Inspirace Rakouskem-Uherskem: Obrana České republiky bez Aktivní zálohy nemá smysl

Inspirace Rakouskem-Uherskem: Obrana České republiky bez Aktivní zálohy nemá smysl
Rakouští dělostřelci – Dělostřelci Rakousko-Uherské armády ke konci 1. světové války. Po několikaletém konfliktu docházelo vše – materiál i lidé. Jednotky doplňovaly stále starší ročníky vycvičené zálohy. / archív autora (Zvětšit)

Když se v naší zemi řešilo, že by obrana byla založena na profesionální armádě a členství v NATO, tak společnost kvitovala, že už nebude potřeba, aby mladí muži strávili rok nebo dva v kasárnách činnostmi, které ve svém civilním životě nepoužijí. Spolu se vznikem profesionálních ozbrojených sil bylo oznámeno, že vznikne i Aktivní záloha pro ty, kteří se chtějí do obrany státu zapojit.

Při pohledu zpět se nelze ubránit myšlence, že záloha byla považována dlouhou dobu za nechtěné dítě, a to jak z pohledu profesionálních vojáků, tak veřejnosti. Příslušníci zálohy museli překousnout nejednu uštěpačnou poznámku o víkendových bojovnících nebo o fotrech, co si hrají na vojáčky.

Postupem doby a zejména mezinárodním vývojem došlo k tomu, že se chápání Aktivní zálohy změnilo. Zejména vojáci začali chápat celou problematiku šířeji. Ve vojenském umění je známým faktem, že nezáleží jen na primárních jednotkách, které jsou k dispozici, ale je potřeba být připraven na to, kdy je potřeba stávající jednotky posílit, vytvořit jim zázemí, anebo nahradit ztráty z bojových operací. Záloha tak má různé úrovně, a to od přímé zálohy konkrétních útvarů, přes jednotky teritoriální armády až po mobilizační zálohu, která se povolává v okamžiku nejvyššího ohrožení státu.

Myšlenka využití zálohy v naší zemi není nic nového. Zajímavý systém využití zálohy byl například již za Rakousko-Uherska. Není od věci si připomenout systém vojenské služby v minulosti. Je zde rozdíl ten, že v minulosti byla vojenská služba založena na několikaleté prezenční službě, ale tak může být použitý systém inspirací i dnes.

Za císaře pána

Mnohdy máme tendenci označit vše, co pochází z doby Rakousko-Uherska za zastaralé, vetché a nepotřebné. Žel zde platí, že pokud tak učiníme, tak vyléváme s vaničkou i dítě. Pokud odhlédneme od určitého patosu a stereotypu a podíváme se naopak čistě prakticky na organizaci ozbrojených sil, tak zjistíme, že právě monarchie měla velice propracovaný systém vojenské zálohy, která nevznikla jen tak, ze dne na den. Je potřeba si uvědomit, že to byla právě záloha, která monarchii umožnila za 1. světové války provádět vojenské operace na několika frontách, tak dlouhou dobu.

Branná povinnost byla od 18 do 42 let a vojenská služba trvala 12 let. Vojenská služba obvykle začínala ve 21. roce života a představovala 2-3 roky aktivní služby u útvaru, podle druhu zbraně, dále sedm let v záloze daného útvaru a 2-3 roky u zeměbrany, Landwehru. Mezi 32. a 42. rokem života pak byl voják zařazen v domobraně, Landsturmu. Po 42. roku branná povinnost končila. Na tomto popisu je jasně patrné, že ozbrojené síly nepočítaly s vojákem pouze po dobu jeho aktivní služby.

Během sedmi let po aktivní službě byli vojáci stále k dispozici svému původnímu útvaru. Pokud by byl útvar nasazen a bylo by potřeba jej doplnit, byli by bráni vojáci z této skupiny. Útvar dobře znali a dokázali by se opět brzy adaptovat na podmínky služby v konkrétním útvaru. Zajímavým prvkem s ohledem na organizaci zálohy ve struktuře ozbrojených sil je pak zeměbrana. 

Mimo společnou armádu existovaly ještě Císařsko-královská zeměbrana a Královská uherská zeměbrana. Zjednodušeně řečeno, tak jedna byla teritoriální armáda v Rakousku, včetně českých zemí, a druhá v Uhersku. Teritoriální armáda měla posílit společnou armádu při obraně dané části země. Vycvičení vojáci se pak tedy dostali to teritoriální obrany. Zde je potřeba ještě doplnit, že branců bylo tolik, že někteří se do společné armády nedostali, a proto absolvovali vojenskou službu právě u zeměbrany. V tomto případě se nejednalo o zálohu konkrétních jednotek, ze kterých by se doplňovaly ztráty, ale o celé jednotky, které byly nasazeny společně a ve prospěch společné armády. To, že v případě nutnosti se tyto jednotky použily daleko od svých posádek, je vidět na první světové válce, kde do zákopů byli se společnou armádou nasazeni i zeměbranci. Poslední jednotkou, kam byl voják zařazen byla domobrana, Landsturm. Tyto jednotky měly bránit před cizími vojsky své domovské oblasti. Domobrana byla ze všech druhů jednotek ta nejhůře vybavená a dá se říci i vycvičená. Kromě toho, že k ní byli přiřazeni vojáci po ukončení vojenské služby, tak k ní byli zařazeni ti, kteří nemohli být odvedeni ani ke společné armádě, ani k zeměbraně. Ale i tak domobrana poskytovala základní možnost obrany obyvatelstva před cizími vojsky.

Uvedený systém využil možnosti vojáka naprosto dokonale a dále s ním pracoval až do 42 let. Voják byl nejen nejprve vycvičen, ale získané dovednosti si opakoval na povinných cvičeních a v rámci systému zeměbrany a domobrany si je částečně i v omezené míře udržoval na použitelné úrovni. V okamžiku vyčerpání hlavních sil v 1. světové válce tak mělo Rakousko kam sáhnout. V případě domobrany, Landsturmu se pak dokonce počítalo s tím, že by jeho příslušníci, pokud by bylo dané území obsazeno nepřítelem, prováděli něco jako partyzánskou činnost. Příkladem je například rakouský národní hrdina Andreas Hofer, který byl domobraně dáván za vzor.

Samostatnou kapitolou je pak výchova záložních důstojníků tzv. jednoročních dobrovolníků, kteří v případě potřeby doplňovali důstojnický sbor.


Družstvo stráže obrany státu – Když se začalo s budováním Stráže obrany státu ve 30. letech 20. století, tak mimo příslušníky četnictva, státní policie, finanční stráže šlo i o příslušníky vojenské zálohy. Právě záložáci měli přinést do družstev určených pro obranu státní hranice znalost terénu i místní situace; větší foto / archív autora

Armáda samostatné republiky

Při vzniku samostatného československého státu řada politiků prosazovala změnu systému ozbrojených sil ze stálých jednotek na miliční systém. Postupně se však ukázalo, že miliční systém, kdy se občané dostavují k obraně vlasti jen v případě potřeby a jinak se o obranu nikdo nestará je spíše utopií než funkčním systémem obrany státu.

Za 1. republiky vojenská služba trvala nejprve 14 měsíců, pak 18 měsíců a ve 30. letech se vzhledem k okolnostem protáhla na dva roky. Po ukončení aktivní vojenské služby byl voják převeden do mobilizační zálohy. Systém mobilizace záloh byl nastaven tak, že plná mobilizace by znamenala nejen naplnění plných stavů stávajících útvarů, ale prakticky i zdvojnásobení počtu útvarů (zjednodušeně řečeno). Původní systém zeměbrany a domobrany nebyl převzat. O to více se však armáda věnovala organizaci zálohy a výcviku důstojníků v záloze.

První mobilizaci naše armáda zažila v říjnu 1921, a to při pokusu o korunování císaře Karla I. v Maďarsku. Dále proběhla částečná mobilizace v květnu 1938 a všeobecná mobilizace v září 1938. Systém vojenské zálohy byl postupně vyladěn a mobilizace v září 1938 probíhala podle pečlivě připravených plánů a organizačních schémat. Komplikací bylo to, že řada občanů zejména německé a maďarské národnosti odmítla nastoupit nebo byli z mobilizace přímo vyřazeni pro obavu z nespolehlivosti.

