O vojenské studium je vzrůstající zájem, z uchazečů si můžeme vybírat, říká Zuzana Kročová, rektorka Univerzity obrany

O vojenské studium je vzrůstající zájem, z uchazečů si můžeme vybírat, říká Zuzana Kročová, rektorka Univerzity obrany
Rektorka Zuzana Kročová / Foto: Univerzita obrany (Zvětšit)

„Jsem hodně otevřený a přímý člověk a vše říkám na rovinu. Kroky, které dělám, musím mít ve svém svědomí zdůvodněné. V životě bych určitě nevracela nic v čase.“ Takto se charakterizuje generálka Zuzana Kročová, historicky první žena, která stanula v čele Univerzity obrany, na které se v letošním roce zvýšil počet podaných přihlášek o několik stovek. Do funkce rektorky-velitelky byla na funkční čtyřleté období jmenována prezidentem republiky v červenci 2020.

Paní rektorko, můžete Univerzitu obrany, jejíž fakulty a ústav sídlí v různých městech České republiky, blíže představit? Co je „know-how“ této univerzity? V rámci upřesnění pro čtenáře zmíním, že Univerzita obrany je jedna ze dvou státních vysokých škol, kdy tou druhou je Policejní akademie České republiky v Praze.
Univerzitu obrany tvoří tři fakulty – Fakulta vojenského leadershipu a Fakulta vojenských technologií, které sídlí v Brně, a Fakulta vojenského zdravotnictví, která sídlí v Hradci Králové. Univerzitní součástí je také Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení, který se nachází ve Vyškově, dále pak Centrum bezpečnostních a vojensko-strategických studií, Centrum jazykového vzdělávání a Centrum tělesné výchovy a sportu. Než přejdu k tomu, co je jedinečné, tak bych řekla, čím se naše univerzita odlišuje od veřejných vysokých škol. Naši studenti totiž kromě toho, že se vzdělávají v široké škále specializací – u vybraných studijních programů i s možností studia civilních studentů, tak se musí před nástupem na vojenskou formu studia nejdříve stát vojáky z povolání a absolvovat základní vojenský výcvik. A teď k tomu, co můžeme nabídnout atraktivního. Nabízíme studium jak oborů, v jejichž oblasti jsme na špici, tak zároveň i oborů, které jsou v České republice ojedinělé – vojenští piloti, zabezpečení leteckého personálu, kybernetická bezpečnost, krizové řízení, zpravodajská služba, vojenští lékaři a záchranáři. Vůči studentům uplatňujeme individuální přístup a to, že plní úkoly vyplývající ze statusu vojáka z povolání, je jim kompenzováno služebním platem. A v neposlední řadě také zmíním, že máme velmi dobře vybavená sportoviště.

Jaký je o vojenské studium zájem? Kolik v posledních letech bylo v průměru podáno přihlášek ke studiu a jak si studenti při studiu vedou?
O vojenské studium zaznamenáváme vzrůstající zájem. Patrné je to z počtu podávaných přihlášek, který v  letošním roce vzrostl o několik stovek a dosáhl skoro dvou tisíc. Zvýšený zájem o studium pro nás znamená, že si ve většině oborů můžeme z uchazečů vybírat. V uplynulém období jsme se potýkali, tak jako na veřejných vysokých školách, s nižším zájmem jen u technických oborů. V letošním roce jsme ale díky cíleně zaměřenému marketingu přijali výrazně větší počet uchazečů i v těchto oborech. Výběr uchazečů je přitom velmi důkladný. Kromě odborné přijímací zkoušky musí absolvovat také test z anglického jazyka, test fyzické zdatnosti a splnit podmínky vstupu do služebního poměru vojáka z povolání, jejichž součástí je mimo jiné zdravotní způsobilost posuzovaná ve vojenských nemocnicích. Naším cílem je trvale snižovat studijní neúspěšnost, což se nám v posledním období daří především díky individuálnímu přístupu a zavedenému systému mentoringu.

Jaký je věkový průměr studentů Univerzity obrany?
Většina našich vojenských studentů jsou absolventi středních škol, kteří po jejich absolvování pokračují přímo ve vysokoškolském studiu. Věkový průměr studentů je tedy mezi 19ti až 24 lety, neboť většina našich studijních programů jsou magisterské pětileté, respektive při studiu na vojenské lékaře šestileté. Snažíme se zaměřovat na čerstvé středoškoláky, protože naše absolventy čeká poměrně dlouhá garantovaná kariéra v Ozbrojených silách České republiky.


