Obchod se zbraněmi: Rusko vyklízí pozice, Francie se trápí a USA kasírují

Obchod se zbraněmi: Rusko vyklízí pozice, Francie se trápí a USA kasírují
Dánská víceúčelová stíhačka F-35A / Nellis AFB Public Affairs (Zvětšit)

Stockholmský think tank SIPRI tento měsíc zveřejnil svou každoroční zprávu o vývoji celosvětového obchodu se zbraněmi. Branži na straně vývozců dlouhodobě dominuje kolektivní Západ a v posledním roce svou pozici ještě posílil. K deseti největším dovozcům patří, s výjimkou čtvrté Ukrajiny a osmé Austrálie, asijské státy. Rozhodnutí nakupovat zbraně nejsilněji ovlivňuje strach z ambicí nedalekých nepřátelských mocností.

SIRPI ve svém nedávném textu srovnává vývoz a dovoz zbraní v letech 2014-2018 a 2019-2023. Za klíčové regiony pro obchodní výměnu považuje Blízký východ, Evropu, jižní Asii a Oceánii. Stabilitu těchto oblastí ohrožují války (izraelsko-palestinská a ukrajinsko-ruská) nebo geopolitické soupeření (Čína proti USA), což poptávku po vojenské technice zvyšuje.

Stockholmský think tank v letech 2019-2023 identifikoval 66 států jako vývozce zbraní. Pět největších v tomto období (USA s podílem 42 %, Francie s 11 %, Rusko s 11 %, Čína s 5,8 % a Německo s 5,6 %) se na celkovém vývozu zbraní podílelo ze 75 %. Vývoz zbraní z USA a Francie v letech 2014-2018 a 2019-2023 rostl, zatímco z Ruska, Číny a Německa klesal. Na USA a státy západní Evropy připadalo v letech 2019-2023 dohromady 72 % veškerého vývozu zbraní, zatímco v letech 2014-2018 to bylo jen 62 %.

Podíl amerických zbraní v celosvětovém obchodu mezi lety 2014-2018 a 2019-2023 vzrostl z 34 % na 42 %. USA v letech 2019-2023 dodaly zbraně 107 státům, více než dva další největší vývozci (Francie a Rusko) dohromady. V letech 2019-2023 směřoval největší podíl vývozu (38 %) k zákazníkům na Blízkém východě. Ve srovnání s obdobím 2014-2018 šlo o pokles z předchozí hodnoty 50 %. Mezi deseti největšími dovozci amerických zbraní se v posledních letech objevily čtyři blízkovýchodní státy. Saúdská Arábie si z celkového vývozu amerických zbraní ukrojila 15 %, Katar 8,2 %, Kuvajt 4,5 % a Izrael 3,6 %.

„Navzdory celkovému poklesu dovozu zbraní na Blízký východ zůstává v některých státech vysoký, což je do značné míry způsobeno regionálními konflikty a napětím,“ uvedl Zain Hussain, analytik ze SIPRI. „Zbraně dovezené v posledních deseti letech byly široce použity v regionálních konfliktech, včetně Gazy, Libanonu a Jemenu. Některé státy v oblasti Perského zálivu dovezly velké objemy zbraní, aby je použily proti Hútíům v Jemenu a aby čelily íránskému vlivu.“

Export vojenské techniky z USA do států Asie (mimo Blízký východ) a Oceánie se mezi lety 2014-2018 a 2019-2023 zvýšil o 14 %. V letech 2019-2023 tento region odebral 31 % veškerého vývozu amerických zbraní. Mezi deset největších dovozců amerických zbraní patřilo Japonsko s podílem 9,5 % z celkového vývozu, Austrálie se 7,1 % a Jižní Korea s 5,3 %. V letech 2014-2018 a 2019-2023 došlo k nárůstu vývozu zbraní z USA do Japonska (+161 %), Jižní Koreje (+35 %) i Austrálie (+9,2 %), který způsobilo vnímání Číny jako rostoucí hrozby.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Obchod století: Stíhačky, konvertoplány a tankery pro Izrael

Izrael s americkou firmou Boeing dojednává obří nákup vojenské techniky za 11 miliard dolarů. V ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.