Oprava norské fregaty Helge Ingstad by stála víc než nová loď
- 21. 5. 2019
- 13 komentářů
- Radek John
Nešťastná norská fregata Helge Ingstad, která se vloni v listopadu potopila po srážce s tankerem, zřejmě skončí ve šrotu. Definitivní rozhodnutí sice ještě nepadlo, ale oprava lodě se nevyplatí.
Těžce poškozená norská fregata Helge Ingstadt je momentálně uvázaná u mola na základně Haakonsvern norského královského námořnictva. Vedle samotné srážky jí velmi uškodil i skoro čtyřměsíční pobyt na mořském dně. Znovuuvedení lodě do provozuschopného stavu by si vedle vyspravení trupu vyžádalo i výměnu veškerého vnitřního vybavení.
„Myslím, že každému bylo jasné, že oprava fregaty bude drahá,“ řekl serveru newsinenglish.no šéf norských ozbrojených sil admirál Haakon Bruun-Hanssen. „Překvapilo mě ale, že to bude stát víc než pořízení nové podobné fregaty.“
Experti odhadují, že by se cena za opravu Helge Ingstad pohybovala mezi dvanácti až čtrnácti miliardami norských korun (32 až 37 miliard Kč). Cena za novou loď vychází přibližně mezi jedenácti až třinácti miliardami norských korun (29 až 34 miliard Kč).
Norsko koupilo pětici fregat třídy Fridtjof Nansen, mezi něž spadá i Helge Ingstadt, za dvacet jedna miliard norských korun (55 miliard Kč). Stavba více lodí však umožňuje snížit náklady. Cena za jednu samostatnou loď by proto byla výrazně vyšší.
Díra do rozpočtu
„Zdá se mi jasné, že jediné rozumné řešení bude nahradit kapacitu, kterou jsme s fregatou ztratili, něčím novým,“ prohlásil Bruun-Hanssen. Podle newsinenglish.no není vůbec jisté, že náhrada za Helge Ingstad bude jiná fregata. Část úředníků z ministerstva obrany a komentátorů tvrdí, že je lepší nakoupit místo zničené hladinové lodě nové ponorky. Norské královské námořnictvo provozuje šest diesel-elektrických ponorek spuštěných na vodu mezi toky 1988 a 1991, které už brzo doslouží. Smlouvu na obnovu své ponorkové flotily chtěli Norové uzavřít už letos.
Ztroskotání Helge Ingstad, spuštěné na vodu teprve v roce 2007, je tedy o to citelnější. Pokusy o záchranu fregaty dosud stály 726 milionů norských korun (1,9 miliardy Kč). Norská vláda musela kvůli nehodě navýšit rozpočet na obranu a přesunout do něj peníze z jiných oblastí. Sešrotování lodě příjde nejméně na dalších 100 milionů norských korun (262 milionů Kč). Konečné rozhodnutí o jejím osudu padne během léta.
K nehodě Helge Ingstad došlo ve čtvrtek 8. listopadu 2018 poblíž ropného terminálu Sture. Ten leží na východním pobřeží ostrova Seløyna, který patří do řetězu hustě obydlených ostrovů Øygarden severozápadně od Bergenu. Fregata se srazila s tankerem Sola TS, který zrovna opouštěl terminál.
Schéma zatopení fregaty
Kotva jako otvírák
Ke srážce došlo ve čtyři hodiny ráno. Ještě týž den se sešla mezinárodní komise, která začala nehodu vyšetřovat. Zpočátku to vypadalo, že chybu udělala směna na můstku Helge Ingstad. Porušila totiž Mezinárodní pravidla pro předcházení srážkám na moři COLREGs (International Regulations for Preventing Collisions at Sea). Lodě se jimi řídí podobně jako auta na silnici. Pravidla určují, jak se mají lodě chovat, když hrozí nebezpečí kolize. Předepisují také barvu a umístění pozičních světel v noci, zvukové signály v mlze, a tak podobně.
Helge Ingstadt a Sola pluly těsně před srážkou přímo proti sobě. V takovém případě mají podle pravidel obě lodě změnit kurz vpravo a minout se levobokem. Helge Ingstad však otočila doleva. V důsledku této chyby se lodě srazily pravobokem.
Jedna z kotev tankeru rozřízla trup fregaty jako otvírák na konzervy. Zatímco tanker Sola TS utrpěl jen lehké poškození, Helge Ingstad skončila na dně moře. Nehoda se naštěstí obešla bez úmrtí a těžkých zranění.
Video popisující potopení norské fregaty
Kdo za to může?