Vojenská záloha byla využita ve 30. letech ještě jedním způsobem. Pro přímou službu na hranicích byl vytvořen z vybraných příslušníků bezpečnostních sborů jako četnictvo, státní policie a finanční stráž sbor Stráž obrany státu. Vzhledem k tomu, že uvedené bezpečnostní sbory nemohly vyčlenit dostatek osob pro tuto službu, byly jednotky Stráže obrany státu doplněny předem vybranými vojenskými zálohami. Obvykle se jednalo o vojáky žijící v místě nasazení dané jednotky, kteří velice dobře znali místní podmínky a terén. Další část vojenské zálohy byla povolána k bezpečnostní službě, aby doplnila tyto složky pro výkon pořádkové služby.

Ačkoliv armáda samostatného státu šla jinou cestou organizace zálohy, přesto je zachovala v poměrně masivním měřítku a v případě potřeby měla obrovské množství vycvičených vojáků k dispozici.


Z výcviku Atkivní zálohy. Pěší rota AZ Krajského vojenského velitelství Hlavní Město Praha.

Záloha a její role při obraně státu

Jak již bylo výše uvedeno, možnost doplňovat vojenské útvary v boji umožnilo Rakousko-Uhersku vést bojové operace několik let. Z vojenského hlediska je nevhodné, pokud bojovou jednotku nelze v průběhu nasazení doplňovat. Pokud bojová jednotka nemá ztrácet bojovou hodnotu, je potřeba ji doplňovat vojáky, kteří ví, co mají dělat. Mimo to při vedení bojových operací je potřeba provádět řadu podpůrných úkolů. Pokud na tyto podpůrné úkoly využíváme prvotřídně vycvičené a vybavené jednotky, tak ty nám zákonitě chybí jinde. Zvláště za předpokladu, že máme relativně malé množství profesionálních vojáků, jako v případě Armády ČR, je využití záložních či teritoriálních jednotek pro tyto úkoly velice logické.

Teritoriální jednotky je pak možno používat i jako posilu bezpečnostních složek, jak to bylo třeba za 1. republiky v případě Stráže obrany státu. Stranou by neměla zůstat také myšlenka vedení odbojových – povstaleckých operací. Nejde zde je o naši historickou zkušenost z 2. světové války, ale také o aktuální zkušenosti ze současných konfliktů. Mnoho zemí nedokáže zabránit obsazení svého území větším státem nebo nějakou koalicí. 

Proto po obsazení vlastního území přechází vedení bojové činnosti do ilegality. Bez ohledu na to na jaké straně konfliktu stojíme, tak z vojenského hlediska vedení povstaleckých bojových operací velice efektivní a protivníkovi způsobuje veliké problémy. Právě výcvik se ukazuje jako rozhodující výhoda při vedení bojových operací. Pokud boj vedou pouze „nadšenci“, tak organizované vojsko má obrovskou převahu. Pokud povstalecká jednotka projde výcvikem, její efektivita se prudce zvyšuje.

Schopnost doplňovat bojové jednotky, ale také možnost přechodu části obyvatelstva na povstalecký způsob boje jsou důležité strategické faktory, které mají veliký vliv na obranu státu. 30 moderních tanků bude protivníkovi k smíchu, ale odhodlanost obyvatelstva k podpoře armády a také k vedení povstaleckého boje může mít vliv na to, zda nás protivník bude chtít napadnout anebo ne.

Nejde o to, zda se zase zavede povinná prezenční vojenská služba, ale spíše jde o význam záložních a teritoriálních jednotek pro obranu státu. Jakým způsobem budou tyto jednotky získávat své příslušníky je věc druhá. Pokud to naše země myslí s obranou opravdu vážně, tak Aktivní záloha musí mít mnohem větší počet příslušníků.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ústecká jednotka Aktivní zálohy pomáhá na výjimečném cvičení

Desítky příslušníků Aktivní zálohy se během povodní zapojily dobrovolnicky, vláda však poprvé ...

Výcvik aktivní zálohy a vojáků 102. průzkumného praporu

Ve dnech 15.10. – 24.10. 2014 proběhlo společné vojenské cvičení Aktivní zálohy (AZ) a vojáků 102. ...

Budoucnost Aktivní zálohy (nejen) u 43. vpr

Téma tohoto zamyšlení jsem nosil v hlavě od chvíle, kdy po zasedání Branného a bezpečnostního výboru ...

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil vznikla v říjnu roku 2000 a patří tedy mezi ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • flanker.jirka
    12:22 14.07.2019

    Současný systém ativních záloh má z vojenského hlediska naprosto zanedbatelný význam. Pokud nedojde k rapidnímu nárůstu členů nad zatím plánovaný počet, tak zůstane pouze politickým gestem všech "uvědomělých" politiků, kteří si myslí, že rozumí obraně. Měli by se v parlamentu probrat a spočítat si kolik lidí na co, kde, na jakou dobu a s jakým vybavením jsme schopni nasadit.
    A mají z čeho čerpat, stačí se podívat na nutnost ostrahy muničního skladu ve Vrběticích, počty nasazených vojáků/techniky v průběhu záplav před profesionalizací a po ní. A zkušenost z Ukrajiny, kde se hodně rychle muselo reagovat na zhoršenou situaci. Předpokládám, že bude prioritou v případě scénáře podobného Ukrajině mít zde naše vlastní vojáky než nájemné žoldáky v dobrovolnických praporech nakoupené soukromými osobami z celého světa. (o čemž lze u některých politiků pochybovat - dokud nepřišel "rozkaz" z Washingtonu, tak se závazek 2% HDP na obranu dobrovolně a úmyslně ignoroval dvacet let členství v alianci)

    • hafusak2
      13:34 14.07.2019

      Problém vidím v tom, že na odpovědných místech si nikdo neláme hlavu, čím lidi přitáhnout jak do armády, tak k dobrovolným zálohám. Vím, že všechno narazí u politiků, kteří když někde prosouloží peníze, tak začnou další hledat v rozpočtu na obranu a proto by nejraději viděli naprosto bez výdajů. A volat po vlastenectví je dnes přímo o hubu, nálepka nácka, xenofoba. extrémisty, předsudečného nenávistníka přílétnou hned. Takže něco jako mělo kdysi Finsko, dobrovolnické organizace Suojeluskunta a Lotta Svaard, kdy ve společenském opovržení byl ten, který nebyl členem, to už také bohužel také nejde. Všechno je dnes o penězích, potřeba je dávat na obranu 4,5 - 5% HDP a ne necelá 2% (c.a k. monarchie dávala 35%, císařské Německo 40%. Bráno za r. 1905). Potom se bude možné problému pořádně věnovat.

      • flanker.jirka
        14:02 14.07.2019

        Rozpočtový rámec bych nevztahoval na % HDP, protože je to zavádějící. Politici jsou schopni ty 2% rozkutálet stejně jako 1%, tj. s pochybnou efektivitou. Výše rozpočtu by se měla vázat na potřebné schopnosti v obraně, pak se možná zjistí, že budou plně postačovat 2% nebo i méně. Nejlépe mít obranu vybavenou tak, aby odstrašila všechny případné nepřátele a k válce tak nedošlo. To znamená vlastnit i útočnou kapacitu, která bude schopna způsobit nepříteli zásah na jeho citlivém místě.
        Objemy rozpočtů za monarchií jsou zavádějící, tehdy prakticky neexistovaly jiné výdajové strany, jako sociální a důchodové výdaje, zdravotnictví, energetika, žádné ministerstvo životního prostřední nebo kultury a tak by se dalo pokračovat, proto obrana tvrořila větší procento rozpočtu.

        • hafusak2
          15:28 14.07.2019

          Právě že sleduju naše politiky a jejich schopnosti, tak bych považoval za nejlepší to, aby obrana a důchody měly stanovená % z HDP, ty peníze se daly bokem rovnou a až z toho zbytku se dělal rozpočet. Stejně tak by nebylo špatné stanovit nejvyšší hranici peněz na státní správu, aby si nemohli furt zvedat platy a zakládat nové zbytečné úřady.

