Nové české mostní vozidlo AM-70 EX prochází náročnými testy

Nové české mostní vozidlo AM-70 EX prochází náročnými testy
AM-70 EX / Excalibur Army

Mezi hlavními modernizačními projekty pro nejbližší období, které velení armády minulý rok představilo, je také pořízení nových mostních automobilů pro ženijní jednotky. Ty používají mostní systémy pamatující ještě dobu ČSLA, jejich náhrada je tedy více než žádoucí.


U ženijních jednotek české armády už od 70. let minulého století slouží mostní vozidla AM-50, jež jsou postavena na letitých podvozcích Tatra řady T 813. Ty jsou již mnoho let za zenitem, jsou morálně i technicky zastaralé a svými parametry neodpovídají potřebám moderní armády. Mostní systémy na nich osazené navíc svými možnostmi a parametry v budoucnu nebudou stačit, protože armáda bude postupně přecházet na nové typy pozemní techniky, které budou kvůli vysokým požadavkům na odolnost i mnohem těžší.

Premiéra v Německu

Mezi společnostmi, které reagovaly na žádost ministerstva obrany o informace z oblasti produkce mostních vozidel, byla i šternberská Excalibur Army. Ta má již několik let ve svém portfoliu moderní mostní vozidlo AM-50 EX, se kterým firma už zaznamenala několik exportních úspěchů. V současnosti dokončuje vývoj nového vozidla AM-70 EX, jehož první exemplář se nyní podrobuje náročným zkouškám, mimo jiné například i ve Vojenském technickém ústavu pozemního vojska ve Vyškově nebo v klimatické komoře Evropského testovacího centra Praha. Vojenským specialistům se prototyp poprvé představil na odborném průmyslovém dni aliančního ženijního centra v německém Ingolstadtu, a to začátkem prosince minulého roku. Tam nové vozidlo vzbudilo velký zájem, a to samozřejmě i u českých ženistů, kteří na odborném dni nechyběli. Široká odborná i laická veřejnost v Česku bude mít možnost AM-70 EX poprvé spatřit na letošním veletrhu IDET 2019.

Nové mostní vozidlo AM-70 EX, přesněji řečeno jeho mostní systém, vychází principem fungování a nasazení z ideového konceptu AM-50 – zachovává nůžkový most s plnou mostovkou a odpojitelnou podpěrou. Ta slouží jako pilíř pro spojování více mostovek k překlenutí i velmi širokých překážek. Jde ovšem o nově vyvinuté technické řešení osazené na moderním vojenském podvozku z produkce kopřivnické společnosti Tatra Trucks. Nový je tedy nejen podvozek, ale i vlastní mostovka, podpěra, pokládací zařízení, elektroinstalace či hydraulický systém. Při vývoji konstruktéři a technici Excalibur Army vycházeli ze zkušeností nabytých při vývoji, výrobě a provozu mostního automobilu AM-50 EX – jedná se tedy o vylepšení tohoto úspěšného vozidla, zaměřené především na zvýšení únosnosti mostu.

Moderní podvozek s různými kabinami

Základem je podvozek modelové řady Tatra Force se znakem náprav 8×8, který je již ve výzbroji AČR zaveden hned v několika variantách. Pořízením AM-70 EX by tak došlo k zjednodušení servisních úkonů a logistiky i unifikaci ženijních mostních vozidel s ostatním armádním vozovým parkem. Není totiž žádným tajemstvím, že údržba vozidel Tatra T 813, která už se několik desítek let nevyrábějí, je stále obtížnější, a to nemluvě o dostupnosti náhradních dílů.


AM-70 EX; větší foto / Excalibur Army

Podvozek Tatra Force systému AM-70 EX je vybaven osvědčeným tatrováckým osmiválcovým vzduchem přímo chlazeným motorem T3C-928.90 o max. výkonu 300 kW, díky kterému dokáže na silnici vyvinout rychlost až 90 km/h, v terénu pak 40 km/h. Dojezd vozidla bez přídavných nádrží přesahuje 500 km, přičemž je schopno přebrodit vodní toky bez přípravy až do hloubky 1,2 m, s přípravou pak do 1,5 m, překračovat zákopy o šířce až 2 m a bez radlice překoná kolmé překážky do výšky 0,5 m. Celková hmotnost AM-70 EX činí 33 t, a to při rozměrech 12 m na délku, 3,65 m na šířku a 3,9 m na výšku.

