíječ či motor se zažehují až po opuštění hlavně v bezpečné vzdálenosti od děla. Poznámka – někdy se princip dnového výtoku (BB) nesprávně zaměňuje za raketovou podporu (RAP).
Protože se předepisuje hlaveň o délce 52 ráží, základem je analýza, jaký maximální dostřel lze dosáhnout konvenčním způsobem pouhým vystřelením střely z hlavně. Dělo je principem pístový spalovací motor, pístem je střela. Z energetického hlediska to znamená, že ke zvýšení úsťové rychlosti střely je třeba vynaložit větší energii zvětšením hmotnosti prachové náplně. Zvýšení hmotnosti prachové náplně si vyžaduje prodloužit délku hlavně, aby energetická účinnost vymetení střely nepoklesla pod hranici 30 až 35 procent, což je obvyklá hodnota účinnosti pístových spalovacích motorů. Při této účinnosti se dosahuje optimální vztah mezi hmotností prachové náplně a délkou hlavně.
Hmotnost prachové náplně jako energetického zdroje vymetení střely roste čtvercem růstu počáteční rychlosti střely (k zdvojnásobení rychlosti vymetení je potřeba čtyřikrát hmotnější prachovou náplň). V tabulce je orientačně uvedeno jak v závislosti na dostřelu rostou počáteční rychlost střely, délka hlavně a hmotnost prachové náplně.
Max. dostřel [m] |
Počáteční rychlost střely [m/s] |
Délka hlavně [ráží] |
Hmotnost prachové náplně [kg] |
20 000 |
690 |
28 |
9,0 |
30 000 |
920 |
50 |
16,0 |
40 000 |
1 060 |
62 |
22,0 |
50 000 |
1 200 |
73 |
27,0 |
Pro dálku střelby dosaženou jen vystřelením střely z hlavně bez raketové podpory se rovněž používá termín konvenční dálka střelby.
Příkladem jak roste délka hlavně a hmotnost prachové náplně se zvyšováním dostřelu a tím i počáteční rychlosti střely slouží porovnání československé houfnice 152 mm ShKH vz. 77 a slovenské 155 mm ShKH Zuzana 2. Při střele HE (OF), jejichž hmotnost je u obou děl prakticky stejná, 43,56 kg vs. 44,0 kg.
Dělo |
Max. dostřel [m] |
Počáteční rychlost střely [m/s] |
Délka hlavně [ráží] |
Hmotnost prachové náplně [kg] |
ShKH vz.77 |
20 277 |
695 |
36,7 |
8,02 |
Zuzana 2 |
32 500 |
943 |
52 |
17,0 |
Zvýšení hmotnosti prachové náplně a délky hlavně se pochopitelně promítá do konstrukce děla a jeho palebných vlastností.
Zvětšení hmotnosti prachových náplní je spojeno se zvětšením délky prachové náplně a jejího objemu. Důsledkem je větší nárok na prostor k jejich uložení. Upotřebitelný objem schránek a zásobníků pro uložení prachových náplní při stejné platformě děla je v podstatě neměnný. Prodlužování dálky střelby se tak promítá do snižování počtu nábojů převážených na děle v zásobníku nabíjecího zařízení a nábojových schránkách.
Caesar Nexter; větší foto / Nexter
Ukazuje se tak, že optimální řešení 155mm dělového systému s hlavní o délce 52 ráží s dostřelem 40 km je kombinovaný způsob vymetení střely. Vystřelením z hlavně se udělí střele počáteční rychlost 900 až 950 m.s-1, při které se dosáhne konvenční dostřel 30 až 35 km, a potom s využitím principu BB, resp. RAP, se po vymetení z hlavně dosáhne požadovaný dostřel 40 km.
Z palebného hlediska do 30 km se povede střelba konvenčním způsobem klasickými HE střelami, na dálky do 40 km pak střelami s dnovým výtokem (BB), na větší dálky pak s pomocí RAP.
Když je v reklamních materiálech dělových systémů uveden dostřel 40 km, tak je třeba si uvědomit, že toho je dosaženo se střelou BB, resp. RAP. Konvenční dostřel se standardní HE střelou je kolem 32 km. Např. u 155 mm ShKH Zuzana 2 je konvenční dostřel 32,5 km, se střelou BB 41 až 43 km.
Systémové důsledky prodloužení dostřelu
Přes dokonalejší technologii výroby hlavní prodlužování dálky střelby vede ke zkracování jejich životnosti. Zejména jde o intenzivnější opotřebení vývrtu, zejména erozi přechodového kužele vývrtu hlavně. Jde o důsledek zvýšení tepelného zatížení hlavně prodloužením doby průchodu střely hlavní a vytékání prachových plynů z vývrtu v důsledku zvýšení hmotnosti prachové náplně a prodloužení délky hlavně.
Negativně se to promítne do rychlejšího snižování počáteční rychlosti střely (zkracování dostřelu) a do zvětšování rozptylu střelby. Navíc náboj ráže 155 mm je beznábojnicový. Prachová náplň má tak sníženou tepelnou izolaci, kterou by poskytla nábojnice. Teplota náplně je tedy citlivější na teplotu okolí. To ovlivňuje proces hoření prachové náplně a ve svém důsledku i počáteční rychlost střely.
Následkem obou fyzikálních jevů, tedy opotřebení vývrtu hlavně a teploty prachové náplně, vzniká odchylka počáteční rychlosti střely od tabulkových hodnot, což se promítne do změny dálky střelby. Určení opravy dálky střelby pro úbytek počáteční rychlosti střely měřením vložné hloubky střely a pro změnu teploty prachové náplně, jak se provádí u starších typů děl, se u moderních dělostřeleckých systémů nahrazuje přímým měřením počáteční rychlosti střely elektronickým měřičem počáteční rychlosti.
Změřená počáteční rychlost střely se vnáší do systému řízení palby (SŘP) k nastavení prvků střelby. Určení dálky střelby podle reálně změřené počáteční rychlosti střely nezanedbatelně zvýší přesnost střelby, zejména při střelbě na maximální dálky.
Zvýšení hmotnosti, a tím i rozměrů prachové náplně, rovněž ovlivní logistiku muničního toku. Na převoz daného počtu munice bude třeba zvětšit přepravní kapacitu. Aby zůstala zachována palebná kapacita palebného uskupení, pak je třeba zvýšit počet muničních vozidel v dělové baterii či oddíle. Nicméně zde hrozí nebezpečí, že v důsledku ztrát muničních vozidel či poruch logistickém toku, což se v průběhu bojové činnosti nedá vyloučit, zůstane palebná kapacita děl jen na počtu interně převážených nábojů. To se promítne do snížení účinku palebné podpory.
Příkladem může sloužit porovnání ShKH „DANA“ a „ZUZANA 2“. Prakticky při stejné platformě Tatra 8×8 je uloženo na „Daně“ (152 mm ShKH vz.77) 60 (36 + 24) nábojů, pak v „Zuzaně 2“ jen 40 nábojů (40 + 0). U soudobých 155 mm ShH se počet převážených nábojů pohybuje v rozmezí 24 až 40 kusů.
Zuzana vz. 2000
Kolový podvozek a dělová nástavba
Požadavkem MO ČR na nová děla ráže 155 mm je jejich lafetace na kolovém podvozku 8×8.
Jsou dvě možná řešení dělové nástavby pro kolovou platformu ShH, věžová a bezvěžová. Užití jedné či druhé koncepce je významně spojeno s cenou jejího celkového řešení. Cenu dále zásadně ovlivňuje způsob nabíjení hlavně, a zda je použito mechanizované či automatizované nabíjení.
Věžová nástavba. Konstrukční princip spočívá v tom, že na základovou desku, která se v ložisku otáčí na kolové platformě, je usazeno dělo, nabíjecí ústrojí se zásobníky, muniční schránky a pracoviště obsluhy (mířič, nabíječi). Dělem (gun mount) se rozumí sestava náměrové části a vrchní lafety s náměrovým a odměrovým ústrojím ukotvené do základové desky a zaměřovací mechanismus. Náměrové části zahrnují hlaveň se závěrem a kolébku s brzdovratným ústrojím.
Pancéřové krytí nástavby se řeší dvojím způsobem, celkovým nebo děleným krytím. V prvním případě, při celkovém krytí, všechny prvky dělové nástavby, včetně muničních schránek při mechanizovaném nabíjení či nabíjecího automatu, a pracoviště obsluhy jsou pod společným integrálním krytím, věží. Tím je vytvořen jeden společný bojový prostor. Věž je otočně uložena na kolovou či pásovou platformu.
Věž současně plní úlohu vrchní lafety, do její čelní stěny je prostřednictvím kolébkových čepů uloženo dělo (gun mount). To se hodí pro mechanizované i automatizované nabíjení. To je obvyklé řešení u ShH na pásové platformě (M109, PzH 2000, AS90, KRAB, K9). U kolové platformy je použita pro Archer FH77.
Houfnice DANA na cvičení Joint Fire 2019. Dobře patrné je dělené krytí věžové nástavby.
Dělené krytí se skládá ze dvou podélných pancéřových skříní mezi nimiž je ulička pro lafetaci děla. Jedna skříň obsahuje zásobník střel, druhá zásobník prachových náplní, včetně jejich podávacích ústrojí nabíjecího automatu. Při přímé manuální obsluze dělových mechanismů, zaměřovače s nastavováním dálky a směru, k nastavování zapalovače střely a k úpravě dílčích náplní, jsou v pancéřových skříních vytvořena pracoviště pro příslušné členy obsluhy.
Při dálkovém ovládání dělových mechanismů, přímo pomocí SŘP, je vytvořena jedna společná pancéřová kabina pro všechny členy obsluhy a obsluha dělových mechanismů, zejména náměrového a odměrového ústrojí je dálková. Dělené krytí je užito u systémů Zuzana 2 nebo Zuzana vz.2000.
Věžové uspořádání je pro obsluhu děla, nabíjení a ošetřování, vstřícnější. Především v případě, kdy pro poruchu na nabíjecím ústrojí je nutné přistoupit k ručnímu nabíjení. Na druhé straně toto řešení věžové nástavby je těžší než v případě děleného pancéřového krytí. Zde se však musí počítat s vyššími nároky na ruční nabíjení v případě poruchy nabíjecího automatu.
Bezvěžová nástavba. V podstatě jde o zmobilnění taženého polního děla. Konstrukční řešení spočívá v tom, že jeho odměrové části, náměrové části s vrchní lafetou, se uloží na platformu, zpravidla kolovou, 6×6 či 8×8. Obsluha děla při bezvěžové nástavbě se prakticky neliší od obsluhy taženého polního děla. Je pouze snadnější v zaujetí palebného postavení ‒ např. není třeba do půdy zakopávat rydla lafetových ramen. Bezvěžové řešení je použito u systémů Caesar Nexter, Atmos 2000, Archer FH77.
U bezvěžových nástaveb se zpravidla používá mechanizované nabíjení k zjednodušení stavby děla. Mechanizováno je zpravidla jen zasouvání střely a prachové náplně do hlavně. Střely a prachové náplně jsou uloženy do schránek na bocích platformy. Vyjímání střel a prachových náplní ze schránek a jejich podání k zasouvacímu mechanismu na nabíjecí žlab se koná ručně obsluhou. Manipulace se střelou se usnadňuje pomocí otočného ramene (Caesar Nexter 8×8).
Mechanizované nabíjení houfnice Caesar Nexter
Jsou i řešení s automatizovaným nabíjením (Archer FH77). Kompaktní nabíjecí automat se 21 náboji v zásobníku se nalézá nad závěrovou částí hlavně. Z mechanického hlediska je však složitější a počet nábojů v zásobníku je výrazně limitován.
Porovnání věžové a bezvěžové dělové nástavby. Hlavní předností věžové dělové nástavby, jak s celkovým, tak děleným krytím, že obsluha je během vedení palebné činnosti kryta pod pancířem před účinky palby malorážových zbraní a před střepinovým účinkem dělostřelecké palby. Při automatizovaném nabíjení nemusí vynakládat při vedení palby fyzické úsilí na nabíjení, což má příznivý dopad na úspěšnost vedení palby. Fyzické úsilí musí obsluha vynaložit jen při vkládání munice do zásobníků nabíjecího automatu, což v převážné většině času probíhá ve vyčkávacím postavení apod.
ShH s bezvěžovou dělovou nástavbou jsou konstrukčně jednodušší a tím „lacinější“. Rovněž jsou lehčí, což je příznivé pro kolovou platformu. To je jejich nepopíratelná přednost. Převážně je však u těchto děl pro nabíjení použito z důvodu zjednodušení řešení mechanizované nabíjení. Tím se stává manipulace s municí při nabíjení hlavně značně fyzicky náročnou.
Existuje řada propagačních videí houfnic s ručním nabíjením. Stojí ale za pozornost, že všechny tyto videa se odehrávají v „dokonalém“ prostředí s příjemným sluncem a teplotou. Zbraň ale musí pracovat ze všech meteorologických podmínek, od -50°C do +50°C. Jak takové ruční nabíjení zajistí obsluha, v zimě s teplým oblečením a rukavicemi, či v silné vánici a dešti, je otázkou. Dalším negativem je, že během vedení palebné činnosti není obsluha kryta před účinky palby malorážových zbraní a před střepinovým účinkem dělostřelecké palby protivníka, neboť nemůže přerušit nařízenou palebnou podporu. Obsluha děla tak musí nekrytá pracovat i za intenzivní nepřátelské palby.
Maximalistické řešení ShH na kolové platformě z hlediska užitné bojové hodnoty je věžová dělová nástavba s automatickým nabíjením. To však posouvá cenovou hladinu takového řešení do vyšších úrovní. Při limitovaných nákladech jediným dostupným řešením je ShH s bezvěžovou dělovou nástavbou s mechanizovaným nabíjením s akceptováním zvýšení nároků na fyzické zatížení obsluhy při palebné činnosti a snížení její ochrany před palebným působením protivníka.
ATMOS; větší foto / Elbit Systems
Palebná podpora a požadavky na dostřel dělostřelectva
Úkolem dělostřelectva je poskytovat palebnou podporu především nepřímou palbou ze zakrytých palebných postavení, výjimečně i přímou střelbou. Palebnou podporu lze rozdělit do dvou druhů, na přímou a všeobecnou palebnou podporu.
Přímá palebná podpora je určena k podpoře úkolového uskupení (praporní, brigádní). Hlavním úkolem je vyřazování cílů zjištěných organickými nebo přidělenými prostředky průzkumu, které přímo omezují nebo znemožňují bojovou činnost jednotek úkolového uskupení (praporního, brigádního). Jedná se zpravidla o živou sílu a palebné prostředky, prostředky průzkumu, taktická místa velení a další pozorovatelné cíle.
Všeobecná palebná podpora je podpora bojových jednotek jako celku. Hlavním úkolem je vyřazování cílů v hloubce sestavy nepřítele, zjištěných prostředky průzkumu nadřízeného stupně (divize a vyšší stupně). Jedná se zejména o dělostřelectvo, místa velení, prostředky protivzdušné obrany (PVO), spojení a elektronického boje, druhé sledy a zálohy, letectvo na předsunutých přistávacích plochách a další nepozorovatelné cíle. kterou provádí dělostřelecká jednotka (jednotky) nebo útvar (útvary) nadřízeného velitele.
Z palebného hlediska při přímé palebné podpoře se cíle nacházejí do hloubky 10 až 15 km od čáry dotyku, z hlediska všeobecné palebné podpory se jedná o cíle ve vzdálenosti 40 až 60 km. Tyto dálky jsou požadovanou dálkou aktivního palebného ničení. Z taktického pohledu, dělostřelecké jednotky zaujímají palebná postavení mimo dosah (dostřel) nepřátelského dělostřelectva k zabezpečení zachování bojeschopnosti. Požadavek na maximální dostřel děl je součet dálky aktivního palebného ničení a vzdálenosti bojové sestavy od předního okraje podporovaných bojových úkolových uskupení.
