Orion: Ruský „Predator“ poprvé spatřen se zbraněmi

Bezpilotní letadlo Orion s dvěma kusy munice; / Moskovskij komsomolec

Ruský deník Moskovskij komsomolec jako první ukázal fotografii ruského bezpilotního letadla Orion s dvojicí nespecifikovaných zbraní vzduch-země. Orion je první ruský dron schopný provádět přesné údery vzduch-země.

Vývoj dronu Orion probíhá od roku 2011 v réžii petrohradské společnosti Kronštadt (do roku 2015 Tranzas) v rámci experimentální vývojové práce Inochoděc. Letecké testy prvního prototypu dronu Orion začaly v květnu 2016 a k dnešnímu dni bylo postaveno několik prototypů.

 

 

Orion má maximální vzletovou hmotnost 1000 kg a užitečnou nosnost až 200 kg. Není ale jasné, k čemu se údaj o maximální nosnosti vztahuje, protože také se uvádí (ruský blog BMPD), že „hmotnost standardního užitečného zatížení“ dronu Orion je 60 kg.
 

Dron měří na délku 8 m, má rozpětí křídel 16 m ve vzduchu vydrží létat  24 hodin. Cestovní rychlost je 120 až 200 km/h, dostup 7500 m a operační dosah (omezen komunikačními prostředky) 250 km.

 

Prototypy dronu Orion jsou vybaveny rakouským motorem Rotax 914 s výkonem 86 kW. Dvoulistou tlačnou vrtuli AB-115 o průměru 1,9 m vyrábí ruská společnost Aerosila. Sériově vyráběné drony získají vyvíjený ruský motor Agat-B (88 kW).

 

Klíčový senzor představuje přední elektro-optické kulové pouzdro o průměru 410 mm a hmotnosti 56 kg. Senzor vyvinula vědeckovýrobní korporace Systémy precizní výroby přístrojů (NPK SPP; spadající pod Roskosmos) na základě platformy Argos od německé společnosti Airbus DS Optronics, resp. od její jihoafrické pobočky. 
 

Do centrální části dronu lze umístit senzorový blok s digitálními kamerami pro snímkování země, prostředky radioelektronického boje nebo přehledový radiolokátor od ruské firmy Fazotron.

 

Orion

 

Typ použitých zbraní není znám, ale podle blogu BMPD na loňské výstavě Armija 2017 společnost Aviaavtomatika představila rodinu naváděných pum pro bezpilotní letadla v hmotnostní kategorii 15 kg až 100 kg. Tiskový mluvčí firmy Aviaavtomatika uvedl, že během testování dron Orion již shodil 25 kg pumu.
 

Puma o hmotnosti 25 kg má rozkládací křídla a inerciální (INR) a satelitní (GPS) navigaci. Dolet pumy je podle různých zdrojů 12 až 20 km (záleží na rychlosti a výšce odhozu). Puma o hmotnosti 50 kg má buď INR/GPS nebo TV a laserové navádění. Podronosti o zbytku rodiny nových pum Aviaavtomatika neuvedla. Také společnost Taktická raketová výzbroj (KTRV) vyvíjí řízené střely vzduch-země určené pro bezpilotní letadla.

 

Tělo letounu Orion je vyrobeno z uhlíkových vláken. U uhlíkových vláken je dobré se na chvíli zastavit, protože tyto vlákna představují strategický materiál pro konstrukci moderních letadel. Uhlíková (a aramidová) vlákna tvoří základní součást kompozitních dílů letadel.
 

Jedním ze základních problémů, s kterým se Rusko na rozdíl od západních zemí potýka, je naprostý důraz na nákup domácích vojenských technologií. To na jedné straně zajišťuje politickou suverenitu Ruska, na druhé straně Rusko jen s obtížemi udržuje technologický krok (ale také schopnost masově vyrábět určitý typ produktu) se západními zeměmi, které mezi sebou sdílejí vojenské technologie a produkty. Také Čína nakupuje vojenské technologie výhradně od domácích výrobců, ale Čína má 10× více obyvatel a 10× větší ekonomiku než Rusko.

