Obrněnce všeho druhu: Proč Armáda ČR potřebuje tři různé platformy?

Obrněnce všeho druhu: Proč Armáda ČR potřebuje tři různé platformy?
Pandur II Armády ČR / TDV (Zvětšit)

Armáda ČR se dnes nalézá v období rozsáhlých nákupů výzbroje, které zahrnují mj. obrněnou techniku. Běží výběrové řízení na 210 pásových bojových vozidel pěchoty, proběhly vojskové zkoušky dvou nových verzí osmikolového vozidla Pandur II CZ a je podepsána smlouva na nákup 62 vozidel TITUS 6×6. V této souvislosti se někdy vyskytuje otázka, zda česká armáda skutečně potřebuje tři odlišné obrněné platformy a zda by nestačily jen dvě, případně snad jen jediná. Čím se od sebe tyto tři platformy odlišují? Pro jaké účely jsou konstruovány a jak zapadají do aktuálních plánů modernizace, výstavby a nasazení české armády?

Dnešní stav a plány nákupů

V současnosti má Armáda ČR v aktivní službě okolo 120 pásových bojových vozidel pěchoty BVP-2 a ve skladech se nalézá dalších zhruba 150 kusů BVP-1 a BVP-2. Kromě toho slouží i desítky kusů odvozených účelových variant, avšak platforma BVP-1/2 již každopádně nestačí soudobým požadavkům, a proto dnes armáda poptává 210 nových pásových vozidel. Většinu tohoto počtu má představovat základní bojová verze, ovšem vojáci požadují také účelové varianty, a to velitelskou, průzkumnou, dělostřeleckou pozorovací, sanitní, ženijní a vyprošťovací. Do budoucna není vyloučen ani nákup dalších verzí, např. minometné.

Do dalšího kola výběrového řízení postoupili tři uchazeči, a to General Dynamics European Land Systems s vozidlem ASCOD 42, BAE Systems s CV90 a Rheinmetall s Lynx KF41. Dále armáda provozuje 107 kolových obrněnců Pandur II CZ, z čehož 72 odpovídá variantě bojové vozidlo pěchoty, kdežto zbylých 35 obrněnců připadá na pět účelových verzí, a to velitelskou, průzkumnou, průzkumnou s radiolokátorem, ženijní a zdravotnickou. Koncem roku 2019 přibyly další čtyři kusy z dvaceti nových v roce 2017 objednaných vozidel Pandur II CZ ve dvou variantách, a sice velitelsko-štábní a spojovací, zbylých 16 armáda dostane tento rok. Armáda objednala rovněž 62 obrněných vozidel TITUS 6x6 na podvozku Tatra, a to ve verzi velitelsko-štábní, spojovací a MKPP (místo koordinace palebné podpory).

  1. Jsou nutné dva typy bojových vozidel, tedy kolový Pandur II CZ a nový pásový obrněnec?
  2. Jsou nutné dvě zcela odlišné kolové platformy, tedy vozidla Pandur II CZ a TITUS 6×6?

Pásové a kolové obrněnce

Nákup nových pásových vozidel (dále jen BVP) je nutno vnímat v kontextu reorganizace Armády ČR. Ta má v současnosti dva plnohodnotné manévrové prvky, resp. dvě brigády, které představuje 7. mechanizovaná brigáda („těžká“) a 4. brigáda rychlého nasazení („střední“). Třetím manévrovým prvkem se stane výsadkový pluk, který by však měl používat zejména lehká terénní vozidla, takže z hlediska akvizicí obrněných vozidel je málo relevantní. Každopádně se předpokládá, že obrněnce Pandur II CZ budou páteří výzbroje 4. brigády rychlého nasazení, zatímco 7. mechanizovaná brigáda bude provozovat především tanky a nová pásová BVP. Oba tyto útvary by měly mít poněkud odlišné primární poslání, z čehož potom zákonitě vyplývá odlišná výzbroj. Právě akcentování různých úkolů těchto dvou manévrových prvků je důvodem, proč jsou třeba dvě různé bojové platformy.


ASCOD 2; větší foto / DP


Lynx; větší foto / DP

7. mechanizovaná brigáda je jako „těžká“ určena zejména pro obranu domácího teritoria, resp. pro operace na území České republiky, případně v jeho blízkosti. Kvůli charakteru terénu tedy bude provozovat hlavně pásová vozidla, která se obecně vyznačují vyšší terénní průchodností, což platí jak pro tanky, tak pro pásová BVP. Tato technika disponuje rovněž vyšší pancéřovou ochranou, avšak daní za to je vyšší hmotnost, která může omezovat strategickou mobilitu, tzn. možnost rychlého přesunu na dlouhé vzdálenosti.