Záhadu, proč Helge Ingstadt otočila navzdory pravidlům a opakovaným radiovým varováním vlevo, se podařilo rychle vyřešit. Směna na můstku fregaty považovala do posledního okamžiku tanker za pevnou součást ropného terminálu. Sola TS měl rozsvícená poziční světla, předepsaná pravidly pro loď se strojním pohonem za plavby. Na jeho palubě bylo však vidět množství dalších světel. Nadbytečné osvětlení posádku fregaty zmátlo. COLREGs rozsvícení takových dodatečných světel zakazují.
Srážce možná pomohl také dispečink lodního provozu ležící na námořní míli (1,85 km) vzdáleném ostrově Fedje. Poblíž ropného terminálu se také pohybovalo několik dalších lodí. Ty se sice nehody neúčastnily, jejich kurzy na obrazovce radaru však mohly ovlivnit rozhodování Helge a Soly.
Zkrátka: co ze začátku vypadalo jako vcelku jasný případ, působí při bližším zkoumání velice složitě. Vyšetřovací komise dokonce uspořádala na začátku dubna rekonstrukci nehody. Tanker Sola TS během ní přesně zopakoval své manévry před srážkou. Helge Ingstad zastoupila její sesterská loď Roald Amundsen.
Časoběrné video z vyzvednutí fregaty
Tři podezřelí
„Bylo to důležité pro získání představy, jak věci vypadaly při pohledu prostým okem,“ citoval server The Maritime Executive norského policejního inspektora Frode Karlsena. „Už nikdy nebudeme schopni zrekonstruovat přesně stejné podmínky jako té noci. Můžeme ale získat představu, jaké to na místě mohlo být. V neposlední řadě jsme měli možnost vidět na vlastní oči, jak nákladní loď vypadala s palubním osvětlením.“ Krátce po rekonstrukci oznámila policie, že má tři podezřelé. V době psaní článku pořád nebylo známo, zda navrhla některého z nich obvinit.
Podezřelí jsou jeden z důstojníků fregaty, dispečer z ostrova Fedje a lodivod, který během přístavního manévru velel tankeru. The Maritime Executive píše, že podle vyšetřovací komise měla na nehodě „významný podíl“ směna na můstku Helge Ingstadt.
Web však odkazuje na předběžnou vyšetřovací zprávu z loňského podzimu. To by mohlo znamenat, že nic ještě není rozhodnuto. I tak se však zdá, že posádka Helge Ingstadt měla nejvíc možností nehodě zabránit. Loď byla přecpaná supermoderním elektronickým vybavením. Směna na můstku však ani s jeho pomocí nedokázala poznat rozdíl mezi tankerem a kusem břehu.
Nefunkční těsnění
Norové mají ale důvod k nespokojenosti s konstrukcí fregaty. Loď se potopila, ačkoliv měla třináct vodotěsných přepážek. Fregata měří 134 metrů. Kotva tankeru otevřela v jejím trupu přibližně 45 metrů dlouhou díru. Pod čarou ponoru jí však zasahovala jen malá část. Voda pronikala okolo dvojice hřídelí lodních šroubů, které vedou skrz čtyři úseky trupu. Pro případ zaplavení jsou v místech, kudy hřídele procházejí, přepážky obklopené ucpávkami. Ty ale na Helge Ingstadt selhaly. Způsobilo to postupné zaplavení celé lodě.
Nebýt netěsností, k potopení Helge Ingstadt nemuselo vůbec dojít. Fregaty třídy Fridtjof Nansen postavila španělská společnost Navantia. Stejný typ ucpávek ve vodotěsných přepážkách mají i další její produkty: pětice španělských fregat třídy Álvaro de Bazán a trojice australských torpédoborců třídy Hobart.
Těsnění hřídelí na všech těchto lodích se proto musí vyměnit. Třída Álvaro de Bazán je také mezi soutěžícími o zakázku na stavbu fregat pro americké námořnictvo. Nehoda Helge Ingstadt proto může Navantii v konkurzu uškodit.
Systém Aegis
Fregaty třídy Fridtjof Nansen patří k nejmodernějším hladinovým válečným lodím NATO. Jejich nejdůležitější úkol je boj proti ponorkám. Jsou však vybavené i k ničení vzdušných a hladinových cílů. Používají americký zbraňový systém Aegis, stejný jako torpédoborce třídy Arleigh Burke a křižníky třídy Ticonderoga. Jeho jádrem je radar SPY-1F, což je zmenšená verze radaru AN/SPY-1, používaného na amerických lodích. K detekci ponorek jim slouží vlečný sonar Captas MK II a pevný sonar MRS 2000, namontovaný v příďové hrušce.