Rektorka Zuzana Kročová – ceremoniál vyřazení absolventů Univerzity obrany – 29.07.2021 – Brno; větší foto / Foto: Archiv Univerzity obrany

Nedávno jste zahájili zimní semestr, a to v neustále přetrvávající covidové krizi – jak u Vás aktuálně probíhá výuka a jak se covidová krize celkově vojenské výuky dotkla?
Co se týče letošního akademického roku, tak výuka zatím běží v prezenční formě a já předpokládám, že díky vysoké proočkovanosti bude i nadále. Horší to bylo v první vlně, kdy studenti medicíny byli povoláni ve vysokých počtech do systému Chytré karantény a devět studentů medicíny a dva farmaceuti museli následně Univerzitu obrany opustit kvůli tomu, že nesplnili studijní povinnosti.

A ti studenti, kteří nesplnili studijní povinnosti, dostanou možnost k opětovnému přijetí ke studiu nebo úplně se studiem museli skončit? To mi přijde dosti "smutné", že měli povinnost pomáhat v krizi státu, této povinnosti se zhostili, ale zároveň kvůli tomu nestihli dodržet podmínky studia a museli skončit.
Snažili jsme se studentům, kteří pro pracovní vytížení během nasazení nesplnili studijní povinnosti na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a museli ukončit studium, pomoci s řešením jejich situace. Někteří studenti z prvního a druhého ročníku opětovně zahájili studium od začátku. Studenti z vyšších ročníků našli uplatnění na odpovídajících místech v rámci zdravotnického systému armády.

Na začátku června letošního roku státní tajemník Ministerstva vnitra podepsal se svým protějškem z Ministerstva obrany prováděcí ujednání o vysokoškolském studiu vybraných příslušníků Policie České republiky na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Chystáte se v této oblasti spolupracovat i s jinými resorty?
Zájem o studium projevila i Vězeňská služba České republiky. Té ale zatím nemůžeme vyhovět, protože se Ministerstvo spravedlnosti na rozdíl od Ministerstva vnitra nedohodlo s Ministerstvem obrany na podmínkách studia. Kromě těchto „cizích“ studentů z České republiky vzděláváme také budoucí vojenské lékaře a chemické specialisty pro Ozbrojené síly Slovenské republiky.

Teprve nedávno jsem se dozvěděla, že studenti na „vojenského lékaře“ studují na dvou vysokých školách současně, přičemž musí splnit všechny povinnosti studenta oboru Všeobecné lékařství na Lékařské fakultě v Hradci Králové, kdy Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany studenty zaměřuje na další specifické předměty odpovídající vojenské kariéře. Zvládnout takovéto „dvojité“ studium musí být velmi náročné. Kolik nových vojenských lékařů každoročně studium řádně ukončí a u jakých útvarů v rámci Armády České republiky najdou převážně uplatnění?
Máte pravdu, studium vojenských lékařů, ale i farmaceutů a záchranářů, je o to náročnější, že kromě vojenských předmětů musí v plném rozsahu absolvovat studijní programy na Lékařské a Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Už nároky na přijetí jsou velmi vysoké. Množství absolventů se každoročně liší, například v loni bylo vyřazeno dvacet dva vojenských lékařů a letos pouhých osm. Počty studentů na výstupu se odvíjejí potřebami Armády České republiky – tzv. směrnými počty, které každoročně Univerzita obrany dostává pro jednotlivé studijní programy a specializace. Budoucí vojenští lékaři jsou po absolutoriu vysíláni na tzv. „předatestační přípravu“, v rámci které jsou vysíláni na různé stáže na různá oddělení vojenských nemocnic. Po dokončení hlavního kmene této „předatestační přípravy“ jsou absolventi tohoto studijního programu zařazováni do Center zdravotních služeb, polních nemocnic a do vojenských nemocnic.

