Nový ruský záchytný stíhač MiG-41 v roce 2020

MiG-31; větší foto / Kremlin.ru

Podle ruských médií v roce 2020 vzlétne prototyp nové ruské záchytné stíhačky MiG-41, která začne od roku 2025 v ruském letectvu nahrazovat stíhačku MiG-31. Hlavním úkolem nového letounu bude především ochrana severní ruské hranice.

Rusko díky své obří rozloze řeší řadu bezpečnostních problémů, mimo jiné ochranu své extrémně dlouhé severní hranice. Hrozbou jsou především americké strategické bombardéry, které mohou v nízkých i velkých výškách proniknout nad ruské území

Díky velké rozloze a relativně nízké síti leteckých základen ruské letectvo provozuje 137 výkonných záchytných stíhaček MiG-31. Celkově má ruské letectvo (v nejasném technickém stavu) ve výzbroji 247 těchto letounů.

V současné probíhá přestavba 113 stíhaček MiG-31 na verzi MiG-31BM. Hlavní změnou u verze “BM”  je použití modernizovaného radaru RP-31AM Zaslon-AM. Jedná se nejvýkonnější letecký radar svého druhu na světě. Radar dokáže sledovat až 24 cílů a na osm navádět protiletecké řízené střely. Podle dostupných informací radar detekuje cíle až na vzdálenost 320 km.

Informace ze svého výkonného radaru dokáže MiG-31BM předávat dalším bojovým letadlům (ty tak nemusí mít zapnuté vlastní radary) nebo pozemní protivzdušné obraně (PVO). Podle ruských médií mohou MiGy-31, a zejména verze “BM”, posloužit částečně jako středisko včasného varování a řízení a také pomáhat navádět na cíl střely země-vzduch pozemní PVO.

Praktický dostup (výška, ve které lze ještě rozumně manévrovat) MiGu-31 je 20 000 m, dynamický dostup je 30 000 m. Při dynamickém dostupu ale dokáže letadlo letět jen v přímém směru ustálenou rychlostí, bez možnosti měnit směr (aerodynamické plochy v řídkém vzduchu nefungují).

MiG-31, včetně verze “BM”, je výkonný dvoumotorový letoun, jehož hlavním úkolem je boj proti americkým bombardérům útočícím přes severní hranici Ruska. Protivníky MiGu-31 jsou v současné době tedy bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit, B-52 Stratofortress a v blízké budoucnosti B-21 Raider. MiG-31 dokáže také postřelovat střely s plochou dráhou letu (Tomahawky) a teoreticky i ničit satelity na nízké oběžné dráze Země (LEO). MiG-31BM nově dostal také možnost působit proti pozemním i hladinovým cílům.


Modernizace MiGu-31 na verzi MiG-31BM

Taktikou MiGu-31 je velmi rychle dosáhnout požadované výšky a místa pro odpal výkonných střel vzduch-vzduch dlouhého doletu. Nejnovější MiG-31BM unese čtveřici střel Vympel R-37 s doletem 300 až 400 km (přesný údaj je tajný), které jsou navrženy k ničení bombardérů, letounů AWACS či tankovacích letadel. Pro potřeby verze “BM” ruské ministerstvo obrany provede také generální opravu 150 starších střel R-33.

Při provádění zteče se MiG-31 navádí k cíli díky informacím z husté sítě radiolokátorů. Při přiblížení k cíli (ve velké výšce) letoun zapne svůj výkonný radiolokátor a provede odpal střel. Pote se rychle odpoutá a vrátí na základnu. Letoun při provádění zteče dokáže vyvinout rychlost až Mach 2,8. Dlužno dodat, že maximální rychlost je využívána jen při bojovém nasazení, protože při takto velkých rychlostech dochází k poškození motorů, které se po přistání musí vyměnit.

Ať tedy MiG-41 bude vypadat jakkoliv, musí ctít požadavky na vysokou rychlost, dolet, schopnost letu ve velké výšce a poskytnout prostor pro instalaci velkého radiolokátoru (tzn. velký průměr trupu). Požadavky na velkou rychlost a výškový dostup vyžadují také rozměrné vstupy vzduchu pro motory (pro let v řidčích vrstvách atmosféry) a rozměrná křídla a řídící aerodynamické plochy.


Zadní křeslo navigátora a operátora zbraňových systémů MiGu-31; větší foto / bmpd.livejournal.com

Poslání MiGu-41 budou podobné jako u MiGu-31 – tedy především ochrana severní ruské hranice před pronikáním amerických strategických bombardérů. Dá se však očekávat, vzhledem k tajícím ledům Arktidy, že MiG-41 získá širší možnosti působit proti hladinovým cílům u severní ruské hranice. Druhotným úkolem MiGu-41 pak může být ničení satelitů na LEO nebo dokonce vypouštění vlastních satelitů.

Dodejme, že ničit satelity na LEO teoreticky dokáží i současná stíhací letadla. Ve Spojených státech v roce 1985 americký stíhač F-15 zničil pomocí speciální střely ASM-135 ASAT satelit na LEO.

Také Sovětský svaz začal v 80. letech s testováním MiGu-31 jako nosičem antisatelitních střel nebo dokonce jako nosičem raket pro vynášení malých satelitů na LEO.

 


Konceční výkres MiGu-70.1 / paralay.narod.ru

Informací o podobě MiGu-41 je poskrovnu, ale spekuluje se dokonce o vývoji nového letounu založeného na projektu MiG-70.1 z přelomu 80. a 90. let minulého století. Design MiGu-70.1 vychází z konceptu strategického bombardéru Suchoj T-60S.

Na jeho základě byl navržen ve firmě MiG přepadový stíhací stroj s interním názvem Izdělije 70.1, což pravděpodobně odkazovalo na jeho maximální vzletovou hmotnost (70 t). Byly připraveny minimálně dvě různé modifikace Izdělije 70.1, z nichž první měla mít kachní plochy jako původní návrh Suchoj T-60S, zatímco druhá už nikoli (viz koncepční výkres).

MiG-70.1 MDP měl dosahovat rychlosti M 2,35 a jeho hlavním úkolem měl být útok na bombardéry a odpálené střely s plochou dráhou letu. K tomu měly sloužit čtyři řízené rakety s doletem až 400 km. Práce na Izdělije 70.1 ale počátkem 90. let začaly váznout a v roce 1993 byl projekt zastaven.

Vývoj nového letounu na základě MiGu-70.1 je však krajně nepravděpodobný. V prvém řadě Rusko finančně nezvládá vývoj nové víceúčelové stíhačky Su-57 a je tak nepravděpodobné, že kvůli finančně velmi nákladnému vývoji specifické záchytné stíhačky, která má nízký exportní potenciál, obětuje Kreml rozvoj dalších schopností letectva nebo dokonce jiných vojenských složek.


MiG-31

Vzhledem k tomu, že prototyp MiG-41 má vzlétnout již v roce 2020, půjde s největší pravděpodobností (např. podle ruského webu Pravda.ru) o stroj vycházející z konstrukce MiG-31. Z konstrukčního hlediska se ale nově nabízí využití technologie stealth a s tím související přemístění části vyzbroje do zbraňových šachet. Vlastnost stealth by byla přínosem, protože MiGy-31 mají velmi velký čelní radiolokační průřez (RCS) a díky výkonným motorům také velkou infračervenou stopu.

Minulý měsíc již měly skončit výzkumné práce a nyní začne vývoj samotného MiGu-41 a jeho klíčových systémů. Podle webu Pravda.ru jsou v této fázi již veškeré potřebné výpočty a předběžné výkresy připraveny v projekční kanceláři.

Jako bylo zmíněno v úvodu, prototyp MiGu-41 podle oficiálních proklamací vzlétne v roce 2020 a bude zařazen do služby v roce 2025. Je však téměř jisté, jak je to železným pravidlem u všech leteckých projektů kdekoliv na světě, že dojde k několik let dlouhému zpoždění. Do té doby, minimálně do roku 2030, tak budou ruskou severní hranici střežit modernizované MiGy-31BM.

Zdroj: Pravda.ru

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

MiG-41: Nový ruský záchytný stíhač

Rusko pracuje na nástupci svého těžkého záchytného stíhače MiG-31 "Foxhound". Nový stíhač MiG-41 má v budoucnu zajišťovat díky svým výkonům ochranu vzdušného prostoru Ruska.

Záchytné stíhačky MiG-31BM pro ruské letectvo

Ruské letectvo již získalo 24 (dvě letky) modernizovaných záchytných stíhačů MiG-31BM. Nejnovější informace o modernizačním programu tohoto výkonného bojového letadla přinesl zástupce ruského ministra ...

Ruské letectvo začíná testovat “exportní” stíhačky MiG-35

Na konci ledna bude oficiálně představena finální (sériová) podoba nové ruské víceúčelové stíhačky MiG-35. Po následných státních zkouškách první MiGy-35 vstoupí do služby v roce 2018.

Nová ruská stíhačka MiG-35 představena veřejnosti

Ruská Spojená letecká korporace (OAK) dnes představila mezinárodnímu publiku ve městě Lukhovitsy novou ruskou lehkou víceúčelovou stíhačku MiG-35. Podle velitele ruského letectva generálporučíka ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • Starlight
    16:22 25.11.2017

    @fenri

    Přečetl jsem si tvé příspěvky ohledně nasazení Migu-31 a jiných letounů v arktických podmínkách. A musím dlouze reagovat. A doufám, že to bude i trochu k tématu článku – tedy ruské přepadové stíhačky PVOS.

    Cituji tvé příspěvky:
    „Snad i hlupákovy jako vy dojde, že se bavíme o POLÁRNÍCH oblastech a severních přístupech. Máte globus nebo poproste staršího bráchu, ať vám půjčí atlas a připravte si prst:
    -nejsevernější základna, kde bázují kanadské F-18 je ColdLake v Albertě. Máte?
    -To je zhruba na úrovni Komsomolska, kde se vyrábějí a testují sůčka. Nebo Hamburku. Máte?
    A oblasti, o kterých se v souvislosti s drsným provozem polárních MiG-31 bavíme leží asi o 2000 km severněji. Už to chápete?
    -Kanadské F-18 operují v úplně jiném klimatickém pásu, než ruské MiG-31. Ty se běžně motají kolem Kotelného, bázují na Nové Zemi - tedy o 2 500 km (!) severněji, než kanadské F-18. Už chápete, jak jste mimo?
    Ano, i kanadský F-18 se může objevit severněji, v Inuviku mají RCAF předsunutou bázi, ale nejsou tu a rozhodně tam rutinně nepatrolují za každého počasí, jako to dělají MiG-31. A i ten Inuvik (kam možná jednou za rok, když je hezky, vyvezou vyservisovanou F-18, aby si to zkusila) je na úrovni Norilska (kde je rutinně provozované civliní letiště a operují tu Su-27) a cca 500 km jižněji než Nová Země, kde MiG-31 operuje. Zkrátka kanadské F-18 se motají spíše kolem Řeky Svatého Vavřince a lítají nad stadionem v Edmontonu, než aby se placatily někde nad Ellesmerem. tam se nikdy nepodívají.“

    „Kanaďané nemají na severu základny. Mají tam jednu, slovy FOC. To je PODSTATNÝ rozdíl a F-18 tam prokazatelně rutině neoperují. A ta FOC je mnohem jižněji, než jsou operační základny MiGu, chápete?
    K Eilesonu - opět: je mnohem jižněji než třeba Norilsk, o Nové Zemi nemluvě. Pro porovnání je tam teď -16°C, zatímco v Norilsku je teď -33°C. A troufnu si tvrdit, že někde kolem Kotelného, nad Novou Zemí, Severní zemí... je ještě mnohem větší kosa.“

    1) Obecně

    Řada tebou uvedených informací je ale zcela nepřesných a zavádějících (například rozmístění letounů na obou stranách), proto to ve svém příspěvku uvedu snad správně. A docela by mě zajímalo, jestli to děláš záměrně nebo jen používáš mylné zdroje.