 

Výroba kompozitních dílů ve firmě Airbus

 

Podle webu Vojensko-průmyslový kurýr ruský průmysl v roce 2017 vyrobil pouze 500 tun uhlíkových vláken, objem domácí spotřeby ale byl o 200 tun vyšší. Spolu s vývojem nových letounů, jako jsou civilní Suchoj Superjet 100 nebo Irkut MC-21, ale i bezpilotní letadla všeho druhu, poptávka po uhlíkových vláknech v Rusku dále poroste.
 

Nedávno přijatá cestovní mapa ruského ministerstva průmyslu počítá s tím, že do roku 2025 ruský letecký průmysl bude poptávat 2700 tun uhlíkových vláken, ale domácí firmy poskytnou jen 2200 tun uhlíkových vláken. Nesmí se přitom zapomenout na export ruské firmy v roce 2017 více než 40 % uhlíkových vláken vyvezly do zahraničí. Ruský letecký průmysl tak při konstrukci letounů bude i v dalších letech závislý na dovozu uhlíkových vláken ze zahraničí. Ještě horší je situace u aramidových vláken, které se používají při výrobě neprůstřelných vest i v leteckém průmyslu, zde Rusko dováží 80 % vláken.

 

Zpět k dronům. Kronštadt plánuje vyrábět čím dál větší a pokročilejší drony. Do dvou let vzlétne větší verze Orion 2 se startovací hmotnosti 5000 kg (užitečná nosnost 1000 kg), tedy dron již rozměrově a hmotnostně plně konkurující americkému MQ-9 Reaper.

 

Orlan-10

 

Kromě toho ruská konstrukční kancelář Simonov (předtím známa jako Sokol) pracuje na velkém dronu Altair o startovací hmotnosti 5000 kg s rozpětím křídel 30 m. Dron pohání dvojice vznětových motorů RED A03/V12 (2×368 kW). Existují dva prototypy, ale podle dostupných informací Altair nenese žádnou výzbroj.

 

Dle ruského blogu BMPD při leteckých testech dronu Altair v roce 2016 “se objevily určité potíže” a připravovaná verze Orion 2 přímo konkuruje dronu Altair. Orion 2 navíc může nést i zbraňové systémy.

 

V současné době je ve službě u ruských ozbrojených sil více než 1900 dronů. Nejoblíbenější z nich je průzkumný Orlan-10 (běžný dolet 140 km od řídící stanice), který je široce využíván v Sýrii.
 

Generálmajor Alexander Novikov, šéf ruského generálního štábu pro vývoj dronů, pro ruský vojenský deník Krasnaja Zvezda uvedl, že ruské drony v Sýrii provedly 23 000 letů, které trvaly celkem 140 000 hodin. V této souvislosti stojí za zmínku, že izraelská protivzdušná obrana 11. července pomocí střel Patriot sestřelila ruský dron Forprost, což je v Rusku licenčně vyráběný izraelský dron Searcher. 

 

Zdroj: VPKMoskovskij komsomolec, BMPD

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

9. května na Rudém náměstí proběhla tradiční každoroční vojenská přehlídka na oslavu Dne vítězství – ...