Hlavní výzbroj fregat tvoří vertikální odpalovací systém pro protivzdušné střely ESSM. Na první čtyři lodě se jich vejde 32, na nejnovější Thor Heyerdahl 64. Doplňuje je osm vrhačů protilodních střel, čtyři torpédomety, hlubinné nálože, dělo ráže 127 milimetrů a další výzbroj.
Nejstarší loď, Fridtjof Nansen, spuštěná na vodu v roce 2004, je známá kvůli své účasti v protipirátské operaci u somálského pobřeží v roce 2009. Nešťastná Helge Ingstadt posloužila v roce 2013 jako jedna z eskort transportních plavidel, převážejících syrské chemické zbraně určené k likvidaci. O službě zbylých tří fregat se zatím nedá napsat nic zajímavého. Přece jen jsou to ještě nové lodě.
Zdroje: Martime Herald, Martime Executive, Naval Technology, News in English, The Strategist
Související články
Norsko nakoupí P-8A Poseidon proti ruským ponorkám
Americká vláda schválila případný prodej pěti protiponorkových a protilodních letadel P-8A Poseidon ...
- 28.12.2016
- 5 komentářů
- Jan Grohmann
Norsko kupuje jihokorejské samohybné houfnice K9
Jihokorejská firma Hanwha Techwin se svou samohybnou houfnicí K9 zaznamenala v Evropě další úspěch. ...
- 27.12.2017
- 63 komentářů
- Jan Grohmann
Zkáza norské fregaty Helge Ingstad
Před několika dny došlo k nehodě norské fregaty Helge Ingstad třídy Nansen, která se 8. listopadu ...
- 13.11.2018
- 89 komentářů
- Jan Grohmann
Vyzvednutí norské fregaty Helge Ingstad se odkládá
Norská fregata, která se v listopadu potopila po strážce s ropným tankerem, stále leží na ...
- 08.01.2019
- 33 komentářů
- Radek John
Ta snaha o zlehčení viny posádky fregaty je trapná. Podlehnutí optickému klamu a záměna světel na molu se zbytečně zapnutým osvětlením na lodi se dá pochopit v případě, kdy výletní ...Zobrazit celý příspěvek
Ta snaha o zlehčení viny posádky fregaty je trapná. Podlehnutí optickému klamu a záměna světel na molu se zbytečně zapnutým osvětlením na lodi se dá pochopit v případě, kdy výletní hausbot přejede pramičku s rybáři. Ale těžko když fregata vybavená kompletní sadou navigačních přístrojů trefí tanker. Navíc jeli pořád na plný knedlík. Normální člověk když neví, a dostává od dispečera pokyny, které mu nedávají smysl, aspoň sundá nohu z plynu.Skrýt celý příspěvek
Len poznámka k normálnosti: Ak príčinou katastrofy je "chyba posádky", tak to nikdy nie je chyba jedného človeka, či ľudí. Je to chyba systému. Procesy/postupy musia byť nastavené ...Zobrazit celý příspěvek
Len poznámka k normálnosti:
Ak príčinou katastrofy je "chyba posádky", tak to nikdy nie je chyba jedného človeka, či ľudí. Je to chyba systému. Procesy/postupy musia byť nastavené tak, aby chyby jednotlivcov boli odhalené a kompenzované.
Ak je "riešením" len padnutie pár hláv (ideálne podľa pincípu padajúceho ...) a nejaké mediálne ty-ty-ty, tak ďalšia obdobná katastrofa nastane opäť.Skrýt celý příspěvekmajor: jo, je dobrá poznámka. Myslím, že jsi to trefil přesně. Bohužel, dosavadní zprávy z vyšetřování a komentáře hlavounů spíš svědčí pro zašludlání. Možná i bez těch pár ...Zobrazit celý příspěvek
major: jo, je dobrá poznámka. Myslím, že jsi to trefil přesně. Bohužel, dosavadní zprávy z vyšetřování a komentáře hlavounů spíš svědčí pro zašludlání. Možná i bez těch pár exemplárně potrestaných.Skrýt celý příspěvek
Dany tak loď asi těžko zašlajfuješ na fleku a s tou narážkou na světla, stal jste někdy na pobřeží v noci? Jen jestli máte představu jak moc podobné a zmateční to osvětlení může ...Zobrazit celý příspěvek
Dany tak loď asi těžko zašlajfuješ na fleku a s tou narážkou na světla, stal jste někdy na pobřeží v noci? Jen jestli máte představu jak moc podobné a zmateční to osvětlení může býtSkrýt celý příspěvek
Jara: Dovedu si to představit. Dokonce i s mlhou a pár rybáři lovícími s pomocí světla olihně. Párkrát jsem řídil loď v noci.