  • Migi
    18:53 12.07.2019

    Problémem aktivních záloh a záloh obecně je to, že se celý problém "smrsknul" na jedinou věc a tou jsou počty. Každý, bohužel včetně, armády a politiků, řeší jenom počet záložáků a plnění nějakých vytyčených cílů náboru. Málokdo už se ale zabývá skutečným stavem záloh z pohledu vycvičenosti a vybavenosti. A tady je asi největší deficit záloh ať už aktivních, nebo jiných. K čemu mi je počítat lidi, co prošli ZVS, když "bojová hodnota" těch lidí po tolika letech je skoro stejná, jako člověka "z ulice", navíc je stejně nemám čím vyzbrojit, vystrojit . K čemu mi je desetitisíce záložáků když nemají odpovídající výcvik, výstroj a techniku? Tady je, stejně jako u profi armády, obrovský vnitřní deficit, který asi jen tak nezmizí.
    Chápu, že minimálně AZtka u útvarů je poměrně nový věc a na zlepšování se postupně pracuje, ale přijde mi, že kromě "plníme nábor" si armáda zatím s aktivníma zálohama moc neví rady....

    • Scotty
      08:11 13.07.2019

      Tady nespíš hodně záleží na přístupu konkrétního útvaru a jeho možnostem. Je jasné že zálohy např. u 601.skss budou na jiné úrovni než příslušníci krajských rot. To že výbava AZ není dobrá si řekl bych velení armády uvědomuje. NGŠ v rozvoru říká že by chtěl do roku 2021 sjednotit výzbroj a nejpozději do roku 2024 i výstroj s profesionální armádou.
      https://www.idnes.cz/zpravy/na...

      • Migi
        10:45 13.07.2019

        Jistě, právě že je to útvar od útvaru (a třeba 601.skss má tu výhodu, že jsou tam hodně zastoupeni bývalý příslušníci toho útvaru :) ) a to je právě to. Nejde jenom o kvalitativní rozdíl KVV x útvary (tam by to člověk tak nějak čekal), ale i o obrovské rozdíly v přístupu jednotlivých útvarů (nebo jednotlivých KVV samozřejmě). U KVV se to snad zlepší, protože se mají vytvořit regionální velitelství, ale u praporů, těžko říct....
        Jinak ano vedení si to uvědomuje, ono to samozřejmě navazuje na problém s výbavou u profíků a bude tu časem určitě nějaký progres, ale co třeba technika? O tom radši nikdo ani nemluví....
        Prostě tím chci říct že úvahy o desetitisících záložácích jsou hezký, ale dokud se nepodaří odstranit problémy, co jsou teď, tak jakýkoliv navyšování počtů je úplně zbytečný....

        • Scotty
          12:03 13.07.2019

          Tak AZ vlastně žádnou svojí techniku nemají. Pokud jsou AZ praporů tak by měli cvičit na tom co jim půjčí profíci. U některých vojáků panuje jistá nevraživost k záložníkům a vnímají je spíš jako zbytečnou složku která odčerpává jejich vlastní zdroje které nejsou velké. Tam bych někde hledal příčinu rozdílného přístupu u jednotlivých praporů.
          Na druhou stranu třeba u 43.vpr zřízení jednotky AZ dlouho odmítali, ale teď na naplnění jejich roty AZ usilovně pracují. Souhlasím s tím že dokud se nepodaří vyzbrojit, vystrojit a integrovat do armády těch plánovaných 5000 záložníků nemá cenu uvažovat o nějakých desetitisících.

          • Migi
            17:33 14.07.2019

            Těch jednotek AZ, co mají vlastní techniku je opravdu pomálu. A ano na výcvik si ji mohou půjčovat, ale co budou dělat v případě, kdy by mělo dojít opravdu k jejich nasazení? A v tom je právě ten problém....

        • Scotty
          21:41 13.07.2019

          Mimochodem když někdo začne propagovat nějaké masové druhořadé AZ vybavím si epizodu "oblíbeného" seriálu gen.Opaty který podobnou jednotku pěkně popisuje.
          Od 02:28 https://simpsonovi.boruto.eu/9...

    • hafusak2
      14:36 13.07.2019

      Ono by kolikrát stačilo udělat cvičení na jeden den v měsíci. Akorát jde o to, udělat to spíše formou společenské akce, kde si chlapi zastřílí, přeběhnou překážkovou dráhu atd. a zatím jejich manželky s dětmi sedí opodál, popíjejí kafe a drbou, kterému chlapovi stihla narůst cejcha, že nepřeleze bariéru a pod. Zkrátka umět to lidem podat tak, aby v tom nehledali nějakou formu státní buzerace, ale vlastní prestiže před sousedy. Překážková dráha se moc neliší od té pro hasiče, kterou mají v každém městečku, střelnice by stačila i malorážková, aby to moc nestálo a krátké samonabíjecí malorážky pro cvičné účely by nebyl problém vyrobit nebo dovézt. Hlavně ale jak píšu: Jde o to, jak to lidem přijatelně podat.

      • Scotty
        17:45 13.07.2019

        Jakou by ale takový lidé měli bojovou hodnotu? Troufnu si říct že malou až žádnou. Na tu úroveň co budou mít takovýhle strejci se dostane odvedenec po měsíci výcviku. Migi si tu stěžoval že některé jednotky AZ mají nízkou úroveň výcviku, ovšem proti tomu co navrhujete by to byli ještě supervojáci.

        • hafusak2
          21:09 13.07.2019

          Pro řadového pěšáka by to stačit mohlo, aby se držel ve formě, školení by se dalo řešit formou promítání instruktážních filmů (furt lepší než poslouchat někoho mluvit). Je jasné, že pro specialisty by se to muselo řešit jinak, ale určitě by se našel výrobce, který by z běžných součástek komečních vozidel dokázal sestavit cvičná kolová i pásová vozidla. Také je zde možnost obnovit něco na způsob Svazarmu, který se hurárevolucionářsky po plyšáku zrušil. Možností je plno, jen chtít něco pro věc udělat a ne jen vymýšlet "proč to nejde".

          • Migi
            17:36 14.07.2019

            Dnes vycvičit řadového střelce - profesionála trvá cca 2 roky. Pokud by se příprava zintenzivnila, tak dejme tomu 6 měsíců - rok. Jak píše Scotty je iluzorní si myslet že jednou za měsíc na jeden den by mělo nějaký faktický význam....

          • hafusak2
            18:41 14.07.2019

            OK, tak se Scottym navrhněte něco lepšího, aby to mělo význam, aby to lidi přitáhlo, aby to prošlo přes politiky, vládu i parlament, aby se na to sehnaly peníze a aby v tom řadoví občané neviděli další státní buzeraci, ani neremcali proti zbytečnému vyhazování peněz. Já se snažím najít přijatelné řešení i když vím, že není na 100%, ale jsem realista. A hrozně miluju ty, kteří sami nic reálného nenavrhnou, ale na všechno mají odpovědi stylu: "To nepůjde," "to je na hov..", "tím ať se zabývají ti co jsou za to placení" a pod.

          • Scotty
            21:15 14.07.2019

            Jak už jsem psal nahoře, než se začnou budovat nějaké vzdušné zámky o masové záloze bylo by dobře nejdřív dostat do AZ těch plánových 5000 vojáků a vybavit je na úroveň odpovídající 21.století.
            Na plánování nějakých dalších záloh jsou tu mnohem kvalifikovanější. Ti musí říct co bude pro armádu přínos a co jen zbytečná zátěž. Myslím že by nebylo špatné kdyby armáda podporovala zájmovou činnost lidí která bude využitelná pro armádu. Ovšem moc nevidím přínos v tom že si někdo jednou měsíčně střelí do terče a proběhne hasičskou dráhu.

          • hafusak2
            09:49 15.07.2019

            Každý je potřebný, protože třeba i ten, který někde v týlu dělá písaře, stojí na stráži u plotu nebo uklízí autopark už svou existencí umožňuje, aby někdo podstatně kvalitnější se věnoval přímému boji a neplýtvalo se kvalitními vojáky na podřadné funkce v týlu.