    Chápu, že přírodověda je tvoje oblíbené téma, ale podnebí/klimatické podmínky (teploty, atmosferické srážky), počasí atd., ve kterých jsou provozovány letouny v různých zemích na různých kontinentech jsou mnohem komplexnější téma, než jsi tu napsal. Samozřejmě nejen Rusko, ale právě i Kanada, Spojené státy, Norsko a další státy dokáží provozovat letouny v náročných podmínkách subarktického podnebí, arktického podnebí (tundry nebo ledového podnebí). Čímž ti nijak nechci zpochybnit tvoji fascinaci ruským Norilskem – což je opravdu nejstudenější velké ruské město, které nemá ve světě obdoby.

    Raději zde připomenu, že výkonná letecká technika je bez ohledu na zemi původu obecně stavěná na provoz při teplotách hodně pod -56°C, což je základní teplota vzduchu už ve výšce 11 km a výše. Jen se to nesmí s těmito čísly přehánět. Byl jsem svědkem humorné situace, kdy Češi tuto hodnotu prezentovali kanadskému letectvu jako naprosto samozřejmou operační teplotu a vysmátí Kanaďané chtěli škodolibě detailně popsat, jak Češi vyřešily problémy osobní ochrany pozemní obsluhy před takovým mrazem.

    2) Současné ruské základny MiGů-31

    Rusko opravdu není SSSR a spousta věcí je dávno jinak. I síla PVOS. Za časů SSSR bylo vyrobeno cca 520 MiGů-31, které sloužily na 20 leteckých základnách (z toho jen dvě byly mimo území dnešního Ruska, konkrétně v Kazachstánu). Dnes Rusko vlastní a provozuje jen mnohem menší flotilu MiGů-31, které ale mají na starosti stále stejně veliké hranice na severu a východě. Jak to vlastně dokážou pokrýt se zlomkem letadel, radarových stanovišť, raketových baterií by mě osobně docela zajímalo.

    Pro lepší představu o propadu velikosti sil: dnes je v Rusku MiGy-31 vybaveno jen 7 základen – Moskevskou oblast chrání dvě základny – operačně-výcviková základna Savaslejka je východně od Moskvy v Nižgorodské oblasti a základna Chotilovo (57° s.š) severozápadně od Moskvy v Tverské oblasti na půli cestu k Petrohradu/Baltu na úrovni Estonska a Litvy. Další evropskou základnou, ale až na středním Uralu je Bolšoje Savino (58° s.š.) u Permu.

    V ruské asijské části je to pak základna Kansk (56°s.š.) východně od Krasnojarsku na jižní Sibiři. Základna Centralnaja Uglovaja u Vladivostoku na ruském Dálném východě je nejjižnější základnou (43° s.š.). Nejvýchodnější základnou MIGů-31 je pak Jelizovo (43° s.š.) u Petropavlovsku-Kamčatského na poloostrově Kamčatka.

    Pro naši diskuzi je nejdůležitější, že sedmou a nejsevernější základnou, kde jsou ruské MIG-31 trvale bázovány je Mončegorsk (68° s.š.) u Murmanska na poloostrově Kola v evropské části severozápadního Ruska. To je ale geograficky úplně stejné jako jsou nejbližší norské letecké základny za polárním kruhem (například Evenes odkud operují F-16, v blízké budoucnosti F-35). Zde panují srovnatelné klimatické podmínky, které jsou dány teplým Golfský/Norským proudem. Ten ovlivňuje teploty nejen v Norském a Barentsově moři, ale má vliv i na Karské moře. Tedy i pevninu poloostrova Kola s přístavem Murmansk, oblast Archangleska a souostroví Nové země. Ty jsou díky mořským proudům asi nejteplejšími oblastmi geograficky ležící nad severním polárním kruhem.

    A naopak takový Island, ovlivněný klimatem zaledněného Grónska, je v celoročním průměru studenější (tedy jeho větší vnitrozemská část) přestože je jižněji. A podobně individuálně je potřeba přistupovat i k oblastem na Sibiři, ruském dálném východě, severní Kanadě nebo Aljašce, které jsou v zimních podmínkách o poznání studenější než Severní Evropa.

    Trochu paradoxně největší zimu na současných základnách MiGu-31 nemá překvapivě Rusko, ale asi Kazachstán. Zejména základna Semej (Semipalitnsk) je skutečně teplotní rekordman s ročním rozpětí od -40 až po +40°C.

    Již zde zmíněné letiště Alykel/Norilsk (69° s.š.) v asijské části Ruska za Uralem bylo skutečně po krátkou dobu (1990-1993) základnou pro MiGy-31. Podle některých pramenů nebyl na letišti za studené žádný stíhací pluk nebyl trvale umístěny, plnilo jen roli předsunuté základny FOB/FOL, a stíhací pluk s MIG-31 zde byl narychlo přemístěn z poloostrova Kola až v roce 1990, aby se nepočítal do smlouvy o limitech konvenční výzbroje v Evropě. Po roce 1993 už zůstalo letiště bez stíhačů a sloužilo jen civilní dopravě.

    3) Další sovětské základny PVOS za Studené války

    Za Studené války bylo součástí PVOS SSSR obrovské množství stálých, záložních a předsunutých leteckých základen a letišť. Na stálých základnách byla ještě v 80. letech pestrá směsice starších typů přepadových stíhačů, jako byly dálkové stíhací Tu-128M a stíhací Jak-28P, Su-15TM, MIG-23M, MIG-25P, a AWACSy Tu-126. Tyto typy začaly postupně nahrazovat během 80. až počátku 90. let nové dálkové stíhací letouny MiG-31, stíhací Su-27P a AWACSy A-50.

    Součástí sovětské sítě bylo velké množství velmi odlehlých leteckých základen/letišť, které měly většinou status předsunuté základny FOB/FOL bez ale stále umístěného stíhací letecké útvaru. Několik nejexotičtějších popíšu:

    Nejsevernější sovětskou základnou v ruských arktických oblastech, kde trvale bázoval stíhací útvar PVOS byla základna Rogačevo (71° s. š.) na souostroví Nová země na hranici mezi Barentsovým a Karským mořem. V 80. letech tam sloužily Jaky-28P, které ještě koncem 80. let nahradily Su-27P. Na tuto základnu se jako na FOB/FOL cvičně přesouvaly na krátká cvičení i malé odřady z dalších stíhacích pluků PVOS. To se koncem 80. let týkalo i MiGů-31 z kontinentální Evropy. FOB/FOL základna poskytovala palivo a sklady výzbroje, ale údržba se prováděla jen na mateřských základnách. Platilo obecné pravidlo, že se těchto sledovaných cvičení účastnily jen nejnovější stroje a posádky. S koncem Studené války a rozpadem SSSR to všechno skončilo. V roce 1993 základnu stíhačky opustily. Podle nejlepších odhadů se znovu začalo nacvičovat krátkodobé nasazení ruských přepadových stíhačů s MiGy-31 z letiště Rogačevo jako předsunuté základny (FOB/FOL) až v tomto desetiletí (cca rok 2012).

    Ještě severněji bylo umístěné primitivní polní letiště vybudované na sněhu. Nacházelo se na ostrově Grahama Bella (80° s. š.) v souostroví Země Františka Josefa v Severním ledovém oceánu. Cvičně se tam prokazatelně zkoušelo FOB/FOL nasazení Tu-128 a koncem 80. let tam na cvičení přistávaly i MiGy-31. Podobnou specialitou pak byla přistávací dráha na sněhu v souostroví Severní země (nejsevernější část Asie) na hranici Karského moře a Moře Laptěvů. Byla schovaná na malém ostrově Srednyj (79° s. š.) v souostroví Sedova. Cvičně z ní jako z FOB/FOL operovaly prokazatelně letouny Tu-128.

    4) Současné ruské plány na nové rozmístění MiGů-31

    Rusko v této dekádě obnovilo svůj vojenský zájem o své severní subarktické a arktické oblasti. Přes někdy až velkolepá prohlášení se ale ve skutečnosti v podstatě jedná jen o návrat na základny a pozice z časů Sovětského svazu. Tyto základny byly prostě jen dvě desetiletí opuštěny, nebo se díky minimálním investicím časem rozpadly a museli být omezeny nebo nuceně uzavřeny.

    V souvislosti s MiGy-31 ruského letectva ruské ministerstvo obrany hovoří o plánech na jejich umístění v letech 2017-2020 na třech odlehlých základnách z dob SSSR, kde předtím ale nikdy trvale nesloužily.

    První je již zmíněná základna Rogačevo (71° s.š.) na Nové zemi. V roce 2013 se ale v tisku objevily informace, že ruské letectvo není ve shodě s tímto politicky motivovaným plánem ministerstva obrany. Důvodem měl být nedostatek letounů MiG-31 a nepopularita služby na takovýchto odloučených základnách.

    Další mediálně oznámený slib je plán umístit MiGů-31 na letišti Tiksi (71°s.š) na severním pobřeží Sibiře u Moře Laptěvů. Tiksi je nejbližší kontinentální letiště k Novosibiřským ostrovům (jehož součástí je i zmiňovaný ostrov Kotelnyj s nově obnovenou ruskou základnou a letištěm pro dopravní letouny). V Tiksi ale předtím žádné řadové MIG-31 neoperovaly. Historicky Tiksi za Studené války sloužilo vojákům jako špatně vybavené záložní letiště/předsunutá operační základna (FOB/FOL), kam se cvičně přesouvaly odřady z leteckých pluků s dálkovými Tu-128 z jižní Sibiře a Kazachstánu. Opět na letišti bylo jen palivo, municí a základním pozemní vybavením.

    Jinak letiště v Tiksi sloužilo hlavně jako civilní letiště. Po skončení Studené války chátralo až v tomto desetiletí dochátralo a musely ho nečekaně na poměrně dlouho zavřít, což způsobilo zásobovací krizi místního civilního obyvatelstva. Jak to ve skutečnosti asi vypadá v přilehlém městě Tiksi je vidět v tomto velmi zajímavém západním televizním dokumentu o ruských plánech a realitě života za polárním kruhem. https://www.youtube.com/watch?v=vfZ1uhyBWsY

    Třetí základnou nově uváděnou jako budoucí základna MiGů-31 je základna Anadyr/Ugolnyj (64°s.š) na poloostrově Čukotka, na břehu Beringova moře hned naproti Aljašce. Koncem studené války to byla nejvýchodnější sovětská letecká základna s rozmístěným stíhacím leteckým plukem vyzbrojeným přepadovými stíhacími Su-15TM.

    5) NORAD – Kanaďané a Američané

    Nelze pochybovat o schopnosti provozu stíhacích letounů NORAD v extrémně chladných podmínkách. První krokem k pochopení systému severoamerické PVOS (NORAD) je, že NORAD je integrovaný americko-kanadský systém, kde oba státy společně sdílejí techniku i základny. Tedy Kanaďané operují z amerických základen na Aljašce a v Grónsku a naopak USAF své letouny jako například F-15 ANG vysouvá na sever Kanady a Grónska (Aljašku pak chrání F-22).

    Pro stíhací letouny NORADu jsou na území severní Kanady (kontinent + Kanadské arktické souostroví) čtyři předsunuté letecké základny FOL: Inuvik (68° s.š.), , Yellowknife (62° s.š), Iqaluit (64° s.š.), Rankin Inlet (62° s.š.). Přestože zeměpisné šířky těchto míst nejsou tolik na severu jako základny v Eurasii, tak podnebí je dostatečně drsné subarktické nebo dokonce ledové. To je dáno odlišnostmi podnebí a počasí Severní Ameriky. Například hranice trvale zmrzlé půdy (permafrostu) v Kanadě zasahuje až na 50° s.š. (to je na úrovni Prahy).

