Ohrožují čistky v turecké armádě její bojeschopnost?

Turečtí vojáci /  Public Domain

Od červencového převratu, který se minulý rok odehrál v Turecku uběhl již téměř rok, ale čistky v Tureckých ozbrojených silách (TSK) a dalších státních institucích nadále pokračují. Rozsah čistek a počty odstraněných vojenských důstojníků vzbuzují otázky o bojeschopnosti tureckých ozbrojených sil.

Čistky mezi generály a důstojníky

Když v Turecku 15. července 2016 došlo k pokusu o vojenský převrat, málokdo si dokázal představit následky, které tento neúspěšný pokus bude mít. Ze svých funkcí bylo od té doby odstraněno přes 160 tisíc státních zaměstnanců, novinářů, učitelů a příslušníků TSK (především důstojníků).

Masové zatýkání příslušníků TSK je svou mírou ovšem bezprecedentní a svým rozsahem ohrožuje operační kapacity TSK.

Před- a po-převratový stav důstojnického sboru lze porovnat na základě statistik TSK. V březnu 2016 TSK disponovaly 325 generály a 32 451 důstojníky. V říjnu již sloužilo jen 201 generálů a 29 434 důstojníků.

I když některé odchody jistě nebyly vynucené a některé změny početních stavů byly dány spíše restrukturalizací jednotlivých ozbrojených složek, stále jde o velké množství propuštěných důstojníků.

Mezi odstraněnými důstojníky bylo i zhruba 150 vojenských přidělenců sloužících v různých institucích NATO.

Turecké letectvo bez pilotů

Nejvíce bylo čistkami zasaženo turecké letectvo. Od července 2016 do současnosti bylo propuštěno přes pět set pilotů, přičemž většinou šlo o bojové piloty tureckých letounů F-16 C/D.

Početní stavy se letectvo snaží doplnit třemi způsoby. Zvýšením povinné služby vojenských pilotů z 15 na 18 let nebo zrychleným dvouletým výcvikem. Poslední iniciativou je výzva bývalým pilotům, kteří z větší části létají pro soukromé přepravce, aby se vrátili do armády. Dle dostupných zpráv na tuto výzvu reagovalo jen 12 pilotů i přes nabídku dvojnásobného platu bojového pilota.

S těmito opatřeními lze očekávat, že početního stavu svých pilotů před převratem letectvo dosáhne až v roce 2019. Zatímco početní stavy lze doplnit během několika let, ztracené zkušenosti bude turecké letectvo nahrazovat o dost déle. 

Jedním z důvodů, proč se čistky tak výrazně dotkly letectva je pravděpodobně fakt, že během pokusu o převrat „povstalecké“ stíhačky F-16 bombardovaly turecký parlament a prezidentský palác. Bojovým pilotům, kteří jsou považováni za elitu TSK, se tak dostalo nepříjemné pozornosti a vládnoucí režim na jakékoli podezření reagoval minimálně razantním propuštěním ze služby.

Dalším důvodem může být jejich zpravidla západní vzdělání a sekulární postoje, které mohou překážet v Erdoganových snahách ukončit sekulární tradici TSK a dostat do jejích řad více nábožensky založených důstojníků.

Stav TSK a zahraniční mise

V současnosti se TSK aktivně angažují v zahraničních operacích v Sýrii (dříve pod operací Štít Eufratu), kde bojují proti Islámskému státu a proti kurdským Lidovým obranným jednotkám (YPG). TSK na východě a jihovýchodě Turecka také dlouhodobě bojují proti militantům ze Strany kurdských pracujících (PKK).

Německý týdeník Der Spiegel citoval jednoho z vyhozených pilotů, podle kterého jsou ztráty pozemních jednotek při operacích v Sýrii a jihovýchodě Turecka vyšší, než je nutné, kvůli nedostatečné kapacitě letectva poskytovat podporu pozemním silám. V některých případech mise létali dokonce i piloti, kteří byli oficiálně ve vazbě kvůli podezření z podílu na převratu.

