Zbytečně vystrašený Západ: Ukrajinská invaze do Ruska obnažila falešnou moc Putina

Po neúspěchu tolik očekávané ukrajinské protiofenzívy v roce 2023 se Vladimir Putin usilovně snažil přesvědčit Ukrajinu a celý svět: Je jen otázkou času, kdy ruský parní válec nevyhnutelně semele Ukrajinu vesnici po vesnici. Kreml počítal s tím, že pokud tomuto narativu uvěří dostatečný počet lidí, bude se Ukrajina nakonec nucena vzdát a být částečně nebo zcela pohlcena „velkým Ruskem“.

Putinova strategie měla jistý úspěch. Pokus ruské armády o větší ofenzívu v Charkovské oblasti před několika měsíci vyšuměl do ztracena, ale v průběhu léta však ruská armáda dosahovala postupných dílčích úspěchů na frontové linii na Donbase, ačkoliv za cenu obrovských ztrát na životech a vybavení. Žádný z těchto zisků neměl zásadní vojenský význam, ale dodaly Putinovu narativu o postupném rozemletí ukrajinské obrany určitou dávku důvěryhodnosti.

Kurská ofenzíva, která přišla jako blesk z čistého nebe, však tento politický obraz výrazně narušuje. Kreml se proto snaží ukrajinské úspěchy zlehčovat, popisuje je jako provokaci a Putin v přímém přenosu napomínal regionální gubernátory, aby se nezmiňovali velikost oblastí pod kontrolou Ukrajiny a snaží se navenek působit, jako by se vlastně nic nedělo.

Ukrajina obsadila asi tisíc kilometrů čtverečních ruského území, Moskva z oblasti evakuovala více než 130 000 lidí a dalších 20 000 má evakuační příkaz. Netriviální počet ruských vojáků se zřejmě vzdal bez boje. Přesto se hlavní výsledek ofenzívy neprojeví na bojišti, ale v politickém prostředí – v Kyjevě, v Moskvě a dále ve světě. V prvním jmenovaném městě prudce vzrostla morálka a odhodlání, ve druhém opět došlo na nárůst pochybností a nejistoty. A stejně tak Západ musí pochopit válečnou realitu.

Válka není nevyhnutelně jen dlouhou a bolestivou cestou k jisté ukrajinské porážce – což je kremelská linie, kterou na Západě opakuje kdekdo, od amerického republikánského kandidáta na viceprezidenta J. D. Vance, po levicové intelektuály ala Noam Chomsky na druhé straně politického spektra. Kursk dokazuje, že válka je pořád do značné míry otevřenou záležitostí, v níž je Ukrajina schopna uspět, pokud bude správně zásobována (a pokud se dokáže vypořádat se svými mobilizačními problémy).