Obrana před asteroidy: úvod do problematiky

Obrana proti planetkám
Foto: Ilustrační kresba dopadu planetky na Zemi / NASA

Dopad zbytků meteoritu poblíž Čeljabinsku a nemalé škody ve městě způsobené rázovou vlnou opět rozvířily diskuze o tom, zda je možné se takovéto hrozbě z kosmu bránit. V současné době bohužel nemáme dostatečné prostředky k objevení a zároveň sledování všech asteroidů a dalších objektů prolétávajících sluneční soustavou, natožpak prostředky, jimiž bychom se mohli účinně bránit. Čistě hypoteticky však můžeme uvažovat o jejich zničení nebo odklonění. Nejprve ale musíme podrobit asteroidy pečlivému výzkumu.

Blízkozemní planetky – cíl našeho zájmu

V současné době jsme schopni sledovat na oběžné dráze kolem Země objekty o velikosti už kolem jednoho centimetru, např. tzv. kosmické smetí. Díky tomu mohou družice, stejně jako Mezinárodní kosmická stanice ISS, s předstihem uskutečnit úhybný manévr před troskami kosmického smetí.

Problém ovšem nastává u objektů, které se nepohybují na oběžné dráze kolem Země, ale pouze prolétávají v menší či větší vzdálenosti. Řádově jde přitom o podstatně větší, rychlejší a přirozené kosmické objekty, zejména asteroidy, terminologicky správně planetky. Nebezpečným druhem jsou tzv. blízkozemní planetky. Jak název napovídá, prolétají v blízkosti Země a představují pro nás smrtelnou hrozbu.

Nepříjemné mohou být také objekty menší velikosti, přesto však dostatečně velké na to, aby způsobily nezanedbatelné škody. Typickým příkladem může být Čeljabinský meteorit, jenž vážil podle odhadů 7000 až 10 000 t a v průměru měřil zhruba 17 m. K explozi došlo ve výšce asi 50 km nad Zemí. Rázová vlna způsobila ve městě nemalé škody a zranila více než tisíc osob. Zbytky meteoritu pak dopadly do nedalekého jezera.

Ruská protiletecká obrana neměla pochopitelně šanci reagovat…

Čeljabinský meteor

Foto: Pohled z Jekatěrinburgu po explozi Čeljabinského meteoritu / Wikipedia, Svetlana Korzhova



Výzkum planetek – polovina úspěchu

Dříve než vůbec začneme uvažovat o nějaké obraně před planetkami, musím si o nich něco zjistit. Například nesmírně důležité je, abychom znali chemické složení planetky, zda je kamenitá, anebo obsahuje významné množství železa. "Železná planetka" (těžší a odolnější) je pochopitelně mnohem nebezpečnější a je obtížnější ji zničit.

Stěžejní část výzkumu provádí celá řada observatoří ze Země. K nim mimochodem patři naše jihočeská Observatoř Kleť. Po objevu každého tělesa následují další pozorování a uplatní se při tom řada metod, jež mají vést ke zpřesnění dráhy a informací o konkrétní planetce. Špičkou ledovce jsou pak kosmické sondy, které se mohou k vybraným planetkám vypravit.

Vůbec první sondou vypuštěnou speciálně k planetce byla NEAR Shoemaker, vypuštěná roku 1996 americkou kosmickou agenturou NASA. Nejdříve prolétla kolem planetky (253) Mathilde a koncem roku 1998 začala brzdit u planetky (433) Eros, na jejíž oběžnou dráhu byla po několika týdnech navedena. Bylo proto možné pořídit řadu snímků a provést měření z bezprostřední blízkosti. Třešničkou na dortu se pak po vyčerpání pohonných látek stalo řízené snižování oběžné dráhy až do okamžiku, kdy sonda dopadla na povrch samotné planetky.

Zřejmě nejznámější sondou v tomto směru se stala japonská Hayabusa, vypuštěná v roce 2003, která dlouhodobě prováděla průzkum v bezprostřední blízkosti planetky (25143) Itokawa. V rámci mise se dokonce uskutečnil robotický odběr vzorků, jež se navzdory značné nejistotě nnakonec podařilo dopravit zpět na Zemi.