Z technického hlediska je maximální dostřel kvantitativní střelecko-technickou charakteristikou, která určuje kvalitativní použití dělostřeleckých jednotek, pro přímou či všeobecnou palebnou podporu. Další faktor, který je nutné vzít v úvahu, je přesnost dělostřelecké střelby, která je jedním ze základních rysů dělostřeleckého palebného systému. S požadavkem zvyšování dostřelu se výrazným způsobem mění faktor přesnosti střelby. Přesnost palby je více faktoriální povahy. Jde jak o přesnost střelby děla a jeho munice, tak o charakter používaných postupů přípravy prvků pro střelbu a samotné míry jejich přesnosti.
Podle standardizační dohody STANAG 4635 (Error Budget Model) v teorii a praxi polního dělostřelectva NATO se používají jako kvantitativní ukazatelé přesnosti palby číselné charakteristiky vyjádřené pomocí pravděpodobné kruhové chyby CEP50 (Circle Error Probability) v % nebo metrech (v kruhu o poloměru CEP50 leží 50 % vystřelených ran, o poloměru 2CEP50 pak 94 % ran). V tabulce jsou uvedeny číselné charakteristiky v procentech a metrech v závislosti na dálce střelby pro konvenční HE střely klasické konstrukce, při použití zapalovače s koncovým navedením M1156 PGK (Precision Guidance Kit) a pro střelu s koncovým navedením EXCALIBUR M982 (EX).
Střela |
CEP50 |
Dálka [km] |
|||||
6 |
10 |
15 |
20 |
30 |
40 |
||
HE |
% |
0,52 |
0,56 |
0,66 |
0,65 |
0,86 |
1,15 |
m |
31 |
56 |
90 |
130 |
260 |
460 |
|
PGK |
% |
0,30 |
0,20 |
0,15 |
0,10 |
0,08 |
|
m |
< 30 |
< 30 |
< 30 |
< 30 |
< 30 |
||
EX |
% |
0,06 |
0,04 |
0,03 |
0,02 |
||
m |
5 - 10 |
5 - 10 |
5 - 10 |
5 - 10 |
Hodnoty CEP50 pro standardní střelu HE se pohybují od 0,52 do 0,86 % dálky střelby. Při použití zapalovače PGK (Precision Guidance Kit) hodnota CEP50 činí 20 až 50 m na všech dálkách střelby. Při použití střely EXCALIBUR, kde je CEP50 v rozmezí 7–10 m v celém rozsahu dálek střelby to zaručuje možnost ničení jednotlivých obrněných cílů (BVP, tanků, radiolokátorů atd.) nebo jiných vysoce důležitých cílů s pravděpodobností p=0,95 bez rozdílu dálky střelby až na vzdálenost 50 km.
Vysoká přesnost palby je trvalým požadavkem a důležitým aspektem efektivnosti zbraňového systému, zejména ve vztahu použití HE klasické konstrukce, která z více než 90 % tvoří páteř palebného působení. Kapacitní limity palebné podpory závisí především na tomto druhu střeliva. S prodloužením dostřelu tento fakt nabývá na své důležitosti.
Dilema mezi požadavky na zvyšování dostřelu a nárůstem chyb palby v podstatě limituje mezní dálku účinné střelby se standardní HE střelivem. Když se vezme do úvahy vztah mezi dálkou střelby a odpovídající přesností vyjádřenou kruhovou odchylkou CEP50, tak za mezní hodnotu účinné dálky střelby, kdy spotřeba střeliva na požadovanou míru vyřazení cíle palebného působení na cíl je ještě akceptovatelná, lze považovat dálku střelby 20 – 23 km. Vedení palby nad tuto hranici vede jen k nadměrné spotřebě střeliva se zanedbatelným účinkem v cíli.
Dělostřelecký oddíl (tři baterie; 3×8 houfnic), který palebně podporuje brigádní uskupení, se od předního okraje umísťuje alespoň 1/3 maximálního dostřelu za vlastní jednotky. Důvodem je, aby se daly z jednoho místa palebně pokrýt všechny mechanizované prapory brigády bez nutnosti oddíl rozdělit na jednotlivě působící baterie, což přispívá k flexibilitě palebné činnosti.
Při konvenční střelbě (HE) o maximální dálce střelby 30 km vzdálenost palebných postavení od čáry dotyku by měla činit 1/3 * 30 = 10 km a pak aktivní dálka palebného ničení by byla 2/3 * 30 = 20 km. Je to více, než hloubka cílů, na které je nutné (v rámci praporu, brigády) při přímé palebné podpoře palebně působit.
Avšak s aplikací požadavku, že dělostřelecký oddíl se umísťuje za vlastní jednotky na vzdálenost 1/3 maximálního dostřelu, tj. 10 km, vznikne dilema mezi dálkou střelby a snížením efektivity palby v důsledku růstu chyby střelby.
Efektivní palebná podpora standardním střelivem HE by se dala vést jen do hloubky 10 - 13 km od předního okraje podporovaného brigádního palebného uskupení, ovšem za cenu vysoké spotřeby střeliva pro vysokou chybu střelby CEP50 = 130 – 180 [m]. Střelba do větších hloubek postavení protivníka ztrácí čím dál tím víc na své efektivitě pro enormní růst chyby střelby. Z ukazatele přesnosti CEP50 je zřejmé, palbu na velké dálky blížící se maximálnímu dostřelu bude možno vést jen na velké plošné pravoúhlé a kruhové cíle.
Aby se při přímé palebné podpoře dosáhlo zvýšení palebné účinnosti, bude třeba rozmísťovat palebná postavení blíže než na 1/3 maximálního dostřelu (dá se soudit, že 1/3 je odvozena od děla s maximálním dostřelem 20 km 152 mm vz.77).
Ovšem značná část jednotlivých cílů má charakter mobilních, vysoce odolných, obrněných bojových vozidel, které se na stanovišti zdržují omezenou dobu. Tyto vlastnosti a zásady bojového použití z nich činí cíle těžko zjistitelné. S prodloužením dostřelu tento fakt nabývá na své důležitosti. Dilema mezi požadavky na zvyšování dostřelu a nárůstem chyb palby v podstatě limituje mezní dálku střelby se standardní HE střelivem na 20 - 23 km. Vedení palby nad tuto hranici vede jen k nadměrné spotřebě střeliva se zanedbatelným účinkem.
Ničení bodových cílů či cílů jejichž vyřazení či zničení bude mít výrazný vliv na další vývoj střetnutí, jako např. velitelská stanoviště, shromaždiště vojsk, radiolokátory, palebná postavení PVO apod, lze účinně vést pouze s použitím se střel s koncovým navedením u nichž chyby palby jsou nezávislé na dálce střelby a mají poměrně nízkou hodnotu až na hranici několikametrové přesnosti. To znásobuje ničivou sílu a bojovou efektivnost palby.
Vyžaduje se jenom vysoká přesnost určení palebného stanoviště (pomocí GPS to není problém) a polohy (souřadnic) cíle. Přesně naváděná munice PGK (< 30 [m]) a EXCALIBUR (5 – 10 [m]) vytváří vysokou hustotu uskupení výbuchů a se submunicí zaručuje vysokou přesnost s pravděpodobností zásahu cíle s 0,80 – 0,95.
Zuzana 2
Palba a zásobování municí
Souhrnný počet ran vystřelený dělem za den (po vykonání všech palebných úloh) není ohraničen počtem interně vezených nábojů ani zásobou v muničním vozu, ale logistickou kapacitou muničního zásobovacího toku.
Zásobování materiálem se charakterizuje jednotkou denní objem spotřeby DOS (Day Of Supply). Vyjadřuje souhrn denní spotřeby jednotkou. Pokud bychom považovali pro děla za tuto jednotku palebný průměr (p/p), tak pro dělo ráže 155 mm to činí 60 nábojů. Jedná se o průměrnou palebnou spotřebu. V první den boje můžou se spotřebovat až 2 p/p, v dalším dnech v průměru 1 p/p, v závěru může dojít k tomu, že nebude moci být spotřebováno více než 0,5 p/p i méně z důvodu nedostatečnosti logistického zabezpečení.
Ohraničení počtu ran, které lze vypálit za jeden den bojové činnosti, se zákonitě promítne do možností palebné podpory a limituje počet palebných úloh. Spotřeba střeliva na palebnou úlohu se odvíjí z normy spotřeby střel, což je průměrné množství střel potřebné k zabezpečení dosažení nezbytné míry účinnosti palby v daných podmínkách postačující k vyřazení určitého cíle (rušení, umlčení, zničení).
Norma spotřeby roste s chybou střelby a tím i prodlužováním dálky střelby. S čím větší dálkou se vede střelba, tím větší je spotřeba střeliva ke splnění dané palebné úlohy. S růstem dálky střelby se počet palebných úloh, které bude možno provést při zachování normy spotřeby střel k dosažení stanoveného účinku v cíli, se vzhledem dostupné zásobě střeliva snižuje. Nebo, bude-li požadováno splnění všech plánovaných paleb, pak se musí připustit snížení účinnosti palebné podpory v důsledku snížení počtu ran na palebný úkol s ohledem na dostupnou zásobu střeliva.
Jaká je spotřeba standardního HE střeliva na vedení palebné podpory, ilustrují příklady. Základem přímé palebné podpory je umlčování nekryté živé síly. Při dálce střelby 10 km je třeba vypálit 35 ran/ha, při dálce 15 km 45 ran/ha a dálce 20 km nejméně 65 ran/ha. Na opěrný bod je norma spotřeby minimálně 130 ran/ha, takže při rozměrech opěrného bodu 400 x 400 m bude třeba k jeho umlčení vypálit více než 2000 ran, tj. více než činí pohyblivá zásoba střeliva oddílu, která je 1440 ran. K umlčení dělostřelecké baterie samohybných děl třeba vypálit až 3000 ran (na cíl dopadne 132 tun střel) při dálce střelby 10 km.
Umlčování na větší dálky střelby standardními HE (OF) střelami je prakticky vyloučeno. Zde plně nalezne své místo použití střeliva s koncovým navedením.
Houfnice CAESAR na podvozku 6×6
Dělostřelecká logistika
Nedílnou složkou nákladů, které se vynaloží na pořízení dělostřeleckého systému, jsou náklady na střelivo. Nejsou zanedbatelné. Pro přehled orientační ceny typického 155 mm střeliva se pohybují v následujících částkách:
- 155 mm HE náboj: 90 tisíc Kč (2020);
- M1156 Přesná naváděcí souprava: 500 tisíc Kč (2018);
- Excalibur M982: 1700 tisíc Kč (2016).
Jeden palebný průměr HE střeliva děla ráže 155 mm stojí 5,5 milionu Kč, baterie kolem 45 milionů a náklady na střelivo pro celý oddíl činí v souhrnu 130 milionů. To jsou vlastně přímo vynaložené náklady na jeden den bojového nasazení při průměrném palebném nasazení.
Ve skutečnosti provozní cena palby bude vyšší. Je třeba minimálně započítat amortizaci hlavně jejím opotřebením a náklady na skladování střeliva a jeho dopravu z ústředního armádního skladu až do palebného postavení. Pak náklady na jednu ránu nebudou určitě menší než 100 tisíc Kč. Když budeme uvažovat, že životnost 155mm děla činí 1500 výstřelů (tj. 25 p/p), pak za celou tuto dobu se z něj vystřelí střelivo v hodnotě kolem 150 milionů Kč, což se prakticky rovná jeho pořizovací ceně.
Z cen střeliva s koncový navedením M1156, M982 vyplývá nezbytnost jejich použití při vedení paleb na velké dálky, zejména pak ve spojení ničení bodových cílů. V násobku ceny 155mm HE náboje je pořízení M1156 pětinásobně nákladnější, střely Excalibur pak to činí cca dvacetinásobek. Ve srovnání s počtem ran, které by bylo třeba vystřelit standardními HE střelami, ale vyjdou náklady na palbu střelami s koncovým navedením výrazně nižší s podstatně vyšším účinkem v cíli.
Při denní spotřebě 1 p/p obsluha děla zmanipuluje kolem pět tun střeliva. Fyzicky i více, protože dochází k překládání střeliva ze schránek do zásobníku automatického nabíjecího zařízení. Z toho vyplývá, že dělostřelecký oddíl v průměru denně musí být zásoben střelivem o hmotnosti větší než 100 tun. Brigádní bojové uskupení pro zabezpečení svého boje potřebuje souhrnně na všech stupních 5 DOS. Pro dělostřelecký oddíl podporující brigádní bojové uskupení jde o 500 tun střeliva.
Co se týče zabezpečení střelivem, tak před zahájením bojové operace je třeba vytvořit zásobu ve výši nejméně 10 p/p k dostatečnému pokrytí paleb v prvních dnech bojového nasazení. Pro dělostřelecký oddíl to činí návoz nejméně 1000 tun střeliva. Zpravidla většina větších bojových operací je ukončena tím, že dojde dělostřelecké střelivo, zejména jeho sofistikované druhy.
Pro orientaci, zásobování brigádního bojového uskupení střelivem spotřebuje kolem 40 % celkové přepravní kapacity logistického zabezpečení. Zabezpečení PHM pak 50 % a jen 10 % padne na ostatní materiál, jako na stravu, lékařský materiál apod. Jeden den boje brigádního bojového uskupení si vyžaduje přísun materiálu o jedné vlakové soupravě.
2S1 Gvozdika; větší foto / HawkeyeSlovak , CC BY-SA 3.0
Skladba dělových ráží
Palebná podpora brigádních úkolových uskupení má charakter přímé palebné podpory, protože se bude jednat o pokrytí pásma od čáry dotyku až do hloubky do 15 km. Pro dělostřelecké jednotky předurčené pro přímou palebnou podporu postačí děla o maximálním dostřelu 20 až 25 km k aktivnímu palebnému ničení s dostatečným pokrytím potřeby plnění úkolů přímé palebné podpory. Dělostřelecké jednotky s posláním vést všeobecnou palebnou podporu pak vyžadují dělostřelecké systémy s maximálním dostřelem 40 km i více.
Z požadavků na vedení palebné podpory vyplývá vyzbrojení dělostřeleckých jednotek dvěma dělostřeleckými systémy, jedním s maximálním dostřelem 20 až 25 km, druhým pak o dostřelu 40 km i více. Tomuto rozdělení odpovídala struktura dělostřelectva do 90. let. Páteří plukovního dělostřelectva byly 122 mm houfnice vlečená D-30 a ShH 2S1 Gvozdika. Na divizním stupni pak 152 mm ShKH vz.77 s úkolem jak přímé palebné, do určité míry i všeobecné palebné podpory.
Dělostřelectvo NATO používá jen jednu dělostřeleckou ráži, univerzální ráži 155 mm, která musí zvládnout úkoly jak přímé, tak všeobecné palebné podpory. Normou je maximální dostřel 40 km. Z technického hlediska pokrytí dálky střelby od minimální 10 km do maximální 40 km jedním typem děla je svým způsobem absurdnost. To je asi tak, jako by se nákladní automobil pro dálkovou dopravu používal i pro městský rozvoz.
Ovšem tuto skutečnost je třeba respektovat především ze spojeneckého hlediska NATO. Výhodou standardizované ráže je dvojí, jeden typ děla je schopen plnit jak úlohu přímé, tak všeobecné podpory, tak to vede ke zjednodušení logistického zabezpečení municí. To je významné i ze spojeneckého hlediska, kdyby se vedla bojová činnost dělostřelectva AČR ve svazku s ostatními armádami NATO.