AM-70 EX je možné vybavit různými kabinami dle potřeb a operačních požadavků zákazníka. K dispozici je standardní krátká dvoudveřová nebo dlouhá čtyřdveřová kabina, ale také pancéřovaná krátká a dlouhá kabina s úrovní odolnosti až do stupně 2 dle STANAG 4569. Podle veřejných vyjádření velení armády bude AČR u nových mostních automobilů chtít zodolněné kabiny s přepravní kapacitou čtyř vojáků, tento požadavek tedy AM-70 EX splňuje stejně jako všechny ostatní avizované parametry, na které bude armáda při výběru nových mostních vozidel klást důraz. AM-70 EX je možné přizpůsobit dle potřeb uživatelů i v dalších aspektech. S mostním systémem lze manipulovat volitelně pomocí kabelového nebo bezdrátového dálkového ovládání, vozidlo může být opatřeno manuální nebo automatizovanou převodovkou, kabinu je možné osadit střešní lafetou pro kulomet, na příď vozu lze instalovat radlici pro zemní práce atd.

Osvědčená koncepce ve zcela nové podobě

Mostní vozidlo AM-70 EX je určeno k zabezpečení pohybu jednotek za pomoci rychlého přemostění suchých i vodních překážek. Nosnost mostu odpovídá zatěžovací třídě MLC 70 dle STANAG 2021, tedy zhruba 70 tunám. Umožňuje tak provoz těžké obrněné techniky, kterou mají ve výzbroji země NATO a která se postupně objeví i ve vybavení české armády. AM-70 EX disponuje skládacím mostním polem nůžkového typu se čtyřnosníkovou konstrukcí o celkové délce 13,5 m, kterým je možné překlenout překážky o šířce 10 až 12,5 m. Jednotlivá mostní pole lze za použití podpěr spojovat do velkých celků na potřebnou délku. Například osm spojených polí vytvoří most o délce 108 metrů, přičemž hloubka překážky může dosahovat až 6 m. Tato unikátní schopnost a zároveň použití plné mostovky, oproti kolejovému řešení, které je typické pro mostní tanky a zahraniční řešení mostních automobilů, předurčuje AM-70 EX jak pro vojenské použití, tak účinnou podporu civilních záchranných operací.


AM-70 EX; větší foto / Excalibur Army

Není bez zajímavosti, že již přes 10 let se ve výzbroji AČR nachází jediný prototyp mostního vozidla typu AM-70 na podvozku Tatra T 815-7, které mělo ambici nahradit systémy AM-50. Svým řešením se od těchto starších mostních automobilů liší, a to platí i ve vztahu k novému AM-70 EX i přes podobnost typového označení. Ovšem většího rozšíření se i kvůli technické složitosti a vysoké ceně AM-70 nedočkal a ministerstvo obrany hodlá vypsat výběrové řízení na nová vozidla.

AM-70 EX z dílny Excalibur Army oproti zmiňovanému AM-70 zachovává princip fungování mostního systému použitého i u dosud provozovaných AM-50. Díky tomu jsou základem AM-70 EX spolehlivé a ověřené mechanické prvky pro pokládání a zvedání mostovky. Navíc je u AM-70 EX použit mnohem jednodušší, tudíž vůči poruchám odolnější hydraulický systém, jehož provoz je levnější a údržba i opravy snazší. Podstatnou výhodou AM-70 EX oproti AM-70 je výrazně rychlejší pokládka mostovky, kterou zvládne i dvojčlenná obsluha, a kompatibilita se staršími mostními systémy používanými českou armádou (pro spojení starého a nového mostu je potřebné pouze vyměnit úchyty vzpěr podpěry na jednom z mostů podle toho, zda se použije nová nebo stará podpěra, anebo lze jednoduše vyměnit vzpěry na jedné straně podpěry). Další předností AM-70 EX je o 30 cm širší mostovka s odolnou a odlehčenou čtyřnosníkovou konstrukcí. Disponuje zesílenou mechanicky výsuvnou podpěrou s elektrohydraulickým ovládáním, která má větší rozsah – od 2 m do 6 m oproti 5,65 m v případě AM-70.


AM-70 EX; větší foto / Excalibur Army

Šternberské mostní vozidlo AM-70 EX může být vybaveno různými pancéřovanými kabinami do už zmiňované úrovně 2 dle STANAG 4569, rám vozidla je navíc zesílený. V případě poruchy ovládacích prvků vozidla během pokládky mostu nebo v nouzových situacích lze propojit dva vozy AM-70 EX a dokončit instalaci mostního dílu na požadované místo. Konstruktéři vybavili AM-70 EX jednodušší a modernější elektroinstalací odpovídající současným i budoucím požadavkům na její kapacitu a výkon. Doplňuje ji sestava čidel a snímačů, která ulehčuje ovládání mostního systému a zároveň jej monitoruje pro větší bezpečnost při manipulaci i rychlejší identifikaci možných závad. Tomu odpovídá i moderní ovládací skříňka s displejem, která odpovídá současným požadavkům na ergonomii i zobrazování výstupních dat. Řidič má k dispozici zadní přehledovou kameru, která rovněž napomáhá pohybu vozidla, stejně jako LED osvětlení mostu pro usnadnění provozu v noci, pro jehož napájení se používá odpojitelná solární USB power banka.