Právě naopak je tomu u kolových obrněnců, mezi něž se řadí i Pandur II CZ. Taková vozidla nabízejí schopnost rychlého přesunu po silnicích, takže 4. brigáda rychlého nasazení může např. rychle posílit obranu východní hranice NATO. Jejich průchodnost v obtížném terénu je ale menší a stejně tak je nižší pancéřová ochrana, byť se dá poznamenat, že dřívější propastné rozdíly mezi pásovými a kolovými vozidly se do značné míry zmenšily. Právě z této teze vychází i názor, který byl ostatně naznačen i v tzv. Bílé knize o obraně (2011) a podle něhož by se Armáda ČR mohla bez pásových BVP snad úplně obejít, protože by je vystřídal zvýšený počet vozidel Pandur II CZ.

Faktem je, že některé armády zemí NATO se pro tuto cestu rozhodly. Svého času se mluvilo i o jakémsi „okouzlení koly“, protože řada armád začala preferovat osmikolové transportéry na úkor pásových obrněnců. Ostatně též US Army se rozhodla pro hromadný nákup transportérů Stryker s osmikolovým podvozkem. Starší obrněné transportéry mívaly vesměs jenom slabé pancéřování a jejich výzbroj nejčastěji představovaly jen kulomety. Existovaly pásové i kolové typy, ty i ony však sloužily pouze pro chráněnou přepravu pěšáků na bojiště. Teprve v 60. letech vznikla nová koncepce vozidla, jež bude mít odolnější pancéřování a silnější výzbroj, což mu umožní přímé zapojení do bojových akcí, resp. podporu vysazené pěchoty. Právě to je vlastně definice BVP a tato vozidla obvykle mají ve výzbroji rychlopalné kanony a protitankové řízené střely.


CV90; větší foto / DP

Až na několik výjimek byla takto řešena jen vozidla pásová, jejichž vyšší nosnost dovolila použití silnějšího pancéřování a účinnější výzbroje. Později se začaly vyskytovat také kolové obrněnce, které nesou arzenál na úrovni BVP, což koneckonců ukazuje i Pandur II CZ, který je vybaven 30mm kanonem a střelami Spike, což je vlastně totéž, co se požaduje od nového pásového BVP. Do jisté míry se zmenšily i rozdíly v odolnosti, neboť současná kolová vozidla již nabízejí velmi slušnou ochranu. Zřejmě i proto obdržela bojová podoba osmikolového Panduru II CZ v Armádě ČR oficiální jméno KBVP, tedy „kolové bojové vozidlo pěchoty“.

Tato formulace již ve světě není ojedinělá. Ostatně i sama výzbroj vozidla Pandur II CZ může být dobrým argumentem a jeho odolnost je výrazně vyšší než u starých kolových obrněnců, avšak to rozhodně neznamená, že rozdíl mezi pásovými a kolovými vozidly zcela vymizel. Značnou vypovídací hodnotu má ostatně už hmotnost, protože KBVP Pandur II CZ váží 20,6 tuny, zatímco moderní pásová BVP (tedy ta, z nichž vybírá AČR) běžně váží kolem 40 tun.

Zajisté není nutno zdůrazňovat, že tento rozdíl připadá zejména právě na pancíř, jenž je u pásových typů dodnes podstatně silnější než u kolových. To je ostatně důvod, proč se současná západní pásová BVP nevyznačují schopností plavby, protože u tak těžkého vozidla by bylo dosažení obojživelnosti opravdu extrémně komplikované, kdežto vozidla Pandur II CZ schopnost plavat mají. V každém případě je však jasné, že pásové a kolové typy mají jinak rozložené přednosti a nevýhody, jelikož jsou určeny pro odlišné úkoly, a tudíž nejsou „volně zaměnitelné“.


MKPP (místo koordinace palebné podpory); větší foto / TDV

Dva druhy kolových vozidel

Dalším zdrojem diskusí se stal záměr Armády ČR koupit 62 šestikolových obrněných vozidel TITUS ve spojovací, velitelsko-štábní a MKPP podobě a výhledově pořídit možná téměř 300 kusů obrněnců, které by měly sloužit mj. jako zdravotnické, pro pyrotechnické týmy, pro elektronický boj apod. Podle některých nesouhlasných názorů jde o „přípravu na minulou válku“, protože TITUS prý, přestože jde zajisté o velmi moderní konstrukci, neodpovídá požadavkům na nasazení v intenzivním válečném konfliktu, resp. v rámci ochrany domácího území, na což by se AČR měla primárně připravovat.

Kritici pořizování vozidel TITUS tvrdí, že jde o typické vozidlo kategorie MRAP (Mine-Resistant Ambush-Protected), tzn. o obrněnec řešený především s ohledem na vysokou odolnost vůči minám a improvizovaným výbušným nástrahám (IED). Rozmach těchto vozidel patří mezi důsledky asymetrických konfliktů v Afghánistánu a Iráku, kvůli kterým si americká armáda koupila tisícové počty, nynější situace ve světě však (údajně) naznačuje, že potřebnost takových vozidel klesá. S perspektivou začátku stahování z Afghánistánu se tak může zdát, že koupě obrněnců TITUS je „příprava na minulé války“.