Bývalý turecký velvyslanec v USA, Faruk Lagoglu, dokonce označuje turecké zahraniční operace proti Kurdům a Islámskému státu za sebevražedné, právě kvůli stavu ozbrojených sil.

Situace však nebude tak dramatická, jak se zdá. Od roku srpna 2016 do března 2017 v Sýrii Turecko ztratilo 71 vojáků a v boji proti PKK od července 2015 zhruba 900 příslušníků bezpečnostních sil (policistů a vojáků).

Zejména operace Štít Eufratu dokázala TSK uchránit od vážnějšího dopadu čistek na morálku jednotek. I přes brzké doplnění početních stavů budou ty nejvíce postižené složky nahrazovat zkušenosti a know-how ještě dalších několik let.

Zdroj: Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Turecko nepatří do NATO?

V posledních měsících jsou vztahy mezi Tureckem a Aliancí, resp. mezi Tureckem a západními zeměmi, ...

Nakoupí Turecko ruské systémy protivzdušné obrany S-400?

Podle tureckého ministra obrany Fikri Isika Ankara s Moskvou jednají o možných dodávkách ruských ...

Ruský S-400 pro Turecko: Roztržka Turecko-Západ pokračuje

Zatímco Turecko a evropské země prožívají hlubokou diplomatickou krizi, Turecko usiluje o užší ...

Moderní turecká bojová vozidla. Projeví Armáda ČR zájem?

Největší turecká zbrojovka ASELAN představila na výstavě IDEF 2017 (International Defence Industry ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tesil
    19:37 24.05.2017

    Jasně.

  • PavolR
    19:33 24.05.2017

    Tesil:
    Lenže on to nárazníkové územie bez rozpakov zlikvidoval a pustil si Nemcov priamo k telu. Zaujímavé vyjadrenie obavy. :-)

    No nič, dokážeme sa zhodnúť aspoň na tom, že sa v tejto otázke nezhodneme? :-D

  • Tesil
    19:25 24.05.2017

    Strach před rozpínáním komunismu byl větší něž strach z fašismu,proto měl Hitler podporu ze zahraničí.Proto se uzavíraly smlouvy s Německem a proto Stalin cítil ohrožení.
    Polsko bral jako nárazníkové území,na Polácích mu nezáleželo s pochopitelných historických důvodů.

  • PavolR
    19:03 24.05.2017

    Tesil:
    Pakt štyroch vybuchol hneď v začiatku - ani VB ani FR ho neratifikovali. Odvtedy sa ZSSR dostalo z medzinárodnej izolácie, keď bolo prijaté v roku 1935 do Spoločnosti národov a koncom 30. rokov už bola úplne, ale úplne iná situácia.

    Vráťme sa k úplnému začiatku tejto polemiky. Motivovali Stalina nejaké obavy možnej z agresie voči agresie voči ZSSR, keď sa rozhodol pre pakt s Hitlerom? Odpoveď znie, že nie, lebo všetky fakty hovoria proti tomu. na rozdiel od západných mocnostií sa nesnažil vojnu oddialiť ale práve naopak vyvolať takú, ktorá by mu umožňovala zaútočiť na Poľsko - tak, aby ni ZSSR bolo agresorom. Preto v roku 1938 ponúkalo podporu ČSR., Keby Beneš odmietol Mníchovský diktát, naša krajina by bola totiž označená za vinníka následného konfliktu, ako to deklarovali mníchovské mocnosti. Nevyšlo to, kapitulovali sme. nasledujúceho roka využil novú príležitosť a podpísal pakt s Nemeckom vediac, že Nemecko v jeho zmysle čo nevidieť napadne Poľsko a obsadí svoju časť. A bude vinníkom konfliktu. Stačilo iba počkať a keď už sú všetci po uši zamiešaní do konfliktu s nemeckom, uchmatnúť si svoju časť + postupne napadnú ostatné krajiny. A medzinárodné spoločenstvo sa skutočne nezmohlo na nič iné, než vylúčenie ZSSR zo spoločnosti národov. Jediná vec, čo nevyšla, bol predpoklad, že Nemecko bude príliš zaujaté vojnou na západe na to. Ale nakoniec aj tak dosiahol Stalin to, čo pôvodne chcel aj pôvodne - skrze Jaltu. Stálo ho to síce o asi 20 miliónov životov sovietskych obyvateľov viac, ale však vieme, že smrť miliónov bola preňho iba štatistika.