Šternberská společnost Excalibur Army nejen že nové vozidlo AM-70 EX vyvinula, ale má i kapacity na jeho sériovou výrobu, zajištění servisních služeb po celou dobu životnosti systému (která je při dodržování servisního plánu minimálně 25 let) i rozsáhlé praktické zkušenosti se zaškolováním a výcvikem obsluh a posádek. Není bez zajímavosti, že specialisté a technici Excalibur Army v nedávné době zajistili i opravy několika T 813 AM-50 z výzbroje AČR, neboť mají s tímto druhem techniky dlouholeté zkušenosti, a i přes značné stáří těchto mostních vozidel jsou schopni je udržet provozuschopné do jejich plánované náhrady moderními mostními automobily.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

EXCALIBUR ARMY dodala Indonésii moderní raketomety Vampir na podvozcích Tatra

Společnost EXCALIBUR ARMY, která je součástí holdingu CZECHOSLOVAK GROUP (CSG), dodala v minulých ...

Vozy Tatra a Armáda České republiky patří neodmyslitelně k sobě

Už několik desítek let tvořily a tvoří nákladní automobily Tatra pomyslnou páteř československé ...

Obrněný český Patriot na podvozku Tatra

Česká společnost Excalibur Army, patřící do významného českého holdingu Czechoslovak Group (CSG), v ...

AM-70 EX – ve Šternberku vzniká nové české mostní vozidlo

Před nedávnem česká armáda představila klíčové modernizační projekty, které mají na nejbližší roky ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • krllo
    15:10 14.01.2019

    Jsem pro hlavně nakupovat české výrobky.

    • technik
      07:01 14.01.2019

      Hlavně článek berte s rezervou problém není totiž u Tatry ale u výrobce nástavby (Polák) konkrétně u navijáku (Švéd) :)

      • Apex
        19:53 14.01.2019

        Článek beru s rezervou, už jen z důvodu zdroje... Ale nástavba je tam jasně zmíněna.

    • Jara
      10:18 14.01.2019

      Je to OT, ale nedá mi to pokud vým máme celou jednu brigádu na Pandurech a k zajištění se objednalo 5 vyproštováků? Přijde mi to jako naprosto nevyhovující počet MO zaplatí skrze VTÚ komplet vývoj a pak objedná za šílené peníze 5 ks, které jsou pro fungování brigády naprosto k ničemu, proč se jich sakra tedy už neobjedná dostatečný počet, který zajistí fungování celé brigády? Tak je to u nás bohužel se vším nakupovat techniku v těhle počtech je ekonomický nesmysl a hlavně to nezvedá schopnosti armády mít ničeho 5 ks je jako nemít nic.....

      • technik
        12:46 14.01.2019

        Pokusím se to vysvětlit. Těchto prvních 5 ks vypr vozidel je speciálně určeno na pandury, jejich výbava doplňuje T815 7 D tudíž se tyto vozidla dají brát jako souprava. Pro ostatní útvary vznikne ten stejný vyprostovak ale ve vševojskové úpravě, tj bez přípravku na pandury. Pak by mechanizovaný prapor měl mít jeden vypr s částí soupravy level 1 jako náhrada za bvp-vpv a pak jeden vsevojskovy jako náhrada za av15. Ten vsevojskovy bude na stejné platformě ( měl by být) jako tyto první verze s jistými technickými úpravami. Tam už budou kusy do desítek ( náhrada všech av15)

        • Jara
          18:56 14.01.2019

          No Aspoň takhle, stejně se mi zdá 5ks “speciálek” na pandury trochu málo, ikdyž budoucí náhrada AV15 je bude moci zajišťovat také a když se tady nakously motory čím vlastně budou osazeny tyhle speciály ty už nějaký výkon potřebovat budou, Deutz, Cumnins??

          • meec
            20:53 14.01.2019

            Myslím, že je tam Cumnins. Obecně se mi ten vyprošťovák líbí. Zajímalo by mě, jaká je "konkurence" ve světě - co by se dalo koupit, kdybychom nešli cestou vlastního vývoje. Má někdo přehled?

          • technik
            21:51 14.01.2019

            je tam úžasný motor cummins isxe 600. Má to 600 koní a až na spotřebu s tím celkem slušně mává. Co se týká počtů, zřejmě dojde k přeskupení vozidel, k dnešnímu dni mají pandury 4 prapory, vlastně už jen 3 a do budoucna to budou jen 2, takže je možné že vozidla určena pro tyto útvary se přesunou ke zbývajícím dvoum útvarům, které jako jediní budou vybaveny vozidly pandur.