M109A6; větší foto / US Army
Americká armáda (US Army) má jiný přístup k maximálnímu dostřelu děl ráže 155 mm. Za páteř pozemního dělostřelectvo US Army je brána 155mm ShH na pásovém podvozku M109 (od roku 1963). Byla vyzbrojena dělem s délkou hlavně 28 ráží s maximálním dostřelem 14 600 m.
Pak došlo k modernizaci na typ M109A1 s hlavní dlouhou 39 ráží s maximálním dostřelem 18 100 m. Při modernizaci na typ A2 se zvýšil počet převážených nábojů z 28 na 38. Modernizace na typ A5 zaměnila dělo M185 za dělo M284 v lafetaci M182 se stejnou délkou hlavně o 39 rážích, ale s prodlouženým maximálním dostřelem se standardní HE střelou na 22 000 m a se střelou RAP 30 000 m.
V současnosti je americké dělostřelectvo vyzbrojeno variantou M109A6 „PALADIN“. Z palebného hlediska délka hlavně zůstává na 39 rážích s maximálním dostřelem HE střely 24 000 m, střely BB 30 000 m a se střelou s koncovým navedením M983 Excalibur 40 000 m. Zásoba nábojů ve schránkách se zvětšila z 36 na 39 nábojů. Houfnice M109A6 je zavedena do výzbroje v počtu téměř jednoho tisíce kusů.
Z hlediska současných potřeb palebné podpory se přistoupilo v říjnu 2013 k modernizaci řady M109A6 na M109A7 se stejným dělem M284 s hlavní 39 ráží a lafetací M182A1 se zachováním stejného maximálního dostřelu jako u A6, ale s řadou modernizací, jako automatizováním funkce nabíjecí ústrojí s maximální rychlostí střelby 4 rány/min. US Army již zadala vyzbrojit dělostřelectvo 580 kusy M109A7 houfnicemi a stejným počtem muničních vozidel M992A3. Plná produkce začala koncem roku 2017.
Armáda hledá možnosti modernizace houfnice M109A7. Zavedením nového typu střely XM1113 (RAP) může dosáhnout 40 km při stávající délce hlavně 39 ráží. V současnosti je ve vývoji projekt 155 mm ShH XM1299, který je založen na 155 mm ShH M109A7 s novým dělovým systémem XM907 s délkou hlavně 58 ráží se zvýšenou rychlostí střelby na 6–10 ran za minutu. U standardní HE munice se dostřel zvýší na přibližně 50 km a se střelou RAP XM1113 přes 70 km. Úkolem zřejmě nebude provádění běžné palebné podpory, ale ničení cílů v hloubce protivníka, když nemůže být použito letectvo. Zejména půjde o ničení prostředků PVO bránicí vytvoření vzdušné převahy.
Rozdílnost v přístupu k modernizaci pozemního dělostřelectva mezi US Army a evropskými armádami si vynucuje položit a zodpovědět otázku. Je prodlužování hlavní tou optimální cestou ke zvýšení bojové efektivnosti houfnic pozemního dělostřelectva? Zda nejít americkou cestou, tedy spokojit se maximálním 24 km dostřelem 155mm děl (se standardní HE střelou) a požadavek na delší dostřel kompenzovat mobilními raketovými systémy M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) a M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System).
Bojový prostor M109
Koncepce akvizice 155 mm ShH pro Armádu České republiky
Přijatá „Koncepce výstavby AČR 2030“ předpokládá, že dělostřelectvo získá schopnost poskytovat palebnou podporu uskupením pozemních sil samohybnými dělostřeleckými a minometnými zbraňovými systémy standardu NATO s použitím širokého spektra smrtící, nesmrtící a přesně naváděné dělostřelecké munice. K tomu pro dělostřelectvo budou pořízena ShH a minomety v ráži NATO včetně munice a interoperabilního SŘP.
K tomu se připravuje projekt nákupu 52 ShH ráže 155 mm. Závaznou podmínkou nákupu je silná spoluúčast domácího průmyslu. Z mechanického hlediska dělostřelecký systém ShH ráže 155 mm je sestava dvou základních mechanických skupin, dělové nástavby a platformy. S přihlédnutím na výrobní základnu obranného průmyslu ČR je zřejmé, že dělová nástavba bude zahraničního původu. Výrobní základna ČR je naproti tomu schopna vlastní výroby platformy, tj. podvozkové části dělového systému 155 mm ShH a jeho integraci s dělovou nástavbou od zahraničního dodavatele do finální zbraňové podoby. Dále je možné uvažovat o vybavení 155 mm ShH SŘP českého původu a dalšími prvky C4I systému.
Z technického hlediska nákupu půjde vlastně o výběr dělové nástavby (kterou lze integrovat s kolovým, resp. pásovým podvozkem) z vojenského, technického a ekonomického hlediska.
Do výběru dělové nástavby přicházejí do úvahy tyto 155 mm dělové systémy:
- Kolové s věžovou dělovou nástavbou: Zuzana 2 (Slovensko), Eva (Slovensko);
- Kolové bezvěžové (mechanizované dělo): Caesar Nexter 8×8 (Francie), Atmos 2000 (Izrael), Archer Artillery System FH77BW L52 (Švédsko);
- Pásové s věžovou nástavbou: M109A6/A7(Spojené státy), PzH 2000 (Německo), AS90 (Velká Británie), KRAB/K9 (Polsko/Jižní Korea).
Všechny uvedené 155mm dělové systémy naplňují zadání projektu. Dá se říct, že hlavním určujícím faktorem se stane cena systému 52 kusů 155 mm ShH. Z dostupných materiálů jsou známy následující ceny:
- Zuzana 2 – 185 milionů Kč (2020);
- Caesar Nexter dělová nástavba bez podvozku – 80 milionů Kč (2015)
- Archer – 150 milionů Kč;
- repasovaný PzH 2000 – 95 milionů Kč;
- M109A7 – 360 milionů Kč.
Armáda ČR teoreticky připouští také nákup houfnice na pásovém podvozku. Německé pásové houfnice PzH 2000 nakoupilo nedávno Maďarsko, které navíc zvolilo ideální variantu – s houfnicemi nakoupilo tanky na podobném podvozku. PzH 2000 využívá prvky podvozku tanku Leopard 2A4. Nákup tanků Armádou ČR ale není na pořadu dne. Nákup pásových houfnic na jiném podvozku, než jsou tanky, by přitom byl pro AČR neakceptovatelný.
PzH2000; větší foto / Gerben van Es/Ministerie van Defensie
Vezme-li se do výběru hledisko užití kolového podvozku českého výrobce, potom pro výběr přicházejí v úvahu pouze dva dělostřelecké systémy: slovenská Zuzana 2 a francouzský Caesar Nexter 8×8.
Systém Zuzana 2 a systém Caesar Nexter 8×8 jsou si palebně rovnocenné v základním parametru projektu, maximální dálka střelby je shodná 43 /42 km (ERFB BB- Extended Range Full Bore Base Bleeding). Rovněž tak v manévrovosti na bojišti a zaujetí a opuštění palebného postavení a v přípravě ke střelbě. Předností systému Zuzana 2 je automatické nabíjení a větší vezená zásoba střeliva 40/30. Všechno vezené střelivo se nachází v zásobnících nabíjecího zařízení, nedochází k doplňování zásobníků z dopravních schránek. Během vedení palby je obsluha kryta pancéřováním před účinky palby nepřítele a účinky povětrnosti. To vše systému Caesar Nexter chybí, nabíjení je jen mechanizováno a obsluha není kryta během střelby. Tím je systém Zuzana 2 k obsluze výrazně vstřícnější.
Z hlediska takticko-technických vlastností systém Zuzana 2 je přínosnější pro modernizaci dělostřelectva AČR než systém Caesar Nexter.
Z nákladového hlediska se situace následující. Jednotková cena systému Zuzana 2 činí 180 milionů Kč, u systému Caesar Nexter odhadem můžeme předpokládat cenu 115 milionu Kč (dělová nástavba 80 milionů, kolová platforma 25 milionů, integrace 10 milionů).
Střelba z houfnic ShKH vz. 77 Dana
Náklady na pořízení 52 kusů 155 mm ShH by činily: Zuzana 2 – 9,4 miliardy Kč, Caesar Nexter – 6,0 miliard Kč.
MO ČR předpokládá, podle otevřených zdrojů, akviziční částku šest až 10 miliard Kč. Z kalkulace cen vyplývá, že pořízení ShH Zuzana 2 prakticky zcela vyčerpává celou předpokládanou akviziční částku. Na pořízení střeliva by se musela vyčlenit další rozpočtová položka nejméně ve výši cca 1 miliardy Kč (pro 10 tisíc nábojů HE a speciální střelivo). Náklady pro systém Caesar-Nexter jsou ve srovnání se systémem Zuzana 2 výrazně nižší o nezanedbatelných 3,4 miliardy Kč, ve srovnání je to 64 % ceny systému Zuzana 2. Akviziční částka by pokryla nejen pořízení dělového systému Caesar Nexter, ale i náklady na pořízení střeliva. Za rozdíl cen by se dala pořídit zásoba ve výši nejméně 30 tisíc kusů HE nábojů a i střeliva s koncovým navedením.
Z nákladového hlediska systém Caesar Nexter je ekonomičtější pro modernizaci dělostřelectva AČR než systém Zuzana 2.
Je na rozhodnutí orgánů MO ČR a řídících orgánů dělostřelectva, zda dají přednost užitným vlastnostem nebo úspoře na nákladech modernizace dělostřelectva. Z tohoto hlediska je výhodnější Zuzana 2, která se vyrábí na blízkém Slovensku. Slovenský výrobce Konštrukta Defence je kromě samotných houfnic Zuzana 2 také schopen dodávat dělostřeleckou munici 155 mm a náhradní díly. Rovněž slovenská armáda má Zuzany zařazeny ve své výzbroji.
Do rozhodnutí o způsobu modernizace dělostřelectva AČR nyní vstupuje nečekaný, ale za to nepominutelný činitel, nevyhnutelná úsporná opatření v důsledku přiškrcení ekonomiky protipandemickými opatřeními. Jistě si vyžádají zásadní změny i v koncepci rozvoje modernizace dělostřelectva.
Pokud dělostřelectvo neuhne z požadavku 52 kusů 155 mm ShH, pak výběr je nutné vést výhradně z ekonomického hlediska. V tom má nepopíratelnou přednost systém Caesar Nexter.
Nabízí se i další, možno říct kompromisní cesta, jak vyřešit poměr cena / užitné vlastnosti a neustoupit z cesty modernizace. Nakoupit pouze 26 kusů systému Zuzana 2, či spíše méně nákladnějšího systému Caesar Nexter, a postavit z nich jeden moderní dělostřelecký oddíl. Stávající 152 mm ShKH vz. 77 se stejně předpokládá modernizovat pro potřeby aktivní zálohy. Modernizované houfnice svým prodlouženým dostřelem na 25,5 km zabezpečí současné požadavky na přímou palebnou podporu brigády. Takže tyto modernizované houfnice poslouží do doby, než AČR získá prostředky pro akvizici dalších houfnic, alespoň na jeden, raději na dva dělostřelecké oddíly.
Uvedený způsob krizového řešení modernizace dělostřelectva má své plné opodstatnění. Jednak ve skladech je uloženo plně funkční 152 mm dělostřelecké střelivo v hodnotě několika miliard Kč. Jednak při obraně území ČR bojová činnost bude mít převážně charakter boje v urbanizovaném prostředí, v němž modernizovaná 152 mm ShKH vz.77 má dostatečný potenciál splnit požadavky kladené na přímou palebnou podporu i při maximálním dostřelu jen 25,5 km. Příkladem může sloužit dělostřelectvo polské armády, které si ponechalo ve své sestavě svojí cestou modernizované 152 mm ShKH vz.77 a nepředpokládá je vyřadit.
Výše uvedené řádky jsou závěry vnějšího pozorovatele. Armádní analytici mají mnohem rozsáhlejší přístup k informacím, takže jejich závěry mohou být jiné. Každopádně názory na problematiku ráže 155 mm si rádi přečteme v diskusi.
Související články
Houfnice DANA české armády mohou být modernizovány podle standardů NATO
Není žádným tajemstvím, že modernizace dělostřelectva české armády je více než nutná, protože jeho ...
- 02.03.2018
- 229 komentářů
- Redakce AN
DANA M2 – nejnovější verze osvědčené houfnice se představuje
Dělostřelecké systémy jsou nedílnou součástí pozemních sil moderních armád a konflikty ...
- 16.08.2018
- 124 komentářů
- Redakce AN
Slovenská armáda získá samohybné houfnice Zuzana 2
Zástupci slovenského ministerstva obrany minulý týden v pátek podepsali s firmou KONŠTRUKTA - ...
- 26.12.2018
- 306 komentářů
- Jan Grohmann
Velké objednávky samohybných houfnic Caesar na podvozku Tatra
Francouzské firmě Nexter Systems se v rámci výrobního plánu pro roky 2018 až 2028 podařilo uzavřít ...
- 23.04.2019
- 91 komentářů
- Jan Grohmann
Nákup Caesaru bude menší selhání č-s spolupráce, ta ale v nákupu zbraní dosud pořádně nezafungovala. Např. když měli Slováci koupit 8x8, vzali místo Scipia radši Patrii, která není ...Zobrazit celý příspěvek
Nákup Caesaru bude menší selhání č-s spolupráce, ta ale v nákupu zbraní dosud pořádně nezafungovala. Např. když měli Slováci koupit 8x8, vzali místo Scipia radši Patrii, která není zásadně jiná (obojí jsou to postarší krámy ve srovnání s novinkami v oboru). Nyní je trochu neuctivé od české strany, že Zuzaně či Evě nedá ani šanci ve VŘ.Skrýt celý příspěvek
Slováci nakonec nevzali nic, ale jinak souhlas bral bych EVU i za cenu o málo větší a mírně horších parametrů dostřelu. Frantíci krom pár pušek od nás nikdy nic nepořídí u slováků ...Zobrazit celý příspěvek
Slováci nakonec nevzali nic, ale jinak souhlas bral bych EVU i za cenu o málo větší a mírně horších parametrů dostřelu. Frantíci krom pár pušek od nás nikdy nic nepořídí u slováků je ta šance mnohem větší... Pak se u AČR diví, že jim lidé nadávají když tohle prostě docvakne i největšímu blbci... Nikdo by nic neřekl, když koupíme od nich třeba Leclerc, ale opravdu je potřeba kupovat houfnice navíc bez automatu....Skrýt celý příspěvek
Na druhou stranu, řekli Slováci někdy, že jsou ochotni to nějak kompenzovat? Např. že koupí L 39NG? Bohužel ne. Na tohle totiž musí být dva. Navíc Eva evidentně ve výběru nebyla a ...Zobrazit celý příspěvek
Na druhou stranu, řekli Slováci někdy, že jsou ochotni to nějak kompenzovat? Např. že koupí L 39NG? Bohužel ne. Na tohle totiž musí být dva.
Navíc Eva evidentně ve výběru nebyla a Zuzana skončila druhá.
Prostě se šlo na cenu a politiku.Skrýt celý příspěvekDocela by mě zajímalo, proč nebyla EVA ve výběru, když bylo kvůli současné situaci jasné, že rozhodující faktor bude cena.
Docela by mě zajímalo, proč nebyla EVA ve výběru, když bylo kvůli současné situaci jasné, že rozhodující faktor bude cena.