Hayabusa

Foto: Odběr vzorků z planetky Itokawa sondou Hayabusa / ISAS

V roce 2007 odstartovala americká sonda Dawn. Svého prvního cíle, planetky (4) Vesty, dosáhla v záři 2011. Nyní letí sonda k trpasličí planetě Ceres, k níž má dorazit roku 2015.

Mnoho sond pak kolem planetek pouze prolétlo cestou k jinému cíli ve sluneční soustavě. Z historie můžeme kupříkladu uvést sondy Galileo, Clementine 1 nebo Cassini. Rovněž sonda New Horizons, jež v současné době míří k Plutu a vzdáleným objektům, minula na své cestě planetku (132524) APL. Při průletech sice ani zdaleka nezískáme tolik informací jako při dlouhodobém průzkumu, avšak máme k dispozici alespoň řadu snímků a trénujeme průlety v blízkosti takových planetek.

Zvláštní kategorií jsou sondy určené k výzkumu komet, které mohou být potenciálně také nebezpečné. Například sonda Stardust po průletu kolem planetky (5535) Annefrank nasbírala prach z ohonu komety a dopravila jej v návratovém pouzdru na Zemi. Evropská sonda Rosseta zase navštívila cestou ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko planetky (21) Lutetia a (2867) Steins.



Zničit, anebo odklonit?

Obrana před planetkami je ale velmi technicky náročná a vyžaduje přípravu s dostatečným předstihem. V současnosti nedisponuje žádný stát prostředky, které by mohl použít ke zničení, anebo odklonění nebezpečné planetky.

Video: Pokud na Zemi poletí planetka o průměru několik desítek, ba dokonce stovek kilometrů, zachovejte klid. S tím se totiž nedá nic dělat. / YouTube

Často zmiňovaným způsobem případné obrany je nasazení jaderné nálože. Technicky jde o nejméně komplikovanou, jenže taktéž nejvíce rizikovou možnost – vzhledem ke vzniku nepředvídatelného množství úlomků neznámé velikosti, navíc pravděpodobně radioaktivních, které Zemi zasáhnou tak jako tak.

Podstatně bezpečnější jsou ryze fyzikální řešení – různé exotické způsoby (sluneční plachta) odklonění planetky z jejího kolizního kurzu. Problém však je, že jsou buď technicky nerealizovatelné, vyžadují delší čas na samotné "řešení" u asteroidu (rok a více).

Další díl seriálu o obraně před planetkami přineseme za týden…

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vojenský raketoplán X-37B opět na cestě do vesmíru

Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. ...

Vesmírný letoun Skylon

Dnes si představíme technologii, která není sice primárně vyvíjena pro vojenské účely, ale jsme si ...

Projekt Hydronaut: Pod vodu i do vesmíru

V roce 2010 se Česká republika stala centrem světové kosmonautiky. Tehdy se v Praze konal 61. ...

Vojenský vesmír: Zabiják hlavic EKV

Po dlouhou dobu neexistovala před útoky mezikontinentálních raket nesoucí smrtonosný jaderný náklad ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Sabre
    13:36 02.04.2013

    Tak nejsem naivní a nepředpokládám že nám armády světa zveřejňují poslední průlomy v technologiích. Ona už by šla použít určitě teslova technologie "Paprsku smrti" a pod. třeba ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak nejsem naivní a nepředpokládám že nám armády světa zveřejňují poslední průlomy v technologiích. Ona už by šla použít určitě teslova technologie "Paprsku smrti" a pod. třeba právě ještě z dob projektu "Hvězdných Válek" R.Regana:

    http://en.wikipedia.org/wiki/S...

    Ono už zahřátím jedné strany toho asteroidu by šlo dráhu drobně odklonit (což by mohlo stačit v některých případech, jindy určitě půjde o kombinaci několika technologií). Možná že tyhle technologie by sa dali využívat i jinak, jiným způsobem než jsme zatím objevili - třeba na průzkum hlubokého vesmíru. Nicméně nějaký ten vedlejší efekt to mít bude určitě, jen by mne zajímalo jaký a jak by se to dalo využívat i jinak, než je nám servírováno oficiálně.Skrýt celý příspěvek

  • tom
    14:49 27.03.2013

    to Sabre: útočení z vesmíru má své výhody, ale jednotlivce je daleko levnější zlikvidovat tradičními zbraněmi. Obrana před asteroidy je momentálně docela zprudka se rozvíjející ...Zobrazit celý příspěvek

    to Sabre: útočení z vesmíru má své výhody, ale jednotlivce je daleko levnější zlikvidovat tradičními zbraněmi.

