Nový japonský torpédoborec třídy Maya

Nový japonský torpédoborec Maya. / Japan Maritime Self-Defense Force 

Japonsko spustilo na vodu první raketový torpédoborec Maya stejnojmenné třídy. Torpédoborec je vybaven americkým systémem protiraketové a protiletadlové obrany Aegis a dokáže ničit balistické rakety i moderní nízkoletící protilodní střely.

V současné době japonské námořnictvo provozuje šest torpédoborců (třída Atago a Kongo) se špičkovými americkými protiraketovými systémy Aegis. Kromě toho Japonsko v rámci posilování své protiraketové obrany staví dvě raketové základny Aegis Ashore s interceptory a buduje kolem svého pobřeží síť s velkými radiolokátory (LRDR) dlouhého dosahu od firmy Lockheed Martin.

 

 

Nejnovějším přírůstkem do budované protiraketové obrany Japonska je nový torpédoborec Maya (DDG-179), který konstrukčně navazuje na třídy Atago. Po instalaci zbraňových systémů v příštím roce a sérií námořních zkoušek bude loď předána v roce 2020 japonskému námořnictvu. Celkové náklady na stavbu lodě (včetně zbraňových systémů) dosáhly 1,5 miliardy dolarů.

 

Zároveň se staví již druhá loď třídy Maya, která vstoupí do služby v roce 2021. Japonsko navíc modernizuje systémy Aegis na dvou torpédoborcích třídy Atago.
 

Torpédoborec Maya je 170 m dlouhé plavidlo (o 5 m delší než třída Atago), má výtlak 8200 tun a je vybaven protiraketovým systémem Aegis Baseline J7 a radarovým komplexem AN/SPQ-9B od firmy Northrop Grumman. Loď pohání dvojice hybridních plynovo-elektrických pohonných jednotek (COGLAG). Na lodi slouží 300 námořníků a maximální rychlost je 30 uzlů.

 

Podle výrobce je víceúčelový radiolokátor AN/SPQ-9B schopný zachytit a sledovat velmi rychlé, nízkoletící a obtížně pozorovatelné protilodní střely, to vše v prostředí se silným radioelektronickým rušením.

 

Aegis Baseline J7 je japonské označení pro poslední standard systému Aegis (Aegis Baseline 9 / BMD 5.1). Poslední verze Aegis dokáže používat nejnovější interceptory (budou i na japonských lodích) SM-3 Block IIA (Standard Missile 3 Block IIA). Navíc torpédoborce Maya budou napojeny do unikátní bojové sítě CEC (Cooperative Engagement Capability) amerického námořnictva. V podstatě japonské a americké lodě a letadla vytvoří jeden provázaný bojový systém.

 

CEC je datové propojení a zpracování informací, které lodím a letounům umožňuje v reálném čase přenášet sledovací a zaměřovací data o cílech zjištěných palubními senzory. Jinými slovy – data z jedné lodi nebo letounů (např. E-2D Advanced Hawkeye, F-35C Lightning II, F/A-18E/F Super Hornet) lze využít pro sledování cíle a navedení řízených střel z druhé lodě.

 

Při použití letounů AWACS, jako je právě E-2, lze střely navádět velmi daleko za radarový horizont. V kombinaci se střelami s vlastním koncovým radarovým navedením (SM-6) lze bojovat s letouny a protilodními řízenými střelami letícími v nízké výšce na velmi velké vzdálenosti, a to i za horizontem. 

 

Slavnostní spuštění torpédoborce Maya na vodu.

 

Výše zmiňované střely SM-3 Block IIA jsou určeny především k ničení balistických raket krátkého a středního doletu (3000 – 5500 km), omezeně umí působit i proti mezikontinentálním balistickým raketám (ICBM).

 

Nová třístupňová střela SM-3 Block IIA navazuje na předchozí verzi SM-3 Block IB (SM-3IB) a má dolet zhruba 2500 km. Klíčovou změnou je použití motorů stejného průměru u všech třech stupňů, což výrazně vylepšuje letové výkony. Cíl je ničen přímým zásahem.
 