    Kanaďané také operují z zde už dikutované Eielsonovy letecké základny (64 s.š.) u města Fairbansk na Aljašce, což je nejstudenější velké město v USA. NORAD pro své operace používá i americkou leteckou základnu Thule (76° s.š) v dánském Grónsku. A přestože je Thule mnohem blíže k severnímu pólu než kanadské základny FOL, tak zdejší zimní průměrné teploty nejsou tak nízké jako v severní Kanadě. Video ze cvičení NORAD včetně kanadských F/A-18 z grónského Thule: https://www.youtube.com/watch?v=hnNtbJ4lrZ8

    Nemá cenu tady diskutovat, které letiště a základna má studenější podnebí a počasí. A to proto, že je mezi SSSR/Ruskem a Západem je diametrálně odlišný přístup k provozu letounu ve složitých klimatických podmínkách. Na tomto videu ze startu hotovosti kanadských letounů F/A-18 z FOL Inuvik je všechno vidět: https://www.youtube.com/watch?v=43wn4rAtuNA.

    Letouny totiž provozují přímo z vyhřívaných hangárů! To šetří jak lidi, tak moderní elektronikou nacpanou techniku, které pak vydrží desetiletí a vypadá skoro jako nová. Investice pár milionů USD do hangárů a celkově prvotřídního vybavení základen, ze kterých je provozována technika za desítky, až stovky miliónů USD je na západě standard.

    Ruský přístup byl dosud přesným opakem – jednoduše až primitivně vybavené základny, kde se to dohání hrdinským nasazením za cenu opotřebení lidí i leteckého a pozemního materiálu v nepříznivých klimatickými podmínkami. Je otázkou, zda tento extensivní přístup poplatný SSSR, bude pro Rusko udržitelný i u nové a drahé techniky, které bude muset sloužit mnoho desetiletí.

    6) Doplňování paliva za letu (DPL)

    Standartní součástí operací letounů (stíhačů a letounů AWACS) v systému NORAD je zapojení leteckých tankerů. Jak kanadských, tak hlavně obrovské flotily tankerů USAF. Kanadské letectvo vysílá svoje stíhací letouny do tzv. Air Defence Identification Zone (ADIZ), které začíná 200 nm (370 km) od pobřeží Kanady (tedy v prostoru Atlantiku, Severního ledového oceánu a Pacifiku). Typická stíhací mise NORAD v zóně ADIZ s podporou tankerů je okolo šesti hodin.

    A jak je na tom Rusko a MiG-31 s DPL? MiG-31 je sice dálkový přepadový stíhač, ale jeho vytrvalost v operační konfiguraci na jen s vnitřním palivem nebude více než dvě hodiny. S dvěma velkými podvěsnými přídavnými nádržemi (se kterými jsme MiG-31 ještě za letu neviděl) by to mělo být až 3,5 hodiny.

    Proto v průběhu výroby v 80. letech začaly MiGy-31 z pozdějších výrobních sérii dostávat i systém pro doplňování paliva za letu. Počet DPL nevybavených a vybavených letounů MiG-31 byl 349 ku 150 kusům. Část těch vybavených DPL zdědil Kazachstán (údajně 50 kusů), takže zůstává otázkou kolik letounů řady MiG-31 sloužící v ruském letectvu, má skutečně systém DPL. I dnes totiž stále slouží v ruském letectvu MIGy-31 ze straších sérií bez systému DPL, které prochází avionickými modernizacemi.

    Podle ruských údajů se vytrvalost MiGu-31 se dvěma doplněním za letu zvýší na 6,5 až 8 hodin. Už koncem 80. let se s pomocí dvou DPL dostaly letouny MiG-31 z poloostrova Kola na Severní pól, kde provedly dvě cviční přepadové zteče a vrátili se do Archangelsku. Cca 8 hodinová mise a 8000 uletěných kilometrů (vzdušnou čarou je to z poloostrova Kola na Severní pól cca 2500 km). Po rozpadu SSSR tyto dálkové operace ustaly.

    Podle ruských „chlubících“ mediálních zpráv dálkové lety obnovily až v roce 2013, kdy letoun MiG-31 s pomocí dvou tankováními za letu (opět cca 8 hodin, uletěných 8000 km, přímá vzdálenost 2000 km) doletěl ze základny Chotilovo u Moskvy na leteckou střelnici v oblasti města Vorkuta (67° s.š., blízko Karského moře, nejvýchodnější město Evropy).

    Nenašel jsem ale nikde zmínky o tom, že by ruské MiGy-31 dosud někdy létaly až nad moře Laptěvů/ Novisibiřské ostrovy (ostrov Kotelnyj). Technicky to možné je, ale jen s obrovským nasazením tankerů a šlo by spíše o demonstrační akci než pravidelné lety.

    Přes ruské mediální snahy vyzdvihování jejich dálkových schopností s pomocí DPL, je potřeba ruské letectvo hodnotit realisticky. Ruské letectvo má ve výzbroji do cca 20 létajících tankerů (zatím jen na bázi Il-78/78M). Pochopitelně provozuschopnost není 100%, takže prakticky je nasaditelných ještě méně. Všechny tankery jsou umístěny na základnu Rjazaň Djagilevo v Moskevské oblasti.

    Vzhledem k velikosti ruského letectva a počtům letounů vybaveným systémy DPL (strategické letectvo, taktické letectvo, stíhači PVOS) a geografické rozlehlosti Ruska a jeho leteckých základen je nemožné, aby takto malá flotila tankerů dokázala současně podporovat nějaké větší akce současně. Vzhledem k nutnosti část tankerů ponechat v hotovosti pro strategické bombardéry, tak toho na ostatní zbyde ještě méně. Podle mého skromného názoru je prakticky vyloučené cvičit a udržovat vycvičenost (v dne a v noci i za nepříznivých meteorologických podmínek) v doplňování paliva za letu u všech ruských pilotů sedlající stroje se systémy DPL. Můj odhad je, že u taktického letectva a letectva PVOS budou cvičeni jen ti nejzkušenější piloti určeni pro nejnáročnější akce.

  • flanker.jirka
    18:12 17.11.2017

    Shania: MLD měl oproti prvním mužům 29 alespoň nějaký dolet :-) Trochu se rusum divím, že upustili od jednomotorových letadel. Posledním byl snad Jak 141, nebudeme-linpocitat zdvihové motory pro kolmý vzlet a přistání. Jeho R 79 300 byl dost výkonný na to, aby kolem něj postavili stíhač.

  • Shania
    16:42 16.11.2017

    KóĎA: Iránské F-14 mají na kontě hodně sestřelených Iráckých Mig-23 (MS, BN, ML, MF, BK)
    Celkem si jejich F-14 nárokují asi 159 sestřelených letadel (všech) na jednu vlastní ztratu, ale víš jak to je, jen část je potvrzená.

    Dokonce měl jeden phoenix sejmout tři a nebo čtyři Mig-23 letící v těsné formaci.

    USMC má taky na kontě myslím pár Mig-23 z Libye dva v 1980 a dva 89, nevím přesně co bylo sestřeleno) a jeden v Desert Storm.

    ---

    V Evropě? By se asi objevili jen okrajově, v Severním moři. Troufnu si říct, že MLD byl lepší BVR stíhač, než první verze Mig-29.

  • Shania
    16:16 16.11.2017

    flanker.jirka: Sověti si nikdy na Íránské F-14 ani nešáhli, aspoň ne v době kdy to mělo význam (před pádem). Nejblíž co se dostali k Phoenixu byl vrak jedné rakety co skončila v Iraku po poruše pojistky sebezničení. Iranci vždycky brali SSSR a pak rusko jako rivala. jestli se teď někdo k F-14 dostal, tak Čína.

    naopak Adolf Tolkachev v 80 letech vynesl celou řadu velmi citlivých udajů a plánu o sovětských zbraňových systémech.

    Mig-31, Su-27, jejich rakety, PVO atd.

    Po odhalení a jeho popravě měl právě vzniknout Mig-31M, po pádu SSSR k tomu ale nikdy nedošlo, možná malou nápravu přinesla malá modifikace B/BS, ale to bylo v době kdy neměli peníze na nic a až teď BM.


    --------

    Malé plochy mají vliv jen na špatnou obratnou ve vyšších vrstvách atmosfery, nevidím ale důvod proč by v této fazi defakto balistická raketa měla mít velké kontrolní plochy pro zachování stability.

  • KóĎA
    16:03 16.11.2017

    Shania: ale zavedení AIM-120 - to je záležitost snad začátku 90. let? To už je doba MIGu 29 a SU 27. A reálně - potkali by se s F-14? To je úplně jiný způsob nasazení a hlavně místo...

    Spíše se ptám, jakými typy disponovaly letectva NATO začátkem osmdesátých let. Několik amerických jednotek v Evropě s F-15, jinak F-16 bez schopnosti BVR a F-4. Nebo to bylo jinak?

  • flanker.jirka
    15:49 16.11.2017

    Shania: stabilitu jako aerodynamickou stabilitu, přece jen má oproti ostatním střelám pro takové výšky malé nosné plochy. A stoupat, dejme tomu z 10 km výšky nosiče o 20 km výše až do 30 km, jak píšete, pak hodně velkej "kopec." Ale to je jen osobní dojem.

    K bednám, které tu rozebíráte. Jejich manevrovatelnost z velké části záležela na pilotáži. To už bych se raději motal v Migu 21 bis než v bedně. Zajímavostí by možná mohlo být, že verze MLD používala stejný radar jako Mig 29 A. A verze MF a ML u nás měly i pasivní IR senzor pod přídí trupu.
    Pěknou představu přineslo testování Migu 23 a 21 proti F 5 dodaném z Vietnamu do SSSR, tam se soudruzi nestačili divit co malá F 5 dokáže a za nějakých 35 % paliva :-D (řadu let zpět o tom bylo psáno i v LK) ..otázkou je, kde byl rusové byli, nebýt třeba F 14 z Íránu.

  • Shania
    15:40 16.11.2017

    gangut: radši jsme si to našel, takže oprava: došlo k poškození mechanizmu křídla při překročení mach 1,5 v nízké výšce, takže nešlo křídla vysunout. Údajně přistál s plně zasunutými křídly (přes rozkaz se katapultovat), přejel ranvej a poškodil značně stroj.

    Dál se jen zmiňuje, že po překročení Mach 1 nebylo možné rychle zpomalit motor aniž by se poškodil/rozpadl.

    Jinak F-15 není reakcí na Mig-23, ale na hrozbu v podobě Mig-25, který měl ale ve skutečnosti uplně jiné parametry.
    Mig-23 je v podstatě reakce na F-4 a podobné typy, akorát špatně zvolená a hlavně.

    KóĎA: ano zejména F-15, F-14. F-16 taky, ale nadřazenost tam byla až s integraci AIM-120. Nicméně v Izraeli prostě bojovali jako součástí bojového systému který byl na uplně jiné urovni než co měli Syřani.

  • KóĎA
    15:16 16.11.2017

    Shania: "a to už stál proti stíhačům v uplně jiné třídě"

    Které to prosím v první polovině osmdesátých let byly? Napadá mě leda F-15...

  • KóĎA
    15:16 16.11.2017

    Shania: "a to už stál proti stíhačům v uplně jiné třídě"

    Které to prosím v první polovině osmdesátých let byly? Napadá mě leda F-15...

  • gangut
    14:57 16.11.2017

    shania
    Ja neporovnávam vlastnostiMig 23 a F 15,ja len hovorím, že boli konštruované na základe rovnakých požiadaviek,F 15 dokonca ako odozva na Mig 23 a 25. Na stroj, ktorý mal zabezpečiť dominanciu nad bojovým poĺom, s podobnou aerodynamickou koncepciou, výkonným rádiolokátorom, raketami krátkeho a stredného dosahu.
    Či bol mrcha alebo nie si na základe svojich skúseností netrúfam povedať.
    K prípadu o ktorom tvrdíš že víš, je totálny nezmysel aby sa kridlo ohlo "za max stavitelný bod".Pravdepodobne došlo k uvolneniu zarážky na plynovej páke,čo sposobilo, že nešlo prestaviť páku plynu. V celku bežná závada sposobená špatnou údržbou. Spravidla stačilo zakvedlať POM aby sa odvadila. Myslím že v Přerove sa kvoli tomu strieľal jeden arabský študent.
    Potom pravdepodobne pretiahol lietadlo do vertikály. Pri prekročení povolených G sa mohlo krídlo ohnúť smerom hore. Ja "vím" o dvoch takých prípadoch. Jeden stojí v múzeu v Košiciach. Je to Su-22 4012.