  • Tesil
    18:20 24.05.2017

    Tak poslední pokus-Pakt čtyř VB,Fr,It a Německo 1933.
    V třicátých letech měla téměř polovina Evropy nějakou smlouvu či dohodu s Němci.
    Pobaltské státy,Dánsko,Rumunsko atd.Samozřejmě Japonsko.Většinou šlo o smlouvy o neútočení, spolupráci a podobně.VB-Námořní dohoda 1935.
    Zdroj mimo jiné E.Čejka -Hrozby a naděje.

  • PavolR
    07:54 24.05.2017

    Tesil:
    Takto v kontexte tam nevidím nič, čo by sa čo i len vzdialene podobalo paktu R-M. Zjavná snaha získať kontrolu nad nemeckými akciami na východe v štýle "keby to prehnali, mohli by stratiť našu podporu". Ďalší zúfalo naivný bezzubý pokus made by Chamberlain. :-D
    Upínať sa na toto nemá absolútne žiaden zmysel.

    OT - Ten Roger Maria, ktorého kniha sa recenzuje, mi príde ako podobný magor ako Irwing, len fixovaný na boľševikov. Na to, aby niekto označil brestlitovský mier za geniálny ťah, musí mať riadne vypatlaný mozog, veď pre čo inak by Nemci do Lenina toľko investovali. :-) Bez toho mohlo Rusko vyhrať vojnu (podobne ako Rumuni) a mnoho vecí by sa zrejme udialo úplne inak.

  • Tesil
    20:32 23.05.2017

    Něco málo na https://mv.iir.cz/article/view...
    Další v knihách,seznam si nevedu.

  • PavolR
    19:24 23.05.2017

    Tesil:
    Nejaký dôkaz? :-)

  • Tesil
    17:47 23.05.2017

    No nedá mi to.V červenci 1939 zaslal Londýn návrh smlouvy do Berlína.
    S tím,že VB uzná nároky Německa ve východní Evropě výměnou za nevměšování do věcí britského impéria.
    Tedy VB-Něm.
    Ne VB-SSSR.

  • PavolR
    14:36 23.05.2017

    Keď tečka, tak tečka.
    Kto iný by uzatváral aký pakt, keď sa aktuálne všetci uchádzali o priazeň ZSSR. Mimo to už v tom čase existoval Pakt proti Kominterne, združujúci "gaunerské" štáty, ktoré vystúpili zo Spoločenstva národov. Dosah na ZSSR malo však iba Japonsko. Po pakte R-M už aj Nemecko. Tým pádom nie je možné ničím podložiť, že by sa Stalin čohokoľvek obával.

    O Poliakoch by som ani neodporúčal hovoriť, tam som už prv povedal, že sa Nemcom neoplatilo s ísť s nimi do akcie "preskakujúcej" ich územie. Briti a Francúzi zažili likvidáciu Československa. To je ďalšia vec, ktorá je v rozpore s tézou, že by sa Stalin reálne čohokoľvek zo strany Hitlera obával.

    Pakt s niekym, kto cynicky porušuje dohody (už aj samotný pakt so ZSSR bol porušením dohody o neútočení podpísanej medzi Nemeckom a Poľskom z 1934) dáva len jediné zmysluplné vysvetlenie: Vytvoriť situáciu, kedy sa môže zviesť na napadnutí Poľska Nemeckom a uvoľniť si ruky na vlastné akcie, ktoré neskôr vyústili do vylúčenia ZSSR zo Spoločnosti národov. A potom sa zariadiť podľa toho, ako dopadne vojna medzi nemeckom a západnými spojencami.