Jara: Dovedu si to představit. Dokonce i s mlhou a pár rybáři lovícími s pomocí světla olihně. Párkrát jsem řídil loď v noci.
Už jsem četl několik článků které rozebírají tuto událost a hledají příčinu nehody ale podle mého šlo hlavně o naprosté selhání posádky Helge. Profesionálové se špičkovým ...Zobrazit celý příspěvek
Už jsem četl několik článků které rozebírají tuto událost a hledají příčinu nehody ale podle mého šlo hlavně o naprosté selhání posádky Helge. Profesionálové se špičkovým vybavením nedokázali správně vyhodnotit situaci a data nejen vizuální ale i ta přístrojová a podle jednoho článku byly dokonce některé systémy vypnuté (neověřeno) nebo bez obsluhy. Válečná loď se skvělou manévrovací schopností plná nejmodernější techniky a ovládaná skvěle vycvičenou posádkou takový kopanec prostě udělat nesmí.
Naprostá většina podobných střetů byla vyhodnocena jako lidské selhání (řetězec různých drobnějších chyb) a pouze nepatrné procento bylo zaviněno poruchou některého systému lodi.Skrýt celý příspěvektaky mě to vždy překvapí, že moderní válečná loď se vším vybavením se srazí (viz i nehody US NAVY), ale bohužel lidé dělají chyby.... co jsem četl popis cca 3 nehod z posledních ...Zobrazit celý příspěvek
taky mě to vždy překvapí, že moderní válečná loď se vším vybavením se srazí (viz i nehody US NAVY), ale bohužel lidé dělají chyby....
co jsem četl popis cca 3 nehod z posledních let, přijde mi, že námořnící jenají zbytečně agresivně- zrychlím, ostře uhnu. Možná by byly následky výrazně nižší, kdyby nebezpečí srážky řešili zpomalením/zastavením (konzervativně).
Jenže to by asi nezvládla jejich hrdost/namyšlenost.... (podobně jako u spousty automobilových nehod)Skrýt celý příspěvek
„Bylo to důležité pro získání představy, jak věci vypadaly při pohledu neozbrojeným okem“ - co to je ozbrojené oko? Nějaký Robocop? - "with the naked eye" znamená prostým zrakem ...Zobrazit celý příspěvek
„Bylo to důležité pro získání představy, jak věci vypadaly při pohledu neozbrojeným okem“ - co to je ozbrojené oko? Nějaký Robocop?
- "with the naked eye" znamená prostým zrakem bez pomůcek.Skrýt celý příspěvekNení pravda že byla celá zatopená ihned po vyzbednutí vážila méně než se předpokládalo, to znamenalo že nějáké prostory tesnící přepážky museli udržet suché a tak tedy byla šance ...Zobrazit celý příspěvek
Není pravda že byla celá zatopená ihned po vyzbednutí vážila méně než se předpokládalo, to znamenalo že nějáké prostory tesnící přepážky museli udržet suché a tak tedy byla šance že nějáké bloky drahé elektroniky se podaří zachránit.
Nicméně je to pro Nory a NATO obrovská ztráta v podobě špičkové a mohutně vyzbrojené fregaty.
Zas tolik špičkových fregat Evropské země NATO nemají a je to ztráta pro nás všechnySkrýt celý příspěvekO tom sme sa tu bavili už keď sa potopila a bol tu článok o jej oprave. Už vtedy bolo jasné, že o záchrane plavidla a znovuzavedenie do služby nemôže byť ani reči. To nie je ...Zobrazit celý příspěvek
O tom sme sa tu bavili už keď sa potopila a bol tu článok o jej oprave. Už vtedy bolo jasné, že o záchrane plavidla a znovuzavedenie do služby nemôže byť ani reči. To nie je utopený traktor z STS Chvojkovice-Brod. Voda sa dostala všade... Do elektroniky, do zbraňových systémov, do pohonu, do technológie, k nosným častiam konštrukcie, má to poškodený plášť ... Prakticky všetko by sa muselo vymeniť okrem plechov a tie sú asi najlacnejšie na celej lodi. A čo by vymeniť netrebalo, to treba dôkladne skontrolovať. Takže za cenu nového plavidla by sme mali potencionálne nespoľahlivé plavidlo so zrejme skrátenou životnosťou.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...