Scotty Jistě to nevíme, ale vzhledem k tomu, že Metnar sám řekl, že Z2 byla v užším výběru a prohrála to hlavně cenou, tak Eva asi ani zvažovaná nebyla. Podle mě armáda chtěla ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
Jistě to nevíme, ale vzhledem k tomu, že Metnar sám řekl, že Z2 byla v užším výběru a prohrála to hlavně cenou, tak Eva asi ani zvažovaná nebyla. Podle mě armáda chtěla zavedený systém.Skrýt celý příspěvekAle Metnar môže kecať tieto hlúposti pre davy. Porovnávať Zuzanu 2 s Cesarom, vežový plnoautomatický systém s bezvežovým poloautomatom, a porovnávať ho cenovo. Vy ste tu asi všetci ...Zobrazit celý příspěvek
Ale Metnar môže kecať tieto hlúposti pre davy. Porovnávať Zuzanu 2 s Cesarom, vežový plnoautomatický systém s bezvežovým poloautomatom, a porovnávať ho cenovo. Vy ste tu asi všetci padli na hlavu. To je ako požadovať Škodu Kodiaq, v cene Fábie... Chcieť Zuzanu 2 za cenu v ktorej sa hýbu bezvežové poloautoamty, to môže napadnúť len v Čechách. Ak by bolo seriózne výberové konananie, kde by si AČR určila parametre... ale to skôr vyzerá že jediným parametrom výberu bola cena a možnosť podvozku Tatra. Ja sa divím, že ste nekúpili ťahanú húfnicu, tá je ešte lacnejšia , je spolahlivá, nemá sa tam čo pokaziť, a obluhuje ju 6-8 vojakov.Skrýt celý příspěvek
Jura99, ale to vôbec netrvdím. Je to o prioritách, čo chce AČR. Historicky ste mali koncept a spôsobilosť kolesovej ťažkej húfnice s vežou a automatickým nabíjaním (viac ako 44 ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99, ale to vôbec netrvdím. Je to o prioritách, čo chce AČR. Historicky ste mali koncept a spôsobilosť kolesovej ťažkej húfnice s vežou a automatickým nabíjaním (viac ako 44 rokov)... a teraz dáte prednosť bezvežovej poloautomatickej húfnici , s väčšou posádkou? Nepríde vám to čudné, na zamyslenie?Skrýt celý příspěvek
Scotty Tak jsem měl pravdu, na ČT vojáci potvrdili, že jedním z kritérií byl zavedený systém, novináři to sice přeložili jako "odzkoušený v boji" , ale to přikládám pouze jejich ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
Tak jsem měl pravdu, na ČT vojáci potvrdili, že jedním z kritérií byl zavedený systém, novináři to sice přeložili jako "odzkoušený v boji" , ale to přikládám pouze jejich neznalosti.Skrýt celý příspěvekKarlos73: ACR je uživatelem předchůdcem Z2, tudíž víme co bychom získali za ty extra prostředky oproti Cesaru. V tom bude celý ten problém.
Karlos73: ACR je uživatelem předchůdcem Z2, tudíž víme co bychom získali za ty extra prostředky oproti Cesaru. V tom bude celý ten problém.
Státem vlastněná Konštrukta bohužel asi neuvažuje obchodně, protože nechat si ujít českou zakázku na 52 houfnic znamená prakticky konec výroby houfnic na Slovensku. Nevěřím, že si ...Zobrazit celý příspěvek
Státem vlastněná Konštrukta bohužel asi neuvažuje obchodně, protože nechat si ujít českou zakázku na 52 houfnic znamená prakticky konec výroby houfnic na Slovensku. Nevěřím, že si Zuzanu či Evu ještě někdy někdo koupí, jednak zákazníci jako PL, HU či nyní ČR už vybráno mají a jednak tam žádná valná prodejní historie za 30let není. Přitom stačilo zauvažovat v souvislostech, spojit slovenský a český zájem o houfnice, rozdělit výrobu atraktivně pro obě strany, ale především nenasadit zcela nesmyslnou cenu. Nakonec jsem docela rád, že děla dodá renomovaná zbrojovka, že nepůjde o prakticky prototyp jako v případě Evy, ale když už to nebudou Slováci, koupil bych Pzh2000, nikoliv Francouze.Skrýt celý příspěvek
Nový PzH 2000 je ještě dražší než Zuzana, takže bez šance. Místo rozdělování produkce měli Slováci nabídnout něco na oplátku, Breny, L 39NG..., možností je víc. Ale když to ...Zobrazit celý příspěvek
Nový PzH 2000 je ještě dražší než Zuzana, takže bez šance.
Místo rozdělování produkce měli Slováci nabídnout něco na oplátku, Breny, L 39NG..., možností je víc. Ale když to Slovenskou vládu nezajímá, tak se těžko dělá business.Skrýt celý příspěvek
Platí totéž co u maďarských nákupů v Německu - koupili jsme si politické body ve Francii.
Platí totéž co u maďarských nákupů v Německu - koupili jsme si politické body ve Francii.
Pravda, teď už zbývá jen nákup nějaké výzbroje z Německa. Otázka zní bude to PVO nebo BVP? Pokud chtějí podepsat SHORAD do konce roku musí být už také v podstatě vybráno.
Pravda, teď už zbývá jen nákup nějaké výzbroje z Německa. Otázka zní bude to PVO nebo BVP? Pokud chtějí podepsat SHORAD do konce roku musí být už také v podstatě vybráno.
Tak je to jasné. Koupí se 52 děl Caesar, nabídli nejnižší cenu. Dany půjdou do zálohy, s jejich prodejem se nepočítá. ...Zobrazit celý příspěvek
Tak je to jasné. Koupí se 52 děl Caesar, nabídli nejnižší cenu. Dany půjdou do zálohy, s jejich prodejem se nepočítá.
https://www.novinky.cz/domaci/... Skrýt celý příspěvekTak to nakonec skoro dopadlo jak jsem čekal, bylo mi jasné, že se půjde na cenu a tím pádem nemají SK dělá šanci. Jen jsem předpokládal, že Izraelci nabídnou, díky objednávce na ...Zobrazit celý příspěvek
Tak to nakonec skoro dopadlo jak jsem čekal, bylo mi jasné, že se půjde na cenu a tím pádem nemají SK dělá šanci. Jen jsem předpokládal, že Izraelci nabídnou, díky objednávce na cca 400 kusů od IDF, nejnižší cenu. V tomto je Ceasar malinko překvapení, na druhou stranu, buďme rádi, že se v modernizaci v tomhle marasmu pokračuje. Když nic jiného, je Ceasar alespoň zavedený v rámci NATO.Skrýt celý příspěvek
JJ, když to mohla koupit dánská armáda, tak proč ne my. V článku píšou, že v ceně je i munice, což by bylo pozitivní. Na druhou stranu nechápu tu poslední větu, že děla budou ...Zobrazit celý příspěvek
JJ, když to mohla koupit dánská armáda, tak proč ne my. V článku píšou, že v ceně je i munice, což by bylo pozitivní. Na druhou stranu nechápu tu poslední větu, že děla budou součástí budované těžké brigády. To jako rozpustí 13. dělostřelecký pluk a děla zařadí jako organickou jednotku 7. mbr ?Skrýt celý příspěvek
To určitě ne. Spíš je to novinářská zkratka/nepochopení. Armáda včera v rámci kampaně na podporu děl jela linii "bez těžké brigády není armáda a bez děl není těžká brigáda". A ...Zobrazit celý příspěvek
To určitě ne. Spíš je to novinářská zkratka/nepochopení. Armáda včera v rámci kampaně na podporu děl jela linii "bez těžké brigády není armáda a bez děl není těžká brigáda". A novinář z toho udělal že děla budou součástí těžké brigády. Víc bych za tím nehledal...Skrýt celý příspěvek
Asi máte pravdu. Projel jsem pár dnešních článků na toto téma a jejich jazyková i informační úroveň je prostě otřesná. Pro příklad - většina článků obsahuje jako ilustraci obrázek ...Zobrazit celý příspěvek
Asi máte pravdu. Projel jsem pár dnešních článků na toto téma a jejich jazyková i informační úroveň je prostě otřesná. Pro příklad - většina článků obsahuje jako ilustraci obrázek verze CAEASAR 6x6 na podvozku Sherpa :-).
Toto SHD je typický prostředek všeobecné palebné podpory. Možná že časem, až budou hotovy ostatní naléhavé projekty a nebudeme vědět co s penězi, tak někdo přikoupí 24 Krabů pro 7. mbr a 24 HIMARSů (nebo jiného raketometu) pro 13. dp. Pak budeme moci s klidným svědomím prohlásit, že máme nějaké moderní dělostřelectvo.Skrýt celý příspěvek
Cena bezmála o polovinu menší než Zuzana je samozřejmě obrovský argument. Bohužel je "obvyklá" cena Z2 vyšroubovaná tím slovenským nákupem, kde cena asi nehrála roli. Rovněž se ...Zobrazit celý příspěvek
Cena bezmála o polovinu menší než Zuzana je samozřejmě obrovský argument. Bohužel je "obvyklá" cena Z2 vyšroubovaná tím slovenským nákupem, kde cena asi nehrála roli. Rovněž se ukazuje nemohoucnost státem vlastněné Konštrukty, která není schopná zalobovat tak, jako soukromý výrobce, i když se o českém nákupu ví několik let. Myslím, že je to škoda, Eva by za úvahu stála, ale ne za dvojnásobek ceny Caesaru.Skrýt celý příspěvek
No nevím je to záhada, čekal jsem právě lepší cenu od slováků. Navíc teď návštěva slovenského kolegy v Praze.... Z2 jak říkáš byla daná tím, co koupili oni, ale EVA není zatížená a ...Zobrazit celý příspěvek
No nevím je to záhada, čekal jsem právě lepší cenu od slováků. Navíc teď návštěva slovenského kolegy v Praze.... Z2 jak říkáš byla daná tím, co koupili oni, ale EVA není zatížená a mohli jí nabídnout za lepší cenu navíc širší zapojení domácího průmyslu. Ten Caesar není špatný, ale ta koncepce je mě proti srsti navíc má boudu od Nexteru... No počkáme co přesně za konfiguraci to bude, třeba CSG a Nexter nabídli Caesar s automatem a ne jen s tím podavačem.... ale to by jsme chtěli asi moc.Skrýt celý příspěvek
Tipuju, že řeč je o Caesaru v automatu, což ale stále není dělo se zásobníkem, obsluha ukládá střelu na "automatické" rameno ručně. Pak existuje poloautomaticky Caeasar, kde rameno ...Zobrazit celý příspěvek
Tipuju, že řeč je o Caesaru v automatu, což ale stále není dělo se zásobníkem, obsluha ukládá střelu na "automatické" rameno ručně. Pak existuje poloautomaticky Caeasar, kde rameno nabíjí pouze nábojku. Na druhou stranu do Zuzany se také musí naládovat zásobník ručně, takže se neušetří člověk, který to udělá, ale rozdíl je v tom, že se zásobník dá nabýt mimo oblast střelby. Na Nexteru je vidět, že to je produkt moderní zbrojovky, dizajn je soudobý. Proti tomu na Zuzaně je vidět, že sfoukli prach z 35let starého projektu a podle toho to vyrobili. Bohužel, prodává i dizajn.Skrýt celý příspěvek
JJ, na youtube je video s dánským CAESAREM v akci. Voják na pravé straně vyndavá granáty ze schránek a ukládá je na jedno místo, odkud si ho bere manipulátor. Na levé straně dělají ...Zobrazit celý příspěvek
JJ, na youtube je video s dánským CAESAREM v akci. Voják na pravé straně vyndavá granáty ze schránek a ukládá je na jedno místo, odkud si ho bere manipulátor. Na levé straně dělají 2 vojáci to samé s nábojkami. Granát i nábojky jsou pak do hlavně vkládány automatem.
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvekJo to video je i rovnou v článku, přijde mě to prostě nedotažené když už udělají to rameno proč tam nehodí i auto dopravník munice k tomu ramenu. Cena by šla nahoru, ale ten ...Zobrazit celý příspěvek
Jo to video je i rovnou v článku, přijde mě to prostě nedotažené když už udělají to rameno proč tam nehodí i auto dopravník munice k tomu ramenu. Cena by šla nahoru, ale ten dopravník by nebyl podle mě dražší než v jednotkách milionu a užitná hodnota už kvůli ochraně posádky a vlastně i počtu je úplně někde jinde. Zaplatím třeba i o 5 mega na houfnici více a ušetřím 2 lidi na posádce. Člověk nemusí být zrovna ing, aby si spočítal, že tohle se vrátí i finančně a vůbec nepočítám efekt na morálku vojáku, kteří vědí, že při střelbě v nebezpečné oblasti nemusí opustit kabinu. Ach jo...Skrýt celý příspěvek
Dotažené v místních cenách (SR):
"Zuzana 2 – 185 milionů Kč (2020)"
Nedotažené:
"Caesar Nexter dělová nástavba bez podvozku – 80 milionů Kč (2015)"Dotažené v místních cenách (SR):
"Zuzana 2 – 185 milionů Kč (2020)"
Nedotažené:
"Caesar Nexter dělová nástavba bez podvozku – 80 milionů Kč (2015)"
Obecně je dobrý signál spojencům, že se kupuje "západní" zbraň. Divím se ale, že to dělo přijde z Francie, přitom CSG vstoupila do slovenské slévárny na hlavně v Dubnici (sice ...Zobrazit celý příspěvek
Obecně je dobrý signál spojencům, že se kupuje "západní" zbraň. Divím se ale, že to dělo přijde z Francie, přitom CSG vstoupila do slovenské slévárny na hlavně v Dubnici (sice podnik zavřela, ale předpokládám, že odlitky hlavní "někde" provádět dokáže), samozřejmě hlaveň je jen malá část děla, ale dost důležitá.Skrýt celý příspěvek
Pri porovnávaní cien autor porovnáva ceny z roku 2020 (Zuzana2) a z roku 2015 (Caesar). Toto porovnanie nie je korektne. Co sa týka ShH Dana, najprinednejsim riešením pre ČR ...Zobrazit celý příspěvek
Pri porovnávaní cien autor porovnáva ceny z roku 2020 (Zuzana2) a z roku 2015 (Caesar). Toto porovnanie nie je korektne.
Co sa týka ShH Dana, najprinednejsim riešením pre ČR priemysel by bol ich odpredaj, modernizácia a následný predaj do zahraničia aj s municiou, vid model Azerbajdžan. Riešenie, kde by boli teoreticky všetky strany spokojne.
Treba si uvedomiť, že ČR (a aj SR) patria medzi najvyspelejšie štáty sveta a tam podobne skrblenie nepatrí.Skrýt celý příspěvekTo je fakt, autor měl porovnat cenu Zuzany2 také z roku 2015, ale ouha, on se ten stroj tehdy nikomu neprodal, tedy dvojitá ouha, on se dokonce nikdy nikomu na otevřeném trhu ...Zobrazit celý příspěvek
To je fakt, autor měl porovnat cenu Zuzany2 také z roku 2015, ale ouha, on se ten stroj tehdy nikomu neprodal, tedy dvojitá ouha, on se dokonce nikdy nikomu na otevřeném trhu neprodal. On se prodal pouze vlastnímu státu, který jej objednal, aniž jej potřeboval a všeobecně panují otázky, co všechno v té ceně muselo být. Takže buďme rádi, že autor vůbec ty stroje dokázal porovnat. Cena 180mil. je astronomická, navíc se jedná o dělovou nástavbu konstruovanou už před 35lety (Ondava), dnešní konstruktéři ani nedokazáli věž posunout na podvozku dozadu, takže se přes podstatně delší hlaveň než má DANA bezmála nevejde na podval, nemluvě o kličkování někde v terénu mezi stromy. Sofistikovaný, moderní nabíjecí mechanismus má Archer. Nicméně Zuzanu nezatracuju, ve verzi Eva, ale za poloviční cenu kolem 90mil., by to byla zdatná varianta do výběrka.Skrýt celý příspěvek
Ja chciałbym tylko przypomnieć że Czechy podpisały konwencje o broni kasetowej (Convention on Cluster Munitions (CCM)) - a Rosja (czy PL) nie. I to utrudnia realne zwalczanie ...Zobrazit celý příspěvek
Ja chciałbym tylko przypomnieć że Czechy podpisały konwencje o broni kasetowej (Convention on Cluster Munitions (CCM)) - a Rosja (czy PL) nie.