          • Migi
            11:29 15.07.2019

            hafusak: Ale ono to přece není tak, že by nikdo nic nedělal a akorát se říkalo "to nejde". Ono se dělá docela dost - náborový plán se plní rychleji, než se čekalo a BTW v podstatě všechny státy NATO nám ten posun dost závidějí. Podívejte se třeba na Slovensko, jak vypadají po X letech AZtka tam. Ještě nedávno tam měli dohromady desítky záložáků.
            Že jsou ty cíle malé? Pokud se budeme bavit o celkových počtech tak asi ano. Pokud se budeme bavit o počtech záložáků schopných nasazení, tak jsou to cíle naopak velké vzhledem k tomu, co je schopná naše armáda v současnosti vycvičit, vystrojit, vybavit a vyzbrojit. Tam je v současnosti to úzké hrdlo, co se týče AZ a tomu jakýkoliv další "výcvik" lidí mimo AZ nepomůže, ale spíše uškodí. Jak jsem psal - ohledně AZ každýho zajímají jenom počty, ale nikde se nediskutuje například jaký KBVP se bude soutěžit v tendru pro AZ, jak se dokupují kulomety pro AZ, jak se bude muset navýšit nákup munice, nebo kde se vybuduje nový výcvikový prostor aby pojmul o cca 30% větší nároky na výcvik u armády, kvůli AZ atd....
            Těžko můžeme přemýšlet jak zapojit větší procento populace do obrany státu, když už smysluplné zapojení 5000 lidí nad rámec profy armády nám dělá docela velké problémy....

          • hafusak2
            13:12 15.07.2019

            Dost sleduji, co se jak dělá (nebo dělalo) jinde a hledám v tom poučení pro využití u nás. Stejně tak o co jinde chystá. Např. v současnosti 30% vojáků ve zbrani v US Army jsou záložníci. USAF se chystá třetinu letectva nahradit drony - Letadlo musí řídit zkušený profík s mnohaletou praxi a když zahyne, je to malér. Dron může řídit kdejaký štáckripl a přijít o něj je jen materiální škoda. Nebo Izrael: Málopočetný stát si musí své vojáky pečlivě chránit a zatraceně šetřit jejich životy. Proto sleduji ty jejich přestavby zastaralých kořistných tanků na těžké OT pro boje ve městech, to bychom také zvládli. Nebo jejich bleskový svolávací systém je supernápad. Ono je toho hodně

          • Scotty
            15:51 15.07.2019

            hafusak2
            Izrael je stát který je permanentně ve válce a drtivá většina jeho občanů ví kdo je nepřítel proti krému se dokáží semknout. Schválně může většina obyvatel ČR označit nějakého jasného nepřítele proti kterému by se národ mohl semknout a přinášet oběti (ne nutně padnout, ale pro začátek třeba přinést oběti finanční ve prospěch armády)? Dokud se většina národa nebude cítit bezprostředně ohrožená ze strany jasného nepřítele (jako třeba Německa a Maďarska za První republiky) nebude mít armáda nikdy celospolečenskou podporu (no ona tu podporu za První republiky taky moc neměla tady až do třicátých let).

  • Spalda
    07:17 12.07.2019

    Jen škoda, že veřejnoprávní televize nemá o podobné pořady zájem. https://www.youtube.com/channe...

    • hafusak2
      10:08 12.07.2019

      Celá naše současná kultura je o nekonečných svobodách a bezbřehé humanitě, na filmovém festivalu v KV umělcům vadí, že jim chlast sponzoruje zbrojovka, takže chtít od nich vytvořit něco, co propaguje armádu je prakticky nemožné.

      • Spalda
        17:42 12.07.2019

        To je velkým omyl. Vůbec nejde o umělce, asi Vás to překvapí, ale myšlence AZ jich většina fandí.

        • astor
          19:12 12.07.2019

          Což potvrzuje moji tezi o AZ jako pokus o reinkarnaci vedoucím silám státu pevně ideově oddaných bojovnících, reinkarnaci Lidových milicí. Jinak podobně jako LM jsou AZ především na to, aby se celebrity mohly předvádět ve slušivém rovnošatu se stužkami vyznamenání ala Patton, blbě žvanit o nasazení těchto špatně vycvičených amatérů ve válečných zónách a to druhé si domyslete.

          • Spalda
            20:21 12.07.2019

            Sorry ale ste hlupák. Pokud by ste někdy navštívil jednotku AZ, zjistil by ste, že politický názor mezi jejími příslušníky je tak rozdílný že víc rozdílný být nemůže ( od prava do leva ). A mimochodem, o které která se předvádí se stužkami mluvite? Konkrétně prosím, ne jen všeobecné řeči

          • astor
            21:33 12.07.2019

            Špalda
            Václav Marhoul. Excelentní kašpar, bývalý absolvent VKVŠ FF UK, obrlajtnant v záloze, autor nápadu o nasazení AZ v Afghánistánu, po právu vrchními válečnými štváči z povolání z Dejvic odmítnutém.

          • Spalda
            07:04 13.07.2019

            nešlo mi reagovat přímo na váš poslední příspěvek, takže se pokusím alespoň takhle. Za prvé. Máte nebo nemáte alespoň tucha, jestli má Marhoul něco společného s AZ a jestli o nich něco ví? Protože od toho se odvíjí zbytek... Ten nápad, který mu přisuzujete, nebyl jeho, ale i kdyby byl, stejně na to jednou dojde. Bez reakce vynechám tu hloupost o "válečnych štváčích" prostě proto že reagovat jakkoliv na blbosti podobného rázu jen svádí k prohlubování diskuse o exkrementu. No a bych se dostal k poslednímu bodu, kde se prosím Marhoul ukazoval a "vytahoval" se stužkami? Bohužel stále ukazujete že moje minulá reakce, že ste hlupák, platí, ba co víc, zdá se že ste větší hlupák než sem si myslel.

          • Scotty
            08:00 13.07.2019

            V Afghánistánu je nebo nedávno byl jeden voják AZ nasazen. Pokud vím jednalo se o lékaře.

          • astor
            20:09 13.07.2019

            Špalda
            Jen si ulevte. Zeptejte se ho, určitě vám odpoví na všechny vaše otázky.

          • hafusak2
            21:13 13.07.2019

            Ale prdlajs, LM nikdo křísit nechce. Hlavně jde o to, aby bylo dost lidí pro přímý boj, protože logistiku a další týlové služby můžou vykonávat i vojáci s nižší bojovou hodnotou.

  • astor
    07:08 12.07.2019

    Se zájmem jsem si přečetl diskusi pod článkem. Dovolil bych si k tomu jen lehce poznamenat, že nižším organizačním celkům se těžko hledá koncepce vlastní existence, ta je vždy závislá na rozhodnutích vyššího. Myslím, že přeměna naší armády na expediční sbor a jeho podpůrné jednotky vedla k odcizení AČR od většiny populace, nepopulární účast našich profesionálních vojáků na okupacích a agresích našich současných spojenců tuto nechuť ještě prohloubila ruku v ruce s neschopností naší vládnoucí garnitury takové akty smysluplně vysvětlit. AZ chápu něco jako moderní Lidové milice, kádr lidí vychovaný polistopadovou vzdělávací soustavou, kde absenuje výchova k vlastenectví a úcta k českým tradicím, samozřejmě s vyjímkou legionářské tradice, tradice přeběhlíků a jejich protektorů. Dokonce si myslím, že budování skutečných branných záloh a výcvik většiny populace není v zájmu vládnoucí vrstvy, vždyť by ten spokojený občan ve zbrani mohl jednou tuto obrátit proti nim... Války se nebojím, už od roku 1991 jsme v permanentní válce za naše současné spojence, které vidím jako největší bezpečnostní rizika pro naši zemi, když už jim poskytujeme pro jejich prospěch krev a propagandistické krytí, tak ať se o naši bezpečnost postarají. My jsme prozatím přežili všechny okupace, režimy přicházely a odcházely a tak to bude i příště. Mor ho!

    • hafusak2
      10:18 12.07.2019

      Jsem toho názoru, že zahraniční mise jsou potřebné. I když u některých občas pochybuji o jejich smyslu, jako potřebné vidím to, že vojáci získávají zkušenosti z bojů vedených v současnosti. Protože jako za nás, kdy jsme se učili taktice z příruček přeložených z ruštiny a popisující boje za WW II se toho pro současnost moc použít nedá.

      • astor
        10:49 12.07.2019

        Přemýšlím o tom, jaký má smysl nacvičovat okupaci zaostalé země, jaké zkušenosti a jakých postojů tam voják nabyde. Smysl má nacvičovat boj s rovnoprávným protivníkem, pak je voják, který je přesvědčován o svém hrdinství a profesionalitě, připraven na víc než na buzeraci okupaci se bránících domorodců.