Příští rok uplyne 80 let od Operace Anthropoid, která vedla k likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty. Armádní noviny k tomuto tématu připravují článek, přičemž při načítání zájmových originálních dokumentů v archivech na čtenáře velmi intenzivně sálá síla historie až z toho „mrazí“. Univerzita obrany se samozřejmě zaměřuje i na výuku předmětů jako je Vojenská historie a Válečná studia. Jak důležitá je z Vašeho pohledu výuka těchto předmětů?
Myslím, že pro vojáka z povolání nezastupitelná. Nejde jen o znalosti, ale hlavně uvědomění si otázky vlastenectví, životních hodnot a identifikace sebe samého jako občana České republiky a vojáka Armády České republiky. Studium těchto předmětů by nemělo vést pouze k zapamatování si historických událostí, ale hlavně k úctě, respektu a zodpovědnosti. Nedávno jsem byla pozvána do Muzea československého opevnění Na Kočičáku nad Chomutovem. Současný „velitel“ party nadšenců Jirka Piramovský začal před dvaceti lety opravovat objekty opevnění, postupně začal dělat tábory pro děti, kdy děti tam chodí o víkendech pomáhat, opravují bunkry a hrají „bojovky“. Ale co je důležité – Jirka jim vypráví o konkrétních lidech, o jejich hrdinství, o vojácích, kteří byli připraveni bránit svou vlast, přičemž pořádá besedy s dětmi těchto hrdinů a tím přirozenou cestou vychovává mladé lidi k životním postojům a hodnotám, které jsem zmínila.

V souvislosti s Operací Anthropoid se často skloňuje odvaha našich parašutistů Gabčíka, Kubiče, Opálky, Bublíka a dalších odvážných československých vojáků, a proti nim stojící zrada – taktéž československých vojáků – Čurdy, Gerika, Přeučila. Při čtení autentických výpovědí těchto zrádců se čtenář musí chtě nechtě zamýšlet nad pojmy jako je morálka, čestnost, psychologická odolnost apod. Co se týká například té resilience – jak dalece se na tuto schopnost v rámci vojenských studií na Univerzitě obrany zaměřujete? Potažmo jaký důraz se v celkové organizaci vojenského studia klade na předměty jako je psychologie, etika, sociální komunikace?
Kromě odborníků vychováváme také velitele. A všechny tyto předměty, které jste zmínila, jsou pro výchovu lídrů nezbytné.


Rektorka Zuzana Kročová a první zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna – ceremoniál vyřazení absolventů Univerzity obrany – 29.07.2021 – Brno; větší foto / Foto: Archiv Univerzity obrany

Prvního října letošního roku Univerzitu obrany navštívil ministr obrany Lubomír Metnar, který zde ocenil její unikátní postavení v rámci českého vysokého školství s ohledem na její vědecko-výzkumný potenciál. Vy jste, paní rektorko, informovala ministra obrany o novinkách z oblasti obranného průmyslu, které Univerzita obrany jako koordinátor v této oblasti realizuje. O jaké novinky se konkrétně jednalo?
V červenci minulého roku se konala na půdě Univerzity obrany setkání pana ministra a dalších zástupců resortu a veřejných škol, kde pan ministr vznesl požadavek na propojení vědecko-výzkumných potřeb armády a veřejného sektoru, ať už vysokých škol, asociace obranného průmyslu a dalších firem, kde by Univerzita obrany měla fungovat jako zprostředkovatel. V průběhu začátku letošního roku jsme nově vytvořili Oddělení pro vědu a výzkum, které bude administrativně zajišťovat toto propojení, a Radu rektorky-velitelky pro obranný aplikovaný výzkum, která bude tuto spolupráci koordinovat odborně. Navíc od loňského roku došlo k silné podpoře ze strany Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany, konkrétně pana náměstka Kopečného, současné zastupující náměstkyně paní Konderlové a ředitelky kanceláře náměstka paní Orlovičové. Jedná se o silnou podporu Projektů obranného výzkumu podávaných Univerzitou obrany.

Paní rektorko, můžete se vyjádřit k aktivitě Univerzity obrany ohledně vývoje houfnice DITA a nového 155mm samohybného děla? Jaké trendy bude vývoj sledovat a na jaké oblasti bude cílit?
Co se týká houfnice DITA, tak Univerzita obrany se do jejího vývoje přímo nezapojila. Jednáme ale o zapojení našich expertů do vývoje nového typu houfnice, který by měl na houfnici DITA navazovat. Příslušníci Univerzity obrany by se mohli podílet na vývoji dílčích částí systému, dále pak na systému řízení palby houfnice a na hodnocení její bojové efektivity.