            To meec
            nemusíš chodit daleko, lze na internetu dohledat modernizaci AV15 pro hasiče, vcelku povedená modernizace, jako vše u hasičů.

          • skelet
            22:23 14.01.2019

            technik: už jsem četl i negativní reakce na ty nové hasičské vyprošťováky AV20.1. Naopak ódy na nové vyprošťováky od HZS MSK na stejném podvozku, jen vybavené rukou.

          • tomas.kotnour
            03:17 15.01.2019

            @meec
            Tady je otázkou, co od vyprošťováku chceme. Takže to musím vzít komplexně. Na rotě by mělo být vozidlo, které dokáže řešit zapadlé techniku roty přes naviják. Ideálně skrz čelo vozidla. Takže vyprošťovací tank pro tanky a těžká BVP a pro kolové OT a BVP nějaká 8x8 ideálně s motorem vzadu a silným navijákem a radlicí vpředu, aby se to nechalo použít i pro zřizování průchodů.

            Teď reálie AČR. Máme Pandury, které se začnou bořit, když únosnost terénu spadne pod 1,6 kg/cm2 a když udělá koleje hlubší jak 30 cm, tak si sedne na břicho. A tak mu pošleme na podporu nový vyprošťovák, který má 35,2 tuny na 8x 16.00 R20, takže cca 1,9 kg/cm2 snad má dost dlouhé lano.

            Pak máme situace, kdy dojde k znepojízdnění vozidla, což může být způsobeno částečným zničením vozidla. Takže potřebujeme vozidlo, které má evakuační vidlici dost silnou na to, aby uneslo cca 40% nepojízdného vozidla, protože něco se přenese na zbylá kola taženého vozidla. Naštěstí máme náš nový 35,2 tuny těžký vyprošťovák, který ma vidlici o nosnosti 14 000 kg. S tím bychom mohli zvednout i Boxera. Naneštěstí má podvozek konstruovaný na 47 tun, ještě horší je, že na pneumatikách je to 45. Takže jakmile bude na vidlici více jak 10 tun, musí se jet 20 km/h a při více jak 12 jdeme za konstrukční limit podvozku, ale to stejně bude jenom znamenat, že si sedne vzadu na dorazy, a nějaké fatální následky pro konstrukci vozidla to mít nebude. Horší bude, že na zadní kola půjde cca 30 tun, což znamená 3,2 kg/cm2 a nejspíš sednutí na rouru.

            A pak je tu třetí kategorie událostí a to utrhnuté krajnice a převrácená vozidla. V takovém případě je potřeba jedno vozidlo s navijákem a druhé s jeřábem/rukou, které to zachraňované jistí. V některých případech stačí i jedno.

            Ostatní armády používají obdobná vozidla 8x8 tu se silnější rukou, tu se silnější vidlicí. Náš Mamut je v tomto ohledu hodně vepředu a čtyřdveřovou kabinu nemá nikdo. Ale problém je, že se od tohoto vozidla chce moc věcí najednou, a tak neumí žádnou pořádně. Zvětšení vozidla ve stylu australského Manu A 45M 10x10 HRV ničemu nepomůže, spíše bychom jsme se měli inspirovat u USMC. Z výše uvedených situací jsem se snažil naznačit, že by bylo vhodnější pořídit dvě vozidla. Jedno s vidlicí, druhé s jeřábem. USMC si pořídila Oshkosh MKR15 WRECKER, což je lehká 10x10/8 s navijákem, malou rukou a tažným zařízením. Takže FORCE 10x10/6 s 4kabinou, rukou tak na 40 tm, Miller 9055 jako evakuační vidlici a schránku na autogen, přenosná světla, úvazy a nejrůznější přípravky na tažení a cokoliv si může uváznout kdekoliv. Pak nám chybí nějaký ten jeřáb, zase Oshkosh má MMRS 10x10/8 s 90 tm jeřábem. Já si můžu virtuálně házet s penězi jak chci. Takže 10x10/6 s 2kabinou, bezrámový podvozek a zakázkový Palfinger PK 200002 s točnou nad zadními nápravami (díky tomu bezrámovému podvozku) a opěrami do hvězdy. Který by nahradil na praporech aktuálního ADčka 20/30. Takže pořád dvě vozidla a na rotu trochu poladit ten můj samohybný minomet, všechno hnané V12 přes Allisonku, to by byla paráda ;-).