  • Tesil
    10:37 23.05.2017

    Kde jsem napsal, že píšeš...?Ty dvě věty jsou odděleny tečkou!!!!!!Tečka.
    Stalin pakt uzavřel prostě dříve než to udělal někdo jiný.Toho se obával,nevěřil Britům a Francouzům už vůbec ne,právě po MD.O Polácích ani nemluvím.

  • PavolR
    06:28 23.05.2017

    Tesil:
    Kde som písal, že si od toho sľuboval oddialenie konfliktu? :-o Nie, on bol ochotný vstúpiť do konfliktu už predošlý rok, počas Mníchovskej krízy. Do napadnutia Poľska nikto netušil, do akej miery je bojaschopná nemecká armáda, naopak Stalin si musel byť vedomý toho, aká mocná je tá sovietska, veď ju intenzívne budoval.
    Pakt proste určoval, kde je čiara, za ktorou si aktéri môžu robiť, čo chcú a nevstúpia do žiadnej koalície, ktorá by ich za to mala vytrestať.

  • Tesil
    22:58 22.05.2017

    Tak člověk má na výběr vždy nějakou možnost.Jde o to ,která z těch špatných bude ta nejpřijatelnější,jak píšeš.Stalin si od tohoto kroku sliboval oddálení konfliktu a předpokládal,že se Hitler bude plně věnovat západní Evropě.Takže vlastně dohoda pomohla spíše Němcům.
    Platí stále,že Německo bylo hrozbou pro celou Evropu a válka se SSSR byla otázkou času.Každý volil takovou politiku aby zajistil své zájmy.

  • PavolR
    22:33 22.05.2017

    Tesil:
    A ja od začiatku namietam, že odstránenie prekážky z cesty Nemcov k hraniciam ZSSR (spoločná likvidácia Poľska) nesvedčí o pocite ohrozenia, ktorý by ospravedlňoval vyvodzovanie záveru: "Neměl zřejmě na výběr. "
    Mal na výber a vybral si tú možnosť, ktorá najviac vyhovovala jeho zámerom - nakoniec fakticky to isté urobil neskôr v Jalte. Že sa pakt s Hitlerom ukázal ako fatálna chyba, je už druhá vec.

  • Tesil
    22:03 22.05.2017

    tonotime
    Je to známá věc, na netu někde určitě najdeš podrobnosti.
    Není v tom nic osobního.
    PavolR
    Na samém začátku našeho sporu šlo o ohrožení SSSR z východu i západu.
    A to tu bylo bez ohledu na smlouvy,ty stejně pro Hitlera moc neznamenaly.Cesta k ovládnutí světa vede přes Eurasii a to byl Adolfův cíl.Zajistit pro panskou rasu Lebensraum.

  • PavolR
    21:37 22.05.2017

    Tesil, Double & Co.:
    Nemci nemali dôvod útočiť na ZSSR, kým medzi nimi ležalo Poľsko, rozkladajúce sa na územiach, ktorých sa nehodlali definitívne vzdať dokonca ani demokratickí weimarskí politici. Tým pádom je konštrukcia poľsko-nemeckého útoku úplne padnutá na hlavu (asi ako keď si Nemci koncom vojny mysleli, že s nimi západní spojenci uzatvoria mier a spolu potiahnu na Sovietov :-D ).

    Nemožno argumentovať, že od Nemcov zo západu čokoľvek hrozilo, a to malo byť dôvodom uzatvorenia paktu, keď až skrze ten pakt začalo zo strany Nemcov vôbec niečo hroziť. Také jednoduché a nijako nevykecateľné. ;-)

  • Tonotime
    21:28 22.05.2017

    Tesil...Mate nejaké podložené fakty typu...
    A k napadení Polska jen,toto- armáda Slovenského štátu jako spojenec Německa napadla Poláky dříve než Rusové...

