Softwarově definovaný interceptor Kreuger 100 ze Švédska

Švédský start-up Nordic Air Defence představil koncept elektrického interceptoru Kreuger 100. Podle firmy má jít o cenově dostupné a snadno škálovatelné řešení obrany proti dronům – jak na bojišti, tak při ochraně infrastruktury v civilním prostředí.

Start-up Nordic Air Defence vznikl teprve loni, ale již získal investici 1,2 milionu eur od norského fondu SNÖ Ventures, zaměřeného na technologické start-upy v severském regionu. Investice je určena na dokončení vývoje, výrobu prototypů a letové zkoušky Kreuger 100.

Zakladatelem Nordic Air Defence je Karl Rosander, který společnost založil s týmem technologických a obranných specialistů v reakci na rostoucí hrozby ze strany levných dronů – typicky typu íránského Šáhidu nebo ruského Orlanu-10 – a na pomalou reakci tradičního evropského zbrojního průmyslu.

Cílem Nordic Air Defence je masově vyrábět lehký, bateriově poháněný interceptor použitelný v civilním i vojenském prostředí. Kreuger 100 má být modulární a snadno použitelný – v zásadě jde o systém protivzdušné obrany (PVO) přenositelný v batohu. I nejmenší pěší jednotka tak může mít vlastní PVO.

Koncept Kreuger 100 odpovídá dnes často používanému termínu „softwarově definovaná zbraň“. Let řídí software, který ovládá jednoduchou aerodynamiku bez nutnosti složitých mechanických prvků. Tak to alespoň uvádí tisková zpráva výrobce. Principy pohonu a řízení letu nebyl podrobně popsán, ale na konci článku se pokusíme tyto principy odhadnout.

Kreuger 100

Součástí systému je infračervený senzor schopný provozu za jakýchkoli světelných podmínek. Konstrukce se vyhýbá tradičnímu hardwaru používanému u běžných systémů, čímž řádově snižuje výrobní náklady. Díky tomu lze systém vyrábět a nasazovat ve velkém měřítku. Kreuger 100 je navíc modulární – umožňuje výměnu senzorů a odpalovacích zařízení podle konkrétní mise.

Kreuger 100 je určen k ničení dronů do výšky přibližně 2000 metrů. V civilním prostředí může chránit letiště, jaderné elektrárny, přístavy, vládní objekty nebo lodě. Vojenské nasazení je zaměřeno na likvidaci průzkumných a úderných dronů s pomalejším profilem letu (Šáhid, Orlan)

Na rozdíl od tradičních interceptorů Kreuger 100 spoléhá na elektrický pohon – konkrétně zadní tlačnou vrtuli napájenou z baterie. V civilní variantě dosahuje rychlosti až 270 km/h, vojenská verze má být rychlejší. Střela je navržena pro ruční odpal nebo odpálení z jednoduchého přenosného zařízení, což umožňuje rychlé nasazení v terénu.

Vývoj vychází z konzultací s odborníky ze švédské obranné výzkumné agentury FOI (Försvarets forskningsinstitut), kteří potvrdili technickou proveditelnost náhrady klasických naváděcích systémů softwarově řízenou aerodynamikou.

Zajímavé jsou pohon a řízení střely. Výrobce mluví o pulzním pohonu a o napájení z baterií. Bližší detaily však výrobce neuvádí – pouze, že systém je založen na „softwarově řízené aerodynamice“.

Dostupné video jasně ukazuje, že start z rampového odpalovače je pravděpodobně zajištěn pomocí stlačeného vzduchu (kapsle). Pohon střely pak zajišťuje v zadní části umístěná elektricky poháněná vrtule s výklopnými listy.

Kreuger 100; větší foto / Nordic Air Defence

Střela má zjevně pevné aerodynamické plochy a není vybavena mikrotryskami ani pohyblivými řídicími plochami. Termín „pulzní pohon“ se tedy zřejmě nevztahuje na hlavní pohon ani na změnu směru za letu pomocí malých trysek.

Otázkou zůstává, jak je střela během letu řízena. Spekulace: Z konstrukce lze odvodit, že vrtule a motor nejsou pevně spojeny s trupem, ale jsou uchyceny v otočném prstenci v zadní části střely. Pokud je tento rám schopen mírného natočení do stran, může být směr tahu motoru upraven a tím i směr letu střely. Možná k natáčení dochází pomocí rychlých „pulzů“ – například několikrát za sekundu.