Rusko otestovalo protiraketový systém S-500 Prometej

Podle americké televizní stanice CNBC, která se odvolává na svůj nejmenovaný (!) zdroj z prostředí ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • MALI
    22:29 26.07.2018

    To demagog:
    díky za odkaz, právě o těchto motorech mi totiž bylo řečeno, že ty novější jsou už vznětové, ale pravdou je, že z těch webovek (pokud jsem to dobře pochopil) je patrné, že klasický zážehový motor je ten starší, co běhá na benzín, ten novější a dalších několik v řadě nad ním jsou sice podle svíčky a něčeho, co vypadá jako zapalování také zážehové, mají však mít vysokotlaký přímý vstřik těžkého paliva a současně i předehřev toho paliva, čili jsou to takové hodně specifické zážehové motory, které ovšem šlapou na kerosen (pro úplně jiné účely než pro pohon UAV je to pro mne zajímavé - tedy možná pojedou i na naftu - bude to však otázka životnosti).
    Pro mne by však z hlediska provozu UAV bylo rozhodující, že ten motor spaluje kerosen, to znamená palivo s vyšší energetickou hustotou a to UAV má proto větší letovou vytrvalost, než kdyby jej poháněl benzinový motor.

  • demagog
    20:56 26.07.2018

    MALI: Zazehove motory na kerosin vyraba okrem ineho 3W international a Orbital (citovane pdf)

    http://3w-international.com/hf...

    The crankcase was pre-heated for the cold start by using cartridge heaters. The air intake section and carburettor were modified, too.

    To simulate low temperatures, a 5l tank with JET A-1 was stored at -18°C in the deep freezer overnight. Even given these conditions the engines were started without any problems.

  • MALI
    19:48 26.07.2018

    To demagog:
    no právě... a jako kompatibilní palivo je tam uveden typ JP-5 / JP-8, což je kerosen a na kerosen zážehový motor fungovat nebude (alespoň Já o žádném takovém nevím)...

  • Czertik
    15:22 26.07.2018

    podtrzeno secteno - rusove dnes dohnali po 25 letech zapad, dejte rusku 100 let a bude dohanet....50 let.

  • demagog
    07:06 26.07.2018

    MALI: Buhuzial priamo na webe Insitu sa mi tuto informaciu najst nepodarilo, uvadzaju len motor na "tazke palivo".

    A compression ignition engine would require a higher compression ratio, and with that a stronger, heavier engine architecture, and it would create more vibration, hence the
    preference for continuing with spark ignition.

    zdroj: http://uavpropulsiontech.com/w...

  • MALI
    23:24 25.07.2018

    To demagog:
    podle mých informací má Scan Eagle možnost volby mezi starším benzinovým a novějším vznětovým motorem (na palivo JP-5 a JP-8) - to už ve verzi 1; Scan Eagle 2 už má jen vznětový motor kompatibilní s palivy JP-5 a JP-8 (pokud mi nevěříte, tak se mrkněte na webovky Insitu).

    To stronger.p:
    minimálně ta stabilizovaná senzorová hlava okopírovaná není - ta je kompletně nakupovaná - z hlediska výsledku mise toho UAV je tahle komponenta podstatně důležitější, než to, jestli tam mají originální Rotax, nebo jejich klon Rotaxu. Věřím tomu, že ten svůj klon Rotaxu časem vyrobí. O ruské vrtuli bych pochybnost vůbec neměl. Co ale zatím v Rusku sami nevyrobí, tak je ta senzorová hlava, resp. její senzory.

  • demagog
    19:24 25.07.2018

    MALI: pokial viem ScanEagle ma 28 cm3 dvojtakt od 3w s karburatorom a el zapalovanim. Novsie verzie maju 50 cm3 od Orbitalu s priamym vstrekom a el. zapalovanim.

  • demagog
    19:10 25.07.2018

    Oznacit tie stroje za rovnake, je asi ako ked v neodbornych mediach oznacia BVP za tank.

    Ina sipovitost odtokovej hrany kridla.
    Ina stihlost trupu.
    Antena pre komunikaciu vzadu pod trupom vs vpredu hore.
    Podvozok sa zatahuje do trupu vs do kridla.

    To uz mozte rovno napisat aj ze obslahli Predator/Reaper, tam je akurat invertovane usporiadanie chvostovych ploch/kyl navyse.