        • hafusak2
          11:32 12.07.2019

          Nemyslím si, že by nás v dohledné době čekala nějaká klasická válka, ale spíše se obávám vnitřního konfliktu s přistěhovalci v některé ze sousedních zemí a dojde na pouliční boje ve městech. Díky neexistenci hranic se konflikt může přelít i k nám. Protivník bude tentýž jako na misích, se stejnou motivací, stejně vyzbrojen a se stejnou taktikou. Proto bychom měli víc studovat izraelské zkušenosti a po jejich vzoru se i vybavovat na takový konflikt. Izraelci třeba používají přestavěné kořistné tanky sovětské výroby na těžké OT právě pro pouliční boj, takže by stačilo koupit dokumentaci, starých vyřazených tanků je dost a kapacity na přestavby také máme

          • astor
            12:12 12.07.2019

            Přemýšlím, které etnikum by proti mírným Čechům v Čechách vedlo nemilosrdnou intifiádu, žhavými kandidáty by mohli být Romové(generál Banga jako romský Bolívar!) nebo Ukrajinci, o buňkách Vietcongu v Praze a blízkém okolí se neodvažuji uvažovat... Podle statistik a vyjádření předních českých politiků u nás přistěhovalá část obyvatelstva z problémových zemí částí marginální, neb oficiálně se u nás žádná utečenecká vlna nekoná. Otázkou je, zda chceme mít armádu a nebo četnictvo, zda chceme svoji zem bránit proti vnějšímu nebo vnitřnímu nepříteli. V obou případech je to otázka velmi znepokojivá pro každého, kdo v české kotlině a přilehlých oblastech přežívá. O znepokojení z toho, že se naši vojáci připravují na vnitřní nepokoje doma v Česku ani nemluvím.

          • hafusak2
            12:26 12.07.2019

            Špatně pochopeno. Kdyby se to např. začlo řezat v Německu, tak se dost rychle rozšíří i do Rakouska. Přes naše území se pak budou pašovat zbraně, přecházet další "bojovníci za islám" a pokud se tomu budeme snažit zabránit, tak dojde k bojům i na našem území.

  • strikehawk
    13:49 11.07.2019

    současný stav AZ odhaluje naprosto jednoznačně, že nastavený systém je v podstatě nefunkční a to i po vice jak 10 letech. Cílový stav AZ 5000 lidí stanovený NGŠ Opatou je naprosto směšný a neřeší vůbec nic. Pořádat jakékoliv cvičení, akvizice a plánování s tímto stavem ( a to jsme dnes zhruba na 60% tohoto počtu ) jsou vyhozené peníze.

    Jako minimální stav AZ by měl být 50.000 z toho 50% v užším kádru povolatelných do 48 nebo 72 h.

    jak toho dosáhnout je běh na delší trať ale existují osvědčené způsoby. Od naší impotentní MO ale samozřejmě nelze nic kreativního očekávat.

    • Flader
      14:26 11.07.2019

      Mal by si to teda tým "impotentom na MO" vysvetliť aké sú tie osvedčené spôsoby ako prilákať ľudí do AZ...

      • strikehawk
        14:30 11.07.2019

        Nejsem za to placen abych vymýšlel do detailů koncepci AZ a AČR ale rozhodně bych vymyslel 100x lepší než je existující

        • satai
          14:36 11.07.2019

          Úplně z toho slyším to ťukání půllitrů za každým "dělají to špatně" ;-)

          • semtam
            14:47 11.07.2019

            satai

            To je důsledek vaší sociální bubliny.

        • Takeda
          19:32 11.07.2019

          Tak zkuste alespoň 2x lepší věc, než to je současně. Placen za to nejste, ale bez příkladu jak to dělat lépe vypadáte jako mluvka.

          • semtam
            23:22 11.07.2019

            Pánové myslím, že jste na strikehawka zbytečně zlí.

            Pokud máte alespoň elementární vztah k armádě a obraně naší země, tak ruku na srdce naše armáda hlavně co se týče záloh je na tom bledě a kapacity, které dokáže pojmout jsou velmi nízké.

            Vinu za to nenese armáda jako taková, ale politická reprezentace. Strikehawk je na NGŠ dost přísný, tam přestřelil. Musí si uvědomit, že armáda je závislá na politické vůli na druhou stranu bývalí NGŠ mohli za AČR potažmo obranu ČR více "lobovat". Současnému NGŠ dávám plus za to, že chce rozšiřovat kapacity AČR a počítá i se zálohy. Sice mu hraje do karet, že nyní jsou požadavky na armádu příznivější, je to lepší než nic.

  • Rase
    21:17 10.07.2019

    Nemyslím si, že má smysl navyšovat počty profesionálních vojáků. Zrovna třeba klasického střelce (klidně i mobilního) a řidiče, může dělat i někdo jiný než školený profesionál. AZ je dobrá platforma, ale osobně to beru tak, že když už někdo dokáže splnit všechny testy, tak nemusí chodit k AZ ale rovnou k vojákům. Za mě by měl být ideál něco jako dobrovolný hasič. Tedy člověk co splní jisté testy a kritéria, ale ne tak velké jako AZ.
    Celkově vidím problém spíš ve schopnostech MO než lidech. AČR zkrátka nedokáže pobrat vyšší počet zájemců, než sou ti co teď chtějí do armády + AZ. nejsou prostory, instruktoři, výstroj, nic. Rovněž ale pochybuju o tom, že by se AČR/MO v tomhle dokázalo reformovat. Vždyť ani z jejich strany není zájem (papaláši mají teplá místečka, tak o co jde že).

    • semtam
      21:56 10.07.2019

      Rase

      Osobně bych viděl zálohy dvoustupňové. 1. stupeň by byli AZ, jak je známe dnes, které slouží jako záloha profi armády a zálohy 2. stupně, které popisuješ něco jako dobrovolní hasiči a fungovali by na teritoriálním základě.

      Máš pravdu v tom, že hlavní problém není v lidech (všeobecně), ale na MO či PČR.

      • hafusak2
        16:54 11.07.2019

        Co popisujete jako 2. zálohu, to za c.a k. monarchie dělali ostrostřelci (Sharfschütze). Vysloužilci, dobrovolníci atd., kteří v případě války bránili své město, starali se o pořádkovou a strážní službu, udržovali v provozuschopném stavu opevnění a úkryty, dohlíželi nad zásobováním, plnoli úkoly jako dnešní civilní obrana. Nespadali pod armádu, byl to spolek podporovaný městem. Měli jen lehké pěchotní zbraně, armáda jim zdarma dávala pušky a pistole vyřazovaných vzorů. Sice se později zesměšňovali, ale svůj úkol také plnili.

    • hafusak2
      14:11 11.07.2019

      Opomíjíte možnost, že někdo z posádky třeba OT může být zabit nebo zraněn a je potřeba, aby ho někdo okamžitě plnohodnotně zastoupil. To by někdo jen s částečnými znalostmo nedokázal a mohlo by to vést k dalším - a zbytečným ztrátám.

      • semtam
        14:15 11.07.2019

        hafusak2

        Nechápu, když napíši, že zálohy by měli být dvoustupňové a to 1. stupeň vysoká profesionalita jako nyní u AZ k doplnění profesionálů a 2. stupeň ve smyslu domobrany.
        Jak potom můžete něco takového napsat.

        • hafusak2
          15:53 11.07.2019

          Asi jsem špatně pochopil tu vaši 2. větu o nepotřebě plné kvalifikace pro některé funkce.

        • hafusak2
          15:56 11.07.2019

          Omluva, už blbnu. Co jsem psal byla reakce na příspěvek od Rase.