Ona argumentace odpůrců má však přinejmenším dvě slabá místa. Za prvé, přestože je TITUS vozidlem kategorie MRAP, představuje již druhou generaci těchto vozidel, která má podstatně širší potenciál. Dřívější vozidla koncepce MRAP vznikala v drtivé většině pouze pro hlídkové a zásobovací operace, jaké v Afghánistánu a Iráku dominovaly, zatímco pro jiné úkoly se dala využít obtížně. Navíc většina těchto vozů měla jen omezenou terénní průchodnost. TITUS ale představuje zástupce kategorie, pro niž se dnes používá termín MRAV (Multi-Role Armoured Vehicle) a která obsahuje kolové platformy schopné sloužit v mnoha různých rolích a schopné projíždět i těžkým terénem.


KOVS (kolové obrněné vozidlo spojovací); větší foto / TDV

TITUS má ostatně osvědčený podvozek Tatra a francouzská společnost Nexter Systems, která s Tatra Trucks na jeho vývoji spolupracovala, má rozsáhlé a dlouholeté zkušenosti s vývojem i výrobou tisíců vozidel této kategorie. Výrobce představil koncepty mnoha účelových verzí TITUSu (mj. minometné, sanitní, ženijní, průzkumné, velitelské, policejní atd.) a také armáda počítá zejména s nákupy právě účelových verzí. Ty mají zastat úkoly, jaké dnes zpravidla plní standardní nákladní vozy Tatra Tactic a Tatra Force, případně dokonce ještě zcela zastaralé skříňové automobily Praga V3S nebo ZIL.

Za druhé, což s výše uvedeným úzce souvisí, vozidla TITUS se zřejmě nebudou pořizovat pouze pro nasazení v expedičních operacích. Právě onen akcent účelových provedení pro úkoly, jež dnes plní zejména nepancéřované nákladní vozy, vypovídá o tom, že armáda chce obrněnec TITUS v budoucích válečných konfliktech využívat jako hlavní podpůrnou platformu. Pandur IICZ je v první řadě bojové vozidlo, se kterým se počítá i pro nasazení na frontové linii, zatímco TITUS má sloužit v širším spektru úkolů. Svou koncepcí je TITUS daleko vhodnější i pro provoz v týlových podmínkách, resp. v normálním silničním provozu, což je dáno i tím, že podvozková platforma vozidla TITUS je odvozena z podvozků nákladních automobilů Tatra.


Titus jako samohybný minomet; větší foto / TDV

Jaký má tedy vlastně být úkol vozů TITUS v Armádě ČR? Ačkoli důležitost expedičních misí v „exotických“ zemích může klesat, vůbec to neznamená, že zmizí potřeba obrněných vozidel pro rozsáhlé spektrum úkolů. Spíše naopak, neboť také v „klasické“ válce se protivník logicky bude snažit narušovat týl, a to i za pomoci metod, které si obvykle spojujeme s asymetrickými konflikty. Jinak řečeno, použití různých výbušných nástrah mimo frontovou linii nebo útoků ze zálohy na velitelské a spojovací body je cosi, s čím se musí v budoucích válkách napevno počítat.

Nepřítel se nesporně bude pokoušet poškozovat logistiku a další dimenze podpory, a tudíž se nepancéřované nákladní automobily všeho druhu ocitnou v pozici snadných terčů. Jestliže ovšem bude v těchto rolích používáno vozidlo jako TITUS, efektivita takových snah nepřítele výrazně poklesne. Kromě toho je třeba připustit, že dokonce též v Evropě mohou v dohledné době propuknout také „asymetrické“ konflikty, resp. že nastanou situace, jaké se dosud vyskytovaly převážně na Blízkém a Středním východě, což je dalším důvodem, aby armáda zavedla nějakou univerzální odolnou platformou, jež se může v takových střetech (hlavně ve městech) dobře uplatnit.


Podvozek vozidla Titus; větší foto / TDV

Shrneme-li výše uvedené, pak je zřejmé, že Armáda ČR opravdu potřebuje tři různé platformy s vysokou odolností a terénní průchodností. Nyní vybíraný typ pásového BVP se stane jedním z páteřních typů výzbroje 7. mechanizované brigády, která má sloužit coby hlavní manévrový prvek pro ochranu domácího území. Samo BVP proto poskytne špičkovou kombinaci palebné síly a pancéřové ochrany, a to i v intenzivních bojových operacích, jichž se tato vozidla budou účastnit společně s tanky. Osmikolové obrněnce Pandur II CZ zůstanou hlavním typem ve výbavě 4. brigády rychlého nasazení, které jejich pohyblivost poskytne možnost se rychle přesunovat, např. v rámci pomoci spojencům v NATO. Palebná síla a odolnost vozidel Pandur II CZ pak bude nadále tvořit důležitý faktor vedení bojových operací.