  • stronger.p
    18:35 25.07.2018

    PavolR, v článku se píše ( ale Vy jste ho zřejmě nečetl důkladně :D) :

    Prototypy dronu Orion jsou vybaveny rakouským motorem Rotax 914 s výkonem 86 kW. Dvoulistou tlačnou vrtuli AB-115 o průměru 1,9 m vyrábí ruská společnost Aerosila. Sériově vyráběné drony získají vyvíjený ruský motor Agat-B (88 kW).

  • PavolR
    17:11 25.07.2018

    stronger.p: Obávam sa, že pár vecí, počnúc rakúskym motorom, na tom stroji do kategórie "domáci dostupný materiál" nespadá. ;-)

  • stronger.p
    16:21 25.07.2018

    Nesher, jestli ten "vývoj" neměl být něco v tom smyslu, že je třeba to kompletně dokázat vyrobit (okopírovat) z domácích dostupných materiálů, bez ztráty kvality a užitných vlastností.

  • Nesher
    12:00 25.07.2018

    Dzin
    Díky, takže žádný ruský vývoj, ale spíš exportní (tj. lehce osekaná) verze izraelského Hermesu vyráběná v Rusku. Ty stroje jsou na první téměř stejné, jen ten ruský má menší dostup a i menší vytrvalost.

  • Dzin
    09:47 25.07.2018

    Nesher
    Už docela dlouho se dá narazit na zprávy, že v rámci vzájemných dohod Izrael pomohl Rusku s vývojem resp. transférem v oblasti některých vojenských technologií. UAV (Drony) jsou v tomto často explicitně jmenovány, dalším se dá narazit na oblast komunikačních technologií a dokonce i pancířů obrněné techniky (škarohlídi potom rádi předhazují, že se to má týkat právě programu Armata).

    Co za to měl Izrael obdržet se neví, pouze se opět objevují zprávy, že se mělo jednat o ústupky Ruska v rámci jeho styků s Íránem a explicitně se zmiňuje (ne)dodání systémů PVO, což by určitou logiku mělo.

    Jak ale píši, není to nic oficiálního, byť určité náznaky pro tento obchod existují.

  • PavolR
    09:43 25.07.2018

    svang:
    Na článok o českých dronoch by boli potrebné nejaké aktuálne informácie.
    V rokoch 2016 a 2017 vyšli na AN tieto články:
    http://www.armadninoviny.cz/ce...
    http://www.armadninoviny.cz/po...
    http://www.armadninoviny.cz/ce...

  • Jura99
    08:13 25.07.2018

    svang: byl tu nedávno článek o slovenském kamikadze dronu, to je perspektivní věc. Jasně, předmětem vašeho dotazu byli domácí výrobci. Pak bych jen poznamenal, že PBS Velká Bíteš dělá proudové motory pro drony a je v tom dost dobrá.

  • Pauli
    01:05 25.07.2018

    Ty nespecifikované zbraně si můžete prohlédnout zde dole :
    http://aktualnikonflikty.cz/vi...

  • svang
    23:48 24.07.2018

    mali:
    Sojka byla cesky dron, ale ty co zminujete Vy nikoliv. Ostatne celkovy pocet vojenskych dronu nakoupenych v USA a Izraeli, asi 18, je opravdu usmevny. Tak jako cely cesky expedicni sbor, ktery nekteri eufemisticky nazyvaji armada.

  • semtam
    23:33 24.07.2018

    Tak autor píše, karbec, klapka vzduchu, systém zapalování. To, že je nafta hustší také ovlivňuje spotřebu, dokonce i některé vznětové motory dokáží spalovat i benzín.

    Krouťák: motor s vysokou hodnotou točivého momentu ještě není zárukou „neporazitelnosti“, pokud nemá široký rozsah použitelných otáček.
    Proti tomu i motor s menším obsahem (a tedy i menším točivým momentem), má-li dostatečně široké spektrum použitelných otáček, může poskytnout lepší dynamiku.