            Zpátky do reality. MAMUT-3 bude na Pandury stačit, ale jednou přijde něco většího a MAMUT s námi bude dalších 40 let. Problémem budou shkh, druhý nepojízdný MAMUT a v rámci Host Nation Support mít vozidlo, co pohne s Boxerem. Tak doufám, že nad tím odpovědní pracovníci ještě popřemýšlí.

            @technik
            447kW/35,2 = 12,86 kW/t
            300kW/27 = 11,11 kW/t
            Jen jestli to náhodou nebude tím, že MAMUT má želvu/zajíce, zatímco dílna je zpřevodovaná do pomala. Ostatně se stačí podívat na valníky a kontejnery 8x8 ZÚ HZS. Ty jezdí s 325 kW motorem a taky 14stupňovou převodovkou, ale zpřevodovanou do rychla. Mimochodem ZÚ a HZS MSK jsou přesně ty útvary, u kterých by se měla AČR inspirovat.

  • Apex
    14:21 11.01.2019

    Z vlastní zkušenosti, bohužel vím, že Tatra už není co bývala.
    Pro nejmenovaného uživatele neprošla ani kontrolou. Spousta objednaných a specifikovaných věcí chyběla, další hrozna kvalita.
    A dle příspěvků zde se na tom nic nemění

    • Scotty
      18:44 11.01.2019

      Taky minulí rok prodala Tatra jen polovinu z toho co v roce 2017. Do vedení Tarty se vrátil krizový ředitel který už v ní působil ze začátku po převzetí Strnadem.

      • tomas.kotnour
        22:40 11.01.2019

        To porovnání prodejů není tak plně přesné, když jí na konci roku 2017 zůstalo stát na dvoře 300 aut za miliardu.

    • Trener
      11:31 13.01.2019

      Jeden známý, který provozoval Tatry v lomech, před lety taky něco říkal, že to všechno hodně trpí a rychle odchází. Že by se tenkrát za "socíku" používaly kvalitnější materiály, nebo se to tenkrát tak nehonilo? Na druhou stranu Tatra se svou koncepcí projede skoro všude na rozdíl od MANa.

  • technik
    11:58 11.01.2019

    Pořád nechápu co je na tatrovackym podvozku moderní, vždyť je to 50 let stará konstrukce kde listová pera byla vyměněna za mechy. Tatra by se především měla zamyslet nad svojí kvalitou vyroby, hlavně lakování a povrchové úpravy. Dále do 30 tunovyho auta dat tatrovackym chcipak se 300 kW to nemyslí vážně, to se nepoučila z T 815-7/D? Vždyť to sotva jede.
    To jara
    Některé verze sedmicek mají olejový výměník jako primární otop kabiny a budík jako sekundární.

    • otecko
      14:18 11.01.2019

      Tak 410 koní na 30 tun není žádný chcípák... kamiony vozí 42 resp. 46 tun a donedávna 420 koní byl standart. Důležitější je kde je položen krouťák.
      Co se týče kvality tak to záleží, na armádě, ať to hodí Tatře na palici, ale co se týče topení, má zkušenost je s T810... prostě se u VŘ šetřilo, armáda nepožadovala, tak například není v kabině klima.... je to o tom, co ministerstvo chtělo, a když panstvo na kulaťáku neumí prosadit svou a jede se na co nejnižší cenu, ,tak to pak vždycky dopadne blbě! Bych ty palony v tom nechal v létě jezdit....

      • psovod
        15:52 11.01.2019

        problém topení u řady 7 není v kvalitě ale konstrukci,bufík fouká nesmyslným směrem,naopak v létě má člověk uprostřed omrzlá kolena,ale co by se tatra starala,když má exkluzivitu pro armádu,je to stejné jako s botama-podporujeme domácího výrobce a pořád nakupujeme sračky od nejmenované české značky,auta a zbraně totéž

        • fenri
          16:49 11.01.2019

          Psovod: je to OT, ale nedá mi to reagovat:
          1.) U těch bot není problém ve výrobci, ale v zadání a kontrole armády. Tatáž "nemožná" firma dělá i kanady pro Bundeswehr (Kampfstiefely, BW2000) a světe div se, ty boty jsou hodně použiteln a jejich kvalita je opravdu solidní.
          2.) Svého času byla aféra kolem kanad od nejmenovaného Prabosu pro AZ, která by byla dost umělá a nafouknutá - kanadám krátce po nafasování upadly podrážky. Problém je v tom, že 90% dnešních bot má mezi samoztnou botou a podrážkou buď polyuretan (PU), nebo EVA. PU bez ohledu na výrobce časem chemicky degraduje. Po cca 10 letech vám jeho pevnost a trvanlivost nezaručí nikdo. Padají Hanwagy, padají Meindly apod. Kanady pro AZ ležely na skladech 13 let... Stélky z EVA jsou měkké, lehké, nedegradují časem, ale clkem svižně odcházejí emchanickým namáháním.
          3.) Tj. problém je primárně v armádě, která má blbé požadavky na boty, neumí si uhídat kvalitu a následně boty nesmyslně skladuje s rozporem s tím, co snese materiál (jakéhokoliv výrobce).