Role obrněnců TITUS ale bude odlišná, protože tato platforma není primárně určena pro operace na frontové linii. Má sloužit zejména jako podpůrná, tedy jako nosič velitelských, spojovacích, logistických a dalších systémů, které představují důležité zázemí pro bojové jednotky. U nich je žádoucí, aby byly odpovídajícím způsobem mobilní, ale zároveň i dostatečně chráněné, což běžné nákladní automobily nemohou zabezpečit.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA

Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS ...

Obrněná vozidla ASCOD 2 pro AČR mohou mít v Česku vyrobené věže

Věž pro vozidlo ASCOD bude v případě vítězství tohoto obrněnce v tenderu na nová bojová ...

ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 1 – Kola vs. pásy

V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ zaznělo množství velmi užitečných a ...

ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 2 – Pásové platformy pro podpůrná vozidla

V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ vyvstala otázka vhodnosti podvozku ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    18:25 19.03.2020

    Všem zastáncům teorie "všechno na Pandurech" si doporučuju porovnat profily oněch Titusů a nových Pandurů:

    http://www.palba.cz/album/albu...

    Na Titusu celá ta nástavba zkrátka působí mnohem kompaktněji.
    ps. nemám nic proti tomu, aby ony speciály sloužily v kolové brigádě, ale nemá moc smysl se je snažit cpát i k pásům a jinam.

    • flanker.jirka
      20:21 19.03.2020

      A co takhle větišnu nástaveb určených pro Titus jednoduše dát na standardní podvozek T 815 7? Ať už 4x4, 6x6, 8x8, 10x10?

      • Tecka
        20:48 19.03.2020

        A kto ma kontrolę nad produktem..chyba francuzi?

        • flanker.jirka
          20:56 19.03.2020

          To se ptáte na co, na Titus nebo klasickou Tatru 815?
          Nahlížím na to tak, že mít nástavbu na standardní tatře T 815 je logisticky a provozně jednodušší, protože Titus má komplikovanější podvozek, jiný motor a převodovku než standardní tatra.

      • Rase
        21:25 19.03.2020

        Tak vozidlo poskytuje lepší balistickou ochranu a osobně vidím jako plus i tu protiminovou (byť kritizovanou). Přeci jen moderní generace Mrapů už není tak neohrabaná a nikdo neví, kdy obrněnec najede na nějakou minu nebo jiné překvapení.

    • Charfi
      22:18 19.03.2020

      Já musím říct, že ty Titusy na mě působí taky mnohem líp, než ty Pandury. Já si dokonce myslím, že se měli dát i ke stávajícím Pandurům. Pandury slouží. To je to hlavní, ale žádná velká hitparáda to asi nebude. Moc perspektivní obrněnec to nikdy nebyl a po tak dlouhý době kupovat speciálky a navyšovat jejich celkovej počet... No nevím, třeba mě někdo přesvědčí o opaku.

      Myslíš ty Titusy cpát jinam?

  • Tecka
    13:54 19.03.2020

    Potwierdzenie informacji, że Rosomak SA pod koniec 2019 , nabył prawa do produkcji Rosomak xp . Wersja wydłużona o 0,6 metra DMC o 6 ton , mocniejszy silnik . http://www.rosomaksa.pl/materi...

  • Tecka
    13:53 19.03.2020

    Potwierdzenie informacji, że Rosomak SA pod koniec 2019 , nabył prawa do produkcji Rosomak xp . Wersja wydłużona o 0,6 metra DMC o 6 ton , mocniejszy silnik . http://www.rosomaksa.pl/materi...

  • flanker.jirka
    19:04 18.03.2020

    ad 1) Jsou nutné dva typy bojových vozidel, tedy kolový Pandur II CZ a nový pásový obrněnec?
    - Mít lehkou a těžkou brigádu je, si myslím, dobré řešení. Tak že KBVP a BVP ano. Chybí tanky, chybí dělostřelectvo, chybí podpora

    ad 2) Jsou nutné dvě zcela odlišné kolové platformy, tedy vozidla Pandur II CZ a TITUS 6×6?
    Platformu Titus ve většině variant lze nahradit buĎ KBPV a BVP variantou a nebo nástavbou na T 815 7 se zodolněnou kabinou a nástavbou nebo zodolněným kontejnerem. (mít míst velení a spojení na kontejnerech umožní slušnou mobilitu a i převozitelnou variantu místa velení)
    Smysl by měly pouze vozidla MRAP na skutečné bojové akce, jako hlídky, průzkum a je otázkou zda by to nebylo lepší ve variantě 4x4 s motorem tatra a převodovkou tatra, tak aby vše bylo logisticky jednodušší.
    ...je to tu i napsané, že ty samé verze vozidel, jako spojovací, velitelské, průzkumné budou existovat jak u KBVP tak BVP, tak na co ještě Titus?