    Nacionalistickí Poliaci destabilizovali pomery v strednej Europe a umožnili vzostup Nemecka.
    Neprijali ponuky Benešovcov na nejakých obranných paktoch s ČSR.
    (Dnes už Poliaci strategickí súhlasia s paktom V4 a vedia veľmi prečo)

    Donkonca a doslova si Poliaci nárokovali aj na územia Českej republiky napríklad oblasti Tešína. Tieto nároky si robili aj po druhej svetovej. Nielen na územia Slovenska.
    Videl som aj vojenské obranné plány ČSR danej doby. Obrané plány rátali aj s vyčlenením nejakých divízii aj voči Poliakom. Poľska elita danej doby rátala so spojenectvom Nemecka a Poľska voči ČSR.
    Poľské nacionalistické elity si ale neuvedomili, robili nemcom pudlíkov, alebo ani nemali dostatok fantázie, že po rozpade ČSR bude na rade priamo Poľsko.
    V tom je tiež jedná z irónii druhej svetovej.
    Historici a archívy už zverejnili, že Hitler si po Mnichovskej zrade povolal Slovenského Tisa do Berlína. Vyhrážal sa, že ak Slovensko nevyhlási samostatnosť, tak si ho rozdelia Poliaci a Maďari.
    Nakoniec Slovensko muselo odstúpiť rozsiahle územia nielen Maďarom ale aj Poliakom.
    Je mi známe, že Slovensko neskôr napadlo ako spojenec Nemcov Poľsko aby si zabralo naspäť svoje stratené územia. Nie je mi známe, že Slovenska armáda vpadla na územie Poľska.
    Mne je známe, že Maďarsko napadlo Slovensko, dokonca cez Zakarpatskú Rus, ktorá bola vo zväzku z ČSR. Hitler musel doslova intervenovať aby Slovensko ukončilo protiútok.
    Nepotreboval rozhnevané satelity, lebo už plánoval útok na ZSSR a operáciu Barbarosa.
    Sa zamyslite, kto stratil územia po Mnichovskej zrade?

    Neviem teda odkiaľ čerpáte informácie, alebo propagandu, že ...
    armáda Slovenského štátu jako spojenec Německa napadla Poláky dříve než Rusové...

  • Double
    21:16 22.05.2017

    Pavol, až na to, že Poliakom by nerobilo problem isť na východ spolu s Nemcami, aby si splnili svoj sen o "miedzymorzi".

    Osobne to vnímam tak, že ich dobehla karma, kedže aj Poliaci využili Mníchov a uchmatli časť terajšieho Československa.

  • Tesil
    21:00 22.05.2017

    Takže se shodneme, že Německo se nalézá západně od SSSR a z tohoto směru zaútočilo.
    Níže jsem také uvedl,že Stalin se čistkami snažil zbavit především politických oponentů.
    Nemůžeme tvrdit,že se Francie nenalézá západně od ČR jen proto, že se mezi oběma státy nalézá nějaký další.

  • PavolR
    20:39 22.05.2017

    Tesil:
    Ale nezaútočili na ZSSR - vtedy ešte ani nemohli, lebo boli medzi nimi Poliaci a na západe ich spojenci. Paradoxne situáciu, ktorej sa mal podľa vašej teórie Stalin obávať, vytvorilo práve naplnenie paktu Ribbentrop-Molotov, keď obojstranným záborom poľského územia vznikla nemecko-sovietska hranica. :-)

    Áno, napadnutie Poľska pod zámienkou obrany ČSR pred dôsledkami Mníchovského diktátu, ktorý bol v rozpore s praxou Spoločenstva národov, by bol v poriadku, ale pointa je v niečom inom. Stalin neodpúšťal úspechy dosiahnuté "na jeho úkor" a koniec 30. rokov sa niesol v znamení odplaty za poľsko-sovietsku vojnu. V tomto kontexte treba vnímať ako likvidáciu dôstojníckych kádrov z okolia Tuchačevskeho (boli všetci zlikvidovaní), ktorá bola v spomenutom konflikte výrazne úspešnejšia ako zoskupenie okolo Stalina (tých sa naproti tomu čistky nedotkli). A potom prišli na rad Poliaci.

    Inak, keď už sme sa okľukou znova vrátili k stalinským armádnym čistkám, tu je jeden vskutku zaujímavý článok: https://www.valka.cz/12052-Myt...