  • MALI
    23:12 24.07.2018

    To svang:
    kdy bude na AN článek o "ceskych armadnich dronech" nevím, ale nemyslím si, že by nebylo o čem psát:
    AČR má ve výzbroji americký ScanEagle, který byl dost využíván v zahraniční misi v Astánu, ale o tom asi článek nevyjde, pak má AČR ve výzbroji RQ-21 Puma, RQ11 Raven a RQ12 Wasp - vše ale v malých počtech (přesně to raději nepíšu), takže ono by asi o čem psát bylo, jen to asi nejde.

    Z jiného pohledu: v ČR stále existuje výrobce Sojky (nyní je to VTÚ, s.p.), který má vyvinuto několik moderních UAV (malých i relativně velkých) vhodných pro nasazení v armádě, ale AČR dává přednost nákupu UAV z USA.

  • Jara
    23:06 24.07.2018

    K článku od semtama, zajímavé čtení a další možné důvody pro diesel, jen bych tady upřesnil pár “přestřelů” autora ohledně dieselova motoru.....
    Nižší konstrukční náročnost dieselu ?;) že nemá karbec a zapalování ? Zase má složitou vstrikovaci soustavu, také se nechá říci, že diesely byly řekneme trvanlivější to ale souviselo s jejich robustnosti, tedy nemá to co dělat s typem paliva.

    A pak je to tady zase mýtus krouticiho momentu, tak stejne jako s litrovým výkonem průběh kroutáku závisí na středním indikovaném tlaku a otáčkách, jestli se tedy budem bavit o určitém spektru tak ten krouták bude záviset na Pi a abych nezapomněl zdvihu, tedy nemá to co dělat s palivem, ale konstrukcí motoru.
    Jako příklad lze použit každý závod MMČR kdy se vám po silnicích prohání kupa benzinových 1,6 s 500ty N/m diky ALS prakticky od volnoběhu a jen tak mimochodem při plnícím tlaku 2,5 MPa před klapkou

  • svang
    22:58 24.07.2018

    A kdy bude clanek o ceskych armadnich dronech? Aha, ono neni o cem psat, posledni tragicka Sojka doletala pred sedmi lety a drobecek Primoco staci leda tak na omezene civilni aplikace.

  • MALI
    22:56 24.07.2018

    K článku:
    to je sice hezké, že uhlíkové vlákno je strategický materiál, ale o tom to až tak úplně není - Rusů by to letatlo létalo i bez karbonových vláken..., podle mého názoru je však největší průšvih v tom, že klíčový prvek na Orionu jako na systému = Gimbal (stabilizovaná senzorová hlava - samotné letadlo je bez té senzorové hlavy k ničemu) je kompletně od německé firmy Airbus (jo, jo, když jde o prachy, tak nějaké embargo na špičkové vojenské technologie naše západní sousedy moc nezajímá - však jim to také prodali přes Jižní Afriku). Ještě by mě zajímalo, odkud mají miniaturní INS (že by také z Německa? - Litef??)

    To logik:
    vznětový motor se dá udělat i relativně lehký, když se to umí - viz třeba americký ScanEagle - tem má vznětový motor, který jede i na kerosen a Scan Eagle s ním má výdrž 23 hodin ve vzduchu. Ano, principiálně bude asi těžší, než benzínový, ale když si k tomu připočítáte hmotnost ušetřeného paliva, tak to evidentně vychází líp pro diesel.

  • Jara
    22:27 24.07.2018

    Omlouvám se za hrubky, dnes si zkrátka se svým iphonem nerozumíme :)

  • semtam
    22:26 24.07.2018

    JaHoDa

    Důvody mohou být ty,co jsou popsány v tomto článku

    https://www.aeroweb.cz/clanky/...