  • skelet
    14:12 16.11.2017

    gangut: myslím, že to byli Izraelci, kteří prohlásili, že "23MF" je obratností na úrovni F-4E, ale "23MLD" stačí s dechem i na F-16A. Dokonce ji ve vertikále překonávala (nebo to bylo v horizontále? nechce se mi to už hledat). Takže ne všechny verze, jak tvrdíš.

  • Shania
    11:58 16.11.2017

    gangut: Mig-23 byl výkonný, měl hlavně excelentní akceleraci. Jinak to byla neodpouštějící mrcha velmi obtížná na pilotáž, se spatným vyhledem, vyžadující dobrého pilota co myslet dopředu. Motor pry reagoval velmi pomalu na požadované změny výkonu, jak se prý naběh na vyšší výkon, tak moc nerad šel dolu. Vím o případu kdy (asi egypt) při letu v nízké výšce nedokázal pilot snížit výkon motoru a překročil omezení rychlosti a doslova ohnul křídla (sklopila se se za max stavitelný bod)

    Až pozdější modifikace, hlavně MLD z toho typu nakonec udělali víceméně schopny stroj, ale to už byla labuti pisen a to už stál proti stíhačům v uplně jiné třídě.

    Rict o F-15, ze byl v obratností na urovni Mig-23, tedy mluvime o začátku 70 let, kde F-15 byla výkonnostně někde jinde než téměř cokoliv... včetně Mig-23.

    Je jako říct, že Su-27 má obranost na urovni Mig-23. Ona je letová obálka Su-27 a F-15 téměř totožná, Su má výhodu jen při nižších rychlostech a F-15 zas při vyšších.

  • gangut
    11:25 16.11.2017

    Shania
    a okrem BN samozrejme

  • gangut
    11:22 16.11.2017

    Shania
    Prakticky všetky verzie okrem downgradeovaných, určeních pre tretie krajiny a prepadovej verzie P. Mig 23 bol totiž koncipovaný ako výkonný, mohutne vyzbrojený a vybavený stíhač, určený na vybojovanie vzdušnej prevahy nad bojiskom. Možno sa Vám to zdá byť smiešne ale skutočne naň boli kladené rovnaké požiadavky ako neskor na F-15 akurát s prihliadnutím na technologické možnosti Sojuzu a doby.

  • skelet
    06:55 16.11.2017

    gangut: "23" je velká rodina a nelze paušalizovat. První verze "23" určitě obratností na úrovni F-15 nebyly, poslední verze už jo. S F-16 máš pravdu, až do Blocku 40/42 nebyly standardně vybavovány AIM-7/AIM-120. První je mohly nést F-16A ADF (Air defence fighter) od ANG, které sebou tahaly AIM-7. Prostě lehká frontová stíhačka řečeno terminologií Varšavské smlouvy :)

    KOLT: lépe to nejde vyjádřit :)

  • Shania
    00:32 16.11.2017

    gangut: to bude teda nějaká speciální verze mig-23:D

    flanker: D lítá po vyšší balistické křivce než C7 a ta zas po vyšší než C5.

    Jaký je podle tebe problém se stabilitou ve vyšších hladinách?

  • flanker.jirka
    23:16 15.11.2017

    Shania: AIM 120 do 30 km? Zajímavá hodnota, tipnul bych si, že bude aerodynamicky stabilní tak právě do těch 24 km a výše se nedostane.

    logik: srovnávat či nesrovnávat letadla mezi sebou, na to mám ten názor, že pokud teoreticky hrozí jejich střet v akci, tak je srovnávat musíme, i když je jeden stroj pořádný stíhač a druhý pouze přepadový stíhač, pořád obě letadla slouží k sestřelování nepřátelských strojů
    k hodnotám výkonů používaných u jednotlivých RL přístrojů bych se tu moc nevyjadřoval, je to orientační hodnota (v tomto případě pro elektronky) a záleží dost i na anténě, pokud vám bude pracovat radar ve stejném frekvenčním pásmu s vyšším výkonem, ale s menší aperturou antény, tak i slabší výkon ve větší anténě udělá užší svazek a tím bude mít vyšší efektivní výkonovou hustotu signálu. Pořád pak skončíme u toho, že u PESA technologie dokážete udělat lepší potlačení bočních smyček než u klasické štěrbinové antény.

  • gangut
    22:43 15.11.2017

    Kostička logikovi.
    Prvý ASF bol svojou koncepciou Mig 23, v ruskej terminológii frontový stíhač. F 15 nemá nijak mimoriadnu obratnosť asi tak na úrovni Migu 23. Bol totiž koncipovaný hlavne na BWR boj. F 16 rozhodne nebol koncipovaný ako ASF, do bloku 52 vobec nemal BWR kapacity.
    F 16 a F 15 sú dnes univerzálne lietadlá. Tj Mig 31 je viac stíhačka ako F 16 - to je skoro stíhací bombardér..... :-D

  • gangut
    22:43 15.11.2017

    Kostička logikovi.
    Prvý ASF bol svojou koncepciou Mig 23, v ruskej terminológii frontový stíhač. F 15 nemá nijak mimoriadnu obratnosť asi tak na úrovni Migu 23. Bol totiž koncipovaný hlavne na BWR boj. F 16 rozhodne nebol koncipovaný ako ASF, do bloku 52 vobec nemal BWR kapacity.
    F 16 a F 15 sú dnes univerzálne lietadlá. Tj Mig 31 je viac stíhačka ako F 16 - to je skoro stíhací bombardér..... :-D

  • KOLT
    22:23 15.11.2017

    logik, já chápu rozdíl v zadání při vývoji MiG-31 a F-15 (F-16, Su-27, MiG-29...). Jenže právě vy jste začal tu bitvu o slovíčka, když jste tvrdil, že nazvat MiG-31 stíhačkou je zásadní chyba, protože je to interceptor. A od té chvíle je ta debata typickou paralympiádou, do které vehementně přispíváte všichni. Tentokrát bych si ovšem dovolil tvrdit, že s přehledem vedete, nicméně je to jedno, všichni teď vypadáme jak .... však víte :-)

    fenri, popkorn bych vám dal klidně všechen, já tudlecty americký imperialistický ohavnosti moc nemusím ;-) Nichtsmehr, míra mého masochismu má své meze, za které už jsme se téměř jistě dostali...

  • fenri
    22:21 15.11.2017

    Logik: ale notak, vždyť se tady celou dobu hádáte se svými bludy. A věřte, že vás tu početný fanklub čte.
    1.) Ano, ale blbě.
    1b.) Výkon má smysl jen do určité hranice. Stejně tak mohu oponovat vám, že pokud byste měl pravdu, tak si vystačíme s miliwattovými či slabšími radary. A to, že na větší vzdálenosti se kupodivu používají silnější radary je podle vás dáno čím? Hloupostí konstruktérů?
    2.) nepochopil to tu zjevně nikdo.
    3.) Konkrétně? Pochopil jsem, že jste v geografii totální ignorant a že nemáte ani tušení, kde která letadla operují, jaké tam panuje počasí a 2000 km v zeměpisné šířce pro vsá nehraje roli. Prostě kanadské F-18 neoperují a nemjaí záladny v o oblastech srovantelných s opěračním prostorem MiG-31 či Su-27. Smůla logiku.

    a.) "drobný háček", který vám evidentně uniká je v tom, že od určité hranice už nejsme schopni tu vlnu detekovat a limitně se blíží nule. V opačném případě bychom byli dnes totálně zahlceni signály z Berlínské olympiády, které by se nám tu stále odrážely a procházely vším. Že tomu tak není je jasným důkazem toho, že prostě plácáte blbosti. Mimochodem - proč se nekomunikuje walkie-talkie skrz planetu, napříč zeměkoulí?
    b.) Já ruská letadla nehájím. Smůla. Píši jen o kravinách ve vašich textech a je to kromobyčejně kratochvilné.
    Kanaďané nemají na severu základny. Mají tam jednu, slovy FOC.To je PODSTATNÝ rozdíl a F-18 tam prokazatelně rutině neoperují. A ta FOC je mnohem jižněji, než jsou operační základny MiGu, chápete?
    K Eilesonu - opět: je mnohem jižněji než třeba Norilsk, o Nové Zemi nemluvě. Pro porovnání je tam teď -16°C, zatímco v Norilsku je teď -33°C. A troufnu si tvrdit, že někde kolem Kotelného, nad Novou Zemí, Severní zemí... je ještě mnohem větší kosa.
    No Elmendorf? Tam je teď příjemných -7, je ovlivněn teplými proudy a je až trapně na jihu :-) Je to rozdíl asi jako mezi Prahou a Sicílií.

    Opět Logiku: fakt zkuste ten atlas. Je to nesmírně užitečná věc.

  • logik
    21:49 15.11.2017

    fenri:
    Už jen krátce, protože to už opět dospělo do stádia, kdy evidentně nečteš, co píšu a vkládáš mi do úst, co jsem neřekl.

    1) Na tuto námitku jsem už několikrát odpovídal.
    1b) ") Výkon je zdaleka nejlevnější a nejrychlejší z cest" - Na toto jsem již také odpovídal, ale tedy ještě jednou odpověď zopakuji: vzhledem k tomu, kolik peněz se vráželo do vylepšení modulací radarů, potlačení sidelobů atd. atd., tak evidentně bylo X situací, kdy designéři radarů zvolili jinou cestu k zvýšení dosahu, než navýšení výkonu. Evidentně byli blbí, měli levněji a rychleji zvednout výkon...
    2) Buď jsi nepochopil, co celou dobu tvrdím, nebo jsi to úmyslně překroutil
    3) Buďto jsi nepochopil argument, nebo ho úmyslně překrucuješ.

    Pak mi nedá reagovat na dvě tvrzení:

    a) Podstata Zenónova paradoxu je, že nekonečno malých veličin může mít konečný součet. Jestli to má s šířením vlny něco společného, tak úplně opačně, než by se Ti líbilo. Vlna není želva, kterou v konečné vzdálenosti někdo rychlejší dostihne a zabije. Pokud je prostředí propustné pro radiové vlny dané frekvence, tak pro radiové vlny jakékoli síly - a i nekonečný součet útlumů vlny je pouze konečný a omezený. A proto je šíření vlny (narozdíl od té želvy) je (až na kvantování) nekonečné.

    b) Jestli celá Tvá obhajoba ruských letadel je založena na tom, že jsi přesvědčen, že sice Kanaďané sice mají základny na severu, ale letadla tam na cvičeních nelétají a jejich radary jim tam "nefungují", tak To ti holt nevyvrátím (i když to, že tam pravidelně cvičí by šlo dokázat vlastně vcelku snadno).... Nehledě na to, že buďto nevíš, nebo jsi úmyslně zamlčel, že v Elmendorfu je stálá základna F-15 a v Eilesonu je stálá základna F-16, takže Tvůj argument, že západní letadla takto na severu běžně nelétají, je prostě nesmysl.


    raziel:
    To si ovšem pamatuješ špatně. :-) Flankerova námitka byla na schopnost zaměřovat cíle, nikoli na výkon, kde jsem opravdu udával AGW-9, který ač starší než Zaslon, má výkon větší.

    A kde jsem přišel na to, že F16 má k Air superiority podstatně blíže, než interceptory? V tom, že jak v designu F16, tak v designu F15 byl největší důraz na obratnost letounu, a rychlost byla až druhá v pořadí - zatímco u Migu31 to bylo naopak.