          • semtam
            16:47 11.07.2019

            hafusak2

            Ok v pohodě, už jsem se leknul, že Jirosi si pozval kamarády :D

  • PetrTechnik
    20:29 10.07.2019

    Bez ZVS nikdy nebude možné vytvořit funkční zálohy. To není jen o zvládnutí zbraně, ale o tom dostat do sebe "vojnu". Nemusí to být nutně na dva roky, ale rok je minimum. A hlavně musí to být mladý člověk do okolo 20roku věku. Moc dobře to vědí v Izraeli, který je vlastně stále ve válce. ZVS je tam až na výjimky povinná pro muže i ženy. I ten debilní seriál Chlapci a chlapi měl kus pravdy v tom, že teprve vojna udělala z maminky mazánka, chlapa. Já vojně děkuju za to ,že mi naučila poradit si sám a zároveň mít smysl pro povinnost a pro kolektiv. Dneska když si vzpomenu , jak mě nalitej zástupce velitele útvaru, poslal drhnout kartáčkem na zuby schody, tak se jen usměju. Druhý den se mi omluvil a dostal jsem přednostně týden opušťák. :-)

    • Scotty
      22:55 10.07.2019
      Oblíbený příspěvek

      Vystihl jste to přesně, Izrael je ve válce, my ne. Nechápu jek může někdo vyzdvihovat seriál Chlapci a chlapi. Upřímně větší kravinu jsem neviděl a jestli to ve mě vzbudilo nějakou emoci tak je znechucení nad tak prvoplánovou agitkou. Jestli je nějaký předrevoluční film který zobrazuje trochu atraktivně ZVS tak je to Copak je to za vojáka. Nějakým podobným filmem ovšem bez ideologického balastu by se mohla současná armáda prezentovat.

      • Tesil
        19:39 11.07.2019

        Vojenská služba v různých formách je zavedena v řadě států.Z toho
        vyplývá,že na tom něco bude.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/...
        Samozřejmě to předpokládá vzdát se na určitou dobu jistého pohodlí.A to bude pro řadu potencionálních odvedenců nepřekonatelný problém.

        • Larry
          08:54 12.07.2019

          To znamená vzdát se na jistou dobu třeba přístupu k internetu a mobilním telefonům. A řešit životně důležité věci. Podvolit se zájmům celku , stát se "týmovým hráčem" Umět komunikovat "face to face". Pro současnou generaci mladých lidí nemyslitelné. Jenom zdejší diskutéři jsou bez internetu většinou K.O.
          Opata to řekl správně a natvrdo: Dnešní mladá generace se neumí ani vykoupat v rybníce.

      • pks_
        20:16 11.07.2019

        Izrael je ve válce, my zatím ne - ale dnes jsme téměř bezbranní, a historie je plná bleskových válek, na které napadený byl schopen zareagovat jen kapitulací.

        "Copak je to za vojáka" je o "supermanovi", který všechno zvládá levou zadní. "Chlapci a chlapi" se realitě ZVS přibližoval mnohem více.

    • hafusak2
      14:20 11.07.2019

      V USA, Británii, Kanadě, ale třeba i na Filipinách nebo Jižní Koreji mají systém ROTC (Reserve Officers Training Corps), něco jako byly dřív naše vojenské katedry vysokých škol, ale oni to mají i pro školy střední. Dobrovolník se školí a cvičí v rámci školy, po škole kratší doba u útvaru a odchází do záloh. Armáda mu platí školné, vyplácí prospěchové stipendium a poskytuje další potřebnou pomoc, aby řádně vystudoval. Ve státech, kde se platí školné je to možnost i pro nemajetné jak vystudovat. Osobně to vidím jako dobrou věc, je to jinde odzkoušené a při dobré vůli by se to dalo použít i u nás.

  • palo satko
    19:57 10.07.2019

    maly vycuc z članku MIRAGES OF WAR: SIX ILLUSIONS FROM OUR RECENT CONFLICTS, ktoreho autormi sú general poručík David W. Barno, USA (Ret.) a Dr. Nora Bensahel uznávani odborníci na Škole zahraničnych služieb Americkej univerzity. Obaja tiež slúžia ako spolupracujúci odbornici v Atlantickej rade. Ich stĺpec sa objavuje vo War on the Rocks každý tretí utorok.

    Ilúzia 6: Spojené štáty nikdy nebudu potrebovat odvody do armady. Skutočnosť, že Spojené štáty boli schopné viesť dva dlhotrvajúce konflikty s pomocou dobrovoľníkov spôsobila, že zavedenie odvodov vojakov je čoraz viac nemysliteľné pre tých, ktorí sú v armáde a aj medzi civilným obyvateľstvom. Nedávna diskusia o tom, že by sa ženy v ozbrojených silách mali zaregistrovať oddelene, viedla k mnohým argumentom (a dokonca aj navrhovaným právnym predpisom ), že muži by sa nemuseli registrovať ani na povinnú službu. Jeden redaktor dokonca argumentoval: „Je ťažké si predstaviť konflikt v dnešnom svete, v ktorom by sa tento národ nemohol spoliehať na svoje dobrovoľnícke sily.“ Ale to je presne to, čo si musíme predstaviť. Ako sme písali, Spojené štáty sa potrebujú pripraviť na ďalšiu veľkú vojnu - druh vojny, ktorá by mohla vyžadovať až stovky tisíc vojakov, s potenciálne ohromujúcou úrovňou deštrukcie a obetí. V takejto vojne by sa predstava, že americká armáda bude mať vždy dostatočný počet kvalifikovaných dobrovoľníkov, mohla rýchlo stať zbožným želaním. Napríklad v prvej svetovej vojne sa do armády dobrovoľne prihlásilo len 300 000 ľudí. V druhej svetovej vojne tvorili odvedenci viac ako 60 percent z takmer 18 miliónov ľudí, ktorí slúžili v ozbrojených silách USA. Budúce veľké vojny by mohli spôsobiť nedostatok dobrovoľníkov, najmä ak by v úvodných bitkách boli utrpené vysoké straty. Preto Spojené štáty stále potrebuje odvody , bez ohľadu na to, ako vzdialená je budúca vojna. Hoci odvody zostávajú hlboko nepopulárne , verejná mienka by sa mohla dramaticky zmeniť po útoku na Spojené štáty, pri ktorych by bolo zabitých desiatky alebo dokonca stovky tisíc Američanov (nieto ešte milióny).

  • Proxy
    19:40 10.07.2019

    Když pominu veřejné mínění, tak jako velký problém vidím vysokou zaměstnanost a šlapající ekonomiku. Ve veřejném sektoru je nedostatek lidí a platy zaostávají, kdežto nájmy rostou. Potřebujeme novou techniku, ale bez pořádné finanční motivace ani ty zálohy moc prosperovat nebudou (natož nějaká povinná účast - víc lidí, víc nákladů).

  • Jiří Vojáček
    15:52 10.07.2019

    Dobrý den,

    cílový stav Aktivních záloh je 5000 vojáků. Zároveň náčelník generálního štábu Opata někde (myslím v A-Reportu) říkal, že armáda určitě plánuje záložáky nasazovat i do dalších druhů vojsk, např. k letectvu (jakože vysloveně k letadlům) nebo dokonce do zahraničních misí.

    • juhelak
      19:17 10.07.2019

      tezko soudit jestli ten počet je brán v ohledu alokovanych financi na AZ a nebo to pocitali na plný stav AZ rot které v době prohlaseni byli zřízene..a jelikož od te doby vznikaji další Az jednotky u dalších utvaru..a k tomu budou vznikat i nové utvary..tak je mozne ze celkovy počet se v pripade zájmu ještě navysi..limitem je jen kapacita vycviku.

  • juhelak
    15:37 10.07.2019

    Sice populační ročníky slábnou, ale rezerva v populaci je ještě veliká..výhoda záloh je ta že opravdu nemusís svůj civilni život nějak ve velkém měnit..není to žádné přetahování lidí..jen si každý jednotlivec může dobrovolně zvolit další schopnost a činnost k podpoře státu. Co AZ omezuje je malá kapacita pro výcvik, čekací doby jsou i třeba pul roku a víc na Vyškov. Jinak co se týče mediální kampaně na sociálních sítích tak ja to beru pozitivně..vám mnohým to nesedí, ale na vás to není cílené..je to primárně pro mladou generaci..a tu jinde než tam neoslovíte..nějaké vylepování plakátů se strýčkem Samem nebo celostránková inzerce v Lidovkách už nikoho neoslovi. Ac to může působit infantilně tak tohle je přesně to co doba žádá.Takže pokud chtějí naplnit kapacity pro kybernetickou bezpečnost atd tak kanály jsou instagram, fb a nebo stánky armády na akcich typu youtubering nebo turnaje v pc hrách.
    Co mi prijde zajímave ze prezentace a tvorení nových schopností AČR se tu nejak neprezentovalo. Sama AČR by mela mít snahu se prezentovat i tu.