  • Tesil
    18:50 22.05.2017

    PavolR
    Němci nezaútočili ze západu?
    Bylo by naprosto v pořádku vpadnout do Polska při napadení ČSR.

  • PavolR
    18:29 22.05.2017

    Tesil:
    Téza o Stalinovi zvieranom z dvoch strán má jednu absolútne zásadnú logickú chybu: na západnej strane absolútne žiadni Nemci neboli. :-D Kto neverí, nech sa ráči pozrieť na mapu: https://upload.wikimedia.org/w...
    Mimo to vieme, že číselne malo ZSSR technicky dosť vojska aj operácie na svojej západnej hranici, aj na východe.
    Stalin už v čase mníchovskej krízy hľadal zámienku pre napadnutie Poľska - viď. ponuka, že vpadnú Poliakom do chrbta, keby tí zaútočili na ČSR. Viac by som za tým skutočne nehľadal - Nemci proste ponúkli to, čo Briti a francúzi pri najlepšej vôli ponúknuť nemohli.

    Zo Slovenska prišiel útok dokonca ešte skôr :-) - neprišla včas správa, že sa útok odkladá na 1. septembra. Nemci totiž v dôsledku britských a francúzskych garancií zneisteli navzdory paktu so ZSSR. Čo by teda bolo, keby pakt nebol vôbec podpísaný?

  • Tesil
    17:49 22.05.2017

    Nevím zda oklamali Stalina on smlouvu podepsal s ohledem na to,že na Dálném východě Japonci toužili po odvetě za Chalchyn Gol na druhé straně stáli Němci,v Británii nastoupil W. Churchill zarputilý antikomunista.
    Neměl zřejmě na výběr.
    A k napadení Polska jen,toto- armáda Slovenského štátu jako spojenec Německa napadla Poláky dříve než Rusové.

  • PavolR
    12:29 22.05.2017

    Tonotime:
    K bodu 5 - Na začiatku operácie Barbarossa mali Nemci ešte stále príliš málo takých tankov, ktoré by bolo možné nazvať strednými. V konštrukciách stredných a ťažkých tankov mali náskok skôr Sovieti, no väz im lámal lepší výcvik Nemcov v kombinácii s bodom 4.
    Nemci počas celej vojny nemali plné tabuľkové stavy poľného delostrelectva a miera motorizácie bola v porovnaní so zdaním tiež prekvapivo nízka.

  • Tonotime
    10:31 22.05.2017

    Obrovské straty a zrútenie fronty pri operácii Barbarosa má viacero príčin. Treba to brať komplexnejšie s nadhľadom. Môžeme sa iba dohadovať o % hlavných faktorov.

    1. Pakt Molotov-Ribentrop bol o rozdelení Poľska a určenie sféry záujmov. Rusko dostalo súhlas na anektovanie Pobaltia, časti Poľska a podobne.
    Tým ale muselo vysunúť svoju obranu a začať ju znova budovať. Niečo na štýl ako budovali svoje pevnosti na pohraničí ČSSR, či mažinotová línia Francúzov.
    Stalina a spol pakt Ribentrop-Molotov dosť ošialil.
    Nerobil si veľké ilúzie, že neskôr sa Rusko s Nemeckom pochytia. Nenapadlo ho ale, že to bude tak skoro.
    V tom bola genialita Hitlera a jeho diplomácie, že ošialil Stalina paktom Ribentrop-Molotov. Hitler si dobre uvedomoval, že ak dostavia Stalin rôzne pevnosti na okupovaných územiach a vyčisti priestor od opozície, prezbrojí, nebude to mať vôbec ľahké. Hitler a jeho diplomácia kalkulovali, že donútia veľmi skoro Britov k podpísaniu mieru, čím budú mať vyriešenú možnosť druhej fronty. Aj rýchly postu Romela v Afrike mu dávali veľké šance na mier s Britmi. Hitler určite čosi vedel aj o útokoch Japonska na Britské kolónie a Indiu. Mnoho slabších premiérov by v takom zúfalstve bralo mier s Nemeckom.
    Osudné bolo, že operácia Barbarosa sa omeškala, kvôli Musoliniho neúspechom v Grécku. Hitler musel najprv strategickí zabezpečiť Južné krídlo osy. Stále tu boli aj hrozby lebo Grécku ponúkali pomoc Briti. Nemci neobsadil nedokázáli pred zimou obsadiť Moskvu. Začalo sa prejavovať počasie, povestná ruská zima. Nemeckí vojaci neboli vybavení na zimu. Až neskôr ich dovybavili ošatení s koncetračných táboroch. Vyspelejšia technika im zamrzala.