          Tj. Prabos rozhodně umí vyrobit botu na kvalitativně srovnatelné úrovni s ostatními předními výrobci. A z tohoto pohledu je jeho podpora OK. Ale z ho*na bič neuplete a pokud AČR neumí botu navrhnout, zaplatit a trvat na kvalitě, pak je problém.

          • psovod
            21:56 11.01.2019

            sice sem téma bot nepatří ale přesto-jsem v armádě třináctým rokem,takže všechny jejich armádní modely znám,samozřejmě znám i kauzu bot AZ,ale tomuhle výrobci se rozpadaly i boty nové,řekněme max 2-3 roky staré,osobně jsem si jednou koupil od tohoto výrobce model,který se do armády nedodává a rozlepil se stejně,ano,současný model 2011 je na tom lépe,ale svoje jméno si firma poškodila tak,že neznám žádného vojáka,který si za svoje peníze koupil jejich výrobek,90 procent lidí si kupuje za vlastní boty,ale úplně jiných značek

          • tomas.kotnour
            22:46 11.01.2019

            Zrovna nedávno byla debata o botách na FB Soldata a že by se Prabos nějak nadávalo se říct nedá. A nějaký ten spokojený uživatel jejich bot se tam také našel. Prostě problém je, když armáda kupuje boty za cenu, za kterou se prostě pořádné boty vyrobit nedají.

          • psovod
            11:46 12.01.2019

            cena armádní zimní boty 2000 která se pořád fasuje je kolem 1850 kč,nemá to žádnou membránu ani vibram podrážku,chcete říct,že za tuhle cenu,když odebírám tisíce kusů ročně nejde vyrobit slušná bota?

          • fenri
            11:59 12.01.2019

            Psovode, membrána v nákupu stojí jen pár korun a používá se jako záplata na ošizenou kůžu. Ano, za 1850,- koncové ceny neušijete kvalitní koženou botu. Ani náhodou.

            1.) Kvalitní kožená bota stojí většinou více, než kožená bota s mebránou. Prostě proto, že kvalitní kůže je podstatně dražší a hůře zpracovatelný materiál, než igelitový pytlík, aka Gore-Tex. A samozřejmě že kvalitní kůže, při správné údržbě, svými vlastnostmi Gore-Tex výrazně překonává.
            2.) Kvalitní celokožené boty od Prabosu (Kampfstiefel BW2000) stojí cca 3000,- koncové maloobchodní ceny. Tedy zhruba jednou tolik, co Vz2000
            3.) Vz2000 je celkem slavná shit bota. 90% jejich mizerných vlastností jde za armádou. Počínaje mizernou specifikací a konče neochotou zaplatit za materiál a práci. Myslíte si, že za 1850,- by vám Hanwag, Haix nebo Meidl ušeil lepší botu?? Položte si tuto otázku, odpovězte si a pak zkuste nadávat na Prabos.
            4.) Ano, vojáci si často kupují vlastní boty, aby nemuseli tahat mizerné VZ2000. A myslíte si, že si kupují boty za 1850,- Kč, jako stojí ty Vz2000, nebo si kupují Hanwagy a Meidly za ceny mezi 5 000,- 7 000,- Kč?

            Mimochodem třeba PČR si boty od Prabosu ve srovnání s botami od Blažka VELMI chválí a jsou ochotní se o ně poprat.

            Pabos umí ušít botu v kvalitě srovnatelné s jakýmkoliv jiným výrobcem a umí to něco levněji. Neumí to ale za čtvrtinovou cenu. On ty materiály nakupuje za stejnou cenu, jako Hanwag a česká práce není zásadně levnější, než Chorvatská (Hanwag) či Indonézská (Meidl).