Ostatně systémy Aegis Baseline 9 / BMD 5.1 a střely SM-3 Block IIA mají být umístěny v Polsku a Rumunsku v rámci budované alianční protiraketové obrany.
 

Kromě střel SM-3 Block IIA japonské torpédoborce získají i víceúčelové střely SM-6 (Standard Missile 6). Střela SM-6 od firmy Raytheon byla do výzbroje zavedena v roce 2013. I když je SM-6 určená primárně proti klasickým vzdušným cílům (letouny, vrtulníky, drony, střely s plochou dráhou letu), díky vylepšenému systému navádění a vyššímu doletu (údajně až 450 km) disponuje i protilodními a protiraketovými schopnostmi. SM-6 se 64 kg těžkou bojovou hlavicí je ale účinná spíše proti menší plavidlům.

 

Oblast (životní prostor) Jihočínského moře, kterou si nárokuje Čína. / Print Screen YouTube

 

Japonsko v posledních letech značně investuje do svých vojenských schopností. Důvod je prostý ‒ životní prostor Číny expanduje do celé oblasti Jihočínského moře a začíná se překrývat se životním prostorem Japonska. Klíčovou roli ve střetu hrají námořní síly, které umožňují masivní projekci síly (tedy vnucování své vůle) daného státu v zájmové oblasti.

 

Japonsko i Čína jsou námořní velmoci, což je pochopitelné, protože oceány představují nejen životní prostor obou států, ale vytvářejí také hloubku obrany. Silné japonské námořnictvo dokáže nasadit do boje 38 torpédoborců, čínské prozatím 36 torpédoborců.

 

Čína ale staví hned čtyři nové velké torpédoborce (výtlak 13 000 tun) Type 055 ‒ první vstoupí do služby v roce 2019. Samozřejmě nesmíme ale zapomenout na čínské letadlové lodě. Druhá čínská letadlová loď vstoupí do služby v roce 2019, třetí v roce 2023. Do konce příštího desetiletí čínské námořnictvo plánuje provozovat celkově pět letadlových lodí.

 

Hrozbou je pochopitelně stále je i Severní Korea, a to i přes schůzku Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim-čong Unem. Nemůžeme odvrátit naše oči od tvrdého faktu, že stále existuje několik stovek [severokorejských - pozn. red. ] balistických raket schopných zasáhnout naší zemi,“ uvedlo japonské ministerstvo obrany 19. července.

 

Celkově bude mít Japonsko v roce 2021 osm torpédoborců se systémy Aegis, z nichž čtyři budou schopny vypustit rakety SM-3 Block IIA.

 

Zdroj: Japan TimesDefenseNews

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Aegis Ashore: Japonsko posiluje protiraketovou obranu proti KLDR

Japonská vláda ve středu schválila nákup dvou amerických pozemních protiraketových kompletů Aegis ...

Stíhačky F-35B Lightning II pro japonské a jihokorejské námořnictvo

Japonské a jihokorejské námořnictvo se zajímá o víceúčelové stíhačky F-35B Lightning II s krátkým ...

Japonská stíhačka F-3 jako hybrid F-22A Raptor a F-35 Lightning II?

Podle agentury Reuters americká firma Lockheed Martin pro japonský program stíhačky F-3 nabízí stroj ...

Oživí Northrop Grumman v Japonsku projekt stíhačky YF-23?

Podle tiskové agentury Reuters se americká firma Northrop Grumman aktivně zajímá o japonský program ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • Chip
    16:56 14.08.2018

    Čertík. Pán byla taky Číňan? (Alespoň podle pravopisu to tak vypadá)

  • Czertik
    20:50 12.08.2018

    ultra
    a co se tyka tech slabych statu a silnych bot...holt je to jen o tom, aby si ty slabe staty zvolili natolik moudre vedeni kltere by je privedlo pod kridla nekoho silneho kdo po nich slapat nebude.