    Vcíťte sa do kože Stalina. Asi dospel k názorom...
    1.Hitler nezaútočí tak skoro, lebo sme si delili koláče ako Poľsko, Pobaltie a podobne.
    2. Hitler bude potrebovať zámienku, ako napríklad v prípade ČSSR Sudety.
    3.Útočí na Britániu. Najprv tam musí dokončiť prácu. Ťažko bude Hitler tak riskovať a otvárať dva fronty zo strategických dôvodov.

    V Stalinovej armáde operovali aj Nemeckí špióni, ktorí podporovali Stalinovu. paranoju. Identifikovať ich bolo od opozície ťažko. Beriova NKVD bola skôr určená na likvidáciu opozície a na prácu katov, ako na kontrašpionáž.
    Netreba zabúdať, že v počiatkoch invázie do ZSSR vítali väčšina obyvateľstva nemeckú armádu na Ukrajine a Pobaltiu ako osloboditeľov.
    1. Armáda ZSSR v predvečer invázie bola veľmi vysunuta v podstate na nepriateľských územiach. Upozorňoval na to aj Žukov a dokázal to na manévroch.
    2.Stalinovci nerátali s tak skorou inváziou.
    3.Beriová NKVD a kontrašpionáž aj napriek varovaniam pred inváziou a v začiatkoch invázie fatálne sklamala. Práve tam boli najväčší pudlíci a poskokovia Stalina.
    4. Na začiatku invázie fatálne sklamala aj logistika v armáde ZSSR.
    Napríklad veľký počet lietadiel, tankov aut nestratili rusi bomardovaním alebo v bojoch. Mnohokrát im došlo proste palivo.
    5. Nemecko malo v počiatkoch invázie do Ruska obrovsky technologickí náskok.
    Veď ešte počas druhej svetovej vyvinulo prvé rakety, prúdové lietadla. Ak by im spojenci nebombardovali v Norsku, ťažkú vodu asi by ako prví vyvinuli aj atómovu bombu. Tento fakt historici dnes veľmi podceňujú.
    Tanky mali nemci tiež lepšie, iba ich nevedeli vyrobiť taký počet ako rusi, briti, USA.
    6. Aj Ruských generálov prekvapovali rýchle obchvaty nemeckých vojsk a obkľúčenia v počiatkoch invázie. Najmä v strategickom Bielorusku. Potom im to vrátili v operácii Bagration, kde im vymazali doslova celú nemeckú armádu stred. Aj Hitlerovci podobne ako Stalinovci skôr očákavali , skôr útok cez Ukrajinu.
    Hoci im nemecká kontrašpionáž predpovedala, že ďalšia ofenzíva pôjde cez Bielorusko. Hitler skôr odhadoval, že chladnokrvný Stalin nemcov bude chcieť odrezezať najskôr od Rumunských ropných polí.
    V tom je najväčšia irónia druhej svetovej vojny, že najfatalnejšie pohoreli ako Stalinovci, tak aj Hitlerovci že neočakávali také rýchle a mohutné ofenzívy cez Bielorusko.