Takové vektorování tahu je mechanicky jednoduché a levné. Nepotřebuje klasické řídicí plochy ani korekční trysky. Směr letu se upravuje pouze natáčením vrtule. To však klade vysoké nároky na řídicí algoritmy, protože natáčení generuje reakční síly a gyroskopické momenty, které mohou ovlivnit stabilitu střely.

Let střely tedy zcela závisí na softwarovém řízení. Algoritmus průběžně vyhodnocuje letové parametry a koriguje směr letu. Právě tento přístup – jednoduchý, levný a masově vyrobitelný hardware řízený komplexním softwarem – činí z Kreuger 100 typickou softwarově definovanou zbraň.

Kreuger 100 dobře ilustruje hlavní princip tzv. softwarově definovaných zbraní: co dříve řešily složité mechanické nebo senzorové systémy, dnes zvládá software v kombinaci s levným a jednoduchým hardwarem. Náklady na výrobu a údržbu se snižují, zatímco možnosti přizpůsobení a nasazení rostou.

Tímto způsobem lze demokratizovat výrobu přesných zbraní. Jejich výroba není již doménou velkých korporací, ale klidně i „garážových start-upů“.

Zdroj: Army Recognition, Nordic Air Defence

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Technista

23:56 04.04.2025
- 7
- 0
Uff, těžké pro představu. Vypadá to, že dronu Kreuger 100 k řízení stačí jen pulsní přibrzďování (či i akcelerace) motoru, jinak je asi vše pevné (Tedy až na to, že vrtulky se po ...Zobrazit celý příspěvek

Uff, těžké pro představu. Vypadá to, že dronu Kreuger 100 k řízení stačí jen pulsní přibrzďování (či i akcelerace) motoru, jinak je asi vše pevné (Tedy až na to, že vrtulky se po vymrštění z tubusu rozloží, ale pak jsou zřejmě pevné, nemění úhel náběhu pro účely řízení.). Jen poměrně velká hmotnost zadní části dronu, ta s vrtulkami, je otočná vůči hlavnímu tělu dronu (ale nenaklápí se). Toť vše (alespoň se tak domnívám).

Všimněte si, že dvě přední pevná křidélka mají takový sklon, že bez rotace dronu by shodně stáčeli špici dronu jedním směrem. Tedy způsobovaly zatáčení dronu daným směrem. Ovšem pokud motor zabírá rovnoměrně nebo i rovnoměrně (rovnoměrně během jedné otáčky) zrychluje, dron nikam nezatáčí. Pokud ale velmi krátkodobě přibrzdí (pulsně, pouze během pár úhlových stupňů), špice dronu se trochu stočí dle momentálního natočení předních křidélek. Pro větší zatáčení dronu se přibrzďující pulsy musí opakovat po každé otáčce.
Upozorňuji, že jsem unaven, střílím od boku a dost dobře mohu mít v úvaze nedomyšlenosti a něco pohyblivého navíc tam bude. Ještě by to chtělo analyzovat momenty setrvačnosti přední a zadní části. otázka hmotností přední a zadní rotační části. Aby se přibrzděním zastavila (vůči okolnímu vzduchu) především přední část. Není jasná otázka poměru hmotností přední a zadní rotační části.
Hyperextrémně malý počet vzájemných mechanických pohybů částí, vlastně jen jedna prostá rotace. Ovšem těžké pro představu a ještě těžší pro řízení. Ano, softwarově definováno.Skrýt celý příspěvek
- JerzyŔ
  
  21:54 08.04.2025
  0
  
  0
  Technisto, skláním se před vaší erudicí a - jak to nazvat - "strojařsko-letecko-aerodynamickou erudicí a představivostí". Já tedy - ve vší úctě k vám, pánč já to takto nejsem ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Technisto, skláním se před vaší erudicí a - jak to nazvat - "strojařsko-letecko-aerodynamickou erudicí a představivostí".
  
  Já tedy - ve vší úctě k vám, pánč já to takto nejsem schopen v palici pobrat - bych se v tomaž tak nenimral.
  Ten článek je PR. Pro změnu směru existují : aerodynamické plochy, vektorování tahu hnacího motoru (v případě vrtulového pohonu té vrtule, nevím, zdá se v praxi používá, u lodí ano, impulsy do stran pomocných motorků.
  Každý má výhody a nevýhody.
  Univerzálnější prostředek s vyměnitelnou hlavicí nebo vůbec vyměnitelným funkčním nákladem třeba výbušná hlavice nebo průzkumné senzory, nebo jednorázový prostředek - zase výhody a nevýhody.
  Softwarově definováno - zase PR néco jako že nějaký výrobek je eko nebo bio nebo eko-bio.
  Řízení všeho možného ve vojenství i v civilu za pomocí softwaru, které by bez toho nebylo možné, a ke zdokonalení je potřeba a stačí jen zdokonalení toho softwaru, je dnes běžná věc.
  