    Nevím, koikrát mám opakovat, ŽE JE MI ÚPLNĚ JEDNO, JAK KTEROU ŠKATULKU BUDETE NAZÝVAT. KLIDNĚ SI JIM ŘÍKEJTE JENÍČEK, MAŘENKA A ŠPAGETOVÉ MONSTRUM. Jde mi o to, JAKÉ BYLY POŽADAVKY PRO VÝVOJ LETADLA MIG-31 A JAKÉ BYLY PRO VÝVOJ F16 a F15. Už fakt nevím, jak jinak to napsat.

    Chcete tady někdo tvrdit, že design Mig-31 nepreferoval rychlost před obratností? Ne? Chcete tady někdo tvrdit, že F16 nepreferovala obratnost (9G) před rychlostí? Ne? Tak proč to hrotíte - a ještě obviňujete z hrocení mne. Já se s vámi o SLOVÍČKA - tedy o to, jak jednotlivé kategorie NAZVEME nehádám a ani hádat nechci. Anebo tato rozdílná kritéria při vývinu opravdu popíráte?

    A btw. bavíme se o polárních oblastech a proto jsi argumentoval Primorskou oblastí....

    Kolt: sorry, vim, že bych už asi neměl odpovédat, ale aspoň jsem se krotil....

  • fenri
    20:19 15.11.2017

    Shania: díky

  • Shania
    16:39 15.11.2017

    fenri: nemyslím si, že radar letadel a vubec ne Mainstay může být použit jako včasná výstraha proti malým AAM. Možná že je tu šance na zachycení, ale pak by tu navíc byl problém s časem co ztratí operator vyhodnocením informace a předání pilotovi.

    Pak tu máš problém v tom, ze v podstatě ti protivník může zhatit každou zteč vygenerováním klamných kontaktů.

    Pro tyhle typy strojů je hlavní varovaní to jak se cíl chová (pokud ho vidí a je to vůbec odpalující platforma), RWR a hlavně vizuální kontakt.

    Pro vysoko letící rychle letící raketu bez motoru okem nezachytí, ani UV MAWS (které nemá), max že by zanechala kondenzační stopu.

  • fenri
    16:23 15.11.2017

    Shania - Mainstay je schopen AIM-120D detekovat? Resp. jistě ano, ale na jakou vzdálenost? Při téhle trajektorii se na ní bude dívat zespodu, což by mu mohlo pomoci.

  • Shania
    16:09 15.11.2017

    flanker: Aim-120D při palbě na vzdálenější cíle vystoupá do 30km a pak po balistické dráze sestupuje na cíl. C7 má vrchol asi okolo 25k.

    Použitelný je na cíle asi do 24km. Dosah a rychlost rakety proti cílům v této výšce bude obrovský, ale nejspíš by Mig-31 dokázal střelu vymanévrovat, protože má moc malé křidélka. Musel by ale o ni nejdřív vědět... a na to jaksi nemá moc prostředky. Vzhledem k vysoké vzájemné rychlosti by měl problém vůbec zareagovat i kdyby RWR zachytilo aktivní seeker.

    AWG 9 naváděl Phoenixy v TWS, tedy ve vyhledávacím režimu, rozsah je tedy větší než 45 stupnu podle nastaveného profilu vyhledávání.
    Phoenix se může taky od začátku navádět sam bez podpory F-14.

    Sparow vyžadovali STT

  • fenri
    14:57 15.11.2017

    KOLT: já vám klidně budu točit klikou u promítačky, ale chci půlku popcornu :-)

  • KOLT
    14:50 15.11.2017

    Mít zlomyslnoun povahu, pořádný sklon k masochismu a plnou misku popcornu (a kdyby mi chutnal), tak se docela bavím :-)


    logiku, jestli můžu poradit, fakt už se na to vyse*te, protože tímhle si zaděláváte na to, že vás nebudou brát vážně ani ti, kteří vás doteď (aspoň trochu) vážně brali....

  • fenri
    14:38 15.11.2017

    Logik:
    1.) Je hezké, že se pokoušíte zatahovat dilema Achilla a želvy do fyziky, ale prostě to tak není a zákon zachování energie platí. Smůla. I když ubere poměrnou část, nakonec se slabší vysílač dostane na hodnoty, kdy už nelze záření detekovat. Přijde kapka, vločka, deska olova... která je ta poslední. Silnější vysílač se na ně dostane adekvátně později. Za další tvrdíte, že při průchodu nějakým materiálem elmag. záření materiálu nepředá žádnou energii? Že stačí stejné stínění na stejně silné záření? Nakonec vám prostě nezůstane nic, co byste změřil. A se slabším zdrojem to nastane dříve.
    1b.) Výkon je zdaleka nejlevnější a nejrychlejší z cest a nakonec nenahraditelný. Proč se nepoužívají gigawatové výkony? Protože radarový horizont? Protože boční vyzařování? Prostě poměr náklady zisk, to je celé. A mimochodem megawattové radary se samozřejmě používají. Třeba PAWS má pulsní výkon někde kolem 5.8MW. Proč, když by tam stačilo dát radar ze stíhačky (jak jste onehdá k všeobecnému pobavení tvrdil).
    1c.) bez komentáře, na vaše lži nemá cenu reagovat
    2.) Sranda je, že jádro sporu je o tom, že vy tvrdíte, že vyšší výkon radaru není v podmínkách silného rušení výhodou. A jinými radary to nikdo nesrovnával, resp. začal jste s tím vy. Válčíte se sebou.
    3.) Tak znovu: KDE tvrdím, že na Sibiři létají srážky vodorovně a jinde ne? Ještě jednou, KDE, citát nebo omluvu. Jak můžete být tak křivý? Předem podotýkám, že jsou i jiné trajektorie a rychlosti atmosférických srážek než kolmý pád velkou rychlostí (ideální kapka v bezvětří) vs. vodorovný let. Ale to je asi mimo vaše chápání stejně jako fakt, že led pohlcuje více elmag záření, než kapalná voda.

    Snad i hlupákovy jako vy dojde, že se bavíme o POLÁRNÍCH oblastech a severních přístupech. Máte globus nebo poproste staršího bráchu, ať vám půjčí atlas a připravte si prst:
    -nejsevernější základna, kde bázují kanadské F-18 je ColdLake v Albertě. Máte?
    -To je zhruba na úrovni Komsomolska, kde se vyrábějí a testují sůčka. Nebo Hamburku. Máte?
    A oblasti, o kterých se v souvislosti s drsným provozem polárních MiG-31 bavíme leží asi o 2000 km severněji. Už to chápete?
    -Kanadské F-18 operují v úplně jiném klimatickém pásu, než ruské MiG-31. Ty se běžně motají kolem Kotelného, bázují na Nové Zemi - tedy o 2 500 km (!) severněji, než kanadské F-18. Už chápete, jak jste mimo?
    Ano, i kanadský F-18 se může objevit severněji, v Inuviku mají RCAF předsunutou bázi, ale nejsou tu a rozhodně tam rutinně nepatrolují za každého počasí, jako to dělají MiG-31. A i ten Inuvik (kam možná jednou za rok, když je hezky, vyvezou vyservisovanou F-18, aby si to zkusila) je na úrovni Norilska (kde je rutinně provozované civliní letiště a operují tu Su-27) a cca 500 km jižněji než Nová Země, kde MiG-31 operuje. Zkrátka kanadské F-18 se motají spíše kolem Řeky Svatého Vavřince a lítají nad stadionem v Edmontonu, než aby se placatily někde nad Ellesmerem. tam se nikdy nepodívají.

    Takže jo, předkládáte úžasné "důkazy", jen jste asi o 2 500 km mimo hřiště.

  • skelet
    14:36 15.11.2017

    bože bože..

  • raziel87
    14:09 15.11.2017

    Logiku hrotíš ptákoviny. Já se do týhle diskuze nezapojuju, ale pamatuji si, že si nejdřív mluvil o AN/APG-71, na to ti Flanker oponoval, že když už, tak je lepší mluvit o AN/AWG-9. Snad si to pamatuju, nechci teď kontrolovat, o čem jste se hádali 2-3 dny zpátky.

    A na tu ptákovinu ohledně toho, co je a co není stíhač - vyprdni se na to. Jakub tu byl strašně překvapenej ze skicy 70.1, že je to prý moc dlouhé a proto je to fejk.....no a jak dlouhý byl třeba Tu-128? a taky to byl stíhač. Nemusíš nám tu vysvětlovat zásadní rozdíly. V celé své teorii máš pár zbytečnejch trhlin - předně, kde si přišel na to, že všechny ostatní kategorie mají blíže k "air superiority", než záchytný stíhač? je to totiž úplně jedno, je jedno jestli se bavíme o noční, výškové mebo dálkové stíhačce z dob WWII, nebo o modernějších konstrukcích. Pořád je to kategorie stíhačů, jak ti tu už asi 20 lidí pořád opakuje.......a ty to nechceš přijmout jenom proto, že prostě strašně nerad měníš svoje názory - to se radši budeš na 5 stránkách s ostatníma přetahovat, kdo má pravdu :-)

  • logik
    13:10 15.11.2017

    Skelet: pokud Ti jde o jeníčka a mařenku, nemám problém, klidně říkej stíhače celé skupině. Pak ovšem je celá diskuse jen chytání za slovíčko. Což opakovaně děláš, když zas se teď snažíš odlišit lehké a těžké air superiority fighters, které se pravda také liší, ale míra jejich odlišnosti a odlišných požadavků je oproti interceptorům natolik minimální - a naopak jejich primární úkoly jsou natolik shodné, že je je často možné házet do jednoho pytle.
    Pro interceptory, kde se zcela rezignuje na obratnost a naopak vysoká rychlost je primární, toto neplatí.

    Nezbývá mi než opakovat, že mě NEJDE O SLOVÍČKA, ale o PODSTATU, co těmi slovíčky vyjadřuji. A to je fakt, že interceptor je prostě podstatně jinak zaměřené letadlo s jinými požadavky na výkon, než letadla určená pro dogfight. Souhlasíš s touto tezí? Nebo s ní nesouhlasíš?

    Fenri:
    1a) Právě, že každej průchod z ní NĚCO neubere. Každej průchod z ní ubere poměrnou část. Takže VŽDY něco zbyde, ne že nezbyde nic (až na kvantové jevy).
    Zbytek viz dodatek 1c mého minulého postu, který jsi evidentně nečetl, protože v podstatě přesně na Tvoji námitku odpovídá, jen z jiné strany.

    1b) Proč nepoužívají walkie-talkie? Protože výkon je JEDNOU Z CEST, jak prodloužit dosah vysílače/příjmače. A často nejlevnější či nejschůdnější, ale ne vždy. Stejně bych se mohl já zeptat Tebe, proč nepoužívají radary gigawatové výkony a často jdou radši cestou přesnějšího zaměření signálu, pokročilou modulací atd. atd. Někdy je levnější či vhodnější či vůbec proveditelné zvýšit dosah výkonem, někdy jinou technologií.

    1c) Zbytek opět překrucuješ a převádíš téma naprosto jinam, než co tvrdím, takže tvoje řeči jsou k problému irelevantní.

    2) Co mi vyvrátil Flanker? A kde prosím? Já napíšu: AWG-9 měl větší výkon než Zaslon. Flankerův post (stručně): máš to srovnávat s AWG-9. To to nějak vyvrací????? Čteš vůbec, na co reaguješ???

    3) Pokud tvrdíš, že na Sibiři (nebo na dálném východě nebo kde, trochu to mícháš) létají srážky vodorovně a že proto je na Sibiři pro radary horší podnebí než v Kanadě - a přitom v Kanadě jsou v průměru větší srážkové úhrny než na Sibiři a je tam i více větrno (takže to neokecáš ani sněhem zvednutým ze země), tak prostě buďto je tvoje tvrzení nepravdivé, nebo v Kanadě padají srážky přímo dolů, zatímco na Sibiři vodorovně. Jiné rozumné vysvětlení to, co tvrdíš, nemá.