  • Czertik
    20:48 12.08.2018

    ultra
    jo, japonci se trochu "rozsoupli" v cine. A CO JAKO ?
    podive se kolik lidskych zivotu stala belgicka kolonizace konga a kolik to bylo % populace.
    stejne se mrkni na vyvrazdovani indu od britu/vychodoindicke spolecnosti.
    a tak bych mohl pokracovat.

    a ze se cina DNES roztahuje roztahuje tam kde to nekomu jinemu patri ? A CO JAKO ?
    kdyz se evropa roztahjovala v 18 a 19 stoleti africe....tak afrika nepatrila obsolutne nikomu ? ani tem domorodcum ?
    v cem je dnesni thajvanec svatejsi/silnejsi/pravoplatnejsi/dosad cokoliv, nez onen african v 19 stoleti ?

  • Ultramarinus
    20:22 12.08.2018

    Czertik:
    Přirovnávat japonskou genocidu Číny ke kolonizaci je "poněkud nepřesné" tím stylem, jako říci, že hitler nebyl hodný na židy.
    Čína se roztahuje do míst, která už někomu jinému patří (například Taivan a Mongolsko patří Taivancům a Mongolům), navíc je v dohledné době jedna z mocností na zjevném vzestupu. Japonsko naopak drží pozice, případně lehce klesá.

    S ideologií to má prd společného, demoracie, komunismus, náboženství - to nikdo nekritizuje.

    Kde je problém? Jednoduché. Čím více silných států s tvrdýma botama, tím víc z těch slabých států (jako je třeba ČR a tím pádem i jejich obyvatelé jako jsme my dva) v dohledné době ochutnají zblízka tvrdost těch bot. Není to přímá hrozba, ale to Hitler když poprvé přednášel před posluchači taky nebyl.

  • Czertik
    22:34 02.08.2018

    supreme
    jo, cinani se roztahuji, a co jako ? jak se to lisi od roztahovani, usa, sssr ci jinych velmoci ?
    ideologicke hledisko je jen uhel pohledu, to samotny fakt nijak nezmeni.

    holt kdyz se japonkso ve 20 stol na ukor ciny provadelo kolonizaci, bylo to spatne, co na tom, ze japonci delali jen to, co delali ostatni velmoci 600 let prednima neustale, u japoncu to bylo spatne, u zapadu "svate". holt japonsko k tomu silu ziskala pozdeji nez oni.
    a to ze cina ted , kdyz ma na to silu, provadi stejnou politiku jako zapad ? v cem je problem ? (z hlediska principu).

  • Czertik
    22:24 02.08.2018

    scoty
    ruznych spornych ostrovu sou desitky, takze asi tak, a to ze arbitr rozhodl jak rozhodl, absolutne nic nedokazuje.
    to ze mezinarodni arbiotri kolikrat rozhoduji podle politickeho zadani, je zname.
    a to ze byly prirknuty filipnam, na de fakto kontrole od ciny absolutne nic nemeni, nehlde na to, ze by jak arbitri tak i filipiny hodne tvde narazily kdyby ten narok chtely prosazovat silou.

  • Superme
    08:51 02.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    alexa123 - Takže patří Taiwanu nebo-li Čínské republice :) Myšlenkové pochody některých lidí as nepochopím nikdy :D

    To, že se Čínští komouši začínají roztahovat vidí asi všichni. Že je to problém však ještě všichni nevidí. Minimálně EU je stále nepochopitelně asertivní (ale on je k té tvrdé politice Trump donutí). Půlka jejich území jim nepatří, miliony km2 ukradli a teď kradou další. Nepřestává mě udivovat, jak ti, kteří vždy nejvíce hlásají mír jsou těmi, kdo ten mír vždy zničí. A vždy to má na sobě rudou barvu. Asi nějaká nemoc na kterou lék evidentně neexistuje.


    Čína samozřejmě není agresivní jen v Jihočínském moři (to by bylo na komouše sakra málo). Plánované a některé již realizované přehrady na Mekongu (na okupovaném území) jsou jen dalším tlakem na okolní země. Miliony lidí je na té řece závislích. A oni tam chtějí postavit 29 přehrad - neuvěřitelná drzost! Tamní ekosystém dostane zřejmě pěkně zabrat a uvidíme, zda to tam nezničí úplně. Krom toho si samozřejmě nárokují i třeba Bhután, ze kterého chtějí udělat minimálně svou kolonii - tam je ale naštěstí blízko také Indie a ta to, pevně věřím, nedovolí. Bylo by smutné, kdyby vznikl další Tibet.