Ohledně kandidatury do funkce rektorky jste v jednom rozhovoru pro Český rozhlas prohlásila, že jste nekandidovala proto, abyste se stala rektorkou nebo generálkou, ale proto, abyste dokázala naplnit svůj program a udělat změny vnitřního prostředí na univerzitě. Po nástupu do funkce jste postupně začala měnit řízení školy, aby kvestura a rektorát byly službou a aby se studenti cítili lépe. Podařilo se Vám za přibližný rok a půl od Vašeho nástupu do funkce dojít již k některým vytčeným cílům? A pokud ano, k jakým konkrétně?
Ano, kvestura a rektorát musí být službou, ale nejen pro studenty, ale hlavně pro akademické pracovníky, kteří jsou garanti studijních programů a předmětů. V tomto ohledu se díky některým personálním obměnám podařilo tuto změnu vnitřního prostředí poměrně rychle nastavit. Dnes už se, doufám, nestává, že se akademickému pracovníku, který špatně specifikuje požadavek na nákup, vrátí požadavek zpět bez jakéhokoliv komentáře, že si řešitel projektu nemusí sám sepisovat smlouvu, aby mu byla vzápětí vrácena bez jakékoliv právní pomoci, kdy takto bych mohla pokračovat. Děkani a ředitelé mají daleko větší pravomoci, ale současně s tím větší zodpovědnost za řízení fakult, ústavu a center. Při tvorbě pravidel, dokumentů a dalších opatření jsou přizváni odborníci a studenti, pokud se jedná o oblast, která na ně bude mít dopad. Já osobně se setkávám dobrovolně se studenty v neutrálním prostředí a mám z těchto setkání upřímnou radost, protože se můžeme bavit upřímně, já se jich ptám, co cítí jako nedostatky a problémy, a oni mně se mohou ptát na cokoliv. Stejná setkání mám i s jednotlivými katedrami bez přítomnosti vedení fakult.

V květnu 2021 Vás prezident republiky Miloš Zeman jmenoval do hodnosti brigádní generálky. Stala jste se tak teprve druhou generálkou v české armádě. Paní rektorko, jak jste povýšení do generálské hodnosti prožívala, co pro Vás osobně toto povýšení znamenalo a kde máte uloženou generálskou šavli?
Samotný akt převzetí generálské hodnosti na Pražském hradě z rukou pana prezidenta byl pro mne velmi významný a speciální. Generálskou šavli mám uloženou ve vitríně vedle šavle Univerzity obrany, ale jsem velmi hrdá na to, že po skončení mé mise na univerzitě si ji mohu vzít domů a už teď pro ni vymýšlíme čestné místo. Asi v pracovně ve vitríně. Ale jak už jsem mnohokrát řekla, moje hodnost generála je spjatá s pozicí rektora Univerzity obrany. A já mám velký respekt před všemi kolegy, kteří prošli armádou „od píky“, účastnili se mnoha misí, působili ve strukturách NATO – tak já vidím „opravdového“ generála.

Vystudovala jste fyzikální chemii, klinickou imunologii a infekční biologii a následně jste se i v rámci armády věnovala studiu a vyučování problematiky biologických zbraní – nedá mi proto, abych se Vás nezeptala, jaký názor máte na koronavirus? V této souvislosti vznikají a napříč různými státy se šíří různorodé teorie a fámy, kdy některé z nich jsou opravdu blízko dosti utopických scénářů.
Víte, pandemie provází lidstvo od nepaměti. Ta poslední – pandemie španělské chřipky – zabila více lidí, než padlo na frontách první světové války. Máme to štěstí, že žijeme v době velkého pokroku, a to se týká i medicíny. Ještě před pár lety trval vývoj vakcín mnoho let. Díky novým biomedicínským technologiím trval vývoj vakcín proti SARS-Cov-2 několik měsíců. A já nechápu ty spoluobčany, kteří se mohou nechat očkovat a neudělají to. Víte, když mi někdo říká, že nošení roušek a vakcinace je omezování osobní svobody, tak já říkám – a kde je moje právo na svobodu, když mě tito lidé přímo ohrožují na zdraví? Bohužel za tyto postoje jsou zodpovědné také mediální dezinformace, kterým přispívají i výroky některých známých person jako například Soni Pekové, Jana Pirka, Václava Klause, Romana Šmuclera a dalších.

A jak se z Vašeho pohledu stane, že mediálně známé persony - často vystudovaní odborníci lékařských či biologických oborů - vypouštějí různé – ve zkratce řečeno – "menšinově originální názory"? Myslíte, že svým tvrzením i s ohledem na odborné vzdělání, kterým disponují, opravdu upřímně věří?
Odborníci z lékařských či biologických oborů pravděpodobně svým názorům věří. Vycházejí z parciálních poznatků a predikují odlišný vývoj. Jejich názor tedy může být založen na parciálních faktech, ze kterých následně vyvozují univerzální závěry.