    Obrana před asteroidy je momentálně docela zprudka se rozvíjející obor. Prakticky denně se objevují nová zajímavá řešení. Každá mají svá pro a proti. Jisté je, že včasné zaobírání se touto problematikou rozhodně není na škodu. Naučit se rozpoznávat na dálku složení asteroidů a ovlivňovat jejich dráhu, může do budoucna umožnit jejich efektivní těžbu.Skrýt celý příspěvek

  • Ultramarinus
    10:45 26.03.2013

    Zabavna konspiracni vsuvka, ale znacne zcestna. Pokud si totiz nepredstavujete, ze nebohe bojovniky za svobodu NASA snipruje s vyuzitim gps nebo telefonu atomovkama. Neco, co by ...Zobrazit celý příspěvek

    Zabavna konspiracni vsuvka, ale znacne zcestna. Pokud si totiz nepredstavujete, ze nebohe bojovniky za svobodu NASA snipruje s vyuzitim gps nebo telefonu atomovkama. Neco, co by snipreni teoreticky umoznovalo (laser treba, nebo velmi precizni railgun) by proti asteroidu bylo uzitecne asi jako bublifuk a potrebovalo by to tolik energie, ze by se do satelitu prez generator a kondenzatory neveslo uz nic jineho a to vcetne protiasteroidovych hlavic.

    Dalsi duvod, proc by takove precission kill satelity misto vydavani za protiasteroidovou obranu radeji vydavali za novou verzi GPS systemu, nebo jeho upgrade je jednoduchy. Nizsi celkova cena, mensi problemy s vesmirnym pravem, snazsi hledani zasterky pro castou "udrzbu" (a doplnovani paliva/munice).

    Navic snipreni z vesmiru by mnohem lepe resil bezpilotni vojensky raketoplan, ktereho uz ma air-force dva kusy.

    Pro efektivni obranu proti asteroidum je potreba:
    - fungujici a efektivni system detekce, alespon v ramcy nasi soustavy.
    - pohyblive a co nejrychlejsi "sily", jejich ukolem by bylo asteroid odklonit co nejdal od Zeme, aby byl odklon dostatecne velky a zaroven na nej bylo potreba mene energie.
    - mezinarodni vule

    prvni bod je jaks - taks splnen, druhy by nebyl zas takovy problem ale treti nevypada moc nadejne. K jeho splneni by byla potreba spoluprace vsech velmoci. Kdyz na to prijde, ty jsou takovou hrozbou ohrozeny nejvice, protoze maji velka uzemi, ale narozdil od uzemi arabu, ruznych "stanu" zbylych ze sovetskeho svazu a severni Koree, zabiraji take dohromady ohromne procento obydlene plochy sveta. Uz jenom predstava hadky na OSN o to, kdo bude mit k takovemu systemu klice a veleni je hruzostrasna. Proto neverim, ze nejaky system skutecne vytvori do te doby, nez jim neco spadne na dvorek a hysterie verejneho mineni je k tomu DONUTI.Skrýt celý příspěvek

  • Sabre
    06:40 26.03.2013

    Hezky vysvětleno, bohužel problematika sahá i dál. Ona je totiž poměrně nepopulární možnost druhá. A to sice že jde pouze o záminku k vyzbrojování satelitů (možná že vyzbrojené už ...Zobrazit celý příspěvek

    Hezky vysvětleno, bohužel problematika sahá i dál. Ona je totiž poměrně nepopulární možnost druhá. A to sice že jde pouze o záminku k vyzbrojování satelitů (možná že vyzbrojené už jsou). Ono potom totiž není až takový problém ten satelit zaměřit na Zemi, třeba na nepohodlného člověka pomocí jeho GPS v telefonu, automobilu, letadle...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...