    • tomas.kotnour
      20:44 18.03.2020

      Program přezbrojení AČR na KOT 8x8 měl zahrnovat akvizici 234 vozidel pro přezbrojení dvou mpr. a podpůrných jednotek. Z těchto 234 vozidel jich mělo být pouze 93 vyzbrojeno zbraňovou stanicí s Bushmasterem. To znamená, že zbytek vozidel měl plnit pouze nosiče účelové nástavby či obrněného autobusu. Z těchto 141 vozidel bych na podvozek Panduru umístil ještě dílenské vyprošťovací vozidlo (Portugalci ho mají a je to ok), takže 101 nutných Pandurů. Těch zbylých 133 vozidel může být místo na Panduru umístěno na podvozku TITUS, což by ušetřilo skoro 2 mld. Kč.

      Původní záměr přezbrojení
      http://www.palba.cz/album/albu...

      • flanker.jirka
        20:55 18.03.2020

        Ano, původní záměr přezbrojení, tam bylo s podivem, že nechtěli extra verzi panduru pro dozorčího kuchyně. Z těch 199 vozidel lze minimálně 60 postavit na podvozku tatry, bez toho aby se do toho motalo něco ze zahraničí (nexter). Tak že by se dalo ušetřit ještě více než stojí Titus.

    • technik
      20:51 18.03.2020

      Souhlas. S titusy začne další logistický porno. V AČR máme 30 let starý T815 se kterými už raději nikdo nejezdí protože co výjezd to problém, to nemluvím o STK, pak máme T815 4x4, pak Terna, Armaxe, nový t815-7 v několika variantách motoru a převodovek a do toho Titus. Nesmím zapomenout na skvělou a nejlepší T810 která je úplně atyp na ND byť je potřebuje minimálně a proto bude doplňována tacticalem aby těch typů Tater nebylo náhodou málo. Kromě starých hajter T815 nemá snad ani jeden typ kromě vzduchovyho filtrů žádný jiný kompaktabilni.

      • JP--
        21:18 18.03.2020

        Tohle jsem v životě nepochopil, armáda je malá a logistika je základ, tak netuším jakej problém je koupit 2000 - 3000 náklaďáků ve třech modifikacích s Paccar motory a Allisonem. Objednat je s výrobou na 5 let, klidně pod zástěrkou pomoci hospodářství, poslat do fabriky někoho, kdo na ně bude koukat alespoň v pondělí a v pátek ať neserou kvalitu. Tatra má co dělat na pár let a armáda bude o 100% bojeschopnější alespoň se někam dostane.

        • Jirosi
          09:39 19.03.2020

          30 let = 6 typů po 5. letých sériích...
          Ono je super mít armádu na jednom podvozku (815), ale jak je uvedeno na ten se náhradní díly prostě nedělají. Tak dopadnete z jakýmkoliv podvozkem po těch letech, naše armáda je prostě malá na to, aby uživila továrnu.

      • Al Capone
        07:34 19.03.2020

        Vážně je další typ takový problém?
        Možná blbý přirovnání ale když vezmu průměrný autoservis tak ten je schopen opravovat vozidla různých značek a stáří. Co se týče přípravků a pod. tak si většinou vystačí s tím co mají a nekupujou na každý auto nějaký speciál. Copak vojenská vozidla jsou v tom jiná?
        Jest-li je můj názor špatný budu rád když mě opravíte.

        • technik
          12:31 19.03.2020

          Problem není ani tak díly sehnat, jako je pořídit. Abych vám to nějak rozumně vysvětlil. Váš příklad dodávání ND je sen armádních mechaniku ale bohužel zákon o veřejných zakázkách to neumožňuje. Nebudu se zde rozepisovat co vše musí splňovat výběrové řízení na dodavatele ND ale nepočítejte s dodací lhůtou kratší než 3 měsíce. Přípravky problém zatím nejsou, když je nemáte tak si je vyrobite. Dlouhé dodací lhůty vám pak komplikují opravy a údržbu protože pokud si zapomenete objednat ND máte tři měsíce čas než přijde přitom ten filtr na klasiku máte na skladě ale armax má vložku o cca 2 cm menší a nemůžete ji použít. Ten logistický problém nelze jednoduše popsat ale v případě fungování zásobování stejně jako v civilnim servisu by problém vyresilo zejména čas dodávky a shodná katalogizace by byla obrovský prinos

          • Jirosi
            16:04 19.03.2020

            Pokud v soukromém servisu "zapomenete" také musíte čekat až vám to dodají.
            Zajímalo ho, proč ten soukromý servis nezapomíná?