I to utrudnia realne zwalczanie broni pancernej...
Moim zdaniem realnie ACR powinna pozyska dwa dywizjony po 18 sztuk haubic 155mm + zmodernizować (jednolity system łączności i dowodzenia) vz 77 Dana. (też dwa dywizjony po 18)
W efekcie 36 haubic 155mm L/52 i 36 152mm L/39 można podzielić na "zadania"
kaliber 152mm - ogólne wsparcie ogniowe (można przydzielić baterie do każdej batalionowej grupy zadaniowej)
kaliber 155mm - ogień kontrbateryjny, precyzyjne rażenie na odległość (amunicja precyzyjna / dalekosiężna )
Podobnie z rakietami - zbudować 1 dywizjon rakietowy
Z dwoma bateriami 122 RM i dwoma bateriami 227/607mm
Moim zdaniem jest to najtańsza droga do rozbudowy potencjału ACR (nie trzeba dużo dodatkowych żołnierzy a możliwości wzrastają ogromnie)Skrýt celý příspěvekDANA su proste uz nepoužiteľné. Rychlost palby, problematické nabijacie rameno (Zuzana 2000 aj Zuzana2 ma inak riesene nab.rameno) Mat 76 hufnic dvoch typov, ako by si to po ...Zobrazit celý příspěvek
DANA su proste uz nepoužiteľné.
Rychlost palby, problematické nabijacie rameno (Zuzana 2000 aj Zuzana2 ma inak riesene nab.rameno)
Mat 76 hufnic dvoch typov, ako by si to po stratach preskupil? Vytvoril by si z dvoch baterii s velkymi stratami, jednu s dvoma typmi hufnic? Ako by si riesil logistiku?
HIMARS 227mm je prave vďaka CCM na nic. Kazetovy efekt tak lepsie dosiahnes zasypanim protivnika salvou z 122mm raketometu. Idealne, v pripade RM Modular, s novou lafetou schopnou niest dva kontajnery (2x28).Skrýt celý příspěvekNie zgodzę się. My w Afganistanie używaliśmy wz 77, stosując jednolite procedury 'wsparcia ogniowego" i nie było gorzej niż u innych. Zasięg max to nie wszystko... Liczy się także ...Zobrazit celý příspěvek
Nie zgodzę się.
My w Afganistanie używaliśmy wz 77, stosując jednolite procedury 'wsparcia ogniowego" i nie było gorzej niż u innych.
Zasięg max to nie wszystko...
Liczy się także dostępność
I wiadomo ze jeśli masz 6 baterii to wykonasz mniej zadań niż jak masz 12.
ACR nie kupi 80 haubic i tysięcy pocisków....
Dlatego też powinna rozważyć opcje użycia zasobów które już ma.
Ja nie proponuje przebudowę Dany na Zuzana...
Tylko MLU, które umożliwi stosowanie dział obok nowych "NATOwskich".
Przypominam - podstawową haubicą FR nie jest 2S35 tylko duet 2S5 i 2S19.
Bo oni doskonale wiedzą że większość zadań ogniowych nie realizuje się strzelając na 30-40 km, za to kaliber (waga, moc pocisku) ma znaczenie.Skrýt celý příspěvekTak tomu se v psychologii říká projekce, projektuješ to co znáš z domova na nás, což je úplně jiná situace. Za prvé, AČR nemá a v dohledné ani nebude mít tolik personálu, aby ...Zobrazit celý příspěvek
Tak tomu se v psychologii říká projekce, projektuješ to co znáš z domova na nás, což je úplně jiná situace.
Za prvé, AČR nemá a v dohledné ani nebude mít tolik personálu, aby dokázala tolik děl využít.
Za druhé, Dany jsou ve špatném stavu, ten tvůj MLU by znamenal mj. i výměnu hlavní a aby to bylo i po modernizaci použitelné, tak by se musel integrovat moderní SŘP, na což nejsou jednak peníze a druhak vojáky preferovaný Odin umí "jen" NATO ráži.
Za třetí, munice kterou se všichni zaštitují je stará min. 20 let, část je ještě mnohem starší. Takže je otázka kolik z ní je reálně bezpečně použitelné.
Za čtvrté, udržovat v rámci jednoho dělostřeleckého pluku dva systémy, které se liší kde čím včetně ráže, je, jak už tu někdo napsal, velmi drahý nesmysl.
Tedy, v podmínkách AČR, nemá modernizace SmKH vz. 77 DANA smysl, v Polsku to může být pochopitelně jinak.
Proto také AČR požaduje nákup opravdu moderních děl ze zahraničí, ostatně i modernizace DAN by znamenala, že většina peněz by odešla do zahraničí, SŘP a hlavně u nás nikdo nevyrábí.
A pokud se někdy v budoucnu (2030+) najdou peníze a bude čistě náhodou i dostatek personálu (o čemž je vzhledem k demografickému a fyzickému vývoji mladé populace možno s úspěchem pochybovat), spíš by se hodil nákup jednoho oddílu raketometů, než udržování zastaralého systému s podprůměrnými parametry.Skrýt celý příspěvekJedinečná příležitost ukázat, že AČR skutečně dokáže postavit něco ze záloh a AZ nebudou prostým politickým projektem. Azerbajdžán dostal Dany v luxusní výbavě, mimochodem, díky ...Zobrazit celý příspěvek
Jedinečná příležitost ukázat, že AČR skutečně dokáže postavit něco ze záloh a AZ nebudou prostým politickým projektem.
Azerbajdžán dostal Dany v luxusní výbavě, mimochodem, díky tomu, že se kdysi někdo rozhodl majetek armády postupně darovat pochybným existencím, říkali tomu prodej nepotřebného materiálu.Skrýt celý příspěvekflanker ?? Ázerbájdžán zaplatil za tu česko-slovensko-izraelskou modernizaci celkem balík. Tedy v porovnání s tím co za to dostal. Dany z výzbroje AČR jsou ve velmi špatném stavu, ...Zobrazit celý příspěvek
flanker
?? Ázerbájdžán zaplatil za tu česko-slovensko-izraelskou modernizaci celkem balík. Tedy v porovnání s tím co za to dostal.
Dany z výzbroje AČR jsou ve velmi špatném stavu, aby to vlbec vedlo k něčemu smysluplnému, musel by se repasovat (ideálně vyměnit) celý podvozek, vyměnit hlavně a integrovat moderní SŘP. Tedy celkem drahá sranda, nicméně výsledkem by stále byl jen podprůměrný systém s nekompatibilní ráží.
A ohledně AZ, evidentně nechápeš koncepci, AZ u dělostřelců budou cvičit na stejných dělech jako profíci, stejně jako AZ u všech bojových jednotek cvičí na standardním vybavení. Smyslem AZ u bojových jednotek je doplňovat stavy na válečné počty a případně nahrazovat ztráty . Takže k čemu by jim ty Dany asi byly?
Nehledě na to, že (jak už tu několikrát padlo) provozovat v rámci jednoho pluku dva velmi odlišné základní systémy je prostě nesmysl a munice ve skladech je pravděpodobně nebezpečnější (vzhledem ke svému stáří) našim vojákům než nepříteli.
Prostě pokud se měly ShKH vz. 77 modernizovat, mělo se tak udělat před 15 lety (a i dnes by byla na pořadu dne náhrada), dnes je to naprostý nesmysl.Skrýt celý příspěvek
Lukas,
musíte brát česko s rezervou, Polsko dokázalo nasadit Dany v Afghanistánu, vrtulníky Mi 24 v Iráku. Kdežto v česku se jen vymlovali proč to nasadit v zahraničí nejde.Lukas,
musíte brát česko s rezervou, Polsko dokázalo nasadit Dany v Afghanistánu, vrtulníky Mi 24 v Iráku. Kdežto v česku se jen vymlovali proč to nasadit v zahraničí nejde.Další blábol, nikdy se nic vymýšlet nemuselo, nikdy od nás (na rozdíl od Polska) nikdo nasazení takových systémů totiž nechtěl. Také k tomu ani nebyl důvod, na rozdíl od Polska ...Zobrazit celý příspěvek
Další blábol, nikdy se nic vymýšlet nemuselo, nikdy od nás (na rozdíl od Polska) nikdo nasazení takových systémů totiž nechtěl. Také k tomu ani nebyl důvod, na rozdíl od Polska jsme v např. v Iráku vlastní zónu neměli.
Co je naopak nutné brát s rezervou jsou tyhle "projekce" (ať už odkudkoliv) založené na naprosto jiné situaci a ambicích, které dotyčný přispěvatel nabízí aniž by měl alespoň elementární znalosti o AČR.
Zrovna Polsko kupuje Kraby, snad už brzo spustí i výrobu Krylů, ale nám by měly stačit Dany?Skrýt celý příspěvek
Jestli jsem správně pochopil tu odpověď ministryně Šlechtové na interpelaci, tak tím přiznala přípravu trestného činu a zfixlované výběrko na SŘP s předem daným vítězem...
Jestli jsem správně pochopil tu odpověď ministryně Šlechtové na interpelaci, tak tím přiznala přípravu trestného činu a zfixlované výběrko na SŘP s předem daným vítězem...
Budem polemizovať o informáciách, ktoré nám tu predkladá autor článku ohľadom efektívnosti delostreleckej paľby a objeme minutej munície. 155 mm HE granát s PGK má CEP 20 ...Zobrazit celý příspěvek
Budem polemizovať o informáciách, ktoré nám tu predkladá autor článku ohľadom efektívnosti delostreleckej paľby a objeme minutej munície.
155 mm HE granát s PGK má CEP 20 metrov.
Sovieti aj Američania vykonali v 80. rokoch série testov efektívnosti delostreleckej paľby na obrnené vozidlá. Ukázalo sa, že na vyradenie alebo zničenie obrneného vozidla stačí jeden (!) zásah 155 mm HE granátom na vzdialenosť aspoň 30 metrov. Pri tejto vzdialenosti boli tanku T-72 odtrhnuté pojazdové kolesá, zničené pásy a poškodený kanón spolu s pozorovacími prístrojmi. Aby nedošlo k prerazeniu panciera šrapnelmi na takúto vzdialenosť, musí byť vozidlo pancierované aspoň na level 4 podľa stanag 4569 a aj tak dôjde k jeho silnému poškodeniu.
Podľa autora článku je efektívnosť delostreleckej paľby 155 mm HE granátmi je tak malá, že na zničenie jednej delostreleckej batérie (8 vozidiel) je potrebných vypáliť 3000 rán 155 mm HE granátmi?
"Základem přímé palebné podpory je umlčování nekryté živé síly. Při dálce střelby 10 km je třeba vypálit 35 ran/ha (10 000 m2)".
Smrtiaci rádius pri dopade 155 mm HE granátu je pre "mäkké ciele" sa udáva na 50 metrov a ranivý účinok na 150 metrov. Teda jeden výbuch tohto granátu "usmrtí" na ploche cca. 0,78 ha a "zraní" ploche 7,8 ha.
"Na opěrný bod je norma spotřeby minimálně 130 ran/ha."
Tak to sa mi už vôbec nechce veriť. Ak z toho oporného bodu nechceme samozrejme spraviť jeden veľký kráter.Skrýt celý příspěvekTeda jeden výbuch tohto granátu "usmrtí" na ploche cca. 0,78 ha a "zraní" ploche 7,8 ha.... Pardon, samozrejme, obsah kruhu o polomere 50 m je 7853 m2, teda 0,78 ha, o polomere ...Zobrazit celý příspěvek
Teda jeden výbuch tohto granátu "usmrtí" na ploche cca. 0,78 ha a "zraní" ploche 7,8 ha....
Pardon, samozrejme, obsah kruhu o polomere 50 m je 7853 m2, teda 0,78 ha, o polomere 150 metrov 70685 m2, teda cca. 7 ha.Skrýt celý příspěvekArthur má kruhovú odchýlku detekcie výstrelu cca. 60 metrov. Teda do tohto priestoru môže byť ihneď vedená presná odvetná delostrelecká paľba so 155 mm HE muníciou s CEP 20 metrov ...Zobrazit celý příspěvek
Arthur má kruhovú odchýlku detekcie výstrelu cca. 60 metrov. Teda do tohto priestoru môže byť ihneď vedená presná odvetná delostrelecká paľba so 155 mm HE muníciou s CEP 20 metrov (väčšina striel teda dopadne v okruhu 40 metrov). Zuzana 2 má STANAG 3, teda výbuch 155 mm HE granátu na vzdialenosť 60 metrov. Už pri tejto vzdialenosti môžme počítať so silným poškodením vozidla (pneumatiky, kabína, kanón).
Tu pokladám autorovi druhú otázku. V svojom inom článku vydanom na AN spomína...
https://www.armadninoviny.cz/k...
Citujem:
"Cíle, jejichž poloha byla určena dělostřeleckým radiolokátorem nelze úspěšně ničit střelami s koncovým navedením. "
"Protibaterijní činnost je vedlejší činností, používaná jen v krajním případě krizové bojové situace a za předpokladu dostatku dělostřeleckého střeliva."
"Dělostřeleckým jednotkám vůbec nehrozí nebezpečí, že po vystřelení první rány budou do 30 sekund vystaveny dělostřelecké palbě protivníka."
A podľa môjho názoru sa autor článku vôbec nevyzná do tejto problematiky.Skrýt celý příspěvekKto je tento autor a vie mi zodpovedať otázku, z kadiaľ má informácie, že na umlčanie nepriateľa na tak malej ploche potrebujeme také kvantá munície? Prečo je podľa neho s takou ...Zobrazit celý příspěvek
Kto je tento autor a vie mi zodpovedať otázku, z kadiaľ má informácie, že na umlčanie nepriateľa na tak malej ploche potrebujeme také kvantá munície? Prečo je podľa neho s takou efektivitou delostreleckej paľby (cep 20 metrov, detekcia nepriateľskej paľby 60 metrov) neefektívna odvetná delostrelecká paľba? Prečo autor tvrdí, že pri takejto efektivite moderného delostrelectva je neefektívna taktika "shoot and scoot"?Skrýt celý příspěvek
Mě se ta čísla také moc nezdají, jak jsem to níže počítal. De facto by to znamenalo, že naše celé dělostřelectvo by nedokázalo zničit jedinou dělostřeleckou baterii se 100% ...Zobrazit celý příspěvek
Mě se ta čísla také moc nezdají, jak jsem to níže počítal. De facto by to znamenalo, že naše celé dělostřelectvo by nedokázalo zničit jedinou dělostřeleckou baterii se 100% jistotou bez přebití houfnic, přičemž by nemohlo vykonat jakýkoli jiný palebný úkol. Ale netuším, jak se to počítá. Těch 3000 ran je hádám na stopro umlčení/zničení (?) a asi se v rámci toho počítá i s přesuny postřelované baterie, jinak by to už vůbec nedávalo smysl. Na jak velké ploše je standardně rozmístěna baterie houfnic?Skrýt celý příspěvek
Delostrelecka bateria v palebn postaveni, je rozdelená na dve palebne caty. Tie su od seba vzdialené 300-500metrov. Samotné dela su nasledne postavene v šachovnici, pricom na ...Zobrazit celý příspěvek
Delostrelecka bateria v palebn postaveni, je rozdelená na dve palebne caty.
Tie su od seba vzdialené 300-500metrov.
Samotné dela su nasledne postavene v šachovnici, pricom na šírku su od seba vzdialené 30-50metrov a v hlbke 20-40m.
Celkovo je tak bateria rozmiestnena na ploche na šírku 500-800metrov a na hlbku 40-80metrov, ak sa bavíme len o delach.