  • Miroslav
    14:41 10.07.2019

    Menšia, plne profesionálna, dobre vycvičená a vyzbrojená armáda má svoje výhody hlavne ak ide o technologicky slabšieho súpera.

    V prípade masívneho napadnutia vlastnej krajiny sa do výhody dostáva skôr domobrana ktorá nemusí byť nutne skvelo vycvičená a vyzbrojená avšak vie lepšie využívať znalosť terénu a miestnych pomerov.

    Videli sme to napríklad v Afganistane či Iraku kde riadna armáda bola rýchlo eliminovaná a najväčšie škody nepriateľovi spôsobili práve obyčajní partizáni a domáce obyvateľstvo. Silná US arma síce dokázala efektívne ničiť nepriateľskú techniku, obsadiť hlavné a strategické miesta, zosadiť vládu ale nikdy si nedokázali podmaniť domáce obyvateľstvo čo viedlo ak veľkým stratám.

    • hafusak2
      14:30 11.07.2019

      Mjr. Hans von Dach ve své knize Der totale Widerstand uvádí, že jeden příslušník odboje na sebe váže 9 - 17 příslušníků okupačních sil, kteří musí střežit objekty, kde co hlídat a pronásledovat ho. Takže pokud se podaří okupační síly přesvědčit, že proti sobě mají třeba 100 příslušníků odboje (ve skutečnosti jich může být méně, jde o vyvolání dojmu), tak musí okupační síly vyčlenit celý pěší prapor, který jim pak někde na frontě může dost chybět.

  • semtam
    14:27 10.07.2019

    Pro obranu ČR by bylo dobré aby vznikl další prvek ve struktuře AČR klidně i 4 manévrový prvek.
    Pravděpodobně velikosti pluku až brigády a sloužil by jako výcvikový.

    Vzhledem k tomu, že nižší porodnost let minulých dává tušit, že zájemců o službu v AČR bude méně a méně a to samé platí pro AZ, je potřeba, aby armáda se více provázala se společností, než je tomu doposud.

    Bylo by dobré (třeba po vzoru Litvy) zavést dobrovolnou vojenskou službu a branci by sloužili v nově vzniklém "výcvikovém" pluku či brigádě, který by měl charakter pěšího útvaru. Tímto by se vytvářeli budoucí profesionálové i patřičné zálohy.

    AČR by měla být více aktivní v komunikačních kanálech, jako je Youtube, Instagram, apod. a také různě na různých akcích či na školách (nyní již existující POKOS). Aby vzbudila zájem o službu v ní. A když se vžiju do absolventa střední či odborné školy, tak než jít hned hákovat do montovny (pokud zrovna nemám známosti), tak služba u armády je myslím pro mnoho lidí zajímavější volbou.

    V rámci demografie by se nemělo zapomínat na ženy, které by měli sloužit v armádě zastoupeny cca 20% z celkového stavu. Jejich místo by bylo hlavně v zabezpečení, kde odvádí svoji práci stejně dobře jako muži, někdy i lépe. Pokud by byl zájem žen pro službu u bojových jednotek, zde bych spíš byl pro vytvoření čistě ženské jednotky.

    • Miroslav
      14:55 10.07.2019

      Netreba YouTube ani trápne reklamy na Facebooku. Stačí aby si mladí chalani mohli urobiť vodičák C, D, E alebo pracujúcim ísť na manévre na 2 týždne do roka a odpísať si to z daní napríklad. Hneď by bol dostatok záujemcov. Ja som po skončení vysokej školy dostal povolávací rozkaz ale keďže sa písal rok 2005 (posledný rok ZVS na SK) tak ma zaradili na pozíciu vodiča nákladného vozidla a poslali do obyčajnej autoškoly ktorú som si ešte z väčšej časti musel platiť sám napriek tomu, že už som mal B skupinu. Vlastne som polovicu ZVS presedel doma lebo som chodil do autoškoly s tým, že si ten čas nadslúžim aj keď bolo jasné, že už nebude s kým. Nechápem, že armáda nemá kapacity alebo skôr záujem o to aby motivovali mladých si urobiť aspoň ten zelený vodičák

      • juhelak
        15:42 10.07.2019
        Oblíbený příspěvek

        Asi by ses divil ale doba kdy kazdej chtěl mít v 18 ridičák a autak už je dávno pryc..velké procento dnesnich středoskoláku a vysokoškoláku ani ridicak nemá a nechce. Mít auto už taky není priorita.. staci vlak nebo letadlo a cestovat po svete. auto je zavazek co te nekde drzi.

      • MeV6
        15:47 10.07.2019

        Nesouhlasim, resp. ne bez vyhrad. Podle me by ACR prave ze mela byt co nejvic aktivni na FB, FB, Youtube. Jen tak podle me dojde k lepsimu propojeni s obcanskou spolecnosti a zejmena s jeji mladou casti, o kterou tu jde nejvic. Jak jinak zaujmout nactilete kteri na FB a IG travi dny i noci?
        Prave to pochopili napriklad u 43. vysadkoveho praporu a z jejich medialni prezentace by se ostatni mohli ucit. Prave i diky tomu je to utvar, ktery absolutne nema problem s naplnenosti a to i zaloh. Nastesti se snad i v ACR zacina blyskat na lepsi casy (vsak taky NGS 43.vpr kdysi velel) a prezentace se zacina pomalu lepsit.

        Ten RP prukaz zminenych skupin muze byt (a mel by byt) jednim z benefitu, tedy pokud by byl uznatelny i v civilu, ale neverim tomu si, ze by to bylo to hlavni lakadlo za kterym potencionalni vojaci pujdou (pokud jste to takto myslel).

        P.S. psano z tabletu, z US klavesnice

      • Miroslav
        16:54 10.07.2019

        Netvrdím, že tým benefitom musí byť len ten vodičák. Ten bude lákadlom pre mladých vždy. Ja som si vodičák B platil sám ešte keď som bol na strednej a stálo to kopu peňazí ktoré som krvopotne musel zarobiť na brigádach. Prečo by dnešné decká nemali chcieť vodičák zadarmo? Zvyšuje to šance aj na trhu práce. Ja keby som si mohol vybrať tak určite by som radšej šiel na dobrovoľnú vojenskú prípravu za vodičák ako keby som zas mal stať za sústruhom za pár korún na hodinu. Samozrejme tých benefitov ktoré by mohli prilákať ľudí je viac. Úľavy na daniach pre pracujúcich, odpustenie či zníženie poplatkov resp. miestnych daní, skorší termín odchodu do dôchodku, škôlky zadarmo pre deti vojakov AZ resp dobrovoľnej prípravy a podobne.

        • satai
          20:18 10.07.2019

          Protože auta jsou ojeb. Proto ho kopec lidí nechce.

          Starší generace to nechápe, kulturní rozdíl.

          • Miroslav
            22:39 10.07.2019

            Sa necítim vôbec starý. Ešte nemám ani 40 ale tomu vôbec nerozumiem, že dnešní mladí nechcú mať aspoň vodičák keď už nie rovno auto. Chlap bez vodičáku ani nie je chlapom. Som robil VP, ešte som nemal ani 18 a sme s chalanmi čakali každý deň kedy ho dostaneme na polícii hoci sme ešte nemohli jazdiť kvôli veku. A vôbec, to, že nepotrebuješ auto dnes neznamená, že ho nebudem potrebovať neskôr. Dnes podnikám, potrebujem byť stále v pohybe a tiež mám malé deti, najmladšie má len 2 mesiace. Nechápem ako by som v dnešnom svete prežil bez auta. Asi tomu teda naozaj nerozumiem a som starý...

          • satai
            06:46 11.07.2019

            @miroslav

            Ano, nerozumíš. Dnes to není ani moc praktické rozhodně ani sexy (samozřejmě ne všude a pro všechny, určitě se na to ještě může dost lidí nachytat, od oka bude velký rozdíl třebas mezi městem a vesnicemi).

            A armáda bude muset rozumět a nabízet i něco atraktivního, ne něco, co bylo atraktivní před X lety. Pokud bude uvažovat v rovinách "chlap bez řidičáku ani není chlapem", tak si hodně omezí loviště.

