Nový indický stíhač HAL Tejas

HAL Tejas
Foto: HAL Tejas se střelami vzduch-vzduch R-73 v zatáčce / Wikipedia, Autor:Rinju9

Indie je bezesporu významnou zemí ve svém regionu a vzhledem k počtu obyvatelstva má tendenci se stát jednou z nejmocnějších zemí vůbec. S tím souvisí také snaha indického letectva zvýšit svou bojeschopnost. Již dnes přitom patří mezi jedny z vůbec největších na světě a do budoucna by se jeho pozice měla ještě zlepšit. Pomoci tomu má také taktický stíhací letoun domácí výroby HAL Tejas.

Páteř stíhacího letectva stojí na ruských letounech

Historicky je největším dodavatelem stíhacích letounů pro indické letectvo Rusko. Indie má v současnou dobu ve výzbroji celkem 146 středně těžkých stíhacích letounů Su-30MKI, které z části přímo koupila a větší část byla montována přímo v Indii. Ostatně takto se Indové snaží sami naučit vyrábět letouny a podpořit tak vlastní průmysl a zaměstnanost.

 

Dalším ruským typem zařazeným v indickém letectvu je MIG-29. Těch mají Indové zhruba 46 a v současnou dobu se chystá jejich modernizace. Ta je přitom s nákupem a výrobou nových letounů zcela nezbytná, jelikož další typy jsou beznadějně zastaralé a jejich operační schopnosti omezené. V tomto směru se jedná konkrétně o více než 150 Migů-21 a 88 MiGů-23. Třeba je pak připomenout fakt, že se jedná o stíhací letouny na úrovni 60. a 70. let, na čemž nic zásadního nemění ani fakt, že se jedná podle všeho o verze z 80. let.

 

Nezanedbatelnou roli v indickém letectvu však hrají také francouzské letouny. Konkrétně se jedná o 36 stíhacích letounů Mirage 2000H, které nyní čekají na svou možnou modernizaci. K nim má navíc přibýt 126 moderních víceúčelových stíhacích letounů Rafale, které se zřejmě stanou tím nejlepším, co bude mít indické letectvo k dispozici. Zapomenout pak nesmíme ani na 90 stíhacích útočných letounů SEPECAT Jaguar, které jsou však určeny výhradně k útokům na pozemní cíle.

Potřeba náhrady za zastaralé MiGy

Právě velký počet zastarávajících MiGů-21 a -23 vyvolal již v minulosti úvahy nad jejich nahrazením. V obou případech se jedná o nadzvukové stíhací letouny určené zejména ke vzdušnému boji. Samozřejmě na oba typy lze navěsit také neřízenou munici vzduch-země (MiG-23 dokonce existuje v útočné variantě BN). Oba letouny však mají v tomto ohledu velmi omezené možnosti nejen typů útoků ale také nosnosti výzbroje.

 

HAL Tejas Foto: HAL Tejas se střelami vzduch-vzduch R-73 v zatáčce / Wikipedia, Autor: Rinju9

 

Náhradou za oba typy by se nyní měl stát lehký taktický letoun vlastní výroby – HAL Tejas. Úvahy o jeho vývoji sahají až do konce šedesátých let. Tedy do doby, kdy Indie MiG-23 ještě ve výzbroji ani neměla. Následovaly dlouhé roky debat a úvah nad koncepcí. Samotný vývoj pak započal v podstatě až na konci roku 1987. Na počátku let pak bylo rozhodnuto pro koncepci malého bezocasého letounu s delta křídly s vysokou manévrovatelností.

 

Vývoj se však velmi protahoval a indické letectvo řešilo aktuální potřebu stíhacích letounů ve spolupráci s Ruskem. První let uskutečnil HAL Tejas v lednu 2001. Do dnešní doby vyrobili Indové podle dostupných informací celkem 6 prototypů a 16 letounů první ověřovací série. Zavádění se tak očividně prodlužuje.