    A poznámka o Leninovi nebyla míněna jako urážka, ale malé upozornění na to, že zcela stejně jako Rusové tvrdíš, že Rusko "je v něčem mimořádné" - aniž bys předložil jediný důkaz. A i když jsem předložil několik fakt, které Tebou propagovaný názor vyvrací, tak to tvrdíš furt dokola, aniž bys to doložil byť jediným argumentem (např. měřením či statistikou dokládající, že opravdu podmínky na Sibiři co se týče srážek, viditelnosti nebo nevímčím to chceš doložit) jsou horší.

    Zatím veškeré argumenty, které jsi dodal, byly na úrovni "sníh tam létá vodorovně". Nikdy jsi nedoložil, že by tam létal vodorovněji než jinde. A podle meteorologických dat, které jsem tu postoval, prostě ani nelétá.

    3b) cituji "V polárních oblastech Kanady a USA se žádné vyšší srážky oproti Sibiři nekonají. "
    Viz mapa srážek:
    http://www.eldoradocountyweather.com/climate/world-maps/world-annual-precip-map.html
    která prostě Tvoje tvrzení vyvrací. Pás západního pobřeží s vysokými srážkami jde až na Aljašku. Stejnětak oblast kolem Hudsonova zálivu je srážkově podstatně bohatší než Sibiř. A globálně na tom Kanada je také o něco nebo max stejně, rozhodně ne hůře (takže žádné ruské specifické podmínky).

    A pokud si informace spojíš s
    http://i.imgur.com/2kqiPv8.gif
    tak navíc uvidíš, že v Kanadě je více dnů bez srážek. Tedy ty srážky spadnou za kratší čas a tedy i v oblastech se stejným srážkovým úhrnem, jako na Sibiři, tam letadla tam musí čelit průměrně horším srážkám (a byť méně často, tak stejně ne nepodstatnou část roku).

    Jaká tvrdá fyzikální měření dodáš ty, abys potvrdil svůj názor, že na Sibiři je pro radar horší počasí?

  • fenri
    08:45 15.11.2017

    Sokrates: myslím, že jde primárně o propagaci MiGu, jako firmy a ne o státní propagandu Ruska vůči vlastním občanům.
    -jde o materiály od MiGu
    -MiG je na tom špatně a potřebuje zakázky a pozornost. I kdyby sehnat alespoň nějaké děnky ze státního grantu na vývoj pokročilého nástupce. To, že hloubková modernizace MiG-31 (klidně nazvaná 41 nebo 3000X Super) do masivního nástupu hypersonických letounů musí stačit je jasné všem
    -nemyslím, že gro Rusů radostně reaguje na zprávy o zahájení vývoje dalšího projektu za X miliard. Myslím, že na jednu stranu jsou hrdí (v průměru a většině), že ruská armáda šla hodně nahoru, že mají Krym a uspěli v Syrii, ale velká většina z nich už nemá zájem dál si odtrhávat od huby kvůli Xtému vojenskému projektu, který navíc nepotřebují (resp. je před ním dlouhá fronta věcí, které jsou důležitější, jak jste správně poznamenal).

    Jinak souhlas se vším, co jste psal.

  • Sokrates
    07:06 15.11.2017

    Ach jaj. Zas planá debata na 5 stránok, lebo rusofóbny troll Logik si tu vymyslí tézu, že MiG-31BM nie je stíhačka. Ako by to samé nestačilo, podloží to argumentom, že nemá výzbroj proti stíhacím lietadlám.
    Je teda neviem, na čo sú určené rakety R-77 a R-73, ale asi len na bažanty. A navyše som sa dozvedel, že aby toho bažanta zostrelil, musí ho po celý čas ožarovať radarom. To je v kontexte R-77 a R-73 veľmi zaujímavý fakt.
    Ale k téme. Skôr sa prikláňam k názoru myslím Slavoslava a Gangnuta, že ide viac o propagandu k vlastnému obyvateľstvu ako o reálny projekt. Rusko musí dnes dokončiť oveľa kľúčovejšie projekty, ktoré zhltnú desiatky miliárd dolárov:
    1. prezbrojenie z Su-27 a Mig-29 na Su-30 a Su-35
    2. prezbrojenie z Su-24 na Su-34
    3. modernizácia Su-25
    4. dokončenie vývoje Su-57, z ktorého hlavný investor možno odstúpi
    5. dokončenie vývoja a nákup 50 nových Tu-160M2, modernizácia strarších
    6. dokončenie vývoja a nákup nových A-100 Premier
    7. dokončenie vývoja a nákup viacerých typov bezpilotných lietadiel od 5 do 15 ton

    Toto sú úplné priority a kým nebudú splnené tak MiG-31BM budú musieť stačiť.

  • fenri
    00:01 15.11.2017

    Logiku, plácáte se ve vlastním blátě. Já chápu velmi dobře rozdíl mezi ASF a interceptorem a chápe ho tu každý. Fakt jsme nepotřebovali zvěstovat pravdu od vás. Ale o tom není. Ale každý také chápe, že napsat, že MiG-31 NENÍ stíhačka a dělat hlupáka z toho, kdo o něm jako o stíhačce hovoří a ještě se v tom patlat, je znakem slaboduchosti.

    Druhý váš odstavec komentovat nebudu - jste už úplně mimo mísu a hovoříte nesmysly pozue sám se sebou. Nic takového jsem nenapsal, mějte tu elementární slušnost a polemizujte s tím, co bylo řečeno.

    1.) Pár semestrů fyziky mám a opakovat si nic nemusím. Jenom mi vysvětlete, proč lodě, letadla, mezi sebou nehovoří pomocí nějakých malých walkie-talkie. Mj. proto, že potřebují výkon. Kdyby platilo, co říkáte, není důvod cpát na letadla, lodě... těžké a objemné komunikační a senzorické systémy. Vše by vyřešila krabička formátu smartfonu. A kdyby to bylo jak říkáte, tak proč jsou omezení na vysílaný výkon v různých pásmech?
    Mimochodem nemachrujte tu s kvantovou fyzikou, když neovládáte zákon o zachování energie. Pokud mám konečné množství energie a průchod každou překážkou mi z něj něco ubere, nakonec jsem na dně. Ztráta signálu navíc není poměrová, resp. čistě poměrová. Nakonec vám to žáření přes tu kapku neprolze a je odstíněné dokonale.
    Zbytek přeskakuji, opět argumentujete se svými konstrukty, nikoli s tím, co jsem napsal
    2.) To už vám vyvrátil Flanker.
    3.) K srážkám - a opět - melete nesmysly na téma, které jsem nenapsal. Psal jsem, že v Kanadě padají srážky kolmo dolů? KDE prosím?
    Teplý Aljašský proud neovlivňuje klima v polárních oblastech Kanady, přináší deště do Britské Kolumbie. Jenže to byste někdy musel vidět atlas, že? V polárních oblastech Kanady a USA se žádné vyšší srážky oproti Sibiři nekonají. Není důvod.
    A s kecama o Leninovi a podobě jděte s prominutím do řiti. Už jste mimo. Jste v takové argumentační nouzi, že sem taháte moresy z Blesku či Novinek. Určujte si propustnost atmosféry pro radarové systémy dle ročního úhrnu srážek. Je to tak nějak v intencích vaší role zde na foru. Komika.

  • skelet
    23:33 14.11.2017

    Logiku: air superiority fighter to neni z toho duvodu, protoze je to interceptor. A obe to jsou podmnoziny tehoz - stihace. A stihac se kdysi delil i na vyskove, tezke, doprovodne/dalkove, vicemistne atd atd. Stihac pro vybojovani vzdusne nadvlady, nebo-li air superiority fighter vznikl az s F-15, kdy ji potrebovali odlisit od tezkeho univerzala F-4. Dokonce ani F-16 ji neni, protoze to byl puvodne lehky stihac.
    Kdyz uz placnes hloupost, tak se v tom nerypej. Cim vic to obhajujes, tim vic to smrdi a ty pak vypadas, rekneme hloupe.
    No a ted od tebe cekam dalsi davku prednasky o mimo. Takze do toho.

  • logik
    23:02 14.11.2017

    skelet: říkat tomu můžeš klidně Jeníček nebo Mařenka. Podstatné je nikoli jak se tomu říká, ale co to JE, tedy jaké to má vlastnosti. A vlastnosti interceptoru jako je Mig-31 jsou prostě podstatně odlišné od vlastností "air superiority fighteru" - ať už jim říkáš jakkoli. Tedy porovnávat navzájem jejich tabulkové hodnoty je prostě nesmysl.

    luky:
    A z jaké vzdálenosti na něj bude střílet, že říkáš ohrozí? Protože celou dobu střelby ho musí ozařovat. A pak se ještě musí stihnout otočit, což ve vysoké nadzvukové rychlosti, což mu tak půl minuty bude trvat. Takže aby se sám nestal lovnou zvěří, musí střílet z velké dálky a pak zdrhat. Sice sám pak opravdu ohrožen nebude, ale ta F16 vlastně reálně také ne: na takovou dálku R-33 nemá moc šance F16 ohrozit. A výsledek bude? Mig-31 zdrhá, F16 zůstává na scéně. Mig-31 vyplýtval drahou raketu a spoustu paliva. A to nepočítám možnost, že někde za bukem není připravené další letadlo, co zavře Migu cestu domů.

    Právě proto se teď nestaví stroje typu Mig31, ale stroje typu F-22/Su-57. Tedy pomalejší obratné stroje. Protože ty sice nejsou schopny letadlo typu Mig-31 dohnat, ale dokáží ho zahnat. A o to jim právě jde - ve výsledku je jedno, jestli protivník byl sestřelen, nebo zdrhnul.

    Kdyby byl letou typu Mig31 schopen vybojovat vzdušnou převahu, tak nemá rusko ve svém letectvu převahu Su-27 derivátů, a nevyvíjí PAK-FA jako potomka Su-27, ale má většinu Migů-31 a vráží velké peníze do jeho nástupce. A totéž dělají amíci a číňani...

    Jinak o kanonu migu 31 jsem nic konkrétnějšího schopnej najít nebyl. Na pár místech tvrděj, že ho nový modernizovaný nemaj (a vcelku mi to dává smysl), ale nějakej hmatatelnej důkaz nevím....

    fenri:
    Pokud nechápeš rozdíl mezi air superiority fightetem a interceptorem, a nepochopil jsi to ani z toho, co jsem napsal, nebo nechápeš jaké mají tyto dva koncepty ROZDÍLNÉ požadavky na vlastnosti letounu, tak Ti to holt nevysvětlím.

    A pokud to chápeš, tak úmyslně odvádíš hovor od podstaty věci. Taky bys mohl tvrdit, že účel jakéhokoli vojenského letadla je vyhrát válku, takže všechna letadla jsou vlastně stejná a srovnávat stíhačku s dopravním vrtulníkem. Ano, v premise bys pravdu měl, jen Ti jaksi nedošlo, že stejného cíle mohou různá letadla dosahovat rlůznými prostředky a pro to potřebují různé vlastnosti.

    Ad Radar
    1) pokud pominu kvantovou fyziku, týkající se daleko nižších úrovní signálu, tak to pochopit schopen nejsem, protože to prostě není pravda. Zopakuj si základy fyziky, konkrétně vlnovou rovnici a zákon zachování energie. Vždycky (pokud se něco vrátí od silnějšího signálu) se něco vrátí, jde o to, jak to bude silné.

    1b) Navíc to je argument napůl mimo, protože např. kompresí signálu mohu dosáhnout pomocí stejného výkonu "silnějšího odesílaného signálu", takže i kdyby to byla pravda, tak to furt nijak nedokládá vaše "výkon ničím nenahradíš".

    1c) A jestli myslíš to, že v některém případě bude vrácený signál pod i teoretickou možností ho detekovat, pak máš sice pravdu, ale je to fakt naprosto irelevantní k diskusi, protože jsme vycházeli od toho, že některé západní radary dosahovali detekčních schopností Zaslonu i s nižším výkonem a Cernakus tvrdil, že ale tento přístup má nevýhodu při silnějším rušení. Pokud v takovém případě ten druhý radar obdrží již nedetekovatelný signál, pak je po cestě takové rušení, že i silnější radar s horší detekční schopností nebude detekovat také nic.