    V čom sa neskôr rusi výrazne zlepšili?
    1. Zlepšili logistiku.
    2. Zlepšili prieskum
    3. Zlepšili kontrašpionáž. Nemci už nikdy neodhadli správne hlavné smery ofenzív rusov, plány Stavky. Ako pri Moskve, Stalingradu, Kursku, v Bielorusku a podobne.
    Málo sa doceňuje obrovský prínos agenta Sorgeho v Japonsku na vývoj nemecko - ruskej vojny. Ruský agent informoval neoceniteľne Stalinovcov, že Japonsko nezaútočí na ZSSR z Číny.
    Stalin tak mohol odveliť čerstvé divízie zo Sibíri a Čínskych hraníc na pomoc pri zúfalých bojoch pred Moskvou. Rusi tam už takmer nemali s kým bojovať. Prvý krát tam prešli do protiútoku. Nemci a ich rozviedka vôbec nerátali, že Rusi tam majú veľké zálohy. Podobne neskôr fatálne nedocenili zálohy rusov pri Stalingrade.
    Nesprávne odhad záloh rusov bolo pre nemcov tiež fatálne.

    Západní spojenci mali oproti Rusom tak malé malé straty, aj preto, lebo Nemci ani netušili, že im dešifrovali kódy a Enigmu. Samotní západní spojenci tiež informovali rusov o ofenzívach nemcov, ako aj pomáhali dodávkami obnoviť ochromenú logistiku rusov.

  • Tesil
    19:58 21.05.2017

    Já vím, že je to poněkud kontroverzní, Stalina inspiroval Clemenceau ten své politické odpůrce rovněž odstavil.Je to pochopitelně nesrovnatelné ale jde o princip.
    Stalin byl diktátor ovšem ne hlupák věděl,že v případě války,kterou předpokládal je snadnější vládnout a rozhodovat bez opozice.
    Celá řada vojáků byla povolána zpět do armády pokud nebyli samozřejmě popraveni.
    Rusové dostali na zadek,protože dodržoval rozkaz nenechat se vyprovokovat.
    Např.admirál Golovko rozkázal 4 dny před napadením zahájit palbu na německá letadla a zmobilizovat podřízené síly.
    Proto na severu Němci neuspěli.

  • J.Vraja
    11:37 21.05.2017

    Tutéž čistku provedl J.V.Stalin v letech 1937-1939 výsledek po čistce byl vskutku dalekosáhlý. Na místa schopných důstojníků se prodrali neschopní důstojníci a političtí komisaři. Velitelé, kteří se na své místo museli tvrdou pílí, disciplínou a schopnostmi dopracovat byli nahrazeni veliteli, kteří byli kamarádíčci, ať již přímo Stalina či lidového komisaře obrany Klimenta Vorošilova.Důsledky se projevily nejprve v Zimní válce, kde byla Rudá armáda de facto poražena podstatně slabším nepřítelem a v prvních měsících Operace Barbarossa, kdy Rudá armáda ztratila navzdory technické a zbraňové převaze téměř 2 milióny vojáků a celá fronta se zhroutila.

  • Larry
    19:04 20.05.2017

    Mě to zase připomíná čistky v armádě po r.68, zejména prověrky KSČ.
    Stejná situace byla i po r.1948.
    Posledním majstrštykem bylo "vyřizování si účtů" posvěcené zákonem 148/98Sb kdy "špinavou práci" udělal Národní bezpečnostní úřad.
    Takže nemusíme chodit daleko.
    I v SRN soudruzi z Bundeswehru "zatočili" s vojáky NVA při unifikaci v r.1990.

  • Hyena
    12:35 18.05.2017

    mne zas cistky v ZSSR pred utokom na Finsko

  • dusan
    16:10 17.05.2017

    Hneď sa mi objaví paralela s Iránom v roku 1979.

    Po páde šáha sa stali "prozápadní" vojaci obeťami prenasledovania a piloti boli samozrejme najviac "podozriví".
    Avšak po útoku Iráku na Irán sa "svätí" muži pragmaticky spamätali a "omilostili" väčšinu armády a hlavne pilotov, ktorých bol zúfalý nedostatok. Tí sa osvedčili a mimo pár dezertérov spoľahlivo slúžili režimu, resp. zo svojho pohľadu skôr svojmu národu.