Vyckavaci priestor je od palebneho vzdialeny 200-500 metrov, pricom rozmiestnenie zabera na sirku 300-500 metrov a na hlbku 500-800metrov.Skrýt celý příspěvekPár desiatok metrov od seba. Keby 8 húfnic malo rozostupy 30 metrov, tak sú roztiahnuté do priestoru 240 metrov. Ak odchýlka detekcie Arthuru je 60 metrov, tak počítam že by si ...Zobrazit celý příspěvek
Pár desiatok metrov od seba. Keby 8 húfnic malo rozostupy 30 metrov, tak sú roztiahnuté do priestoru 240 metrov. Ak odchýlka detekcie Arthuru je 60 metrov, tak počítam že by si odvetnou paľbou potreboval pokryť priestor 360x120 metrov, teda 4,32 ha. CEP PGK je 20 metrov, teda väčšina striel dopadá do okruhu o polomere cca. 40 metrov. Ako som písal vyššie, na vyradenie delostreleckej techniky protivníka nepotrebuješ presné zásahy, výbuch 155 mm HE granátu na 30 metrov Zuzanu 2 zničí, na 60 metrov poškodí, aby bola vyradená z bojovej činnosti. Pokiaľ teda protivníka nechceš rozstrieľať do poslednej skrutky, naozaj tisícky granátov do takto malého priestoru vystreliť nepotrebuješ, to by ale bolo zbytočné plytvanie pomerne drahou muníciou.Skrýt celý příspěvek
Delostrelec ale nie som, takže Gibon to bude mať presnejšie. Aj tak si ale vieš prepočítať, aký veľký priestor potrebuješ pokryť paľbou a koľko munície ti je na to cca. treba.
Delostrelec ale nie som, takže Gibon to bude mať presnejšie. Aj tak si ale vieš prepočítať, aký veľký priestor potrebuješ pokryť paľbou a koľko munície ti je na to cca. treba.
Ten priestor je fakt veľký. Radary ako Arthur nie su samospasitelne, ale velmi pomáhajú. 60m odchýlka je tiez v celku dost a zároveň, Arthur dokaze sledovat naraz 8 letiacich ...Zobrazit celý příspěvek
Ten priestor je fakt veľký.
Radary ako Arthur nie su samospasitelne, ale velmi pomáhajú. 60m odchýlka je tiez v celku dost a zároveň, Arthur dokaze sledovat naraz 8 letiacich projektilov.
Tak si predstav, ze ti striela cely oddiel, z troch palebnych postaveni, kazdy v rezime MRSI. Reaktivnu protibaterijnu činnost ti to dost natiahne v case. Arthur ti poskytne koordinaty, ale tie nepokryju cele palebne postavenie batérie.
Poskytne vsak vyborne koordinaty pre prieskumnu čatu, ideál s dronom.
Tych 3000 striel na umlcanie je samozrejme vela. Bral by som to na znicenie.
A určite je to veľmi vela na hufnice typu Caesar ci ATMOS. Pri nich, vdaka posadke vonku, bude treba na umlcanie v podstate par salv pri aktivnej protibaterijnej činnosti. A umlcanie sa bude rovnat zniceniu. Sice techniku neznicis, ale vyradis obsluhu a nahradit delostrelca nie je len tak. Obnovenie činnosti bude trvat dlho.
Naopak pri reaktivnej protibaterijnej cinnosti proti Caesar,... budu granaty dopadat do uz uvolneneho priestoru. Fire and scout bude v taktike dodržiavany dokonale. No v intenzivnom konflikte nebude palebna podpora k dispozícii stale a uz vobec nie trvalo.
A stale nechapem,ze miesto do raketometov, chcu investovať do ShM.Skrýt celý příspěvekPokud nepřítel provede jen zastávku, palbu MRSI(1-2min), a pokračuje v pohybu. Tak vše co vystřelíte proti této baterii dopadne dávno po tom co děla opustila svoji pozici. To se ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud nepřítel provede jen zastávku, palbu MRSI(1-2min), a pokračuje v pohybu. Tak vše co vystřelíte proti této baterii dopadne dávno po tom co děla opustila svoji pozici. To se ani nebavíme o tom, že by děla musela vyčkávat v ideálním místě pro provedení odvetného úderu.Skrýt celý příspěvek
Arthur D dokáže sledovať 100 cieľov/min, ELM-2084 dokáže sledovať 200 cieľov/min na lokalizáciu delostreleckej paľby, čo ti dá sakra dobré koordináty. Jedna batéria Zuzán 2 ...Zobrazit celý příspěvek
Arthur D dokáže sledovať 100 cieľov/min, ELM-2084 dokáže sledovať 200 cieľov/min na lokalizáciu delostreleckej paľby, čo ti dá sakra dobré koordináty. Jedna batéria Zuzán 2 vystrelí v prvej minúte max. 50 granátov.
Pokiaľ by bolo 8 húfnic v 50 metrovom rozostupe na šírku a 50 metrov do hĺbky, plus pripočítame odchýlku radiolokátora Arthur, tak odvetná paľba bude smerovať do priestoru cca. 170x520 metrov, teda 88 400 m2. Ak tam pošleš 3000 granátov, tak na jeden granát ti vychádza plocha cca. 5,4x5x4 metra, teda asi každé vozidlo by si priamo zasiahol aspoň 1-2 krát, čo by tú Zuzanu rozmetalo na dobrý šrot. Preto je táto "teória" proste totálna blbosť.
Samozrejme, pokiaľ nepriateľ počíta s odvetnou delostreleckou paľbou, tak po vystrelení pár sálv v režime mrsi sa ihneď stiahne do iného priestoru, takže týmto sa ten počet vystrelených nábojov v odvetnej paľbe môže navyšovať.
Lenže autor v svojom predošlom článku píše o neefektívnosti tejto taktiky, pretože podľa neho nedokáže delostrelectvo efektívne zasiahnuť svoj cieľ. Takže sa bavíme, že podľa autora je potreba 3000 rán na statické postavenie 8 húfnic.
Čo sa týka raketometov, správny krok vpred mi príde práve GLSDB (Ground-Launched Small Diameter Bomb), ktorá má vlastný rádiolokátor a teda dokáže si "vybrať" svoj cieľ a trafiť aj keď je v pohybe.Skrýt celý příspěvekJirosi: ok, nechajme teóriu počtu vystrelených granátov na umlčanie jednej delostreleckej batérie, čo tak vysvetliť ďalšiu teóriu autora "Základem přímé palebné podpory je ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: ok, nechajme teóriu počtu vystrelených granátov na umlčanie jednej delostreleckej batérie, čo tak vysvetliť ďalšiu teóriu autora
"Základem přímé palebné podpory je umlčování nekryté živé síly. Při dálce střelby 10 km je třeba vypálit 35 ran/ha".
Nezdá sa ti aj toto číslo pritiahnuté za vlasy? Ako som písal, 155 mm HE má smrtiaci rádius 50 metrov, teda oblasť o veľkosti 0,78 ha. PGK ti dáva CEP 20 metrov. Autor by ale zasypal oblasť 1 ha 35 delostreleckými granátmi... akože načo? Tá živá sila je predsa nekrytá, nie v železobetónovom kryte niekoľko metrov pod zemou.Skrýt celý příspěvekAno dokaze sledovat 100cielov, ale: “Systém může zachytit až 100 cílů za minutu, přičemž vždy osm cílů současně v módu (režimu) vysoké kapacity vyhledávání a pět cílů v módu ...Zobrazit celý příspěvek
Ano dokaze sledovat 100cielov, ale:
“Systém může zachytit až 100 cílů za minutu, přičemž vždy osm cílů současně v módu (režimu) vysoké kapacity vyhledávání a pět cílů v módu (režimu) vysoké přesnosti vyhledávání."
Otazne je ako dlho musi let granatu/rakety sledovat, aby koordinaty vyraral. Pochybujem, ze mu bude stacit par sekund trajektorie.
Dalsia nepresnost v clanku je DOS. Pre Zuzany 2 sa rata 1DOS ako 1/3 palebneho priemeru. Nie cely palebny priemer. Ale to uz je detail a v inych armadach moze byt DOS určený inak. Aj keď by to malo byt štandardizované.Skrýt celý příspěvekGibon: Áno, to boli parametre Arthuru, keď ho dostala AČR. Teraz SAAB ponúka upgradovaný Mod. D, ktorý má údajne zvýšený dosah na 60 km aj počet sledovaných cieľov. K presnejším ...Zobrazit celý příspěvek
Gibon:
Áno, to boli parametre Arthuru, keď ho dostala AČR. Teraz SAAB ponúka upgradovaný Mod. D, ktorý má údajne zvýšený dosah na 60 km aj počet sledovaných cieľov. K presnejším informáciám som sa už ale nedopátral.
Každopádne dnes mi prídu perspektívnejšie práve MMR radary, ktoré majú väčší dosah, počet sledovaných cieľov aj vyššiu presnosť, preto som tam doplnil aj ELM-2084.Skrýt celý příspěvekSamozrejme vyvoj ide dopredu. A bude sa mu prisposobovať aj delostrelecka taktika. Napríklad vačšími rozostupmi, čo vďaka SRP a IN/GPS polohoe nebude problem. Poprípade vacsie ...Zobrazit celý příspěvek
Samozrejme vyvoj ide dopredu.
A bude sa mu prisposobovať aj delostrelecka taktika.
Napríklad vačšími rozostupmi, čo vďaka SRP a IN/GPS polohoe nebude problem.
Poprípade vacsie využívanie rozptyleneho palebneho postavenia, ktore sa dnes pouziva len v pripade dostatku prirodnych krytov.
Tiez si viem predstavit protibaterijnu cinnost realizovat pomocou zaminovacich granatov. Tym v podstate obmedzis "scout" rezim.Skrýt celý příspěvekJak je to s variantou munice proti takovým cílům, jakou je lehce obrněná technika? Dá se na příklad spolehnout na munici s radiovým zapalovačem, která zasype cíle střepinami z ...Zobrazit celý příspěvek
Jak je to s variantou munice proti takovým cílům, jakou je lehce obrněná technika? Dá se na příklad spolehnout na munici s radiovým zapalovačem, která zasype cíle střepinami z horní části?Skrýt celý příspěvek
Zapalovač s čidlom priblíženia, ktorý má v prípade toho srbského UB, M12A1 spoľahlivosť 93% a detonuje 10+/-6m nad zemou. S tým, že je tam stále funkčný aj nárazový detonátor, ...Zobrazit celý příspěvek
Zapalovač s čidlom priblíženia, ktorý má v prípade toho srbského UB, M12A1 spoľahlivosť 93% a detonuje 10+/-6m nad zemou. S tým, že je tam stále funkčný aj nárazový detonátor, keby čidlo priblíženia zlyhalo.
Ale neviem čo konkrétne ta zaujima.
Srbi maju aj dalekonosny HE-RA/BB granat s dostrelom 56km. To už však bez nejakého PGK je strielanie na nahodu. A zasadne klesa mnozstvo TNT v granate.
Ako raketovy pohon aj dnovy vytok zaberú veľa miesta a to znižuje učinok v mieste dopadu. Čo by nevadilo v prípade použitia PGK zapalovača. Ale cena raketovo rastie hore.
Na to však budú vypracované presné taktické pokyny, kedy akú muníciu s akým zapalovačom použiť.Skrýt celý příspěvek
Vidím, že nejsem sám, komu se nezdá množství munice nutné na zničení jednoho cíle. Autor je stará škola a evidentně není příznivcem munice s koncovým naváděním a dává přednost ...Zobrazit celý příspěvek
Vidím, že nejsem sám, komu se nezdá množství munice nutné na zničení jednoho cíle. Autor je stará škola a evidentně není příznivcem munice s koncovým naváděním a dává přednost kvantitě před kvalitou a zdůvodněním je cena (a to nejenom u dělostřelecké munice ale i u kanonové PVO viz jeho starší článek s příznačným názvem Učme se z minulosti https://www.armadninoviny.cz/p... (mimochodem při čtení diskuze k článku o PVO jsem si připomněl doby, kdy díky její věcnosti mělo smysl se jí zúčastnit). Udávané hodnoty autorem mi přijdou pro dnešní dělostřelecké systémy s radary, průzkumnými drony, moderními systémy řízení palby a munici s koncovým naváděním, ale i pro běžnou HE munici výrazně nadsazené. Docela by mne zajímalo, jaké množství munice bylo potřeba pro zničení konkrétních cílů při konfliktu na východní Ukrajině, kde hlavňové i raketové dělostřelectvo bylo velmi úspěšné.Skrýt celý příspěvek
Nedá mi to, abych upřesnil poznámku k věcnosti diskuze. Tato je věcná, ale je tu čím dál tím více diskuzí, které jsou jenom ideologickými šarvátkami se spoustou nepodložených nebo ...Zobrazit celý příspěvek
Nedá mi to, abych upřesnil poznámku k věcnosti diskuze. Tato je věcná, ale je tu čím dál tím více diskuzí, které jsou jenom ideologickými šarvátkami se spoustou nepodložených nebo evidentně lživých demagogických názorů. Je to dané také tématy článků, pod kterými se odehrávají.Skrýt celý příspěvek
To je nastavenim ekonomického modelu stranky. Vytahovanie clankov o Rusku ci Cine, aby v diskusii vznikol flame spojeny s veľkým poctom klikov, sa tu stalo pracovným nástrojom na ...Zobrazit celý příspěvek
To je nastavenim ekonomického modelu stranky.
Vytahovanie clankov o Rusku ci Cine, aby v diskusii vznikol flame spojeny s veľkým poctom klikov, sa tu stalo pracovným nástrojom na dosahovanie zisku.
Preto sem zavitam uz len malokedy, ked ma niekto upozorni na zaujimavy clanok.Skrýt celý příspěvek
Citujem autora z článku o PVO: "Navíc je zcela úsměvné tvrzení, že systémy PVO budou schopny ničit raketovou, dělostřeleckou a minometnou munici RAM (Rocket, Artillery, Mortar)." ...Zobrazit celý příspěvek
Citujem autora z článku o PVO:
"Navíc je zcela úsměvné tvrzení, že systémy PVO budou schopny ničit raketovou, dělostřeleckou a minometnou munici RAM (Rocket, Artillery, Mortar)." ...
... No ak niekto dokázal napísať takúto blbosť v roku 2017 a ešte sa chváliť o svojej odbornosti... Autor zaspal vo vzdelaní asi dvadsať rokov dozadu. Mal by zahodiť príručky vedenia bojovej činnosti z čias ČSĽA tzv. "nas mnógo" (ktoré prezentuje pri problematike delostrelectva), viac sa venovať rozboru konfliktov v 21. storočí a možnostiam vedenia boja v budúcnosti pomocou moderných technológií, alebo odísť na dôchodok.Skrýt celý příspěvekMůj dojem je takový že autor není daleko od pravdy. řekněme že plánujete dělostřelecký přepad důležitého cíle protivníka a víte od průzkumu, že je chráněn CRAM systémy. Máte ...Zobrazit celý příspěvek
Můj dojem je takový že autor není daleko od pravdy. řekněme že plánujete dělostřelecký přepad důležitého cíle protivníka a víte od průzkumu, že je chráněn CRAM systémy. Máte vlastně jedinou možnost - zahltit obranu natolik, že nebude schopna pobrat veškerou útočící munici. Navíc, zranitelnost klasického HE projektilu (což je vlastně špalek ocelolitiny s relativně inertní trhavinou uvnitř, kterej po svý dráze letí díky vlastní hmotnosti) bude o dost menší než rakety (tenká trubka plná vysoce hořlavý směsi, případně prázdná trubka náchylná na aerodynamiku).