          • Poly
            08:47 11.07.2019

            Mirosla
            Nalij si čistého vína. Pokud je ti pres 40, tak jsi starý. Hodně mladých auto prakticky nepotřebuje. Řidičák sice mají, ale to získání řidičáku v aktivní záloze by možná bylo zajímavé tak pred 20 lety. Já auto potřebuju, protoze bydlim na konci světa. Bydlet ve velkym městě, tak je to vopruz. Dovča v Chorvatsku mezi temi mladymi ročníky taky moc naletí.

          • hafusak2
            10:59 12.07.2019

            Za starou generaci (přes 60 let) říkám starou zkušenost: "Ničeho co máš možnost získat se nezříkej, nikdy nevíš co ještě budeš v životě potřebovat." Tedy jestli někdo dnes řidíčák nepotřebuje, může ho velmi nutně potřebovat třeba za 10 let a až za něj bude platit desítky tisíc, tak se bude mlátit do hlavy, proč si ho kdysi neudělal za tři stovky (tolik jsem platil předvojenskou "trojku" já).

          • satai
            13:05 12.07.2019

            @hafusak

            Kdyz si udelas ridicak, tak je ti za 10 let stejne na pytel, protoze nebudes umet ridit. Budes mit jen ten papir.

          • satai
            13:59 12.07.2019

            Btw - naprosto nechápu, proč by řidičák, za který se neplatí peníze, měl někdo z mladých chápat jako "zadarmo".

      • Stanislav
        17:45 10.07.2019

        Mne to pripadá ako dobrý nápad, ešte by som pridal zbrojný preukaz len pre brancov samozrejme so psychologickou skúškou :)

        • juhelak
          19:21 10.07.2019

          ono například zvyšování prestize AZ ve společnosti by byl sám o sobě benefit, který bych osobně ocenil.

    • PavolR
      16:25 10.07.2019

      Skôr než propagácia ala youtube, Fb a pod. by podľa mňa mohol podprahovo inšpirovať k službe v armáde nejaký skutočne kvalitný seriál z vojenského prostredia (kľudne aj animovaný (vlastne vzhľadom na aktuálny technický stav možno radšej animovaný :-D )), kde by sa nenápadne popularizovali rôzne zložky armády a pod.. Druhá vec je, či máme odborné kapacity na výrobu niečoho takého - scenár, réžia, obsadenie.

      • Miroslav
        16:58 10.07.2019

        Takto už vznikol seriál Chlapci a chlapi lebo sa dosť veľa chalanov vyhýbalo ZVS. Ale fungovalo to len krátko po skončení seriálu

        • PavolR
          17:35 10.07.2019

          V dnešnej dobe by už ten efekt bolo možné marketingovými prostriedkami udržiavať pri živote omnoho dlhšie. Skrze profesionalizáciu armády by sa postavy mohli objavovať v pokračovaniach (čo u Chlapcov a chlapov z princípu nebolo možné).

        • PavolR
          17:42 10.07.2019

          ... a dnes by tam už boli aj vojačky ... ;-p

          • Miroslav
            17:47 10.07.2019

            To už sa robí. Si nevidel billboardy s kampaňou do OS SR? Taký menej chápavý človek si z toho samozrejme musí odvodiť myšlienku, že v armáde ho čaká len dobrodružstvo, sex a prachy.

    • rtep
      17:06 10.07.2019

      a proč rovnou nevytvořit brigádu ve stylu superlehké pěchoty určené přednostně k teritorialnímu zabezpečení, myslím že lehká vozidly typu Hilux vybavená minomety, PTRS a podobně by takové jednotce stačila, nákldy na PHM relativně nízké, využití co se svolání a přesunu rychlé, navíc mohou dále fungovat zakladní roty přidělené k profesionálním jednotkám jako jejich zaloha pro doplnění ztrát a k tomu tato superlehká brigáda kde bude snažší výcvik, přesuny, vlastně by mohla být i částečně profesionální (1 prapor ze 4 praporů, část týlového zabezpečení )

      • semtam
        17:41 10.07.2019

        rtep

        Z toho důvodu jsem psal že nově vznikající celek s výcvikovým charakterem by byl na bázi pěších jednotek. Tím pádem vozidla 4x4 by byla pro něj přímo vhodná. Je již otázkou zda vyzbrojit za pomocí Toyoty Hilux, apod či těžší platformou nebo jejich mixem. Na co bych ovšem nezapomínal je dělostřelectvo.

        • juhelak
          19:30 10.07.2019

          tam je pak otázka jestli je pro AZ lepsí se združovat do vetších celků a přesunovat se hromadně, nebo spíše menších které budou rozesety po celé zemi, budou nenápadnejší a mohou pak působit i lehne partyzánským stylem a díky vysoké decentralizaci bude obtížné se jich zbavit nebo je potlačit.

          • semtam
            21:52 10.07.2019

            juhelak

            Zálohy bych rozdělil na 2 části a to AZ jak je známe dnes, což jsou zálohy pro profesionální síly a potom "teritoriální" jednotky a ty by mohli fungovat, tak jak popisujete.

  • truther
    14:27 10.07.2019

    Velké profesionální armády mohly vzniknout jen díky de-industralizaci a poměrně vysoké nezaměstnanosti v 70-tých letech v USA/UK. V USA teď řeší problém jak udržet stav armády v době prosperující ekonomiky.

  • Jura99
    14:16 10.07.2019

    Pokud čerpat inspiraci z minulosti, tak hlavní význam pro zachování tohoto státu, resp. pro jeho uznání na straně vítězů, mělo sice naše vojsko, ale to zahraniční. Takže jistota by byla neustále držet pár tisíc vojáků po světě na cvičeních a v misích :-).

  • fotr
    11:51 10.07.2019

    to: PavolR

    Co se týče hranice branné povinnosti tak to je iluzorní, pokud bude potřeba, tak všechna pravidla přestanou platit a stát povolá kohokoliv bez ohledu na věk, příkladů už bylo dost.
    Autor článku ale má jednoznačně pravdu, důležitost záloh se dnes obecně nedoceňuje a mnoho lidí kteří se do nich hlásí jsou terčem posměchu i když cvičení v poslední době ukázala že aktivní zálohy dosahují velice dobrých výsledků, dokonce tak dobrých že to překvapilo i odborníky.
    Další a pro mě zcela nepochopitelná věc je to že se armáda tak snadno zbavuje špičkových odborníků a specialistů a nesnaží se je udržet a využít jejich kvalit po celou dobu jejich produktivního období.

    • pks_
      20:38 11.07.2019

      Armáda počítá s tím, že když se včas zbaví profesionálního vojáka, tak a) ušetří na výsluhách a b) bude mít celkem více zkušených osob k povolání v případě problému. Odvrácená stránka tohoto racionálního přístupu je poškození vztahu k armádě těchto vykopnutých.

  • Tango23
    11:49 10.07.2019

    Aktivni zalohy jsou velmi dobry krok, ale ochota mobilizacnich zaloh a celkove odhodlani spolecnosti se branit je rozhodujici. Nedilnou soucasti obrany je investovat do vycviku a modernich zbranovych systemu a mit podporu ve spolecnosti pro takove investice! A zde se lame chleba, a pokud ani mnozi politici nedokazi (nebo nechteji) argumentovat pro investice v bezpecnostnich otazkach, pak ani spolecnost nebude oporou statu v krizovych situacich, a to v jakychkoliv tabulkovych poctech .... Proc umirat za kolaboranty ? ... nastesti verim, ze by se "vetsina" rozhodla branit budoucnost svych rodin kolaborantum navzdory... ale to je stejne vec takoveho okamziku, kdo to dokaze dopredu rici s jistotou ? ...

  • PavolR
    10:42 10.07.2019

    Za cisára pána, ako i za 1. ČSR masovo produkoval materiál pre zálohy systém základnej vojenskej služby, ktorý teraz absentuje a absentovať aj bude, čiže na nejakú masovosť záloh možno zabudnúť. Jedine, že by sa prí zálohách siahlo po nejakej miličnej variante, ktorej praktická funkčnosť je však spochybniteľná. V Maďarsku sa napríklad nateraz ad hoc vydali cestou zvyšovania hranice brannej povinnosti zo 40 na 50 rokov, aby mali v prípade povolávania k dispozícii vojakov, ktorí prešli základným výcvikom, no z dlhodobého hľadiska ide o slepú uličku.