    2) A podle toho, co je pravda, jak již jsem dokládal, tak Zaslon neměl nijak výjimečně velký výkon v porovnání se soudobými radary. Takže celá cernakusova premisa, ze které debata vyšla, byla další nepravda.

    3/4) To už ovšem se bavíš o úplně něčem jiném, než o čem byla debata.... Např. jsem nikdy netvrdil, že vyšší výkon není bonus.

    Ad srážky: A jako v kanadě padá sníh přímo dolů, zatímco na sibiři zásadně létá a zvedá se ze země.
    Teda pravda, jeden rozdíl v tom Tvém postu je relevantní - díky tebou zmíněnému tichomořskému proudějí je v Kanadě výrazně více srážek, než na Sibiři. Což se Ti právě celou dobu snažím sdělit: že klima v Kanadě je pro radary horší, než klima na Sibiři.

    A proč sem si vybral srážky - nevím, asi jsem zapomněl, že zatímco na Sibiři jsou 9/10 dní (dle cernakuse) mraky, z kterých ovšem neprší, tak v Kanadě zásadně prší z modré oblohy.

    A když Vám nevyšli srážky, tak se snažíš Cernakusovy nesmysly obhájit větrem, který zvedá sníh? Tak se podíváme, kde je více větru? Sever sibiře opět nijak neviniká nad Kanadou, ve většině modelů je Sibiř klidnější (pochopitelně, kontinentální podnebí bývá méně větrné).
    https://www.researchgate.net/figure/242537047_fig1_Figure-1-Modeled-map-of-the-yearly-averaged-world-wind-speed-ms-at-100-m-above-sea
    http://globalwindatlas.com/datasets.html
    Ale chápu, že Lenin byl největší člověk a sovětské větry jsou ty nejsilnější na celém světě i v přilehlé galaxii.... :-)

    A že je na Sibiři větší zima? Jako radar se pak třese zimou a je nepřesnější? Nebo jak to souvisí s detekcí radarem? Naopak, elektronika ve větší zimě zpravidla funguje lépe (lepší chlazení, méně tepelného rušení atd....).


    flanker:
    ale já také tvrdím, že Mig-31 je jedinečná mašina. Ale tam to má skončit a ne ho začít porovnávat se západníma stíhačema. Právě proto, že je to unikát - a srovnávání s jinou třídou letadel je prostě nesmysl. Je to mašina, kterou dneska v podstatě využije jen rusko, a je natolik výjimečná, že přestože je to poměrně dost drahý speciál, tak se Rusku vyplatí ho držet. A perfektní kus techniky, obzvlášť na technologické a finanční možnosti SSSR/Ruska.

    Ale jednotlivé komponenty, z kterých je Mig-31 složen, nijak výjimečné nejsou. Jen jsou poskládané hodně jinak, než staví letadla ostatní, protože Rusko má pro svou PVO hodně specifické potřeby.

    K tomu, aby člověk ocenil kvality Mig31 si nemusí vymýšlet pohádky o zázračném radaru, nebo ho srovnávat se stroji, postavených za jiným účelem a s jinými prioritami.

  • gangut
    22:45 14.11.2017

    logik
    keď nezmysli poprekladáte anglickými výrazmi, stále zostanú nezmyslami.

  • flanker.jirka
    21:45 14.11.2017

    logik: superlativy možná zní poněkud nekriticky, ale je to opravdu jedinečná technika, moc mašin neudělá pořádný akční rádius s výzbrojí a nad rychlostí 2 Machy.
    Je to hrot systému PVOS a mimochodem, při posledních cvičeních je používají i pro spolupráci se SU 27 a 30. Vytváří tak podobný systém jako systémy PVO krátkého, středního a dlouhého dosahu, jen ne na zemi, ale ve vzduchu.
    Při informační podpoře z A 50, pozemních radarů s metrovou vlnou a radarů OTH je to slušná kombinace.
    Pro podmínky obrany je to dobrá výhoda mít mašinu, která když kopne do vrtule tak opravdu uhání nadzvukem. Není to stroj na "udržování míru na druhé polokouli"
    K dogfightu bych se tu nevyjadřoval, když se tu zmiňuje, tak většinou s tím, že většina bojů se odehrává v režimu BVR, Mig je tak rychlý, že se z toho může dokázat i odpoutat.
    Ale jaký radius má na druhé straně Meteor nebo Amraam proti cílům v 17 km výšce? ...uvažuji nosiče, které se operačně s výzbrojí dostanou sotva do 13 km.

    S radarem AN/APG 63 bych to nesrovnával, účelem je vhodnější srovnání s AN/AWG 9 z Tomcatu. 63 z F 15 C nedokáže natolik rychle prohledávat prostor v takovém rozsahu jako PESA Flashdance z migu a navede kolik střel současně? AAN AWG 9 je až šestikanálový, ale tolik Phoenixů vám navede současně pouze na skupinový cíl, ne v širokém prostoru, vlastně jen už jen v minulém čase. Oproti tomu Flash dance Migu dokáže postřelovat současně "jen" 4 cíle současně, ale dokáže střely i po odpalu přesunout na jiný cíl, a to v rozsahu +- 60° v azimutu a +-45° v elevaci, díky elektronickému skenování. Je čtyřkanálový, asi protože Migy nenosí více než 4 kusy R 33, další krabice systému by tam byly tak nějak navíc. Pořád se bavíme o radaru z 80. let minulého století.
    Technologie vyvinutá pro Mig se používá i jinde, počítač k radaru, Argon 15, pak najdete nejen na migu, ale je použit u novějších verzí PVO systému BUK M2, kde je jako řídící počítač pro střelecký PESA radar.
    https://en.wikipedia.org/wiki/Buk_missile_system

    AESA technologie, kterou zmiňujete, by byla ideální, ale PESA je postačující, největší výhodou je právě rychlé skenování prostoru a postřelování cílů v širokém prostoru. V jiném komentu si vlastně i odpovídáte proč tomu tak je. Oproti 80. letům jsou k dispozici nové technologie. Elektronky s lepším spektrem, lepší a rychlejší generátory, novější druhy vnitropulsní modulace, lepší přijímače, filtrace, zpracování, větší citlivost a dynamika přijímačů, jiný činný běh.
    Někdo tu zmiňoval výkon, není ale výkon jako výkon, nemusí se šponovat impulsní výkon, když zvýším průměrný a zlepším kompresi impulsu na přijímači, díky zákona zachování energie dostanu lepší parametry.
    K tomu si připočtětě i lepší materiálu na fázové posouvače v PESA anténě s nižším útlumem, k tomu větší apertura antény oproti stávající verzi. A rozdíly s technologii AESA se umavázají, AESA je vhodná pro víceúčelové stroje, u kterých umožňuje vícefunkčnost, například současný přehled vzdušného prostoru, k tomu mapování terénu a datalinku. Nebral bych to jako modlu, ke které směřovat za každou cenu. Trochu se zapomíná že Mig má i IRST.
    Největší slabinou je tak velká RCS a IR stopa.

  • Luky
    19:53 14.11.2017

    @logik
    v tom odkazu píšou:
    "STANDARD:
    1 x 23mm GSh-6-23 internal cannon (later removed)"

    To je takový docela vágní plácnutí. Podle mě by to mohla být zmínka o tom, že verze M, která končila v předsériovce, kanon neměla. Do služby ale nešla a BMka myslím rotačák mají.
    Já si spíš matně vzpomínám, že někdy v devadesátkách, když na tom bylo Rusko bídně a u nás vycházely v novinách články, že je třičtvrtě flotily uzemněno - tak někde potom byla zmínka o vybuchlé munici za letu (myslím MiG-31, SU-24?). A pak se začalo tuším létat bez nábojů.
    Podle mě ale kanon neodstranili a pro válku se s ním počítá.

    "F-16 rakety Migu vymanévruje, Mig-31 rakety F-16 podstatně hůře...."

    To je takový lolkovitý prohlášení logiku (je to obráceně). Když Foxhound nebude chtít, F-16 si ani nevystřelí (nebude li chtít plýtvat drahou municí). Pokud bude MiG chuť navázat boj - tak když si dá pilot pozor, ani riskovat nebude, přitom ale Vipera ohrozí.
    Ale nemíním začínat další debatu o učinném dostřelu Aim-120 při dohonu rychlého cíle....

    Schwalb

  • fenri
    19:27 14.11.2017

    Logik:
    ještě jednou: PROČ potřebuji svoje letadla nad územím protivníka? Abych napadl jeho území. Není problém nechat samotné stíhače motat se ve vzduchu a pro zpěstření po nich kropit PVO (hodně rychle je to připraví o palivo). Pak se musí rozhodnout, zda tam pošle bombardéry bez krytí (jeho stíhačům dochází palivo), nebo je nepošle vůbec. V prvním případě jsou lovná zvěř pro mé stíhačky, v druhém ani nemusí startovat. A nepřítel svoje ASF posílá proč? Aby udělali cestu bombardérům (a podobným kategoriím). Čili stále jsou primárním cílem bombardéry. SU-27, která se bude motat na New Yorkem je otravný problém. Nikým nerušená Labuť je katastrofa.
    Ano, konstrukce MiGu-31 není primárně určena na souboje se stíhači (jako nebyla konstrukce Me-110, Do Pfeil, Lightningu, Black Widow, Mosquita...), ale stále je to stíhač. Proto je blbost psát, že je ZÁSADNÍ chybou brát MiG-31 jako stíhače. On prostě stíhač je.
    F-16 by se hlavně neměl nikdy dostat do střelecké pozice na MiG-31. Dosah jeho střel i radaru je menší a je mnohem pomalejší.

    Radar:
    1.) Jste schopen pochopit, že od určité hranice už se ze slabého signálu nevrátí NIC a tudíž se sebelepším poměr detekce signál/šum nemáte CO detekovat? Opravdu si myslíte, že vysílačka s výzařovaným výkonem má na stejné frekvenci, při stejné modulaci a ve stejných podmínkách stejný dosah jako 5W vysílačka? Ale no tak člověče, nechte se zapsat do kroužku radioamatérů alespoň na dvě hodiny. Prostě slabý signál se nedostane tak daleko, jako silný a při návratu zpět se ztrácí dál.
    2.) Podle toho co jsem četl, byl vysoký výkon Zaslonu dán hlavně požadavkem na jeho odolnost vůči rušení (primárně asi myšleno v rámci REB). A byl to jednoduchý přístup, který funguje.
    3.) Protivníky Zaslonu neřeším, píši jen o tom, že vyšší výkon prostě bonus je
    4.) Ne, tvrdím, že aktualizovat SW Zaslonu je zásadně jednodušší, než znásobit výkon stávajícího radaru. Prostě je rozdíl udělat upgrade FW a vyhodnocovacího SW, než znásobit vyzařovaný výkon. To je prostě už nový radar. Co je na tom k nepochopení...