      • technik
        18:58 11.01.2019

        tak bohužel na tatru to chcípák je a věř mi že vím o čem mluvím. V žádném případě nemůžeš srovnávat kamion a tatru. Kamion má hnanou pouze zadní nápravu popř. dvě, nemá reduktory, sestupný převod, dělič momentu, 4 nápravový a 4 mezinápravový diferenciály (dif dle typu 6x6,8x8 stará nová T815) tady všude máš obrovský ztráty, jen ventilátor při plném zatížení si bere kolem 10 kw. Jestli si někdy viděl ty obrovský hnací hřídele, portály, diferenciály vše co je ukryto v rouře, vše je předimenzované, obrovské a masivní a to proto že jakýkoliv selhání těchto skupin vede ke kompletnímu rozebrání tatry a rozpůlení podvozku a tohle všechno žere tatře výkon.
        Co se týká T810 za mě je to jedna z nejlepších vyrobených tater vůbec, snad kromě plastů na podvozku a naprosto úchylnému umístění sedaček spolujezdce nenám nic co bych ji mohl vytknout. A ještě zmíňka o krouťáku, každý tatrovák řady 111,148,813,815 ti řekne, že u tatry jezdit na krouťák znamená "cihla" protože díky předpotopní konstrukci motoru točí max moment ve 2200 ot/min a přeběhový má někde kolem 2500 ot/min. Novější motory jsou na tom líp díky zmenšení výfukového potrubí (zrychlení průtoku plynů) výměny turba a mezichladiče, bohužel s konkurencí jako je cummins se to srovnávat nedá. Jen si vem jak je perfektní motor DX7 v T810. Špičková spolehlivost, spotřeba max do 35 L, výborný výkon a zátah, tomu říkám moderní motor, sice na tom nepřebouchám palici za den ale u těchle motorů do minimálně půl milionu není třeba.

        • tomas.kotnour
          23:32 11.01.2019

          Tady jsem vám nakreslil do grafu R6 12,7l E6 od Scanie - šedá a zelená hodnoty pro Tatru V8 12,7l E5 odstíny červené http://www.palba.cz/album/albums/userpics/13125/normal_ScaniaTatraMotor.png

          Zde je patrné, že Scania dokáže vytáhnout z motoru větší kroutící moment, ale když se podíváme na porovnání max. výkonu, tak Tatra ho dokáže dosáhnout dříve. Žel pro nákladní automobil je vhodné ho provozovat v otáčkách, kdy je dostupný maximální kroutící moment. Toto rozmezí otáček je bohužel u Tatry díky absenci elektronického řízení motoru menší, než v případě zahraničních motorů. Přesto vykazují nákladní automobily Tatra poměrně zajímavá čísla viz.
          Obrátka Brno-kousek za Prahu směr Slaný,čili 90% po dálnici D1+pražský okruh a R1,10% po Brně+místo nakládky a na zpáteční cestě hodinová objížďka s třičtvrtěhodinovým poskakováním 10ti kilometrové kolony před Brnem. Terrno E4 6x6 s vlekem PV18, tam prázdný celk. váha 17tun, zpět lešení celk. váha 30tun. Najeto 497km, spotřebováno 170l nafty, takže pokud dobře počítám vychází to 34,2l/100km. Samozřejmě nejel žádnou ecorally,ale normálně pořád 85km/h a podobné příběhy, kterých je plné forum.

          To je možné díky tomu, že Tatra je v segmentu plněpohonných vozidel nejlehčí a používá v základu hypoidní nápravy, které používají ozubená kola o velkém průměru a nápravy bez kolových redukcí. Všeobecně se nechá říci, že Tatra má spotřebu lepší o hnanou nápravu. Takže 6x6 jako 6x4, 8x8 jako 8x6 atd. Zase nevýhodou tohoto řešení je problém s přenesením velkého výkonu. Proto ty nejvýkonnější motory jsou v aplikacích 8x8 s kolovými redukcemi, nebo musí být vlastnosti motoru částečně omezeny (lesovozy 6x6). Samozřejmě na těchto převodech se neustále pracuje. Jinak taková zajímavost. Tatrovácká V8 Euro II se nechá dostat na 360 kW (např. doprovodný vůz pro tým Bowler, který si zahrál i v Top Gearu), v případě umístění proti směru jízdy, tak 330 kW.

          • technik
            08:39 12.01.2019

            nepoužívá hypoidní nápravy ale diferenciály s hypoidním ozubením. Terrno E4 ale nemá reduktory, nemá taktický pneumatiky, nemá tak vysoký koeficient odporu vzduchu jako armádní verze takže tam ten motor může být super ale například motor té trojka 928 90 použit v tatře T815-7D jezdí za 60 a více a to se bavíme o váze 27 tun a to auto nejde.

        • Trener
          11:34 13.01.2019

          Jsem rád, že jste s T810 spokojen, protože jsem slyšel nářky, že to už není čistokrevná Tatra a taky že dobře nahradila tu obstarožní V3Sku.