Pár salv od baterie či dvou spolehlivě vysaje zásobníky raket i kanonů a pak už máte volný pole...Skrýt celý příspěvekAutor, p. Vašíček, vo svojej nekonečnej múdrosti v roku 2017 napísal: "Navíc je zcela úsměvné tvrzení, že systémy PVO budou schopny ničit raketovou, dělostřeleckou a minometnou ...Zobrazit celý příspěvek
Autor, p. Vašíček, vo svojej nekonečnej múdrosti v roku 2017 napísal:
"Navíc je zcela úsměvné tvrzení, že systémy PVO budou schopny ničit raketovou, dělostřeleckou a minometnou munici RAM (Rocket, Artillery, Mortar). To, co se deklaruje, je udáváno z testů, kdy vzdušný cíl letí v předem definované vodorovné přímkové dráze s předem definovanou rychlostí a za příznivých povětrnostních a pozorovacích podmínek. Takže reálná pravděpodobnost je tak nanejvýš do 30 až 50 % teoretické pravděpodobnosti zásahu."
Opakujem:
"nanejvýš do 30 až 50 % teoretické pravděpodobnosti zásahu."
Autor nepíše o spôsoboch, ako prekonať PVO, ale vyťahuje argument o akejsi neschopnosti PVO zasahovať raketovú, delostreleckú a mínometnú muníciu.
Ale je možné, že napríklad len Izraelci vynechali svoju účasť na toľko slávnych prednáškach tu pána Vašíčka a preto vo svojej hlúposti nemohli vedieť, že RAM munícia sa takmer nedá zostreliť. Preto postavili napríklad Iron Dome, ktorý zasahuje ciele s 90% úspešnosťou. Keby sedeli na týchto prednáškach, tak úspešnosť zasahovať ciele znížia na 30-50%, tak ako píše tu pán autor.
Čo až potom, keď niekto vytiahne na ničenie RAM munície napríklad laser... to bude povyku, kvôli Vašíčkovi možno zavedú limity výkonu a maximálne počty zastrelenej munície...Skrýt celý příspěvek
Z principu bych neměl problém se zachováním Dan, pokud se to finančně vyplatí (což je vždycky sranda odhadnout) a pokud by skladovaná munice byla dostatečně bezpečná. Co se týče ...Zobrazit celý příspěvek
Z principu bych neměl problém se zachováním Dan, pokud se to finančně vyplatí (což je vždycky sranda odhadnout) a pokud by skladovaná munice byla dostatečně bezpečná.
Co se týče volby náhrady, u expedičních misí lidé v diskuzi mluví spíš o levnějších, bezvěžových strojích... kvůli jednodušší dopravě? Aktivní použití mi přijde pravděpodobnější při misích na Blízkém východě a v Africe, kde bych osobně upřednostňoval ochranu vojáků, např. Zuzanu 2...Skrýt celý příspěvekZaujalo mě to číslo 3000 (!) ran k umlčení (takže patrně ne zničení) dělostřelecké baterie. To znamená, že pokud budou pálit 3 baterie (!) na jednu a vystřílí přitom veškerou (!) ...Zobrazit celý příspěvek
Zaujalo mě to číslo 3000 (!) ran k umlčení (takže patrně ne zničení) dělostřelecké baterie. To znamená, že pokud budou pálit 3 baterie (!) na jednu a vystřílí přitom veškerou (!) zásobu munici vezenou v houfnici, tak to dělá dejme tomu 1/3 - 1/2 plánovaných potřebných ran. Je na to tedy potřeba 6-9 baterií? Při střelbě jednou baterií to je cca. 1/6 - 1/10 plánovaných potřebných ran. A možná to ještě bude málo, pokud houfnice poveze pod 40 střel.
A jaký má vůbec význam vystřílet veškerou vezenou munici na jeden cíl. Co to je za hausnumera...?
Jestli nakonec jo, tak je to teda úplně mimo mé očekávání...
Nebo mi někde něco uniká, je to blbě spočítaný, či co...?Skrýt celý příspěvek3000 ks je jen na střelbu na 10 km, to je cca 5 km k linii, a 5 km za linií. Pokud budete střílet dál počet ještě roste. On ve skutečnosti bude větším nepřítelem spíše čas, protože ...Zobrazit celý příspěvek
3000 ks je jen na střelbu na 10 km, to je cca 5 km k linii, a 5 km za linií. Pokud budete střílet dál počet ještě roste.
On ve skutečnosti bude větším nepřítelem spíše čas, protože samohybná děla určitě nebudou na místě čekat až to přestane. Vystřílení 40 ks munice trvá cca 10 minut bez přípravy.Skrýt celý příspěvekTěžko říct, na jakou to má být vzdálenost, protože tento údaj tam nějak jednoznačně určitě uveden není. Ale i kdyby to bylo na tuto vcelku optimální, tak v průměru je to tedy ještě ...Zobrazit celý příspěvek
Těžko říct, na jakou to má být vzdálenost, protože tento údaj tam nějak jednoznačně určitě uveden není. Ale i kdyby to bylo na tuto vcelku optimální, tak v průměru je to tedy ještě o dost horší. Přijde mi to tedy buď jako nějaké nedorozumění/nepochopení anebo jako děsná blbost... Nebo jsou možná moje představy o dělostřelbě úplně mimo realitu.Skrýt celý příspěvek
Pro zajímavost, K9 má na podporu muniční vozidlo K 10. Pro AČR to bude asi luxus, tam to vypadá, že budou muset stačit Tatry s hydraulickým čelem a manuální ...Zobrazit celý příspěvek
Pro zajímavost, K9 má na podporu muniční vozidlo K 10. Pro AČR to bude asi luxus, tam to vypadá, že budou muset stačit Tatry s hydraulickým čelem a manuální síla.
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvekUrčitě PzH 2000, ale na naší infrastrukturu hodně těžkej stroj. Nedokážu si představit bezproblémový fungování děla nad 55 tun u nás.
Určitě PzH 2000, ale na naší infrastrukturu hodně těžkej stroj. Nedokážu si představit bezproblémový fungování děla nad 55 tun u nás.
Proč se stále vytahuje tenhle neexistující problém?
Proč se stále vytahuje tenhle neexistující problém?
No nevím, ale 50 tunový T-72M4CZ se u nás pohybovat zjevně může. Těch 5 tun navíc nehraje takovou roli.
No nevím, ale 50 tunový T-72M4CZ se u nás pohybovat zjevně může. Těch 5 tun navíc nehraje takovou roli.
Jak kde. Zkuste si vzít vojenskou speciálku a naplánovat přesun tankové roty. Samozřejmě s vědomím, že když to zmrvíte, velitel vás zabije před nastoupenou jednotkou a řidiči tanků ...Zobrazit celý příspěvek
Jak kde. Zkuste si vzít vojenskou speciálku a naplánovat přesun tankové roty. Samozřejmě s vědomím, že když to zmrvíte, velitel vás zabije před nastoupenou jednotkou a řidiči tanků vám v jídelně hodí šlichtu na hlavu.Skrýt celý příspěvek
Modernizace delostrelectva má před sebou ještě zajímavější oříšek. A to jaký SŘP požadovat aby to opravdu fungovalo co nejlépe. Také možná nebude od věci podívat se na stav ...Zobrazit celý příspěvek
Modernizace delostrelectva má před sebou ještě zajímavější oříšek. A to jaký SŘP požadovat aby to opravdu fungovalo co nejlépe.
Také možná nebude od věci podívat se na stav průzkumných čidel a radaru Arthur. Budeme mít možná do 5 let nová dělá, ale radary už budou mít 20 let. Stalo by za to zvážit výměnu, novou generaci která by pozemním silám umožnila díky multi mission schopnostem i C-RAM, force protection a podporu VSHORAD i pro sledování objektu jakou jsou drony. Zkrátka, přestat tu hrát hru každý na svém písečku ale brát pozemní síly komplexněSkrýt celý příspěvekOhledně SŘP je celkem jasno, v finále je americký, polský a norský systém, přičemž se zdá, že vojáci favorizují norský Odin.
Ohledně SŘP je celkem jasno, v finále je americký, polský a norský systém, přičemž se zdá, že vojáci favorizují norský Odin.
Když už je váš obor "PLO, SIGINT" tak co říkáte na to, že jsou po světě novinky, kde se SIGINT integruje přímo k PVO? Například S 350: ...Zobrazit celý příspěvek
Když už je váš obor "PLO, SIGINT" tak co říkáte na to, že jsou po světě novinky, kde se SIGINT integruje přímo k PVO?
Například S 350:
https://www.youtube.com/watch?...
Nebo nová verze radaru MS MMR ELM 2084
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvekObor PVO SIGINT?? Pokud se podíváte na ofiko CV uživatele VlaLang, zjistíte, že to je stavař. A to má k Letectvu, PVO, SIGINT a spol sakra daleko. "je treba špecialistov" Ale ...Zobrazit celý příspěvek
Obor PVO SIGINT?? Pokud se podíváte na ofiko CV uživatele VlaLang, zjistíte, že to je stavař. A to má k Letectvu, PVO, SIGINT a spol sakra daleko. "je treba špecialistov"
Ale te´d vážně:
Děkuji za link a malou lekci ruštiny. Shlédl jsem se zájmem. Překvapivě dost bylo řečeno. Jeno o tom pasivním systému, do kabiny operátora ani náhodou (pokud to není bezobslužný kontejner, který sype data do velitelského stanoviště, kde se slučují s daty z aktivního lokátoru/ů na jedné konzoli, na obsluhu stačí řidič -centrálník)Skrýt celý příspěvek
To je dobrá volba. Tak ještě posílit průzkum, aby měl SŘP co nejlepší data. :-)
To je dobrá volba. Tak ještě posílit průzkum, aby měl SŘP co nejlepší data. :-)
flanker.jirka: zrovna preferenci Odina moc nechápu. Teda vůbec.
flanker.jirka: zrovna preferenci Odina moc nechápu. Teda vůbec.
...možná by mohli rovnou v Nošovicích místo Hyundai začít makat na K9, kterou Norsko kupuje.
...možná by mohli rovnou v Nošovicích místo Hyundai začít makat na K9, kterou Norsko kupuje.
Zaglądam na Wasze forum już od paru lat i generalnie w wielu sprawach nic się nie zmienia.. dalej pojawia się spore grono wielbicieli „opowieści z krainy mchu i paproci” . Może ...Zobrazit celý příspěvek
Zaglądam na Wasze forum już od paru lat i generalnie w wielu sprawach nic się nie zmienia.. dalej pojawia się spore grono wielbicieli „opowieści z krainy mchu i paproci” . Może warto przestać zaglądać.. :DSkrýt celý příspěvek
Tady si musím flanker.jirky trochu zastat. Ten jeho příspěvek na který reaguješ je čistá ironie, v naší kultuře celkem běžný způsob komunikace. Chápu, že v cizím jazyce je to ...Zobrazit celý příspěvek
Tady si musím flanker.jirky trochu zastat. Ten jeho příspěvek na který reaguješ je čistá ironie, v naší kultuře celkem běžný způsob komunikace. Chápu, že v cizím jazyce je to problém poznat, navíc ještě když přihlédnu k tomu, že v Polsku se v běžné komunikaci používá ironie a nadsázka o poznání méně.Skrýt celý příspěvek
Zde je 2 roky stará interpelace na tehdejší ministryni obrany Šlechtovou (neděste se, je to zajímavé ...Zobrazit celý příspěvek
Zde je 2 roky stará interpelace na tehdejší ministryni obrany Šlechtovou (neděste se, je to zajímavé čtení):
https://ekonomickydenik.cz/wp-... Skrýt celý příspěvek
Rozhodně velice zajímavé jsou i možnosti ze Srbska, byť se prozatím nenacházejí na podvozku Tatry: Ať už osvědčená Nora, která zaznamenala exportní úspěch, nebo perspektivní ...Zobrazit celý příspěvek
Rozhodně velice zajímavé jsou i možnosti ze Srbska, byť se prozatím nenacházejí na podvozku Tatry:
Ať už osvědčená Nora, která zaznamenala exportní úspěch, nebo perspektivní Alexander.
https://www.yugoimport.com/en/...
https://www.yugoimport.com/en/...
Sice asi nejsou favority, ale bylo by fajn je vzít v potaz.Skrýt celý příspěvekOK - takže samohybné húfnice musia mať pancierovú ochranu pred nepriateľskou paľbou, pretože ak ju nemajú tak je to šrot z doby kamennej pre samovvrahou (Atmos, Archer, Caesar, ...Zobrazit celý příspěvek
OK - takže samohybné húfnice musia mať pancierovú ochranu pred nepriateľskou paľbou, pretože ak ju nemajú tak je to šrot z doby kamennej pre samovvrahou (Atmos, Archer, Caesar, ...). Ak je to tak, prečo sa vyrábajú a zrejme sa ešte dlho budú vyrábať ťahané húfnice 105a 155mm s nulovou ochranou? To ich budú obsluhovať "špeciálne trestné prápory s miliónovou životnou poistkou"???????
https://en.wikipedia.org/wiki/...
https://www.armadnymagazin.sk/...
https://www.armadninoviny.cz/m... Skrýt celý příspěvekTak bude jistě záležet na povaze a síle nepřítele, dostřelu vlastní houfnice a typu střely. Pro intenzivní bojovou činnost viz. samohybné houfnice: Msta, Koalice, AS90 a PZ2000 a ...Zobrazit celý příspěvek
Tak bude jistě záležet na povaze a síle nepřítele, dostřelu vlastní houfnice a typu střely. Pro intenzivní bojovou činnost viz. samohybné houfnice: Msta, Koalice, AS90 a PZ2000 a další.Skrýt celý příspěvek
Pro intenzivní bojovou činnost viz. samohybné houfnice: Msta, Koalice, AS90 a PZ2000 a další. A kto určí, že už je intenzívna bojová činnosť a kto, že ešte nie je. Pretože v takom ...Zobrazit celý příspěvek
Pro intenzivní bojovou činnost viz. samohybné houfnice: Msta, Koalice, AS90 a PZ2000 a další.
A kto určí, že už je intenzívna bojová činnosť a kto, že ešte nie je. Pretože v takom prípade by každá armáda mala mať samohybné húfnice na intenzívnu a neintenzívnu bojovú činnosť.Skrýt celý příspěvekVšak ty pásové SH by byly na intenzivní konflikt a ty kolové typu Dana, Eva by byl optimální střed třeba pro nás. Nějaký "primitivní" Caesar je vhodnější na expedice a je ...Zobrazit celý příspěvek
Však ty pásové SH by byly na intenzivní konflikt a ty kolové typu Dana, Eva by byl optimální střed třeba pro nás. Nějaký "primitivní" Caesar je vhodnější na expedice a je náročnější na obsluhu.Skrýt celý příspěvek
Není to tolik o intenzitě, jako spíše o tom, jak bude vybaven nepřítel. Pokud půjde o nasazení jako v Afghánistánu, pak postačí tažené houfnice. Pokud bude nepřítel vybaveny ...Zobrazit celý příspěvek
Není to tolik o intenzitě, jako spíše o tom, jak bude vybaven nepřítel. Pokud půjde o nasazení jako v Afghánistánu, pak postačí tažené houfnice. Pokud bude nepřítel vybaveny silným dělostřelectvem s radary, tak to bude hazard a hrozí ztráty z důvodu chybějící protistrepinove ochrany.Skrýt celý příspěvek
A to som ešte zabudol na obsluhu klasických ťahaných mínometov - nech je mi odpustené. Aj ťahané mínomety sa predsa budú vyrábať ešte X rokov. To akože oni nepotrebujú ochranu pred ...Zobrazit celý příspěvek
A to som ešte zabudol na obsluhu klasických ťahaných mínometov - nech je mi odpustené. Aj ťahané mínomety sa predsa budú vyrábať ešte X rokov. To akože oni nepotrebujú ochranu pred nepriateľskou paľbou?Skrýt celý příspěvek
K čemu jsou lehčí jednotky ve všech armádách po celém světě? Protože mají vyšší mobilitu a tak se pro některé úkoly hodí víc to, že jsou tam lehčí jednotky dřív, nebo že se tam ...Zobrazit celý příspěvek
K čemu jsou lehčí jednotky ve všech armádách po celém světě? Protože mají vyšší mobilitu a tak se pro některé úkoly hodí víc to, že jsou tam lehčí jednotky dřív, nebo že se tam vůbec dostanou. Například ty "tažené" americké houfnice unese vrtulník, což dává houfnici schopnost se přesouvat cca 200km/h a to i do prostor kam se žádná pásová, nebo jiná houfnice nedostane. A pak samozřejmě ekonomika - lehčí/levnější provoz v úkolech, kde taková houfnice stačí - viz ostatně hned první fotka na posledním odkazu - v čem by byla přidaná hodnota paladina v afgánistánu?Skrýt celý příspěvek
Citujem z článku: “K umlčení dělostřelecké baterie samohybných děl třeba vypálit až 3000 ran (na cíl dopadne 132 tun střel) při dálce střelby 10 km. Umlčování na větší dálky ...Zobrazit celý příspěvek
Citujem z článku: “K umlčení dělostřelecké baterie samohybných děl třeba vypálit až 3000 ran (na cíl dopadne 132 tun střel) při dálce střelby 10 km.