Kdy a z jakého důvodu jste se vlastně rozhodla, že se budete věnovat studiu oborů jako je fyzikální chemie, infekční biologie a dalších přidružených specifických oborů?
Po gymnáziu jsem zvolila studium na vysoké škole. Velice mne bavila matematika, ale jelikož jsem i přes tuto zálibu v matematice nebyla úplná hvězda, tak nakonec vyhrála volba chemie. Chemii sice musíte rozumět, ale její znalost lze prohlubovat. Po prvním roce studia na katedře anorganické chemie a po první zkoušce z fyzikální chemie jsem pochopila, že v oboru fyzikální chemie jsem se našla, a v rámci katedry jsem následně požádala o historicky první přestup. V roce 1985 jsem začala pracovat v laboratoři Plemenářského podniku, ale po neúspěšné privatizaci tohoto provozu jsme s bývalým manželem zvolili práci vědeckých pracovníků na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové, na pracovišti v Těchoníně. Jako fyzikální chemik jsem se měla zabývat měřením bioaerosolů, no a protože jsem pracovala jak s infekcí, tak se zvířaty, doktorské studium jsem absolvovala na Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Moje další vědecké postupy pak proběhly už v rámci „našeho“ studijního programu Infekční biologie – tedy na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Paní rektorko, Vy jste velmi optimistický člověk – z Vás doslova pozitivní energie sálá, přičemž kolegyně redaktorka z Českého rozhlasu o Vás prohlásila, že jste taková „motivačka“ a ostatní lidi silně pozitivně dobíjíte. S tím mohu plně souhlasit. Váš názor je, že každý má v současné době v České republice možnost si jít za svojí životní představou a projít se k ní. Přesto se zeptám – zažila jste ve svém životě někdy situaci, kdy jste svůj životní optimismus postrádala a říkala jste si, že něco nedokážete, že svůj vytčený cíl vzdáte?
No abych byla upřímná, tak žádný takový moment si ze svého života nevybavuji. Možná je to proto, že jsem měla před sebou cíle, které sice nebyly malé, ale k jejich dosažení byly reálné kořeny.

O Vás je známo, že se ve volném čase hodně věnujete sportu, kdy velkým relaxem je pro Vás tenis. Máte i jiné hobby, kterými si tzv. čistíte hlavu od náročné funkce a povinností?
Těch koníčků mám mnoho. Ráda se postavím za malířské plátno, ráda chodím do kina, čtu, chodím na houby, ale sport je pro mě nejdůležitější. Bohužel v pozici rektorky jsem ráda, když si „urvu“ alespoň nějaký čas na tenis.

Nedávno započal adventní čas – jaké plány máte na vánoční svátky?
Vánoční svátky chci strávit se svými nejbližšími v rodinném kruhu. Přeji všem, aby Vánoce pro ně byly dobou pohody, radosti i rozjímání.

Paní rektorko, děkuji Vám za rozhovor a závěrem Vás požádám, zda byste jednou větou mohla sdělit své nejoblíbenější a nejpřiléhavější motto, kterým se v životě řídíte.
„Když nejde o život, tak nejde o nic.“

Brigádní generálka prof. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. Patriotka, rodačka z Nového Města na Moravě. V roce 2006 vstoupila do profesionální armády, v roce 2015 absolvovala Kurz generálního štábu, v roce 2020 byla jmenována rektorkou-velitelkou Univerzity obrany, v roce 2021 byla jmenována do hodnosti brigádní generálky. Držitelka medaile za službu v ozbrojených silách 1., 2. a 3. stupně. Ve volném čase se nejraději věnuje sportu, mezi její oblíbené sporty patří tenis a lyžování. 

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Generálka Šmerdová: Zájem o službu v české armádě je velký

Zájem o službu v české armádě je velký, komunikace s uchazeči se více přesouvá do on-line prostředí ...

PREMIUM ROZHOVOR: Legendami o válečném pokladu opředená oblast Hradištka u Štěchovic z pohledu vojenského historika

V souvislosti s tzv. „Štěchovickým pokladem“ jsem prostudoval tisíce stran archivních dokumentů. ...

Jiří Omaník: Zakladatel dobrovolného pátracího týmu

Zakladatel Dobrovolného pátracího týmu ČR, z.s., rotmistr Jiří Omaník, zástupce velitele čety ...