          • technik
            06:58 14.01.2019

            To říkají zatvrzelý tatrovaci, mám Tatru rád a je to srdeční záležitost ale určitých segmentech existují daleko lepší vozy a konstrukce a t810 je opravdu povedené auto s vynikajícími terénními schopnosti,taky aby ne když ji v žilách proudí krev z pv3s :) obrazně receno

        • Jara
          22:26 13.01.2019

          Hypoidní soukolí je na vývodu s difu na ploosu to ale není diferenciál ten má Tatra čelní s čelním ozubením....mate v tom trochu zmatek pánové

          • technik
            06:55 14.01.2019

            Čisté technicky souhlas vzhledem k tomu že talířová kola s hypoidnim ozubením je součást skříně dif je nazývám možná chybne jako dif.

    • skelet
      20:42 11.01.2019

      jaký motor si tam zákazník objedná, tak takový tam bude mít.

  • marfolodej
    20:11 10.01.2019

    facelift a trochu posílená konstrukce...nic nového zde nevidím, jen design. Ale určitě je to postačující a funkční.

  • psovod
    18:33 10.01.2019

    máme několik valníků 6x6 s touto kabinou-ani jedna není pancéřovaná,něco ke komfortu v těchto nových vozech-topení katastrofa,řidič nohy stále zmrzlé,spolujezdec zmrzlina celý,nechápu,jak je možné v dnešní době produkovat něco takového,místa jak pro trpaslíky,mimochodem-bylo by hezké mít pancéřovanou kabinu,ale ještě lepší je,aby vojáci měli balistickou ochranu těla a helmu,nějak se nedaří ani jedno u velké části ačr

    • Scotty
      21:17 10.01.2019

      Pokud jde o kabinu která je na fotkách výše, ta se už nevyrábí. Tatra vyvinula novou která bude společná jak pro řadu Force tak pro Tactic.
      https://postimg.cc/xXc32YLr
      https://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/aktualne/tatra-force-2018/

    • Jara
      23:00 10.01.2019

      Je to vojenský speciál podléhající STANAG normám pro přepravu proto ta nízká kabina u sedmičky... v obdobné verzi military manu je taky hovno místo holt to není TIRák pro mezinárodní dopravu a s tím topením je Vám známo že si musíte zapnout “bufíka” vzduchem chlazený motor nemá výměník na topení?

      • psovod
        10:53 11.01.2019

        budete se divit,ale víme to,dokonce někteří to auto máme přidělené,a k velikosti kabiny-stejnou kabinu mají i lifty,které jsme dostali taky a doporučuji sedět v tom,když ta auta jezdí po celé republice,monitor v kabině miniaturní,nevhodné těžiště,nelze za tím nic tahat,protože nepasují závěsy,opakované poruchy zámků na kabinách,po pár stovkách kilometrů u několika aut výměna posilovače řízení,lavičky u valníků jsou zoufalé,pokud na obou stranách sedí lidi,nelze korbu zavřít,samotné čelo váží snad tunu,uchycení světel vzadu sice jde pootočit,ale kabely k tomu jsou krátké,takže jenom nedostatečně pro jízdu v terénu,takže pži jedné z prvních jízd v terénu ztráta značky atd,kvalitní auto pro armádu vypadá jinak

    • Zdenoušek
      07:07 14.01.2019

      A není to spíš nekompetentnost armády, tedy těch složek, které mají tohle na starosti? Pro dodavatele je důležitý feedback i pro další vývoj a prodej. Armáda si musí určit co vlastně chce.

  • Hyena
    18:29 10.01.2019

    Skoda, ze Tatra nevyraba aj tanky, to by ich SR a hlavne CR mali uz davno nakupene.

    • psovod
      18:36 10.01.2019

      no naštěstí nic podobného nevyrábí,dnes už nejsou schopni vyrobit ani kvalitní auta

  • Imax-CZ
    15:12 10.01.2019

    Mám dotaz, proč armáda požaduje pancéřovanou kabinu, když tato mostní vozidla by měla pokládat mosty až za bojovou linií (mimo kontakt nepřítele)?

    • Nesher
      15:54 10.01.2019

      No, třeba během útočné operace by se k frontě dostat mohla. Navíc, tyto kabiny mají STANAG 2, tj. chrání spíše proti střepinám z větší dálky, což při dnešním dosahu dělostřeleckých systémů nemusí být na škodu.

    • Jan Grohmann
      16:11 10.01.2019

      Klasické rozdělení na frontu, za frontou a zázemí v možné přiští velké válce nebude. Bojová činnost se může vest kdekoliv.

      • Imax-CZ
        19:19 10.01.2019

        Díky :)

    • liberal shark
      09:38 11.01.2019

      Ženisté jsou drazí, jejich výcvik trvá dlouho a na frontě jsou ohroženým druhem. Mostní jednotky jsou prioritním cílem letectva a dělostřelectva protivníka.

  • Pepin Nešpor
    11:36 10.01.2019

    Výborně mostní vozidlo máme na Leoparda