  Jako já ten Kreuger 100 vůbec nezpochybňuji, potŕebu něčeho takového, jeho vlastnosti a schopnosti, ale na základě jen tohoto článku bych si ho nekoupil. Tedy samozřejmě kdybych byl někdo, kdo má takové věci kupovat a nekupovat :).Skrýt celý příspěvek
- pjaro77
  
  10:23 09.04.2025
  0
  
  0
  Bolo by dobré, keby firma poskytla video z terénu. Videli by sme ako to zatáča, ako ďaleko doletí, aká je presnosť.
  
  Bolo by dobré, keby firma poskytla video z terénu. Videli by sme ako to zatáča, ako ďaleko doletí, aká je presnosť.
- Hammerkeg
  
  00:51 13.04.2025
  0
  
  0
  Ja osobne predpokladám, že to bude mať podobné navádzanie ako rakety Vikhr. T.j. stroj sa bude krútiť rovnomerne, a teda pôjde relatívne rovno lebo sily budú vyrovnané, a keď bude ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Ja osobne predpokladám, že to bude mať podobné navádzanie ako rakety Vikhr. T.j. stroj sa bude krútiť rovnomerne, a teda pôjde relatívne rovno lebo sily budú vyrovnané, a keď bude chcieť zmeniť orientáciu, tak pomocou nejakej "spojky" pribrzdí rotáciu voči zadnej časti a tým vytvorí nerovnomernú silu na predné kontrolné plochy. Ale, z obrázku to síce jasné nie je, ale je možné aj že zadné plochy vytvárajú rotáciu, a predné sú pohyblivé.Skrýt celý příspěvek
pjaro77

19:55 04.04.2025
- 10
- 0
Záchytné drony ale podstatne väčšie vyrába aj Nemecko. Konktétne firma TYTAN Technologies. Záchytný dron dosahuje rýchlosť až 300 km/ha má efektívny dolet až 20 km. Teraz sa ...Zobrazit celý příspěvek

Záchytné drony ale podstatne väčšie vyrába aj Nemecko. Konktétne firma TYTAN Technologies. Záchytný dron dosahuje rýchlosť až 300 km/ha má efektívny dolet až 20 km. Teraz sa plánuje spojenie výrobcu s ukrajinskými vývojármi doplnkových riešení, aby sa obe strany mohli od seba navzájom učiť a zlepšovať svoje produkty.

https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek
pjaro77

19:51 04.04.2025
- 4
- 0
Otvoríš bedňu a miesto fliaš piva .......... drony. :D Je vidieť, že proti veľkému množstvu lacných dronov sa rakety neoplatia, na druhú stranu, prečo nevyužiť infra alebo ...Zobrazit celý příspěvek

Otvoríš bedňu a miesto fliaš piva .......... drony. :D

Je vidieť, že proti veľkému množstvu lacných dronov sa rakety neoplatia, na druhú stranu, prečo nevyužiť infra alebo optické navádzanie z rakiet a ich tvar.Skrýt celý příspěvek
jakvok

16:44 04.04.2025
- 5
- 0
Taky by mohli využívat obdobu kolektivního řízení z vrtulníku. Řídit úhel náběhu každého listu zvlášť v závislosti na okamžité úhlové poloze vůči podélné ose. Žádné natáčení celého ...Zobrazit celý příspěvek

Taky by mohli využívat obdobu kolektivního řízení z vrtulníku. Řídit úhel náběhu každého listu zvlášť v závislosti na okamžité úhlové poloze vůči podélné ose. Žádné natáčení celého rotoru, prostě vrtulník obráceně - s tlačnou vrtulí. Gyroskopický moment eliminují ty natočené přední plochy.
Možná...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Softwarově definovaný interceptor Kreuger 100 ze Švédska

Související články

Dron-střely pro vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom

PREMIUM Roadrunner: Proudová protiletecká dron-střela země-vzduch

PREMIUM Češi na Ukrajině nasazují bojové drony ARCZ08X s umělou inteligencí

Ukrajina opouští čínské komponenty pro FPV drony. Jaký byl proces lokalizace výroby?