          • technik
            22:05 19.03.2020

            Ale zapomíná, ale když objedná zapomenutý díl ten den do 12 hodin dopoledne, má jistotu že druhý den mu ho přivezou, když mu dodavatel přiveze jiný díl, ten den nebo druhý mu je vyměněn a mohl bych pokračovat dále a dále. Víte že je nemožné po vyfakturovani v AČR vyměnit díl s doplatkem či přeplatkem? Víte že v případě opravy vozidla v civilu musíte přesně do koruny naspecifikovat cenu jinak vám finančák neproplati fakturu? Zkoušel jste někdy nacenit opravu když nemáte ani možnost ten motor rozebrat a zjistit co je všechno špatně? Jen v tomhle případě musíte udělat výběrové řízení na defektaci závady a poté provést další výběrové řízení na samotnou opravu. Jenže problém je že výběrové řízení na defektaci vyhrál Franta Pepa z horní dolní a jeho defektace se neslučuje s Pepou z vrchní boční který vyhrál opravu. Zacarovany kruh, kdy civilní opravci kolikrát nechtějí už s armádními zakázky mít nic společného, protože nejen že musí jít s cenou velmi dolů, ale také faktury, splatnost, podmínky k účasti na výběrovém řízení je natolik otráví že nemají zajem.
            Další fakt je ten že v AČR byla zrušena oběžná zásoba ND která vám zaručovala že máte po ruce nejdůležitější ND. Tato zásoba byla neustále skladniky udržovaná na stanovených počtech tak aby se nestalo že vám nějaký díl dojde. Další problém je že při koupi ND armáda vyžaduje určitou jakost, například maximální doba stáří pryžových součástí na T815 max rok. To jako zájemce o zakázku musíte doložit, to je další věc která odrazuje prodejce ND protože se to vcelku špatné dokládá.

          • Al Capone
            06:51 20.03.2020

            Děkuji za odpověď.
            Pochopil jsem tedy že problém není technického rázu, ale organizační a právní.
            Takže ti co by to mohly změnit to nezmění ale radši řeknou že další typ je logistický problém a tudíš budeme stavět na co nejmenší počtu typů i za cenu nevhodnosti daného typu vozidla pro požadovaný účel.

          • JP--
            13:57 20.03.2020

            Jenže tohle je přesně kokotina ministerstva, přesně takhle zákon o zadávání veřejných zakázek nemá fungovat. MOD má vysoutěžit dodavatele náhradních dílů pro tatrovky, kde je roční rámec, jednoduchý objednávkový systém s autorizací a jedeme, klidně včetně diagnostiky, dodací lhůta toho co je na skladě 48 hodin stejně jako u civilů, jenže to chce trochu odvahy a plánování, který našemu . Jinak zmenšení počtu provozovaných typů je určitě žádoucí kolik jich je u praporu 30? to je jak Wermacht na konci války. Když se to srovná se srovnatelnou jednotkou US Army ta jich má aktuálně kolik 5-8.

  • Rase
    19:00 18.03.2020

    Osobně bych se docela zastal Titusu, teda pokud budou zavedeny ve větším počtu (třeba těch 300 co bylo kdysi zmiňováno). Vidím v tom tak trochu francouzský styl, kde zavádějí OT Griffon (což je obdoba Titusu) a bojového vozidla Jaguar - byť neveze výsadek, dal by se snad i přirovnat k budoucímu BVP. Berme to tak, že Pandur nevydrží věčně a docela se blíží polovině životnosti. Další věcí je, že jako univerzální platforma pro různé nástavby je prostě vhodnější. Pandur je zase fajn jako nosič zbraňových systémů, tak než budou nová BVP jde o skoro jediný bojový prostředek co AČR má. Tanky nefungují, jsou staré a BVP-2 rozpadlé...

  • fotr
    16:25 18.03.2020

    Já už se v tom ztrácím, to se klidně přiznám. Chybí mě jasná a dlouhodobá koncepce kde by se jasně řeklo jaké jednotky, v jakém počtu a jak vybavené nutně potřebujeme a jaké úkoly budou plnit a kde. Předpokládám že si nemůžeme klást žádné větší ambice a musíme budovat armádu zaměřenou hlavně na obranu vlastního prostoru státu plus samozřejmě nějaké menší jednotky které budou plnit úkoly a mise v rámci NATO.
    Nejsme v situaci že si můžeme dovolit širokou škálu prostředků, musíme se dle mého zaměřit na efektivitu a schopnost plně využít to co máme a co si budeme pořizovat.
    V současné době nás v ,,rozletu,, neomezují jen finanční prostředky ale i omezený počet lidské síly a tam se to bude jen zhoršovat, s tím vším by se mělo rozhodně počítat.