Lubomír Metnar: Výzvou je stabilní rozpočet a pružnější legislativa

„Kdokoliv bude v příští vládě ministrem obrany, měl by především zodpovědně a s maximální ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • TF_HU
    07:25 15.12.2021

    Vojenské školství je určitě téma. Nejlepší jsou ti, co tam nestudovali, ale vědí nejlépe co je tam špatně. Možná ani netuší, komu tato státní škola podléhá. :-)

    Vojenské školství je určitě téma. Nejlepší jsou ti, co tam nestudovali, ale vědí nejlépe co je tam špatně. Možná ani netuší, komu tato státní škola podléhá. :-)

    • cnapo
      07:33 21.12.2021

      To je sice asi pravda, ale ti co tam studovali ví docela hodně přesně. Někteří se slzou v oku vzpomínají na zašlou slávu Vojenské akademie Brno, která byla chloubou vojenského ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To je sice asi pravda, ale ti co tam studovali ví docela hodně přesně. Někteří se slzou v oku vzpomínají na zašlou slávu Vojenské akademie Brno, která byla chloubou vojenského školství.
      Skrýt celý příspěvek

      • TF_HU
        10:32 21.12.2021

        cnapo

        A jak se ta chlouba projevovala? Nějakým pořadím žebříčku vysokých škol v Evropě? Je dobré si uvědomit, že existuje akreditované školství...a otázka, zda jej potřebujeme a ...
        Zobrazit celý příspěvek

        cnapo

        A jak se ta chlouba projevovala? Nějakým pořadím žebříčku vysokých škol v Evropě? Je dobré si uvědomit, že existuje akreditované školství...a otázka, zda jej potřebujeme a profesní vzdělávání...a otázka, jak vypadá.
        Skrýt celý příspěvek

        • cnapo
          18:40 22.12.2021

          Uplne jednoduse, kdyz clovek prijel do zahranici a bavil se s jinymi vojaky a prisla rec na studium tak po receni ze ma clovek titul z VA Brno se vzdy ozvalo “skvela skola ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Uplne jednoduse, kdyz clovek prijel do zahranici a bavil se s jinymi vojaky a prisla rec na studium tak po receni ze ma clovek titul z VA Brno se vzdy ozvalo “skvela skola produkujici techniky a odborniky”. A nyni? V dobe kdy technologie vladnou svetu buduje akademie studenty “poradoveho kroku”.
          Skrýt celý příspěvek

  • memo
    13:12 09.12.2021

    Je dobré znát že si Univerzita Obrany může dovolit vybírat z nejlepších uchazečů. Nicméně tak kvalita není nikde solidně vidět.
    Dokonce i takové země takzvaného světa jako třeba ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Je dobré znát že si Univerzita Obrany může dovolit vybírat z nejlepších uchazečů. Nicméně tak kvalita není nikde solidně vidět.
    Dokonce i takové země takzvaného světa jako třeba Pákistán jsou daleko před Českou Republikou.
    Heslo PMA /Pakistani Military Academy/Kakul: The Cradle to Leadership by mohlo být inspirací i pro nás ale zatím je v České Republice toto marné očekávat. Snad někdy později v nějaké jiné době, která bude očekávat skutečný Leadership.
    Skrýt celý příspěvek

  • cnapo
    21:39 08.12.2021

    Chapu PR ktere dela ale nemeli bychom si nic nalhavat. Sloucenim Vyskova a Brna doslo bohuzel k devastaci vojenskeho skolstvi. Lzi o tom ze si muzeme vybirat zapusobi na nekoho kdo ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Chapu PR ktere dela ale nemeli bychom si nic nalhavat. Sloucenim Vyskova a Brna doslo bohuzel k devastaci vojenskeho skolstvi. Lzi o tom ze si muzeme vybirat zapusobi na nekoho kdo o problematice nic nevi. Ti kteri vidi kolik konci studentu na UNOB a jejich kvalitu se jen trpce pousmeji. Doba kdy Vojenska akademie mela renome ve svete je pryc. Bohuzel! Technicke obory jsou utlumeny a malou naplasti je kybernetika a robotika, ktera je vsak velmi malo podporovana velenim ACR. I pres prohlaseni ze robotiku a AI potrebujeme. V ACR se lze a to na vsech urovnich. Lzou nejnizsi funkce VD aby nemuseli nic delat, lzou VR ze plni ukoly i presto ze na ne nemaji lidi a material, lzou plukovnici generalum ze projekty jsou v “maslickach” a vysledky jsou desive. Tak si vlastne rikam proc si nelhat dal ze nase vojenske skolstvi je v poradku.
    Skrýt celý příspěvek