    Jediné, co mě uklidňuje je Trumpova administrativa a rádce Kissinger. Snad Henry vymyslí ještě jeden dokonalý plán :)

  • Scotty
    22:57 01.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    Ještě bych doplnil že Čínská expanze v Jihočínském moři přiměla ke spolupráci tak nepravděpodobné země jako USA a Vietnam. Na začátku roku poprvé po skončení války zakotvila Americká letadlová loď ve Vietnamském přístavu.

  • Scotty
    22:48 01.08.2018

    Czertik
    Pokud vím tak je problém v tom že si ty ostrovy nárokuje hned několik zemí. Mezinárodní arbitráž už jednou rozhodla v neprospěch Číny a sporná území přiřkla Filipínám. Čína to ovšem neuznala.

  • Czertik
    22:16 01.08.2018

    jenze cina taky nikde nestavila nove ostrovy " z vody", jen holt nakladne roszirila existujici ostrovy (cine patrici) , tak male ze se tam pomalu neveslo vic nez 5 vrabcu, na tak velke kam uz se krome vrabc u vejdou i letadla, ponorky a jine vymozenosti.
    a tim uz se ekonomicka vylucna zona prosazuje o neco jedoduseji.

  • Safi
    19:16 01.08.2018

    Danny - ekonomicke zony se umele vytvorenych struktur netykaji.

  • Miroslav
    18:11 01.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    Cernakus: A indický oceán patrí Indii?

  • danny
    15:33 01.08.2018

    cernakus: těžko říct zneužívá, jsou drsně asertivní. Ale mělčina a útesy jsou mezinárodní vody. Když si tam někdo postaví ostrov, tak mu prostě patří. Tak to je už od starověku. Samozřejmě s aplikací všech příslušných ochranných zón.

  • alexa123
    15:23 01.08.2018

    ... Čína ale staví hned čtyři nové velké torpédoborce (výtlak 13 000 tun) ...

    Ak je výtlak dnešných čínských veľkých torpédoborcov 13 000 ton, aký výtlak potom budú mať veľké čínske krížniky? Takže Čínska NAVY si môže US NAVY kľudne strčiť ... Len či to Amíci prežijú? Celá tá klasifikácia fregata-torpédoborec-krížnik je v posledných rokoch z hľadiska výtlaku jeden veľký nezmysel. Mimochodom - existujú malé, stredné a veľké torpédoborce ak Čína vyrába veľký torpédoborec? Aká je potom hranica medzi malým, stredným a veľkým torpédoborcom? O päť-desať rokov sa budeme baviť, aká je hranica medzi malým, stredným a veľkým krížnikom.

  • fenri
    14:59 01.08.2018

    Ta velmi vysoká nástavba mi připomíná válečné japonské konstrukce. Je to takové...orientální, byť rukopisem Burke class...

  • cernakus
    14:49 01.08.2018

    Njn, jenže to moře se jmenuje Čínské, ne Vietnamské, Malajsijské nebo Filipínské :-)

    Čína jen důsledně zneužívá zákony, které si ze svých vlastních podlých důvodů prosadily FUSAVB. SSSR i Čína byly tehdy (v roce 1982) zpočátku proti, anžto v tom neviděly, jako kontinentální mocnosti, benefit. Jenže doba pokročila a najednou Rusko zjistilo, že prakticky celá tající Arktida je jejich a Číňané zase zjistili, že když nasype pár megatun šutráků na mělké oblasti Čínského moře, stane se mořem čínským. A vše je zcela podle vyčuraných zákonů a smluv, které ve své krátkozrakosti prosadily USA, Francie a Velká Británie před 40 lety v OSN :-)

    Prostě karma :-D

  • lukus
    14:20 01.08.2018

    Když vidím tu mapku, nemůžu se ubránit tvrzení, že si Čína dělá co chce (co na to OSN a práva Vietnamu, Malajsie, Filipín na životní prostor). Ale ono asi nikdy není dobře mí za souseda velmi silný národ.
    Bez pomoci USA budou Japonci Číně v případě konfliktu odevzdání na milost, blízkost zdrojů hraje Číně do karet. A časem dožene i to hi-tech.