Umlčování na větší dálky střelby standardními HE (OF) střelami je prakticky vyloučeno. Zde plně nalezne své místo použití střeliva s koncovým navedením.”
Ak je táto analýza správna, tak nevidím dôvod, aby bol Cézar a jemu podobné húfnice nejako “zatracované.” Koniec koncov, delostrelectvo je aj tak taˇzko odhaliteľné a často mení pozície, takže vo výsledku, vyššie riziko pre nekrytú obsluhu nie je až tak veľké riziko ako by sa mohlo zdať. Tak isto nevidím ako veľkú nevýhodu vyšší počet posádky a väčšiu fyzickú námahu, to sa dá aj tak v armáde očakávať. Vo výsledku, armáda dostane lacný a kvalitný systém, nenáročný na údržbu, logistiku a obsluhu. To v kľude vykryje aj náklady na vyšší počet posádky. A pri zaobstaraní vo veľkom, to je už slušná palebná a odstrašujúca sila. Navyše sa to dá kombinovať s raketovým delostrelectvom a taktiež s nejakým počtom s tými opancierovanými ako napr. Zuzana 2, ktoré pre vyšiu ochranu sa dajú použiť aj v rizikovom prostredí.Skrýt celý příspěvekMas tam chybu v premise. Na zaklade velkosti palebneho prepadu potrebneho na znicenie tazkeho delostrelectva odvodzujes prezitie lahkeho delostrelectva. Na umlcanie ...Zobrazit celý příspěvek
Mas tam chybu v premise.
Na zaklade velkosti palebneho prepadu potrebneho na znicenie tazkeho delostrelectva odvodzujes prezitie lahkeho delostrelectva.
Na umlcanie delostrelectva protivníka, nebude nikto strielat 3000 delostreleckych granatov.
Na niečo take sa skor vyuzije delostrelectvo reaktívne, kde jeden oddiel pošle za 12-18sekund na nepriateľa 12t trhaviny.Skrýt celý příspěvek
Myšlenka některých diskutujících o tom že se budou kupovat zvlášť děla pro jednu a druhou brigádu na kolech a pásech je nesmyslná. Všechny děla musí být pro celou armádu (a to ...Zobrazit celý příspěvek
Myšlenka některých diskutujících o tom že se budou kupovat zvlášť děla pro jednu a druhou brigádu na kolech a pásech je nesmyslná. Všechny děla musí být pro celou armádu (a to nejenom pro brigády), takže nějaké dělení podvozku moc nedává smysl. Takže nejspíš kola (leda by v případě děla na pásech byl mnohem lepší poměr cena/výkon).
Armáda nemá v ambicích nasazení obou brigád najednou a tudíž je zbytečné budovat bojovou podporu pro každou brigádu zvlášť, pokud se nejedná o prostředky v daných brigádách organicky obsažené.Skrýt celý příspěvek"Armáda nemá v ambicích nasazení obou brigád najednou" To je zvláštní úvaha platná možná pro období míru a malých expedičních válek, pro případ velkého konfliktu, který vyloučit ...Zobrazit celý příspěvek
"Armáda nemá v ambicích nasazení obou brigád najednou" To je zvláštní úvaha platná možná pro období míru a malých expedičních válek, pro případ velkého konfliktu, který vyloučit nejde nikdy, bude nasazena armáda celá a vč. záloh. Mít ve výzbroji kolovou houfnici a současně také pásovou houfnici neobvyklé není, např. Polsko má na pásech Krab a na kolech Kryl. Co neobvyklé je, mít těžkou věžovou houfnici na kolech, to je prakticky jen Zuzana. Otázka jestli to je světový unikát proto, že to nikdo jiný neumí nebo spíš proto, že to nikdo jiný nepovažuje za dobrý nápad a dává věžové houfnice na pásy.Skrýt celý příspěvek
Armáda za daného početního stavu nemůže nikdy nasadit obě brigády současně. Byla by bez možnosti své jednotky jakkoli střídat. Možná v situaci kdy by "poslední bitva vzplála" a ...Zobrazit celý příspěvek
Armáda za daného početního stavu nemůže nikdy nasadit obě brigády současně. Byla by bez možnosti své jednotky jakkoli střídat. Možná v situaci kdy by "poslední bitva vzplála" a neočekávalo by se že bude nějaká rotace ještě potřebná.
Navíc i pro NATO je závazek na vyslání jednoho BÚU s možností rotace.Skrýt celý příspěvekRusové si možnost podobného řešení oťukávají. A trochu zkušeností v tomto ohledu už dávno mají, některé dělostřelecké baterie pobřežní obrany jsou také těžké věže na Kamazech. A ...Zobrazit celý příspěvek
Rusové si možnost podobného řešení oťukávají. A trochu zkušeností v tomto ohledu už dávno mají, některé dělostřelecké baterie pobřežní obrany jsou také těžké věže na Kamazech. A vsadím se, že z dob komárů měli přístup i ke všem poznatkům ČSLA s provozem Dan.
https://www.meta-defense.fr/en... Skrýt celý příspěvekTo není úvaha - to je platná doktrína vycházející ze závazných dokumentů pro výstavbu a úkoly AČR. Samozřejmě člověk s tím může nesouhlasit, může se nad tím podivovat, ale je to z ...Zobrazit celý příspěvek
To není úvaha - to je platná doktrína vycházející ze závazných dokumentů pro výstavbu a úkoly AČR. Samozřejmě člověk s tím může nesouhlasit, může se nad tím podivovat, ale je to z kategorie "to je asi tak všechno, co s tím může dělat". A samozřejmě podle toho se bude i nakupovat. Proto jsem psal že myšlenky o pořízení zvlášť děl pro každou brigádu jsou nesmyslný....Skrýt celý příspěvek
Ano, to platí pro současnou mizernou a nevyhovující situaci. Ale je to opravdu cílový stav, ke kterému chceme časem dojít ? Dle mého soukromého amatérského názoru by AČR a celá ČR ...Zobrazit celý příspěvek
Ano, to platí pro současnou mizernou a nevyhovující situaci.
Ale je to opravdu cílový stav, ke kterému chceme časem dojít ? Dle mého soukromého amatérského názoru by AČR a celá ČR měla docílit takových schopností, aby byla schopna účasti v konfliktu vysoké intenzity. To znamená nasadit výsadkový pluk v první den, náhradit ho 4. brn do dvou-tří dnů, ten pak nahradit 7. mbr a pluky bojové podpory do týdne, všechno pěkně v plné sestavě s organickými prostředky PVO a dělostřelectva. A to nemluvím o reorganizaci 4. brn na tři motorizované brigády během prvního měsíce konfliktu v rámci předem připraveného mobilizačního rozvinutí a schopnosti trvalého doplňování 7.mbr. Nakupovat a plánovat by se mělo s nějakou delší perspektivou budování sil a schopností, ne jen kvílet nad panující mizérií.Skrýt celý příspěvekliberal shark / A to nemluvím o reorganizaci 4. brn na tři motorizované brigády během prvního měsíce konfliktu v rámci předem připraveného mobilizačního rozvinutí a schopnosti ...Zobrazit celý příspěvek
liberal shark
/ A to nemluvím o reorganizaci 4. brn na tři motorizované brigády během prvního měsíce konfliktu v rámci předem připraveného mobilizačního rozvinutí a schopnosti trvalého doplňování 7.mbr. Nakupovat a plánovat by se mělo s nějakou delší perspektivou budování sil a schopností, ne jen kvílet nad panující mizérií./
Tak až vyhrajete volby a uzákoníte minimálně 2% HDP do obrany,, bude se moct uvažovat o rozšíření schopností. Momentálně je problém přezbrojit a rozvíjet jednotky které už existují.Skrýt celý příspěvekTo platí o situaci, která tady bude panovat odhadem tak dalších 15-20 let i za předpokladu že se najede na 2% HDP. Jasně můžeme si budovat nějaký vzdušný zámky a zcela odtržený od ...Zobrazit celý příspěvek
To platí o situaci, která tady bude panovat odhadem tak dalších 15-20 let i za předpokladu že se najede na 2% HDP. Jasně můžeme si budovat nějaký vzdušný zámky a zcela odtržený od reality nakupovat děla klidně na dvě divize, ale ve výsledku by to znamenalo jenom to, že armádu bude ještě ve větším marastu, než je teď.
A BTW už dnes má AČR schopnosti bojovat v konfliktu vysoké intenzity, protože každý takový myslitelný konflikt by byla AČR jako součást NATO, takže by dost pravděpodobně nedošlo ani k nasazení jedné celé brigády, ale pouze praporních uskupení....Skrýt celý příspěvekto Scotty a Migi: Zdá se, že oba dva akceptujete současnou nevyhovující situaci jako neměnný fakt. A při vší úctě, pokud opravdu najedeme na 2% HDP, tak nepovažuji požadavek na ...Zobrazit celý příspěvek
to Scotty a Migi:
Zdá se, že oba dva akceptujete současnou nevyhovující situaci jako neměnný fakt.
A při vší úctě, pokud opravdu najedeme na 2% HDP, tak nepovažuji požadavek na (pouhé) dvě funkční a plně nasaditelné brigády za nikterak přehnaný. Podívejte se na Polsko, tam za nějaké 2 - 2,5 % HDP budují celé mechanizované divize, letectvo a námořnictvo.Skrýt celý příspěvekno hlavně se podívám z okna a vidím ČR a ne Polsko. Polsko má úplně jinou HDP, úplně jinou podporu pro armádu, úplně jinou výrobní základnu, vlastně úplně jiný skoro všechno. ...Zobrazit celý příspěvek
no hlavně se podívám z okna a vidím ČR a ne Polsko. Polsko má úplně jinou HDP, úplně jinou podporu pro armádu, úplně jinou výrobní základnu, vlastně úplně jiný skoro všechno. Jasně můžeme se bavit co by kdy by, ale já se snažím zůstat tak nějak v realitě toho co je a bude.Skrýt celý příspěvek
škoda že se zapomnělo na typ Nora B52 z Srbska, nasadit by šla do tatrovácký podvozek, dostřel by vyhovoval a v licenci by jsme si možná mohli dělat výrobu sami
škoda že se zapomnělo na typ Nora B52 z Srbska, nasadit by šla do tatrovácký podvozek, dostřel by vyhovoval a v licenci by jsme si možná mohli dělat výrobu sami
V článku okrem stale neopravenej chyby ceny hufnice Zuzana 2, je aj zla cena za M982. Ale ta vyplýva zrejme z ceny staršieho kontraktu. Holandska armada tento rok objednala 199 ...Zobrazit celý příspěvek
V článku okrem stale neopravenej chyby ceny hufnice Zuzana 2, je aj zla cena za M982. Ale ta vyplýva zrejme z ceny staršieho kontraktu.
Holandska armada tento rok objednala 199 kusov M982 za cenu 40,5 mil dolarov. Cize asi 4,6miliona CZK za kus. Cize nie 1,7mil.
https://defence-blog.com/army/... Skrýt celý příspěvekCena Zuzany 2 pro AČR je správně.
Cena Zuzany 2 pro AČR je správně.
Aha, to uz je cena pre AČR.
Taka info v článku nebola, preto moj chybny pocit, ze je cena odvodena od realizácie Zuzan pre OSSR.
V tom pripade sa ospravedlňujem za výčitku.Aha, to uz je cena pre AČR.
Taka info v článku nebola, preto moj chybny pocit, ze je cena odvodena od realizácie Zuzan pre OSSR.
V tom pripade sa ospravedlňujem za výčitku.
Článok patrne vznikol na popud konštrukty, keďže sa ním chvália na oficiálnom linked-in.
Vyššia cena Zuzany2 v tendri môže súvisieť s integráciou iného SRP ako delosys.Článok patrne vznikol na popud konštrukty, keďže sa ním chvália na oficiálnom linked-in.
Vyššia cena Zuzany2 v tendri môže súvisieť s integráciou iného SRP ako delosys.
Skvelý Článok AN ,) Je množstvo analytikov, ale aj Prof. Vojakov v ACR, ktorí majú fyzickú skúsenosť z ZUZANOU 2 , na Slovenských strelniciach dosahujú naši delostrelci z ...Zobrazit celý příspěvek
Skvelý Článok AN ,)
Je množstvo analytikov, ale aj Prof. Vojakov v ACR, ktorí majú fyzickú skúsenosť z ZUZANOU 2 , na Slovenských strelniciach dosahujú naši delostrelci z Michaloviec vynikajúce výsledky, je to overená platforma vyvinutá do našich špecifických podmienok, ozbrojené sily sú plne profesionálne, zdieľam pohľad, že je rozumnejšie mať jeden silný moderný delostrelecký oddiel, ako X rokov budovať vzdušné zámky ! O muníciu v skladoch, zvlášť o tu 152 je postarané dobre, predpokladám že autor vychádza z revíznych správ, ktoré sa spracovávajú v rámci aliančných predpisov NATO, kde sa uvádza okamžite použiteľná munícia, takže modernizácia a dozbrojenie je rozhodne najrýchlejšia a najuveriteľnejšia cesta,)
#WeAreNATOSkrýt celý příspěvekWOW!!! Velký respekt. Smekám. Musím říct, že přečíst si takový text je pro mě svátek. Prostě to tak nějak zvyšuje mou důvěru v budoucnost lidstva, žurnalistiky, v budoucnost. Já ...Zobrazit celý příspěvek
WOW!!! Velký respekt. Smekám. Musím říct, že přečíst si takový text je pro mě svátek. Prostě to tak nějak zvyšuje mou důvěru v budoucnost lidstva, žurnalistiky, v budoucnost.
Já vím, že to zní divně. Ale to, že někdo dokáže poskládat data, fakta a parametry do logického souboru, nadhodit otázky nebo podněty k diskusi, to je umění, které poslední dobou oceňuji víc, než cokoli jiného.
Články jako tento, jsou jedním z důvodů, proč se rád podívám na AN. Díky.Skrýt celý příspěvekSamozřejmě že na to chce dohlédnout a doladit. Ale zřejmě cena i výkon by mohla splnit nejlépe. Zvláště v 8x8. https://kotadef.sk/projekty/ev... Moc v článku rozepsaná není.
Samozřejmě že na to chce dohlédnout a doladit. Ale zřejmě cena i výkon by mohla splnit nejlépe. Zvláště v 8x8. https://kotadef.sk/projekty/ev... Moc v článku rozepsaná není.
Načítám diskuzi...