  • palo satko
    10:33 18.03.2020

    Na armadu a obrnence treba zabudnut. Svet sa meni a bude treba platit podnikatelom, bankam a samozrejme zdravotnictvu. Kyrisy, lampasy a fedrpuse pockaji!

  • moryk
    10:21 18.03.2020

    Neznate nekdo pribliznou cenu za Pandur II a Titus ve srovnatelny "verzi"? Diky

    • Scotty
      10:26 18.03.2020

      Dvacet velitelských a spojovacích Pandurů stálo 2,07 miliardy. 62 velitelských a spojovacích Titusů stálo 6,072 miliardy.

      • moryk
        11:05 18.03.2020

        To je 103,5mil vs 97,94mil - coz neni tak velky rozdil. Vim, ze je to trosku pozde, ale nad Pandurem II 6x6 se ani neuvazovalo? Nevim jak je s narocnosti provozu/udrzby, ale jestli by neprevazily vyhody jednotny platformy...

        • tomas.kotnour
          11:26 18.03.2020

          V roce 2015 poskytl Jaroslav Strnad rozhovor pro deník E15, ve kterém zmiňuje cenu podvozku TITUS částkou milion Euro. MO ve své obhajobě ohledně ceny KBVP Pandur II argumentovalo cenou věže 40% z celkové ceny vozidla, což z 75 mil. Kč, které tato verze průměrně stála, dělá 45 mil. Kč s DPH v cenách z roku 2010. Předpokládám, že Jaroslav Strnad uváděl cenu bez DPH, takže ten rozdíl bude kolem 15 mil. Kč za holý podvozek.

  • Arthur
    09:40 18.03.2020

    Včera sa Váš predseda vlády vyjadril: „Asi teď okamžitě nepotřebujeme BVP, ale potřebujeme jiné věci na tuto válku (s koronavirem),“ poznamenal Babiš

    zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/j...

    • Scotty
      09:58 18.03.2020

      No Babiš dost často mluví dřív než myslí. Zatím to jistě nemá nijak detailně promyšlené a prodiskutované. To že škrty v nějakém rozsahu přijdou je jasné, ale zatím je předčasné tomu prohlášení přikládat přehnanou váhu.

      • Kichot
        10:37 18.03.2020

        Čekal jsem který z těch idiotů s tím příjde první a agent Bureš nezklamal. Někteří jsou holt nepoučitelní, a pořád nechápou , že investice do vlastní bezpečnosti je ta zásadní ta prvotní.. No tak třeba ty finance přesunou do dopravního letectva AČR. Kdy nedostatek těžkých, dálkových letounu se teď ukázal jako zásadní pro boj s čínskou chřipkou...

        • Danik
          17:48 19.03.2020

          Snad, pokud se ta zakázka pozastaví (zruší) se vyčleněné peníze použijí alespoň na modernizaci logistiky, nákup nových terénních automobilů a rozšíření transportního letectva...

    • liberal shark
      12:13 18.03.2020

      Skutečnost, že naše zdegenerovaná politická třída a státní správa zanedbala ochranu proti NBC ještě neznamená, že je potřeba rezignovat na obranu proti přímému napadení.

      • Kichot
        12:32 18.03.2020

        Jj na příkladu roušek se jasně ukázalo. Že věci důležité pro bezpečnost a chod státu si musíte umět buď vyrobit nebo jich musíte mít dostatečné zásoby. A pokud je vnitro odpovědné 6a vnitřní bezpečnost, zdravotnictví za zdraví, obrana logicky za obranu. A pokud se ještě nedávno zdál scénář s covid19 za absurdní, tak za pár let můžem řešit něco podobného u obrany státu. A bez dostatečně vybavené armády to nepůjde. A v případě ekonomické recese

        • Kichot
          12:36 18.03.2020

          Pardon a v případě ekonomické recese seinvestice naopak doporučují. Takže by bylo záhodno naopak v tendru pokračovat. A spíš vhodně nastavit parametry výběru. Tj s ohledem na domácí podíl výroby, licence nebo rovnou celé linky

        • Jirosi
          12:37 18.03.2020

          Jedná se už o několikáté šíření viru po světě za sebou. Přesto jsme nepřipraveni.
          Války se také nepřestali vést, jen některé státy se tváří jako by ano.

          • Kichot
            13:02 18.03.2020

            Přesně je třeba aby si idioti politici uvědomili, že hlavní tíha v řešení problémů bude vždycky na straně státu. EU, že je fajn na podporu růstu ekonomiky atd. Že NATO je fajn na podporu obranyschopnosti, ale když příjde na lámání chleba tak jsme v tom sami. A ani EU ani NATO tady nemusí být furt, nebo stejně silné... Nakonec se stačí podívat na Řecko-Tureckou hranici. Zvlášť u vojenského materiálu je všechno (výběr, zavedení , užívání) běh na dlouhou trať. Prostě se nepos... a dál v posilování armády pokračovat. Doteď stát řešil jen ekonomické krize. Tak snad tato epidemie dá alespoň některým prozíravým politikům vůli a sílu ke změně přístupu k otázkám národní bezpečnosti. Protože je sice fajn mít zlaté trenky , ale je blbé je nemít na koho obléct..