  • Jara
    22:25 24.07.2018

    Logik máte pravdu, že dieselové motory jsou obecně těžší souvisí to jak s vyššími pracovními tlaky, tak skutečnosti, že diesely pracovaly s většími kompresního poměry, kterých zpravidla dosahovali většími zdvihy, což samozřejmě zvětšovalo a stěžovalo bloky/klikové skrině.
    To už dnes nemusí být rozvoj vstřikovacích soustav moderních dieselů umožnilo snížit kompresní poměry( což má vliv na menší tvorbu sazí při měkém spalování, dále se mi to vysvětlovat nechce :) zelená lobby) ,
    Stručně, řečeno je možné postavit diesel blízko čtvercovému uspořádání, který si z váhou oproti benzinu zas až tak nezadá, Mazda například používá stejne bloky včetně klikkového ústrojí, pro dieselové i benzinové motory.

    Litrový výkon moc se spalovaným palivem nesouvisí, závisí totiž na středním indikovném tlaku a otáčkách. S litrový výkonem si zkrátka můžete “hrát”u benzinové motoru i nafty.

  • logik
    22:08 24.07.2018

    jara: to je ale vykoupené vyšší váhou dýslu (zpravidla nižší litrovej výkon a větší tlaky vyžadující "tlustší stěny"), takže v letadlech je nejtovačka spíš raritou. Ale občas se to vidí, takže někdy to zřejmě vyjde líp....

  • Jara
    21:56 24.07.2018

    Jahoda
    Vyšší účinnost vznětového motoru, tedy nižší spotřeba,vyšší dosah? Jen hádám

  • JaHoDa
    21:52 24.07.2018

    Zdravim, vedel by nekdo teoreticky zduvodnit, proc u dronu Altair planuji vznetovy motor ?
    Diky

  • Miroslav
    21:08 24.07.2018

    Pavol: Lebo dron nepojme topiča a dostatočnú zásobu uhlia

  • Nesher
    20:32 24.07.2018
    Oblíbený příspěvek

    Jsem sám komu to připomíná izraelský Hermes 900? Rozměry a výkony podobné, motor stejný a design také zaměnitelný. Tak by mě zajímalo co přesně vyvíjeli. Místo Orion by tomu mohli říkat Hermeskij

  • Jara
    19:36 24.07.2018

    Cermakus má pravdu Rotax je pojem pro některé možná znám spíše z motokár, ale to je jedno,ruský motor agat má být vykonově plus minus stejně, zajímavé by bylo porovnat tyto pohonné jednotky také z hlediska váhy a servisních intervalů...

  • logik
    18:52 24.07.2018

    jirosi:
    "Opět bych chtěl poprosit, kde sem napsal co mi tu vkládáš do úst. Třeba o 10% fixní marži."
    Ok, necháme toho, už ses do svejch nesmyslů zaplet tak, žes i zapomněl, co jsi původně tvrdil a co jsem Ti celou dobu vyvracel.

    Jirosi Datum: 21.07.2018 Čas: 00:09
    Logic: Pokud vývoj L-39 stál miliardu a prodává se za 220milionů, optimistický zisk je 10% tedy 22 milionů. Tak se bude splácet 45 letadel.

    Tedy že celou dobu vyvracím to, že sis vycucal z prstu zisk z jednoho letadla a ten pak násobíš počtem prodaných letadel - tedy jsi předpokládal fixní 10% fixní marži.

    PS: A k té statistice - jaksi zapomínáš na možnost, že těch výrobců je více, ale každý zas ne tolik, aby z toho šla dělat nějaká alespoň trochu vypovídající statistika. Což mj. ukazuje, že ani o té statistice, kterou se tu oháníš a pomocí které se snažíš dělat z ostatních blby, neznáš naprosto základní fakta.

  • cernakus
    18:18 24.07.2018

    Rotax je mezi malymi leteckymi motory pojem. Takze zvolili jeden z nejlepsich motoru,nez se dovyvine nahrada.

  • PavolR
    17:07 24.07.2018

    Čo tam uhlíkové vlákna, ale prečo dali rakúsky motor? :-)