Limes Romanus. Polsko, Pobaltí, Norsko a další země postaví anti-dronovou zeď

Součástí opevňování Evropy na východní hranici, táhnoucí se od nejsevernějšího cípu Norska, kolem Finska, Pobaltí, Polska, kolem Ukrajiny a pobřeží Černého moře až k Turecku, má být systém ženijních zábran, opevnění a bunkrů – ten na svých hranicích aktuálně staví a propojí Polsko a Pobaltí.

Hlavním úkolem linie je bránit mobilitě ruských a běloruských vojenských jednotek směrem na západ, současně posilovat mobilitu vlastních sil k a podél hranice. Dalšími úkoly je posílení ochrany obyvatelstva a vlastních vojenských jednotek (nyní je na hranicích s Běloruskem 6000 polských vojáků).

Aktuálně generál Wieslaw Kukula, šéf Generálního štábu polských ozbrojených sil, k polské linii uvedl: „Program Východní štít se bude týkat úseku hranice o délce téměř 700 kilometrů, přičemž 400 až 500 kilometrů se bude týkat rozvoje různých typů opevňovací infrastruktury. Základním důvodem, proč tento program a následnou vojenskou operaci realizujeme, je zvýšení odolnosti státu, odstrašení a příprava na obranu pohraničí. Tento aspekt chápu nejen v kontextu konfliktu vysoké intenzity a symetrického konfliktu, ale také asymetrického a hybridního konfliktu.“

Výstavba potrvá do roku 2028. Do ochrany hranice, jak zmínil polský generál, spadá i nákup čtyř aerostatů Barbara. Generál také zmínil nákup dronů, anti-dronových systémů, stožárů se senzory IMINT/SIGINT (Imagery intelligence / Signal intelligence) nebo efektorů elektronického boje. „Hlavní hrozbou jsou drony. Efektory budou překonávat bezpilotní systémy nepřítele,“ uvedl Kukula.

Vizualizace polské obranné linie. Stínící pás (dolní obrázek) bude mít hloubku 50 kilometrů. Stínící pás slouží mimo jiné k maskování a krytí umístění a pohybu vlastních jednotek, ochraně komunikačních a logistických tras, detekci a zpomalení nepřítele, zpravodajské činnosti a má významný psychologický efekt; větší foto, větší foto / X, MON