    • ruleta
      22:44 08.12.2021

      Upadek to bude vzdy, nejsme USA kde je tradice a prestiz. A dneska pokud chci byt robotik, kybernetik, programator ridicich automatu/PLC, expert na AI, tak urcite nepujdu studovat ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Upadek to bude vzdy, nejsme USA kde je tradice a prestiz. A dneska pokud chci byt robotik, kybernetik, programator ridicich automatu/PLC, expert na AI, tak urcite nepujdu studovat tutu skolu a urcite i po dostudovani nenastoupim do armady - kdyz soukromy sektor mi nabidne po par letech zkusenosti a me pili rozmezi 100-150k. Byl bych blazen.
      Skrýt celý příspěvek

      • CerVus
        12:41 12.12.2021

        S USA se nemůžeme v tomhle vůbec srovnávat. Když pomineme faktor národní hrdosti, který v ČR prakticky neexistuje, tak díky tomu, kolik tam stojí absolvování vysoké školy dokáže ...
        Zobrazit celý příspěvek

        S USA se nemůžeme v tomhle vůbec srovnávat. Když pomineme faktor národní hrdosti, který v ČR prakticky neexistuje, tak díky tomu, kolik tam stojí absolvování vysoké školy dokáže armáda přitáhnout kvalitní žáky, kteří na škole i po ní mohou pracovat se špičkovým vybavením. Navíc to části z nich umožní se dostat z problémových lokalit nebo částí země, kde by měli malou šanci na uplatnění. Tady na druhou stranu je armáda pouze brána jako nejsnazší cesta k slušnému platu.
        Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      09:17 09.12.2021

      cnapo
      Kde jsou doby kdy armáda lákala na práci se zajímavou technikou. Dnes prezentace UNOB začíná tím, že jim ukáží kolik peněz budou brát po škole.
      Tragédii dokonalá i neustálá ...
      Zobrazit celý příspěvek

      cnapo
      Kde jsou doby kdy armáda lákala na práci se zajímavou technikou. Dnes prezentace UNOB začíná tím, že jim ukáží kolik peněz budou brát po škole.
      Tragédii dokonalá i neustálá změna ve středoškolských oborech.
      Skrýt celý příspěvek

      • Scotty
        11:29 09.12.2021

        Možná je to tím že se dnes studenti zajímají o to jak budou žít po skončení studia? Což v době kdy zítra bylo včera jaksi nebylo téma (a už vůbec ne u těch kteří šli do ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Možná je to tím že se dnes studenti zajímají o to jak budou žít po skončení studia? Což v době kdy zítra bylo včera jaksi nebylo téma (a už vůbec ne u těch kteří šli do armády).
        Jaké změny ve středoškolských oborech?
        Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          11:54 09.12.2021

          O to za co přežít na této planetě se zajímá každý. A přece je násobný více uchazečů na technické obory civilních univerzit než na UNOB.
          Vojenské střední školství prošlo mnoha ...
          Zobrazit celý příspěvek

          O to za co přežít na této planetě se zajímá každý. A přece je násobný více uchazečů na technické obory civilních univerzit než na UNOB.
          Vojenské střední školství prošlo mnoha změnami, jak ve zrušení gymnázií tak omezením odborných oborů. Armáda dobrovolně vyklidila střední vojenskou školu v Brně, kde se přímo nabízelo využít pribuznosti oborů studia s technickými obory tehdejší VA Brno a smět si tak vychovávat odborníky od A po Z. Za to se podařilo vymyslet projekt školy v Sokolově.
          Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            13:26 09.12.2021

            Vzhledem k tomu že se střední vojenské školství ukazuje být v podstatě zbytečným, tak mě zánik nesmyslných středních škol nechává klidným.V Sokolově je pouze jedna třída v rámci ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Vzhledem k tomu že se střední vojenské školství ukazuje být v podstatě zbytečným, tak mě zánik nesmyslných středních škol nechává klidným.V Sokolově je pouze jedna třída v rámci civilní školy (pokud se tedy zrovna podaří sehnat žáky). Pokud by se zrušila i Moravská Třebová nic se nestane. Tedy stane se ušetří se zbytečně vynakládané peníze.
            Skrýt celý příspěvek