          • Klimesov
            14:53 18.03.2020

            Kichot.
            Já se obávám, že dokud stále budou existovat lidé, kteří pronášejí plané fráze typu "Zbytečně utracené peníze, dejte je raději důchodcům" na kde jakou armádní, nebo i jinou zakázku, která souvisí s bezpečnostními složkami státu, tak se nějaké velké nápravy nedočkáme.

        • otecko
          15:52 18.03.2020

          Tak je jasné, nikdo nechtěl cpát peníze do něčeho, co nevydělává-civilní obrany. Ta byla bez náhrady zrušena, sklady CO vyplundrovány, rozprodány. A co zůstalo ve Státních hmotných rezervách je spíše k pláči. Navíc, Švagr dlouhodobě neměl peníze na nákupy . Viníkem jsou všechny vlády za 30 let. A pokud se v zrcadle toho, čím nyní chaoticky procházíme, začne šetřit na armádě, tak je to stejné strkání hlavy do písku. Už tak naše technika stojí a padá na technicích vozového parku. Zatím jim říkáme technici, za pár leh restaurátoři historických vozidel a ta doba už je celkem blízko. ... no a potom?....Poslední zhasne, protože žádného vojáka u cepu a vozové hradby ve 21 století neudržíte.

  • CerVus
    09:30 18.03.2020

    ....Do jisté míry se zmenšily i rozdíly v odolnosti, neboť současná kolová vozidla již nabízejí velmi slušnou ochranu. ...

    To je sice hezké. Jenže AČR má ve výzbroji Pandury II. Ty mají daleko k průchodnosti terénem a odolnosti moderních kolových transportérů. Už v době jejich nákupu se jednalo o spíše průměrnou techniku za nadprůměrnou cenu.

    • liberal shark
      12:16 18.03.2020

      Pokud se dobře pamatuji, tak Pandury nám vnutil GDELS proto, aby nezkrachovaly jeho rakouské továrny. Proto nám také záměrně nenabídli platformu Piranha V. Kupodivu Rumunsku ji později nabídli i s rozsáhlým přenesením výroby.

      • tomas.kotnour
        17:41 18.03.2020

        V roce 2005, kdy byla učiněna výzva k podání nabídek, Piranha V neexistovala, v té obě byla horká novinka Piranha IV, která ale neplave. GDELS nám nabídl Pandur II 8x8, protože to bylo jediné vozidlo, které z jeho portfólia plavalo. To bylo způsobeno tím, že Portugalci vybírali transportér 8x8 od roku 2003 a chtěli přepravitelnost C-130 a plavbyschopnost. Oproti tomu nám stačila přepravitelnost Il-76 a C-130 byla za plusové body. Takže z pohledu GDELS nebylo nad čím přemýšlet.

        • stirling
          21:10 18.03.2020

          Díky tvůj přehled v kolech je fakt velký.
          Pandur nemusím, ale jestli to opravdu stojí podobně jako titus tak mě titus přijde jen jako podpora csg což není špantě, ale je to koplikace navíc pro AČR.
          Mám ale na tebe otázku ohledně Patriota - víš/tušíš zda bude zaveden i do AČR když už protlačili k hasičum? Bylo by zajímavé mít vše na podovozku tatra, ale to by chtělo i ot tatra. Co jsem se tě na OTT ptal tak jsi říkal, že hlavní překážkou je šířka náprav. Když se podívám, ale na TIGON tak ten má na šířku 2,9 m to dělají jen ty kola nebo má opravdu širší nápravu a šel by konečně udělat OT?

          • tomas.kotnour
            20:48 19.03.2020

            TIGON má stejně jako PERCHERON či zemědělské Phoenixy do Nizozemska stále klasické nápravy na šířku vozidla 2 550 mm.

          • stirling
            15:43 20.03.2020

            Díky za info tak jsem doufal marně.... Zatím tedy zbývá jen to geniální řešení s otočením disků.:)

    • technik
      12:25 18.03.2020

      No s pruchodivosti bych nesouhlasil, pruchodivosti to má stejnou jako nejmodernější KBVP. Na tom podvozku, diferencialech, převodovce se nedá vymyslet nic tak revolučního co by předčilo pruchodivost starych panduru. Kluci co stejně jako já vám potvrdí že OT-64 či BTR-60 projedou to stejný co o 40 let mladší pandur, takže o věku to moc není ale jistěže převodovky a motory jsou úplně někde jinde.

      • Jirosi
        12:51 18.03.2020

        Pandur II váží 2x tolik.