Taktický letoun 4. generace

Ostatně i to je jeden z důvodů, proč se letoun setkává s kritikou. Vzhledem k době, kdy byla zadávána jeho koncepce, se technicky jedná o letoun 4. generace. Otázkou však je, s kolika +. Oproti MiGům se však jedná o velký skok kupředu. Letouny jsou konstrukčně novější a mají tedy lepší letové výkony i manévrovatelnost. Indové si pak velmi cení faktu, že letoun sami vyrábějí, i když s podstatnou zahraniční pomocí.

 

HAL Tejas Foto: HAL Tejas při přistávání / Wikipedia,Subharnab

 

Proti vzdušným cílům má HAL Tejas vestavěný kanón GSh-23 s 220 náboji. Dále jsou k dispozici střely krátkého dosahu Python 5 a R-73. Pro střední a vyšší vzdálenosti mimo dosah viditelnosti je možno použít řízené střely R-77 nebo Astru vlastního vývoje. Proti pozemním cílům je pak možno podvěsit řízené střely Kh-59 a to s TV i laserovým naváděním. Naopak proti námořním cílům je možno použít střely Kh-35 a kH-31. Vedle toho lze podvěsit na celkem šest pylonů pod křídly i řadu další munice jako například řízené i neřízené pumy a řadu neřízených raket.

 

O pohon letounu se stará motor GE F404-F2J3 s tahem bez 48,9 kN a 80,5 kN s přídavným spalováním. Přeletová vzdálenost činí až 3 000 kilometrů a bojový rádius se pochopitelně odvíjí od podvěšené výzbroje a profilu letu. Letoun přitom dokáže vyvinout maximální rychlost M=1,8 a dostoupat do výšky 16 kilometrů.

 

HAL Tejas se tak zdá být více než jen pouhou náhradou za dožívající a zastaralé letouny. Oproti dvoumotorovým stíhacím letounům typu Su-30MKI, MiG-29 a Rafale navíc přináší dobou alternativu pro celou řadu misí, kdy by bylo použití většího letounu zbytečně drahé.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Indie nakoupí 126 francouzských stíhaček Rafale

V největší novodobé soutěži na nákup stíhacích letounů je dobojováno! Indie se rozhodla v rámci ...

Gripen NG: Nová generace úspěšného stíhače

Nadzvukový stíhací letoun JAS-39 Gripen se stal navzdory mnoha kritikům poměrně úspěšným. V současné ...

Modernizovaný bitevník Su-25UBM prošel testy

Rusové v minulém měsíci oznámili úspěšné dokončení zkušebních letů modernizované verze bojového ...

Budoucnost těžkých stíhačů MIG-31

Těžký záchytný stíhač MIG-31 je bezesporu výplodem studené války, nicméně se mu daří přežívat do ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:6h12h24h
  • CerVus
    12:18 28.09.2012

    Tak koukám že cena za kus je 31 mil USD, což je vzhledem k provozním výkonům a ceně F-16 block D která je 19 mil USD (koukal jsem na několik různých stránek pro jistotu) značně předražené. Gripen vychází přibližně na 39 mil USD.

    Proč JAS 39 právě F-16 když stojí 2/3 ceny je záhadou. Nebo spíš proč podle médií vychází F-16 dráž.
    Snad protože se vždy uvažuje o nákupu poslední verze, jenže tu většinou vlastní státy které jejich pokročilé zbraňové systémy využijí. Izraelská verze Sufa (F) vyjde na 70mil USD, jenže jde o hodně specifickou variantu.

  • CerVus
    09:22 12.08.2012

    No taky si myslím, že by našemu letectvu tenhle stíhač víc než bohatě stačil. Na vedení jakékoli formy války nemáme armádu, takže potřebujeme pouze levný "moderní" nadzvukový letoun na hlídání našeho vzdušného prostoru. Když už jsme nebyli schopni dotáhnout do konce nadzvukovou variantu l-39/159.

  • Dip
    00:16 22.03.2012

    Jakub Froněk: Tak to si teda rozhodně nemyslím. Levnější určitě jo, ale na Gripen to mít rozhodně nebude.

  • Jakub Froněk
    12:06 21.03.2012

    Todle místo gripénů řekl bych že by mohl být levnější způsob a za roven kvalitní