    Černakus ale nikde netvrdil, že MiG-31 musí operovat v deštivých oblastech. To vyvozujete vy. On psal o severských srážkách. A to jsou srážky, co jsou dlouho ve vzduchu, srážky, co mají větší útlum než déšť a jsou to srážky, které se tam dostávají i ze země (a v mnohem větší míře, než soudíte), což u dešťových se děje zcela zanedbatelně. Naopak zvířený sníh, bílá tma... je prostě častý jev.
    Píše o více meteorlogických prvcích, ano má tam i déšť, kterého je tam málo, ale ten déšť vadí nejméně a nemá ho tam jako jediný. Takže osobně text Černakuse považuji za celkem nepřesný, ale váš za vysloveně pitomý. Atmosférické srážky tam padají víc než 9 dní v roce a hlavně úhrn srážek s útlumem elmag. záření v atmosféře souvisí zanedbatelně až vůbec.
    Dálným východem jsem operoval proto, že rozdhodně nejde o arudní oblast, jak jste tvrdil a zároveň je to jedno z typických rejdišť MiGu. Tj. jasně to vyvrací vaši tezi, že Mig operuje v suchých oblastech. To je prostě kec. Tečka.
    Kde vám operuji se Severem? Nejprve se rozčilujete, že vám písí o Dálném Východě, teď vám vadí sever... tak KDE tedy podle vás ten Mig operuje?? A znovu - proč jste si z desítek prvků popisujících stav atmosféry z hlediska útlumu vybral zrovna srážkový úhrn? už jsem vám snad pochopitelně vysvětlil, že je to blbost a že úhrn s tím zas tak moc nesouvisí. Ta vazba je tam volná.
    A s podmínkami, kde operuje MiG-31 se mohou volněji setkat jen Aljašské F-15 (na krátké vzdálenosti) a Kanadské F-18. Až na to, že podstatná část operačního regionu aljaškých Eaglů je ohřívána tichomořskými proudy a celkově teploty a počasí nad severním pobřežím Severní Ameriky jsou citelně mírnější, než nad Sibiří (ne že by nebyly drsné, ale nad Sibiří je to ještě o level horší). Tam je v průměru ještě o cca 5 stupňů méně, což je docela velký rozdíl (v podstatě rozdíl klimatického pásu). Provozní podmínky a vzdálenosti má prostě MiG tvrdší. Takže ještě jednou: MiG-31 rozdhodně čelí tvrdším podmínkám, než jakékoliv jiné letadlo. Podobným, ale měkčím čelí pouze kanadské F-18 a aljašské F-15. Ale na malých vzdálenostech a při nižších extrémech meteorologických prvků.

  • skelet
    19:03 14.11.2017

    logik: smiř se s tím, že stíhaček je vícerodruhů a ten tvůj interceptor je přepadový stíhač. Tečka

  • logik
    18:55 14.11.2017

    To, že Mig-31 o kanón přišel, je citováno na více místech, např.:
    https://www.militaryfactory.com/aircraft/detail.asp?aircraft_id=65

  • logik
    18:51 14.11.2017

    fenri: primární úkol dnešních vojenských letounů, stručně označovaných jako "stíhačky", přesněji jako "air superiority fighter", JE BOJ S CIZÍMI STÍHAČI. Už dávno NENÍ druhá světová válka, kdy se navzájem míjely bez povšimnutí svazy bombardérů včetně svých stíhacích doprovodů. Dneska snad všechna letectva zastávají strategii nejprve sundám všechna cizí letadla ve vzduchu - a primárně sundám stíhače, protožejinak sundají oni mně. A pak teprv řeším další... A tomuto úkolu jsou primárně podřízené všechny designy dnešních "západních letadel".

    Konstrukce Mig-31 tomuto podřízená není, protože je postaven pro PVO oblastí, kde se nepočítá primárně s průnikem cizích stíhačů, ale pouze bombardérů a křižujících střel. Proto byl vybudován za jiným účelem, a i když bojovat s cizími stíhači může (to ale může i naše Alka), tak některé vlastnosti, např. menší obratnost, nebo i výzbroj nevhodná proti stíhačům, mu v takovém souboji budou působit potíže.
    F-16 rakety Migu vymanévruje, Mig-31 rakety F-16 podstatně hůře.A to nikoli jen kvůli G-limitu. Daleko větším limitem Migu-31 je ODPOR. Při manévrování v supersonické oblasti mají všechna letadla, Mig nevyjímaje, tak nízky sustained turn rate, že jakmile se začnou snažit vymanévrovat raketu, spadnou do subsonické oblasti. V tu chvíli ovšem např. taková F16 má sustained turn rate někde jinde, než Mig-31. Ten, když se bude snažit vymanévrovat raketu v subsonické oblasti, tak "vykrvácí" a sice možná první raketu vymanévruje, druhou již nikoli.

    Právě proto, že F16 či F15 JE BUDOVÁNA, cituji (blbou wiki, ale dočteš se to v každé monografii o F15): "to gain and maintain air supremacy in aerial combat." - tedy primárně boj s nepřátelskými stíhači (ať se pokoušíš tvrdit cokoli), zatímco Mig-31 je prostě interceptor - zachytávač bombardérů. Ano, obě letadla jsou určena pro boj s jinými letadly a proto se i pro obě skupiny také používá slovo stíhač. Ale NEJDE O SLOVÍČKA, ALE O PODSTATU - k čemu jsou tato letadla určená a jak to ovlivnilo jejich design.
    Interceptor alá Mig preferuje rychlost (a obětuje obratnoust). (Air superiority) stíhač F15 preferuje obratnost (a obětuje rychlost). Proto srovnávat tabulkové hodnoty výkony těchto letadel a vyvozovat z toho něco o technologické úrovni letadel je podobný nesmysl, jako srovnávat maximálku formule a traktoru - co na tom, že každý je postaven k něčemu jinému, jezdí oba, že?

    ===

    Ohledně radaru pak tvrdíš hned několik nepravd:
    a) Energie slabšího paprsku má NAPROSTO STEJNÝ POMĚRNÝ ÚTLUM, jako energie paprsku silnějšího. Žádný signál nezmizí, každý bude jen ZESLABEN. Pokud mám radar, co mi pošle ven signál a ten se vrátí se silou 5db pod detekovatelnou úrovní, tak prostě buď musím navýšit schopnost detekce o 5db, nebo vyslat signál o 5db silnější. Anebo také použít lepší modulaci, která stejný signál vyšle směrověji či ho lépe zkomprimuje, čímž efektivně těch 5db získá, aniž by se navýšila spotřeba radaru.
    Jsou to všechno rovnocené možnosti, které vedou k detekci cíle. Nikoli, jak tvrdíte s Cernakusem, že zesílení signálu o 5db nelze ničím nahradit.

    b) Dále nešlo o žádné laboratorní podmínky, ale šlo o srvnání konkkrétních radarů, kdy podle Cernakuse měl Zaslon měl na své straně hrubou sílu - a tvrdil, že lepší výsledky západních radrů by v podmínkách "vysokých srážek severu" šli do kopru. Akorát byla z toho srovnání vytáhnutá podstata.

    c) Ale ono ani to tvrzení o hrubé síle Zaslonu je pravděpodobně pouze urban legend, jak jsem si teď našel čísla, tak původní Zaslon měl peek power output 8,5kW. Jeho současník (skoro předchůdce, za pár let po uvedení Zaslonu byl nahrazen AN/APG-71) AWG-9 v Tomcatu měl 10.2kW. Takže na straně západních radarů byla nejen lepší úroveň zpracování signálu (jak vyplývá z detekčních vzdáleností soudobých radarů) ale i hrubý výkon. Viz např.
    http://www.defencetalk.com/f-14-tomcat-16802/

    d) A samozřejmě, lepší zpracování signálu přidat můžeš.... pokud umíš lepší vyrobit. Právě to dělá radary lepšími a horšími. Chceš snad tvrdit, že Rusové do Zaslonu nedali to nejlepší, co uměli?

    ===

    "Nikde netvrdím, že MiG-31 operuje v oblastech bohatých na vysoké srážkové úhrny. laskavě mi to nepodsouvejte."
    Tak proč hájíš cernakuse, který toto tvrdil? Celá debata začala od toho, že Cernakus tvrdil, že Mig31 musí zvládat SEVERSKÉ SRÁŽKY. Cituji: ", Zaslon ty mraky, déšť, sníh i bouři prostě propálí skrz. A špatné počasí je na severu 9 dní z 10ti." A když jsem mu toto začal vyvracet, tak ses do mne pustil.

    Takže 1) Proč furt šiješ do mě kvůli Severu. Mig-31 na sever umísťoval Cernakus, ne já. Já jsem mu jen vyvracel jeho názor že na severu musí mig čelit nějakým extrémním hodnotám srážek - přičemž Sibiř je hned po pouštích jedna z nejssušších oblastí vůbec, stejnětak Severní ledový je "nejsušší oceán".

    2) A i když jsi se pokusil opravit jeho tvrzení na dálný východ, tak i tamní podnebí je srážkově méně bohaté a tedy pro radar příznivější, než např. obě pobřeží USA či Kanady. Tedy pořád je Cernakusovo tvrzení, proti kterému jsem se ohrazoval, nesmysl, i kdyby byl ten sever jen přepis.

    Prostě MIG-31 co se týče radaru NEČELÍ PODMÍNKÁM, kterým nemusí čelit jiná vojenská letadla, jak tvrdil Cernakus a jak jsem mu vyvracel. Jestli polemizuješ celou dobu s něčím jiným, tak to není můj problém.

    A prosím, jestli jsi doteď ještě furt nepochopil, proč do toho pletu Mexický záliv, tak si prosím nejprve znovu přečti celou diskusi a na co jsi reagoval.

  • Luky
    14:11 14.11.2017

    Kde se uvádělo, že verze BM přišla o rotačák?
    Je možný, že to někde bylo, možná ho z některých strojů opravdu sejmuli, ale jsou fotky BMek s rotačáky...

    Já bych ho chtěl - takovéhle přepadové stíhačce se může hodit R-73 i kanon (hlavně ale Archer). Ani pro kanonový sestřel není třeba opakovat každý manévr nepřítele, pokud na steč jdete z ofenzivní pozice.

    Mě by se líbila ta původní a nákladnější modernizace Foxhoundu, která měla pod trupem závěsy pro R-37 (6Ks!). Osobně bych si pod křídla podvěsil jen dvojici Archerů nebo max. 2x Archer + 2x R77 :)

  • TvojTatko
    13:23 14.11.2017

    Pridám aj môj názor do rozbehnutej diskusie. MiG-31 nie je stavaný na dogfighty. Potrebuje vedieť hliadkovať vo vysokej výške na rozľahlom území, identifikovať cieľ na veľkú vzdialenosť, odpáliť rakety a rýchlo sa vrátiť naspäť na základňu, a nie sa púšťať do vzdušných súbojov.

    Naspäť k téme. Myslím si, že Rusko na podobný projekt peniaze určite nájde. Jednak potrebuje MiG poriadnu zakázku, druhak sa technológie posunuli a životnosť/upgradovateľnosť MiG-31 nie je neobmedzená. Myslím si, že pôjde o evolúciu MiG-31 s čo najväčšou kompatibilitou použitých dielov pre súčasné/budúce projekty. Nejaký super stealth tu nehrá primárnu úlohu, skôr vylepšiť súčasné prevádzkové charakteristiky. Bude zrejme lacnejšie riešenie využiť potenciál MiG-31, s ktorým majú skúsenosti ako vyvinúť zbrusu nový dizajn, ktorý nie je otestovaný. Toto si myslím bude ruský prístup.

  • Kozlus
    13:05 14.11.2017

    Proc tady vytahujete nejakej dog fight? Pod ostatnima clankama pisete, ze je to v dnesnim vzdusnem boji nepouzitelne a dnesni modla je raketa s doletem 100+ km.

  • fenri
    12:49 14.11.2017

    Standa - těch 5g má jen při nadzvukovém letu (kde se dogfighty moc nepěstují) jinak 7g. Ne, není to soubojová stíhačka, na nějakou extra obratnost dělaný není, ale zase úplně neobratná tlustá kachna to také není. Dá se najít hodně paralel v II. válce, kdy byla letadla s nevelkou obratností, ale zase rychlá a odolná, která si v soubojích, při správném nasazení, vedla velmi dobře.

  • fenri
    12:40 14.11.2017

    KóĎA, Jendar - pravdu máte oba. MiG-31 má 23mm GŠ, ale v rámci těch modernizací (BM) o něj přichází. Takže nyní můžete potkat obě verze. Každopádně jsou lepší stroje pro kanonové souboje.

  • StandaBlabol
    12:38 14.11.2017

    Původní MiG-31 kanón měl, modernizované verze už ho nemají. Ale při kvalitách moderních IR střel bych stejně na kanón při dogfightu moc nesázel. Mnohem víc by ten Mig znevýhodňovalo omezení provádět manévry s max. přetížením 5G a celková aerodynamická koncepce postavená na to, aby lítal hlavně rovně a hóóódně rychle.

Stránka 1 z 2