          • toustr
            21:10 10.12.2021

            Scotty
            Teď jsem si to projížděl a škola má v každém ročníku cca 120 žáků, 120 lidí ročně kteří jsou vedeni stát se příslušníky AČR s jistým pracovním poměrem. Co považuji ale za ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty
            Teď jsem si to projížděl a škola má v každém ročníku cca 120 žáků, 120 lidí ročně kteří jsou vedeni stát se příslušníky AČR s jistým pracovním poměrem. Co považuji ale za hlavní je cca 30 elektrotechniků a budoucích 30 strojařů (Sokolov)... po nich se armáda může jen utlouct.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            10:07 11.12.2021

            Ovšem kolik z těch studentů jde potom do armády, že? Před pár lety to rozhodně nebylo číslo. Navíc kolik peněz je na těch cca. 480 studentů vynakládáno? Navíc se pořád říká že ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ovšem kolik z těch studentů jde potom do armády, že? Před pár lety to rozhodně nebylo číslo. Navíc kolik peněz je na těch cca. 480 studentů vynakládáno? Navíc se pořád říká že armáda není zaměstnání na celý život. Troufnu si tvrdit že vojáky na technické pozice vychová stejně dobře i civilní škola.
            Skrýt celý příspěvek

          • toustr
            13:07 11.12.2021

            Scotty
            Ale kolik elektrotechniků nebo strojařů půjde z civilní střední školy hned do armády? Asi moc ne... hádám, že navíc vojenští žáci se zaměřují přednostně na armádní vybavení. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty
            Ale kolik elektrotechniků nebo strojařů půjde z civilní střední školy hned do armády? Asi moc ne... hádám, že navíc vojenští žáci se zaměřují přednostně na armádní vybavení. Civilní žáky si pojišťují fabriky už od prvního ročníku pomocí různých stipendií, tady si armáda nemá z čeho vybírat.
            Skrýt celý příspěvek

      • Znaim
        14:57 09.12.2021

        Ale vždyť UNOB neustále láká na práci s technikou. Alespoň teda v posledních letech, kdy se víc a víc protlačuje FVT.

        Ale vždyť UNOB neustále láká na práci s technikou. Alespoň teda v posledních letech, kdy se víc a víc protlačuje FVT.

  • flanker.jirka
    14:45 08.12.2021

    Snad se do popředí dostanou technické a vysoce odborné obory, bez nich moderní armáda neexistuje. To zda má někdo vlohy k leadershipu moc škola neovlivní.

    Snad se do popředí dostanou technické a vysoce odborné obory, bez nich moderní armáda neexistuje. To zda má někdo vlohy k leadershipu moc škola neovlivní.

    • Ondra Mrklas
      20:06 08.12.2021

      Vlastní zkušenost ze příjímacího procesu na FVT mi zatím ukázala, že o ni stále není takový zájem jako o Leadership nebo lékařskou fakultu (ve skupině zájemců jsem byl jediný). ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Vlastní zkušenost ze příjímacího procesu na FVT mi zatím ukázala, že o ni stále není takový zájem jako o Leadership nebo lékařskou fakultu (ve skupině zájemců jsem byl jediný).
      Dneska už moc lidí nechce pracovat s technikou, ale rovnou míří na pozice kde si sednou do kanclu, což není pro armádu úplně ideální. Na druhou stranu se pak ale můžou vyučující věnovat studentům lépe, což může zvednout úspěšnost studia
      Skrýt celý příspěvek

      • Znaim
        20:40 08.12.2021

        Na leadership letos nastoupilo 7 čet prváků, na technologie přibližně stejně (myslím že 6, ale nejsem si 100% jistý).

        Na leadership letos nastoupilo 7 čet prváků, na technologie přibližně stejně (myslím že 6, ale nejsem si 100% jistý).

        • cnapo
          21:41 08.12.2021

          Smutne je ze i tito lide budou muset moderni technologie pro veleni a rizeni pouzivat ale na UNOB je na to nepripravi.

          Smutne je ze i tito lide budou muset moderni technologie pro veleni a rizeni pouzivat ale na UNOB je na to nepripravi.

          • flanker.jirka
            09:19 09.12.2021

            Musí jen umět vyplnit spoustu hlášení, dodržovat SOP, a hlavně, ... nemyslet! :-)

            Musí jen umět vyplnit spoustu hlášení, dodržovat SOP, a hlavně, ... nemyslet! :-)